Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Echokardiografie je velmi užitečná technika neinvazivní monitorace hemodynamiky v intenzivní péči, protože dokáže přímo zobrazit srdeční struktury a jejich změny v průběhu dechového cyklu. Pro hodnocení interakce srdce a plic v hrudním koši je nezbytné dobře rozumět fyziologickým principům, na kterých tato interakce stojí. Díky možnosti přímo sledovat změny tepového objemu v průběhu dechového cyklu pak může echokardiografické vyšetření u kriticky nemocného zásadně ovlivnit léčebnou strategii. Pionýrské práce v této oblasti byly oceněny Nobelovou cenou - za tři roky uplyne 70let od jejího udělení za základní práci v oblasti interakce srdce a plic, kdy všechny úspěchy byly dosaženy díky zavedení invazivního měření srdečních plnících tlaků a průtoku krve Andre Cournandem a jeho spolupracovníky v nemocnici Bellevue v New Yorku. Interakce srdce-plíce jsou komplexní, pro účely této přednášky se budeme zabývat především efektem změny na úrovni respiračního systému na systém kardiovaskulární, který je u zdravého klidně dýchajícího člověka minimální. Oběhový a dýchací systém jsou funkčně i anatomicky propojeny, změna anebo porucha na úrovni jednoho systému ovlivňuje funkci druhého systému, změny jsou reciproční. V úvodu přednášky proběhne tedy stručná revize fyziologických principů interakce srdce a plic, a poté popis správné echokardiografické techniky ke stanovení tepového objemu včetně typických úskalí. Větší část přednášky se bude věnovat využití těchto znalostí a dovedností v klinické praxi intenzivní péče – bezpečný management tekutinové terapie a individuální nastavení umělé plicní ventilace pacienta versus jeho srdeční výdej.
MUDr. Kateřina Jiroutková Ph.D.
Jméno: MUDr. Kateřina Jiroutková, Ph.D., DESA
Adresa: Klinika anesteziologie a resuscitace FNKV
Šrobárova 50, 10034 Praha 10
tel: +420 2 67162461
Vzdělání:
2010-2016 Postgraduální studium, obor Fyziologie a patofyziologie člověka, 3.LFUK, Název disertační práce:
The Intensive Care Unit-Acquired Weakness: the role of mitochondrial dysfunction in its pathogenesis
6/2011 European Diploma in Anaesthesiology and Intensive Care
12/2009 Specializovaná způsobilost k výkonu povolání lékaře v oboru anesteziologie a resuscitace
Granty:
• Spoluřešitel projektu IGA MZCR NR8420 - Význam komplexního mezioborového přístupu (anestezie, analgesie, dietologie, fyzioterapie, chirurgie) pro akcelerovanou pooperační rehabilitaci (modifikace "fast track"), 2005-2007.
• Spoluřešitel projektu IGA NT 12319-4/2011 - Multiparametrická charakteristika metabolismu lidských myoblastů ve vztahu k patogenezi svalové slabosti kriticky nemocných, 2011-2015.
Tři nejvýznamnější recentní publikace
WALDAUF, P., HRUSKOVA, N., BLAHUTOVA, B, GOJDA, J., URBAN, T., KRAJCOVA, A., FRIC, M., JIROUTKOVA, K., RASOVA, K., DUSKA, F. Functional electrical stimulation‐assisted cycle ergometry-based progressive mobility programme for mechanically ventilated patients: randomised controlled trial with 6 months follow up. Thorax. 2021 Apr 30:thoraxjnl-2020-215755. doi: 10.1136/thoraxjnl-2020-215755. Online ahead of print.PMID: 33931570. IF 10.844
WALDAUF, P., JIROUTKOVA, K., DUSKA, F. Using pCO2 Gap in the Differential Diagnosis of Hyperlactatemia Outside the Context of Sepsis: A Physiological Review and Case Series. Crit Care Res Pract. 2019. ISSN 2090-1313. IF 1.350
JIROUTKOVÁ, K., KRAJČOVÁ, A., ŽIAK, J., FRIC, M., WALDAUF, P., DŽUPA, V., NĚMCOVÁ-FüRSTOVÁ, V., KOVÁŘ, J., ELKALAF, M., TRNKA, J., DUŠKA, F. Mitochondrial function in skeletal muscle of patients with protracted critical illness and ICU-acquired weakness. Crit Care. 2015, Dec 24;19:448. Doi:10.1186/s13054-015-1160-x. PMID: 26699134; PMCID: PMC4699339. ISSN 1364-8535. IF 4.476
Odborné zaměření: mitochondriální bioenergetika, ultrasonografie/echokardiografie v intenzivní péči
Kateřina Jiroutková 1,
Klinika anesteziologie a resuscitace 3.LF UK a FN Královské Vinohrady v Praze 1
Hodnocení a způsob vyšetřování diastolikcé funkce echokardiograficky u kriticky nemocných pacientů.
Echokardiografické vyšetřování aortální chlopně u kriticky nemocných
5 skupin po 4-5 kurzantech
MUDr. Mošna František, MHA
Životopis není k dispozici
MUDr. Rulíšek Jan, Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Lipš Michal, Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Štěpán Martin
Životopis není k dispozici
MUDr. Burša Filip, Ph.D., EDEC
Životopis není k dispozici
MUDr. František Mošna , MHA1,
1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Vodička Vojtěch
Životopis není k dispozici
Vojtěch Vodička 1,
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Ostrava a LF Ostravské univerzity 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Mikl Jakub
Životopis není k dispozici
Jakub Mikl 1,
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny LF v Hradci Králové UK a FN Hradec Králové 1
Abstrakt není k dispozici
Náš pacient, mladý muž, si volá rychlou záchrannou službu - bojí se totiž, že má infarkt - následně upadá do bezvědomí. Na natočeném 12-svodovém EKG jsou lékařem v terénu popsány významné elevace ST úseků a kontralaterální deprese, diagnóza se zdá tedy zjevná, skoro jako v učebnici. Po podání heparinu a ASA je pacient transportován na urgentní příjem nemocnice s katetrizačním pracovištěm. Co když je ale všechno jinak? Neměli bychom přehodnotit současnou praxi podávání antikoagulační léčby v přednemocniční péči?
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Michal Otáhal PhD.
Životopis není k dispozici
Michal Otáhal 1,
Klinika Anesteziologie, Resuscitace a Intenzivní medicíny 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 1
Abstrakt není k dispozici
Účastník se formou facilitované diskuze a power-pointové prezentace seznámí se základy patofyziologie oxygenačního a ventilačního selhání, relevantními pro nastavení umělé plicní ventilace.
Milan Kratochvíl
Životopis není k dispozici
Milan Kratochvíl 1,
Klinika dětské anesteziologie a resuscitace Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno 1
Účastník se seznámí s patofyziologickou, mechanickou a grafickou charakteristikou řízeného dechu, s důrazem na časnou detekci jednotlivých patologií a typu ventilační poruchy.
Milan Kratochvíl
Životopis není k dispozici
Milan Kratochvíl 1,
Klinika dětské anesteziologie a resuscitace Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno 1
Účastník se seznámí s nastavením řízené ventilace u pacienta s obstrukční ventilační poruchou, její monitorací a optimalizací.
Milan Kratochvíl
Životopis není k dispozici
Milan Kratochvíl 1,
Klinika dětské anesteziologie a resuscitace Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno 1
Účastník se seznámí s nastavením ventilace u pacienta s restrikční ventilační poruchou/ARDS, její monitorací a optimalizací.
Milan Kratochvíl
Životopis není k dispozici
MUDr. Eva Klabusayová , EDAIC1, MUDr. Milan Kratochvíl 1,
Klinika dětské anesteziologie a resuscitace Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno 1
Účastník se seznámí se specifiky patofyziologie a mechaniky spontánního, podpůrného a asistovaného dechu a s možnostmi včasné detekce patologií a možnostmi optimalizace nastavení ventilátoru při podpůrných a asistovaných režimech umělé plicní ventilace.
Doc. MUDr. Dostál Pavel, Ph.D., MBA
Životopis není k dispozici
Pavel Dostál 1,
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové a Karlovy Univerzity 1
Účastník se seznámí s up-to-date postupem při ukončováním umělé plicní ventilace, indikacemi, potenciálními komplikacemi a způsoby jejich řešení.
MUDr Černá Pařízková Renata, Ph.D., LL.M.
Životopis není k dispozici
Renata Černá Pařízková 1,
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové a Karlovy Univerzity 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Maňásek Viktor
Vzdělání, pracovní zkušenosti
1998-2004 - Lékařská fakulta Univerzity Palackého Olomouc, obor všeobecné lékařství
2004-2006 - Interní hematoonkologická klinika FN Brno Bohunice
3.4.2007 ukončení povinného interního základu
2006-dosud – Komplexní onkologické centrum Nemocnice Nový Jičín
2009 – atestace v oboru klinická onkologie, odborná specializace v oboru klinická onkologie, vedoucí lékař onkologického oddělení
Od r.2010 zastupující primář Onkologického oddělení Nemocnice Nový Jičín
10/2012 – Funkční licence F016 – Umělá výživa a metabolická péče
11/2012 Licence ČLK pro výkon funkce vedoucího lékaře a primáře ve zdravotnickém zařízení v oboru klinická onkologie. Primář Onkologického oddělení Nemocnice Nový Jičín
4/2013 – nádstavbová atestace v oboru Klinická výživa a intenzivní metabolická péče
2/2018 - zvláštní odborná způsobilost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k vykonávání činností zvlášť důležitých z hlediska radiační ochrany
2/2018-dosud-zástupce vedoucího Komplexního onkologického centra pro klinickou onkologii
Postgraduální studium na LF UP Olomouc od r.2020 – problematika žilních vstupů v onkologii
Členství v odborných organizacích
Předseda Pracovní skupiny nutriční péče v onkologii při České onkologické společnosti
Člen výboru a vědecký sekretář Společnosti pro porty a permanentní katétry
Česká onkologická společnost
Česká hematologická společnost
Společnost klinické výživy a intenzivní metabolické péče
Organizační činnost
organizace odborných seminářů Komplexního onkologického centra
tvorba nutričních standardů v rámci Pracovní skupiny nutriční péče v onkologii při ČOS
člen redakční rady časopisu Nutrition news
organizace kanylačních workshopů – kanylace pod UZV, implantace portů a centrálních kanyl zaváděných z periferie (PICC)
tvorba národních doporučení implantace střednědobých a dlouhodobých žilních vstupů a jejich ošetřování v rámci Společnosti pro porty a permanentní katétry (SPPK)
člen organizačního týmu mezinárodních konferencí SPPK a WoCoVA (World Congress on Vascular Access)
Specializace
podpůrná léčba v onkologii (léčba bolesti, výživa v onkologii, trombembolie, problematika myelosuprese)
problematika žilních vstupů, zavádění centrálních kanyl, venozních portů a PICC (periferní cestou implantovaných centrálních kanyl)
extravazace cytostatik
uroonkologie, sarkomy
Přednášková a publikační činnost
Autor 270 přednášek a článků v ČR a zahraničí, spoluautor 5 knižních publikací.
