Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Negativní symptomy schizofrenie jsou jedním z hlavních důvodů invalidity u tohoto onemocnění. Jsou rezistentní vůči většině dostupných psychofarmakologických a rehabilitačních intervencí při léčbě schizofrenie. Heterogenita a různá omezení v definici negativních příznaků jsou zdrojem stagnace ve výzkumu terapeutických metod, které by je mohly ovlivnit. Podle konsenzu amerického National Institute of Mental Health z roku 2005 existuje pět hlavních domén negativních příznaků: anhedonie, ztráta vůle, oploštěná emoční reaktivita, zchudlá řeč a sociální stažení. Tradiční škály jako PANSS mohou být při hodnocení negativních příznaků ovlivněny dalšími faktory, jako jsou pozitivní symptomy, depresivní příznaky, extrapyramidové příznaky. Proto jsou méně vhodné při klinických hodnocení léčiv, která cílí na negativní příznaky. Novým nástrojem je Brief Negative Symptom Scale (BNSS) z roku 2011. European College of Neuropsychopharmacology zorganizovala v letech 2016 až 2017 mnohonárodnostní validační studii BNSS. Používány byly překlady BNSS do národních jazyků jednotlivých evropských zemí, kde byl výzkum prováděn. Český překlad BNSS realizoval J. Libiger. BNSS prokázalo významný benefit oproti PANSS při identifikaci nemocných s převážně negativními příznaky schizofrenie. Všechna výzkumná centra včetně českého poskytla srovnatelná data, která svědčí pro vysokou reproducibilitu a spolehlivost BNSS. Autoři posteru podrobně představí jednotlivé položky české verze BNSS a domény, které jsou těmito položkami syceny. Podpořeno: MZ ČR – RVO (FNHK, 00179906)
Introduction: The most common comorbid disorder in schizophrenic patients is a social phobia. It is usually an unrecognized problem that may be associated with a high distortion in managing claims of life. Objectives: The aim of our study was to determine the extent to which comorbid social phobia affects the severity and course of schizophrenia. Methods: The publications were identified in the database Medline and Web of Science using the keywords “schizophrenia comorbidity" in combination with the terms "social phobia" or "social anxiety disorder." Other relevant sources of information were obtained from the cited works by important articles. Results: The current state of research shows that the incidence of comorbid social phobia in psychotic disease states in the range from 11 % to 36 %. Social phobia in psychotic patients remains largely unrecognized. An untreated social phobia is associated with more severe psychotic symptoms, worse quality of life and lower self-esteem. It also increases the tendency to social isolation and overall worsens social adaptation. Patients with comorbid social phobia and schizophrenia have a higher amount of lifetime suicide attempts and often abuse alcohol or addictive substance. Conclusions: Patients who have both schizophrenia and social phobia have a lower quality of life, impaired functioning in life, a higher incidence of suicide attempts and increased risk of relapse of psychosis. It is, therefore, necessary that physicians treating the patients with schizophrenia had in mind the possibility of the presence of comorbid social phobia, and in the case of its occurrence, they also treat it.
Životopis není k dispozici
K. Vrbova 1, J. Prasko 1, K. Latalova 1, D. Kamaradova 1, M. Ociskova 1,
DEPARTMENT OF PSYCHIATRY, FACULTY OF MEDICINE AND DENTISTRY, PALACKY UNIVERSITY IN OLOMOUC, UNIVERSITY HOSPITAL OLOMOUC 1
Úvod Elektrokonvulzivní terapie (EKT) je moderní a hojně využívanou metodou v armamentáriu současné psychiatrie. Její užití je bezpečné a vysoce efektivní. Metodika EKT je výkon probíhající v celkové anestezii a myorelaxaci. Moderně prováděná EKT začíná individualizovanou titrací, následuje akutní etapa léčby a v rámci prevence relapsu je následována tzv. pokračovací a udržovací etapou. V současné legislativní situaci je provedení EKT zatíženo značnou administrativní činností. Výsledky Pokusili jsme se sumarizovat naše zkušenosti a doporučené postupy Psychiatrické společnosti ČLS JEP s prováděním EKT založené na iEBM. Závěr Správně prováděná EKT je metodou vysoce účinnou, dobře snášenou a bezpečnou. Vlastní praxe provádění EKT se v zařízeních v ČR může lišit. K modernímu přístupu k EKT v posledních desetiletích neodmyslitelně patří i snaha o destigmatizaci této metody, jako v celé péči o duševně nemocné. Podpořeno: MZ ČR - RVO VFN64165 a Q27/LF1
Úvod: V posledních letech narůstá počet studií zaznamenávajících výskyt akutních zánětů (myokarditidy, pneumonie) při zahájení léčby klozapinem. Jejich mortalita je vyšší než u agranulocytózy, kde je zaveden rutinní skrínink. Cílem naší studie bylo analyzovat dynamiku biomarkerů suspektní myokarditidy/pneumonie (CRP a troponinu) vzniklé v 1. měsíci léčby klozapinem. Metody: Do sledování bylo zařazeno 17 pacientů, kterým byl nově nasazen klozapin během hospitalizace v NUDZ. Ukazateli susp. myokarditidy/pneumonie byly pozitivita C-reaktivního proteinu (CRP) a současná pozitivita troponinu I. Data byla analyzována Mann-Whitney U testem pro nezávislé skupiny s hladinou významnosti p0,05. Výsledky: Pacienti se suspektní myokarditidou/pneumonii (n=5) měli ve srovnání s kontrolními jedinci (n=12) významně vyšší v 2. týdnu léčby klozapinem CRP (medián 94,2 mg/l vs 7,7 mg/l, p0,005), troponin I (medián 246 mg/l vs 3,2 mg/l, p0,001), nižší celkový počet lymfocytů (medián 1,05 vs 2,0, p0,005), vyšší vzestup pulsů po 2. týdnech léčby (27,5 vs 9,5, p0,05). Ve 3. týdnu byl zaznamenán významně vyšší počet neutrofilů (medián 6,1 vs 3,7, p0,05). Pacienti se nelišili: ve věku, pohlaví, v úvodní denní dávce klozapinu (medián 25 mg vs 50 mg), v dávkách klozapinu po 1. (188 mg vs 175 mg) a 2. týdnu léčby (250 mg vs 200 mg) ani v počtu leukocytů či eozinofilů. Diskuze: Nárůst zánětlivých markerů při léčbě klozapinem byl pozorován ve 2. týdnu od zahájení léčby. Pravidelná monitorace v týdenních intervalech nejenom ko+diff., ale i CRP a troponinu I v prvním měsíci nové léčby klozapinem může vést k časnější detekci zánětu a jeho léčbě. Podpořeno: Podpořeno projektem LO1611.
Životopis není k dispozici
M. Kopeček 3, P. Knytl 3, V. Andrashko 3, L. Kostýlková 3, V. Knop 1, P. Švancer 1, I. L. V. Røise 2, P. Mohr 3,
NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ, KLECANY, ČESKÁ REPUBLIKA 1
3.LF UK, PRAHA, ČESKÁ REPUBLIKA 2
NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ, KLECANY, ČESKÁ REPUBLIKA; 3.LF UK, PRAHA, ČESKÁ REPUBLIKA 3
Jednou ze strategií výzkumu léčiv na Alzheimerovu nemoc je vývoj nových inhibitorů cholinesteráz. Nové deriváty takrinu a 7-methoxytakrinu (7-MEOTA) jsou vyvíjeny a testovány jako léčiva, která jsou účinností podobná takrinu, ale mají méně nežádoucích účinků. V naší studii jsme hodnotili nové inhibitory cholinesteráz a jejich in vitro účinky na vybrané mitochondriální funkce. Účinky nových inhibitorů cholinesteráz (K1011, K1013, K1018, K1020, K1022, K1046, K1053, K1056, K1060, K1065) a 7-MEOTA byly zkoušeny na mitochondriích izolovaných z prasečích mozků. Aktivita enzymů elektronového transportního řetězce byla měřena spektrofotometricky, respirační rychlost mitochondrií byla stanovena pomocí respirometrie s vysokým rozlišením. Aktivita komplexu I byla výrazně inhibována všemi testovanými látkami kromě sloučeniny K1060. Všechny látky statisticky významně snížily aktivitu komplexů II+III, K1053 a K1056 neměly vliv. Žádná z testovaných látek neovlivnila aktivitu citrátsyntázy. Inhibiční účinky látek byly pozorovány také při hodnocení mitochondriální respirace. Lze předpokládat, že inhibiční účinek na mitochondriální dýchání souvisí spíše s nežádoucími účinky a neurotoxicitou. Vysoké koncentrace látek v použité v in vitro experimentech mohou být vhodným nástrojem pro design in vivo experimentů a odhad možných terapeutických koncentrací. Podpořeno: Podpořeno grantovým projektem GA ČR s reg. č. 17-07585Y.
Životopis není k dispozici
J. Hroudová 1, Z. Fišar 2, T. Kalinová 2, Y. Bakhouche 2,
FARMAKOLOGICKÝ ÚSTAV, 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA, UNIVERZITA KARLOVA, ČESKÁ REPUBLIKA; PSYCHIATRICKÁ KLINIKA, 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA, UNIVERZITA KARLOVA, ČESKÁ REPUBLIKA; ODDĚLENÍ KLINICKÉ FARMAKOLOGIE, VFN V PRAZE, ČESKÁ REPUBLIKA 1
PSYCHIATRICKÁ KLINIKA, 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA, UNIVERZITA KARLOVA, ČESKÁ REPUBLIKA 2
Úvod: U depresivní poruchy jsou nacházeny změny morfologie několika mozkových struktur. Vedle nejčastěji uváděných struktur jako je hippocampus, amygdala nebo cingulární kortex jsou změny patrné také ve struktuře corpus callosum (CC). V naší studii jsme se pokusili podrobněji prozkoumat objem jednotlivých částí corpus callosum ve vztahu k tíži depresivní symptomatologie. Metodika: Do studie bylo zařazeno 20 pacientů s alespoň středně-těžkou depresivní epizodou ve věku 18 – 65 let. U pacientů bylo v nejkratším možném období po zahájení hospitalizace, v období před stabilizací terapie, provedeno měření tíže depresivní symptomatologie pomocí škály Clinical Global Impression (CGI) a Montgomery–Åsbergovy škály tíže deprese (MADRS) a vyšetření magnetickou rezonancí (MR) mozku. T1 data získaná MR byla segmentována pomocí aplikace FreeSurfer, přičemž do statistického zpracování vstupoval celkový objem mozku, objem bílé a šedé hmoty, celkový objem CC a objem jednotlivých částí CC a to jako frakce celkového intrakraniálního objemu. Ve statistickém zpracování byly využity obecné lineární modely. Výsledky: Při analýze vlivu CGI na objem jednotlivých zvolených struktur byla zjištěna signifikantní souvislost mezi CGI a celkovým objemem bílé hmoty (F = 6,07, p = 0,025) a objemem zadní-střední části CC (F = 5,1, p = 0,038). Při analýze MADRS pak byla zjištěna signifikantní souvislost mezi hodnotou MADRS a objemem středního-zadního segmentu CC (F = 5,64, p = 0,031). Závěr: V souladu s literaturou jsme potvrdili souvislost mezi tíží depresivní symptomatologie a změnami corpus callosum. Hlavní limitací této studie je malá velikost souboru. V dalším výzkumu se budeme soustředit na změny corpus callosum v průběhu terapie a také na analýzu tvaru jiných struktur. Podpořeno: Podpořeno MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705)
Životopis není k dispozici
J. Hořínková 1, E. Bartečků 1, M. Dostál 2, M. Keřkovský 2, A. Damborská 1, P. Křenek 1, P. Štrocholcová 1,
PSYCHIATRICKÁ KLINIKA FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO A LÉKAŘSKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY 1
KLINIKA RADIOLOGIE A NUKLEÁRNÍ MEDICÍNY FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO A LÉKAŘSKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY 2
Úvod Dle dostupných studií představuje nízká porodní hmotnost, zvláště v kategorii s velmi nízkou (VNPH, <1500g) a extrémně nízkou porodní hmotností (ENPH, <999g), rizikový faktor nejen pro somatický, ale i mentální vývoj. Odborníci čím dál častěji upozorňují na zvýšené ohrožení širokým spektrem neurovývojové psychopatologie, na deficity v kognitivní, emoční, sociální a behaviorální oblasti. Stále však zůstává řada nezodpovězených otázek, například kdy se odchylky ve vývoji objeví, jakou budou mít intenzitu, jak nejlépe tomu předcházet, jaké intervence jsou vhodné. Ačkoliv se zpočátku nemusí žádné odchylky v psychickém vývoji projevit, neznamená to, že se nemohou objevit později, například v době, kdy jsou na dítě kladeny vyšší nároky zejména v souvislosti se školní docházkou nebo vlivem dozrávání centrální nervové soustavy. Cílem studie bylo porovnání kognitivního a socioemočního vývoje u dětí s normální porodní hmotností (>2500g) a dětí s VNPH a ENPH, ve dvou věkových kategoriích: v předškolním a mladším školním věku. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 74 dětí s nízkou porodní hmotností v předškolním věku (VNPH 39%, ENPH 61%) a 44 dětí s nízkou porodní hmotností v mladším školním věku (VNPH 27%, ENPH 73%). Děti s nízkou porodní hmotností byly sledovány a terapeuticky vedeny v Centru komplexní péče pro děti s perinatální zátěží na KDDL VFN a 1. LF UK. Kontrolní skupinu tvořilo 51 dětí s normální porodní hmotností v předškolním věku a 46 v mladším školním věku. Socioemoční a kognitivní vývoj byl zmapován subtesty IDS a NEPSY II, exekutivní funkce dotazníkem BRIEF. Výsledky: Kvantitativní analýza prokázala statisticky významný rozdíl mezi předškolními dětmi s nízkou porodní hmotností (ENPH i VNPH) a dětmi s normální porodní hmotností. U dětí s ENPH v kognitivním vývoji (p < ,001) a socioemočním vývoji (p = 0,003). U dětí s VNPH byl nalezen statisticky významný rozdíl v oblasti kognitivního vývoje (p = 0,005). Data u dětí v mladším školním věku jsou momentálně analyzována. Závěr: Prvotní výsledky naznačují, že nízká porodní hmotnost (ENPH i VNPH) je jedním z rizikových faktorů, který může mít vliv na mentální vývoj dětí. I přestože se nejedná o vážné odchylky ve vývoji, je nezbytné dané oblasti nadále věnovat pozornost a zaměřit se na vhodné intervenční programy. Spolu s narůstajícím počtem přežívajících dětí se stále nižší porodní hmotností stoupá také potřeba dalšího zmapování duševního vývoje. Pro lepší pochopení celé problematiky je žádoucí podporovat další výzkumy v této oblasti nejen u dětí v raném věku, ale také u adolescentů a dospělých, kteří se narodili s nízkou porodní hmotností. Vliv a důsledky nízké porodní hmotnosti nejsou pro tato období stále dostatečně zmapována. Podpořeno: grantovým projektem Progres Q 06 1LF a NF-CZ11-OV-1-009-2015
