Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Abstrakt není k dispozici
Cabrnochová Hana
Díky své dlouholeté práci pro Odbornou společnost praktických dětských lékařů (OSPDL) a Českou vakcinologickou společnost (ČVS) ČLS JEP je v současné době členkou poradního orgánu Ministerstva zdravotnictví České republiky (MZČR) – Expertní pracovní skupiny Národní imunizační komise (NIKO). Na začátku spolupráce s MZČR byla členkou poradního orgánu pro epidemiologii a stála tak u zrodu Národní imunizační komise v roce 2010. Podílela se na úpravách očkovacího kalendáře dětí od roku 2001. Od vzniku oboru Praktický lékař pro děti a dorost (PLDD) vede Katedru PLDD při Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) v Praze, je členkou zkušební komise pro atestační zkoušky v oboru. Jako dlouholetá členka akreditační komise a její předsedkyně se podílela na vytvoření programu specializační náplně oboru PLDD, přípravě a vedení povinných kurzů v příslušném oboru. Již více než 10 let přednáší na 2. LF UK. Ve své odborné a publikační činnosti se zaměřuje na problematiku očkování dětí, je členkou redakční rady časopisu Vakcinologie. Po několikaleté práci na Klinice dětského a dorostového lékařství 1. LF UK v Praze odešla v roce 1997 do primární péče, provozovala zdravotnické zařízení a nyní se věnuje především práci PLDD v akreditované ordinaci v Praze. Podílí se tak nejen teoreticky, ale i prakticky na přípravě mladých pediatrů, má praktické zkušenosti z oblasti očkování dětí s více než 20-ti letou praxí. Paní doktorka zastává funkci vědeckého sekretáře OSPDL ČLS JEP, je místopředsedkyní ČVS ČLS JEP.
Hana Cabrnochová 1,
Očkovací centrum pro děti Pediatrická klinika 1.LF UK a FTN v Praze, Praktická lékařka pro děti a dorost 1
Historie Dne 1.12.2020 ředitel Fakultní nemocnice v Hradci Králové profesor Palička inicioval vznik Centra post-COVID péče (dále Centrum), prvního multioborového pracoviště v České republice. Potřeba takového komplexního pracoviště automaticky vyplynula z rostoucích potřeb desítek pacientů, jež trpěli polymorfními obtížemi po prodělaném onemocnění COVID 19. S ohledem na subakutní a chronické komplikace po onemocnění COVID-19 již od začátku činnosti Centra byla zvolena cesta široké mezioborové spolupráce, ke které byla vyzvána celá řada odborníků – ORL lékař, kardiolog, revmatolog, gastroenterolog, dermatolog, nefrolog, radiolog, psychiatr, neurolog, soudní lékař a další, z nichž byla administrativně ustanovena rada Centra postCOVIDové péče. Začátek činnosti Centra byl pozvolný, neboť probíhal ještě v hojné míře akutní COVID a neměli jsme plné personální obsazení. Nicméně již od začátku bylo naší snahou vypracovat racionální diagnosticko-léčebné algoritmy, které by pomohly v péči o tyto pacienty. Lékaři Plicní kliniky na konci roku 2020 iniciovali vznik pozičního dokumentu České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP zabývající se diagnostikou a terapií postCOVIDového postižení (více na www.pneumologie.cz). Provoz V současné době (květen 2021) funguje postCOVIDová poradna na Plicní klinice FNHK od pondělí do pátku od 7 do 14 hodin. Od 14 hodiny probíhají telefonické konzultace s pacienty. V případě izolované mimo-respirační symptomatologie již při objednávání pacienty odkazujeme přímo na jednotlivá spolupracující pracoviště. Základní cíle Centra Centrum se věnuje osobám trpícím postCOVID postižením. Většina nemocných po prodělání akutního COVID pociťuje přítomnost symptomů, menší část pacientů se známkami orgánového postižení je oligosymptomatické či dokonce asymptomatická. Protože akutní COVID je infekční virovou pneumonií (zápal plic) není překvapivé, že většina symptomů po prodělání akutní fáze COVID se týká převážně respiračního systému (dušnost, kašel, bolesti na hrudi, menší schopnost dýchání při fyzické zátěži). Další nemocní trpí mimorespiračními projevy jako je únava, bolesti hlavy, poruchy čichu, poruchy chuti, snížení mentálních schopností, případně padání vlasů. Dle mezinárodního konsenzu akceptovaného ČPFS ČLS JEP je akutní COVID ohraničen dobou 4 týdnů, patologické situace od 5. do 11.týdne nazýváme subakutním COVIDem, a jako chronický COVID (ev.postCOVID postižení) označujeme situace přítomná po nejméně 3 měsících (12 týdnech) od vzniku akutního COVID onemocnění. Některá zahraniční pracoviště používají pojem long COVID pro každý případ se symtomy či známkami orgánového postižení po déle než měsíci od diagnózy. První výsledky práce Centra Během prvních pěti měsíců bylo systematicky a multi-oborově vyšetřeno více jak 600 pacientů. Desítky dalších bylo zkonzultováno. V přítomnosti specifických patologií (organizující se pneumonitidy či plicní fibrózy, difuzní bronchiolitidy, plicní embolie, myokarditidy, vypadávání vlasů, anxiety, deprese, poruch paměti atd.) využíváme osvědčených obecných léčebných postupů (systémové glukokortikosteroidy, makrolidy, inhalační bronchodilatancia, antikoagulancia, lokální kožní léčiva, psychofarmaka atd.). Při nespecifické poruše dýchání a celkové únavě doporučujeme pravidelnou rehabilitační léčbu ev. lázeňskou péči v zavedených zařízeních (například Jánských Lázních). Kromě rutinní péče provádíme analýzy dosud získaných dat, trvá prospektivní sledování symptomů a zaznamenávání léčby u studiových i mimostudiových (rutinních) pacientů. Nově byla zahájena menší pilotní studie TERKA věnovaná otázce telerehabilitace pacientů v subakutní fázi COVID. Probíhají odběry moči a krve cílené na posouzení zánětlivého poškození v pozdnějších fázích COVID. S kolegy chystáme velký celonemocniční projekt věnovaný COVID a jeho dlouhodobým následkům. Závěr Akutní COVID následovaný subakutním COVIDem případně chronickým post-COVIDem jsou denním chlebem plicních lékařů v celém světě. Doufáme, že dosavadní zkušenosti nám pomohou se s následky virové pandemie co možná nejlépe vypořádat.
doc.MUDr. Vladimir Koblížek PhD.
Vladimír Koblížek - plicní lékař Plicní klinika FN HK a LF HK UK
Vladimír Koblížek 1, Michal Kopecký 1, Mikuláš Skála 1,
Plicní klinika FN HK a LF HK UK 1
Abstrakt není k dispozici
prof. MUDr. Vašáková Martina, Ph. D.
Medailonek
Prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph. D
Profesorka Martina Vašáková promovala na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze.
Získala atestace z vnitřního lékařství, tuberkulóza a respirační nemoci (dnes pneumologie a ftizeologie), alergologie a klinická imunologie, specializaci v oboru bronchologie a licenci intervenční bronchologie. Profesorkou v oboru vnitřní lékařství byla jmenována v roce 2015.
V dubnu roku 2021 se stala 1. náměstkyní ministra zdravotnictví. Od roku 2016 je přednostkou Pneumologické kliniky 1.LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice.
Profesorka Martina Vašáková je předsedkyní Výboru České Pneumologické a ftizeologické společnosti, vedoucí mezinárodního registru idiopatické plicní fibrózy - EMPIRE, členkou Kolegia ředitele České iniciativy pro asthma, členkou Oborové rady Imunologie UK a členkou dalších českých a mezinárodních společností.
