Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Středa12.03.2025 | ||
| 16:30 - 18:00 |
Doporučené postupy pro léčbu demence |
Ústní sdělení |
Vaskulární demence je heterogenní skupina syndromů, které se vyznačují kognitivním deficitem vzniklým na podkladě vaskulárního postižení mozku. Jednotlivé syndromy se liší patologickým podkladem vaskulárního postižení mozku (ischemické a hemoragické CMP, subkortikální ischemická leukoencefalopatie, aj.) i klinickou manifestací. Samostatným syndromem je pak demence rozvíjející se po prodělané cévní mozkové příhodě („poststroke dementia“), kdy se nemusí jednat vždy jen o čistě vaskulární demenci, cévní mozkové příhoda někdy může demaskovat demenci jiné etiologie (nejčastěji Alzheimerovy nemoci), dosud probíhající němě. Časté jsou i demence smíšené, většinou se jedná o kombinaci vaskulární demence a Alzheimerovy nemoci. Pojem vaskulární kognitivní porucha zpravidla zahrnuje různé tíže kognitivního postižení, od mírné kognitivní poruchy až po demenci. V ČR se diagnostikuje vaskulární demence většinou na podkladě kombinace demence a vícečetných vaskulárních rizikových faktorů (diabetes, hypertenze, dyslipidémie, obezita, metabolický syndrom). U řady pacientů je diagnóza vaskulární demence stanovována bez provedení CT nebo MR mozku, s přihlédnutím k difuznímu postižení cév daného pacienta (ischemická choroba srdeční, ischemická choroba vaskulární demence VaD stanovuje neurolog, geriatr, psychiatr, praktický lékař, mnohdy i internista. Léčba je zaměřena hlavně na redukci a kompenzaci vaskulárních rizikových faktorů, tedy hypertenzi, dyslipidemii, diabetes, ICHS, obezitu a kouření. V případě anamnézy fibrilace síní je indikovaná antikoagulační terapie. Prakticky se tedy jedná o primární či sekundární prevenci CMP. Inhibitory acetylcholinesterázy a memantin nejsou oficiálně schváleny k léčbě vaskulární demence. Extrakt Ginkgo biloby (EGb 761) prokázal efekt u pacientů s lehkou až střední demencí u Alzheimerovy nemoci, vaskulární demence i smíšené demence zejména s behaviorálními a nepsychotickými neuropsychiatrickými symptomy. Vaskulární kognitivní porucha je velmi často spojena s úzkostnou a depresivní symptomatikou, jejich léčba (první volbou SSRI, popř. mirtazapin) může mít významný přínos pro další průběh (spolupráce při rehabilitaci apod.). Naopak je nutné se vyvarovat pravidelného podávání benzodiazepinů, pro jejich vysoká rizika a známý nežádoucí vliv na zhoršení kognitivních funkcí.
Doc. MUDr. Martina Zvěřová Ph.D.
autorka pracuje jako docentka na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN Praha, kde se věnuje výuce, léčbě a výzkumu neurodegenerativních poruch.
Martina Zvěřová 1,
doc. MUDr. Martina Zvěřvoá, Ph.D., Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha 1
Sdělení předkládá doporučený postup pro aktuálně dostupnou farmakoterapii demence u Alzheimerovy nemoci, primárně vychází z recentně publikovaného mezioborového doporučení pro klinickou praxi. V lehkém stupni demence se doporučuje farmakoterapii zahájit nasazením jednoho z inhibitorů acetylcholinesterázy (IAChE) (donepezil, rivastigmin, galantamin) a podle titračního schématu dosáhnout nejvyšší doporučené a tolerované dávky léku. IAChE mají srovnatelný efekt, volí se lék dle dostupnosti, spektra rizik a nežádoucích účinků. Nejčastější nežádoucí účinky po nasazení a při titraci dávky jsou gastrointestinální, objeví-li se, individuálně rozhodujeme, zda zpomalit titraci, snížit dávku (pozor na zachování terapeutické dávky!), zvolit jiný IAChE nebo transdermální formu rivastigminu. U pacientů, kteří nemohou dostávat IAChE (např. z důvodu kardiálních rizik), je ke zvážení nasazení memantinu, popř. extraktu ginkgo biloby EGb761 (lze použít i do kombinace s IAChE a/nebo memantinem). Při zahájení terapie ve středním stupni demence se též doporučuje začít IAChE; jinou možností je nasazení memantinu. Pacienti ve středním stupni demence mohou profitovat z kombinované terapie IAChE s memantinem. IAChE a memantin mají prokázaný efekt i v těžkém stupni demence. Lze pokračovat v kombinované terapii nebo zvolit memantin či IAChE v monoterapii. Po celou dobu léčby individuálně hodnotíme adherenci/compliance, rizika, toleranci a efekt farmakoterapie v kontextu celkového stavu pacienta a cíleně přizpůsobujeme volbu dalšího postupu. Pokud pacient z léčby neprofituje, lék postupně vysazujeme. V terminálním stupni demence IAChE ani memantin nepodáváme.
