Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Kognitiva – především inhibitory acetylcholinesterázy (AChEI) a memantin – jsou dlouhodobě základem farmakoterapie kognitivních poruch u demencí. U seniorních pacientů však jejich podávání naráží na řadu specifických úskalí, která mohou zásadně ovlivnit klinický efekt, bezpečnost i celkovou prognózu. Jedno z nejvýznamnějších úskalí léčby kognitivy u seniorů představuje vyšší riziko pádů, které je u této populace již tak zvýšené. Klinické přehledy uvádějí široké spektrum mechanismů, jimiž mohou AChEI i memantin k pádům přispívat, včetně kardiálních, neurologických, spánkových i urologických nežádoucích účinků. Riziko je nejvyšší v počátečních týdnech terapie a během navyšování dávek. AChEI mohou významně interferovat s autonomní regulací srdeční činnosti. Zejména je upozorňováno na symptomy, jako je bradykardie, AV blokáda, hypotenze a synkopy, které mohou mít závažné konsekvence včetně úrazů či hospitalizace. Kromě kognitivního efektu mohou kognitiva ovlivňovat širokou škálu neurologických funkcí. Zdokumentovány jsou extrapyramidové příznaky, zvýšené riziko epilkeptických záchvatů a poruchy spánku, které mohou významně snižovat kvalitu života pacienta a ovlivňovat jeho funkční kapacitu. Tyto projevy mohou imitovat progresi neurodegenerativního onemocnění a vést k nadhodnocení skutečného kognitivního poklesu. Gastrointestinální nežádoucí účinky patří mezi nejznámější rizika AChEI. Systematické přehledy uvádějí výrazně vyšší výskyt nauzey, zvracení a průjmu oproti placebu. Volba transdermální formy (např. rivastigmin patch) může tyto obtíže zmírnit, nicméně není řešením pro všechny. Zatímco u Alzheimerovy demence mají kognitiva vědecky doložený symptomatický přínos, u mírné kognitivní poruchy (MCI) zůstává účinnost velmi diskutabilní. Systematické přehledy neprokázaly zlepšení kognice ani funkčního stavu, naopak potvrdily zvýšené riziko nežádoucích účinků. V případě demence s Lewyho tělísky (DLB) se ukazuje, že AChEI mohou být účinnější než memantin ve zpomalování kognitivního poklesu. Studie však zároveň upozorňují na senzitivitu těchto pacientů k nežádoucím účinkům a riziko autonomních dysfunkcí. Individuální volba léčiva je tedy u DLB naprosto klíčová a vyžaduje úzkou spolupráci s rodinou i multidisciplinárním týmem. Prezentace shrnuje nejdůležitější rizikové oblasti při podávání kognitiv, doložené recentní literaturou, zaměřuje se na jejich možnou prevenci..
Doc. MUDr. Martina Zvěřová Ph.D.
autorka pracuje jako docentka na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN Praha, kde se věnuje výuce, léčbě a výzkumu neurodegenerativních poruch a jako vedoucí lékařka Gerontopsychiatrického oddělení PK VFN.
Martina Zvěřová 1,
Psychiatrická klinika, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a VFN v Praze 1
Geriatričtí pacienti představují specifickou populaci s vysokou mírou polymorbidity a polyfarmacie. V kontextu věkem podmíněných změn farmakokinetiky a farmakodynamiky vyžaduje psychofarmakoterapie precizní vyvažování klinického benefitu a rizik. Sdělení se zaměřuje na vliv psychofarmak – zejména antidepresiv a antipsychotik – na prodloužení intervalu QTc a s ním spojené riziko arytmií. Součástí je i zhodnocení klinicky významných interakcí s dalšími často užívanými léčivy (např. antibiotiky). Prezentace předkládá doporučení pro systematickou kontrolu rizik: od zhodnocení individuální zátěže a aktuální medikace, přes laboratorní screening (iontogram, renální funkce) a EKG, až po definování plánu monitorace a edukaci pacienta či pečujících. Kladen je důraz na koordinaci péče napříč odbornostmi (praktický lékař, internista, kardiolog) a management modifikovatelných rizikových faktorů. Cílem není restrikce účinné léčby, ale její bezpečná realizace skrze strukturované rozpoznání rizik. Výstupem je praktický algoritmus pro preskripční rozhodování, volbu bezpečnějších alternativ a cílenou monitoraci, který umožňuje minimalizovat kardiální komplikace v gerontopsychiatrické praxi.
