Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Abstrakt není k dispozici
Cabrnochová Hana
Díky své dlouholeté práci pro Odbornou společnost praktických dětských lékařů (OSPDL) a Českou vakcinologickou společnost (ČVS) ČLS JEP je v současné době členkou poradního orgánu Ministerstva zdravotnictví České republiky (MZČR) – Expertní pracovní skupiny Národní imunizační komise (NIKO). Na začátku spolupráce s MZČR byla členkou poradního orgánu pro epidemiologii a stála tak u zrodu Národní imunizační komise v roce 2010. Podílela se na úpravách očkovacího kalendáře dětí od roku 2001. Od vzniku oboru Praktický lékař pro děti a dorost (PLDD) vede Katedru PLDD při Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) v Praze, je členkou zkušební komise pro atestační zkoušky v oboru. Jako dlouholetá členka akreditační komise a její předsedkyně se podílela na vytvoření programu specializační náplně oboru PLDD, přípravě a vedení povinných kurzů v příslušném oboru. Již více než 10 let přednáší na 2. LF UK. Ve své odborné a publikační činnosti se zaměřuje na problematiku očkování dětí, je členkou redakční rady časopisu Vakcinologie. Po několikaleté práci na Klinice dětského a dorostového lékařství 1. LF UK v Praze odešla v roce 1997 do primární péče, provozovala zdravotnické zařízení a nyní se věnuje především práci PLDD v akreditované ordinaci v Praze. Podílí se tak nejen teoreticky, ale i prakticky na přípravě mladých pediatrů, má praktické zkušenosti z oblasti očkování dětí s více než 20-ti letou praxí. Paní doktorka zastává funkci vědeckého sekretáře OSPDL ČLS JEP, je místopředsedkyní ČVS ČLS JEP.
Hana Cabrnochová 1,
Očkovací centrum pro děti Pediatrická klinika 1.LF UK a FTN v Praze, Praktická lékařka pro děti a dorost 1
Ohlédnutí za očkováním proti covid-19 v ordinacích všeobecných praktických lékařů a co bude dál? Příspěvek shrnuje dosavadní průběh očkování, možnosti organizace v různých typech praxí s ohledem na jejich odlišný charakter a situaci v jednotlivých krajích. Role praktických lékařů v edukaci a motivaci pacientů k očkování je zásadní. Ačkoliv není pro všechny praxe reálné aktivně plně zajišťovat očkování proti covid-19, pomocí cílené kooperace více ordinací v jedné lokalitě, využívání možností komunitní pomoci, spolupráce s očkovacími centry a mobilními očkovacími týmy je možné zásadně ovlivnit další průběh pandemie covid-19.
MUDr. Ludmila Bezdíčková
Praktická lékařka z Prahy 6. Narozena 1980, vystudovala 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (1998-2004). Do r. 2011 pracovala jako sekundární lékařka na Oddělení klinické hematologie FNKV a v laboratoři průtokové cytometrie. Od r. 2011 zařazena do oboru VPL, předatestační praxi absolvovala v Ordinaci Mucha. V r. 2016 úspěšně atestovala v oboru, t.č. provozuje vlastní ordinaci, ve které navázala na rodinnou praxi. Je školitelkou v oboru VPL na 1. a 3. LF UK. Od r. 2020 aktivně spolupracuje se Společností všeobecného lékařství ČLS JEP a Sdružením praktických lékařů jako odborná konzultantka.
