Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Termální ablace benigních uzlů štítné žlázy patří mezi nové mini-invazivní výkony, které mohou být alternativou otevřenému chirurgickému zákroku u pacientů se symptomatickým onemocněním. Toto krátké sdělení má za cíl seznámit posluchače s indikacemi a kontraindikacemi těchto výkonů a jejich specifickými technickými aspekty.
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Hofmann Jiří
Životopis MUDr.J.Hofmann
Narozen 13.4.1965 v Karlových Varech
Povinná školní docházka v letech 1971 – 1979 Cheb.
Středoškolské vzdělání 1979 – 1983, 1979 – 1981 - Gymnázium Trnava, 1981 – 1983 – Gymnázium Cheb
Nadstavbové studium Radiologický asistent 1984 -1986 SZŠ Plzeň.
1986 – 1992 LF UK Plzeň
1992 – 1995 Radiodiagnostické oddělení nemocnice Domažlice
1995 – 1996 Radiodiagnostické oddělení nemocnice Rakovník
1996 – dosud Radiodiagnostické oddělení nemocnice Karlovy Vary
1995 Atestace z oboru Radiodiagnostika a zobrazovací metody I. stupně.
1999 Atestace z oboru Radiodiagnostika a zobrazovací metody II. stupně.
2006 Atestace z oboru Intervenční radiologie
Člen CSIR a ČRS ČLS JEP , CIRSE,ESR
Jiří Hofmann 1,
Karlovy Vary 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Adla Theodor
Narozen 29.9.1972 v Praze. Promoce na 2LF UK v roce 1999. Zaměstnání 2002-2012 Klinika zobrazovacích metod FN Motol, 2012-2014 v Dumfries and Galloway Royal Infirmary, UK, 2014-2020 Klinika zobrazovacích metod FN Motol, 2021 dosud přednosta Pracoviště radiodiagnostiky a intervenční radiologie IKEM, Praha. Zaměřuje se na CT a MR kardiovaskulárního systému a na interveční radiologii. V roce 2010 úspěšně složil zkoušku z intervenčí radiologie IPVZ a v roce 2015 zkoušku Eurpean Board of Interventional Radiology (EBIR).
Theodor Adla 1,
Praha 1
Úvod: Perkutánní intervence na lymfatickém systému představují minimálně invazivní zákroky využívané k diagnostice a léčbě lymfatických onemocnění a lymforey. Mezi hlavní indikace patří lymfatické úniky (např. chylotorax, chylascites). Nejčastěji používané metody zahrnují lymfografii, transnodální embolizaci, embolizaci ductus thoracicus, PTA a zavedení stentu do hrudního mízovodu a drenáž a skleroterapii lymfokél. Rozdělení perkutánních intervencí na lymfatickém systému: 1. Olejová kontrastní lymfografie Olejová lymfografie (lymfografie) je diagnostická metoda využívající lipofilní kontrastní látku (lipiodol - etiodizol) pro vizualizaci lymfatických cév. Rozlišujeme intranodální lymfografii - kdy se pod UZ navigací punktuje lymfatická uzlina a pedální lymfografii – u které se zavede tenká jehla do vypreparované mízní cévy, která byla nabarvena metylénovou modří. Kromě diagnostického významu (zobrazení místa extravazace lymfy) se využívá hlavně pro terapeutický efekt, protože olejová kontrastní látka svojí viskozitou a indukcí aseptického zánětu s fibrózou často vede k zástavě lymforey. Dále se využívá k opacifikaci cisterna chyli a hrudního mízovodu před transabdominální nebo transvenózní embolizací ductus thoracicus. 2. Transnodální embolizace/intersticiální lymfatická embolizace Při transnodální embolizaci se přístup do lymfatického systému získává punkcí inguinální nebo retroperitoneální lymfatické uzliny pod kontrolou ultrazvuku nebo skiaskopie. Následně se zavádí katétr do hrudního mízovodu nebo postižené lymfatické oblasti, kde se aplikuje embolizační materiál. Metoda se využívá především u pacientů s chylotoraxem, chylózním ascitem nebo jinými lymfatickými úniky, kde není možný transabdominální přístup. 