Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Přednáška představí výsledky a zkušenosti z prvního roku pilotního programu novorozeneckého screeningu těžké kombinované imunodeficience (SCID) v České republice. Tématem bude m.j. spolupráce s PLDD v případě pozitivního záchytu.
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Jaromír Paukert
Od roku 1995, kdy jsem ukončil studium na 2. LF UK v Praze Motole, pracuji na Dětském oddělení Oblastní nemocnice v Kolíně. V roce jsem 1998 složil 1. atestaci z pediatrie. Od té doby pracuji v alergologické ambulanci. Atestaci z alergologie a klinické imunologie jsem složil v roce 2002. V roce 2005 pak 2. atestaci z pediatrie. Od r. 2021 pracuji na Dětském oddělení a v alergologické ambulanci Městské Masarykovy nemocnice v Jilemnici.
Jsem vedoucím lékařem ambulance alergologie a klinické imunologie Oblastní nemocnice v Kolíně, ve které se věnuji respirační problematice a problematice lékových alergií, nejčastěji spojených s antibiotickou léčbou. Jsem lektorem České iniciativy pro astma. Od r. 2013 se podílím na činnosti pracovní skupiny pro lékové alergie ČSAKI, od r. 2020 jsem členem pracovní skupiny pro potravinové alergie ČSAKI – PAPRSK.
Jaromír Paukert 1,
Dětské odd., Alergologická ambulance, Oblastní nemocnice Kolín, a.s. 1
Abstrakt není k dispozici
Jana Kociánová
Životopis není k dispozici
MUDr. Kacrová Stanislava
Životopis není k dispozici
MUDr. Jana Kociánová 1, MUDr. Stanislava Kacrová 2,
Plicní ambulance Alveolus s.r.o., Ostrava-Poruba 1
Plicní ambulance, Uherské Hradiště 2
Dětská fyzioterapie v posledních letech zažívá velký vzrůst. Orientovat se v nejnovějších přístupech není úplně jednoduché. Společně probereme základy psychomotorického vývoje, jak by měl zdravý vývoj probíhat, co je důležité u miminek sledovat, co už je vhodné řešit s odborníkem. Zaměříme se také na nejčastější nedostatky pohybového vývoje a tipy, co poradit rodičům, aby tyto nedostatky dále nepodporovaly.
Bc. Michaela Kačírková
Michaela Kačírková (rozená Voltrová), jsem maminka a dětská fyzioterapeutka. V roce 2013 jsem dokončila vysokoškolské studium fyzioterapie na Západočeské Univerzitě v Plzni. Po vysoké škole jsem absolvovala mnoho kurzů, mezi (pro mě) nejpodstatnější považuji kurzy se zaměřením na děti již od novorozeneckého věku a to Bobath Koncept a Vojtovu metodu. Další kurzy mezi které patří například Metoda Ludmily Mojžíšové, DNS pro sportovce, Prechtlova metoda, ACT - akrtální koaktivační terapie a další.
Pracovala jsem v Plzni a nyní působím v Pardubicích.
Jsem zakladatelkou projektu "dětská fyzio máma", autorka videokurzů "Pro zdravý vývoj miminka" a spoluautorka knihy „Pohybový vývoj dítěte s láskou a respektem (fyzioterapeutky dětem)“.
Michaela Kačírková 1,
Michaela Kačírková 1
Abstrakt není k dispozici
Na co všechno je potřeba myslet, pokud se bavíme o vadném držení těla a jakých dalších oblastí se tato problematika dotýká ve fungování předškolních dětí? To vše si řekneme v rámci společného workshopu, kde si ukážeme, jak prostředí může ovlivňovat držení těla z pohledu fyzioterapeuta a jaké jsou možnosti k pozitivnímu ovlivnění držení těla dětí. Dotkneme se důsledků neideálního psychomotorického vývoje dítěte na fungování těla v pozdějším věku.
S ohledem na stárnutí populace výrazně narůstá počet pacientů trpících různými neurodegenerativními onemocněními způsobujících postupné horšení kognitivních funkcí a rozvoj demence. Ta pak sebou nese mnohá specifika péče, které vyžadují dobrou koordinaci a spolupráci neurologa, psychiatra a praktika. Možnosti praktického lékaře v diagnostice/ screeningu rozvyjející se kognitivní poruchy. Možnosti symptomatické terapie a kognitivní rehabilitace a řešení pozdních komplikací a péče o rodinu pacienta.
