XXVI. ČESKÝ A XXI. ČESKO – SLOVENSKÝ KONGRES SPÁNKOVÉ MEDICÍNY

6.-8. listopadu 2025, Clarion Congress Hotel Olomouc

Virtuálne stánky
Všeobecné informácie
Usporiadatelia
Partneri
Program
Poplatky
Ubytovanie
Aktívna účasť
Mapa
Pre vystavovateľov
Registrácia

Celkový program Detailní program Všechny prezentace Prezentující autoři Můj program Program v pdf

Čtvrtek, 06.11.2025 Pátek, 07.11.2025 Sobota, 08.11.2025 VŠECHNY DNY

Hlavní sál Salonek VŠECHNY SÁLY

Filtr

Rozbalit všechny bloky?
Zobrazit informace pro vystavovatele

Video

Blok

Štítky bloků

Úroveň

Sobota 08.11.2025
09:00 - 09:50	Round table: chirurgická léčba retrolinguální oblasti Hlavní sál \| 08.11.2025 Předsedající: J. Betka J. Kraus 40 + 10 min RT: Chirurgické řešení retrolingvální obstrukce J. Betka, J. Klozar, J. Kraus, J. Syrovátka	Ústní sdělení
09:50 - 10:10	Coffee Break Hlavní sál \| 08.11.2025	Coffee Break
10:10 - 11:10	Mezioborová spolupráce - interní obory (podpora projektem Diaspóra v pneumológii) Hlavní sál \| 08.11.2025 Předsedající: S. Genzor P. Šiarnik 10 + 2 min Asociácia mikroangiopatie so spánkovými poruchami dýchania u pacientov s ložiskovou ischémiou mozgu P. Šiarnik 10 + 2 min Prediktory intolerance léčby přetlakem v dýchacích cestách T. Šimralová, J. Garanová Krišťáková 10 + 2 min Spánková monitorace u insomnie indikovaná psychiatrem: máme co nabídnout? K. Seltenreichová 10 + 2 min Vzdáleně-supervizovaný rehabilitační program v terapii obstrukční spánkové apnoe J. Hnatiak 10 + 2 min Farmakoterapie syndromu obstrukční spánkové apnoe S. Genzor	Ústní sdělení
11:40 - 11:55	Ukončení kongresu Hlavní sál \| 08.11.2025	Jiné
11:55 - 13:55	Demontáž stánků Hlavní sál \| 08.11.2025	Registrace firem

RT: Chirurgické řešení retrolingvální obstrukce

Abstrakt

Round table: chirurgické řešení retrolingvální obstrukce je jedna z výzev spánkové chirurgie a dosud není jednotný názor, jaký optimální přístup zvolit. Zkušení chirurgové v oblasti spánkové medicíny budou diskutovat nad jednotlivými postupy z pohledu EBM i ze zkušeností z vlastních pracovišť.

Prezentující autor

MUDr. Jaroslav Betka Ph.D.
Životopis není k dispozici

prof. MUDr Klozar Jan, CSc.
Životopis není k dispozici

MUDr. Kraus Jaroslav, Ph.D., LL.M.
Životopis není k dispozici

MUDr Syrovátka Jakub
Životopis není k dispozici

Autoři

MUDr. Jaroslav Betka , Ph.D.¹, Prof. MUDr. Jan Klozar , CSc.¹, MUDr. Jaroslav Kraus , Ph.D.², MUDr. Jakub Syrovátka ³,
Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol ¹
Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku 3. LF UK a FN KV ²
ORL oddělení Nemocnice AGEL Nový Jičín ³

Platinový partner

Zlatý partner

Vystavovatel

Farmakoterapie syndromu obstrukční spánkové apnoe

Abstrakt

Syndrom obstrukční spánkové apnoe (OSAS) má v dospělé populaci vysokou prevalenci a jeho klinické dopady postihují prakticky všechny orgánové systémy. Léčba přetlakovou ventilací je sice zlatým standardem léčby, není ovšem tolerována všemi pacienty. Chirurgická léčba v rukou otorhinolaryngologa či stomatochirurga je vhodná spíše pro neobézní pacienty bez zásadních komorbidit. Proto může farmakoterapie představovat zajímavou alternativu pro část pacientů s OSAS. Léčba farmaky může cílit na některý etiopatogenetický mechanismus vzniku obstrukční apnoe – anatomickou či funkční překážku v dýchacích cestách, poruchu regulačních mechanismů, snížení tonu svalů spodiny ústní. Poslední skupinou léků používaných v symptomatické terapii OSAS představuje léčba zaměřená na denní spavost.

Prezentující autor

MUDr. Samuel Genzor Ph.D.
Vedoucí lékař spánkové laboratoře Kliniky plicních nemocí a TBC Olomouc, zástupce přednosty pro výuku.