Životopis není k dispozici
L. Švandová 1, R. Ptáček 1, M. Goetz 2, D. Marková 3, M. Vňuková 1, ˇJ. Raboch 1,
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, Česká republika 1
Dětská psychiatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha, Česká republika 2
Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN, Praha, Česká republika 3
V České republice chybí článek, který by propojil ochrannou léčbu ústavní a ambulantní. Forenzní multidisciplinární tým by se měl stát tímto specifickým článkem doplňujícím ambulantní a lůžkovou péči o klienty s ochranným léčením. Jeho funkcí je prevence hospitalizací či jejich zkracování a nápomoc k reintegraci dlouhodobě hospitalizovaných do vlastního sociálního prostředí klienta. Za tímto účelem vytváří potřebné programy a zajišťuje v rámci své spádové oblasti funkční propojení ambulantní́ a lůžkové péče. Tým pracuje formou case managementu a poskytuje flexibilní, individualizovanou službu pro jednotlivé pacienty v ochranném léčení. Odbřemeňuje běžné ambulance od zátěže spojené s administrací ochranného léčení a zároveň je schopen zhodnotit rizikovost daného klienta s použitím validovaných nástrojů. Jedná se o nástroje založené na strukturovaném odborném posouzení HCR-20V3, SVR-20V2 , SAPROF. V rámci projektu Ministerstva zdravotnictví - Nových služeb byly tyto nástroje zvoleny k adaptaci do českého prostředí díky celosvětové rozšířenosti svého použití, možnosti výcviku v jejich používání a prokázanému evidence-based přínosu pro klinickou praxi. Podpořeno: MZ ČR : CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0008217
Životopis není k dispozici
M. Vňuková 1, M. Páv 2, R. Ptáček 1,
PSYCHIATRICKÁ KLINIKA 1. LF UK A VFN , KE KARLOVU 11, PRAHA 2 1
PSYCHIATRICKÁ KLINIKA 1. LF UK A VFN , KE KARLOVU 11, PRAHA 2; PSYCHIATRICKÁ NEMOCNICE BOHNICE, ÚSTAVNÍ 91, PRAHA 8 2
Psychoneuroimunologie dnes představuje etablovaný obor, který zkoumá mimo jiné obousměrný vliv imunopatologických procesů na nervový systém včetně jejich potenciálních klinických výstupů ve smyslu vzniku či modifikace duševního onemocnění. V případě deprese existují studie, kdy uměle vyvolaná zánětlivá reakce vyvolala depresivní odpověď jak ve smyslu kognitivně-behaviorálního hodnocení emočních podnětů, tak změněné aktivity klíčových limbických struktur tradičně spojených s emočním prožíváním a náladou. Například Harrison se svými kolegy (Harrison 2009) již před deseti lety prokázal, že očekávána prozánětlivá reakce nastupující po aplikaci vakcíny proti břišnímu tyfu koreluje s depresivním chováním spojeném se změnou aktivity v předním subgenuálním cingulu (sACC) a narušenou konektivitou mezi sACC a amygdalou, mediálním prefrontálním kortexem, nucleus accumbens a superiorním temporálním sulkem. Změna funkční mozkové dynamiky byla dle zjištění autorů podmíněna zvýšenou aktivitou cytokinu interleukinu-6, který je již delší dobu předmětem studia imunitních dějů spojených s depresí. Anticytokiny jsou dnes i přes svojí vysokou cenu v ČR a SR používána ve schválených indikacích, mezi které typicky patří autoimunitní zánětlivá onemocnění (např. revmatoidní artritida, SLE, ulcerózní kolitida a mnohé další), přičemž u těchto diagnóz vykazují dle recentní metaanalýzy antidepresivní efekt nezávisející na samotném zlepšení průběhu těchto onemocnění (Kappelmann 2018). V přehledovém posteru bude připomenut imunopatologický mechanismus prodepresivního působení cytokinů spolu s recentními studiemi, prokazujícími efektivní antidepresivní odpověď anticytokinové terapie, jenž se v budoucnu může stát -společně s nástupem biosimilars přípravků- v léčbě rezistentní deprese off-label volbou Podpořeno: Sdělení bylo podpořeno grantem Univerzity Karlovy Progres Q35
Chronobiologická fototerapie vyžaduje nejen správné načasování, ale rovněž pečlivé nastavení intenzity světla. Titrovali jsme proto parametry fototerapie a v otevřeném sledování monitorovali její efekt u pacientů vyššího věku, převážně ležících na lůžku.
Až 2/3 pacientů s nevyléčitelným onemocněním trpí v závěru života komorbidními neuropsychiatrickými syndromy. Mezi nejčastější patří úzkostné poruchy a deprese. Prevalence úzkosti u terminálně nemocných je 14-66%. Nejčastější příčinou úzkosti je adaptační porucha ( uvědomění si terminální situace, strach ze smrt). Základem léčby úzkosti u těchto nemocných je psychologická podpora či psychoterapie, KBT a psychofarmaka. Z psychofarmak: 1. benzodiazepiny - k dosažení rychlé sedace u agitovaných či úzkostných pacientů. 2. antidepresiva - méně často. 3. antipsychotika - úzkost a agitace u deliria, navození sedace. 4. opioidy – úzkost spojená s nekontrolovanou bolestí či dušností. Prevalence deprese u terminálně nemocných je až 77 %, zjm. pak v posledních 3 měsících života. Velká část somatizovaných depresí uniká diagnostice /lékaři příznaky připisují somatickému onemocnění/. Mezi nejčastější příčinu patří somatické onemocnění (onkologické, neonkologické), jeho léčba včetně depresogenního vlivu chronické bolesti. Základem léčby je psychoterapie a psychofarmaka. Volba antidepresiva (AD) závisí na druhu, lokalizaci, stádiu somatického onemocnění (zjm. pak u nemocných s onkologickým onemocněním). Je nutné se vyhnout AD, která mají NÚ obdobné jako příznaky základního onemocnění (GIT obtíže, hypotenze, retence moči, obstipace, somnolence). Dále je nutné zohlednit možné lékové interakce (cytochrom P450) a v neposlední řadě časové hledisko, tj. AD nasazovat, jeli předpokládaná life expectancy (LE) více než tři měsíce. Je-li LE méně než tři měsíce, indikujeme anxiolytika, antipsychotika, opiáty (euforizující účinek). V terminálním stádiu je vhodné kombinovat AD se sedativním antipsychotikem, lze tak snížit dávku opioidů, které narušují kvalitu vědomí nemocného.
Úvod Elektrokonvulzivní terapie (EKT) je bezpečnou, minimálně invazivní a efektivní metodou pro léčbu závažných neuropsychiatrických onemocnění. Většina pacientů podstupujících EKT je současně léčena i psychofarmaky, proto průběžně sledujeme jejich vzájemnou interakci. Metodika Sledovali jsme parametry EKT a konvulzivního prahu (ST) v korelaci s dávkou a typem benzodiazepinů. Referenční období bylo mezi 1.1.2019 a 31.12.2019. Do vzorku jsme zařadili pouze pacienty titrované, léčené akutně za hospitalizace pro afektivní poruchu (deprese, mánie). Výsledky Literární data ukazují, že benzodiazepiny významně ovlivňují ST, naše data jsou k dispozici na vývěskovém sdělení. Závěr Hlubší znalosti interakcí mezi psychofarmaky a EKT nám umožní optimalizovat medikaci tak, abychom za pomoci počáteční titrace dosáhli žádoucí konvulzi použitím nejnižšího možného množství energie. Snížení počáteční energie vede k větší tolerabilitě a k další minimalizaci neuro-kognitivních vedlejších účinků. Podpořeno: MZ ČR – RVO VFN64165 a Q27/LF1
Úvod: Depresivní porucha je jedna z častých duševních poruch ve stáří, která negativně ovlivňuje kvalitu života. K jejímu záchytu lze použít Geriatrickou škálu deprese (Geriatric Depression Scale, GDS-15), kdy doporučený práh pro suspektní depresi je při přítomnosti 6 a více příznaků z 15. Cílem studie bylo zjistit prevalenci deprese u seniorské populace, mezeru v léčbě (treatment gap) a rozdíly v depresivitě, soběstačnosti a kognici mezi léčenými a neléčenými jedinci, Metody: 423 kognitivně zdravých osob ve věku 60 a více let (průměrný věk 74,1 let) bylo v letech 2012 a 2015 vyšetřeno metodou GDS-15, dotazníkem funkčního stavu (FAQ) a MMSE. Výkony a demografie 33 osob s GDS-15 >=6 v roce 2012 neužívajících v obou letech antidepresiva (AD) byly porovnávány s 18 osobami užívajícími v roce 2012 AD. Byl analyzován tzv. „treatment gap“ (osoby se zvýšenou depresivitou bez léčby AD/počet všech depresivních) a pomocí Mann-Whitneyho testu rozdíly mezi skupinami v roce 2012 a 2015. Výsledky: Prevalence suspektní deprese dle GDS-15 ≥6 u celého souboru byla 10,8 %, resp. 13,4 % v roce 2015. Treatment gap byl 71,4 %, resp. 45,5 % v roce 2015. Mezi sledovanými skupinami nebyly nalezeny žádné rozdíly v demografii ani ve vstupním MMSE. Jedinci bez léčby AD měli významně vyšší GDS-15 (medián 7 vs 2; resp. 5 vs 1), FAQ (4 vs 0; resp. 4 vs 1) a nižší MMSE v roce 2015 (27 vs 29). Závěr: Starší osoby neužívající AD při suspektní depresi vykazovaly s tříletým odstupem oproti osobám s AD vyšší narušení funkčního stavu, depresivity i kognice. Vysoký „treatment gap“ vyžaduje lepší screening a léčbu geriatrické deprese. Podpořeno: GAČR 18-06199S
Životopis není k dispozici
R. Heissler 1, H. Georgi 2, M. Kopeček 3,
NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ, KLECANY, ČESKÁ REPUBLIKA 1
NEUROTREND, Z.S., PRAHA, ČESKÁ REPUBLIKA 2
NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ, KLECANY, ČESKÁ REPUBLIKA; 3. LF UK, PRAHA, ČESKÁ REPUBLIKA 3
Processing of ambiguous visual stimuli has been associated with an increased activation of the left lateral prefrontal cortex (PFC) in neuroimaging studies. Nevertheless, the functional role of prefrontal activity in this process is not fully understood. In this experiment we asked participants to evaluate ambiguous inkblots from the Rorschach test, while stimulating the left lateral PFC using excitatory anodal transcranial direct current stimulation (tDCS). In addition, visual insight ability was assessed as a control measure requiring visual and conceptual restructuration and convergent thinking rather than divergent idea generation employed to interpret the equivocal Rorschach inkblots. Using a randomized double-blind design, we demonstrated that anodal tDCS increased the number of meaningful patterns recognized in the inkblots but had no significant effect on visual insight. These findings support the role of left lateral PFC in the processing of ambiguous visual information and object recognition. More generally, the PFC may be involved in the mechanisms supporting the activation of stored visual and semantic representations in order to compensate for less informative bottom-up inputs and thus facilitate flexible cognition and idea generation. Podpořeno: VEGA 2/0170/19, VEGA 2/0059/20
Životopis není k dispozici
M. Marko 1, G. Bartel 2, I. Rameses 2, C. Lamm 2, I. Riečanský 3,
CENTRUM EXPERIMENTÁLNEJ MEDICÍNY SAV, BRATISLAVA, SLOVENSKO 1
FACULTY OF PSYCHOLOGY, UNIVERSITY OF VIENNA, VIENNA, AUSTRIA 2
CENTRUM EXPERIMENTÁLNEJ MEDICÍNY SAV, BRATISLAVA, SLOVENSKO; FACULTY OF PSYCHOLOGY, UNIVERSITY OF VIENNA, VIENNA, AUSTRIA 3
Úvod: Terapie gravidních a kojících žen patří vzhledem k malému množství validních důkazů k náročným terapeutickým výzvám. Náš poster si klade za cíl prezentovat terapeutické přístupy využívané u těchto skupin pacientek na Klinice psychiatrie Fakultní nemocnice v Olomouci. Výsledky: Jedná se o retrospektivní studii zkoumající farmakoterapii těhotných a kojících žen akutně hospitalizovaných na Klinice psychiatrie FNOL v letech 2010 až 2019. Do zkoumání bylo celkově zařazeno 48 žen (21 těhotných, 27 kojících). Důvodem hospitalizace byla nejčastěji některá z úzkostných poruch (n = 19) nebo onemocnění schizofrenního okruhu (n = 18). U 13 gravidních pacientek (62 %) proběhla léčba pomocí psychofarmak, přičemž nejčastěji byla využívána antipsychotika, které užívalo 10 těhotných. Ve skupině kojících žen (všem byla v průběhu hospitalizace ukončena laktace) bylo pomocí psychofarmak léčeno 24 žen (89%), antipsychotika byla použitu a 19 z nich. Stav 3 pacientek si vyžádal ECT. Před otěhotněním užívalo psychofarmaka 22 žen, u 17 z nich došlo ke změně léčby z důvodu gravidity. Závěr: Tato retrospektivní analýza prezentuje farmakoterapeutické přístupy používané na Klinice psychiatrie k léčbě těhotných a kojících žen. Dále poukazuje na fakt, že u gravidních žen řada lékařů vysazuje psychofarmaka a to i v případech, kdy jsou léky obecně považovány za bezpečné.