MUDr. Vanda Franková
MUDr. Vanda Franková absolvovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni. Po promoci nastoupila do Psychiatrické nemocnice v Dobřanech, kde pracuje dosud. Má specializaci v psychiatrii (I. a II. stupně) a gerontopsychiatrii. Pracuje jako primářka příjmového koedukovaného gerontopsychiatrického oddělení. Věnuje se klinicky orientované publikační a přednáškové činnosti.
Vanda Franková 1,
Psychiatrická nemocnice v Dobřanech 1
Souhrn Neurostimulační metody jsou často opomíjenou léčebnou modalitou u pacientů ve vyšším věku. Opakovaně dokazují účinnost v mnoha duševních chorobách. Toto sdělení má za cíl jasně definovat indikace některých neurostimulačních metod u osob v seniu, možná omezení, případné nežádoucí účinky s ohledem na praktické aspekty, se kterými je možné se potkat v běžné praxi. Klíčová slova: Elektrokonvulzivní terapie (ECT), repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS), gerontopsychiatrie, deprese ve stáří Summary: Neurostimulation methods are often overlooked as a treatment option in elderly. They have repeatedly proven their effectiveness in treating many mental illnesses. This presenation aims to clearly define the indications, possible limitations and potential side effects of certain neurostimulation methods in elderly people, with regard to practical aspects that may be encountered in everyday practice. Keywords: Electroconvulsive therapy (ECT), transcranial magnetic stimulation (TMS), geriatric psychiatry, depression in older age Závažné duševní choroby včetně farmakorezistentních stavů, při kterých by pacienti profitovali z využití neurostimulačních metod jsou velmi časté nejen v běžné populaci, ale i ve stáří. Tyto stavy jsou často přehlíženy, brány jako běžná součást stáří. I v případě jejich léčby a nedostatečném efektu farmakoterapie starším lidem nejsou nabízeny všechny dostupné metody léčby, často z neopodstatněných důvodů. Kupříkladu u depresivní poruchy je dle posledních nálezů prevalence ve stáří od 10- 30 %, zhruba třetina z nich naplňuje kritéria farmakorezistence. Jedná se o velkou část populace, kde mnoho lidí zůstává nediagnostikováno a neléčeno, další jsou léčeni nevhodně, nehledě na celkově protrahované epizody. Tyto okolnosti mají výrazný negativní dopad v mnoha aspektech na kvalitu života seniorů, přitom se může jednat o příznaky, které jsou léčitelné a často s minimálním rizikem. Zlatým standardem neurostimulačních metod je Elektrokonvulzivní terapie (EKT). EKT je ve stáří často opomíjená léčebná metoda, přestože její účinnost v tomto věku je až 80%, oproti účinnosti první linie antidepresivní léčby, která se pohybuje v rozmezí od 35-73%. Dalšími typickými indikacemi k EKT je depresivní epizoda s psychotickou symptomatikou, akutní ohrožení života suicidálními tendencemi, katatonie či odmítání stravy a tekutin. V některých případech výrazná agitovanost u demence či deliria. Využití neurostimulačních metod není omezeno pouze na farmakorezistentní stavy, a to ani v seniorském věku. Jejich využití je možné i dřívějších krocích léčby. Může se jednat o případy polymorbidity, polypragmazie, vyšší rizika lékových interakcí, změněnou farmakodynamiku