MUDr. Mgr. Adam Tesař Ph.D.
MUDr. et Mgr. Adam Tesař, Ph.D.
2009 – 2012 bakalářské studium - Obecná fyzika, Matematicko-Fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha
2009 – 2015 magisterské studium – Všeobecné lékařství, 1. Lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha
2013 Erasmus + výměnný pobyt po dobu 1 semestru na Karolinska Institutet, Stockholm
2012 – 2015 magisterské studium – Biofyzika a Chemická fyzika, subspecializace v Teorii molekulárních systémů, Matematicko-Fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha
2015 – 2021 postgraduální studium - Neurovědy, 1. Lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha,
téma doktorské práce: Význam postižení zrakově prostorových funkcí v diferenciální diagnostice demencí
2018 – 2019 Šestiměsíční laboratorní stáž věnující se Vlivu lokalizace mikrosatelitní RNA na rozvoj
neurodegenerace u buněčného modelu ALS/FTLD v Taubově institutu pro výzkum Alzheimerovy choroby a stárnutí mozku, Kolumbijská univerzita v New Yorku, USA
Pracovní zkušenosti
2008 – 2009 práce laboranta v Laboratoři mitochondriálních poruch, Ústav dědičných a
metabolických chorob, 1. Lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha
2012- bakalářská práce na téma Spektroskopické studium interakce antimikrobiálních
peptidů a lipidové dvojvrstvy, oceněno 2 místem v teoretické sekci Studentské vědecké konference, 1- Lékařské fakulty VFN
2015- diplomová práce na téma Ramanova spectroscopie mozkomíšního moku a krevního séra u neurodegenerativních onemocnění
2015 – lékař, Neurologická klinika 1. LF UK a VFN od 2022 vedoucí lékař ženského oddělení
2017 – dosud instruktor výuky a poté i asistent na Ústavu biofyziky a informatiky 1. LF UK
2021- složení atestační zkoušky z Neurologie na Lékařské fakultě Ostravské Univerzity
Ocenění
2015 Cena pro nejlepší diplomovou práci Spektroskopické společnosti Jana Marka Marciho
2019 Cena Hennerova nadačního fondu za původní publikaci (Clinical Variability in P102L
Gerstmann–Sträussler–Scheinker Syndrome)
2020 Cena české neurologické společnosti za rok 2019 - V kategorii Hennerova cena ČNS pro mladé autory do 35 let za vynikající originální práci roku cenu získala publikace (Clinical Variability in P102L Gerstmann–Sträussler–Scheinker Syndrome)
2020 Cena předsednictva ČLS JEP za nejlepší publikaci (Clinical Variability in P102L
Gerstmann–Sträussler–Scheinker Syndrome)
Adam Tesař 1,
Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Kateřinská 30, Praha 2, 120 00 1
Bolesti hlavy dělíme dle klasifikace IHS ( International Headache Society) do tří hlavních skupin- na primární bolesti hlavy, sekundární bolesti hlavy a kraniální neuralgie. Je velmi důležité odlišit primární bolesti hlavy, jako je například migréna nebo tenzní bolesti hlavy od sekundárních bolestí hlavy, které jsou způsobeny určitou konkrétní nemocí mozku nebo celého organismu ( mozkový nádor, cévní příhody mozkové, záněty mozku a mozkových plen, traumata a posttraumatické komplikace a další). Primární bolesti hlavy nemají známou organickou příčinu, na CT nebo MRI zobrazení nenajdeme žádnou určitou patologii, samotným problémem je zde právě bolest a její doprovodné příznaky. Proto primární bolesti hlavy klasifikujeme podle jejích projevů. Ve skupině sekundárních bolestí hlavy je bolest projevem organického onemocnění, proto je lze klasifikovat podle etiologie. K odlišení nám pomohou varovné příznaky, „red flags“, známky rizika, kterými je náhlá prudká bolest hlavy, první intenzivní bolesti hlavy u pacienta ve věku nad 50 let, progredující bolesti hlavy, bolesti hlavy doprovázené horečkou a nebo spavostí, bolest hlavy doprovázena jakýmikoliv neurologickými ložiskovými příznaky ( epileptickým záchvatem, parézou, poruchou řeči nebi polykání a další). Dále je podezření na sekundaritu u pacientů s malignitou v anamnéze nebo s HIV pozitivitou. Ve všech těchto případech je nutné užít zobrazovací metodu ( CT, MRI). Autorka se dále uvádí schéma postupu pro pacienta s bolestí hlavy. Jsou uvedeny i informace o nových možnostech léčby migrény- biologické léčbě monoklonálními protilátkami zaměřenými na CGRP ( calcitonin gene-related peptide) i možností jejich užití v praxi v podmínkách České republiky.