Úvod Elektrokonvulzivní terapie (EKT) je efektivní a bezpečnou metodou, která je využívána v léčbě již bezmála 80-let. Navzdory technologickému pokroku i vývoji metod, které umožňují individualizaci dávky u každého pacienta, může být i její dnešní aplikace spojená s výskytem vedlejších neuro- kognitivních účinků, které jsou závislé na vlastnostech a množství dodané léčebné energie. V naší práci jsme ověřovali hypotézu, zda aplikací transkraniální magnetické stimulace bezprostředně před výkonem EKT můžeme ovlivnit záchvatový práh (Albrecht et al. 2019) a tím pádem i množství podané energie během léčebného záchvatu. Zároveň jsme v naší práci sledovali, zda během léčby dochází ke kumulativnímu účinku obou modalit. Metodika a výsledky Jedná se o dvojitě zaslepenou randomizovanou studii. Aktivně léčená skupina pacientů podstupovala před každou aplikací EKT hodinu před výkonem vysokofrekvenční rTMS, zaměřené v oblasti dorzolaterálního prefrontálního kortexu (DLFPC) s následujícími parametry – 100% MEP, 900 pulzů rozdělených do 6 intervalů o frekvenci 15 Hz. Kontrolní skupina pacientů podstupovala před každou aplikací EKT sham rTMS. U obou skupin pacientů byly následně zhodnoceny – záchvatový práh, průměrná aplikovaná energie, celkový počet aplikací a zároveň byla porovnána efektivita léčby prostřednictvím validizovaných psychometrických škál. Závěr V naší pilotní studii jsme ověřili hypotézu ovlivnění záchvatového prahu prostřednictvím vysokofrekvenční rTMS v oblasti DLFPC. Podpořeno: MZ ČR – RVO VFN64165 a Q27/LF1
Meno: Jozef Buday
Dátum narodenia: 18.10.1991
Miesto narodenia: Ilava
Národnosť: slovenská
Telefón: 607 409 323 Email: jozefbuday2@gmail.com
Vzdelanie:
2002-2007 Gymnázium Ľudovíta Štúra, Trenčín, SR
2007-2008 Bellerby´s College, London, UK
2009-2010 Gymnázium Dubnica nad Váhom, SR
2010-2017 1. LF UK Praha
2017-súčasnosť Ph.D. štúdium na 1. LF UK v obore „Lekárska psychológia“
Zamestnanie
2017- súčasnosť Psychiatrická klinika VFN a 1. LF UK (sekundárny lekár/odborný asistent)
Jazykové znalosti:
Angličtina: certifikáty PET, FCE, CAE, IELTS General i Academic na úrovni C2 Francúzština: certifikáty DELF B1 a DELF B2
Ostatné aktivity:
2012-2013: asistent výuky na praktických cvičeniach predmetu Lekárska fyziológia na Fyziologickom ústave 1. LF UK
2013-2017: asistent výuky so samostatným vedením praktických cvičení ( FÚ 1.LF UK)
2016: účasť na programe Erasmus, 3 mesačná stáž na Psychiatrickej klinike Université Bordeaux Segalen
Publikácie s IF
Buday J, Albrecht J, Mareš T, Podgorná G, Žukov I, Kališová L, Raboch J, Anders M, A case report of pulmonary embolism during electroconvulsive therapy and its further application after somatic stabilization. Brain stim 2019. https://doi.org/10.1016/j.brs.2019.09.004 IF = 6,910
Buday J, Albrecht J, Mareš T, Raboch J, Anders M. Transient aphasia after right unilateral ultrabrief electroconvulsive therapy: A case report. Brain Stimul. 2018; 11(5): 1203-1204. 2018 IF = 6,120
Buday J, Albrecht J, Mareš T, Fabián V, Buday J, Raboch J, Anders M. Unusual set of adverse effects during right-unilateral ultra-brief electroconvulsive therapy led to the discovery of a brain tumor: A case report. J ECT 10.1097/YCT.0000000000000618 IF = 1,896
Albrecht J, Buday J, Mareš T, Kališová L, Raboch J, Anders M. Lowering seizure threshold in electroconvulsive therapy using transcranial magnetic stimulation: a case report. Brain Stimul 2019 12(2) 781-784. doi.org/10.1016/j.brs.2019.01.012 IF = 6,910
Mareš T, Albrecht J, Buday J, Ceresnakova S, Raboch J, Anders M; Practical use and indications of transcranial directcurrent stimulation; Cesk Slov Neurol N 2019; 82/115(1): 1– 11IF=0.508 (2017)
Publikácie Non-IF
Buday J., Albrecht J, Mareš T., Raboch J., Anders M.; Praxe repetitivní transkraniální magnetické stimulace na PK;XII. sjezd Psychiatrické společnosti ČLS JEP, Mikulov 6/2018
Buday J, Albrecht J, Mares T, Raboch J, Anders M; Profylaktická léčba psychofarmaky v pokračovací a udržovací etapě elektrokonvulzivní léčby, 61. Česko-slovenská psychofarmakologická konference, Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník 1/2019
Mares T, Albrecht J, Buday J, Raboch J, Anders M; Psychofarmakologické strategie při léčbě transkraniální stimulací stejnosměrným proudem, 61. Česko-slovenská psychofarmakologická konference, Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník 1/2019
Albrecht J, Buday J, Mares T, Raboch J, Anders M; Léčba psychofarmaky před a v průběhu elektrokonvulzivní léčby a možnosti augmentace nejen při rezistentních stavech, 61. Česko-slovenská psychofarmakologická konference, Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník 1/20192018
Albrecht J., Mareš T., Buday J., Kališová L., Raboch J., Anders M.; Modifikované elektrokonvulze – titrace, ultrakrátké pulzy, unilaterální aplikace a udržovací léčba; XII. sjezd Psychiatrické společnosti ČLS JEP, Mikulov 2018-Vítězná přednáška konference
Mareš T., Albrecht J., Buday J., Raboch J., Anders M.; Praxe elektrokonvulzivní terapie na Psychiatrické klinice; XII. sjezd Psychiatrické společnosti ČLS JEP, Mikulov 6/2018
Albrecht J., Mareš T., Buday J., Raboch J., Anders M.; Mají nové metody MST a FEAST budoucnost?;XII. sjezd Psychiatrické společnosti ČLS JEP, Mikulov 6/2018
Hrubá K., Albrecht J., Buday J., Mareš T., Raboch J., Anders M.; Sledování konvulzivního prahu v průběh u elektrokonvulzivní terapie; Poster; XII. sjezd Psychiatrické společnosti ČLS JEP, Mikulov 6/2018
Albrecht J., Mareš T., Buday J., Čerešňáková S., Raboch J., Anders M.; Klinické pozorování subjektivního účinku repetitivní transkraniální magnetické stimulace v léčbě depresivního syndromu; Poster; XII. sjezd Psychiatrické společnosti ČLS JEP, Mikulov 6/2018
Jozef Buday 1, Jakub Albrecht 1, Gabriela Podgorná 1, T. Mareš 1, Hong Thai Le 1, Lucie Kališová 1, Jiří Raboch 1,
PSYCHIATRICKÁ KLINIKA 1. LF UK A VFN V PRAZE 1
Metabolické poruchy typu obezity, dyslipidémie nebo inzulínové rezistence se u pacientů s psychózou objevují disproporčně častěji než v běžné populaci, a mohou přispívat k narušení mozkových struktur. V našem příspěvku budeme prezentovat výsledky zaměřené na zkoumáni vzájemných vztahů mezi metabolickými poruchami a strukturálními abnormalitami mozku u pacientů s první epizodou psychózy (FEP). V prvním kroku jsme na kohortě 234 participantů zkoumali efekt metabolických faktorů na mozek pomocí parametru BrainAGE score (Kolenic et al., 2018). Potvrdili jsme, že metabolické faktory přispívají k obrazu zrychleného stárnutí mozku, nezávisle na efektu psychózy. Participanti s FEP a současně s obezitou/nadváhou měli odhadovaný věk mozku starší až o 3,83 let než byl jejích chronologický věk. V dalším kroku jsme pomocí voxel-based morfometrie potvrdili asociaci mezi vyšším BMI a menším objemem šedé hmoty mozku (Kolenic et al, 2019). U pacientů s FEP jsme pozorovali pozitivní korelaci mezi CRP na jedné straně, a BMI, LDL nebo TG na straně druhé. CRP také negativně koreloval s objemem GM z oblasti mozkového klastru asociovaného s BMI. Výsledky naznačují, že nadváha/obezita u FEP mohou přispívat ke zhoršení chronického zánětlivého stavu s negativním dopadem na struktury mozku. Aktuálně provádíme analýzy na novém nezávislém souboru, přičemž náš výzkumní zájem rozšiřujeme o parametry inzulinové rezistence (HOMA-IR) a přesnější měření obezity pomocí poměru obvod pasu/obvod boků (waist-hip ratio). Identifikace metabolických poruch jako rizikových faktorů pro vznik mozkových změn u psychóz má značný klinický význam, protože metabolické poruchy patří mezi modifikovatelné faktory a jejich prevence/léčba může snížit nepříznivý dopad na mozkové funkce pacientů s psychózou. Podpořeno: Ministerstvo zdravotnictví České republiky (granty „Diabetes a pre-diabetes jako biologické rizikové faktory pro atrofii mozku a zhoršení paměti u schizofrenie“ a „Obezita jako rizikový faktor pro narušení struktury mozku, kognitivních funkcí a klinické prognózy u schizofrenie - prospektivní studie“).