a farmakokinetiku či jiných nežádoucích účinků farmakoterapie. Využitím neurostimulačních metod se těmto potížím můžeme vyhnout, zajistit celkově vyšší bezpečnost pro pacienty, a celkově snížit zátěž. V neposlední řadě mohou být tyto metody i preferovány samotným pacientem, mimo jiné z minulé dobré zkušenosti s nimi. Neexistuje žádná absolutní kontraindikace k provedení EKT. Nežádoucí účinky, kterých se obáváme se neliší od mladší populace. Většina z nich je přechodná a mírná. Pochopitelně ve vyšším věku je nutné důkladné předoperační vyšetření, stabilizace případných komorbidit k minimalizaci případných rizik. Aplikace EKT není spojena s vyšší morbiditou či mortalitou, naopak několik studií ukázalo snížení mortality u pacientů podstupujících EKT oproti těm, kteří EKT neabsolvovali. Nežádoucí účinek, kterého se v seniu obáváme jsou poruchy paměti. Stejně jako u zbylé populace, i zde se pochopitelně vyskytnout mohou. Opět je ale nutné zdůraznit, že se jedná o přechodnou poruchu paměti, nejčastěji anterográdní amnézii ve spojení s bezprostřední aplikací EKT. Není opodstatněné nenabídnout elektrokonvulzivní terapii pouze z obav z případných poruch paměti. Těmto potížím lze navíc velmi dobře předcházet či alespoň snížit jejich výskyt správnou praxí. Nelze opominout ani fakt, že v případě komorbidního oslabení kognitivních funkcí v rámci depresivního syndromu může i po aplikaci EKT a tedy po zaléčení akutní epizody, dojít naopak ke zlepšení kognice. Jednou z dalších možných léčebných neurostimulačních metod využitelná i ve stáří je repetitivní transkraniální magnetická stimulace (dále rTMS). I přes některé nové poznatky o účinnosti rTMS u deprese se obecně předpokládá její nižší účinnost oproti elektrokonvulzivní terapii. Může se však jednat o její velmi dobrou alternativu. Ať již se jedná o osoby, které EKT odmítají z jakýchkoliv důvodů nebo i u těch, kteří jsou k ní kontraindikováni ze somatického důvodu. Přestože se nebude jednat o absolutní kontraindikaci, nesmíme zapomínat na relativní kontraindikace. Může se jednat i o augmentaci farmakoterapie. rTMS opakovaně prokázalo účinnost u osob trpící depresí, a to i ve stáří. Tak jako v mladší věkové struktuře existuje více protokolů a možností stimulačních míst. Mezi ty nejčastější však stále patří DLPFC (levý dorzolaterální prefrontální kortex) a vysokofrekvenční stimulace 10 Hz. Vzhledem k pokračujícímu výzkumu nelze ale opominout možnosti akcelerovaných protokolů, které mohou výrazně zkrátit dobu léčby a dle některých zpráv i výrazně zvýšit efektivitu. Přestože se mohou vyskytnou potíže při samotné aplikaci, jedná se o vysoce bezpečnou metodu s minimem nežádoucích účinků. Nejčastěji se mohou objevit bolest hlavy, případně fascikulace svalů v místě stimulace. Mezi technické potíže, se kterými se lékaři při aplikaci může setkat jsou nutnost vyšších intenzit ve vyšším věku a zároveň nutnost využití méně běžných cívek s hlubší penetrací kupříkladu u kortikální atrofie. Vhodné je, že u rTMS nehrozí riziko kognitivních nežádoucích účinků. Naopak se využívá v případě lehké poruchy poznávání nebo lehčích stádiích Alzheimerovy choroby. Nejčastěji ve spojení s kognitivním tréninkem.