3. Embolizace hrudního mízovodu Embolizace ductus thoracicus se provádí u pacientů s perzistujícím chylotoraxem nebo jinými lymfatickými úniky. Přístup může být transabdominální nebo transnodální. Po lokalizaci hrudního mízovodu pomocí lymfangiografie se provádí jeho selektivní embolizace tekutými embolizačními látkami (např. NBCA – N-butylkyanoakrylát, lipiodol) nebo mikrospirálkami. Tento zákrok efektivně eliminuje únik chylu do pleurální dutiny. 4. Disrupce hrudního mízovodu V případě ,že se nepodaří nasonodvat hrudní mízovod je možné provést tzv disrupci, která spočívá v jeho přerušení opakovanou punkcí, která vede k porušení jeho stěny, případně stěny cisterna chyli, extravazaci olejové k.l. do okolí , vzniku hematomu v oblasti punkce, vzniku okolní fibrózy a zástavě lymforey v cca 60 % případů. 5. Dilatace a zavedení stentu do hrudního mízovodu Dilatace a stentování ductus thoracicus se provádí u pacientů s jeho obstrukcí vedoucí k chylotoraxu nebo lymfedému. Pod endovaskulární kontrolou se provádí transluminální dilatace hrudního mízovodu pomocí balónkového katétru, následně se v případě potřeby zavádí stent nebo stentgraft. Tato metoda umožňuje obnovu lymfatického odtoku a zlepšení klinického stavu pacienta. 5. Drenáž a sklerotizace lymfokél Lymfokély (patologické nahromadění lymfy po chirurgických zákrocích nebo traumatech) lze řešit perkutánní drenáží pod ultrazvukovou nebo CT kontrolou. Pokud je nutné zabránit jejich recidivě, aplikuje se sklerotizační látka (např. tetracyklin, ethanol nebo aethoxysklerol, Fibrovein) která indukuje obliteraci lymfatického prostoru. Závěr: Výhody perkutánních intervencí zahrnují nižší riziko komplikací oproti chirurgickým výkonům, kratší dobu hospitalizace a rychlejší zotavení pacienta. Tento přístup se stále vyvíjí a díky pokroku v intervenční radiologii nabízí nové možnosti v léčbě lymforey, vzniklé z různých příčin. U výkonů na ductus thoracicus je nutná erudice a zkušenost a proto se doporučuje dané výkony centralizovat.
MUDr. Chovanec Vendelín, Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Vendelín Chovanec , Ph.D.1, 2, , MUDr. Theodor Adla , Ph.D.3,
Radiologická klinika, Fakultní nemocnice, Hradec Králové 1
Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova, Hradec Králové 2
Pracoviště zobrazovacích metod, IKEM, Praha 3
Lymfedém je konečným stadiem lymfatické insuficience, která může být buď vrozená (méně častá příčina) nebo získaná. Příčinami druhé jmenované jsou především lymfadenektomie (chirurgie, radioterapie), recidivující a chronické záněty, úrazy a v tropických oblastech filarióza (parazitární onemocnění způsobující ucpání lymfatických cév průnikem parazitů kůží). V našich podmínkách je nejčastější příčinou sekundární lymfatické insuficience léčba solidních nádorů. Lymfedém jako konečné stadium lymfatické insuficience příslušné spádové oblasti (nejčastěji končetiny) se vyvine u 10-40% osob, které podstoupili komplexní léčbu nádorového onemocnění s chirurgickým odstraněním a/nebo radioterapií axilárních, krčních, pánevních a tříselných lymfatických uzlin. Správné porozumění faktu, že lymfedém je konečným stadiem lymfatické insuficience, má zásadní význam jak pro léčbu již rozvinutého lymfedému, tak zejména pro jeho sekundární prevenci. To znamená, že čím dříve jsme schopni diagnostikovat lymfatickou insuficienci s ještě zachovalými lymfatickými kolektory, tím lepší dosáhneme léčebné výsledky. Fyzikální léčba spočívající v