Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Abstrakt není k dispozici
doc. MUDr. Raupach Jan, Ph.D.
Narozen 29.9.1972 v Praze. Promoce na 2LF UK v roce 1999. Zaměstnání 2002-2012 Klinika zobrazovacích metod FN Motol, 2012-2014 v Dumfries and Galloway Royal Infirmary, UK, 2014-2020 Klinika zobrazovacích metod FN Motol, 2021 dosud přednosta Pracoviště radiodiagnostiky a intervenční radiologie IKEM, Praha. Zaměřuje se na CT a MR kardiovaskulárního systému a na interveční radiologii. V roce 2010 úspěšně složil zkoušku z intervenčí radiologie IPVZ a v roce 2015 zkoušku Eurpean Board of Interventional Radiology (EBIR).
doc. MUDr. Jan Raupach , Ph.D.1, MUDr. Theodor Adla 1,
Hradec Králové 1
Úvod: Mechanická trombektomie (MT) v léčbě hluboké žilní trombózy (HŽT) byla zavedena do praxe s cílem zefektivnění terapie, omezení krvácivých komplikací a zejména snížení incidence a závažnost posttrombotického syndromu. Prezentujeme zkušenosti jednoho centra se zařízením ClotTriever po 15 měsících od zavedení do praxe. Metodika: U 17 pacientů (7 mužů a 10 žen ve věkovém rozmezí 15 – 72 let) s akutní iliko-femorální (IF) HŽT byla provedena MT zařízením ClotTriever. Při nedostatečném efektu MT na výkon navazovala lokální trombolýza (CDT). V případě reziduální stenózy s limitací toku byl implantován dedikovaný žilní stent do pánevního segmentu. Průchodnost rekanalizovaného úseku byla kontrolována pomocí UZ před dimisí a ambulatně po 3 měsících. Výsledky: Rekanalizace bylo dosaženo u všech pacientů, v 94 % hned po prvním sezení, u jednoho pacienta bylo nutné pokračovat v CDT, žilní stent byl zaveden ve 35 %. Během sledování s časovým odstupem 3 měsíců došlo v jednom případě k retrombóze den po zákroku, bez klinické odezvy. Závěr: V našem souboru jsme prokázali vysokou efektivitu a bezpečnost léčby IF HŽT pomocí MT, významně jsme omezili nutnost CDT. V časovém odstupu 3 měsíců od zákroku byla zachována průchodnost rekanalizovaného úseku v 94 %.
MUDr. Jan Mašek
Datum narození:
22.12.1992
Zaměstnání:
Radiologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové (2018 - současnost)
Pregraduální vzdělání:
Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova (2012 - 2018)
Doktorské studium:
Student doktorského studijního programu na Lékařské fakultě v Hradci Králové, název práce Farmakomechanická trombektomie při léčbě akutní ileofemorální hluboké žilní trombózy (2023 - současnost)
Odborné vzdělání a kvalifikace:
Atestace v oboru Radiologie a zobrazovací metody (2023)
MUDr. Jan Mašek 1, 3, , doc. MUDr. Jan Raupach , Ph.D.1, 3, , doc. MUDr. Radovan Malý , Ph.D.2, 3, , MUDr. Vendelín Chovanec , Ph.D.1, 3, , MUDr. Ondřej Renc , Ph.D.1, 3, , MUDr. Miroslav Lojík 1, MUDr. David Brustman 1, 3, , MUDr. Zdeněk Bělobrádek , Ph.D.1,
Radiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové 1
1. interní kardioangiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové 2
Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Hradec Králové 3
Introduction: Up to 15% of stroke patients present with extracranial internal carotid artery occlusion or high-grade stenosis requiring recanalization. Previous studies have shown a high rate of early occlusions with nitinol dual-layer carotid stents, as well as a higher rate of late restenosis compared to single-layer stents. The aim of this study was to compare outcomes of single-layer versus dual-layer carotid stents in patients undergoing extracranial internal carotid artery stenting as part of emergent stroke treatment. Methods: A single-center, retrospective, non-randomized study including 101 patients (median age 68 years; 26.7% female) treated between 2016 and 2023 was conducted. Imaging and clinical follow-up data from patients treated with dual-layer stents (56 patients) were compared with those who received single-layer stents (45 patients). Results: The dual-layer stent group exhibited a significantly lower mRS score at 3 months (p=0.013) and lower 3-month mortality (12.5% vs. 33.3%, p=0.023). The odds of mRS 0–2 at 3 months were 2.4 times higher in the dual-layer group; however, the difference was not statistically significant (95% CI: 0.93–6.48; p=0.076). Early occlusions occurred in 2 patients with single-layer stents and 1 with a dual-layer stent. Follow-up revealed 2 occlusions and 2 significant restenoses in the dual-layer group, whereas no late occlusions or restenoses were observed in the single-layer group. Differences in stent patency were not significant. Conclusion: Stroke patients treated with dual-layer carotid stents demonstrated significantly better clinical outcomes compared to those with single-layer stents. Previously reported higher rates of postprocedural occlusions and late restenoses were not observed in our cohort.