Viktor Maňásek 1,
Komplexní onkologické centrum Nemocnice Nový Jičín 1
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Kletečka Jakub, Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Brožek Tomáš, Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Jakub Kletečka , Ph.D.2, MUDr. Tomáš Brožek , Ph.D.1,
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, 1. LF UK a VFN v Praze 1
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Plzeň 2
Abstrakt není k dispozici
doc. MUDr. Astapenko David, Ph.D.
Životopis není k dispozici
David Astapenko 1,
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Hradec Králové 1
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Bartošová Tereza
Životopis není k dispozici
Bc. Kubešová Jana
Životopis není k dispozici
MUDr. Tereza Bartošová 1, Bc. Jana Kubešová 1,
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, VFN v Praze 1
Abstrakt není k dispozici
Bc. Dvořáková Martina
Životopis není k dispozici
MUDr. Šatný Marek
Životopis není k dispozici
Bc. Martina Dvořáková 1, MUDr. Marek Šatný 1,
IV. Interní klinika VFN Praha 1
Abstrakt není k dispozici
Prezentace výsledků studie SLEDOVÁNÍ KVALITY ŽIVOTA U PACIENTŮ PO PRODĚLANÉ TĚŽKÉ FORMĚ ONEMOCNĚNÍ COVID-19, která probíhala od roku 2021 do roku 2023 v rámci ARK FN USA v Brně. Budou prezentovány výsledky 125 pacientů, kteří se zúčastnili ročního sledování pomocí dotazníků SF-36, které budou vyhodnoceny v jednotlivých doménách.
Mgr. Pavla Ďásková
Pracuji jako všeobecná sestra se specializací pro intenzivní péči od roku 2015 na lůžkovém oddělení Anesteziologicko- resuscitační kliniky ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brn. Zaměřuji se na sledování pacientů propuštěných z ICU, které započalo post COVIDovými pacienty a nyní pokračujeme ve sledování všech hospitalizovaných pacientů, kteří splňují daná kritéria.
Pavla Ďásková 1,
Anesteziologicko-resuscitační klinika - Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně 1
Seznámení s problematikou post intensive care synndrom (PICS) - rizikové faktory vzniku - preventivní opatření
Mgr. Mica Patrik , DiS.
Od roku 2016 působí jako všeobecná sestra na lůžkovém oddělení Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Profesně se zaměřuje na problematiku intenzivní ošetřovatelské péče a mimo jiné se podílí na pregraduální přípravě budoucích pracovníků.
Patrik Mica 1,
Anesteziologicko-resuscitační klinika - Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Ústav zdravotnických věd, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 1
Předkládaný příspěvek představí vznik nové ambulance ve VFN Praha. Jedná se o PostEcmo ambulanci, která díky spolupráci II. interní kliniky a Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny ve VFN. Důvodem vzniku ambulance je dispenzarizovat pacienty po léčbě ECMO. Předmětem zájmu není jen pacient samotný, ale i jeho nejbližší. U pacientů nás v daných časových intervalech od ukončení hospitalizace ve VFN nás zajímá jejich aktuální fyzický a psychický stav. Jejich psychický i fyzický stav je objektivizován standardizovanými dotazníky a strukturovaným rozhovorem při vyšetření v PostEcmo ambulanci. Pacientům v ambulanci pomáháme řešit jejich nejen zdravotní problémy, které se dají shrnout pod odborný název PICS a tím usnadnit jim jejich zapojení se do běžného života. U příbuzných pacientů nás zajímá jejich pohled a prožívání hospitalizace a období rekonvalescence pacienta. Aktivně vyhledáváme a řešíme i jejich problémy.
Zuzana Pražáková
Od roku 2006 až dosud pracuje ve Všeobecné fakultní nemocnici na Klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny, jako všeobecná sestra a mentor na lůžkových odděleních. Profesně se zaměřuje na problematiku ošetřovatelské péče v intenzivní medicíně, tvorbě edukačních materiálů, standardů a kurzů. Od roku 2008 je stálým lektorem specializačního vzdělávání sester v intenzivní medicíně pořádané VFN Praha. Od roku 2020 je členkou Akreditační komise MZČR.
Mgr. Pucholtová Romana
Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze na Klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny pracuje od roku 2006, jako všeobecná sestra na lůžkových odděleních a mentor. V letech 2018 - 2020 asistentka na Karlově univerzitě, 1. LF, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství. Profesně se zaměřuje na pedagogickou činnost nejen v problematice ošetřovatelské péče v intenzivní medicíně, tvorbě edukačních materiálů a kurzů. Od roku 2008 je stálým lektorem specializačního vzdělávání sester v Intenzivní medicíně pořádané VFN Praha. Od roku 2021 je vyučující na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické v Kladně.
Mgr. Hubatová Markéta
Od roku 2007 až dosud pracuje ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze na II. Interní klinice - kardiologie a angiologie, jako všeobecná sestra na lůžkových odděleních a mentor. Profesně se zaměřuje na problematiku ošetřovatelské péče v intenzivní medicíně a od roku 2014 pracuje jako administrátorka klinických studií .
Mgr. Zuzana Pražáková 1, Mgr. Romana Pucholtová 1, Mgr. Markéta Hubatová 2,
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Klinika anestezie,resuscitace a intenzivní medicíny 1
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, II. Interní klinika - klinika kardiologie a angiologie 2
ABSTRAKT Intenzivní medicína a ošetřovatelství se již dlouho nezaměřuje na pacienta jako na medicínskou výzvu, ale zajímá se o něj jako o celek a co se s ním stane po opuštění intenzivní péče. Jaká bude jeho kvalita života? Pacienti mohou po hospitalizaci trpět posttraumatickým stresovým syndromem. S tím souvisí i syndrom PICS. Což je soubor příznaků, které se mohou rozvinout u pacientů, kteří se zotavili z vážného onemocnění. Jedná se o zhoršení kognitivních schopností, snížené fyzické funkce a psychické potíže. Následkem je zhoršená kvalita života jak pacientů samotných, tak rodinných příslušníků. Psaní ICU deníku se také řadí do prevence syndromu PICS. Pacient na umělé plicní ventilaci s analgosedací mívá v paměti mezery a díry. Může si však něco vybavovat – může mít záblesky paměti, noční můry. ICU deník mu pomáhá osvětlit, co se s ním během hospitalizace zhruba dělo a pomáhá mu spojit záblesky paměti s událostmi, které na intenzivní péči prožil. Psaní deníku může mít mnoho forem. Od deníků psaných ručně, na počítači, přes aplikace nebo jako součást elektronické dokumentace. Je vždy skvělé, když se do jeho tvorby zapojí i rodina. A ještě větší benefit pro pacienta má, pokud je v deníku pokračováno i po přeložení pacienta. Klíčová slova: jednotka intenzivní péče, syndrom postintenzivní péče, kognitivní poškození, kvalita života, ICU deník ABSTRACT Intensive care medicine and nursing have long not focused on the patient as a medical challenge, but are interested in the patient as a whole and what happens to him after leaving intensive care. What will his quality of life be like? Patients may suffer from post-traumatic stress syndrome after hospitalization. PICS syndrome is also related to this. Which is a set of symptoms that can develop in patients who have recovered from a serious illness. These include deterioration of cognitive abilities, reduced physical function and psychological problems. As a result, the quality of life of both the patients themselves and their family members is deteriorated. Writing an ICU diary is also included in the prevention of PICS syndrome. A patient on artificial lung ventilation while sitting has gaps and holes in his memory. However, he can remember something - he can have flashes of memory, nightmares. The ICU diary helps him shed light on what roughly happened to him during his hospitalization and helps him connect flashes of memory with the events he experienced in intensive care. Journaling can take many forms. From diaries written by hand, on the computer, through applications or as part of electronic documentation. It's always great when the family gets involved in its creation. And it has an even greater benefit for the patient if the diary is continued even after the patient has been transferred. Keywords: intensive care unit, postintensive care syndrome, cognitive impairment, quality of life, ICU diary 1. ÚVOD PICS- je definován jako nové nebo zhoršující se poškození fyzické, kognitivní nebo psychické. Toto poškození je získané na jednotce intenzivní péče po vážném onemocnění a může přetrvávat měsíce i roky po propuštění nebo překladu. ICU deníky patří k prevenci PICS. 2. METODA Metodikou sdělení budou poznatky z praxe podložené přiloženými dokumenty. Přiblížení ICU deníků, jak jsou vedeny v naší nemocnici, jak jsou právně ošetřeny a jaké jsou ohlasy našich pacientů. 3. ZÁVĚR Nutnost intenzivní rehabilitace, psychické podpory pacienta a jeho rodiny, ohleduplný přístup během hospitalizace a v neposlední řadě zajištění následné péče o pacienty. To vyžaduje spolupráci mezi lékaři a zdravotnickými pracovníky v lůžkovém i ambulantním prostředí. 4. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK PICS – post intensive care syndrom ICU – jednotka intenzivní péče ORIM – oddělení resuscitační a intenzivní medicíny KARIM – klinika anesteziologickoresuscitační a intenzivní medicíny UPV – umělá plicní ventilace TCHST – tracheostomická kanyla ARO – anesteziologicko- resuscitační oddělení 5. POUŽITÉ ZDROJE PALDUSOVÁ, B. Ambulance post intensivní péče[online]. ©2017[cit. 2021-08-12]. Dostupné z: https://www.akutne.cz/res/publikac;e/03-paldusova-3-sepse-ostrava-2017.pdf.