Komplexní dekongestivní terapii je zlatým standardem u již rozvinutého lymfedému (pozdní stadium lymfatické insuficience). Mikrochirurgické postupy, především lymfo-venózní anastomóza, by měly být zlatým standardem pro léčbu časného stadia lymfatické insuficience, tedy bez klinicky patrného lymfedému. Nicméně i v případě lymfedému mohou být na končetinách lymfatické kolektory zachovány i když v podstatně redukovaném počtu. Zlatým standardem ve vyšetření lymfatického systému je lymfoscintigrafie (radionuklidová lymfografie), která je schopna poměrně přesně zobrazit přítomné lymfatické kolektory a lymfatické uzliny, jsou-li přítomny. Výhodou LSG je pak nejen statické zobrazení lymfatické drenáže v čase, ale i dynamická fáze po zátěži a hodnocení posunu koloidu do jaterního parenchymu (transit time do jater- TTH). Podle lokality aplikace radionuklidu lze pak akcentovat při zobrazení povrchní, nebo hluboký lymfatický systém. Nevýhodou je poměrně hrubé zobrazení vlastní morfologie lymfatik, kdy na zobrazení vidíme spíše cestu postupu radionuklidu než anatomické struktury. Do popředí, zejména při nejednoznačných nálezech na lymfoscintigrafii, se v posledních letech dostává MG lymfografie zejména za použití kontrastní látky, kde je anatomické zobrazení na mnohem vyšší úrovni. Rozhodujícími faktory umožňující indikaci a provedení lymfo-venózní anastomózy (LVA) je jednak zobrazení lymfatických kolektorů na lymfoscintigrafii, event. MR lymfografii a suficience žilního systému v místě plánované operace. Kolektory patrné na zobrazovacím vyšetření si operatér vizualizuje aplikací lymfotropní barvy intradermálně/subkutánně (patentní modř) a jemnou preparací nejčastěji pod tříslem nebo v kubitě v lupových brýlích a pod operačním mikroskopem barvené kolektory vyhledá a provede anastomózu se suficientní žilní větví. Peroperační vizualizaci je možno provést i aplikací indocyaninové zeleně (ICG) a následně zobrazit pomocí fluorescenční kamery. Autoři od roku 2010 provedli několik set LVA nejprve na dolních končetinách a od 2020 i na horních končetinách. Technická úspěšnost provedení LVA se blíží 90%. Úspěšnost z hlediska funkčnosti LVA je dána především zlepšením kvality života operovaných. Ta dosahuje taktéž 90%. Samozřejmě optimálním hodnocením funkčnosti LVA by byla nějaká forma zobrazení s vyjádřením zlepšené transportní kapacity lymfatického systému. Podle konkrétního typu spojky a lokalizace, stejně tak i jímavosti řečiště, lze vlastní LVA vizualizovat na pooperační LSG. Funkční efekt LVA ve srovnání s předoperačním zobrazením lze hodnotit právě parametrem TTH. Pro funkční spojku taktéž hovoří redukce objemu městnání lymfy v měkkých tkáních - ústup dermal back flow na LSG zobrazení. Nicméně stále platí, že LSG je v daných indikacích poměrně orientační vyšetření, které má mnoho proměnných. Právě ta znemožňují sestavit kohorty o více pacientech ke vzájemnému srovnání a vytvoření určitých obecně akceptovaných hodnotících kritérií. Vzhledem k výše uvedenému zůstává optimálním hodnocením funkčnosti LVA v časném stadiu lymfatické insuficience ústup subjektivních obtíží, event. snížení recidiv zánětlivých komplikací kůže (erysipel). V případě již rozvinutého edému (pitting) pak hodnocením funkčnosti LVA je redukce městnající tekutiny v intersticiu (non pitting). Dosažení stavu non pitting umožňuje ve druhém kroku odsát „suchou“ tukovou tkáň, jejíž hypertrofie je vždy součástí pokročilého stadia lymfatické insuficience.
doc. MUDr. Martin Wald Ph.D.