MUDr. Jolana Marková FEAN
MUDr Jolana Marková, FEAN
Od promoce na FVL UK pracovala na Neurologickém oddělení nemocnice Kladno. Po složení atestace II. stupně se věnovala práci v elektromyografické laboratoři, od roku 1988 vedla ordinariát pro cévní onemocnění mozku, od roku 1991 do roku 2004 pracovala
ve funkci primářky Neurologického oddělení Nemocnice Kladno.
Od roku 2005 do roku 2021 pak ve funkci primářky Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice.
MUDr. Jolana Marková se dlouhodobě věnuje problematice bolestí hlavy, od roku 1992 vede poradnu pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. V současné dobe je vedoucí lékařkou Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy ve Fakultní Thomayerově nemocnici. O tématu bolestí hlavy přednáší i publikuje.
Je dlouholetou členkou ČNS (České neurologické společnosti), členkou výboru ČNS byla po 4 funkční období do roku 2008. Je členkou výboru Neurofarmakologické sekce ČNS. V letech 2005-2013 pracovala ve funkci předsedy CzHS (Czech Headache Society), nyní je vědeckým sekretářem CzHS. Byla českým zástupcem v panelu EFNS (European Federation of Neurological Societies) pro Bolesti hlavy, později v panelu EAN ( European Academy of Neurology).
Má bohaté zkušenosti s vedením klinických studií v oblasti migrény a roztroušené sklerózy.
Dr. Marková je také asistentkou 3.LF UK, vyučuje mediky neurologii a je členkou zkušební komise pro státní zkoušku neurovědy.
Jolana Marková 1,
MUDr. Jolana Marková, FEAN. Neurologická klinika 3. LF UK a FTN, Praha 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Cabrnochová Hana, MBA
Životopis není k dispozici
MUDr. Hana Cabrnochová , MBA1,
Česká vakcinologická společnost ČLS JEP; Pediatrická klinika 1.LF UK a FTN; Očkovací centrum pro děti 1
Abstrakt není k dispozici
Jitka Mlíková Seidlerová
Prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D. pracuje v současné době jako zástupkyně přednosty pro léčebnou péči II. interní kliniky FN v Plzni. Dlouhodobě se věnuje arteriální hypertenzi, pracuje v centru pro léčbu a výzkum arteriální hypertenze FN v Plzni, je vědeckou sekretářkou České společnosti pro hypertenzi.
Publikovala více než 90 článků v zahraničních časopisech, řadu sdělení v českých periodikách, podílí se na vědeckých monografiích týkající se arteriální hypertenze.
Jitka Mlíková Seidlerová 1,
II. interní klinika FN a LF v Plzni 1
Dětská fyzioterapie v posledních letech zažívá velký vzrůst. Orientovat se v nejnovějších přístupech není úplně jednoduché. Společně probereme základy psychomotorického vývoje, jak by měl zdravý vývoj probíhat, co je důležité u miminek sledovat, co už je vhodné řešit s odborníkem. Zaměříme se také na nejčastější nedostatky pohybového vývoje a tipy, co poradit rodičům, aby tyto nedostatky dále nepodporovaly.
Bc. Michaela Kačírková
Michaela Kačírková (rozená Voltrová), jsem maminka a dětská fyzioterapeutka. V roce 2013 jsem dokončila vysokoškolské studium fyzioterapie na Západočeské Univerzitě v Plzni. Po vysoké škole jsem absolvovala mnoho kurzů, mezi (pro mě) nejpodstatnější považuji kurzy se zaměřením na děti již od novorozeneckého věku a to Bobath Koncept a Vojtovu metodu. Další kurzy mezi které patří například Metoda Ludmily Mojžíšové, DNS pro sportovce, Prechtlova metoda, ACT - akrtální koaktivační terapie a další.
Pracovala jsem v Plzni a nyní působím v Pardubicích.
Jsem zakladatelkou projektu "dětská fyzio máma", autorka videokurzů "Pro zdravý vývoj miminka" a spoluautorka knihy „Pohybový vývoj dítěte s láskou a respektem (fyzioterapeutky dětem)“.