MARIÁN KOLENIČ
DATUM A MÍSTO NAROZENÍ: 23.12.1980, Prešov, Slovenská Republika
NÁRODNOST: slovenská
STAV: ženatý
ADRESA PRACOVIŠTE: Národní ústav duševního zdraví, Topolova 748, 250 67 KLECANY
POZICE: výzkumník /psychiatr/ postgraduální doktorand
DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ A ZAMĚSTNÁNÍ
1999 – 2005 Student Lékařské fakulty Univerzity P. J. Šafárika, Košice, SR
2005 – 2011 Odděleni psychiatrie, Fakultní nemocnice J. A. Reimanna, Prešov, SR, lékař
2008 Klinické hodnocení a správná klinická praxe (kurz), Slovenská zdravotnická univerzita, Bratislava, SR
2009 Salzburg Weill Cornell seminar in psychiatry, Salzburg, Austria
2009 – 2011 Psychoterapeuticky kurz, Slovenska zdravotnická univerzita, Bratislava, SR
2011 Atestace z psychiatrie – Slovenská zdravotnická univerzita, Bratislava
2011 –2014 Psychiatr, odděleni psychiatrie, Fakultní nemocnice J. A. Reimanna, Prešov, SR
2011 –2014 Přednášející, Fakulta zdravotnických oborů, Prešovská univerzita, Prešov, SR
2012 EEG kurz, Slovenska zdravotnická univerzita, Bratislava, SR
od 2012 Konzultant/rater, Bracket, Signant Health
od 2015 Výzkumník/psychiatr, Národní ustav duševního zdraví, Klecany, ČR
od 2015 Postgraduální doktorské studium biomedicíny, obor neurovědy, 3.LF UK Praha
2016 Kurz zobrazovaní magnetickou rezonancí, Praha, ČR
2016 Výzkumní stáž (Rotman Research Institute, Dr. Tomas Paus, Toronto, Kanada)
2017 European College of Neuropsychopharmacology (ECNP) School, Oxford, England
od 2017 konzultant/rater, MINDPAX, Praha
2018 Základy vědecké práce - kurz, Česka akademie věd, ČR
2019 Winter school on leadership and professional skills on psychiatry, Basel, Switzerland
2019 ECNP Workshop for Early Career Scientists, Nice, France
PUBLIKACE A PREZENTACE
Kolenic M., Franke K., Hlinka J., Matejka M., Capkova J., Pausova Z., Uher R., Alda M., Spaniel F., Hajek T. Obesity, dyslipidemia and brain age in first-episode psychosis. J Psychiatr Res. 2018;99:151–8.
Hajek T., Franke K., Kolenic M., Capkova J., Matejka M., Propper L., Uher R., Stopkova P., Novak T., Paus T., Kopecek M., Spaniel F., Alda M.. Brain Age in Early Stages of Bipolar Disorders or Schizophrenia, Schizophrenia Bulletin, , sbx172, https://doi.org/10.1093/schbul/sbx172
Šebela A., Kolenič, M., Fárková E., Novák, T., Goetz M. Decreased need for sleep as an endophenotype of bipolar disorder: an actigraphy study. Chronobiology International. 2019, 36(9), 1227-1239. ISSN 1525-6073. DOI: 10.1080/07420528.2019.1630631.
Laidi C, Hajek T, Spaniel F, Kolenic M, d'Albis MA, Sarrazin S, Mangin JF, Duchesnay E, Brambilla P, Wessa M, Linke J, Polosan M, Favre P, Versace AL, Phillips ML, et al. Cerebellar parcellation in schizophrenia and bipolar disorder. Acta Psychiatrica Scandinavica. PMID 31418816 DOI: 10.1111/acps.13087
Bakstein E, Mladá K, Fárková E, Kolenič M, Španiel F, Manková D, Korčáková J, Winkler P, Hájek T. Cross-sectional and within-subject seasonality and regularity of hospitalizations - a population study in mood disorders and schizophrenia. Bipolar Disord. 2019 Dec 27. doi:
10.1111/bdi.12884. [Epub ahead of print] PubMed PMID: 31883178.
De Pierrefeu, A, Lofstedt, T, Laidi, C, Hadj‐Selem, F, Bourgin, J, Hajek, T, Spaniel, F, Kolenic, M, Ciuciu,P, Hamdani, N, Leboyer, M, Fovet, T, Jardri, R, Houenou, J, Duchesnay, E. Identifying a neuroanatomical signature of schizophrenia, reproducible across sites and stages, using machine learning with structured sparsity. Acta Psychiatrica Scandinavica. 2018 Dec;138(6):571-580.
Salvi V., Di Salvo G., Korcakova J., Torriero S., Aragno E., Kolenic M., Ungrmanova M., Maina G., Mencacci C, Hajek T. Insulin resistance is associated with verbal memory impairment in bipolar disorders. Journal of Affective Disorders, 2020, ISSN 0165-0327, https://doi.org/10.1016/j.jad.2020.01.145.
Kolenič M., Čapková J., Hájek T. Insulin resistance, type 2 diabetes mellitus and bipolar disorders; Psychiatrie, 2016 (3)
Kolenič M.: Infanticide in psychiatry: Theoretical concepts and clinical practice; Psychiatria pre prax, 2014, 15(3)
Škvarlová M., Martinásková V., Straka Ľ., Kolenič M. Neurofibromathosis- Morbus von Recklinghausen, Derma 3.tisicročia, 2010, pp. 70-74
Kolenic M., Franke K., Hlinka J., Matejka M., Korcakova J., Pausova Z, Uher R., Alda M., Spaniel F., Hajek T. Accelerated brain aging in early-stage schizo-phrenia: Relation to clinical and metabolic parameters. 7th European Conference on Schizophrenia Research, 2019, Berlin,
Germany (oral presentation)
Kolenic M., Franke K., Matejka M., Capkova J., Spaniel F. Hlinka J., Furstova P., Alda M., , Hajek T. Accelerated Brain Ageing in First Episode Psychosis. Association with Metabolic Parameters. May 2017, Biological Psychiatry 81(10):S252-S253 (poster presentation)
Kolenic M., Franke K., Matejka M., Capkova J., Spaniel F. Hlinka J., Furstova P., Alda M., , Hajek T. Obesity, first-episode psychosis and lower brain gray matter volumes. European Neuropsychopharmacology, 2019. 29:S708. DOI: 10.1016/j.euroneuro.2019.01.100 (poster presentation)
Hajek T., Kolenic M., Franke K., Hlinka J., Matejka M., Capkova J., Pausova Z., Uher R., Alda M., Spaniel F. Obesity and Brain Age in First Episode of Schizophrenia-Spectrum Disorders – Effects of Antipsychotic Medications. May 2018. Biological Psychiatry 83(9):S219 (poster
presentation)
Kolenic M., Spaniel F., Hlinka J., Matejka M., Knytl P., Sebela A., Renka J., Hajek T. Obesity, psychosis and lower grey matter volumes in cerebellum. CINP 2019 (poster presentation)
Schneider J., Bakštein E., Kolenič M., Korčakova J., Spaniel F. Long-term Actigraphy Monitoring Shows High Temporal Variability of Circadian and Sleep Parameters in Remitted Bipolar Patients Compared to Healthy Controls. ISBD 2018 (poster presentation)
Kolenič M., Moravčik K, Pristašova J. : Infanticide in psychiatry: Theoretical concepts and clinical practice; XIX congress of th CINP, 2014 (poster presentation)
Moravčík K., Kolenič M., Mikula K., Kubová G. Prescribing antipsychotics in pregnancy – our experience: 4 case reports. XXVII congress of th CINP, 2010 (poster presentation)
Kolenič M., Franke K, Španiel F., Hlinka J., Hájek T. Accelerated brain ageing in first episode psychosis. Association with metabolic parameters. Czech-Slovak Psychopharmacological Conference 2017 (oral presentation)
Matějka M., Horáček J., Špeniel F., Kolenič M., Slováková A, Fialová M. Morphometric changes in CNS in acute psychotic episodes and schizophrenia – observed differencies according to used antipsychotic drugs. Czech-Slovak Psychopharmacological Conference 2016 (oral
presentation)
OCENĚNÍ
Nejlepší klinická publikace roku 2018 v oblasti psychofarmakologie (cena udělena Českou neuropsychofarmakologickou společnosti)
Spoluiniciátor kampaně proti korupci ve zdravotnictví na Slovensku (poděkovaní Asociace zdravotnických odborů Slovenské republiky)
Cena za nejlepší prezentaci (Basel winter school on leadership and professional skills on psychiatry, 2019).
Cena za nejlepší vývěskové sděleni (Poster day 2017 v Národním ústavu duševního zdraví, Klecany, Česka republika)
Cena za nejlepší vývěskové sděleni (Neuropsychiatricke forum 2018, Praha, Česka republika)
M. Kolenič 4, J. Hlinka 5, K. Franke 1, M. Matějka 4, F. Španiel 1, T. Hájek 1,
NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ, KLECANY, ČESKÁ REPUBLIKA 1
3.LÉKAŘSKÁ FAKULTA, UNIVERZITA KARLOVA, PRAHA, ČESKÁ REPUBLIKA 2
ÚSTAV INFORMATIKY, AV ČR, PRAHA, ČESKÁ REPUBLIKA 3
NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ, KLECANY, ČESKÁ REPUBLIKA, 3.LÉKAŘSKÁ FAKULTA, UNIVERZITA KARLOVA, PRAHA, ČESKÁ REPUBLIKA 4
NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ, KLECANY, ČESKÁ REPUBLIKA, ÚSTAV INFORMATIKY, AV ČR, PRAHA, ČESKÁ REPUBLIKA 5
Cíl: Jedinci spadající do skupiny at-risk mental state (ARMS) jsou ve vysokém riziku rozvoje psychózy. Kromě samotných prepsychotických symptomů tito jedinci vykazují narušení kognice a celkové úrovně fungování. Naše práce si dala za úkol prostudovat prevalenci ARMS stavů, komorbidit, úrovně fungování a kognitivního výkonu mezi českými non-help seeking adolescenty. Metody: Přítomnost ARMS symptomů byla zhodnocena nástrojem Comprehensive Assessment of At Risk Mental States interview (CAARMS). Pro zjištění komorbidit byla administrována škála Kiddie-Schedule for Affective Disorders and Schizophrenia. Úroveň sociálního fungování a kvalita života byly zhodnoceny škálami Social and Occupational Functioning Assessment Scale (SOFAS) a KIDSCREEN 52. Ke zhodnocení výkonu v doménách vizuální paměti, verbální paměti, pracovní paměti a rychlosti zpracování informací byla použita baterie kognitivních testů. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 82 adolescentů, 21 z nich splnilo ARMS kritéria. Mezi subjekty ARMS+ byl častější výskyt subsyndromálních diagnóz (OR= 3.05; 95%CI 1.07, 8.67; p=0.03). Dále bylo ve skupině ARMS+ subjektů zjištěno nižší SOFAS skóre (t= -3.888; p.001; Cohen’s d = 0.99). Míra intenzity symptomů z dotazníku CAARSMS negativně korelovala se SOFAS skóre (β = -.51; R2 = 0.26; p.001). Mezi subjekty ARMS+ a ARMS- nebyl nalezen žádný statisticky významný rozdíl ve výsledcích kognitivních testů a skórech dotazníku KIDSCREEN-52. Závěr: Naše výsledky potvrzují, že non-help seeking adolescenti v riziku rozvoje psychózy vykazují nižší úroveň fungování ve srovnání s kontrolami, a dále vykazují vyšší výskyt jiných psychiatrických komorbidit. Pokles v úrovni fungování je zároveň negativně korelován se závažností subsyndromálních psychotických symptomů. Podpořeno: GAČR č. 18-03125S; NPU4NUDZ LO1611 MŠMT
MUDr. Patrik Švancer
narozen:13. března 1991 v Ostravě
pracoviště: Národní ústav duševního zdraví
email: patrik.svancer@nudz.cz
Vzdělání:
• 2010 – 2016 – Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, obor všeobecné lékařství
• 2017 – doposud – Postgraduální studium v oboru Neurovědy na 3. LF UK, téma práce: Farmakorezistence a morfologie mozku u prvních epizod psychózy
Pracovní zkušenosti:
2016 – doposud práce v Národním ústavu duševního zdraví na pozici lékaře a výzkumného pracovníka
2018 – ukončený základní psychiatrický kmen
Vědecké zkušenosti:
2014 – 2016 – Práce na studentské vědecké a odborné činnosti (ŠVOČ) pod vedením Prof. MUDr. Kláry Látalové Ph. D – Léčba a průběh bipolární poruchy
2016 – doposud – screenink v rámci studie ESO (Early-Stage Schizophrenia Outcome)
2017 – doposud – člen řešitelského týmu v rámci grantu GAČR, grant č. 18-03125S, Přítomnost symptomů vyššího rizika pro rozvoj psychotického onemocnění a jejich vliv na každodenní fungováni v populaci adolescentů
Účast na konferencích
2018
60. česko-slovenská psychofarmakologická konference Jeseník – poster:25-OH vitamin D deficientní pacienti léčeni antipsychotiky ze skupiny MARTA mají vyšší BMI než pacienti nedeficientní.