Životopis není k dispozici
prim. MUDr. Vidim Tomáš
Životopis není k dispozici
MUDr. Vlasák Jakub
Životopis není k dispozici
MUDr. Hradecká Božena
Životopis není k dispozici
doc. MUDr. Martin Wald , Ph.D.1, prim. MUDr. Tomáš Vidim 2, MUDr. Jakub Vlasák 1, MUDr. Božena Hradecká 2,
Chirurgická klinika 2. LF UK a FN Motol 1
Chirurgické oddělení Nemocnice Kolín 2
Abstrakt není k dispozici
Cíl: Spontánní disekce karotické tepny (CAD) může způsobit cerebrální ischemii s různými neurologickými příznaky. Tato studie hodnotí funkční výsledky a hemoragické komplikace endovaskulární léčby akutní CAD pomocí karotického stentingu. Materiál a metodika: Retrospektivně jsme analyzovali 25 pacientů léčených implantací stentu pro vysoce závažnou stenózu nebo okluzi CAD (≥70% stenóza nebo okluze), včetně 23 jednostranných a 2 oboustranných disekcí. Hodnotili jsme demografické údaje pacientů, NIHSS, ASPECTS, trombolýzu, antiagregační terapii, detaily zákroku a výsledky. Primárním cílovým ukazatelem byla modifikovaná Rankinova škála (mRS) po třech měsících. Výsledky: Průměrný věk pacientů byl 49,9 let, průměrné NIHSS činilo 12. Intravenózní trombolýza byla podána v 76 % případů. Okluze intrakraniální tepny, převážně v segmentu M1, byla přítomna u 52 % pacientů a řešena mechanickou trombektomií. Stenting byl proveden pomocí stentů Leo po podání 500 mg kyseliny acetylsalicylové. Akutní trombóza stentu se vyskytla v 32 % případů a byla léčena inhibitory IIb/IIIa. Dvojitá antiagregační terapie byla zahájena 12 hodin po zákroku po vyloučení intrakraniálního krvácení. Průchodnost stentu byla zachována u 96 % pacientů. Po třech měsících dosáhlo 88 % pacientů mRS 0 nebo 1. Intrakraniální krvácení nebylo zaznamenáno, avšak malé infarkty (průměrná velikost 2,3 cm) byly detekovány u 72 % pacientů. Závěr: Endovaskulární stenting pro vysoce závažnou CAD je bezpečný a účinný, s vysokou mírou průchodnosti a zvládnutelnými komplikacemi. Příznivé funkční výsledky a absence hemoragických příhod podporují jeho využití v léčbě CAD.
doc. MUDr. Jan Raupach Ph.D.
Autor se narodil a vystudoval střední i vysokou školu v Hradci Králové, od roku 1996 pracuje na Radiologické klinice v Hradci Králové, v roce 2003 získal atestaci z Radiologie a v roce 2007 z Intervenční Radiologie, od roku 2023 je vedoucím lékařem Angiointervenčního oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Jan Raupach 1, 2, , Miroslav Lojík 2, Antonin Krajina 2, David Brustman 2, Vendelin Chovanec 1, 2, ,
FN a Lékařská fakulta v Hradci Králové 1
Radiologická klinika 2
Úvod: Tumor glomus caroticum neboli paragangliom je vysoce vaskularizovaný tumor, který patří mezi méně časté onemocnění. Optimální přístup k terapii závisí na mnoha faktorech, mezi zvažované léčebné postupy řadíme chirurgii, radioterapii a sledování. Pro pacienty indikované k chirurgické exstirpaci nabízíme možnost předoperační embolizace tumoru. Vzhledem k velice drobným zásobujícím artériím tumoru je jejich selektivní katetrizace a endovaskulární embolizace obtížná s často nekompletním výsledkem. Na našem pracovišti provádíme předoperační přímou perkutánní embolizaci tumoru karotického glomu s využitím tekutého embolizačního činidla Onyx, s nebo bez předchozího balonkového okluzního testu. Metodika: Naše práce retrospektivně analyzuje data dosavadního souboru 6 pacientů, který podstoupili předoperační perkutánní embolizaci s následnou chirurgickou exstirpaci tumoru, provedených ve Fakultní nemocnici u sv.Anny v Brně, ve spolupráci Kliniky zobrazovacích metod a Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku v letech 2018-2025. Zkoumá důležitost radiologické klasifikace Schamblin, přínos balonkového okluzního testu, časování operace, výsledky hodnotí z hlediska míry devaskularizace tumoru, peroperačních krevních ztrát a délky chirurgického výkonu. Výsledky: Předoperační embolizace tumoru byla subtotální či téměř kompletní u všech pacientů, bez periprocedurálních komplikací, vedla k prokazatelnému snížení vaskularizace tumoru, významnému snížení rizika závažného peroperačního krvácení s nutnosti hrazení krevních ztrát a signifikantnímu zkrácení délky chirurgického výkonu. Závěry: Předoperační přímá perkutánní embolizace tumoru karotického glomu s využitím činidla Onyx je vysoce efektivní výkon, který významnou mírou ulehčuje následnou chirurgickou exstirpaci. Balonkový okluzní test ve vybraných případech poskytuje cennou informaci pro následnou volbu nejvíce vhodného a bezpečného chirurgického přístupu.