Michaela Kačírková 1,
Michaela Kačírková 1
Na co všechno je potřeba myslet, pokud se bavíme o vadném držení těla a jakých dalších oblastí se tato problematika dotýká ve fungování předškolních dětí? To vše si řekneme v rámci společného workshopu, kde si ukážeme, jak prostředí může ovlivňovat držení těla z pohledu fyzioterapeuta a jaké jsou možnosti k pozitivnímu ovlivnění držení těla dětí. Dotkneme se důsledků neideálního psychomotorického vývoje dítěte na fungování těla v pozdějším věku.
Benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV) představuje nejčastější příčinu závratí, postihujíce pacienty mladšího i staršího věku. U starších může být příčinou pádů a z nich plynoucích úrazů. V obou skupinách BPPV negativně ovlivňují kvalitu života. Přes zřejmě komplexnější patofyziologii lze říci, že BPPV je způsobeno nežádoucí přítomností otokonií, povětšinou v polokruhových kanálcích (SCC) vnitřního ucha. Klasickým projevem BPPV je změnou polohy vyvolatelná relativně krátce trvající závrať, doprovázená v průběhu svého trvání charakteristickými nystagmy. Třebaže se jedná o častou diagnózu, zůstává BPPV poddiagnostikovanou jednotkou a tím pádem také málo léčenou. Léčba je přitom relativně snadná, pacientovi přináší rychlou úlevu a provádějícímu lékaři značnou satisfakci. Spočívá v provedení repozičních manévrů (RM) s cílem odstranit otokonie z jednotlivých SCC. Důležitou roli hraje také edukace pacienta s eventuálním nácvikem vhodných variant RM v domácím prostředí. Náplní workshopu je nácvik RM v léčbě BPPV, posléze spojený s videodemonstrací jednotlivých případů z praxe, návrhem adekvátních RM a diskuzí. Cílem je naučit frekventanty BPPV rozeznat a správně aplikovat alespoň nejčastější RM.
MUDr. Václav Boček Ph.D.
Václav Boček * 1988, promoval v r. 2013 na 3. LF UK. Poté působil v letech 2013-2020 na Neurologické klinice FNKV a 3. LF UK jako lékař a vyučující. V roce 2018 obhájil disertační práci na téma "Patofyziologické mechanismy u idiopatické skoliózy pod vedením prof. Štětkářové. Atestoval na jaře 2019. Zabývá se neurofyziologií, neuromuskulární problematikou a závrativými stavy. Jako autor či spoluautor publikoval několik odborných článků z oboru neurofyziologie a klinické neurologie a podílel se také na několika knihách z autorského kolektivu prof. Štětkářové. Díky výpomoci s ÚPS v Nemocnici Pelhřimov, p.o., poznal i práci na okresní úrovni a zamiloval si ji. V současnosti pracuje jako lékař Neurologického oddělení Nemocnice Strakonice, a.s.
Václav Boček 1,
Nemocnice Strakonice, a.s. 1
Spánková apnoe je závažné kardiovaskulární onemocnění s vysokou morbiditou a mortalitou, které postihuje podle posledních dat cca 49,7% mužů a 23,8% žen nad 40 let. Bohužel 90% pacientů o svém onemocnění neví. Neléčená spánková apnoe má prokázanou kauzální spojitost s art. hypertenzí, ICHS, CMP a spojitost s poruchami rytmu, diabetem, demencí. V prezentaci ukážeme jednoduchou diagnostiku v primární péči, možnosti terapie.