Mgr. Kristýna Křenková
Všeobecná sestra specialistka v intenzivní péči na ORIM 3 ve Fakultní nemocnici Ostrava. Konzultantka v oblasti PICS na ORIM 3. Všeobecná sestra specialistka v intenzivní péči na Záchranné službě Moravskoslezského kraje. Školitelka BLS zaměstnanců Fakultní nemocnice Ostrava.
Vitásková Renata
Sestra na ORIM 4 ve Fakultní nemocnici Ostrava. Konzultantka v oblasti PICS na ORIM 4.
Kristýna Křenková 1,
Fakultní nemocnice Ostrava-KARIM 1
Abstrakt není k dispozici
Doc. MUDr. Petr Waldauf PhD., EDIC
Životopis není k dispozici
Petr Waldauf 1,
Kliniky anesteziologie a resuscitace Fakultní nemocnice Královské Vinohrady 1
Workshop zaměřující se na základní ultrazvukové techniky a dovednosti v oblasti intenzivní péče. Připravena budou 4 stanoviště, na tomto stanovišti se zaměříme na vyšetření aorty a vyloučení závažných aortálních syndromů, dále na zobrazení venózního řečiště při podezření na hlubokou žilní trombózu. Dotkneme se i problematiky kanylace CŽK pod UZ kontrolou.
MUDr. Adam Novotný
Pracuje na KARIM 1. LF UK a VFN v Praze a ZZS Středočeského kraje. Specializuje se na problematiku výuky simulační medicíny a management kritických situací v oblasti anesteziologie a intenzivní péče.
Adam Novotný 1,
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze 1
Umělá plicní ventilace (UPV) se stala nezbytnou součástí intenzivní medicíny, nahrazuje výměnu plynů mezi plícemi a vnějším prostředím. Mechanický přístroj přebírá roli dýchání celkově nebo částečně s možností úpravy parametrů. Termín weaning se definuje jako proces odvykání, nebo odpojování pacienta od dýchacího přístroje, který má systematickou a stupňovitou povahu. Weaning lze rozdělit na jednoduché, obtížné a prolongované odpojování. Protrahovaná terapie UPV sebou nese riziko komplikací, které mohou vést k prodlouženému pobytu pacienta na JIP, zvýšené morbiditě a mortalitě. V rámci našeho pracoviště se denně setkáváme s širokou škálou pacientů, jejichž stav vyžaduje umělou plicní ventilaci a u kterých je následně plánováno odnětí umělé ventilace. Samotný proces weaningu probíhá v úzké spolupráci ošetřujícího lékaře a sestry, kteří na základě objektivních příznaků pacienta volí vhodnou strategii postupu vedoucí k extubaci. Odnětí od ventilace může být provedeno pomocí různých metod a technik, včetně spontánního dýchání s minimální podporou, postupného snižování objemu ventilace nebo zvyšováním intervalů mezi podpůrnými ventilacemi. Důležitou roli v procesu odvykání od UPV hraje nelékařský zdravotnický personál, který monitoruje pacienta 24 hodin denně a dokáže objektivně zhodnotit samotný průběh weaningu.
Vachata Vladimír
Vystudoval obor Zdravotnický záchranář. Poté působil na lůžkovém oddělení Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Od roku 2018 působí jako všeobecná sestra na jednotce intenzivní péče v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno.
Mgr. Hudosová Tereza
Životopis není k dispozici
Mgr. et Bc. Rzavský Pavol
Životopis není k dispozici
Vladimír Vachata 1, Mgr. Tereza Hudosová 1, Mgr. etc Bc. Pavol Rzavský 1,
Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Kratochvíl Milan
Životopis není k dispozici
Milan Kratochvíl 1,
Klinika dětské anesteziologie a resuscitace Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno 1
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Ing. Beneš Jan
Životopis není k dispozici
Jan Beneš 1,
KLINIKA ANESTEZIOLOGIE, PERIOPERAČNÍ A INTENZIVNÍ MEDICÍNY FAKULTY ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ UNIVERZITY J.E.PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM A KRAJSKÉ ZDRAVOTNÍ, A.S. - MASARYKOVY NEMOCNICE V ÚSTÍ NAD LABEM, O.Z. 1
Abstrakt není k dispozici
Když je kriticky nemocný hospitalizován na jednotce intenzivní péče, očekáváme, že mu zdravotnický tým poskytne tu nejlepší dostupnou péči k zajištění jeho přežití. Během pobytu na jednotce intenzivní péče mnoho kriticky nemocných pacientů zažívá bizarní stav mysli, který může jejich hospitalizaci značně zkomplikovat. Tento stav se nazývá delirium na jednotce intenzivní péče. Delirium na jednotce intenzivní péče není vzácným jevem. Až 80 % pacientů na jednotce intenzivní péče ho někdy během svého pobytu zažije. Jedná se o stav akutní zmatenosti, který může klidnou a vyrovnanou osobu změnit v neklidné a zmatené individuum. Pacienti mohou mít zrakové a sluchové halucinace nebo problém vzpomenout si, kdo jsou a proč jsou v nemocnici. Příčin deliria na jednotce intenzivní péče je mnoho a často zahrnují různorodé rizikové faktory. Například u starších pacientů, pacientů s již přítomnou poruchou kognitivních funkcí a pacientů se selháním jater nebo ledvin, je pravděpodobnost vzniku deliria na jednotce intenzivní péče vyšší. Tito rizikoví pacienti mají sníženou schopnost vyrovnat se se stresem spojeným s kritickým onemocněním a přijetím na jednotku intenzivní péče. Současně mohou delirium na JIP vyvolat další faktory, jako jsou některé léky, metabolické poruchy a spánková deprivace, které přímo ovlivňují mozkové funkce. Navzdory vysoké prevalenci deliria na jednotkách intenzivní péče zůstává jeho přesná patofyziologie záhadou. Současné teorie však naznačují, že je důsledkem kombinace faktorů, jako je neuroinflamace, oxidační stres a dysregulace neurotransmiterů. Tyto faktory mohou vést k poškození neuronů, narušení funkce synaptického spojení, což vede ke klinickým projevům deliria na jednotce intenzivní péče. Prevence deliria na jednotkách intenzivní péče je zásadní pro snížení morbidity, mortality a dlouhodobého zhoršení kognitivních funkcí spojených s tímto stavem. Bylo prokázáno několik intervencí, které snižují riziko vzniku deliria na jednotkách intenzivní péče. Mezi ně patří: eliminace podávání nadbytečných sedativ a opioidů, včasná mobilizace a fyzioterapie, udržování pravidelných cyklů spánku a bdění a podpora stimulace smyslů a zapojení kognitivních funkcí. Kromě toho může riziko deliria na JIP snížit také optimalizace léčby bolesti, zvládání metabolických poruch a řešení základních komorbidit. Zavedení těchto preventivních opatření vyžaduje multidisciplinární přístup, který zahrnuje lékaře, zdravotní sestry, fyzioterapeuty a rodinné příslušníky. Společnou prací mohou zdravotnické týmy zlepšit outcome pacientů a zabránit této, někdy divoké, komplikaci. Rozpoznat delirium na jednotce intenzivní péče nemusí být jednoduché. Zdravotnické týmy používají k posouzení kognitivního stavu pacientů nástroje, jako je The Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit (CAM-ICU). CAM-ICU zahrnuje testování čtyř znaků: akutní nástup nebo kolísavý průběh, nepozornost, dezorganizované myšlení a změněnou úroveň vědomí. Pozitivní výsledek CAM-ICU diagnostikuje přítomnost deliria na jednotce intenzivní péče. Závěrem lze říct, že delirium na jednotce intenzivní péče je stav mysli, který může odhalit divokou tvář kriticky nemocného. Jedná se o multifaktoriální stav, který zahrnuje rozmanité rizikové faktory a může být důsledkem kombinace neuroinflamace, oxidačního stresu a dysregulace neurotransmiterů. Multifaktoriální nefarmakologická prevence je základem terapie deliria. Odhalit delirium na jednotce intenzivní péče je někdy náročné, ale pro diagnostiku byly vyvinuly nástroje, jako je CAM-ICU, které umožňují posoudit kognitivní stav pacientů a identifikovat tuto častou komplikaci.