Ludmila Bezdíčková 1,
Ordinace praktického lékaře, Praha 6 1
Abstrakt není k dispozici
Díky své dlouholeté práci pro Odbornou společnost praktických dětských lékařů (OSPDL) a Českou vakcinologickou společnost (ČVS) ČLS JEP je v současné době členkou poradního orgánu Ministerstva zdravotnictví České republiky (MZČR) – Expertní pracovní skupiny Národní imunizační komise (NIKO). Na začátku spolupráce s MZČR byla členkou poradního orgánu pro epidemiologii a stála tak u zrodu Národní imunizační komise v roce 2010. Podílela se na úpravách očkovacího kalendáře dětí od roku 2001. Od vzniku oboru Praktický lékař pro děti a dorost (PLDD) vede Katedru PLDD při Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) v Praze, je členkou zkušební komise pro atestační zkoušky v oboru. Jako dlouholetá členka akreditační komise a její předsedkyně se podílela na vytvoření programu specializační náplně oboru PLDD, přípravě a vedení povinných kurzů v příslušném oboru. Již více než 10 let přednáší na 2. LF UK. Ve své odborné a publikační činnosti se zaměřuje na problematiku očkování dětí, je členkou redakční rady časopisu Vakcinologie. Po několikaleté práci na Klinice dětského a dorostového lékařství 1. LF UK v Praze odešla v roce 1997 do primární péče, provozovala zdravotnické zařízení a nyní se věnuje především práci PLDD v akreditované ordinaci v Praze. Podílí se tak nejen teoreticky, ale i prakticky na přípravě mladých pediatrů, má praktické zkušenosti z oblasti očkování dětí s více než 20-ti letou praxí. Paní doktorka zastává funkci vědeckého sekretáře OSPDL ČLS JEP, je místopředsedkyní ČVS ČLS JEP.
Hana Cabrnochová 1,
Očkovací centrum pro děti Pediatrická klinika 1.LF UK a FTN v Praze, Praktická lékařka pro děti a dorost 1
Duktální adenokarcinom pankreatu je v současnosti velkým zdravotním problémem tzv. rozvinutých zemí. Naše populace dosahuje v posledních statistikách přední místo v incidenci v Evropě, která bude do roku 2030 očekávaně dvojnásobná. Radikální resekce je v kombinaci s adjuvantní chemoterapií jedinou léčbou s kurativním záměrem. Z významné pokročilosti onemocnění při prvních symptomem onemocnění však rezultuje nízká úspěšnost léčby. Je proto velmi důležité dodržovat racionální diagnosticko-terapeutický postup a co nejdříve zařadit multidisciplinárním týmem pacienta do vhodné skupiny: primárně resekovatelný, borderline resekovatelný, neresekovatelný (lokálně pokročilý nebo metastazující). A zahájit adekvátní terapii. V současnosti neexistuje skríninkový program. Úlohou primární péče je při podezření na toto onemocnění (především podezření na T3cDM, nespecifické příznaky) poslat pacienta do specializovaného centra a tím zvýšit počet nemocných s časnějším záchytem a provedením resekčního výkonu.
Léčení onkologických onemocnění je stále úspěšnější a více nemocných je v dlouhodobé remisi nebo je můžeme považovat za vyléčené. Tito pacienti jsou však schopni vyvinout druhý a další nádor. Je proto nesmírně cenné, že o tyto pacienty je stále pečováno v dispenzární péči a že se vrací do screeningových programů jako ostatní populace. Dispenzarizace je společnou péčí onkologů, záhy po ukončené terapii a lékařů primární péče v případech, kdy se riziko prvního nádoru stává stále nižším. Vše probíhá velmi úspěšně a onkologové jsou za tuto spolupráci velmi rádi. Druhým nádorem bývá často nádorové onemocnění na pomezí onkologie a hematologie, lymfom. Symptomy tohoto onemocnění, které se nazývají tzv. B symptomy jsou známé a není třeba je připomínat, je nutné na ně myslet a spojit je s možnou nově vznikající malignitou. Druhým nádorem,, můžou být i všechny nádory, které jsou v populaci četné, tedy karcinom prsu, karcinom tlustého střeva a konečníku, karcinom prostaty, karcinom ledviny. Často se kombinují nádory v oblasti ORL a plic. Ve svém sdělení uvedu i četnosti druhých malignit v návaznosti na primární nádor. Jako u každé malignity je nejpodstatnější včasné odhalení, které dává pacientovi větší šanci na dobrou prognózu a méně náročnou terapii.