MUDr. Ctirad Bastl
Vzdělání:
1996-2003 LF UK Plzeň,
2007 Somnolog České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu
2008 Somnolog Německé společnosti pro spánkovou medicínu
2009 Atestace vnitřní lékařství (Německo)
2013 Atestace spánková medicína (Německo)
Profesní kariéra:
2003 Interní oddělení Česká Lípa
2003- současnost- vedoucí lékař Spánkového centra v Sebnitz (Německo)
2010- současnost - praktický lékař Neustadt v Sasku (Německo)
2015- současnost- vedoucí lékař Spánkové centrum v Českosaském Švýcarsku (Děčín/Sebnitz/Neustadt)
Ctirad Bastl 1,
Spánkové centrum v Českosaském Švýcarsku 1
Cévní mozkové příhody jsou celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí. Ve vyspělých zemích sice dochází v posledních letech k jejich poklesu, ale v ČR stále patří k významným příčinám doživotní disability. Akutní péče je již velmi dobře a účinně řešena v systému spolupráce RZP s Centry vysoce specializované péče o pacienty s iktem a Centry vysoce specializované cerebrovaskulární péče. Organizačně však není zcela vyřešena péče o pacienty v chronickém stádiu. Tito pacienti mohou mít řadu různorodých obtíží. K nejčastějším patří poruchy hybnosti, zejména centrální parézy, poruchy rovnováhy. Velmi významné jsou i poruchy fatických funkcí, které zhoršují možnosti komunikace a tím i soběstačnost. Obtížně pochopitelné pro rodinné příslušníky bývají i poruchy kognitivních funkcí (paměti, pozornosti, prostorové představivosti atd.). V prvních týdnech se některé z těchto obtíží upravují ještě v rámci hospitalizací na lůžkách včasné rehabilitace nebo v rehabilitačních ústavech, ale většinou potřebují pacienti trénink a dohled dlouhodobě v řádu měsíců až roků. Síť ambulantních zařízení poskytujících fyzioterapii a ergoterapii je v různých oblastech ČR zastoupena nerovnoměrně, stejně jako služby logopedů. V některých regionech chybí centra spasticity, která se kvalifikovaně postarají o pacienty se spasticitou a spastickou dystonií, které provázejí velmi často centrální parézy. Vývoj spasticity se může objevit i několik měsíců po iktu. Je způsobena zvýšením svalového tonu, často může vést i k patologickému držení některých segmentů končetin nazývanému spastická dystonie. Důsledkem je výrazné zhoršení soběstačnosti pacientů v běžných denních činnostech. V posledních letech máme k léčbě těchto obtíží mimo jiné k dispozici i velmi efektivní lokální léčbu botulotoxinem. Společnost rehabilitační a fyzikální medicíny se z tohoto hlediska snaží prosazovat vznik dispenzární péče pro pacienty po CMP. V rámci této dispenzarizace by mohly být řešeny nejen poruchy hybnosti spojené se spasticitou a spastickou dystonií, ale i další obtíže související například s poruchami kognitivních a fatických funkcí. Praktičtí lékaři by měli být těmi, kdo včas pacienty odešlou na příslušná pracoviště, upozorní na změnu jejich stavu, která vyžaduje specializované řešení.
doc. MUDr. Yvona Angerová Ph.D.
doc. MUDr. Yvona ANGEROVÁ, Ph.D., MBA
pracuje jako přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1.LF UK a VFN v Praze. Po atestaci I. stupně z neurologie složila atestaci v oboru Fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace. Postgraduální studium biomedicíny v oboru Fyziologie a patofyziologie člověka ukončila na 1.LF UK v Praze, od 1.1.2022 byla jmenována docentkou. Dlouhodobě se zabývá neurorehabilitací, zejména rehabilitací pacientů po poškození mozku včetně léčby spasticity.
Publikuje v národních i mezinárodních odborných časopisech, byla spoluautorkou kapitol v řadě knih, vystupuje na mezinárodních i národních konferencích. V rámci práce na univerzitě vyučuje studenty všeobecného lékařství, fyzioterapeuty, ergoterapeuty a další odborníky ve zdravotnictví. Je místopředsedkyní Společnosti rehabilitační a fyzikální medicíny.
Yvona Angerová 1,
Klinika rehabilitačního lékařství 1.LF UK a VFN v Praze 1
Abstrakt není k dispozici
eOčkování a další výzvy pohledem CGM Aktuální a budoucí výzvy českého zdravotnictví jsou společností CompuGroup Medical, největším dodavatelem ambulantních informačních systémů v ČR a předním hráčem v mezinárodním měřítku, reflektovány v podobě změn v systémech samotných, a také aktivní rolí v odborných společnostech. Příspěvek odráží východiska a aktuální stav přechodu eOčkování do ISIN, kde se dokončuje úplná implementace včetně hlášení o již proběhlých očkováních. Samostatnou kapitolou je neuspokojivý systém distribuce číselníků autoritami. Praxe čím dál častěji přecházejí na generačně nová řešení, mezi která patří ambulantní SW CGM MEDISTAR, systém pro online objednávání, rozšířené možnosti ePoukazu, a další. V hledáčku CGM jsou rovněž trvale otázky bezpečnosti, souladu s legislativou a zajištění podpory ambulantnímu trhu.