MUDr. Marek Kovář
Od roku 2015, kdy jsem ukončil studium medicíny na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity (LF MU), pracuji jako anesteziolog a intenzivista ve Fakultní nemocnici Brno (FN Brno), od 2020 jako atestovaný lékař v oboru AIM. Ve FN Brno jsem nejdříve působil na pracovišti dospělé medicíny KARIM FN Brno a LF MU, od ledna 2023 rozšiřuji své klinické a vědecké znalosti a schopnosti na Klinice dětské anesteziologie a resuscitace (KDAR). Od roku 2021 jsem studentem doktorského programu Anesteziologie, intenzivní medicíny a algeziologie LF MU s výzkumným zaměřením na problematiku spánku a deliria v intenzivní péči. Kromě samotného doktorského studia se od roku 2017 podílím na pregraduální a postgraduální výuce LF MU a s radostí participuji na simulační výuce v Simulačním centru LF MU (SIMU). Jsem členem ČSARIM, ČSIM a jejich evropských ekvivalentů. Dále se můžeme osobně setkat na akcích pořádaných výukovým portálem AKUTNĚ.CZ, kde jsem od roku 2015 členem vedení, nebo se potkávat ve virtuálním prostředí webinářů Akutních střed, které pomáhám technicky zajišťovat od počátku projektu.
Marek Kovář 1,
Klinika dětské anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 1
Na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a na jednotkách intenzivní péče je nutné myslet na možnost rozvoje delirantního stavu. Vzhledem k faktu, že sestry a jiný ošetřovatelský personál jsou v nejužším kontaktu s pacientem, měli by umět správně posoudit aktuální stav pacienta a včasně diagnostikovat nástup nebo riziko nástupu delirantního stavu. Adekvátně volená opatření snižují výskyt delirantního stavu a zkracuje trvání již přítomné poruchy. V péči o delirující pacienty je tedy nesmírně důležitý profesionální přístup zdravotnických pracovníků, kterým můžou výrazně ovlivnit stav pacienta.
Mnohé život ohrožující intoxikace vedou ke kritickému selhání kardiovaskulárního a respiračního aparátu. Patří sem zejména otravy některými léky, domácími či industriálními chemikáliemi, rekreačními drogami či rostlinnými a živočišnými jedy. Často jsou postiženi mladí a zcela zdraví jedinci. Extrakorporální membránová oxygenace, ať ve veno-arteriálním či veno-venózním zapojení, poskytuje náhradu funkce selhávajícího myokardu či respiračního systému a přemosťuje tak kritické období působení toxinu do doby podání antidota, jeho eliminace či odeznění účinku. Předkládaná přehledová přednáška dokumentuje současné použití ECMO v situaci život ohrožující intoxikace, jeho indikace, výsledky a možné komplikace této metody.
Michal Pořízka
Studium medicíny na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy jsem ukončil v roce 2003 a od stejného roku jsem byl zaměstnán jako anesteziolog a intenzivista na KARIM Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V roce 2008 jsem ukončil specializační přípravu v oboru anesteziologie a resuscitace. V roce 2011 mi byl udělen titul Ph.D. obhájením disertace s tématem poskytování epidurální anestezie v kardioanestezii. V témže roce jsem rovněž absolovoval roční pracovní stáž ve Freeman Hospital, Newcastle upon Tyne ve Velké Británii na oddělení kardiochirurgie a plicní/srdeční transplantace. V roce 2013 jsem získal evropský titul intenzivní péče E.D.I.C. Ve svém výzkumu jsem se zaměřil na anestezii a pooperační péči v kardioanestezii a všeobecné intenzivní medicíně. Účastnil jsem se několika výzkumných projektů zabývajících se vysokou hrudní epidurální anestezií, managementem refrakterního šoku, problematikou ECMO podpory, echokardiografií, glykemickou kontrolou a fluid responzivitou. Jsem členem České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. V roce 2023 jsem získal titul docent pro v oboru anesteziologie na 1.LF UK.
Michal Pořízka 1,
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy 1
Abstrakt není k dispozici
PhDr. Peřan David, Ph.D., FERC
Životopis není k dispozici
David Peřan 1,
Klinika anesteziologie a resuscitace 3. lékařské fakulty UK a FNKV; Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje 1
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
prof. MUDr. Beneš Jan, Ph.D.
Životopis není k dispozici
prof. MUDr. Jan Beneš , Ph.D.1,
KLINIKA ANESTEZIOLOGIE, PERIOPERAČNÍ A INTENZIVNÍ MEDICÍNY FAKULTY ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ UNIVERZITY J.E.PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM A KRAJSKÉ ZDRAVOTNÍ, A.S. - MASARYKOVY NEMOCNICE V ÚSTÍ NAD LABEM, O.Z. 1
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
PhDr. David Peřan Ph.D., FERC
Životopis není k dispozici
David Peřan 1,
Klinika anesteziologie a resuscitace 3. lékařské fakulty UK a FNKV; Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje 1
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
Marcela Bílská
Životopis není k dispozici
Marcela Bílská 1,
1Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem; Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova; 3Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, Ústí nad Labem 1
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Stern Michael, MBA
Životopis není k dispozici
Mgr. Literová Hedvika
Životopis není k dispozici
Mgr. Ryklová Martina
Životopis není k dispozici
Mgr. Raszková Martina
Životopis není k dispozici
Michael Stern 1,
Klinika anesteziologie a resuscitace, 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady 1
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
Úvod: Infekce spojené se zdravotní péčí (HAI) jsou zejména u pacientů na jednotkách intenzivní péče (JIP) spojeny s prodloužením délky hospitalizace a významným zvýšením morbidity, mortality a ekonomickými náklady. Incidence HAI na JIP se udává okolo 20 %, zároveň je zde dokumentován i vyšší podíl multirezistentních (MDR) kmenů. Ačkoli většina HAI je endogenního původu, tj. vzniká z vlastní mikroflóry pacientů, mohou se bakteriální agens přenášet i mezi pacienty ať už kapénkami, kontaminovanými předměty, případně rukama personálu a způsobovat HAI exogenně. Monitorace šíření identických bakteriálních klonů na odděleních je významnou složkou v prevenci vzniku HAI. Včasné odhalení šíření MDR kmenů může zabránit vzniku infekčního outbreaku, stejně jako pomáhá ke správnému vedení antibiotického stewardshipu. Tato práce představuje naši zkušenost s typizační technikou McRAPD (Melting curve of Random Amplified Polymorphic DNA) vyvinutou zkombinováním dvou dříve popsaných metod (viz též www.typingforlife.cz). Tato technika má potenciál stát se rychlým a relativně levným screeningovým nástrojem k identifikaci podezřelých bakteriálních klonů a díky možnosti „real-time“ sledování šíření těchto klonů může sloužit k včasnému varování lékařů na začátku rozvoje případných outbreaků. Na základě získaných výsledků této typizační metody mohou být detekovány mezery, příp. non-adherence v nastavených hygienicko-epidemiologických režimech ve zdravotnických zařízení a zřízena jejich náprava. Metodika: Všechny izoláty gramnegativních bakterií, které byly získány v rámci rutinní mikrobiologické diagnostiky v období březen až prosinec 2022 od pacientů vybraných jednotek intenzivní péče Fakultní nemocnice Olomouc, byly druhově identifikovány pomocí MALDI TOF MS. První izolát konkrétního druhu od každého pacienta byl zahrnuty do typizace, která probíhala jednou týdně a pokrývala vždy období posledních 14 dnů. Pověření pracovníci ze všech sledovaných jednotek a Oddělení nemocniční hygieny obdrželi výsledky formou pravidelné zprávy. Výsledky: Na KARIM byly nejvýznamnějšími patogeny vzhledem ke kombinaci patogenity, virulence, intenzity klonálního šíření a výskytu multirezistentního fenotypu Klebsiella pneumoniae a Klebsiella variicola. Klonálními izoláty těchto dvou blízce příbuzných druhů bylo za 6 měsíců projektu postiženo 95 pacientů (55 % všech případů kolonizace nebo infekce K. pneumoniae/variicola) v péči KARIM, z toho u 58 pacientů se jednalo o multirezistentní klony – ESBL+ nebo AmpC+. Nejvyšší podíl klonálního šíření byl zjištěn u Burkholderia multivorans – s výjimkou dvou případů šlo vždy o klonální šíření. Vyskytly se dva klony. Jeden dominantní (32 pacientů) a jeden minoritní (7 pacientů). Dalšími kmeny s významným klonálním šířením byly Pseudomonas aeruginosa a Escherichia coli var. haemolytica (hemolytický fenotyp je spojen s vyšší virulencí, a tedy zřejmě i větší schopností přenosu na další pacienty). Závěr: V průběhu sledování byla zaznamenána vysoká míra klonálního šíření bakterií na všech sledovaných odděleních KARIM i mezi nimi. Jednalo se většinou o přenos mezi pacienty, kteří měli lůžka vedle sebe, v některých případech se jednalo o následnictví na lůžku či transfer pacientů mezi odděleními. Získané informace byly použity ke kontrole zavedených hygienicko-epidemiologických režimů, evaluaci jejich dodržování a případně jejich eskalaci. Z dosavadního pozorování na KARIM se zdá, že většina klonálního šíření probíhá nepozorovaně a tradičními metodami epidemiologické surveillance není a ani nemůže být zaznamenána. Podpořeno MZ ČR – RVO (FNOl, 00098892)
MUDr. Lenka Doubravská Ph.D.
Lékařka - intenzivistka, KARIM FN a LF UP Olomouc. Zástupkyně přednosty pro výuku a vědu a výzkum.
Dlouhodobě se věnuje problematice infekcí spojených s nemocniční péčí, zejména nozokomiálním a ventilátorovým pneumoniím.
V roce 2018 obhájila disertační práci na téma: Detekce původců nozokomiálních pneumonií – porovnání validity různých typů odběrů biologického materiálu. Je spoluautorkou klinického doporučeného postupu Nozokomiální pneumonie – antibiotická léčba.
Mgr. Rao Rahesh
Životopis není k dispozici
MUDr. Hálek Jan , Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Klementová Olga, Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Htoutou Sedláková Miroslava, Ph.D.