28thEuropean Congress Of Psychiatry, Nice – poster: Higher BMI in 25-OH vitamin D deficit than non-deficit patients treated with MARTA antipsychotics
31st ECNP Congress, Barcelona–poster: Prevalence of psychotic-like experiences in healthy adolescents: preliminary data and educational program for high schools.
2019
61. česko-slovenská psychofarmakologická konference Jeseník–přednáška v rámci sympozia Riziko rozvoje psychózy v populaci adolescentů: diagnostika, výzkum, intervence: Prodromální psychotické stavy –morfologické koreláty
Publikace
ŠVANCER P, ŠEBELA A, KNYTL P, DORAZILOVÁ A, VORAČKOVÁ V, JONÁŠ J. Prodromální psychotické stavy: morfologické koreláty a aktuální terapeutické možnosti. Psychiatrie.2018;22(4),174-182.
ŠVANCER P, KOPEČEK M. Přehled farmakokinetických faktorů ovlivňujících sérové koncentrace klozapinu a vlastní pozorování. Psychiatrie.2019;23(2), 99-105.
KOPEČEK, M., ŠVANCER, P., ANDRASHKO, V., KNYTL, P., KOHÚTOVÁ, B., KOŽENÝ, J., PROTOPOPOVÁ, D., MOHR, P. Effect of vitamin D deficiency on BMI in patients treated with Multi-acting Receptor Target Antipsychotics. Neuroendocrinology Letters. 2019;40(2);75-78. ISSN 0172-780X. IF 0.698.
ŠEBELA, A., DORAZILOVÁ, A., VORÁČKOVÁ, V., KNYTL, P., RODRIGUEZ, M., JONÁŠ, J., ŠVANCER, P., MOHR, P. Prevalence symptomů vyššího rizika rozvoje psychózy v populaci adolescentů: Česká verze Prodromálního dotazníku. Československá psychologie. 2019;63(4);430-444. ISSN 0009-062X. IF 0.333.
Jazykové schopnosti:
Český jazyk – rodný jazyk
Anglický jazyk – pokročilá úroveň
P. Švancer 1, A. Dorazilová 1, V. Voráčková 1, P. Knytl 1, P. Mohr 1, M. Rodriguez 2, J. Jonáš 1,
NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ, KLECANY, ČESKÁ REPUBLIKA; 3. LF UK, PRAHA, ČESKÁ REPUBLIKA 1
NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ, KLECANY, ČESKÁ REPUBLIKA; FF UK, PRAHA, ČESKÁ REPUBLIKA 2
Obsah přednášky je zaměřen na shrnutí nejzajímavějších příspěvků, které zazněli na Druhé mezinárodní konferenci o Recovery v Plzni v únoru 2020 (www.recovery2020.cz). Především se zaměří na prezentované zahraniční aplikace recovery přístupu, kterými se můžeme inspirovat v české praxi. Pozornost bude zvlášť věnována oblasti recovery v projektech housing first pro lidi s duševním onemocněním, která byla na konferenci představena zkušeností z francouzského Marseille a bude doplněna o první zkušenosti s projektem Housing first pro lidi s duševním onemocněním v Plzni.
Rozvoj placených pozic "peer pečovatelů" v některých zemích s vyspělým systémem péče o duševně nemocné (Austrálie, Nizozemí, Spojené království) je nepřehlédnutelný. Tento vývoj stojí na podobném východisku jako zavádění rolí peer konzultantů. Základem je uznání žité zkušenosti jako významného prvku, který je možné s úspěchem využít v mnoha různých rolích a situacích v systému péče o duševní zdraví. Příspěvek představí první zkušeností s pilotním zaváděním této role v komunitních službách i v prostředí zdravotnických lůžkových zařízení.
Stigmatizace negativně ovlivňuje kvalitu života lidí s duševním onemocněním. Stigmatizaci chápeme jako problém nedostatečných nebo zkreslených znalostí, které vedou k negativním postojům a ty následně k negativnímu jednání neboli diskriminaci. Na konci roku 2019 jsme měřili negativní postoje a zamýšlené jednání na reprezentativním vzorku neinstitucionalizovaných dospělých obyvatel ČR, za pomoci nástrojů CAMI (Community Attitudes toward the Mentally Ill) a RIBS (Reported and Intended Behavior Scale). Navázali jsme tak na obdobné šetření z let 2015 a 2016. V tomto příspěvku se budeme věnovat výsledkům šetření z roku 2019 a podíváme se nejen na to, jaké faktory ovlivňují postoje a zamýšlené jednání vůči lidem s duševním onemocněním v ČR, ale také na to, jestli se postoje a zamýšlené jednání nějak změnily oproti letům 2015/2016. Specificky se budeme věnovat také tomu, zda postoje či zamýšlené jednání populace nějak souvisí s její obeznámeností s reformou psychiatrické péče a/nebo s různými destigmatizačními projekty, které v ČR probíhají.
Většina mladých lidí považuje každodenní přístup na internet za nezbytnou součást života. Věková hranice dostupnosti digitálních technologií klesá a využívání internetu v posledních letech strmě narůstá. Problematické používání internetu (PIU) se stává významným problémem duševního zdraví. Generace střední a starší dospělosti internet využívá převážně k praktickým činnostem (vyhledávání informací, zpravodajství, on-line nákupy, internetové bankovnictví), zatímco děti či mladí dospělí významně častěji k samotné zábavě (sociální sítě, online hry, diskuzní fóra, poslech hudby, sledování videa, filmů a stránek s pornografickým obsahem). Tyto aplikace jsou častěji spojeny s nadměrným užíváním internetu a tato věková kategorie je také více ohrožena PIU. Etiopatogeneze PIU vychází z bio-psycho-sociálního modelu. Rizikovými faktory z oblasti psychopatologie jsou ADHD, deprese, úzkost, sociální fobie, užívání psychoaktivních látek, symptomy OCD; z osobnostních rysů pak hyperaktivita a impulzivita, agresivita, introverze; v souvislosti s aktuální situací osamělost, stresové problémy v partnerském či studijním prostředí. Problémy související s digitálními technologiemi nově odráží DSM-5 i připravovaná MKN-11 pouze v rámci problematiky hraní počítačových her. Přednáška dále představí zahraniční doporučené postupy screeningu užívání digitálních technologií dětmi a možnosti edukace jak ze strany pediatrů, tak dětských psychiatrů. S ohledem na recentní reprezentativní výzkumy online chování dětí v České republice a zvyklosti zdejší zdravotní péče přednáška naznačuje kroky k systematickému přístupu k této problematice.
Deficit pracovní paměti (snížení její kapacity oproti intaktní populaci) je obecně v odborné literatuře považován za jeden z ústředních deficitů provázejících ADHD. Cílem této práce je prokázat existenci statisticky signifikantní korealce mezi testy IVA + PLUS a Conners’ Continuous Performance Test II, které se používají pro měření kapacity pracovní paměti při diagnostice ADHD. Při řešení vytyčeného problému bylo postupováno tak, že během vstupního vyšetření byly všem participantům administrovány počítačové verze testů IVA + Plus a Conners’ Continuous Performance Test II. Kapacita pracovní paměti byla měřena testem IVA + Plus a pravděpodobnost přítomnosti syndromu ADHD byla orientačně zjišťována pomocí testu Conners’ Continuous Performance Test II. Ke zpracování a vyhodnocení klinických dat byla použita metoda Pearsonova korelačního koeficientu a regresní analýzy. Výsledky této práce naznačují existenci statisticky signifikantní korelace mezi některými subtesty testů IVA + Plus a Conners’ Continuous Performance Test II, ačkoliv tento výsledek není zcela ve shodě s odbornou literaturou, která korelaci mezi oběma metodami na statisticky signifikantní úrovni nepotvrzuje.
Životopis není k dispozici
M. Novotný 1, P. Škobrtal 2, M. Novotný JR 1,
CENTRUM DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ, S.R.O. PRIM. MUDR. MIROSLAV NOVOTNÝ, JESENÍK, ČESKÁ REPUBLIKA 1
CENTRUM DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ, S.R.O. PRIM. MUDR. MIROSLAV NOVOTNÝ, JESENÍK, ČESKÁ REPUBLIKA; OSTRAVSKÁ UNIVERZITA, OSTRAVA, ČESKÁ REPUBLIKA 2
Dětský autismus je neurovývojová porucha charakterizovaná narušením sociálních interakcí, komunikace a stereotypními, opakujícími se vzorci chování, zájmů a aktivit, která se projeví do třetího roku života dítěte. Příčiny vzniku a rizikové faktory autismu nejsou dosud plně objasněny, etiologie je komplexní se zastoupením jak genetických faktorů, tak faktorů vnějšího prostředí. V posledních dvou dekádách je stále více zkoumán vliv imunitního systému na vyvíjející se nervovou soustavu během prenatálního období. Dysregulace maternálního imunitního systému během gestace může vést k neurovývojovým změnám a vzniku autismu. Jedním z potenciálních etiologických imunologických faktorů ve vztahu k autismu jsou maternální autoprotilátky reaktivní vůči proteinům fetálního mozku. Spojení bylo prokázáno jak klinickými studiemi, tak zvířecími modely. Je známo několik proteinů, proti kterým jsou namířeny maternální autoprotilátky ve vztahu k autismu, v přednášce se zaměříme na collapsin response mediator protein 2 (CRMP2). Zmíníme také hypotetickou možnost léčby autismu spojeného s maternálními autoprotilátkami. Další oblastí výzkumu, která je v posledních letech na výrazném vzestupu, je role střevního mikrobiomu jako možného etiologického faktoru neurovývojových onemocnění včetně autismu. Několik průřezových studií prokázalo u osob s autismem změny ve složení mikrobioty, většina z těchto studií však byla relativně malá a heterogenní. Pro zjištění, zda cílení na mikrobiom může vést k novým terapeutickým strategiím u autismu, je třeba longitudinálních studií a randomizovaných kontrolovaných studií. Problematika je příliš komplexní a dosud nedostatečně poznaná. Podpořeno: grantem AZV NV 18-04-00085.
ÚVOD: V současnosti je elektrokonvulzivní terapie (EKT) bezpečnou a účinnou metodou léčby závažných psychiatrických poruch, zejména těžkých depresí. Metoda je provázena nízkým výskytem nežádoucích účinků, zejména se snažíme minimalizovat kognitivní vedlejší účinky této léčby. Přednáška poskytne přehled možných metod skreeningu kognitivních funkcí během EKT a intervencí, které výskyt poruch kognice mohou snižovat. Prezentována budou také vlastní data. METODA: U pacientů podstupujících na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN elektrokonvulzivní terapii pro diagnózu deprese (F32.x, F31.3-5, F25.1, F06.3) bylo průběžně hodnoceno kognitivní fungování pomocí Montrealského kognitivního testu (MoCA). Tento test je vhodný pro časné retestování, protože disponuje třemi variantami testu. Pacienti byli sledováni v T1 – před zahájením EKT, v T2 – v průběhu léčby (po 3.-4. aplikaci EKT) a v T3 - po ukončení EKT. Zároveň jsme ve stejných časových obdobích sledovali míru odeznívání depresivní symptomatiky prostřednictvím MADRS (Hodnotící škále deprese Montgomery-Asbergové). VÝSLEDKY: Zařazeno bylo 95 osob, 40 mužů, průměrný věk 52 let, SD 14,2. Kognitivní výkon se v průběhu elektrokonvulzivní terapie zvyšoval, nicméně na konci terapie nedosahoval hodnot normy. Největší problém pacientům dělalo oddálené vybavení slov. Depresivní symptomatika odeznívala spolehlivě, elektrokonvulzivní terapie působila v tomto ohledu rychle a účinně. DISKUZE: Kognitivní výkonnost může být ovlivněna samotným psychiatrickým onemocněním, v akutním stádiu deprese je zpravidla výkonnost snížená a s odeznívající psychopatologií se zlepšuje, což dokládají i naše výsledy. Riziko narušení kognitivních funkcí u pacientů zvažujících EKT je nesrovnatelně menší v porovnání s benefity léčby.