MUDr. Vanda Franková
MUDr. Vanda Franková (*1967) absolvovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni. Po promoci nastoupila do Psychiatrické nemocnice v Dobřanech, kde pracuje dosud. Má specializaci v psychiatrii (I. a II. stupně) a gerontopsychiatrii. Pracuje jako primářka příjmového koedukovaného gerontopsychiatrického oddělení. Věnuje se klinicky orientované publikační a přednáškové činnosti.
Vanda Franková 1,
Psychiatrická nemocnice v Dobřanech 1
Sdělení předkládá doporučený postup pro aktuálně dostupnou farmakoterapii behaviorálních a psychologických symptomů demence (BPSD) s akcentem na demenci u Alzheimerovy nemoci, primárně vychází z recentně publikovaného mezioborového doporučení pro klinickou praxi. V případě vzniku BPSD je klíčové nalezení příčiny stavu (např.: diskomfort, bolest, tělesné onemocnění, nežádoucí efekt farmakoterapie, psychosociální stresory) a dle možností její eliminace (změna přístupu, analgetika, úprava léčby aj.). Terapeutický postup vždy začíná nefarmakologickými přístupy cílenými na pacienta a jeho pečující. Farmakoterapii (vyjma kognitiv) zahajujeme v případech, kdy nefarmakologické přístupy nemají dostatečný efekt, chování způsobuje významný stres pro pacienta a/nebo jeho pečující, vede k ohrožení pacienta a/nebo jeho okolí, popř. brání možnosti vyšetření či zajištění péče. V indikovaných případech se u méně závažných BPSD doporučuje nasazení IAChE či memantinu nebo optimalizace jejich dávek. Další farmakoterapii volíme dle primárního symptomu. U depresivní a úzkostné symptomatiky jsou první volbou antidepresiva SSRI, popř. mirtazapin. U agitovanosti antidepresiva SSRI (největší evidenci má citalopram), trazodon nebo antipsychotika (tiaprid, melperon, popř. antipsychotika 2. generace (AP2G)). U psychotické symptomatiky je vždy třeba diferenciálně diagnosticky zvažovat diagnózu demence s Lewyho tělísky, kdy je vysoké riziko přecitlivělosti na antipsychotika (rozvoj parkinsonského syndromu, nadměrná sedace nebo zhoršení psychiatrických symptomů). Není-li zbytí, pak volíme quetiapin, který je nejlépe tolerován. I u psychotické symptomatiky v rámci jiných typů demence volíme antipsychotikum s velkou opatrností, nasazujeme v co nejnižší dávce, pomalu titrujeme a snažíme se podávat po co nejkratší dobu. Největší evidenci má risperidon, lze použít i melperon nebo jiné AP2G. V případě agrese může být někdy nutná parenterální aplikace léků, preferujeme intramuskulární podání a volíme buď antipsychotikum (např. haloperidol) nebo benzodiazepin s kratším vylučovacím poločasem (např. klonazepam). Je třeba si uvědomit, že pacienti s demencí jsou často křehcí, s polyfarmacií, citliví na nežádoucí účinky léků. Při jejich léčbě musíme vždy citlivě balancovat benefit a rizika v kontextu celkového stavu.
MUDr. Vanda Franková
MUDr. Vanda Franková (*1967) absolvovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni. Po promoci nastoupila do Psychiatrické nemocnice v Dobřanech, kde pracuje dosud. Má specializaci v psychiatrii (I. a II. stupně) a gerontopsychiatrii. Pracuje jako primářka příjmového koedukovaného gerontopsychiatrického oddělení. Věnuje se klinicky orientované publikační a přednáškové činnosti.
Vanda Franková 1,
Psychiatrická nemocnice v Dobřanech 1
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