MUDr. Karin Ďurčanská
Životopis není k dispozici
MUDr. Karin Ďurčanská 1, doc. MUDr. Jiří Vaníček , Ph.D.1, MUDr. Tomáš Křivka 1, MUDr. Kateřina Vališ 1, doc. MUDr. Břetislav Gál , Ph.D.2,
Klinika zobrazovacích metod, Fakultní nemocnice u sv.Anny a LF MU Brno 1
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Fakultní nemocnice u sv.Anny a LF MU Brno 2
Hypervaskularizovaný teratóm bol u novorodenca predoperačne embolizovaný a následne kompletne chirurgicky odstránený.
prof. MUDr. Kamil Zeleňák Ph.D.
Životopis není k dispozici
Doc. MUDr. Murgaš Dalibor, PhD.
Životopis není k dispozici
MUDr. Števík Martin, PhD.
Životopis není k dispozici
prof. MUDr. Maťašová Katarína, PhD.
Životopis není k dispozici
prof. MUDr. Zibolen Mirko, PhD.
Životopis není k dispozici
Kamil Zeleňák 1, Dalibor Murgaš 2, Martin Števík 1, Katarína Maťašová 3, Mirko Zibolen 3,
Rádiologická klinika, JLF UK a UNM, Martin 1
Klinika detskej chirurgie, JLF UK a UNM, Martin 2
Neonatologická klinika, JLF UK a UNM, Martin 3
Cíl: Analýza nových ischemických lézí (NIL) po karotickém stentování u pacientů s laboratorně potvrzenou účinností protidestičkové léčby. Cílem této studie je zhodnotit faktory vedoucí ke vzniku NIL a porovnat naše výsledky incidence s výsledky v souborech pacientů se standardní a s laboratorně potvrzenou protidestičkovou léčbou v dostupné literatuře. Metody: Analýza prospektivně shromážděných údajů 171 pacientů, kteří podstoupili karotické stentování v jednom centru. Difuzně vážené zobrazení bylo provedeno před stentováním i po něm. Hodnotili jsme počet, uložení a klinickou významnost NIL a stanovili jsme rizikové faktory vedoucí k NIL. Bylo provedeno srovnání výskytu NIL v souborech pacientů s laboratorně potvrzenou účinností protidestičkové léčby a v souborech pacientů se standardní duální protidestičkovou léčbou aspirinem a klopidogrelem. Výsledky: Nové ischemické léze byly postprocedurálně zjištěny u 15,4 % pacientů (27/171). Zaznamenali jsme pět ischemických cévních mozkových příhod (2,9 %), z toho tři typu ,,minor stroke ̛ ̛ (1,7 %) a dvě typu ,,major stroke ̛ ̛ (1,1 %). Ukázalo se, že délka stenózy ≥ 15 mm (p=0,012) a vyšší stupeň stenózy (p=0,046) jsou statisticky významně spojeny se vznikem NIL. Výskyt NIL v naší studii byl významně nižší ve srovnání se studiemi se standardní protidestičkovou léčbou Arli (p=0,014), Beyhan (p=0,008), Bijuklic (p<0,001), Pelz (p<0,001), Gargiulo (p<0,001), Gensicke (p<0,001). Výskyt NIL v naší studiií byl srovnatelný s výsledky studií, které používaly protidestičkovou léčbu s potvrzenou účinností: Kökli (p=0,611) a VanHeesewijk (p=0,920). Závěr: V souboru pacientů s laboratorně potvrzenou účinností protidestičkové léčby jsou nové ischemické léze po karotickém stentování spojeny s délkou a vyšším stupněm stenózy a nejsou závislé na použitém instrumentáriu nebo demografických charakteristikách. Soubory pacientů s laboratorně potvrzenou účinností protidestičkové léčby vykazují významně nižší incidenci nových ischemických lézí než soubory se standardní protidestičkovou léčbou.