Doc. MUDr. Jana Prausová Ph.D.
Životopis
MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA
Nar. 3.2.1956 v Praze
R.č.: 565203/0725
Bytem: Praha 5, Zoubkova 1231/4
Vzdělání:
Základní devítiletá škola, Praha 5, U Santošky 17, ukončena 1971
Gymnázium, Praha 5, Na Zatlance 11, ukončeno maturitou 1975
Fakulta všeobecného lékařství University Karlovy v Praze, promoce červenec 1981
Postgraduální vzdělání:
Atestace I. stupně v oboru radioterapie 1985
Atestace II. stupně v oboru radioterapie 1990
Nástavbová atestace v oboru klinická onkologie 2000
Prague International Business School, titul: MBA 2005
Obhájena doktorská disertační práce v rámci postgraduálního studia v kombinované formě na UK 2. LF v doktorském studijním programu Preventivní medicína. Práce na téma: Prognostické faktory ve vztahu k riziku karcinomu prsu a indikace cílené terapie jako prevence relapsu a komplikací léčby.
20.5.2008, titul: Ph.D.
1.10.2013 jmenována docentkou pro obor onkologie
Dosavadní zaměstnání:
Od 1.8.1981 Radioterapeuticko – onkologické oddělení Fakultní nemocnice v Motole –
– sekundární lékař
Od 1.10.1990 Radioterapeuticko – onkologické oddělení Fakultní nemocnice v Motole –
– primářka, současně vedoucí lékař Komplexního onkologického centra ve FN v Motole
Od 1.10.1991 Odborný asistent na 2. lékařské fakultě University Karlovy, katedra Klinické onkologie
Od 1.10.2013 jmenována přednostkou Onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice v Motole
Od 1.1.2018 vedoucí lékař Národního onkologického centra FN v Motole a 2. LF UK
Od roku 2018 vedoucí lékař oboru klinické onkologie pregraduální výuky 2. LF UK
Od roku 2014 školitel v oboru Preventivní medicína doktorského studijního programu 2. LF UK
Členství v odborných společnostech:
Člen vědecké rady ministra zdravotnictví ČR
Předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP
Místopředsedkyně akreditační komise pro obor klinická onkologie
Člen vědecké rady 2. LF UK
Společnost radiační onkologie, biologie a fyziky - člen
Česká společnost paliativní medicíny - člen
Česká společnost všeobecného lékařství - člen
Česká lymfologická společnost - člen
EORTC Member 14609
Jana Prausová 1,
Česká onkologická společnost 1
ÚZIS 2
Rakovina plic představuje jeden z nejzhoubnějších nádorů s nejkratším přežitím navzdory léčbě. Hlavním rizikovým faktorem pro vznik rakoviny plic je kouření tabáku. Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem rakoviny plic, ročně je u nás diagnostikováno více než 6000 nových případů. Ještě horší fakt je, že každý rok na tento nádor v ČR také 3 500 mužů a 1 500 žen umírá. Navíc nadále stoupá výskyt nových případů i počet úmrtí u žen. Více než 70% nemocných je detekováno ve stádiu, kdy je nádor tak pokročilý, že už jej nelze odoperovat. Optimální je samozřejmě nádor odoperovat, nicméně operační léčbu může podstoupit zejména kvůli rozsahu nádoru jen necelá pětina nemocných. Zbylí nemocní jsou léčeni buď ozářením nebo celkovou léčbou, necílenou chemoterapií, případně cílenou biologickou léčbou nebo imunoterapií. Část pacientů s pokročilou nemocí, kteří jsou v celkově špatném stavu, může být obvykle léčena pouze symptomaticky. Prognóza nemocných s pokročilou rakovinou plic není uspokojivá, jejich přežití nemocných nedosahuje obvykle jednoho roku. Výjimkou jsou pacienti, kteří mohou dostat cílenou léčbu s ohledem