Úvod: U pacientů se schizofrenií nacházíme mnoho abnormalit mozku. Vysvětlení těchto abnormalit je pravděpodobně nezávislé na konkrétních úkolech a je zapotřebí ho hledat v základní dynamice mozku. Právě EEG mikrostavová analýza se jeví jako jeden z vhodných nástrojů k mapování dynamiky mozku, na jejímž základě můžeme usuzovat na aktivitu jednotlivých neurálních sítí. V naší studii jsme se zaměřili na zmapování účinnosti léčby negativních příznaků pomocí intenzivní repetitivní transkraniální magnetické stimulace (I-rTMS) a zmapování možné response právě pomocí EEG mikrostavů. Metody: Studie se zúčastnilo celkem 19 pacientů, kteří absolvovali rTMS 4x denně po dobu 4 dní. Byli stimulováni celkem 32 000 pulzy. Byli hodnoceni pomocí klinických škál před stimulací, bezprostředně po stimulaci a následně po 14 dnech. Pomocí EEG jsme ve stejných časových bodech určili EEG mikrostavy a sledovali jejich vývoj, hledali markery dobré response. Výsledky: Celý soubor se zlepšil po stimulaci o 16,6 % (z 26,32 na 21,94 bodů; 13 respondérů, 6 nonrespondérů). Celkem jsme identifikovali 5 EEG mikrostavů. Nalezli jsme zvýšený výskyt 3. mikrostavu, oproti ostatním mikrostavům, který je dáván do souvislosti s anteriorní default mode sítí. Statisticky významné rozdíly před a po I-RTMS či rozdíly mezi respondéry a nonrespondéry jsme nenalezli. Závěr: Intenzivní rTMS má střední velikost účinku v léčbě negativních příznaků pacientů se schizofrenií. V našem souboru jsme nepozorovali změny v EEG mikrostavech, je však zapotřebí většího výzkumného souboru pro zmapování možných změn. Podpořeno: Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ČR v rámci programu Inter-excellence, podprogramu Inter-action (ID: LTAB19014), dále projektem MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705)
Životopis není k dispozici
T. Svěrák 1, M. Hojgrová 1, M. Lamoš 3, L. Ustohal 2,
PSYCHIATRICKÁ KLINIKA FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO A LÉKAŘSKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY 1
PSYCHIATRICKÁ KLINIKA FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO A LÉKAŘSKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY; STŘEDOEVROPSKÝ TECHNOLOGICKÝ INSTITUT MASARYKOVY UNIVERZITY (CEITEC MU) 2
STŘEDOEVROPSKÝ TECHNOLOGICKÝ INSTITUT MASARYKOVY UNIVERZITY (CEITEC MU) 3
Úvod: Transkraniální elektrická stimulace střídavým proudem (tACS) je neinvazivní neuromodulační metoda vedoucí k indukci neuronální plasticity pomocí přímého ovlivnění mozkové oscilační aktivity frekvencí užité stimulace. GTEN 100 je zařízení s 256ti hybridními neuromodulačními elektrodami, které umožňuje dle individuálního MRI modelu s vysokou přesností aplikovat tACS na oblasti pro standardní tACS technologie nedostupné. Jedná se o tzv. vysokorozlišovací (HD) transkraniální elektrickou stimulaci, která optimalizuje potřebnou proudovou hustotu na cílenou oblast mozku a minimalizuje ji ve zbytku hlavy. Přední cingulární kůra (ACC) je aktivována v reakci na konflikt mezi nekompatibilními toky zpracování informací. Poruchy funkce ACC byly zaznamenány u řady psychiatrických poruch, včetně schizofrenie a OCD. ACC generuje theta oscilační aktivitu, tzv. mediální frontální theta, jenž je ovlivňována theta frekvenční (6 Hz) tACS. Cíle: Objasnění úlohy theta aktivity dorsální ACC (dACC) u kontrolně inhibičních procesů pomocí HD tACS cílené na dACC u zdravých dobrovolníků (ZD); srovnání efektu jednotlivých aktivních tACS protokolů: 1) dACC, 2) mediální frontální kortex (mFC) na kontrolně inhibiční schopnosti 3) s placebo protokolem. Metodika: Randomizovaná, cross-over, placebem kontrolovaná studie hodnotila u ZD vliv na změny kontrolní inhibice po aplikaci 6 Hz HD tACS cílené na oblast 1) dACC, 2) mFC a 3) placebo modulace. ZD (N=20) absolvovali 3 typy tACS a byli testováni neuropsychologickou baterií bezprostředně před a po ukončení jednotlivých protokolů. Výsledky a závěr: Aktivní neuromodulační protokol cílený na dACC vedl k signifikantnímu zlepšení v kontrolně inhibičních procesech. Placebo tACS a neuromodulace mPFC neprokázaly vliv na změnu kontrolní inhibice.
Životopis není k dispozici
M. Klírová 2, V. Voráčková 2, J. Horáček 2, L. Krejčová 1, J. Jonáš 1, D. Urbaczka Dudysová 2, L. Kostýlková 2,
NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ, KLECANY, ČESKÁ REPUBLIKA 1
NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ, KLECANY, ČESKÁ REPUBLIKA; 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA, UNIVERZITA KARLOVA, PRAHA, ČESKÁ REPUBLIKA 2
V rehabilitačním lékařství je dnes tDCS již etablovanou neuromodulační metodou, která našla využití v úpravě celé škály neuropsychiatrických patologických stavů. Příkladem může být zlepšení interhemisférické dysbalance, která je jednou z příčin symptomů spojených s akutním a subakutním stádiem po prodělaném poškození mozku (TBI). tDCS vzhledem k nízké a konstantní proudové hladině (1-2 mA) nevyvolává překročení prahových hodnot depolarizace neuronů a neaktivuje neuronový akční potenciál. Vyvolává změny prahové hodnoty klidové membrány ve směru depolarizace (v místě působení anody tedy dochází ke zvýšení excitability využitelné jako priming) s následnou zvýšenou rychlostí spontánního pálení neuronů. Obvykle se používá až 0,8 A / m² během 40 minut v jedné stimulační jednotce. Proud částečně proniká do níže položených struktur a ovlivňuje zde nervové buňky, glie a cévy ve stimulované oblasti mozku. Kromě modulace excitability, velké množství publikací demonstruje různé způsoby modulace neuroplasticity pomocí tDCS. Tyto práce sahají od poznatků zlepšení synaptického přenosu a ovlivňování procesů učení a chování, až po terapeutický přístup k funkčnímu zlepšení neurologických a psychiatrických poruch. Experimentální studie užití tDCS na modelu Parkinsonovy choroby u hlodavců ukázaly pozitivní účinky anodální stimulace jak u motorických funkcí (spolu s neuroprotekcí), tak parametrů chování. Ve spojení s různými motorickými a kognitivními úlohami tDCS vyvolává prospěšné účinky v rámci neurorehabilitační léčby u pacientů pacientů po CMP. Neuromodulace pomocí tDCS se v současnosti více rozšiřuje do specializovanějších oblastí neuropsychiatrických chronifikujících onemocnění, což představuje mimo jiné i důležitou výzkumnou výzvu.
Životopis není k dispozici
M. Grünerová Lippertová 1, P. Vlček 2,
3. LF UK, PRAHA; KLINIKA REHABILITAČNÍHO LÉKAŘSTVÍ FNKV, PRAHA 1
3. LF UK, PRAHA; KLINIKA REHABILITAČNÍHO LÉKAŘSTVÍ FNKV, PRAHA; NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ 2
Efektívne sprístupňovanie obsahov sémantickej pamäti je sprostredkované interakciou prefrontálnych a temporoparietálnych mozgových oblastí. Viaceré štúdie naznačujú, že synchrónne neurálne oscilácie v pásme theta (4-8 Hz) by mohli zohrávať dôležitú úlohu v tomto procese. V dvojito zaslepenej placebom kontrolovanej štúdii sme pomocou transkraniálnej stimulácie striedavým prúdom (tACS, 1.5 mA) indukovali theta oscilácie (6 Hz) v ľavej prefrontálnej a temporoparietálnej kôre, pričom fázový posun v stimulácii týchto oblastí bol 0° (stimulácia vo fáze) alebo 180° (stimulácia v protifáze). Počas stimulácie zdraví dobrovoľníci riešili úlohy zamerané na automatické a kontrolované sémantické vybavovanie. Všetci participanti (N = 18) boli vyšetrení v každej experimentálnej podmienke (tACS-0°, tACS-180°, placebo; 3 sedenia s odstupom niekoľkých dní, vyvážené poradie podmienok v súbore). tACS signifikantne ovplyvnila sémantické vybavovanie a jej efekty záviseli od typu úlohy a fázy aplikovaného prúdu. Stimulácia vo fáze (0°) narušila kontrolované vybavovanie, zatiaľ čo stimulácia v protifáze (180°) zlepšila kontrolované vybavovanie a narušila automatické vybavovanie zo sémantickej pamäti. Výsledky svedčia o tom, že fázová synchronizácia theta oscilácií zohráva úlohu v sémantickej pamäti. Podpořeno: Grantami VEGA 2/0170/19 a 2/0059/20.
Životopis není k dispozici
M. Marko 1, B. Cimrová 1, I. Riečanský 2,
CENTRUM EXPERIMENTÁLNEJ MEDICÍNY SAV, BRATISLAVA, SLOVENSKO 1
CENTRUM EXPERIMENTÁLNEJ MEDICÍNY SAV, BRATISLAVA, SLOVENSKO; FACULTY OF PSYCHOLOGY, UNIVERSITY OF VIENNA, VIENNA, AUSTRIA 2
V rámci projektu Nových služeb je koncipován a pilotně ověřován projekt Forenzního multidisciplinárního týmu.Tým je specifickým člá́nkem doplňují́cím ambulantní a lůžkovou péči o klienty s ochranným léčením (OL), kdy se předpokládá jeho úzká vazba na lůžkové zařízení poskytující ochranné léčení. Jeho funkcí je prevence hospitalizací či jejich zkracová́ní a nápomoc k reintegraci do vlastního sociálního prostředí. Za tímto účelem vytváří potřebné programy a zajiš̌ťuje v rá́mci své́ spá́dové oblasti funkč̌ní propojení ambulantní, lů̊žkové́ a sociální péče u nemocných s OL. V úzkém kontaktu by měl být i s místně příslušným soudem, Probační a mediační službou a PČR. Tý́m pracuje formou case managementu je schopen zhodnotit rizikovost daného klienta a tato rizika zvládat. Měl by přebírat obtížně zvladatelné nemocné s OL z lůžkové péče a ambulantní a stejně tak i nemocné, kteří představují významné riziko a OL léčení u nich doposud není nařízeno. Hodnocení rizika násilného jednání je jedním ze základních úkolů komplexní diagnostiky u nemocných s duševními a sexuálními poruchami, především v kontextu znaleckého posouzení a výkonu ochranného léčení. Týmem byly pro adaptaci v našem prostředí vybrány nástroje strukturovaného klinického hodnocení (Structured Professional Judgement- SPJ):HCR-20V3, SVR-20V2 , SAPROF a SAVRY. Tyto nástroje kromě strukturovaného hodnocení rizika a preventivních faktorů umožní i plánování intervencí a monitoraci léčby, k adaptaci byly zvoleny díky celosvětové rozšířenosti svého použití, možnosti výcviku v jejich používání a prokázanému evidence-based přínosu pro klinickou praxi. Překlad a validizace českých verzí umožní jejich zavedení do výcviku (nejen) forenzních odborníků a hlavně jejich rutinní použití v klinické praxi.
Životopis není k dispozici
M. Páv 2, M. Vňuková 1, R. Ptáček 1, P. Sejbalová 3,
PSYCHIATRICKÁ NEMOCNICE BOHNICE 1
PSYCHIATRICKÁ NEMOCNICE BOHNICE; PSYCHIATRICKÁ KLINIKA 1. LF UK, PRAHA, ČESKÁ REPUBLIKA 2
SEXUOLOGICKÉ ODDĚLENÍ FN BRNO 3
Cílem dotazníkové studie bylo zjistit, od jakého věku jsou děti vystaveny vlivu pornografie a dány všanc online sexuálním lovcům a jak si s touto zkušeností dokáží děti poradit. Průzkum byl anonymní v průběhu září 2020 u žáků a studentů ve věku 13-20 let z různých typů vzdělávacích zařízení. Dotazník vyplnilo přes 1655 studentů.