Autoři

Samuel Genzor ¹,
Klinika plicních nemocí a TBC FNOL ¹

Platinový partner

Zlatý partner

Vystavovatel

Asociácia mikroangiopatie so spánkovými poruchami dýchania u pacientov s ložiskovou ischémiou mozgu

Abstrakt

Úvod: Spánkové poruchy dýchania (SPD) a mikroangiopatia predstavujú dobre známe rizikové faktory pre vznik a rekurenciu cievnej mozgovej príhody (CMP). Napriek rastúcim dôkazom spájajúcim SPD s mikroangiopatiou je ich vzťah u pacientov s akútnou CMP málo preskúmaný. Cieľom tejto práce bolo preskúmať asociáciu mikroangiopatie (hodnotenej pomocou magnetickej rezonancii, MR) so spektrom cerebrovaskulárnych rizikových faktorov, vrátane SPD. Metodika: U 110 po sebe nasledujúcich hospitalizovaných pacientov s MR potvrdenou akútnou ložiskovou ischémiou mozgu bolo vykonané nočné pulzné oxymetrické vyšetrenie. Na hodnotenie mikroangiopatie bolo použité Fazekasovo skóre (FS), pričom FS ≥ 2 bolo považované za stredne závažnú až závažnú mikroangiopatiu. Výsledky: Pri binárnej regresnej analýze boli vek (95%CI: 1,022-1,104, p=0,002), T90 (95%CI: 1,011-1,109, p=0,016) a etiológia CMP na podklade postihnutia malých ciev (95%CI: 1,157-8,141, p=0,024) jedinými významnými faktormi v modeli predikujúcom stredne závažnú až závažnú mikroangiopatiu (FS ≥ 2). Zohľadnené boli cerebrovaskulárne rizikové faktory, charakteristiky CMP a údaje z pulznej oxymetrie (vek, pohlavie, BMI, arteriálna hypertenzia, diabetes mellitus, ischemická choroba srdca, fibrilácia predsiení, dyslipidémia, užívanie statínov, nikotinizmus, lokalizácia CMP, NIHSS, mRS, TOAST etiológia CMP, desaturačný index, priemerná saturácia O2, minimálna saturácia O2 a T90). Záver: Výsledky poukazujú na úzky vzťah spánkových porúch dýchania s mikroangiopatiou u pacientov s akútnou ischemickou CMP. Ako rizikové sa javí obzvlášť prolongované trvanie saturácie O2 pod 90%. Práca bola podporená grantom VEGA 1/0022/23.

Prezentující autor

Pavel Šiarnik
Absolvoval Lekársku fakultu UK v Bratislave (2009). Od roku 2010 pracuje ako odborný asistent a sekundárny lekár na I. neurologickej klinike LFUK a UN v Bratislave. V roku 2015 obhájil doktorandskú dizertačnú prácu na tému Poruchy spánku u pacientov s cievnou mozgovou príhodou a absolvoval atestáciu v odbore neurológia. V roku 2019 habilitoval na LFUK v odbore neurológia. V klinickej a vedecko-výskumnej činnosti sa špecializuje na cerebrovaskulárne ochorenia, záchvatové ochorenia a poruchy spánku.

Autoři

Pavel Šiarnik ¹, Michal Poddaný ², Imrich Mucska ³, Katarína Klobučníková ¹, Branislav Kollár ¹, Peter Turčáni ¹,
I. neurologická klinika Lekárskej fakulty Univerzity Komenského a Univerzitnej nemocnice Bratislava ¹
Neurologické oddelenie, Liptovská nemocnica s poliklinikou MUDr. Ivana Stodolu Liptovský Mikuláš ²
Ambulancia pre spánkové poruchy dýchania, Univerzitná nemocnica Bratislava ³