na typ nádoru a celkový dobrý stav. I u nich jde však pouze o prodloužení přežití, nikoliv vyléčení. Zásadní pro zlepšení prognózy rakoviny plic je tedy její časná detekce, tak abychom zachytili co nejvíce pacientů ve stádiu, kdy je možná operace. Cestu k časné detekci a zvýšení proporce potenciálně léčitelných pacientů ukazují 2 velké zahraniční studie. Je to americký National Lung Screening Trial (NLST) a evropský (holandsko-belgický) Nelson Trial. Obě studie proběhly na desetitisícových populacích rizikových jedinců, kuřáků středního a staršího věku, kterým bylo prováděno CT hrudníku s cílem odhalit zatím ještě asymptomatické plicní nádory. Ve sledované populaci na základě těchto opatření došlo ke zvýšení podílu operovaných pacientů a významnému prodloužení přežití, konkrétně o 20 %, respektive 26%. Na základě pozitivních výsledků těchto studií je v ČR plicními lékaři připravován pod záštitou MZČR a s podporou ÚZIS projekt časné detekce rakoviny plic ve spolupráci s praktickými lékaři, radiology, onkology, hrudními chirurgy a se zástupci Státního ústavu pro jadernou bezpečnost a pojišťoven. Cílovou populací projektu budou kuřáci se zátěží alespoň 20 balíčkoroků ve věku 55- 74 let. Součástí projektu bude i motivace zařazených jedinců k odvykání kouření. Celospolečenský dopad screeningu dle přepodkladu založeného na výsledcích výše uvedených studií spočívá ve významném snížení úmrtnosti na karcinom plic a snížení ekonomických nákladů spojených s časným úmrtí jedinců spojených v produktivním věku a s nákladnou léčbou pokročilých stádií rakoviny. Při současné mortalitě kolem 5400 nemocných/rok by teoreticky bylo možné v ČR zachránit až 300 lidí. Provedená studie navíc může mít širší dopad na zdraví plic tím, že budou časně detekovány jiné závažné nemoci, jako jsou intersticiální plicní procesy a emfyzém. Projekt časné detekce rakoviny plic bude spojen i s propagací nekouření a odvykání kouření v cílové populaci, což je nejlepší primární prevencí rakoviny plic.
prof. MUDr. Martina Vašáková Ph. D.
Medailonek
Prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph. D
Profesorka Martina Vašáková promovala na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze.
Získala atestace z vnitřního lékařství, tuberkulóza a respirační nemoci (dnes pneumologie a ftizeologie), alergologie a klinická imunologie, specializaci v oboru bronchologie a licenci intervenční bronchologie. Profesorkou v oboru vnitřní lékařství byla jmenována v roce 2015.
V dubnu roku 2021 se stala 1. náměstkyní ministra zdravotnictví. Od roku 2016 je přednostkou Pneumologické kliniky 1.LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice.
Profesorka Martina Vašáková je předsedkyní Výboru České Pneumologické a ftizeologické společnosti, vedoucí mezinárodního registru idiopatické plicní fibrózy - EMPIRE, členkou Kolegia ředitele České iniciativy pro asthma, členkou Oborové rady Imunologie UK a členkou dalších českých a mezinárodních společností.
Profesorka Martina Vašáková je velmi aktivní v publikační činnosti, za kterou dostala také více ocenění, jako např.: Cenu rektora UK v roce 2013 za Monografii Vašáková M., Polák J., Matěj R.: Intersticiální plicní procesy.
Z vědeckých výsledků nepublikačních je velmi důležité zmínit Průmyslový vzor: 2015 - Biodegradabilní tracheální stent, za který dostala Cenu inovace 2015.