Pokrok v léčbě závažných duševních poruch, jako je schizofrenie, je relativně pomalý ve srovnání s tím, co vidíme u onkologických, autoimunitních a dalších nemocí. V těchto oborech dochází k průlomovým nálezům díky pokročilým technikám molekulární biologie - a zejména dostupnosti patologicky změněné tkáně, kterou je možné detailně studovat. Technologie humánních indukovaných pluripotentních buněk by mohla přinést podobný posun i u schizofrenie a dalších závažných psychických onemocnění. Umožňuje přeprogramování somatických buněk (fibroblastů, ale i leukocytů) do stavu pluripotence a následně vytvoření buněčných kultur dalších buněčných typů. Ty nesou unikátní genetickou výbavu pacienta a je možné studovat vývoj buněk, který imituje jejich zrání v průběhu ontogeneze, u zralých buněčných typů pak studovat jejich morfologii, funkci, molekulární skladbu, expresi genů, spontánní aktivitu, reaktivitu na zevní stimulaci či změny prostředí aj. V případě neuronů a glie je dále možné studovat jejich spontánní zapojování do sítí, vzájemnou interakci a organizaci do trojrozměrných útvarů (tzv. organoidů), které připomínají některé útvary centrální nervové soustavy. První práce ukazují, že neurony a glie generované od subjektů se schizofrenií vykazují fenotyp známý z post-mortem studií, mění svou funkci i profil genové exprese v přítomnosti antipsychotik a to dokonce v závislosti na klinické odpovědi na studovaná antipsychotika. Sdělení přinese přehled hIPSC metodiky, dosavadních nálezů u schizofrenie a konkrétní příklady z originální studie efektu klozapinu v celulárním modelu schizofrenie.
Transkraniální magnetická stimulace (TMS) je využívána v neurovědním výzkumu a ve formě repetitivní TMS (rTMS) i v terapii vybraných neuropsychiatrických poruch. Etablována je především v léčbě depresivní poruchy, což dokládají mezinárodní i české doporučené postupy, konkrétně se jedná zejména o vysokofrekvenční stimulaci levého dorsolaterálního prefrontálního kortexu (DLPFC). Méně ověřené už je její použití v terapii schizofrenie – konkrétně v léčbě sluchových halucinací (používá se nízkofrekvenční stimulace temporoparietálního kortexu) i negativních příznaků (nejčastěji je používána vysokofrekvenční stimulace levého DLPFC). Ve druhém případě byla v minulých letech publikována velká multicentrická studie s negativními výsledky, takže původní hodnocení evropských expertů publikované v roce 2014 se aktuálně snížilo z úrovně B (pravděpodobně účinná) na C (možná účinná), byť dvě recentní metaanalýzy i po zařazení zmíněné studie nadále potvrzují účinnost této metody. Namístě je však vyzkoušet i další stimulační protokoly. K tomu má sloužit nová multicentrická studie RADOVAN (rTMS add on value for amelioration of negative symptoms of schizophrenia), která aktuálně probíhá na čtyřech pracovištích – v Řezně, Cáchách, Brně a Ostravě. Jedná se konkrétně o randomizovanou, dvojitě zaslepenou, shamovou stimulací kontrolovanou studii, zkoumající efekt vysokofrekvenční rTMS a intermitentní theta burstové stimulace (iTBS) cílených na oblast levého DLPFC u pacientů se schizofrenií, která bude během přednášky blíže představena. Podpořeno: Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ČR v rámci programu Inter-excellence, podprogramu Inter-action (ID: LTAB19014).
Životopis není k dispozici
L. Ustohal 1, T. Svěrák 1, T. Skřont 2,
PSYCHIATRICKÁ KLINIKA LF MU A FN BRNO, BRNO, ČESKÁ REPUBLIKA; LÉKAŘSKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, BRNO, ČESKÁ REPUBLIKA 1
LÉKAŘSKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, BRNO, ČESKÁ REPUBLIKA; ODDĚLENÍ PSYCHIATRIE FN OSTRAVA, OSTRAVA, ČESKÁ REPUBLIKA 2
Nové možnosti léčby závažných poruch zahrnují modifikaci stávající léčby, užití již dostupné léčby novým způsobem (v nových indikacích) nebo vývoj kompletně nových léčebných přístupů. Nové možnosti se ocitají v popředí zájmu, pokud obvyklý přístup není úspěšný. V běžné klinické praxi se jedná o farmakorezistenci, která je nejčastěji definována jako neúspěšnou dvou adekvátních (po stránce dávky a času a dobré adherenci) léčebných kůr. Deprese: Možnost, která nebyla cíleně u farmakorezistentní deprese zkoumána nabízí multimodální u nás dostupná antidepresiva (AD). V poslední době jsou zkoumány i jiné než monoaminergní neurotransmiterové systémy, konkrétně glutamátergní systém (intravenózní ketamin a jeho přátelštější formy, např. intranazální ketamin). Za zmínku stojí návrat k látkám používaným před psychofarmakologickou érou, např. látkám ovlivňujícím opioidní systém. Vzhledem k farmakologickému profilu některých antipsychotik (AP) druhé generace, jsou tato v současnosti užívána nejen v monoterapii, ale patří také k nejčastějším augmentačním strategiím. U nemocných s výraznými prozánětlivými markery může být užitečná augmentace protizánětlivými látkami. Léčba schizofrenie: Z nových AP je u nás nyní dostupný kariprazin a lurasidon. I u schizofrenie se dostávají ke slovu glutamátergní látky, i když na jiném teoretickém podkladě (vycházíme z hypotézy o hypofunkcí NMDA receptorů). Zajímavé je potenciální využití kanabidiolu na základě znalostí o alteraci endogenní kanabinoidního systému. Obecně mohou zlepšit prognózu poznatky o medicíně životním stylem, zaměřené hlavně na tělesnou aktivitu a správnou výživu.
Některá z duševních poruch se během života vyskytne přibližně u jedné třetiny populace. Duševní poruchy obvykle nevedou přímo k úmrtí nemocného, s výjimkou sebevražd, výrazně však zhoršují kvalitu života postižených a mají významný negativní ekonomický dopad na společnost. Možnosti a způsoby léčby duševních poruch v současnosti nejsou zdaleka optimální, jednou z příčin je, že dobře neznáme komplexní příčiny duševních poruch a jejich léčba tudíž nemůže být kauzální. Izolované studie jednotlivých genetických či environmentálních příčin mají jen omezené výsledky. Moderním přístupem je studovat komplexní interakce genetických a environmentálních faktorů ve studiích typu GWEIS (genome-wide environment interaction study). Takováto studie již v omezeném rozsahu probíhá na psychiatrických klinikách v Hradci Králové a Olomouci. Aktuálně mapujeme pomocí podrobného dotazníku rizikové faktory zevního prostředí během celého života, zejména stresující životní události a odebíráme krev na genetické vyšetření u dvou velkých skupin nemocných – vážné duševní poruchy (schizofrenie, deprese, bipolární afektivní porucha) a úzkostné poruchy. Ve svém sdělení budeme prezentovat první výsledky našeho výzkumu – zjištěné rozdíly v etiopatogenetických faktorech zevního prostředí u vážných duševních poruch oproti poruchám úzkostným. Náš výzkum plánujeme postupně rozšířit o analýzu faktorů epigenetických (mikroRNA) a studium mikrobiomu, rovněž o psychologický virtuální test reaktivity na akutní psychosociální stres (Virtual Reality Version of the Trier Social Stress Test). Do výzkumu budou rovněž zahrnuti duševně zdraví dobrovolníci.
Životopis není k dispozici
L. Hosák 1, K. Hosáková 1, K. Látalová 2,
PSYCHIATRICKÁ KLINIKA, LF UK A FN, HRADEC KRÁLOVÉ, ČESKÁ REPUBLIKA 1
PSYCHIATRICKÁ KLINIKA, LF UP A FN, OLOMOUC, ČESKÁ REPUBLIKA 2
Peníze vládnou světu, jak se říká. Jsme nuceni čelit realitě, že v dnešní době nedostanete nic zadarmo. Pokud nemáte úžasný nápad na začátku, jako 16 mladých lékařů a lékařek z 9 zemí, kteří se poprvé setkali v Londýně počátkem 90. let. Společně sdíleli své zkušenosti ze své psychiatrické praxe, srovnávali před-atestační vzdělání, vytvářeli první mezinárodní spolupráce. Hnalo je pouze mládí a nadšení. Evropská Federace lékařů v před-atestační přípravě (EFPT) je od roku 1993 formálně založena jako mezinárodní nezisková organizace. Dnes reprezentuje hlas více než 20 000 lékařů a lékařek ve výcviku psychiatrie z 37 zemí. Hlavním cílem organizace je propagovat a zastupovat názory mladých lékařů ve všech oborech psychiatrie a převést diskuzi do reálných činů v praxi. Dlouhodobým cílem je harmonizovat a zkvalitnit vzdělávání v Evropě. V roce 2019 se konalo 27. Fórum v Praze a přivítalo 150 účastníků ze 46 zemí. Za 27 let existence je tato Federace partnerem hlavních hráčů v oboru psychiatrie, jako jsou EPA, WPA, ECNP, UEMS, WHO atd. EFPT vládne Evropě, jak se nově říká. Tato přednáška poskytne přehlednou nabídku možností profesního i osobního růstu pro mladé lékaře v Evropě a doma v ČR. Odpoví na dotazy, proč mnozí psychiatři opouští svůj domov a hledají profesní růst v jiných zemích, jestli jsou vystaveni agresi ve své práci a jak s tím zachází jejich zaměstnavatel, jestli jim hrozí vyhoření a nakolik jsme blízko optimálnímu vzdělávání u nás v ČR.
Příběh paní S. bude kazuistickou prezentací případu pacientky přijaté akutně do psychiatrické nemocnice pro zcela bizardní chování, kterým ohrožovala zdraví svých sousedů. Po celou dobu hospitalizace vyhrožovala právníky, denně podávala žaloby, stížnosti na poskytovanou péči, odmítala medikaci a onemocnění zcela popírala. Jaké to je pro psychiatričku v začátku kariéry komunikovat s tímto spektrem pacientů? Jak v době sílícího antipsychiatrického hnutí, které vykresluje psychiatrickou péči v negativním světle, zachovat klid a profesionální přístup? Lze vůbec navázat optimální terapeutický vztah při trvalém tlaku osobních útoků? Limitujícím faktorem jsou i omezené kompetence a různý pohled na přístup mezi kolegy. Tento klinický případ bude zajímavým nahlédnutím do praxe začínající lékařky a doufám, že podnítí diskuzi nad optimálním přístupem k léčbě i správné komunikaci s nespolupracujícím pacientem bez náhledu na onemocnění.
Jako tzv. nelátkové nebo behaviorální závislosti byly v minulosti považovány zejména patologické hráčství. Nejčastěji šlo o hrací automaty, případně hazardní hry nebo sázky. Sázení se v posledních letech významně přesunulo na internet do virtuálního prostoru. S masivním rozšířením a dostupností elektronických zařízení a internetu a s rozšířeným používáním moderních technologií, které pronikly do každodenního života většiny lidí v našem kulturním okruhu , se objevují i rizika jejich používání. Lidé, kterým technologie a možnosti virtuálního či on-line světa vstoupily do života takovým způsobem, že nad ním převzaly kontrolu nebo výrazně narušily nebo změnily jeho fungování, se postupně objevují v péči psychiatrů a dalších odborníků na duševní zdraví. Tématem tohoto příspěvku bude závislost na virtuálním prostoru jako indikace k řádné ústavní AT léčbě v Psychiatrické nemocnici Bohnice v letech 20014-2019.
Antipsychotiká zostávajú štandardnou liečbou psychózy. Hlavným mechanizmom účinku je blokáda dopamínového D2 receptora na zníženie dopamínom sprostredkovanej signalizácie (1). Dlhodobé podávanie antipsychotík má však aj nepriaznivé účinky. Jednou z nich je dopamínová hypersenzibilná psychóza. Koncept, ktorý prvýkrát opísal v roku 1978 Chouinard a jeho kolegovia ako „neuroleptikmi indukovaná hypersenzitívna psychóza“(2). Cieľom tejto prednášky je poukázať na súčasný koncept psychózy pri dopamínovej hypersenzibilite.
ADHD is the most common neurodevelopmental condition around the world. It has been widely been considered a childhood condition for many years but since 2013 is understood to be lifelong. Alongside the classical symptoms such as inattentiveness and impulsivity there are other factors like associated lifestyles and cognitive issues such as differences in time perception. These were long considered to be secondary but are now being re-evaluated as possible core features of the disorder. In 2018 we conducted the first study on ADHD symptoms and associated lifestyles in the Czech Republic. From 2018 we have also been exploring the connection between ADHD symptoms, time perception and time perspectives. We evaluated ADHD symptoms in adults aged 18-65 using the Adult Symptoms Self-Report Scale (ASRS v. 1.1), time perception with various threshold stimuli computer software and time perspectives with the Zimbardo Time Perspective Inventory (ZTPI). In this presentation I will be focusing on the correlations between ADHD symptoms and time perspectives, along with the possible future uses of the ZTPI for helping to cater psychotherapeutic treatments for ADHD that are specific to balancing time perspectives and time management for improving ADHD symptoms.