Životopis není k dispozici
Mgr. Štosová Taťána, Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Lenka Doubravská , Ph.D.1, Mgr. Rakesh Rao 2, MUDr. Jan Hálek , Ph.D.3, MUDr. Olga Klementová , Ph.D.1, MUDr. Miroslava Htoutou Sedláková , Ph.D.2, Mgr. Taťána Štosová , Ph.D.2,
Klinika anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny FN a LF UP Olomouc 1
Ústav mikrobiologie FN a LF UPOL Olomouc 2
Novorozenecké oddělení FN Olomouc 3
Cílem této kazuistiky je prezentovat komplikaci dlouhodobě hospitalizovaného pacienta, kdy se z původně banální nozokomiální infekce vyvinula relativně vzácná, ale velmi závažná klinická jednotka. Doposud soběstačný 75letý pacient M.I. byl přijat pod obrazem akutní CMP do iktového centra. Následným vyšetřovacím procesem se vyloučilo postižení CNS a prokázala se akutní míšní ischemie. Vstupní obraz hemisferálního iktu se v průběhu hospitalizace manifestoval postupným rozvojem kvadruparezy, akroplegie horních končetin, paraplegie dolních končetin a syringomyelickou disociační poruchou čití. Hospitalizace na neurologickém a následně rehabilitačním oddělením trvala 65 dní, poté byl M.I. k pokračování léčby přeložen na spinální jednotku KNL. Neurologický status při překladu pacienta zůstává neměnný, přeložen byl afebrilní, oběhově a respiračně suficientní. Večer v den příjmu došlo u pacienta k rozvoji febrilií. Druhý den hospitalizace nastalo výrazné zhoršení stavu, které se prezentovalo symptomy respiračního infektu, avšak s dobrou klinickou odpovědí na konvenční léčbu. Výsledky krevních testů a zobrazovacích metod byly bez pozoruhodností. Třetí den hospitalizace se objevila respirační insuficience. V diferenciální diagnostice bylo pomýšleno na kardiální dekompenzaci či respirační sepsi. K další péči byl M.I. přeložen na JIP, při překladu byl zajištěn neinvazivní ventilací. Následně se rozvinula oběhová nestabilita s nutností kombinované vasopresorické podpory a konverze neinvazivní ventilace na řízenou. Stav pacienta progredoval do klinického obrazu septického šoku. Po iniciální komplexní léčbě a zajištění invazivními vstupy byl započat diagnostický proces. Pro setrvalé febrilie byly odebrány 3 sady hemokultur. CTAg plic neprokázalo významnou plicní embolii ani rozsáhlou zánětlivou infiltraci. Za zmínku stojí pouze vedlejší nález ložiska hlavy pankreatu suspektní pro tumor. Zato na EKG pacienta byl patrný patologický vývoj. Vstupně zachycená fibrilace síní se střídala s epizodami akcelerovaného idioventrikulárního rytmu. Pro výše zmíněné bylo provedeno orientační bedside echo srdce s nálezem normální ejekční frakce levé komory. Patologický nález byl na aortální chlopni. Ta se jevila těžce degenerativně změněná se ztluštělými cípy, bez průkazu stenózy, zato s podezřením na klinický významnou regurgitaci. V tuto chvíli poprvé zaznělo podezření na infekční endokarditidu aortální chlopně. Pro předpoklad nozokomiálního patogenu byl vstupně nasazen Meropenem, který respektoval spektrum výsledků kultivací z předchozích hospitalizací. Ze všech 3 při příjmu odebraných hemokultur byly prokázány G+ koky, proto byl do terapie v reakci na toto zjištění přidán Vankomycin. Oběh se podařilo částečně stabilizovat po volumoresuscitaci a kombinaci vasopresorické podpory noradrenalinu s empresinem. Nápadný byl velký systolicko-diastolický rozdíl tlaků dokládající klinickou závažnost chlopenní patologie. Později se stav M.I. zkomplikoval rozvojem komorové tachykardie s oběhovým zhroucením. Po druhém defibrilačním výboji pacient zareagoval přechodem do bezpulzové elektrické aktivity, proto byla zahájena KPR s nastolením spontánního oběhu do 5 minut. Následná hospitalizace probíhala pod obrazem rychlé progrese refrakterního šoku s rozvojem multiorgánového selhání. Definitivní výsledek hemokultur prokázal jako infekční agens Enterococcus faecalis. Další den se na levostranných končetinách objevily plošné léze, velmi suspektně septické embolizace. Kontrolní bedside echo srdce prokázalo zhoršení regurgitace na aortální chlopni, s minimálně dvěma jety, proto bylo týž den provedeno transesofageální echo s nálezem vegetací na aortální chlopni a paravalvulárním abscesem. Výstupem diagnostického procesu byl tedy kombinovaný septický a kardiální šok při floridní endokarditidě aortální chlopně. Vzhledem k významnému morfologickému nálezu na chlopni a refrakternímu šoku by, za jiných okolností, bylo logickým krokem a jedinou kauzální léčbou dále pacienta směřovat k urgentnímu kardiochirurgickému výkonu. S přihlédnutím k celkovému stavu M.I. a jeho funkčním rezervám byl ale zvolen maximálně konzervativní postup. Pátý den od hospitalizace na JIP pacient umírá. Infekční endokarditida je relativně vzácným, avšak závažným onemocněním, manifestujícím se širokým spektrem klinických projevů. Proto, navzdory všem v dnešní době dostupným vyšetřovacím metodám, zůstává její diagnostika pro klinika výzvou. Na tomto konkrétním případě bylo matoucí prolínání se kardiogenního a septického šoku u pacienta bez významných rizikových faktorů pro rozvoj tohoto onemocnění. Možnost provést orientační ultrazvukové vyšetření u lůžka pacienta přímo ošetřujícím lékařem byla u prezentované kazuistiky velkým přínosem.
Abstrakt není k dispozici
Štemberová Monika
Životopis není k dispozici
Havlenová Eva
Životopis není k dispozici
Bc. Ulrichová Anna
Životopis není k dispozici
Monika Štemberová 1, Eva Havlenová 1, Bc. Anna Ulrichová 1,
Neurocentrum JIP Krajská nemocnice Liberec, a.s. 1
Název přednášky: Přijetí onkologického pacienta na ICU Pracoviště: ARIM Krajská nemocnice Tomáše Bati, a.s., Zlín Autoři: MUDr. Klára Nekvindová, doc. MUDr. Gabrhelík Tomáš, Ph.D. Abstrakt – přednáška Úvod V éře rapidních změn onkologické léčby přestavují pro intenzivistu kriticky nemocní pacienti unikátní spektrum nemocných. Vážné onkologické onemocnění už dávno nemusí znamenat konec života nebo kontraindikaci přijetí pacienta na jednotku intenzivní péče (ICU). Prognóza na jednotce intenzivní péče závisí na základní diagnóze kritického onemocnění, pro které byl pacient přijat, nejen na charakteristice onkologického onemocnění. Život ohrožující komplikace se objevují u 5-10 % pacientů s onkologickým onemocněním. Při rozhodnutí o přijetí pacienta do intenzivní péče bychom měli vždy vzít v úvahu pacientovy přání, preference a očekávání (hodnotová anamnéza). Pokud je příčina onkologického onemocnění potenciálně léčitelná, například krvácení z gastrointestinálního traktu, a nejsou jiné důvody celkově špatné prognózy (např. významná křehkost), měl by onkologický pacient být přijat na ICU. Na druhou stranu existují akutní stavy, které jsou pro dané onkologické onemocnění specifické, a mají velmi špatnou prognózu. Je stěžejní porozumět prognóze pacienta s onkologickým onemocněním. Slouží k rozhodnutí, kdy pacientů přijímat na ICU a kdy zvážit paliativní péči. Kritéria přijetí do intenzivní péče Kritéria přijetí na ICU můžeme rozdělit do 3 skupin. První skupinou jsou indikovaná přijetí s plnou podporou orgánových funkcí. Druhá skupina zahrnuje takzvaný „ICU-trial“, zkušební dobu, která se používá zejména u nejasně definovaných případů. Jedná se o indikaci časově omezené plné terapie s podporou orgánových funkcí, kdy další postup závisí na klinické odpovědi na terapii. Většinou se používá u pacientů, kteří se po zvládnutí akutního stavu mohou vrátit k léčbě onkologického onemocnění nebo do běžného života. Poslední skupinou jsou pacienti se špatnou výkonností a vysokým Clinical Frailty Score, kteří nejsou k přijetí na ICU indikováni. Tito nemocní nebudou profitovat z další léčby onkologického onemocnění a pravděpodobně ani z podpory orgánových funkcí. Vždy je nutné ale přistupovat k pacientovi individuálně (konsenzuální rozhodnutí celého týmu). Nejčastější důvody přijetí do intenzivní péče Nejčastějšími důvody pro přijetí do intenzivní péče jsou akutní respirační selhání na podkladě pneumonie, nozokomiálních infekce, akutní pooperační péče a kardiovaskulární komplikace. Mnoho studií naznačuje, že časnější přijetí na ICU je spojeno nižší mortalitou. I z tohoto důvodu je pro lékaře stěžejní správně identifikovat pacienta, který může z intenzivní péče profitovat. Akutní respirační selhání jako jedno z nejčastějších důvodů přijetí na ICU má vyšší incidenci u pacientů s rakovinou plic nebo neutropenií. Až u 50 % z nich je nutné během hospitalizace invazivní zajištění dýchacích cest. Bakteriální infekce je častá u imunodeficientních pacientů, zejména v počínajících stádiích lymfoprolierativních onemocnění. Neutropenie se vyskytuje u pacientů po chemoterapii, u hematologických malignit a myelodysplastických syndromů, u kterých má za následek fulminatnější průběh septického šoku a častější výskyt multiorgánového selhání. Prvním a mnohdy jediným příznakem může být pouze febrilie. Je zde s výhodou využívat skórovacích systémů (APACHE, SOFA) k rizikové stratifikaci a jako pomoc v terapeutickém rozhodování. Mezi kardiální onemocnění postihující onkologické pacienty řadíme kardiální toxicitu spojenou s chemoterapií, plicní embolii a srdeční tamponádu. Významným důsledkem kardiální toxicity je dysfunkce levé komory, obvykle v důsledku kardiomyopatie nebo myokarditidy. Pooperační péče se týká velké části pacientů s onkologickým onemocněním. Obecně by měl být zvážen efekt chemoterapie a radioterapie u invazivního zajištění dýchacích cest (limitace otevření úst, edém a krvácení z měkkých tkání, riziko obtížné intubace). Některá chemoterapeutika (bleomycin, mitomycin) působí toxicky na plicní tkáň. Podáním krevních derivátů může dojít k imunomodulaci a může být asociováno se zvýšenou mortalitou onkologických pacientů. Závěr Většina recentních důkazů podporuje přijímání pacientů na ICU. Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí by vždy mělo reflektovat individualitu pacienta, měli bychom se však pokusit stratifikovat pacienty dle kritérií k přijetí a pravděpodobnosti, že budou z intenzivní péče profitovat. Již dávno neplatí, že pacienti s onkologickým onemocněním na ICU nepatří.