Profesorka Martina Vašáková je velmi aktivní v publikační činnosti, za kterou dostala také více ocenění, jako např.: Cenu rektora UK v roce 2013 za Monografii Vašáková M., Polák J., Matěj R.: Intersticiální plicní procesy.
Z vědeckých výsledků nepublikačních je velmi důležité zmínit Průmyslový vzor: 2015 - Biodegradabilní tracheální stent, za který dostala Cenu inovace 2015.
Martina Vašáková 1,
MZ ČR 1
Ohlédnutí za očkováním proti covid-19 v ordinacích všeobecných praktických lékařů a co bude dál? Příspěvek shrnuje dosavadní průběh očkování, možnosti organizace v různých typech praxí s ohledem na jejich odlišný charakter a situaci v jednotlivých krajích. Role praktických lékařů v edukaci a motivaci pacientů k očkování je zásadní. Ačkoliv není pro všechny praxe reálné aktivně plně zajišťovat očkování proti covid-19, pomocí cílené kooperace více ordinací v jedné lokalitě, využívání možností komunitní pomoci, spolupráce s očkovacími centry a mobilními očkovacími týmy je možné zásadně ovlivnit další průběh pandemie covid-19.
MUDr. Ludmila Bezdíčková
Praktická lékařka z Prahy 6. Narozena 1980, vystudovala 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (1998-2004). Do r. 2011 pracovala jako sekundární lékařka na Oddělení klinické hematologie FNKV a v laboratoři průtokové cytometrie. Od r. 2011 zařazena do oboru VPL, předatestační praxi absolvovala v Ordinaci Mucha. V r. 2016 úspěšně atestovala v oboru, t.č. provozuje vlastní ordinaci, ve které navázala na rodinnou praxi. Je školitelkou v oboru VPL na 1. a 3. LF UK. Od r. 2020 aktivně spolupracuje se Společností všeobecného lékařství ČLS JEP a Sdružením praktických lékařů jako odborná konzultantka.
Ludmila Bezdíčková 1,
Ordinace praktického lékaře, Praha 6 1
Abstrakt není k dispozici
Díky své dlouholeté práci pro Odbornou společnost praktických dětských lékařů (OSPDL) a Českou vakcinologickou společnost (ČVS) ČLS JEP je v současné době členkou poradního orgánu Ministerstva zdravotnictví České republiky (MZČR) – Expertní pracovní skupiny Národní imunizační komise (NIKO). Na začátku spolupráce s MZČR byla členkou poradního orgánu pro epidemiologii a stála tak u zrodu Národní imunizační komise v roce 2010. Podílela se na úpravách očkovacího kalendáře dětí od roku 2001. Od vzniku oboru Praktický lékař pro děti a dorost (PLDD) vede Katedru PLDD při Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) v Praze, je členkou zkušební komise pro atestační zkoušky v oboru. Jako dlouholetá členka akreditační komise a její předsedkyně se podílela na vytvoření programu specializační náplně oboru PLDD, přípravě a vedení povinných kurzů v příslušném oboru. Již více než 10 let přednáší na 2. LF UK. Ve své odborné a publikační činnosti se zaměřuje na problematiku očkování dětí, je členkou redakční rady časopisu Vakcinologie. Po několikaleté práci na Klinice dětského a dorostového lékařství 1. LF UK v Praze odešla v roce 1997 do primární péče, provozovala zdravotnické zařízení a nyní se věnuje především práci PLDD v akreditované ordinaci v Praze. Podílí se tak nejen teoreticky, ale i prakticky na přípravě mladých pediatrů, má praktické zkušenosti z oblasti očkování dětí s více než 20-ti letou praxí. Paní doktorka zastává funkci vědeckého sekretáře OSPDL ČLS JEP, je místopředsedkyní ČVS ČLS JEP.
Hana Cabrnochová 1,
Očkovací centrum pro děti Pediatrická klinika 1.LF UK a FTN v Praze, Praktická lékařka pro děti a dorost 1
viz MUDr. Astrid Matějková
MUDr Zuzana Šnajdrová
Životopis není k dispozici
Astrid Matějková 1, Zuzana Šnajdrová 1, Hana Vaňková 1,
ČGGS - ČLS JEP 1
Nemocnice Milosrdných sester sv. K. Boromejského v Praze 1 2
Workshop na aktuální téma je uspořádán společně s Českou geriatrickou a gerontologickou společností; jeho cílem je seznámení s doporučenými postupy pro screening demencí a seznámení s vykazováním ve směru k pojišťovnám v rámci preventivních prohlídek našich pacientů. Dále se zaměříme na časné příznaky demencí, možnosti vyšetřovacích metod v rámci diferenciální diagnostiky syndromu demence a se standardy péče o pacienty s demencí ať už v ordinacích praktiků a nebo ambulantních specialistů včetně toho, kterého ambulantního specialistu je vhodné zvolit pro naše pacienty. Závěrečná část workshopu se bude týkat právní problematiky zahrnující dominantně náš denní chléb - řidičské průkazy.
MUDr. Astrid Matějková
Životopis není k dispozici
MUDr. Hana Vaňková,Ph.D. 3, MUDr. Astrid Matějková 1, MUDr. Zuzana Šnajdrová 2,
Geriatrické centrum, Pardubická nemocnice a praktická lékařka, Pardubice 1
Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze 1 2
3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha 3
Prevence zánětu dásní v souvislostech systémového onemocnění - Diabetes, Alzheimrova choroba, kardiovaskulární onemocnění a další.
Gliptiny neboli DPP- 4 blokátory Jedná se o skupinu látek, které blokují odbourávání glucagon like peptidu /GLP-1/ /a inzulinotropního peptidu závislého na glukoze/ GIP glucose -dependent insulinotropic polypeptide 1 / cestou selektivní inhibice DPP-4 / dipeptidylpeptidázy 4/. Prodloužení biologického poločasu GLP-1 se děje buď útlumem jeho degradace cestou DPP-4 inhibitorů /gliptinů/ a nebo přímou stimulací receptoru peptidovými agonisty /GLP-1 agonisté/ , které jsou zároveň odolné k degradaci peptidem DPP-4 . V druhém případě jde o injekční preparáty perorálně neaplikovatelné /došlo by k degradaci v žaludku/. U DM II je prokazován defekt tvorby GLP-1. GLP-1 je jedním ze dvou základních hormonů inkretinového systému Je produkován střevnímu buňkami a má velmi krátký poločas /v minutách dojde k rychlé degradaci enzymem dipeptidylpeptidázou- 4 /. Na periferii je jeho účinek zprostředkován aktivací receptorů pro GLP-1. GLP-1 zvyšuje citlivost beta buněk pankreatu k sekrečnímju podnětu, , upravuje kvalitu sekrece inzulinu v prvé fázi sekrece inzulinu /a zde ji zvyšuje/ a snižuje sekreci glukagonu. Účinek je prandiální a glukozodependentní , t.j. neprojeví se při normální nebo snížené glykemii a ustává při poklesu glykemie k normálu. Při léčbě proto nedochází k hypoglykemiím. GLP-1 sám o sobě snižuje chuť k jídlu a zpomaluje vyprazdňování žaludku. Je prokázán příznivý efekt na proliferaci beta buněk pankreatu a snížení jejich apoptozy. V současné době jsou na trhu ze strany DPP-4 inhibitorů alogliptin,linagliptin, saxagliptin,sitagliptin a vildagliptin a jsou nyní uvolněny k preskripci i do rukou praktických lékařů za respektování vymezujících podmínek daných preskripčním omezením „P“. • Gliptin je hrazen v kombinaci s metforminem a/nebo sulfonylureou nebo v kombinaci s thiazolidindiony u pacientů, u nichž použití maximálních tolerovaných dávek zmíněných léčiv po dobu alespoň 3 měsíců společně s režimovými opatřeními nevedlo k uspokojivé kompenzaci diabetu definované jako hladina HbA1c nižší než 60 mmol/mol. Nedojde-li k prokazatelnému zlepšení kompenzace diabetu o 7 % či vyššímu poklesu hladiny HbA1c při kontrole po 6 měsících léčby, gliptin není dále hrazen. V kombinaci s inzulinem nejsou léčivé přípravky s obsahem gliptinu hrazeny. MUDr Zdeněk Hamouz
MUDr. Zdeněk Hamouz
MUDr Zdeněk Hamouz
narozen 6.10.1951
Vzdělání: FVL UK Praha I LF 1969-1975, atestace vnitřní lékařství I.stupně , všeobecné lékařství I a II stupně
Profesní aktivity : 1989 -1990 člen Výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, v letech 90-92 místopředseda SVL ČLS JEP, 1990 zakládající člen Sdružení praktických lékařů ČR, člen výboru 1990-1996 , od r. 1996 do r. 2005 místopředseda Sdružení praktických lékařů ČR.