MUDr. Jan Sykora Ph.D.
Lekár Rádiologickej kliniky Univerzitnej nemocnice a Jesseniovej lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Martine. Držiteľ titulu Ph.D. v odbore Zobrazovacie metódy, ktorý získal na Lekárskej fakulte Univerzity Palackého v Olomouci. Vo svojej klinickej a výskumnej činnosti sa venuje najmä intervenčnej rádiológii. Aktívne sa podieľa na výučbe študentov medicíny a na postgraduálnom vzdelávaní v oblasti rádiológie.
MUDr. Ján Sýkora , Ph.D.1, prof. MUDr. Kamil Zeleňák , PhD.1, MUDr. Martin Vorčák , Ph.D.1,
Comenius University's Jessenius Faculty of Medicine and University Hospital, Martin, Slovakia 1
Úvod Intrakraniálny stenting predstavuje účinnú záchrannú stratégiu po neúspešnej mechanickej trombektómii. Cieľ štúdie Cieľom štúdie bolo zhodnotiť procedurálne a klinické výsledky u pacientov podstupujúcich akútny stenting intrakraniálnej artérie počas endovaskulárnej liečby ischemickej cievnej mozgovej príhody na našom pracovisku. Metodika V rámci monocentrickej, retrospektívnej, nerandomizovanej štúdie bolo zahrnutých 34 pacientov (medián veku 72,5 roka; 44 % mužov), ktorí boli liečení na Rádiologickej klinike UNM v období rokov 2021 až 2024. Hodnotené boli zobrazovacie a klinické údaje pacientov s vykonaným intrakraniálnym stentingom indikovaným pre reziduálnu artériosklerotickú léziu, významnú disekciu alebo reziduálny trombus. Periprocedurálna antiagregačná liečba bola zvolená podľa dostupnosti liekov, najčastejšie bol použitý eptifibatid alebo kangrelor. Pacienti boli rozdelení do skupín podľa postihnutej cirkulácie pri cievnej mozgovej príhode (predná vs. zadná) a následne porovnaní. Výsledky Z 573 pacientov liečených endovaskulárne pre cievnu mozgovú príhodu bol stenting realizovaný u 21,5 % (n = 123), pričom intrakraniálny stenting predstavoval 5,9 % (n = 34). Implantovaných bolo celkovo 41 stentov do 36 ciev. Simultánny stenting extrakraniálneho segmentu bol potrebný v 20,5 % (n = 7) prípadov. Trombektómia predchádzala stentingu u 85,3 % (n = 29) pacientov. Priaznivý klinický výsledok, definovaný ako samostatná chôdza (independent ambulation) mRS 0 – 3 po troch mesiacoch, bol zaznamenaný u 41,2 % (n = 14) pacientov. Trojmesačná mortalita dosiahla 32 % (n = 11), pričom v skupine s postihnutím prednej cirkulácie bola 20,8 % (n = 5 z 24) a v skupine so zadnou cirkuláciou 60 % (n = 6 z 10). Tento rozdiel bol štatisticky významný (p = 0,047). Záver Intrakraniálny stenting sa javí ako efektívna liečebná alternatíva pri perzistentnom uzávere intrakraniálnej artérie, vrátane komplexných klinických a technických situácií spojených s akútnymi stavmi. Prínos tejto metódy z pohľadu klinického zlepšenia a redukcie mortality je výraznejší pri cievnych mozgových príhodách v prednej cirkulácii.