MUDr. Klára Nekvindová
Životopis není k dispozici
MUDr. Klára Nekvindová 1, 2, , doc. MUDr. Tomáš Gabrhelík , Ph.D. 1,
Krajská nemonice Tomáše Bati, a.s., Zlín 1
Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Ústav veřejného zdravotnictví 2
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Martin Helán Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUC. Mýtniková Alexandra
Životopis není k dispozici
Martin Helán 1, Alexandra Mýtniková 2, 3, , Tomáš Hereta 1, Peter Slanina 2, 4, ,
ARK FNUSA v Brně 1
LF MU Brno 2
ICRC, Brno 3
ÚKIA, FNUSA v Brně 4
Úvod: Predikce výsledného neurologického a funkčního stavu pacientů se získaným těžkým poškozením mozku zůstává přes pokroky chirurgické a neurointenzivní léčby nadále velmi obtížnou disciplínou. Velmi omezené informace pak máme o outcome pacientů s těžkým získaným poškozením mozku nejrůznější etiologie, kteří byli tracheostomováni a přijati do následné intenzivní péče, v České republice pak data zcela chybí. Současně některé recentní práce nepotvrdily lepší outcome pacientů s traumatickou etiologií ve srovnání s netraumatickou. Metoda: Vybráni byli pacienti hospitalizovaní v Následné intenzivní péči a Dlouhodobé intenzivní péči ÚVN v letech 2015-2022 se získaným poškozením mozku 5 nejčastějších etiologií (traumatické poškození, ischemická cévní mozková příhoda, intracerebrální krvácení, aneurysmální subarachnoidální krvácení, anoxické poškození), jejichž vstupní Glasgow coma scale (GCS) score bylo <8 při přijetí do akutní intenzivní péče (IP), a kteří byli tracheostomováni z důvodu přetrvávající poruchy vědomí (GCS <8). Sledovanými parametry byla dosažená úroveň vědomí (GCS, kategorizace – bezvědomí, vegetativní stav, minimální stav vědomí, vigilita, lucidita), schopnost mobility (imobilní, sed, stoj, chůze), soběstačnost (Barthel score), schopnost přijímat per os, úspěšnost dekanylace, délka hospitalizace v IP, úmrtnost v IP a po dimisi a délka dožití po propuštění z IP. Porovnávali jsme výsledky mezi skupinami traumatické a netraumatické etiologie. Výsledky: Soubor tvoří 116 pacientů traumatické a 105 netraumatické etiologie s průměrným věkem 52,resp.60 let, pacienti s netraumatickým postižením byli starší (p<0,001), v obou skupinách významně převažovali muži (p=0,004). Délka hospitalizace v IP byla v obou skupinách srovnatelná s mediánem okolo 3 měsíců (p=0,56). Ke zlepšení GCS došlo u většiny pacientů v obou skupinách (p=0,85), pásma GCS>13 dosáhla srovnatelně přibližně 1/3 pacientů, kde u netraumatické etiologie byl medián délky hospitalizace v IP delší (64,resp.116 dní). Rozdíl v dosažení „lucidity“ nebyl mezi skupinami statisticky významný (p=0,135). Většina pacientů byla při propuštění z IP imobilní, schopno chůze s dopomocí bylo u obou skupin přibližně 14% pacientů (p=0,76). Naprostá většina pacientů zůstala živena enterálně cestou gastrostomie, přijímat stravu per os zvládlo 35%, resp. 38% pacientů (p=0,35). Naprostá většina pacientů zůstala při propuštění z IP zcela nesoběstačná, maxima středního pásma závislosti (Barthel score 45-65bb) dosáhla pouze 3%, resp.8% pacientů (p=0,117). Dekanylaci úspěšně zvládlo 58 %, resp. 51% pacientů (p=0,24), příčinou selhání byla nejčastěji orofaryngeální dysfagie, dále pak obstrukce dýchacích cest nad tracheostomií. Smrtnost v IP (15%, resp.29%) tak po propuštění (53%, resp. 66%) byla vyšší u netraumatické etiologie (p=0,02), délka dožití se ale u obou skupin statisticky výrazněji neliší, nejkratší délku dožití má anoxické poškození mozku. Závěr: U pacientů s těžkým získaným poškozením mozku, kteří byli z důvodu přetrvávající poruchy vědomí (GCS ≤ 8) tracheostomováni a byli přijati do následné intenzivní péče, jsme neprokázali lepší neurologický a funkční výsledek při srovnání traumatické a netraumatické etiologie. Pacienti s těžkým získaným poškozením mozku traumatické etiologie měli nižší smrtnost v intenzivní péči i po propuštění, ovšem byli věkově mladší. Statisticky nebyl rozdíl v predikované délce přežití u obou skupin významný. Pacienti byli při propuštění z intenzivní péče těžce handicapováni stran soběstačnosti, mobility i perorálního příjmu stravy.
MUDr. Jan Votava
* 1980. Absolvent 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 2015 vedoucí lékař oddělení Následné intenzivní péče a Dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1.LFUK a ÚVN Praha.
MUDr. Jan Votava 1, MUDr. Jan Večeřa 1,
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1.LFUK a ÚVN Praha 1
Abstrakt není k dispozici
ABSTRAKT K POSTERU Kazuistika nemocné s rozsáhlým defektem duodena komplikujícím průběh těžké akutní pankreatitidy popisuje použití techniky reinfuze střevního obsahu do trávicí trubice pod defektem jako strategii zhojení inoperabilního defektu. Důraz je kladen na praktickou proveditelnost metody a její výhody. Klíčová slova: střevní píštěl, střevní obsah, reinfuze, enterální výživa ABSTRACT In this case report we describe the use of reinfusion of enteric fluid leaking from a large duodenal fistula back into the gastrointestinal tract distally from the defect. The advantages and feasibility of this technique is emphasized. Keywords: enteric fistula, intestinal contents, reinfusion, enteral nutrition 1. ÚVOD Těžká akutní pankreatitida může být komplikována perforací trávicí trubice, kterou není možno řešit časnou operací z důvodů probíhajících zánětlivých změn v břišní dutině. Pacienti jsou odkázáni buď na odložené chirurgické řešení řádově za několik měsíců, nebo na zhojení píštěle bez operace, konzervativní cestou. Naše kazuistika popisuje případ konzervativního zhojení rozsáhlé píštěle duodena s využitím techniky reinfuze střevního obsahu, odcházejícího mimo lumen střeva, do trávicího traktu distálně od defektu. 2. VÝSLEDKY (KAZUISTIKA) 34-letá pacientka s těžkou akutní nekrotizující pankreatitidou etylické etiologie byla přeložena na naši JIP ze spádové nemocnice v těžkém stavu, sedována a na UPV. Stav byl komplikován rozsáhlými infikovanými nekrózami peripankreatické tkáně a provalením ohraničené nekrózy do duodena. Vzniklá duodenální perforace zaujímala více než polovinu obvodu dvanáctníku a odváděla veškerý obsah trávicí trubice (žaludeční a duodenální šťávu, veškerou žluč i pankreatický sekret) do velké dutiny s nekrotickými hmotami. Chirurgické řešení perforace byl vyhodnoceno jako nemožné. Byl zaveden široký drén do místa největší nekrózy v blízkosti střevní perforace, v úvodu byla touto cestou provedena perkutánní endoskopická nekrektomie s odstraněním odumřelých tkání a drén byl poté využíván k odvádění střevních sekretů mimo dutinu břišní. Objem sekretu činil 3000-5000ml/den s nutností hrazení těchto ztrát parenterální cestou. Nemocná byla na úplné parenterální výživě, protože enterální výživu podávanou distálně od defektu tolerovala špatně, stolice byla řídká a acholická, až 18x denně. Došlo také k výrazné elevaci obstrukčních jaterních enzymů na zhruba desetinásobek normy. Z těchto důvodů byl učiněn pokus o reinfuzi veškerého obsahu, odcházejícího drénem, zpět do trávicího traktu pod místo perforace. Sběrný sáček se střevním obsahem byl použit jako rezervoár a jeho obsah byl podáván tenkou sondou současně s enterální výživou. Tato změna vedla k rychlé úpravě charakteru i frekvence stolic a umožnila přechod na plnou enterální výživu bez nutnosti dalších infuzí, i k možnosti perorálního příjmu tekutin. Došlo k setrvalému poklesu jaterních enzymů. Odpad z drénu postupně ustal a za několik týdnú došlo k plnému zhojení duodenálního defektu s obnovením perorálního příjmu stravy. 3. DISKUSE Reinfuze střevního obsahu, někdy označovaná jako fistuloklýza, je poměrně vzácně využívaná metoda hojení píštělí horního GIT s vysokým odpadem. Její význam spočívá zejména v tom, že umožní nemocného živit plně enterálně a zabrání ztrátám minerálů a dalších složek střevní šťávou. Navíc je opakovaně popisován ústup hepatopatie po navrácení střevního obsahu zpět do trávicí trubice. Oba jevy jsme pozorovali i u naší nemocné. Jako velká nevýhoda metody je popisována neochota ošetřujícího personálu k manipulaci s velkými objemy páchnoucího trávicího sekretu. Námi použitá technika spočívala ve zcela uzavřeném systému, který manipulaci se střevním sekretem minimalizoval a učinil reinfuzi bezproblémově přijatelnou pro personál i pro nemocnou. 4. ZÁVĚR Reinfuze střevního obsahu je technicky dobře proveditelná a užitečná metoda ošetřování defektů horní trávicí trubice. Může vést k obnovení tolerance enterální výživy, ke zlepšení jaterních funkcí a je velmi ekonomicky i technicky nenáročná. 5. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK UPV – umělá plicní ventilace EV – enterální výživa NJS – nasojejunální sonda 6. POUŽITÉ ZDROJE 1. RIBEIRO-JUNIOR, Marcelo Augusto Fontenelle, Daniel Dante YEH a Samara de Souza AUGUSTO. THE ROLE OF FISTULOCLYSIS IN THE TREATMENT OF PATIENTS WITH ENTEROATMOSPHERIC FISTULAS. Arq Bras Cir Dig [online]. 2021, 34(2), 6 [cit. 2022-12-13]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8521894/ 2. BÉBAROVÁ, Linda, Martin STAŠEK a Marek SZKORUPA. Fistuloklýza jako metoda zajištění výživy u pacienta s vysokoobjemovou enteroatmosférickou píštělí - kazuistika. Rozhledy v chirurgii [online]. 2019, 98(7), 10 [cit. 2022-12-13]. Dostupné z: https://perspinsurg.com/rvch/article/view/215
Denisa Tomášová
Jsem zdravotní sestra na jednotce intenzivní péče již 12 let a tato práce mě baví a naplňuje.