Životopis není k dispozici
S. Weissenberger 1, R. Ptáček 1, M. Vňuková 2, F. Dechterenko 2, J. Raboch 2,
UNIVERSITY OF NEW YORK IN PRAGUE. DEPARTMENT OF PSYCHOLOGY. PRAGUE, CZECH REPUBLIC; 1 LF UK, DEPARTMENT OF PSYCHIATRY. PRAGUE, CZECH REPUBLIC 1
1 LF UK, DEPARTMENT OF PSYCHIATRY. PRAGUE, CZECH REPUBLIC 2
ÚVOD: ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL MŮŽE BÝT PODSTATNÁ SOUČÁST PREVENCE PŘED VYHOŘENÍM A DEPRESIVNÍMI PŘÍZNAKY. POD TÍMTO POJMEM SE SKRÝVÁ NEJEN ZDRAVÁ STRAVA ALE TAKÉ DOSTATEK POHYBU, NEBO PSYCHICKÁ HYGIENA V PODOBĚ ČASU S RODINOU NEBO PŘÁTELI. Cíl: Cílem této práce bylo zjistit a popsat životní styl v České republice včetně depresivní symptomatologie a vyhoření. Metody: Skrz agenturu Stem/Mark byl osloven reprezentativní vzorek respondentů ve věku 18-65 let, a to 3x během 5 let. Respondenti vyplňovali demografický dotazník, dotazník životního stylu a standardizované dotazníky SMBM a BDI II. Závěr: Poslední sběr dat proběhne na jaře roku 2020. Poté bude následovat analýza výsledků. Očekáváme, že bude narůstat nejen povědomí o zdravém životním stylu, ale i dodržování zdravých návyků, jako je například zdravá strava a pravidelný pohyb. Výsledky této studie mohou poukázat na místa, na která by se měla zaměřit intervence týkající se lifestylové medicíny. Na základě výsledků bude také možné nastavit vhodné preventivní programy. Podpořeno: Progres Q06 1 LF
Cíle ADHD je v současné době definována jako celoživotní porucha. Pro stanovení této diagnózy v dospělosti je nutné zhodnotit přítomnost dané symptomatologie jak v dětství, tak dospělosti. Reliabilita vztahu mezi aktuálně a retrospektivně uváděnými symptomy ADHD je pro stanovení této diagnózy klíčová. Tato práce se touto otázkou za použití dotazníkových metod zabývá. Jedná se o první studii na toto téma v ČR. Vzorek a metoda Výzkumný soubor činil reprezentativní soubor n=1518 dospělých osob ve věku 18-65. Respondenti vyplnili demografický dotazník zaměřující se na historii projevů ADHD, jejich rizikové chování a životní styl. Klíčové součásti testové baterie také byly 2 standardizované dotazníky zaměřené na ADHD aktuální a retrospektivní symptomatologii: „Wender Utah Rating Scale“ (WURS) zjišťující symptomatologii ADHD v dětství a „Adult ADHD Self-Report Scale“ (ASRS) mapující symptomatologii ADHD v dospělosti. Hypotézy Bude nalezena silná pozitivní korelace mezi retrospektivně a aktuálně uváděnou symptomatologií. Statistické zpracování Byla provedena korelační analýza vztahů mezi škálami ASRS a WURS. Výsledky Z našich výsledků je patrná dobrá shoda mezi oběma dotazníky, což svědčí o jejich dobré validitě, ale také spolehlivosti uváděné ADHD symptomatologii v dětství a dospělosti. Uvedená studie prokazuje, že zvýšená ADHD symptomatologie v dětství predikuje zvýšenou symptomatologii ADHD v dospělosti. Limitace Mezi limity patří především nemožnost porovnat výsledky zjištěné dotazníky s fakticky konstatovanou diagnózou psychiatrem. Uvedený nález zcela jednoznačně podporuje potřebu spolehlivého zhodnocení ADHD symptomatologie u dospělých osob jak retrospektivně, tak aktuálně. Společné použití dotazníků WURS i ASRS se pro toto jeví pro klinickou praxi jako velmi vhod Podpořeno: GA ČR 18-11247S , Progres Q 06 1LF
Životopis není k dispozici
R. Ptáček 1, M. Vňuková 1, F. Dechtěrenko 2, S. Weissenberger 1, M. Klicperová 1, H. Ptáčková 4, J. Raboch 1,
PSYCHIATRICKÁ KLINIKA 1. LF UK A VFN, PRAHA, ČESKÁ REPUBLIKA 1
PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD, PRAHA, ČESKÁ REPUBLIKA 2
PSYCHIATRICKÁ KLINIKA LF UK PLZEŇ, ČESKÁ REPUBLIKA 3
PSYCHIATRICKÁ KLINIKA 1. LF UK A VFN, PRAHA, ČESKÁ REPUBLIKA; PSYCHIATRICKÁ KLINIKA LF UK PLZEŇ, ČESKÁ REPUBLIKA 4
Autor se bude zabývat daseinsnanalytikým porozuměním snového života. Vychází z fenomenologie, kdy věci ať materiální nebo nemateriální jsou podstatně důležité svými významy. Snové události nejsou redukovány na bdělé významy prostřednictvím hypotetických teorií, ale jsou ponechány ve svých snových významech. Tento přístup objevuje nové významy snové života.
Dialektická behaviorální terapie (DBT) je psychoterapeutický směr založený Marshou M. Linehanovou specificky pro léčbu pacientů s hraniční poruchou osobnosti, kteří jsou chronicky suicidální a sebepoškozují se. DBT vychází z biosociální teorie, která předpokládá, že na vzniku poruch osobnosti se podílí biologická zranitelnost jedince (zvýšená emoční citlivost a reaktivita) a vliv znehodnocujícího prostředí, ve kterém jedinec vyrůstá. DBT klade důraz na vyvažování technik zaměřených na přijetí a na změnu. Základními prvky DBT terapie jsou individuální terapie, trénink dovedností ve skupině, telefonický koučink a pravidelná intervize terapeutického týmu. Trénink dovedností ve skupině vychází z předpokladu, že pacienti si doposud nevytvořili dostatečné dovednosti pro efektivní zvládání každodenního života. Čtyři oblasti, ve kterých trénink dovedností probíhá, jsou všímavost (mindfulness), tolerance stresu (distress tolerance), regulace emocí (emotion regulation) a efektivita v mezilidských vztazích (interpersonal effectiveness). Příspěvek představuje základní východiska a prvky DBT a konkrétní podobu DBT programu Psychiatrické kliniky FN Brno a LF MU, který je prvním komplexním DBT programem vedeným certifikovanými DBT terapeuty na psychiatrickém lůžkovém zařízení v České republice. V příspěvku budou prezentovány také první výsledky efektivity tohoto programu. Podpořeno: Ministerstvem zdravotnictví ČR projektem rozvoje výzkumné organizace (FNBr, 65269705).
Psychiatrická zpráva má několik funkcí. Je zejména popisem zdravotního stavu pacienta, diagnostického uvažování, vyšetřovacího procesu a léčebného postupu, obsahuje různá doporučení a posouzení. Psychiatrická zpráva slouží jako důkaz o poskytnutí zdravotní péče, může být i zásadním forenzním důkazem. Je také důležitým podkladem pro práci jiných lékařů, a to posudkových lékařů, revizních lékařů a soudních znalců. Na kvalitě psychiatrické zprávy pak závisí dopady při různém posuzování jak pro pacienta, tak pro daného psychiatra. Během své praxe soudního znalce, revizního lékaře, lékaře specialisty Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí i ambulantního lékaře jsem se opakovaně setkala s psychiatrickými zprávami různé kvality a výpovědní hodnoty pro posuzovanou věc. Za "nešvary" psychiatrických zpráv považuji absenci popisu objektivního stavu pacienta, kopírování zpráv, diagnostické závěry, posouzení tíže dané duševní poruchy a rozporuplnost závěrů psychiatrických zpráv jednoho pacienta v čase. Co je příčinou těchto "nešvarů"? Nedostatek času, neznalost, záměr, vysoké sociální cítění psychiatrů, systémové problémy v zákonných normách? Na krátkých kazuistikách budou ukázány příklady těchto "nešvarů" i jejich možné dopady.
Životopis není k dispozici
T. Szymanská 1,
SOUKROMÁ AMBULANCE ELENIO S.R.O., HRADEC KRÁLOVÉ, ČESKÁ REPUBLIKA; POSUDKOVÁ KOMISE MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCI, HRADEC KRÁLOVÉ, ČESKÁ REPUBLIKA; VZP ČR, HRADEC KRÁLOVÉ, ČESKÁ REPUBLIKA 1
Psychedelika se zdají být nadějnou skupinou látek v léčbě mnoha psychiatrických onemocnění. K evidenci z období 50. až 70. let se přidávají recentní studie, které dřívější poznatky potvrzují. Začínáme také chápat molekulární mechanismy působení psychedelik a možné metody ovlivnění duševních poruch. Jednou z takových cest je využití jejich imunomodulačního efektu. V přednášce budou diskutovány imunologické podklady psychiatrických poruch, role psychedelika DMT jako přirozeného imunomodulátoru lidského těla a vliv exogenních psychedelik na imunitní odpověď a tím i duševní zdraví. Z klasických psychedelik budou probírány tryptaminy DMT a 5-MeO-DMT, lysergamid LSD a fenylethylamin DOI. Stručně bude zmíněn i ketamin, který se někdy řadí mezi atypická psychedelika a již se používá off-label v antidepresivní indikaci. Rovněž bude zmíněn empatogen MDMA, který bude pravděpodobně v příštím roce schválen v indikaci PTSD v USA a v některých situacích vykazuje obdobnou fenomenologii jako klasická psychedelika.
V rámci výzvy Ministerstva zdravotnictví za podpory projektu „Podpora zavedení multidisciplinárního přístupu k duševně nemocným“ jsme se v listopadu roku 2019 zúčastnili zahraniční stáže v Irsku v okresech Monaghan a Cavan. V 80. letech 20. století se v Monaghanu rozhodli jako první v Irsku zavést do psychiatrické péče komunitní multidisciplinární týmy a zminimalizovat počet hospitalizací. Podařilo se jim převést těžiště psychiatrické léčby do komunity, uzavřít 800 lůžek v psychiatrické nemocnici a nahradit je 25 psychiatrickými lůžky ve všeobecné nemocnici s obložností 60 % a 15 gerontopsychiatrickými lůžky. Multidisciplinární týmy jsou rozděleny jednak dle věku pacienta na dětské, dospělé a gerontopsychiatrické, a dále dle typu a potřeby péče na komunitní psychiatrické multidisciplinární týmy, rehabilitační tým, tým intenzivní domácí péče a konziliární tým pro somatická oddělení v nemocnici. V současné době běží v Irsku národní program zaměřený na koncept úzdravy (Recovery), do kterého jsou mimo jiné zapojeni i peer pracovníci. Stejně jako my mají právní institut nedobrovolné hospitalizace, který však nelze použít u pacientů s diagnózou poruchy osobnosti bez další psychiatrické komorbidity. Využívají elektrokonvulzivní terapii i dlouhodobě působící injekce antipsychotik. Z prostředků fyzického omezení v případě potřeby mohou použít pouze držení personálem. Poruchy spojené s užíváním návykových látek řeší v Irsku psychiatr pouze v rámci duálních diagnóz, primární poruchy spojené s užíváním návykových látek jsou v gesci adiktologů. V přednášce budou uvedeny principy využívané v komunitní psychiatrické péči v Irsku, silné stránky této péče i možnosti ponaučení pro české podmínky.
Introduction: No Czech university offered any course or entire field of study related to psychedelics, although great psychedelic pioneers (Stan Grof, Milan Hausner and others) were of Czech origin and several conferences and hundreds of research papers related to LSD were done in the 1950s–1970s. Reintroducing psychedelics as a field of study to new students of medicine, psychiatry, or psychology is an important step to return psychedelic research and practice to academia and mainstream science. Methods Czech Psychedelic Society (CZEPS) developed a syllabus of a two-semester course on psychedelics taught by dozens of experts, all of them being members of CZEPS. We offered it to the Psychiatry Department at 3rd Medical Faculty of Charles’ University in Prague to become part of the official curriculum. Results In 2018 the proposal was accepted and in September 2018 the first run of the course was officially opened. Students’ feedback was outstanding and the second run went from October 2019 to April 2020. Department of Psychiatry now proudly advertises the course in their PR website for new applicants. Conclusions New generation of students can now receive the state-of-the-art understanding of psychedelics and their risks and potential and begin immediately developing their research career or prepare for the psychedelics-assisted psychotherapy once the clinical trials are over. We demonstrate by example that a science-oriented non-profit organisation can directly influence official state education by filling a gap in the standard curriculum.
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.