Martina Vašáková 1,
Pneumologická klinika 1 LF UK a FTN 1
U závažných forem generalizované atopické dermatitidy (AD) dětí po vyčerpání všech možností intenzivní lokální terapie, režimových i dietních opatřeních ve spolupráci s alergologem, imunologem nasazujeme celkovou imunosupresivní léčbu zasahující do imunopatogeneze AD. Používáme jednak konvenční imunosupresiva a nově také po splnění indikačních podmínek i biologickou léčbu, kterou je možno nasadit u dětí od 6 let věku. V topické léčbě AD nás nově čeká nesteroidní inhibitor fosfodiesterázy 4 nebo topický inhibitor Janus kinázy (JAK). Mezi novější diagnostické jednotky u dětí patří mezi paravirové exantémy – Papulo-purpurický syndrom rukavic a ponožek, Eruptivní pseudoangiomatóza, Eruptivní hypomelanóza a kožní projevy Covid- 19.
MUDr. Iveta Tomšíková
Životopis není k dispozici
Iveta Tomšíková 1, Jana Čadová 2,
MUDr. Iveta Tomšíková, Dětská kožní ambulance, Klaudiánova nemocnice Mladá Boelslav 1
prim. MUDr. Jana Čadová, Dermatologické oddělení pro děti, FN Motol, Praha 2
Převážně psychická zátěž a z evolučního hlediska rychlé změny dramaticky měnící život v moderní společnosti se odrážejí nejen v oblasti tělesného, ale stále pronikavěji i duševního zdraví každého z nás. K renezanci v hledání vztahu duše a těla přispěly možnostmi moderních metod biochemie, molekulární biologie, zobrazovacích a neurofyziologických metod s možností počítačové analýzy biologických signálů. Jedním z „hot topic“ témat je poznání, že náš vnitřní život je kromě civilizačních faktorů a psychosociálního stresu exponován i faktorům vyplývajícím z dopadu infekce SARS-COV2. Z pohledu biologického se předpokládá, že si virus vytváří příznivé podmínky pro svou replikaci tím, že vyvolává hypoxii v mikroprostředí vybraných oblastí mozku, tedy i těch, které jsou důležité pro paměť a soustředění. Je tak možné, že v oblastech mozkové hypoxie může dojít k narušení energetického metabolismu neuronových buněk po integraci virového genomu, což vede k mitochondriální dysfunkci. Vzhledem k vysoké úrovni metabolismu potřebují mozkové tkáně okamžitý přísun kyslíku a při jeho nedostatku dochází k narušení neuronální funkce. Vzniklé kognitivní postižení jedinců (označované jako "brain fog") tak dále napomáhá šíření viru, protože ovlivňuje jejich poznávací funkce a schopnost ovládat své chování. Stav dále negativně ovlivňují vysoké koncentrace cytokinů, které mění metabolismus neurotransmiterů, a stresové okolnosti, které na nás působí navíc v podmínkách biologickým působením viru oslabené odolnosti vůči stresu. Potíže významně zesiluje to, když se přidruží poruchy spánku, neboť spánek je esenciální pro paměť, soustředění, kognici apod. Interakce, kterou lze vysvětlit spektrum přítomných příznaků, probíhá především aktivací specifických enzymatických systémů v mozku, což ve svých důsledcích vede k depleci serotoninu a melatoninu, ale také k narušení procesu neuroneogeneze. Vzhledem k biologické podstatě postcovidových následků je vhodné řešit potíže tzv. hygienicko-dietním režimem (pohyb, rytmus spánek/bdění, skladba potravy) anebo psychofarmakologickou léčbou v závislosti na spektru a závažnosti přítomných příznaků.
doc. MUDr. Martin Anders Ph.D.
Doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D. se čerstvě plně věnuje práci přednosty Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, předtím rozvíjel činnost Centra pro biologickou diagnostiku a léčbu, jehož součástí je zejména laboratoř stimulačních metod resp. moderních aplikací elektrokonvulzivní léčby, repetitivní transkraniální magnetické stimulace, přímé stimulace stejnosměrným proudem a stimulace jasným světlem (fototerapie). Svůj zájem však dlouhodobě směřuje do realizace reformy psychiatrické péče a do oblasti mezioborové medicíny, zejména detekce psychických poruch v populaci tělesně nemocných pacientů. Jeho práce byly oceněny několika cenami Psychiatrické společnosti ČLS JEP a Společnosti pro biologickou psychiatrii. V současnosti je bývalým předsedou Psychiatrické společnosti ČLS JEP, pro niž dlouhodobě vykonával a nadále i vykonává činnost konzultanta a garanta pro psychofarmakologické otázky ve vztahu k Ústavu pro kontrolu léčiv. Po dobu více než 10ti let byl vedoucím redaktorem oficiálního časopisu Psychiatrické společnosti ČLS JEP s více než stoletou historií „České a slovenské psychiatrie“.
Martin ANDERS 2,
Psychiatrická klinika 1.LF UK a VFN v Praze 1
Výzkumné projekty MZ ČR – RVO VFN64165 a Q27/LF1. 2
Příspěvek se zabývá moderním pojetím péče o duševní zdraví. V úvodu analyzuje problematiku stresu a vyhoření v oblasti zdravotnictví, dále se soustředí na to, jak se duševnímu zdraví věnovat prakticky.
prof. PhDr. Radek Ptáček Ph.D.
Profesor lékařské psychologie, klinický psycholog, působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Věnuje se propojováním psychologických a medicínských poznatků a jejich praktickému využití. K tématu publikoval více než 250 původních prací, je autorem nebo spoluautorem 20 monografiík, převážně z oblasti lékařské psychologie a etiky.
Radek Ptáček 1,
Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty a Všeobecné nemocnice v Praze 1
Pandemie nemoci covid-19 zvyšuje v současné době míru rizika vzniku závislosti, a to nejen na moderních technologiích, ale prohlubuje i jiné závislosti a duševní problémy. Zhoršení psychických problémů, zvýšení úzkosti, strachu a sociální izolace vede nejen u dětí a dospívajících, ale také u dospělých k narůstajícím problémům v oblasti digitálních závislostí, rozvíjí se a prohlubuje se užívání alkoholu, tabáku, léků, případně dalších nelegálních drog. Problémy v oblasti digitální závislosti se mohou projevit neschopností opustit hru v daném čase, trávením více času ve hře, častější kontrolou e-mailů nebo sociálních sítí, zameškáním povinností, případně pokračováním v činnostech, přestože přinášejí negativní důsledky. Podobné je tomu u látkových závislostí, kdy uživatel ztrácí kontrolu nad užíváním, narůstá tolerance k účinkům látky, užívá, aby zeslabil nebo odstranil odvykací příznaky, postupně zanedbává jiná potěšení a zájmy, v užívání pokračuje i přes jasný důkaz škodlivých následků. Pandemická situace se ale také promítla do fungování adiktologických služeb, ve kterých stoupl počet zájemců o léčbu a léčených klientů. Některé do služeb přivedl prohlubující se závislostní problém, některé touha po pozitivní změně a motivace ke změně životního stylu.
Šťastná Lenka
Vystudovala jednooborovou psychologii FF MU v Brně, postgraduálního studium klinické psychologie na UP v Olomouci a v roce 2015 získala osvědčení o samostatném výkonu povolání bez odborného dohledu - adiktolog. Od roku 2005 pracuje na 1. lékařské fakultě jako odborná asistentka oboru adiktologie, od roku 2015 pracuje také jako vedoucí Adiktologické ambulance a Ambulance dětské a dorostové adiktologie Kliniky adiktologie VFN v Praze. Je místopředsedkyní České asociace adiktologů a členkou Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Lenka Šťastná 1,
Progres č. Q06/LF1 1
Sociologická analýza na podkladě rozsáhlého průzkumu profesních postojů PL v souvislosti s pandemií COVID-19
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