Odborné aktivity
Externí spolupracovník ILF, 1994- 2007 v předatestačních kursech k atestacím oboru všeobecného lékařství a v posledních letech v seminářích katedry diabetologie IPVZ.
Od 90.let přednášková činnost pro praktické lékaře v rámci kontinuálního doškolování na okresech: dyslipoproteinemie, metabolický syndrom, primární prevence ICHS, diabetes a spolupráce na doporučených postupech pro VPL v téže problematice.
Člen Českého Institutu metabolického syndromu od roku 2005- doposud .
Člen Oborové komise pro VPL při vědecké radě ČLK.
Zdeněk Hamouz 1,
MUDr Zdeněk Hamouz 1
Syndrom diabetické nohy má významný negativní vliv na kvalitu života pacienta. Při časné diagnostice a adekvátní komplexní terapii nemusí končit amputací. V praxi diagnostikujeme syndrom diabetické nohy u diabetiků s typickými ulceracemi nebo gangrénami na nohou, u pacientů po amputacích nebo s Charcotovou osteoartropatií a u pacientů s osteomyelitidou kostí nohy.Hlavními patogenetickými faktory vedoucími k rozvoji diabetické nohy jsou diabetická neuropatie, diabetická angiopatie, infekce a snížená pohyblivost kloubů. Zevními vyvolávajícími příčinami ulcerací bývají otlaky nejčastěji z nesprávné obuvi, spáleniny, drobné úrazy a dekubity. Moderní multidisciplinární přístup k terapii syndromu diabetické nohy spojený s důslednou prevencí a edukací může zredukovat množství amputací o cca 60%.
MUDr. Milan Flekač Ph. D.
Narozen v Uherském Hradišti, 2003 promoval na Lékařské fakultě v Motole, 2007 získal Ph.D. v oboru biochemie a patobiochemie, se zaměřením na genetiku a molekulární biologii cévních změn při diabetes mellitus a roli oxidačního stresu a antioxidačních enzymů ve vzniku a rozvoji chronických komplikací diabetu. V roce 2007 pracoval na oddělení molekulární biologie Karolinska Institutu ve Stockholmu, kde se zabýval problematikou kandidátních genů pro diabetické onemocnění ledvin u DM 1. typu. V roce 2009 získal specializaci v oboru vnitřního lékařství, v roce 2014 specializaci v oboru endokrinologie a diabetologie. Od roku 2003 pracuje jako lékař na 3. interní klinice endokrinologie a metabolismu VFN, od r. 2005 současně jako odborný asistent na 1. LF Univerzity Karlovy. V rámci diabetologie se zabývá problematikou syndromu diabetické nohy.
Milan Flekač 1, Eva Flekačová 2,
3.interní klinika VFN v Praze 1
Comfort Care Ambulance, s.r.o. 2
Úvod: Zákon ukládá zaměstnavatelům povinnost zajistit svým zaměstnancům a uchazečům o zaměstnání pracovnělékařské služby (dále PLS). Základem spolupráce mezi poskytovatelem PLS a zaměstnavatelem je smluvní vztah, ze kterého plynou jasně definované povinnosti jak pro poskytovatele PLS, tak pro zaměstnavatele (klienta). Povinností lékaře PLS je informovat zaměstnavatele i zaměstnance o možném vlivu faktorů pracovních podmínek a spolupracuje s kontrolními orgány v oblasti bezpečnosti a zdraví při práci. Metodika a cíle: Účastníci workshopu budou seznámeni s právy a povinnostmi poskytovatele PLS a zaměstnavatelů (klientů PLS) na základě platné legislativy. Na straně poskytovatele se jedná o povinnost provádět pracovnělékařské prohlídky, vést dokumentaci, vykonávat pravidelný dohled na pracovišti, poskytovat poradenství. Naproti tomu je zaměstnavatel povinen zajistit poskytovateli PLS potřebnou součinnost, což v praxi znamená, že umožní vstup pověřeným osobám na pracoviště, sděluje informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik, vysílá zaměstnance na pracovnělékařské prohlídky. Dále zajišťuje požadované měření rizikových faktorů, dbá na doporučení poskytovatele pracovnělékařských služeb a postupuje podle závěrů lékařských posudků. Účastníci se seznámí nejvhodnějším zněním smlouvy pro poskytování PLS. Budou upozorněni na oblasti častého výskytu sporných okamžiků o možných třecích ploch ve vztahu zaměstnavatel - poskytovatel PLS. Na několika kazuistikách budou demonstrovány reálné situace z běžné praxe i konfliktní situace a posluchači budou vyzváni k aktivní spolupráci a navržení vlastních řešení či opatření, které budou dále diskutovány. Účastníci WS budou mít prostor nabídnout zkušenosti ze své praxe a budou mít dostatečný prostor v klást dotazy. Závěr: Znalost platné legislativy je zcela zásadní při poskytování pracovnělékařských služeb. Vědomosti o právech a povinnostech poskytovatelů pracovnělékařských služeb a zaměstnavatelů jsou důležité především k vlastní ochraně před možnými právními důsledky neplnění některých zásadních povinností.Kvalitně zpracovaná smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb může pomoci předejít následným nedorozuměním a možným konfliktům ve vztahu poskytovatele pracovnělékařských služeb a zaměstnavatele. Společným cílem, by měla být spokojenost, zdraví a bezpečnost zaměstnanců při práci.
MUDr. Ilona Králová
MUDr. Ilona Králová
14. 2. 1986
Zdaru 1509/8, 140 00 Praha 4
Současná pozice:
Praktický lékař Radotín s.r.o., Praha
Vzdělání:
1. Lékařská fakulta, Univerzita Karlova, 2005 - 2011
Všeobecné praktické lékařství, rok ukončení 2014
Profesní dráha:
2014 - doposud, VPL, Praktický lékař Radotín s.r.o.