Daniel Divácký
MUDr. Daniel Divácký
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, lékař
v rámci 1. LF UK pregraduální výuka předmětu Psychiatrie včetně přednáškové činnosti
student 2. ročníku PhD. programu v oboru Lékařská psychologie a psychopatologie na 1. LF UK
Daniel Divácký 1,
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN 1
Psychofarmaka mohou významně ovlivňovat kardiovaskulární systém prostřednictvím přímých farmakodynamických účinků, změn autonomní regulace, metabolických dopadů i lékových interakcí. Tyto vlivy jsou obzvláště významné u seniorů, kteří mají vyšší prevalenci kardiovaskulárních komorbidit, změny farmakokinetiky a polyfarmakoterapii. Řada antipsychotik i antidepresiv je spojena s rizikem prodloužení QTc intervalu, což může vést ke vzniku závažných komorových arytmií typu torsades de pointes. Antipsychotika často ovlivňují krevní tlak a srdeční frekvenci, mohou vyvolávat tachykardii či ortostatickou hypotenzi. Tyto účinky patří mezi časté a klinicky významné kardiovaskulární komplikace. Některá psychofarmaka mohou vést k rozvoji metabolického syndromu, který nepřímo zvyšuje riziko KVS onemocnění. Při nasazování psychofarmak je vhodné zhodnotit riziko prodloužení QT (elektrolyty, lékové interakce), bradykardii, AV blokádu, eliminační funkce pacienta, polypragmázii a možné lékové interakce. Kardiovaskulární bezpečnost psychofarmak je potřeba hodnotit individuálně s ohledem na komorbidity pacienta a současnou farmakoterapii. Optimalizace léčby vyžaduje mezioborovou spolupráci, systematické monitorování EKG, metabolických parametrů a aktivní edukaci pacientů. Tento přístup umožňuje minimalizovat rizika a zachovat terapeutický přínos psychofarmak v léčbě psychických onemocnění. Dedikace: Podpořeno Ministerstvem zdravotnictví ČR (AZV č. NU23-04-00032) a Univerzitou Karlovou (projekt Cooperatio, oblast výzkumu Neurovědy).
doc. PharmDr. Jana Hroudová PhD.
doc. PharmDr. Jana R. Hroudová, Ph.D. působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Pracuje jako odborná asistentka na 1. LF UK a VFN, výzkum je zaměřen na farmakologii psychofarmak a mitochondriální dysfunkce u neuropsychiatrických onemocnění. Je rovněž klinickou farmaceutkou na Oddělení klinické farmakologie VFN, kde se věnuje individualizaci farmakoterapie, hodnocení lékových interakcí a optimalizaci léčby u hospitalizovaných pacientů.
Jana Hroudová 1,
Psychiatrická klinika, Farmakologický ústav, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova 1
Závažné duševní onemocnění s sebou nese řadu omezení. Nemoc postiženým často naruší fungování v pracovní i vztahové oblasti, podlomí sebedůvěru a změní plány do budoucna. Nemocní se potýkají nejen s adaptací na nemoc, s nemocí samotnou, s její léčbou, obtížným pochopením okolí a také se stigmatizujícími postoji veřejnosti. Mnohdy nemají nemocní dostatečné vnitřní zdroje nebo síť blízkých osob, které by jim pomohly se do fungování ve společnosti a svém životě uspokojivě zapojit. Současným cílem léčby závažných duševních poruch je dosáhnout individuálního zapojení nemocných do jejich života tak, aby se v něm realizovali, našli v něm smysl a byli s ním spokojení (princip zotavení, „recovery“). V posledních 20 letech došlo k významné proměně konceptu psychiatrické péče, zvýšily se zejména možnosti individualizované péče. Cílem reformy psychiatrické péče, která je v České republice od roku 2013 postupně realizována, je zapojit nemocné vytvořením adekvátně komplexních možností léčby a péče v komunitě do běžného života a zlepšit jeho kvalitu. Pozvolna dochází k restrukturalizaci psychiatrických služeb včetně lůžkové péče. V současnosti je k dispozici několik desítek Center duševního zdraví, které vhodnou a komplexní péči poskytují. Muselo dojít také ke změně role psychiatrů. Tito zůstávají experty na včasnou diagnostiku a efektivní léčbu, ale otevírají čím dál více také spolupráci s odborníky jiných specializací v rámci multidisciplinárních týmů. Sdělení shrne, jak může vypadat trajektorie léčby a péče o nemocné s akutní duševní poruchou od stanovení diagnózy, zahájení léčby až po možnosti maximalizace jejich funkčnosti a zapojení do běžného života. Součástí bude prezentace dostupných možností akutní, následné i komunitní péče v České republice.
MUDr. Lucie Kališová PhD.