Platinový partner

Zlatý partner

Vystavovatel

Vzdáleně-supervizovaný rehabilitační program v terapii obstrukční spánkové apnoe

Abstrakt

Úvod: Obstrukční spánková apnoe (OSA) představuje vysoce rozšířený a závažný zdravotní problém, který celosvětově postihuje téměř 1 miliardu lidí. Osoby s přítomnou OSA trpí špatnou kvalitou spánku (SQ), potažmo sníženou celkovou kvalitou života (QoL), a to velmi často v důsledku přítomné nadměrné denní spavosti (EDS). Z důvodu výrazného dopadu přítomné OSA na fyzické, pracovní a mentální funkce, je v současnosti zdůrazňována potřeba komplexních léčebných strategií zaměřujících se nejen na medicínské, ale také na fyzické, psychologické a sociální aspekty QoL. Kontinuální přetlak v dýchacích cestách (CPAP) zůstává i nadále zlatým standardem léčby, avšak pro maximalizaci pozitivního efektu nastavené terapie OSA spolu s důrazem na komplexní ovlivnění nejen klinických, ale i fyzických, psychologických a sociálních dimenzí QoL se doporučuje kombinovat CPAP terapii právě s dalšími přídatnými terapeutickými možnostmi a alternativami, mezi něž patří také rehabilitační metody. Kombinované intervence zaměřené na změnu dosavadního životního stylu, spolu s pravidelně prováděným aerobně-vytrvalostním tréninkem, myofunkční terapií (MFT) a tréninkem dechových svalů, mohou ještě výrazněji snížit závažnost OSA, zmírnit EDS, a zlepšit SQ i celkovou QoL pacienta. Využití rehabilitace jako přídatné součásti v rámci komplexního a multidisciplinárního terapeutického přístupu by tak měla být zvážena u všech pacientů trpících OSA, kteří by z absolvování rehabilitačních metod nebo programů mohli profitovat. Metodika: Celkem 60 mužů (věk 47,12 ± 9,24 let) s nově diagnostikovanou OSA s apnoe-hypopnoe indexem (AHI) nad 15 epizod/hod bylo randomizováno v poměru 1:1 do intervenční (IS) nebo kontrolní skupiny (KS). Účastníci IS absolvovali během 12 týdnů spolu se standardně nastavenou CPAP terapií také přídatný vzdáleně-supervizovaný rehabilitační program (tele-RHB) sestávající z pravidelných telekonzultací obsahujících telemonitoring, telecoaching a motivaci účastníků, režimových opatření a doporučení zaměřených na životosprávné, nutriční a behaviorální změny dosavadního životního stylu, dále pak aerobně-vytrvalostního chodeckého tréninku, MFT, a respiračního tréninku nádechových a výdechových svalů s pomocí respiračních trenažérů. Naproti tomu účastníci KS absolvovali během 12 týdnů pouze standardně nastavenou CPAP terapii. Výsledky: Hodnoceny budou vybrané polysomnografické, spirometrické a antropometrické parametry, hodnoty maximálních ústních tlaků, 6-minutového testu chůze, a také ukazatele tělesného složení, lipidového spektra a subjektivního vnímání kvality života i denní spavosti pomocí standardizovaných dotazníků. Závěry: Zmíněný tele-RHB program by mohl pro některé mužské pacienty s OSA představovat vítanou alternativu a přínosný doplněk jejich standardně zavedené CPAP terapie. V budoucnu by bylo vhodné prozkoumat efekt tohoto tele-RHB programu, potažmo jeho klinického potenciálu také u žen trpících přítomnou OSA.

Prezentující autor

Mgr. Bc. Jakub Hnatiak
Odborný fyzioterapeut Fakultní nemocnice Brno a student doktorského studia vnitřního lékařství - kardiologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně zabývající se problematikou rehabilitace a telerehabilitace, především pak možnostmi kardiovaskulární rehabilitace, respirační fyzioterapie a tréninkových rehabilitačních programů u pacientů s obstrukční spánkovou apnoí, kardiovaskulárním anebo respiračním onemocněním.

Autoři

Mgr. Bc. Jakub Hnatiak ^{^{1, 2,}}, MUDr. Lujza Zikmund Galková ¹, Mgr. Petr Winnige , Ph.D.^{^{2, 3,}}, doc. Mgr. Ladislav Baťalík , Ph.D.^{^{2, 3,}}, doc. PhDr. Filip Dosbaba , Ph.D.^{^{2, 3,}}, prof. MUDr. Jan Krejčí , Ph.D.¹, prof. MUDr. Ondřej Ludka , PhD., FESC⁴,
I. interní kardioangiologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika ¹
Rehabilitační klinika Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika ²
Katedra fyzioterapie a rehabilitace, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno, Česká republika ³
Všeobecná interní klinika Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika ⁴