20011 - 2014 specializace v oboru Všeobecné praktické lékařství
Člen rady spolku Mladí praktici 2017 - 2019
Člen pracovní skupiny MZČR: Mamografický screening
Vědecké aktivity/kurzy/publikace:
Kurz pracovního lékařství, IPVZ
Kurz myoskeletální medicíny, IPVZ
Spoluautor knihy Všeobecné praktické lékařství
Školitel pro výuku studentů 1. LF UK a 2. LF UK
Publikace: Nejčastější chyby v poskytování pracovnělékařských služeb - Acta Medicinae, Mamografický screening - Bulletin SPL ČR
Ilona Králová 1, Jakub Uher 2,
Praktický lékař Radotín s.r.o. 1
Sdružení praktických lékařů ČR 2
Kvalitní předání dat mezi zdravotnickými zařízeními řeší možné duplicity ve vyšetřování, snižuje chybovost a nedorozumění. Vede k rychlejšímu zpracování dat, resp. zkvalitnění a zrychlení rozhodovacího procesu lékaře s následným benefitem pro pacienta ve smyslu rychlejšího stanovení diagnózy, nebo rychlejší reakce na změnu zdravotního stavu. Pasivně pak ke snížení nákladů v celém systému. Systém eZpravy je praxí ověřeným nástrojem k naplnění těchto cílů. Cílem workshopu je praktická ukázka práce se systémem eZprava.
Petr Machek
CURRICULUM VITAE
MUDr. Petr MACHEK
Date of Birth: 15.3.1969
Citizenship: Czech Republic
Contact Data:
Telephone at work: + 420 724 127 429
E-mail: petr.machek@lekarskyemail.cz
Job Experience:
2005 – till now Fresenius Medical Care Czech Republic
Head doctor
1999 – 2005 EuroCare
Vice Head doctor
ambulance, consiliary practice
1996 – 1999 Department of Internal Medicine, Hospital in Teplice
Medical doctor
Education
1991 - 1996 Faculty of General Medicine, Charles University in Hradec Králové
1999 1st grade attestation in internal medicine
2005 Attestation in nephrology
Current Membership in Professional Associations
2005 – present Czech Nephrology Association
Member
2000 – present ERA/EDTA (European Renal Association/European Dialysis and Transplant Association)
Member
1996 – present The Czech Medical Chamber
Member
Professional Activities – essays accepted for presentation
2000, 2005 Hospital in Hradec Kralove, III. Medical Faculty of Charles University in Prague
The permanent dialysis catheter – technique of implementing – speaker
2007 Nephrology
Advances in the assessment of optimal („dry“) body mass in hemodialyzed patiens –
co-author
2007 NDT (Nephrology Dialysis & Transplantation)
Towards improved cardiovascular management: the necessity of combining blood pressure and fluid overload – co-author
2008 ERA/EDTA Stocholm
Lean body mass in dialysis patients: results of long-term follow up using
biospectroscopy monitoring – poster author
2008 ERA/EDTA Stocholm
Optimal Fluid Status assessed with Bioimpedance Spectroscopy reduces Hypotensive Episodes in HD Patients – poster author
2009 NDT (Nephrology Dialysis & Transplantation)
Guided optimization of fluid status in haemodialysis patients –author
2011 Blood Purification
Determination of dialysis dose: a clinical comparison of methods – co-author
2011 WNC Vancouver
Fluid overload management clinical workflow to achieve
normohydration implementation into a large dad-information system – co author
2013 International Congress of Vascular Access Prag
Using active carbon plaster for haemostasis – poster autor
2014 Initiator and founder of the eZprava system
Petr Machek 1,
eZprava.net s.r.o 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Boženský Jan
Absolvent LF UK v Hradci Králové. Od roku 1994 pracuje v oboru dětského lékařství, v roce 1999 složil druhou atestaci v oboru pediatrie, od roku 2000 pracuje jako primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice v Ostravě. Je členem České pediatrické společnosti a České obezitologické společnosti ČLS JEP, od roku 2010 je členem výboru Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti, je členem Společnosti pro výživu – SPV ( SPV je zapojena do evropských a mezinárodních společenství pro výživu – FENS, IUNS). Klinicky se specializuje v oborech dětské obezitologie a výživy, dětské nefrologie, sonografie a intenzivní medicíny. Aktivně přednáší problematiku dětské výživy a podílí se ve spolupráci s LF v Ostravě na několika výzkumných projektech týkající se dětské výživy a obezity.
Jan Boženský 1,
Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Cabrnochová Hana, MBA
Díky své dlouholeté práci pro Odbornou společnost praktických dětských lékařů (OSPDL) a Českou vakcinologickou společnost (ČVS) ČLS JEP je v současné době členkou poradního orgánu Ministerstva zdravotnictví České republiky (MZČR) – Expertní pracovní skupiny Národní imunizační komise (NIKO). Na začátku spolupráce s MZČR byla členkou poradního orgánu pro epidemiologii a stála tak u zrodu Národní imunizační komise v roce 2010. Podílela se na úpravách očkovacího kalendáře dětí od roku 2001. Od vzniku oboru Praktický lékař pro děti a dorost (PLDD) vede Katedru PLDD při Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) v Praze, je členkou zkušební komise pro atestační zkoušky v oboru. Jako dlouholetá členka akreditační komise a její předsedkyně se podílela na vytvoření programu specializační náplně oboru PLDD, přípravě a vedení povinných kurzů v příslušném oboru. Již více než 10 let přednáší na 2. LF UK. Ve své odborné a publikační činnosti se zaměřuje na problematiku očkování dětí, je členkou redakční rady časopisu Vakcinologie. Po několikaleté práci na Klinice dětského a dorostového lékařství 1. LF UK v Praze odešla v roce 1997 do primární péče, provozovala zdravotnické zařízení a nyní se věnuje především práci PLDD v akreditované ordinaci v Praze. Podílí se tak nejen teoreticky, ale i prakticky na přípravě mladých pediatrů, má praktické zkušenosti z oblasti očkování dětí s více než 20-ti letou praxí. Paní doktorka zastává funkci vědeckého sekretáře OSPDL ČLS JEP, je místopředsedkyní ČVS ČLS JEP.
Hana Cabrnochová 1,
Očkovací centrum pro děti Pediatrická klinika 1.LF UK a FTN v Praze, Praktická lékařka pro děti a dorost 1
Duktální adenokarcinom pankreatu je v současnosti velkým zdravotním problémem tzv. rozvinutých zemí. Naše populace dosahuje v posledních statistikách přední místo v incidenci v Evropě, která bude do roku 2030 očekávaně dvojnásobná. Radikální resekce je v kombinaci s adjuvantní chemoterapií jedinou léčbou s kurativním záměrem. Z významné pokročilosti onemocnění při prvních symptomem onemocnění však rezultuje nízká úspěšnost léčby. Je proto velmi důležité dodržovat racionální diagnosticko-terapeutický postup a co nejdříve zařadit multidisciplinárním týmem pacienta do vhodné skupiny: primárně resekovatelný, borderline resekovatelný, neresekovatelný (lokálně pokročilý nebo metastazující). A zahájit adekvátní terapii. V současnosti neexistuje skríninkový program. Úlohou primární péče je při podezření na toto onemocnění (především podezření na T3cDM, nespecifické příznaky) poslat pacienta do specializovaného centra a tím zvýšit počet nemocných s časnějším záchytem a provedením resekčního výkonu.