MUDr. Pavol Vigláš
Životopis není k dispozici
MUDr. Pavol Vigláš 1, 6, , doc. MUDr. Jan Raupach , PhD.2, 6, , MUDr. Vojtěch Smolka 1, doc. MUDr. Alex Hejčl , PhD. 3, MUDr. Ing. David Černík , PhD., MBA 4, RNDr. Karel Hrach , PhD. 5, MUDr. Filip Cihlář , PhD. 1,
Radiologická klinika, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem o.z., Krajská zdravotní a.s. 1
Radiologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové 2
Neurochirurgická klinika, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem o.z., Krajská zdravotní a.s. 3
Neurologické oddělení, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem o.z., Krajská zdravotní a.s. 4
Ústav biomedicíny a laboratorní diagnostiky FZS UJEP a Krajské zdravotní, a.s. - Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. 5
Radiologická klinika, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova 6
Úvod Kontrastná sonografia (CEUS) ako neinvazívna metóda bez radiačnej záťaže je dobre dostupná pre dynamické zobrazenie toku v implantovanom stentgrafte v rámci endovaskulárnej liečby aneuryziem brušnej aorty (EVL AAA).Cieľom práce je preukázať relevantnosť CEUS v rámci dispenzárnej liečby po EVAR pre AAA. Sekundárnym cieľom je vzájomná korelácia CEUS a CT angiografie, zhodnotenie silných stránok a limitácií. Metodika Do retrospektívneho sledovania v období medzi 06/2024 a 12/2024 bolo zahrnutých 10 pacientov, ktorí predtým absolvovali EVAR na našom pracovisku, s následným postprocedurálnym sledovaním (vrátane CTA a CEUS). Jednalo sa vo ôsmich prípadoch o aneuryzmu abdominálnej aorty (AAA), v dvoch prípadoch o ošetrenie torakoabdominálnej aorty a penetrujúceho aortálneho ulkusu. Výsledky boli konfrontované s predchádzajúcimi CTA vyšetreniami. Výsledky V sledovanom období bolo realizovaných 11 CEUS vyšetrení (9 mužov a 1 žena, priemerný vek 80,11 rokov [58-82 rokov], priemerný diameter vaku v prípade AAA aorty dosahoval 55,21 mm [49-63 mm]). V nami zahrnutých prípadoch, CEUS identifikoval komplikáciu EVAR v piatich prípadoch. Najčastejšie CEUS preukázal endoleak typ II (štyri prípady). Najčastejšou indikáciou na CEUS vyšetrenie bolo chronické obličkové ochorenie (KDIGO štádium 3 a vyššie), prípadne väčší počet predchádzajúcich CTA vyšetrení (priemerná DLP 696,35 mGy.cm [482-1143] a objem použitej kontrastnej látky 96 ml [80-110]). Záver Výber medzi CEUS a CTA pre postprocedurálny follow-up by mal byť prispôsobený individuálne na pacienta. CEUS je dostatočne senzitívny pri detekcii endoleakov ale aj ďalších komplikácii EVL AAA. Z našich doterajších zistení vyplýva, že je možná komplementarita oboch metód, pričom u pacientov s chronickým obličkovým ochorením je CEUS vhodnou alternatívou.
Dávid Kocan
MUDr. Dávid Kocan je rádiológ pôsobiaci v Národnom ústave srdcových a cievnych chorôb (NÚSCH) a v Univerzitnej nemocnici Bratislava, Ružinov. Venuje sa okrem iného kontrastnej sonografii a jej využitiu v dennej praxi diagnostika ako aj intervenčného rádiológa. Okrem svojej klinickej praxe je aktívnym členom Výboru mladých rádiológov Slovenskej rádiologickej spoločnosti (SRS), kde sa podieľa na rozvoji odboru a vzdelávaní mladých odborníkov.
MUDr. Dávid Kocan 1, MUDr. Petr Vařejka , CSc.2, MUDr. Lukáš Vincze 2,
III. rádiologická klinika LF UK a NÚSCH, a.s., Bratislava 1
Oddelenie intervenčnej angiológie NÚSCH, a.s, Bratislava 2
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