Ing. Kryštof Vladimír
Ing. Vladimír Kryštof Autor pracuje v roli Business Development Managera společnosti CompuGroup Medical Česká republika, u které v předchozích letech vedl projekt vývoje nové generace ambulantního software. Elektronizaci zdravotnictví se věnoval i v předchozích angažmá. Od roku 2005 aktivně vykonává praxi soudního znalce, v minulosti se podílel na hodnocení evropských projektů Ministerstva zdravotnictví. Je absolventem VUT v Brně, členem Komory soudních znalců ČR, působí v rámci IHE ČR a ATDZ, spolupracuje jako lektor IPVZ.
Vladimír Kryštof 1,
Ne 1
Abstrakt není k dispozici
Plicní hypertenze postihuje nejméně 1 % dospělé populace. Nejčastěji se vyskytuje u onemocnění srdce nebo plic. Vzácněji je plicní hypertenze důsledkem primárního postižení plicních cév (zejména plicní arteriální hypertenze - PAH - při postižení plicních arteriol a chronická tromboembolická plicní hypertenze – CTEPH - související s nedostatečnou reperfúzí po akutní plicní embolii). Cílem diferenciální diagnostiky plicní hypertenze je v případě symptomů podezřelých z plicní hypertenze (dušnost, nevýkonnost, únavnost, známky pravostranného srdečního selhávání) a při známkách plicní hypertenze na echokardiografii odlišit v populaci časté příčiny plicní hypertenze (při onemocnění levého srdce a plic) a dospět k možné diagnóze vzácnějších forem plicní hypertenze (CTEPH a PAH), které vyžadují specifickou léčbu ve specializovaných centrech (chirurgická, katetrizační a vazodilatační léčba u CTEPH, vazodilatační léčba u PAH). Echokardiografický skrínink PAH je indikován u nemocných se systémovou sklerodermií každý rok. Dále je skrínink PAH indikován u prvostupňových příbuzných nemocných s PAH, před transplantací jater, u nemocných s HIV HIV v případě přítomnosti symptomů podezřelých z plicní hypertenze a u pacientů po korekci zkratové srdeční vady. Skrínink CTEPH (pomocí echokardiografie a ventilačně-perfúzní plicní scintigrafie) je indikován u nemocných, u nichž po 3-6 měsících po plicní embolii přetrvává nebo se nově objeví dušnost, nevýkonnost, únava. Dále je po 3-6 měsících po plicní embolii indikován skrínink u nemocných asymptomatických, u nichž jsou přítomny rizikové faktory vzniku CTEPH.
Prof. MUDr. Jansa Pavel, Ph.D.
Prof. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D absolvoval 1. LF UK v Praze v roce 1996. Po promoci působil krátce v Rakousku, následně na 1. plicní klinice VFN a 1. LF UK v Praze. Od roku 1999 působí na II. interní klinice VFN a 1. LF UK v Praze. Atestoval z vnitřního lékařství a z kardiologie. Soustřeďuje se zejména na problematiku plicní cirkulace. V roce 1999 spolu s Prof. Michaelem Aschermannem, tehdejším přednostou II. interní kliniky VFN a 1.LF UK, inicioval vznik Centra pro plicní hypertenzi na tomto pracovišti, které se tak stalo prvním specializovaným centrem v České republice, které se systematicky a komplexně věnuje diagnostice a léčbě chronické plicní hypertenze. Navrhl systém celorepublikové sítě echokardiografických laboratoří pro detekci plicní hypertenze, která mimo jiné umožnila program skríningu plicní hypertenze. Podílel se na iniciaci, přípravě a realizaci programu léčby chronické tromboembolické plicní hypertenze. V posledních letech se intenzivně věnuje katetrizační léčbě tohoto onemocnění. Metodicky spolupracoval na tvorbě koncepce péče o nemocné s plicní hypertenzí ve Slovenské republice. Je předsedou Pracovní skupiny plicní cirkulace České kardiologické společnosti a vědeckým sekretářem České společnosti pro trombózu a hemostázu ČLS JEP. Je autorem nebo spoluautorem více než 130 originální a přehledných prací v databázi WoS (počet citací >4800, H-index 25), 27 kapitol v monografiích a učebnicích a autorem nebo spoluatorem 5 monografií.
Pavel Jansa 1,
II. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze 1
Abstrakt není k dispozici
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.