Léčení onkologických onemocnění je stále úspěšnější a více nemocných je v dlouhodobé remisi nebo je můžeme považovat za vyléčené. Tito pacienti jsou však schopni vyvinout druhý a další nádor. Je proto nesmírně cenné, že o tyto pacienty je stále pečováno v dispenzární péči a že se vrací do screeningových programů jako ostatní populace. Dispenzarizace je společnou péčí onkologů, záhy po ukončené terapii a lékařů primární péče v případech, kdy se riziko prvního nádoru stává stále nižším. Vše probíhá velmi úspěšně a onkologové jsou za tuto spolupráci velmi rádi. Druhým nádorem bývá často nádorové onemocnění na pomezí onkologie a hematologie, lymfom. Symptomy tohoto onemocnění, které se nazývají tzv. B symptomy jsou známé a není třeba je připomínat, je nutné na ně myslet a spojit je s možnou nově vznikající malignitou. Druhým nádorem,, můžou být i všechny nádory, které jsou v populaci četné, tedy karcinom prsu, karcinom tlustého střeva a konečníku, karcinom prostaty, karcinom ledviny. Často se kombinují nádory v oblasti ORL a plic. Ve svém sdělení uvedu i četnosti druhých malignit v návaznosti na primární nádor. Jako u každé malignity je nejpodstatnější včasné odhalení, které dává pacientovi větší šanci na dobrou prognózu a méně náročnou terapii.
Doc. MUDr. Jana Prausová Ph.D.
Životopis
MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA
Nar. 3.2.1956 v Praze
R.č.: 565203/0725
Bytem: Praha 5, Zoubkova 1231/4
Vzdělání:
Základní devítiletá škola, Praha 5, U Santošky 17, ukončena 1971
Gymnázium, Praha 5, Na Zatlance 11, ukončeno maturitou 1975
Fakulta všeobecného lékařství University Karlovy v Praze, promoce červenec 1981
Postgraduální vzdělání:
Atestace I. stupně v oboru radioterapie 1985
Atestace II. stupně v oboru radioterapie 1990
Nástavbová atestace v oboru klinická onkologie 2000
Prague International Business School, titul: MBA 2005
Obhájena doktorská disertační práce v rámci postgraduálního studia v kombinované formě na UK 2. LF v doktorském studijním programu Preventivní medicína. Práce na téma: Prognostické faktory ve vztahu k riziku karcinomu prsu a indikace cílené terapie jako prevence relapsu a komplikací léčby.
20.5.2008, titul: Ph.D.
1.10.2013 jmenována docentkou pro obor onkologie
Dosavadní zaměstnání:
Od 1.8.1981 Radioterapeuticko – onkologické oddělení Fakultní nemocnice v Motole –
– sekundární lékař
Od 1.10.1990 Radioterapeuticko – onkologické oddělení Fakultní nemocnice v Motole –
– primářka, současně vedoucí lékař Komplexního onkologického centra ve FN v Motole
Od 1.10.1991 Odborný asistent na 2. lékařské fakultě University Karlovy, katedra Klinické onkologie
Od 1.10.2013 jmenována přednostkou Onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice v Motole
Od 1.1.2018 vedoucí lékař Národního onkologického centra FN v Motole a 2. LF UK
Od roku 2018 vedoucí lékař oboru klinické onkologie pregraduální výuky 2. LF UK
Od roku 2014 školitel v oboru Preventivní medicína doktorského studijního programu 2. LF UK
Členství v odborných společnostech:
Člen vědecké rady ministra zdravotnictví ČR
Předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP
Místopředsedkyně akreditační komise pro obor klinická onkologie
Člen vědecké rady 2. LF UK
Společnost radiační onkologie, biologie a fyziky - člen
Česká společnost paliativní medicíny - člen
Česká společnost všeobecného lékařství - člen
Česká lymfologická společnost - člen
EORTC Member 14609
Jana Prausová 1,
Česká onkologická společnost 1
ÚZIS 2
Rakovina plic představuje jeden z nejzhoubnějších nádorů s nejkratším přežitím navzdory léčbě. Hlavním rizikovým faktorem pro vznik rakoviny plic je kouření tabáku. Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem rakoviny plic, ročně je u nás diagnostikováno více než 6000 nových případů. Ještě horší fakt je, že každý rok na tento nádor v ČR také 3 500 mužů a 1 500 žen umírá. Navíc nadále stoupá výskyt nových případů i počet úmrtí u žen. Více než 70% nemocných je detekováno ve stádiu, kdy je nádor tak pokročilý, že už jej nelze odoperovat. Optimální je samozřejmě nádor odoperovat, nicméně operační léčbu může podstoupit zejména kvůli rozsahu nádoru jen necelá pětina nemocných. Zbylí nemocní jsou léčeni buď ozářením nebo celkovou léčbou, necílenou chemoterapií, případně cílenou biologickou léčbou nebo imunoterapií. Část pacientů s pokročilou nemocí, kteří jsou v celkově špatném stavu, může být obvykle léčena pouze symptomaticky. Prognóza nemocných s pokročilou rakovinou plic není uspokojivá, jejich přežití nemocných nedosahuje obvykle jednoho roku. Výjimkou jsou pacienti, kteří mohou dostat cílenou léčbu s ohledem na typ nádoru a celkový dobrý stav. I u nich jde však pouze o prodloužení přežití, nikoliv vyléčení. Zásadní pro zlepšení prognózy rakoviny plic je tedy její časná detekce, tak abychom zachytili co nejvíce pacientů ve stádiu, kdy je možná operace. Cestu k časné detekci a zvýšení proporce potenciálně léčitelných pacientů ukazují 2 velké zahraniční studie. Je to americký National Lung Screening Trial (NLST) a evropský (holandsko-belgický) Nelson Trial. Obě studie proběhly na desetitisícových populacích rizikových jedinců, kuřáků středního a staršího věku, kterým bylo prováděno CT hrudníku s cílem odhalit zatím ještě asymptomatické plicní nádory. Ve sledované populaci na základě těchto opatření došlo ke zvýšení podílu operovaných pacientů a významnému prodloužení přežití, konkrétně o 20 %, respektive 26%. Na základě pozitivních výsledků těchto studií je v ČR plicními lékaři připravován pod záštitou MZČR a s podporou ÚZIS projekt časné detekce rakoviny plic ve spolupráci s praktickými lékaři, radiology, onkology, hrudními chirurgy a se zástupci Státního ústavu pro jadernou bezpečnost a pojišťoven. Cílovou populací projektu budou kuřáci se zátěží alespoň 20 balíčkoroků ve věku 55- 74 let. Součástí projektu bude i motivace zařazených jedinců k odvykání kouření. Celospolečenský dopad screeningu dle přepodkladu založeného na výsledcích výše uvedených studií spočívá ve významném snížení úmrtnosti na karcinom plic a snížení ekonomických nákladů spojených s časným úmrtí jedinců spojených v produktivním věku a s nákladnou léčbou pokročilých stádií rakoviny. Při současné mortalitě kolem 5400 nemocných/rok by teoreticky bylo možné v ČR zachránit až 300 lidí. Provedená studie navíc může mít širší dopad na zdraví plic tím, že budou časně detekovány jiné závažné nemoci, jako jsou intersticiální plicní procesy a emfyzém. Projekt časné detekce rakoviny plic bude spojen i s propagací nekouření a odvykání kouření v cílové populaci, což je nejlepší primární prevencí rakoviny plic.
prof. MUDr. Martina Vašáková Ph. D.
Medailonek
Prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph. D
Profesorka Martina Vašáková promovala na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze.
Získala atestace z vnitřního lékařství, tuberkulóza a respirační nemoci (dnes pneumologie a ftizeologie), alergologie a klinická imunologie, specializaci v oboru bronchologie a licenci intervenční bronchologie. Profesorkou v oboru vnitřní lékařství byla jmenována v roce 2015.
V dubnu roku 2021 se stala 1. náměstkyní ministra zdravotnictví. Od roku 2016 je přednostkou Pneumologické kliniky 1.LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice.
Profesorka Martina Vašáková je předsedkyní Výboru České Pneumologické a ftizeologické společnosti, vedoucí mezinárodního registru idiopatické plicní fibrózy - EMPIRE, členkou Kolegia ředitele České iniciativy pro asthma, členkou Oborové rady Imunologie UK a členkou dalších českých a mezinárodních společností.