Doc. MUDr. Lucie Kališová, PhD. je přednostkou nově vzniklé Kliniky psychiatrie a neuropsychiatrie 2. LF UK a ÚVN v Praze. Její profesní zájem se dlouhodobě soustředí na efektivní léčbu závažných duševních onemocnění s cílem destigmatizace duševně nemocných a oboru psychiatrie. Recentně se také snaží podpořit léčbu častých psychiatrických komorbidit neurologických onemocnění a mezioborovou spolupráci mezi neurology a psychiatry.
Lucie Kališová 1,
Klinika psychiatrie a neuropsychiatrie 2. LF UK a ÚVN v Praze 1
Komunitní péči implementujeme v české psychiatrii již více než 30 let. Změny probíhají i v lůžkovém sektoru a v ambulancích. Sice pomalu, ale přibývá projektů transformace domovů se zvláštním režimem. Pilotujeme u nás i řadu inovativních řešení jako je housing first, recovery house nebo recovery college. Pro rozvoj péče u nás byly a jsou důležité kontakty se zahraničními odborníky, proběhly stovky stáží v zemích jako Holandsko, Finsko, Spojené království, Itálie nebo Norsko. Nedaleko od nás, v Moldavsku, Gruzii, Arménii nebo na Ukrajině probíhá podobný vývoj, jakým jsme si prošli my. Můžeme v tomto procesu sehrát pozitivní roli? Má naše rozvojová pomoc v oblasti péče o duševní zdraví v této části světa nějaké hranice? A dá se něco pokazit? V příspěvku bude autor sdílet zkušenosti Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví s implementací zahraničních projektů v posledních 10 letech.
Pavel Říčan
Pavel Říčan vystudoval sociologii, má zkušenosti zejména s rozvojem a evaluací komunitních služeb, se zaváděním inovací a podporou systémových změn v péči o duševní zdraví. Vyučuje sociální práci na UK Praha. Jako ředitel Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví se podílí na rozvojových projektech v zahraničí (Moldavsko, Gruzie, Ukrajina).
Pavel Říčan 1,
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví 1
V centru Nákel se poměrně často setkáváme se suicidálními klienty, jak to v dospívání bývá pravidlem. I v komunitních službách pro dospělé se věková hranice snižuje a setkání se suicidálním adolescentem tak již nebude výjimečné. Jsem zvyklí uvažovat o suicidiu objektivně – sociologicky, epidemiologicky, případně preventivně. I psychologické výklady se většinou soustředí na motivaci suicidálního jednání. Teoretické závěry psychoterapeutických škol poukazují na určitě aspekty suicidálního jednání, výjimečně se však věnují i tomuto fenoménu v dospívání. V přednášce se chci zabývat tím, jak je možné rozumět suicidálnímu jednání v dospívání, aniž bychom přehlédli podstatné momenty tohoto krizového stavu.
Jan Lorenc
MUDr Jan Lorenc
Již 35 let pracuji jako psychiatr a psychoterapeut. Kdybych měl popsat moji profesní identitu, tak nejspíše jako psychoterapeuticky orientovaný psychiatr. Vždy mě oslovovalo pole krizových stavů a přístupů k nim. V posledních letech se věnuji včasné krátkodobé péči pro děti, dospívající a mladé dospělé.
Jan Lorenc 1,
Nákel - centrum pro včasnou psychologickou pomoc pro děti a dospělé 1
Získání psychiatrické diagnózy může být pro adolescenty nejen počátkem léčby, ale i momentem, který zásadně přetváří jejich vnímání sebe sama. Samotná diagnóza a psychiatrická léčba, bez ohledu na potíže, jimž se věnuje, může výrazně ovlivnit osobní příběh mladých lidí a jejich další život. Příspěvek představí výzkum psychiatrizace na Lékařské fakultě v Plzni, v rámci něhož probíhá kvalitativní studie zaměřená na zkoumání vlivu psychiatrické léčby na self-narativ a self-koncept u adolescentů a mladých dospělých. Cílem studie je získat hlubší vhled do procesů, kterými samotný fakt psychiatrické léčby ovlivňuje vnímání sebe sama. Prospektivní studii realizujeme prostřednictvím série polostrukturovaných rozhovorů s psychiatricky dosud neléčenými adolescenty. Hloubkové rozhovory jsou zpracovávány metodou tematické analýzy za účelem identifikace změn v sebepojetí a vlivů na proměnu vlastního životního příběhu respondentů. Cílem studie je m. j. přispět k terapeutickým přístupům podporujícím takové vnímání vlastní diagnózy a psychiatrické léčby, které bude pro pacienty prospěšné a motivující. Závěry výzkumu mohou podpořit prevenci sebestigmatizace či přílišné sebeidentifikace s rolí psychiatrického pacienta.