Denisa Tomášová 1,
III.Interní JIP, Fakultní nemocnice Hradec Králové 1
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Ondřej Škoda Ph.D., FESO
Životopis není k dispozici
Ondřej Škoda 1,
Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava, Neurologická klinika 3. LF a FNKV Praha 1
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
Chronické srdeční selhání (CHSS) je progresivní onemocnění charakteristické častými dekompenzacemi vedoucími k hospitalizacím/ambulantním návštěvám s nutností podávání parenterálních diuretik. CHSS je považováno za epidemii 21.století, postihuje 2-4 % dospělé populace a jeho prevalence stoupá. Náklady na léčbu tvoří přibližně 2 % výdajů zdravotnictví vyspělých států, z nich 70-80 % připadá na hospitalizace. Telemedicína patří do široké oblasti e-Health (českým synonymem je elektronické zdravotnictví), která se opírá o využívání informačních a komunikačních technologií. Telemedicínu lze zjednodušeně definovat jako poskytování zdravotních služeb na dálku; je komplementární ke klasickému ambulantnímu sledování pacientů s CHSS. Mezi formy telemedicíny patří: 1. Komunikace mezi pacientem a zdravotníkem (lékař, sestra, technik) 2. Telemonitorace zdravotních a diagnostických dat 3. Přenos dat a snímků mezi poskytovateli zdravotních služeb 4. Komunikace mezi poskytovateli zdravotní péče za účelem řízení případu. Metody telemonitorace rozdělujeme na neinvazivní a invazivní. Neinvazivní metody telemonitorace umožňují sledování fyziologických parametrů (krevní tlak, pulz, dechová frekvence, saturace hemoglobinu, hmotnost), pohybové aktivity, EKG či kongesce – samostatně nebo několik parametrů současně. Velký potenciál v této oblasti má i umělá inteligence a metody strojového učení. Mezi invazivní metody telemonitorace patří senzory k měření hemodynamiky a vzdálené sledování implantabilních systémů – implantabilních kardioverter-defibrilátorů a přístrojů k srdeční resynchronizaci. Výhodou analýzy hemodynamiky je skutečnost, že řada jejich změn předchází klinickému rozvoji kardiální dekompenzace o několik týdnů. Prvním testovaným systémem byl senzor na elektrodě zavedené do pravé komory srdeční. V současnosti nejpoužívanější metodou je měření hemodynamiky v plicnici, příkladem je systém CardioMEMS. Nejnovějším konceptem je měření tlaků v levé síni pomocí systému V-LAP. Vzdálené sledování implantabilních systémů umožňuje jak analýzu parametrů přístroje (stav baterie, impedance, prahy, tak různých arytmií (fibrilace síní, komorové arytmie) a intervencí přístroje. V neposlední řadě poskytuje informace o stavu kompenzace srdečního selhání. V současné době existují 2 algoritmy (HeartLogic a HeartInsight), které pomáhají v predikci dekompenzace CHSS. Telemonitorace zlepšuje prognózu a kvalitu života pacientů s CHSS, redukuje hospitalizace pro dekompenzace CHSS a šetří finanční prostředky. K dosažení plného efektu je potřeba selekce motivovaných a edukovaných pacientů, vyčlenění personálu na analýzu a reakci na přenesená data. Kromě organizačních a technických problémů je u těchto systémů nutné řešit ochranu dat, úhradu pojišťovnami a legislativní otázky spojené s telemedicínskou péčí.
MUDr. Dominik Jenča
Lékařskou praxi začínal v roce 2013 na interním oddělení Rehabilitační nemocnice Beroun, kde získal interní kmen. Od roku 2017 pracuje na Klinice kardiologie IKEM. V roce 2021 získal specializovanou způsobilost v oboru kardiologie, od té doby pracuje na Oddělení srdečního selhání. V současné době je účastníkem doktorského studia na 3.LF UK v Praze v oboru Kardiovaskulární vědy, tématem jeho práce je srdeční selhání po infarktu myokardu.
Dominik Jenča 1,
Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha 1
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
prof. MUDr. Matějovič Martin, Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Klementová Olga, Ph.D.
Životopis není k dispozici
prof. MUDr. Martin Matějovič , Ph.D.1, MUDr. Olga Klementová , Ph.D.2,
Fakultní nemocnice Plzeň, I. interní klinika 1
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2
Cílem příspěvku je poskytnout základní informace týkající se základních koagulačních vyšetření a viskoelastických metod v intenzivní péči pohledem NLZP. Obsah přednášky bude zaměřen na použití POCT přístroje ROTEM.
Mgr. Patrik Mica DiS.
Od roku 2016 působí jako všeobecná sestra na lůžkovém oddělení Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Profesně se zaměřuje na problematiku poskytování intenzivní ošetřovatelské péče a mimo jiné se podílí na pregraduální přípravě budoucích zdravotnických pracovníků.
Patrik Mica 1, 2, ,
Anesteziologicko-resuscitační klinika, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně 1
Ústav zdravotnických věd, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 2
Abstrakt není k dispozici
PhDr. David Peřan Ph.D., FERC
Životopis není k dispozici
David Peřan 1,
Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje; Klinika anesteziologie a resuscitace 3. lékařské fakulty UK a FNKV 1
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Michal Otáhal PhD.
Životopis není k dispozici
Michal Otáhal 1,
Klinika Anesteziologie, Resuscitace a Intenzivní medicíny 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 1
Abstrakt není k dispozici
Hans-on sekce a kasuistiky: Nastavení ventilace u pacienta s ARDS, recruitment manévr Nastavení ventilace u pacienta s obstrukční ventilační poruchou, dynamická hyperinflace, intrinsic PEEP Dyssynchronie s UPV a vybrané situace
Milan Kratochvíl
Životopis není k dispozici
Doc. MUDr. Dostál Pavel, Ph.D., MBA
Životopis není k dispozici
MUDr Klabusayová Eva, EDAIC
Životopis není k dispozici
MUDr. Černá Pařízková Renata
Životopis není k dispozici
doc. MUDr. Pavel Dostál , Ph.D., MBA2, MUDr. Milan Kratochvíl 1, MUDr. Eva Klabusayová , EDAIC1, MUDr. Renata Černá Pařízková , Ph.D., LL.M.2,
Klinika dětské anesteziologie a resuscitace Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno 1
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové a Karlovy Univerzity 2
Ergoterapie je odborná profese, která je součástí ucelené rehabilitace, jejímž prostředkem terapie je smysluplné zaměstnávání, činnost. Ergoterapie je cílená na klienta/ pacienta, který je, pokud možno aktivním účastníkem terapie a podílí se na plánování a procesu terapie. V rehabilitaci je důležitá včasná intervence, kde je jedním z cílů prevence sekundárních následků onemocnění. Nejčastěji používané metody ergoterapie v intenzivní péči jsou Bobath koncept a Koncept bazální stimulace. V intenzivní péči je velmi důležitým prostředkem správné polohování a co nejvčasnější vertikalizace do sedu eventuelně do stoje. Změna polohy pacienta umožní stimulaci zraku (změna zorného pole), stimulaci vestibulárního systému a v neposlední řadě dojde k tzv vzpřimovací reakci, která tvoří základ pro kontrolu postury hlavy a trupu. Dalším prostředkem ergoterapie je aktivizace pacienta smysluplnou činností, která vychází z biografické anamnézy, touto činností docílíme odpoutání pozornosti pacienta od nemoci. Umožníme pacientovi znovu získávat některé kompetence, které v budoucnu vedou k jeho soběstačnosti. U pacientů tak dochází k rychlejšímu uzdravování. Základní myšlenkou ergoterapie je, že právě činnost dává lidskému životu smysl. Samotná práce ergoterapeuta by byla bezvýznamná, pokud by nebyla součástí týmové práce.