Platinový partner

Zlatý partner

Vystavovatel

Prediktory intolerance léčby přetlakem v dýchacích cestách

Abstrakt

Objektivně úspěšná titrace přetlakem v dýchacích cestách (PAP) (definovaná jako AHI < 5, T90 < 30 % a ADU > 4 hodiny) u pacientů s diagnózou OSA ještě automaticky neznamená úspěch z pohledu pacienta. V praxi se často setkáváme s tím, že i přes splnění všech technických/objektivních kritérií pacient přístroj odmítne. Nejčastějšími důvody mohou být nepohodlí, subjektivní vnímání zhoršené kvality spánku nebo nízká motivace pokračovat v léčbě. V rámci naší pilotní studie jsme retrospektivně analyzovali soubor 48 pacientů (39 mužů, průměrný věk souboru 55,2 ±11,8), kteří titraci podstoupili, ale přístroj předepsat nechtěli (o předepsání přístroje neměli zájem). Hodnotili jsme jak vstupní parametry, tak průběh titrace. Zaměřili jsme se na data ze vstupních dotazníků, anamnestická polygrafická data a konkrétní průběh titrace. Sledované parametry zahrnovaly AHI (apnoe/hypopnoe index), BMI (body mass index), T90 (% noci v saturaci pod 90 %), typ a charakter respiračních událostí, posturální/polohová vazba, důvod vyšetření, subjektivní vnímání obtíží, skóre Epworthské škály spavosti (EŠS) a přítomnost denní únavy. V rámci titrace jsme hodnotili typ použité masky, zkoušené režimy, průměrnou dobu užívání (ADU), počet dnů titrace a případné důvody jejího předčasného ukončení. Ve sledovaném souboru převažovali pacienti se středně těžkou obstrukční spánkovou apnoe bez posturální vazby (AHI 24,5 ±14,9), s EŠS ( 8,2 ±4,3), s přítomností kardiovaskulárních (54 % pacientů) a metabolických (65 %) komorbidit. Výskyt subjektivní denní únavy byl v souboru vyrovnaný. Titraci předčasně ukončilo 19 pacientů a dokončilo 60,4 % pacientů, z toho 10,3 % po více než jednom pokusu. S přístrojem více než 4 hodiny každou noc dokázalo spát 10,4 % pacientů. Výsledky naznačují, že samotné splnění technických kritérií k titraci a v průběhu ní nestačí k zajištění dlouhodobé adherence k PAP terapii nebo k zahájení úspěšného užívání. Pilotní studie nám dala základní náhled na jaké parametry se do budoucna zaměřit, abychom zlepšili toleranci léčby PAP. Zjištění dále podtrhují důležitost personalizovaného přístupu a potřebu identifikace dalších prediktorů, které by mohly pomoci lépe předvídat úspěšnost léčby ještě před zahájením titrace.

Prezentující autor

Tereza Šimralová
Životopis není k dispozici

Ing Garanová Krišťáková Jana
Životopis není k dispozici

Autoři

Ing. Tereza Šimralová ¹, Ing. Jana Garanová Krišťáková ¹, Ondřej Kalaš ¹, MUDr. Martin Pretl , CSc.¹,
INSPAMED s.r.o., Institut spánkové medicíny, Praha ¹

Platinový partner

Zlatý partner

Vystavovatel

Spánková monitorace u insomnie indikovaná psychiatrem: máme co nabídnout?

Abstrakt

Není tomu tak dávno, co byla vhodnost provádění spánkové monitorace (nejčastěji kompletní polysomnografie neboli PSG) u insomnie, která po důkladném rozboru anamnézy působí jako psychofyziologická, vcelku paušálně zpochybňována. Tento postoj vycházel z předpokladu, že stačí rovnou doporučit kognitivně-behaviorální terapii (KBT), případně nasadit vhodné léky. Poslední dobou se ovšem častěji setkávám se žádostmi o spánkovou monitoraci ze strany psychiatrů, kteří podobné pacienty léčí a farmakoterapie u nich nemá kýžený efekt. Co tito psychiatři očekávají? Můžeme jim, resp. jejich pacientům spánkovou monitorací skutečně pomoci? Jistě dokážeme vyloučit poruchu dýchání či abnormní pohyby, na které nebylo možno usuzovat z anamnézy a narušují kontinuitu či kvalitu spánku. Rovněž můžeme odhalit např. PLMS vyvolané či akcentované podávaným antidepresivem. Obávám se však, že od PSG v dané indikaci nelze očekávat vyladění medikace do subjektivně uspokojivé podoby (nad rámec doporučení náhrady antidepresiva způsobujícího odhalené nežádoucí účinky jiným) - s tímto úkolem by si psychiatr měl poradit na PSG zcela nezávisle.

Prezentující autor

MUDr. Kateřina Seltenreichová Ph.D.
1998 - dosud: Neurologické oddělení NNH, od r. 2006 Centrum pro poruchy spánku Na Homolce 1997 - 1998: Neurologická klinika VFN 1991 - 1997: studium na 1. LF UK v Praze

Autoři

Kateřina Seltenreichová ¹,
Centrum pro poruchy spánku Na Homolce ¹

Platinový partner

Zlatý partner

Vystavovatel

XXVI. ČESKÝ A XXI. ČESKO – SLOVENSKÝ KONGRES SPÁNKOVÉ MEDICÍNY

6.-8. listopadu 2025, Clarion Congress Hotel Olomouc

Sobota

08.11.2025

MH Consulting s.r.o.

Seznam akcí

Můj účet