MUDr. Martin Vorčák PhD.
Životopis není k dispozici
MUDr. Martin Vorčák , Ph.D.1, MUDr. Ján Sýkora , Ph.D.1, MUDr. Adam Krkoška 1, Prof., MUDr. Kamil Zeleňák , PhD., FCIRSE1,
Rádiologická klinika JLF UK a UN, Martin, Slovensko 1
Úvod Najčastejšiu extrakardiálnu komplikáciu infekčnej endokarditídy (IE) predstavuje neurologické postihnutie, prejavom ktorého je ischemická cievna mozgová príhoda (iNCMP). Klinicky sa manifestuje približne u 40 % pacientov a typicky zasahuje predné mozgové povodie. Cieľ Cieľom práce je prezentovať kazuistiku pacienta s iNCMP na podklade IE riešenú endovaskulárnou liečbou (EVL) a následne zhrnúť aktuálne dostupné literárne dáta o efektivite a bezpečnosti mechanickej trombektómie (MTE) pri tejto diagnóze. Kazuistika Prezentujeme prípad 68-ročného pacienta prijatého s náhle vzniknutou ťažkou zmiešanou afáziou a pravostrannou hemiparézou (NIHSS 13). Urgentné CT nezobrazilo krvácanie ani pokročilé ischemické zmeny, CTA vyšetrenie odhalilo uzáver distálneho úseku M1 segmentu ľavej ACM. Pacient bol indikovaný na MTE, ktorá bola realizovaná v celkovej anestézii s dosiahnutím kompletnej rekanalizácie. Histologické vyšetrenie extrahovaného trombembolu potvrdilo prítomnosť kolónií mikroorganizmov a zápalových buniek, čo viedlo k podozreniu a následnými vyšetreniami aj potvrdeniu diagnózy aortálnej endokarditídy. Pri prepustení bol klinický stav pacienta výrazne zlepšený (NIHSS 2) a pri trojmesačnej kontrole bol po náhrade aortálnej chlopne bez neurologického deficitu. Diskusia a záver Súčasné literárne prehľady a retrospektívne štúdie naznačujú, že mechanická trombektómia je u pacientov s IE bezpečnejšou a efektívnejšou alternatívou k intravenóznej trombolýze, ktorá je spojená s výrazne vyšším rizikom intracerebrálneho krvácania. Hoci pacienti s IE vykazujú horší celkový funkčný výstup a vyššiu mieru rekurentných príhod v porovnaní s inými kardioembolickými príčinami, MTE dosahuje porovnateľné angiografické výsledky. Podľa odporúčaní ESO je v prípadoch podozrenia na IE preferovaná MTE bez podania trombolýzy. Kľúčovú úlohu v diagnostike zohráva aj následné histologické vyšetrenie trombembolu.
MUDr. Martin Vorčák PhD.
Životopis není k dispozici
MUDr. Martin Vorčák , Ph.D.1, MUDr. Ján Sýkora , Ph.D.1, MUDr. Jana Dluhá , PhD.2, MUDr. Michal Kalman , PhD.3, Prof., MUDr. Kamil Zeleňák , PhD., FCIRSE1,
Rádiologická klinika JLF UK a UNM, Martin, Slovensko 1
Neurologická klinika JLF UK a UNM, Martin, Slovensko 2
Ústav patologickej anatómie JLF UK a UNM, Martin, Slovensko 3
Abstrakt není k dispozici
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