Profesorka Martina Vašáková je velmi aktivní v publikační činnosti, za kterou dostala také více ocenění, jako např.: Cenu rektora UK v roce 2013 za Monografii Vašáková M., Polák J., Matěj R.: Intersticiální plicní procesy.
Z vědeckých výsledků nepublikačních je velmi důležité zmínit Průmyslový vzor: 2015 - Biodegradabilní tracheální stent, za který dostala Cenu inovace 2015.
Martina Vašáková 1,
Pneumologická klinika 1 LF UK a FTN 1
BS je sebezkušenostní metoda, určená k zpracovávání obtížných a zatěžujících situací v praxi lékaře. Vyvinul ji v Anglii v 50 letech minulého století Michael Bálint /psychiatr a psychosomatik/ ve spolupráci s praktickými lékaři. Dnes ji zařazujeme mezi supervizní metody, které slouží k sebepodpoře a seberozvoji. Jejím cílem je kultivace přirozených psychologických dovedností a je prevencí syndromu vyhoření.
U závažných forem generalizované atopické dermatitidy (AD) dětí po vyčerpání všech možností intenzivní lokální terapie, režimových i dietních opatřeních ve spolupráci s alergologem, imunologem nasazujeme celkovou imunosupresivní léčbu zasahující do imunopatogeneze AD. Používáme jednak konvenční imunosupresiva a nově také po splnění indikačních podmínek i biologickou léčbu, kterou je možno nasadit u dětí od 6 let věku. V topické léčbě AD nás nově čeká nesteroidní inhibitor fosfodiesterázy 4 nebo topický inhibitor Janus kinázy (JAK). Mezi novější diagnostické jednotky u dětí patří mezi paravirové exantémy – Papulo-purpurický syndrom rukavic a ponožek, Eruptivní pseudoangiomatóza, Eruptivní hypomelanóza a kožní projevy Covid- 19.
MUDr. Iveta Tomšíková
Životopis není k dispozici
Iveta Tomšíková 1, Jana Čadová 2,
MUDr. Iveta Tomšíková, Dětská kožní ambulance, Klaudiánova nemocnice Mladá Boelslav 1
prim. MUDr. Jana Čadová, Dermatologické oddělení pro děti, FN Motol, Praha 2
Lékové problémy provázejí farmakoterapii od nepaměti. V současné lékařské praxi jsou prakticky všudypřítomné. Potřeba jejich řešení je celosvětovým problémem a reaguje na ni výzva WHO z roku 2017. Jen v USA je poškozeno chybami při užívání léků přibližně 1.3 milionu pacientů/rok a jejich řešení stojí 1% veškerých výdajů na zdravotnictví, tj. cca 42 miliardy USD/rok. Nemocnice Na Homolce má s řešením polékových problémů mnohaleté zkušenosti jak v nemocničním prostředí tak také v ambulantním segmentu. Intervence klinického farmaceuta do lékového režimu pacienta je nutná u přibližně 30% hospitalizovaných pacientů (data oddělení klinické farmacie NNH) a až u 80% ambulantních klientů v domovech pro seniory (data NNH z projektu „SENIOR“). Množství polékových problémů je alarmující zejména v seniorské, polymorbidní populaci, kdy u nejkřehčí části populace není farmakoterapie přehodnocována v čase, nedochází k aktualizaci farmakologických anamnéz a reflexi změn, které stáří přináší. Pravděpodobnost výskytu polékových problémů stoupá exponenciálně s množstvím užívaných léčiv a nemocností pacienta. Znalosti o jejich mechanismech vzniku se neustále vyvíjí a klinický význam (manifestace i důsledky) může být velmi různorodý, tj. od většiny naprosto bezvýznamných, přes kontrolovatelné až po život ohrožující. Ve vnímání lékových problémů odbornou i laickou veřejností se setkáváme s různými přístupy, od jejich absolutní bagatelizace až po nekritické obavy, kdy je problematické léčivo z medikace paušálně vysazováno. Oba tyto přístupy jsou nebezpečné a neracionální. Pacient může být na jedné straně ohrožen léky, které jsou rizikové a na straně druhé vlastní nemocí z důvodů vysazení zásadní medikace. Cílem tohoto příspěvku je 1/ přiblížit formou reálných kazuistických sdělení různé typy polékových problémů (případy rozvoje vážných nežádoucích účinků, rizika řetězení farmakoterapie, nerespektování změny funkce eliminačního orgánu, předávkování léky, klinické důsledky lékových interakcí apod.), 2/ navrhnout jejich monitoraci a řešení v klinické praxi a 3/ popsat patofyziologické mechanismy, které jsou za rozvoj jednotlivých problémů zodpovědné. Komplexní znalosti o problematice lékových problémů, tj. jejich klinický význam, rizikové situace a mechanismus vzniku umožňují racionálně vyhodnotit danou situaci, nalézt argumenty pro komunikaci s pacientem a lékařem a nalézt hranici mezi účelnou kombinací a škodlivou polypragmazií. NNH-Nemocnice Na Homolce
PharmDr. Milada Halačová Ph.D.
PharmDr. Milada Halačová, Ph.D.
Vedoucí oddělení klinické farmacie v Nemocnici Na Homolce (NNH) s 20letou praxí v klinické farmacii a klinický farmaceut KAR FN Královské Vinohrady (FNKV): příprava a realizace bioekvivalenčních klinických studií (Výskumný ústav liečiv, Modra), terapeutické monitorování hladin léčiv (FN v Motole, Praha), klinický farmaceut v intenzivní péči (NNH, FNKV). Je předsedkyní Sekce klinické farmacie České farmaceutické společnosti ČLS JEP, členkou hlavního výboru České farmaceutické společnosti, členkou České odborné společnosti klinické farmacie, České společnosti klinické farmakologie, České odborné společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii, International Association for Therapeutic Drug Monitoring and Clinical Toxicology (IATDMCT) a American College of Clinical Pharmacy (ACCP). Je členkou vědecké rady neziskové organizace Průvodce pacienta, z. ú. Autorka vítězného projektu celostátní soutěže „Bezpečná nemocnice 2013“, vedoucí realizačního týmu klinických farmaceutů v celostátním projektu „Farmakoterapie v domovech pro seniory“ realizovaném neziskovou organizací Průvodce pacienta, z. ú. Je asistentkou farmakologického ústavu 2. LF UK; aktivně přednáší v pregraduálním, specializačním a kontinuálním vzdělávání lékařů a farmaceutů.
Milada Halačová 1,
Oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce, klinika KAR Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Farmakologický ústav 2.LF UK Praha 1
Workshop zaměřený na praktická doporučení pro péči o pacienta v závěru života v domácím prostředí. Dáraz bude kladen na plánování péče, řešení symptomů pokročilého onemocnění včetně anticipované preskripce záchranné medikace, indikace ke specializované paliativní péči a spolupráce s ostatními poskytovateli paliativní péče v komunitě.
MUDr. Adam Houska
Adam Houska je vedoucí lékař Podpůrného a paliativního týmu FN Královské Vinohrady v Praze a výzkumný pracovník Centra paliativní péče. V letech 2008–2011 pracoval na Interní klinice ÚVN v Praze. V roce 2015 atestoval ze všeobecného praktického lékařství a v roce 2018 z paliativní medicíny. Koordinoval celostátní projekt paliativnipraktik.cz. V rámci doktorského studia lékařské psychologie na 1. LF UK se věnuje vnímání autonomie a priorit pacientů v závěru života. V roce 2017 získal Avast stipendium pro paliativní péči. Aktivně přednáší a publikuje, vyučuje paliativní péči na 3. LF UK. Absolvoval kurz pro lektory komunikace od společnosti VitalTalk.