MUDr. Tereza Kohútová terez.kohutova@gmail.com
MUDr. Tereza Kohútová působí jako lékařka na Psychiatrické klinice FN Plzeň a současně jako odborná asistentka na Lékařské fakultě v Plzni Univerzity Karlovy. Věnuje se klinické psychiatrii, psychoterapii a výuce mediků. Od roku 2020 má také soukromou psychoterapeutickou praxi zaměřenou na individuální terapii.
Absolvovala Lékařskou fakultu v Plzni UK (2015) a dlouhodobý Výcvik integrace v psychoterapii (2015–2023). Od roku 2024 je studentkou doktorského studia na LF UK v Plzni. Je členkou Psychiatrické společnosti ČLS JEP, České neuropsychofarmakologické společnosti a České asociace pro psychoterapii.
Podílí se na publikační činnosti v oblasti psychiatrie a její výuky. Odborně se zaměřuje zejména na psychoterapii, poruchy osobnosti, arteterapii a problematiku psychiatrizace. Je hlavní řešitelkou grantového projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy (GA UK, 2025) zaměřeného na výzkum psychiatrizace.
Tereza Kohútová 1,
Psychiatrická klinika FN Plzeň a LF UK v Plzni 1
Workshop bude věnován dvěma hlavním tématům. Budou představeny základní principy úhrad akutní lůžkové péče ve vztahu k CZ-DRG a úhradové vyhlášce platné v roce 2026. Dále se budeme věnovat principům správného vykazování poskytované péče, jak byly již představeny na webináři v lednu 2026 s tím, že se budeme podrobněji věnovat jednotlivým tématům i s praktickými ukázkami.
MUDr. Jan Tuček Ph.D., LL.M.
vzdělání
• 2021 - Akademie medicínského práva, LL.M. v medicínském právu a bioetice
• 2003-2010 – postgraduální studium Masarykova Univerzita Brno, obor psychiatrie, ukončeno disertační prací Kognitivní deficit u depresivní poruchy a jeho ovlivnění pomocí rTMS a ECT.
• 1999-2002- absolvování akreditovaného výcviku v kognitivně behaviorální terapii
• 2001 – atestace II. stupně z psychiatrie
• 1998 - základní oborová atestace z psychiatrie
• 1987-1995 - Lékařská fakulta - Universita Karlova v Plzni
obor-všeobecné lékařství
praxe
• od roku 1995 zaměstnán jako sekundární lékař na psychiatrickém odd. Nemocnice České Budějovice a.s.
• od roku 2002 ve funkci zástupce primáře
• od roku 2004 ve funkci primáře
• 1998 – 2013 výuka na Soukromé zdravotní škole Bílá vločka - nástavbové studium pomaturitních ročníků diplomovaná sestra a zdravotnický záchranář
• 2002-2014 odborný asistent na Katedře psychologie a speciální pedagogiky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské Univerzity
• v roce 2006 jmenován soudním znalcem v oboru psychiatrie
členství v Psychiatrické společnosti ČSL JEP
• člen revizní komise, od roku 2019 předseda revizní komise
• předseda sekce lůžkové psychiatrie
reforma psychiatrické péče
• 2013 – zástupce Asociace krajů
• člen Odborné rady za akutní lůžkovou péči
• garant zdravotní části reformy v Jihočeském kraji
• odborný garant projektu Rozvoj akutní psychiatrické péče
doc. MUDr. Šilhán Petr, Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Hollý Martin, MBA
Životopis není k dispozici
Jan Tuček 1,
Psychiatrické oddělení, Nemocnice České Budějovice, a.s. 1
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