Mgr Helena Hlochová
Helena pracuje jako ergoterapeutka na Klinice rehabilitace ve FN Motol od roku 2000. Působí na rehabilitačním oddělení, na neurologické klinice, na oddělení DIOP a NIP, ale i ostatních odděleních nemocnice. Od začátku své kariéry se věnuje rehabilitaci pacientů s různými diagnózami. Před nástupem na Kliniku rehabilitace pracovala Helena jako zdravotní sestra v intenzivní péči, a právě tato zkušenost je jedním z důvodů, proč ráda začíná s ergoterapií u pacientů již na JIPu. V rámci své odbornosti se věnuje obnově pohybu nácviku soběstačnosti, včasné vertikalizaci a diagnostice a terapii kognitivních, percepčních a fatických funkcí. Je členem České asociace ergoterapeutů a mimo jiné absolvovala kurzy Bobath, Kinestetická mobilizace, Bazální stimulace, je také certifikovanou trenérkou paměti. Podílí se na výuce studentů fyzioterapie a na praktické výuce studentů ergoterapie.
Helena Hlochová 1,
Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol 1
Polyneuromyopatie neboli svalová slabost kriticky nemocných (ICUAW - Intensive care unit-acquired weakness) je častou komplikací inteznivní péče s dalekosáhlým dopadem, především na její dlouhodobý výsledek. ICUAW je asociována se syndromem systémové zánětlivé odpovědi SIRS) a lze na ni nahlížet jako na projev multiorgánové dysfunkce na úrovni periferního nervu a svalu. Postižení svalu u kriticky nemocného tedy zahrnuje jak funkční defekt (myopatii), tak úbytek tkáně (sarkopenii). Prevence a terapie je individualizovaná a spočívá v minimalizaci vyvolávajících faktorů, adekvátní nutrici (prevence sarkopenie) a co nejčasnější mobilizaci kriticky nemocného. Aplikujeme celou řadu fyzioterapeutických intervencí a nově se snažíme využít účinků NMES. Na základě literárních zdrojů a našich klinických zkušeností představujeme NMES, za použití přístroje Rehab Pro (CEFAR, Sweden), aplikováním na vybrané svalové skupiny, s cílem udržení troficity a kontraktibility svalů (m. quadriceps femoris a dorziflexory nohy) a výhledově usnadněním vertikalizace a mobilizace pacienta. Závěry: Je reálné NMES v intenzivní péči používat, ale je nutno respektovat aktuální zdravotní stav pacienta i jeho léčbu. Značný vliv na možnosti aplikace NMES má aktuální stav pacienta. Horší motorickou odezvu jsme zaznamenali např. při otocích, obezitě, hypotrofii svalů a během podávání léků s myorelaxačním účinkem. V okamžiku, kdy je pacient schopen aktivní spolupráce, volíme spíše aktivní cvičení, časnou vertikalizaci, motomed, aj. Používání NMES na JIP je bezpečné a vzhledem k dosud nízkému počtu pacientů je žádoucí pokračovat ve sledování efektivity NMES v intenzivní péči. Výsledky: u pacientů, jimž jsme aplikovali NMES jsme nezaznamenali peroneální parézy.
Dis. Stodůlková Martina
Od roku 2000 pracuji jako fyzioterapeutka ve FN Ostrava. Jsem školitelkou fyzioterapeutů pro chirurgické obory a posledních 8 let se věnuji převážně rehabilitaci v intenzivní péči.
Martina Stodůlková 1,
Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Ostrava 1
Fyzioterapie je jeden z mnoha léčebných přístupů multidisciplinárního týmu na lůžkách intenzivní péče a ARO. Náplní práce fyzioterapeuta na lůžkách intezivní péče je zlepšení dechové funkce pacienta, zabezpečení jeho časné mobilizace a tím pomoci předcházet, společně s dalšími pracovníky ošetřujícího týmu, komplikacím spojeným s hospitalizací na ARO a JIP. Fyzioterapeut po konzultaci s ošetřujícím personálem a po zhodnocení stavu pacienta vybere ze škály technik tu, která je bezpečná vzhledem k aktuálnímu stavu pacienta, je mu nejvíc prospěšná a zohledňuje pacientovy momentální potřeby. Vybírá, plánuje a implementuje léčbu z technik respirační terapie, polohování, techniky a cvičení na neurofyziologickém podkladě - aktivní i pasivní. Stimulace vestibulárního aparátu, orofaciální stimulace, techniky měkkých tkání, cvičení jemné motoriky a senzomotoriky, vertikalizace. Časně zahájená fyzioterapie zlepšuje funkční kapacitu pacienta a jeho fyzickou i psychickou připravenost na další rehabilitaci po propuštění z těchto kritických lůžek.
Martina Andrews-Rouckova rouckova1@gmail.com
Než jsem objevila krásu kliniky KARIM ve VFN v Praze, pracovala jsem jako fyzioterapeut na rehabilitační klinice, ambulanci a 4 roky v Great Ormond Street Children's Hospital v Londýně, jako asistent fyzioterapeuta v Dubowitz Neuromuscular Center.
Na klinice KARIM VFN v Praze jsem od roku 2013 s malou přestávkou a pořád mě to baví.
Martina Andrews-Rouckova , rouckova1@gmail.com1,
VFN v Praze, klinika KARIM 1
Základem PICS je někdy označován tzv. fenomén „learned non-use”. Tedy stav uměle vytvořeného omezení motorické a kognitivní aktivity pacienta v důsledku multifaktoriálních příčin, spojených s hospitalizací na jednotce intenzivní péče (např. vlivem analgosedace, imobilizace, umělé plicní ventilace, deliria…). Stejně tak i terapie PICS musí být multioborová a to jak v době hospitalizace na JIP, kdy se snažíme minimalizovat rizika vzniku PICS, tak i následně, po propuštění z intenzivní péče. Našim společným cílem je vrátit pacienty zpět do funkčního života, tedy znovu se naučit používat, nebo také „learn to use“. Snažíme se ovlivňovat všechny tři základní složky PICS – jeho motorickou, kognitivní i psychickou stránku. Fyzioterapie pracuje primárně s motorikou pacientů. Hlavním cílem je prevence ICUAW. Jako zásadní se ukazuje včasné zahájení respirační fyzioterapie (do 48hod od přijetí) v rámci prevence VAP i oslabení dechových svalů. Podporujeme také časnou mobilizaci, samozřejmě s přihlédnutím k bezpečnosti pacienta, tedy dle mobility protokolu. U pasivních pacientů sbíráme zkušenosti s preventivní NMES, u aktivních pacientů naopak preferujeme aktivní funkční trénink s cílenou nutriční podporou. Kognitivní screening u nás provádí ergoterapeut. Trénink už je týmová práce ergo, fyzio, sester a rodinných příslušníků. Obnova komunikačních schopností je pro pacienta značně motivační a snižuje zároveň riziko vzniku PTSD. Z dlouhodobého hlediska je žádoucí udržet návaznost péče o pacienty s PICS. Rizikové pacienty je třeba dispenzarizovat a v případě potřeby využít spolupráci s kognitivním centrem, psychologickou, rehabilitační či nutriční ambulancí. Rehabilitace není pouze v rukou fyzioterapeutů, ale je společným cílem celého ošetřovatelského týmu, do kterého nezastupitelně patří i pacientova rodina. Zkratky: PICS – Post-intensive care syndrom, JIP - jednotka intenzivní péče, ICUAW – Intensive care unit – acquired weakness, VAP – Ventilator associated pneumonia, NMES – Neuromuscular electrical stimulation, PTSD – Posttraumatic stress disorder
Iva Chwalková
Pracuji jako fyzioterapeut ve FN Ostrava s krátkými pauzami od r. 2000. Posledních deset let převážně v intenzivní péči. Dlouhodobě se podílím na praktické přípravě sester v intenzivní péči a studentů fyzioterapie.
Iva Chwalková 1,
KRTL FN Ostrava 1
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Maláska Jan, Ph.D.
Životopis není k dispozici
Mgr. Raszková Martina
Životopis není k dispozici
Mgr. Večeřová Jiřina
Životopis není k dispozici
Jan Maláska 1,
1
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
Prim. MUDr. Gumulec Jaromír
Profesní kariéra nastartována v roce 1989 na Interním oddělení a později i Hematologicko-transfuzním oddělení Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně. Po atestaci z klinické hematologie a transfuzního lékařství fokus na klinickou hematologii v nově vznikajícím Oddělení klinické hematologie Onkologického centra v Novém Jičíně. Od té doby pod vedením svého mentora, pana prof. Miroslava Penky, CSc. rozvoj v oblasti hemostázy a trombózy. Od 2007 přednosta Ústavu klinické hematologie FN Ostrava a první zkušenosti se skutečně akutní klinickou hematologií. Od 2012 doposud zástupce přednosty Kliniky hematoonkologie FN Ostrava a mj. další prostor pro rozvoj v oblasti hemostázy a trombózy.
Jaromír Gumulec 1,
Klinika hematoonkologie FNO a LF OU 1
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Eliška Dvořáčková
Životopis není k dispozici
PharmDr Halačova Milada, PhD
Životopis není k dispozici
Eliška Dvořáčková 2,
Nemocnice Na Františku 1
Nemocnice Na Františku, Farmakologický ústav 1 LF 2
Abstrakt není k dispozici
PharmDr. Milada Halačová Ph.D.
Životopis není k dispozici
PharmDr. Dvořáčková Eliška, Ph.D.
Životopis není k dispozici
PharmDr. Milada Halačová , Ph.D.1,
Oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce, Farmakologický ústav 2.lf UK Praha, KAR FNKV 1
Abstrakt není k dispozici
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.