Adam Houska 1,
Centrum paliativní péče, z.ú, Praha 1
Podpůrný a paliativní tým FNKV, Praha 2
Oddělení lékařské psychologie, 3 LF UK, Praha 3
(Zpracovat abstrakt pro tuto formu sdělení není případné, vkládám proto Anotaci): Pro praktického lékaře hraje při volbě léčby podstatnou roli vlastní zkušenost a intuice, které nás vedou často správnou cestou. Na naše rozhodování mají však vliv také mínění expertů (kolegů praktických lékařů i specialistů), doporučené postupy a studie, včetně těch randomizovaných kontrolovaných. Výstupy z těchto studií bývají praktickým lékařům v odborných časopisech nebo farmaceutickými zástupci prezentovány jako fakta, o kterých se nediskutuje. Že realita medicíny může být (a bývá) jiná než její teorie, ukazuje nejen naše každodennost v ordinacích, ale i některé další studie. Autor příspěvku Vás zve k zamyšlení nad jednou takovou analýzou.
Martínek Pavel
Pavel Martínek vystudoval 3. lékařskou fakultu UK v Praze, v průběhu studia strávil rok na univerzitě v německém Tübingenu, což ovlivnilo jeho budoucí směřování. Po promoci v roce 2011 získával první praktické zkušenosti v severním Bavorsku, kde začínal na malé interní klinice. Rok pak strávil v chirurgicko-ortopedické ambulanci tamtéž a přes dva roky se věnoval neurologii na jiné regionální klinice rovněž v severním Bavorsku.
V předatestační přípravě pokračoval u bývalého kolegy – praktického lékaře ve středních Frankách (Bavorsko) a dokončil ji v Horní Lužici (Sasko). Atestoval v Mnichově v roce 2018.
Specifická konstelace v trojmezí Německo-ČR-Polsko, kde nějakou dobu žil a pracoval, vedla k založení Česko-německého vzdělávacího spolku, jehož je zakládajícím členem. Cílem je přenos poznatků mezi českými a německými (nejen praktickými) lékaři a odbourávání předsudků.
Od 1.4.2020 se podílí na činnosti nově založeného Kabinetu praktického lékařství 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
V září 2020 založil vlastní ordinaci praktického lékařství v oblasti Českého ráje - Mnichově Hradišti.
Pavel Martínek 1,
3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze - Odborný asistent 1
Ordinace Martínkovi, s.r.o., Mnichovo Hradiště - Všeobecný praktický lékař 2
83 % českých lékařů se dle studie ČLK cítí ohroženo vyhořením, 34 % vykazuje jeho střední až těžké příznaky. Vyhoření přitom významně zvyšuje riziko profesních chyb, snižuje výkonnost, empatii i komunikační schopnosti, přináší dokonce i somatické obtíže. Jak o sebe můžeme co nejlépe pečovat, abychom se mohli dlouhodobě udržitelně co nejlépe starat o své klienty? A jak nám může pozitivní komunikace s pacienty, naším zdravotnickým týmem i sami se sebou pomoci být spokojenější a mít víc energie? Pojďme si udělat chvilku jen pro sebe a vyzkoušet si v rámci interaktivní přednášky jednoduché techniky a praktické tipy pro pozitivní naladění a podporující péči o sebe v denní praxi.
Pavla Mendlová
Kouč a konzultant specializovaný na témata motivace, resilience a komunikace ve zdravotnictví. Ve své práci těží ze svých dlouhodobých zkušeností nemocničního lékaře, koordinátora mezinárodních výzkumných projektů i korporátního odborného poradce a interního kouče. V rámci své soukromé praxe se kromě workshopů a individuálních sezení pro zdravotníky věnuje i výuce na 2.LF UK a MFF UK a dobrovolnictví pro různé pacientské organizace.
Pavla Mendlová 1,
Medicoach, Praha 1
Somatizující pacienti tvoří okolo 20% konzultací v ordinaci praktického lékaře. Co si s takovým pacientem počít? Co k tomu říká současný vědecký výzkum a co vlastní zkušenost praktického lékaře se specializací v psychosomatické medicíně a psychoterapeutickou praxí? Jaký je význam somatizace u pacientů s postcovidovým syndromem? Autor přednášky se ve svém sdělení pokusí odpovědět na tyto otázky a představit plánovaný celorepublikový výzkumný projekt zaměřený právě na pacienty s medicínsky neuchopitelnými tělesnými příznaky a jejich management.
MUDr. Martin Seifert
Martin Seifert promoval v oboru všeobecné lékařství na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v roce 2009. Základní praxi získal především na III. interní klinice, na Klinice rehabilitace a dalších pracovištích VFN v Praze. 5 let pracoval v Německu, částečně na univerzitní neurorehabilitační klinice, částečně jako venkovský praktický lékař. Poté co se vrátil do rodné Prahy, složil v roce 2015 atestaci z Všeobecného praktického lékařství.
V září 2017 dokončil pětiletý psychoterapeutický psychodynamický výcvik se zaměřením na psychosomatiku a od té doby se věnuje psychosomatické a psychoterapeutické praxi s řádnou supervizí. V roce 2019 získal odbornou způsobilost v oboru Psychosomatická medicína. Podílel se například na tvorbě Doporučeného postupu pro praktické lékaře Psychosomatické poruchy a medicínsky nevysvětlitelné příznaky. Napsal také kapitoly do knihy Všeobecné praktické lékařství (Galén, 2019), mj. o psychosomatice.
Od července 2013 pracuje v pražském Karlíně jako praktický lékař ve své ordinaci. Kromě toho působí jako psychosomatický lékař v CKP Sámova a na klinice Atoda, slouží LSPP ve FNKV, od roku 2017 je aktivním členem Rady Mladých praktiků z.s. a vyučuje praktické lékařství a psychosomatiku na 1. LF UK a především na 3. LF UK, kde v únoru 2020 založil Kabinet praktického lékařství, který vede a jehož činnost s nadšením rozvíjí.
Martin Seifert 1,
Kabinet praktického lékařství 3. LF UK 1
Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK 2
Ordinace PL Karlín s.r.o. 3
CKP Sámova 4
Převážně psychická zátěž a z evolučního hlediska rychlé změny dramaticky měnící život v moderní společnosti se odrážejí nejen v oblasti tělesného, ale stále pronikavěji i duševního zdraví každého z nás. K renezanci v hledání vztahu duše a těla přispěly možnostmi moderních metod biochemie, molekulární biologie, zobrazovacích a neurofyziologických metod s možností počítačové analýzy biologických signálů. Jedním z „hot topic“ témat je poznání, že náš vnitřní život je kromě civilizačních faktorů a psychosociálního stresu exponován i faktorům vyplývajícím z dopadu infekce SARS-COV2. Z pohledu biologického se předpokládá, že si virus vytváří příznivé podmínky pro svou replikaci tím, že vyvolává hypoxii v mikroprostředí vybraných oblastí mozku, tedy i těch, které jsou důležité pro paměť a soustředění. Je tak možné, že v oblastech mozkové hypoxie může dojít k narušení energetického metabolismu neuronových buněk po integraci virového genomu, což vede k mitochondriální dysfunkci. Vzhledem k vysoké úrovni metabolismu potřebují mozkové tkáně okamžitý přísun kyslíku a při jeho nedostatku dochází k narušení neuronální funkce. Vzniklé kognitivní postižení jedinců (označované jako "brain fog") tak dále napomáhá šíření viru, protože ovlivňuje jejich poznávací funkce a schopnost ovládat své chování. Stav dále negativně ovlivňují vysoké koncentrace cytokinů, které mění metabolismus neurotransmiterů, a stresové okolnosti, které na nás působí navíc v podmínkách biologickým působením viru oslabené odolnosti vůči stresu. Potíže významně zesiluje to, když se přidruží poruchy spánku, neboť spánek je esenciální pro paměť, soustředění, kognici apod. Interakce, kterou lze vysvětlit spektrum přítomných příznaků, probíhá především aktivací specifických enzymatických systémů v mozku, což ve svých důsledcích vede k depleci serotoninu a melatoninu, ale také k narušení procesu neuroneogeneze. Vzhledem k biologické podstatě postcovidových následků je vhodné řešit potíže tzv. hygienicko-dietním režimem (pohyb, rytmus spánek/bdění, skladba potravy) anebo psychofarmakologickou léčbou v závislosti na spektru a závažnosti přítomných příznaků.
doc. MUDr. Martin Anders Ph.D.
Doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D. se čerstvě plně věnuje práci přednosty Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, předtím rozvíjel činnost Centra pro biologickou diagnostiku a léčbu, jehož součástí je zejména laboratoř stimulačních metod resp. moderních aplikací elektrokonvulzivní léčby, repetitivní transkraniální magnetické stimulace, přímé stimulace stejnosměrným proudem a stimulace jasným světlem (fototerapie). Svůj zájem však dlouhodobě směřuje do realizace reformy psychiatrické péče a do oblasti mezioborové medicíny, zejména detekce psychických poruch v populaci tělesně nemocných pacientů. Jeho práce byly oceněny několika cenami Psychiatrické společnosti ČLS JEP a Společnosti pro biologickou psychiatrii. V současnosti je bývalým předsedou Psychiatrické společnosti ČLS JEP, pro niž dlouhodobě vykonával a nadále i vykonává činnost konzultanta a garanta pro psychofarmakologické otázky ve vztahu k Ústavu pro kontrolu léčiv. Po dobu více než 10ti let byl vedoucím redaktorem oficiálního časopisu Psychiatrické společnosti ČLS JEP s více než stoletou historií „České a slovenské psychiatrie“.
Martin ANDERS 2,
Psychiatrická klinika 1.LF UK a VFN v Praze 1
Výzkumné projekty MZ ČR – RVO VFN64165 a Q27/LF1. 2
Příspěvek se zabývá moderním pojetím péče o duševní zdraví. V úvodu analyzuje problematiku stresu a vyhoření v oblasti zdravotnictví, dále se soustředí na to, jak se duševnímu zdraví věnovat prakticky.
prof. PhDr. Radek Ptáček Ph.D.
Profesor lékařské psychologie, klinický psycholog, působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Věnuje se propojováním psychologických a medicínských poznatků a jejich praktickému využití. K tématu publikoval více než 250 původních prací, je autorem nebo spoluautorem 20 monografiík, převážně z oblasti lékařské psychologie a etiky.
Radek Ptáček 1,
Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty a Všeobecné nemocnice v Praze 1
Pandemie nemoci covid-19 zvyšuje v současné době míru rizika vzniku závislosti, a to nejen na moderních technologiích, ale prohlubuje i jiné závislosti a duševní problémy. Zhoršení psychických problémů, zvýšení úzkosti, strachu a sociální izolace vede nejen u dětí a dospívajících, ale také u dospělých k narůstajícím problémům v oblasti digitálních závislostí, rozvíjí se a prohlubuje se užívání alkoholu, tabáku, léků, případně dalších nelegálních drog. Problémy v oblasti digitální závislosti se mohou projevit neschopností opustit hru v daném čase, trávením více času ve hře, častější kontrolou e-mailů nebo sociálních sítí, zameškáním povinností, případně pokračováním v činnostech, přestože přinášejí negativní důsledky. Podobné je tomu u látkových závislostí, kdy uživatel ztrácí kontrolu nad užíváním, narůstá tolerance k účinkům látky, užívá, aby zeslabil nebo odstranil odvykací příznaky, postupně zanedbává jiná potěšení a zájmy, v užívání pokračuje i přes jasný důkaz škodlivých následků. Pandemická situace se ale také promítla do fungování adiktologických služeb, ve kterých stoupl počet zájemců o léčbu a léčených klientů. Některé do služeb přivedl prohlubující se závislostní problém, některé touha po pozitivní změně a motivace ke změně životního stylu.
Šťastná Lenka
Vystudovala jednooborovou psychologii FF MU v Brně, postgraduálního studium klinické psychologie na UP v Olomouci a v roce 2015 získala osvědčení o samostatném výkonu povolání bez odborného dohledu - adiktolog. Od roku 2005 pracuje na 1. lékařské fakultě jako odborná asistentka oboru adiktologie, od roku 2015 pracuje také jako vedoucí Adiktologické ambulance a Ambulance dětské a dorostové adiktologie Kliniky adiktologie VFN v Praze. Je místopředsedkyní České asociace adiktologů a členkou Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Lenka Šťastná 1,
Progres č. Q06/LF1 1
Sociologická analýza na podkladě rozsáhlého průzkumu profesních postojů PL v souvislosti s pandemií COVID-19
Projekt Národní linka pro odvykání (800 350 000) je provozován Českou koalicí proti tabáku, která se již více než 20 let zabývá tématem odvykání kouření v České republice. Národní linka pro odvykání nabízí telefonické konzultační služby pro osoby starší 15 let, kteří chtějí přestat kouřit. V rámci workshopu Vás provedeme základy diagnostiky kuřáků, doporučenými postupy pro řešení fyzické i psychosociální závislosti a celým procesem odvykání u pacientů a klientů. Zároveň se budeme věnovat metodice práce s klienty přímo na lince. U každého probíhá odvykání jinak. Míra a podoba abstinenčních příznaků se mohou lišit. Mezi nejčastější abstinenční příznaky patří chuť si zakouřit, nervozita, podrážděnost, bolesti hlavy, nevolnost, poruchy spánku a zácpa. Doba trvání abstinenčních stavů se obvykle pohybuje mezi 4–10 týdny, proto doporučujeme používat pomůcky k jejich zmírnění. Budeme se tedy konkrétně bavit o možnostech řešení odvykacích stavů a tipech, které můžete předávat odvykajícím kuřákům. V rámci workshopu se budeme také věnovat novým tabákovým výrobkům - jako elektronická cigareta, zahřívaný tabák či nikotinové sáčky. Workshop vás tedy vybaví řadou konkrétních nástrojů, pomůcek a znalostí k odvykání kouření, které budete moci v praxi aplikovat. Přímo na místě budeme mít též připravené vytištěné materiály, které si budete moci odnést.
Bc. Igor Mikriukov
Mgr. Kristýna Fišerová - vystudovala adiktologii na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a v rámci Národní linky pro odvykání působila jako konzultant, vedoucí týmu a nyní zastává pozici odborného garanta. Kromě toho pracovala také jako adiktolog v pobytové léčbě a nyní pracuje mimo jiné jako DBT terapeut.
Igor Mikriukov 2,
Česká koalice proti tabáku z.s. 2
Praktičtí lékaři hrají v péči o pacienty v závěru života nezastupitelnou roli. Současné trendy paliativní medicíny poukazují na to, že pokud je paliativní péče zahájena časně, tedy ne v posledních týdnech života, ale i měsíce či roky před tím, než nevyléčitelné onemocnění dospěje do své terminální fáze, potom pacienti lépe rozumí cílům léčby a jsou ochotni více se zapojit do rozhodování, což vede k poskytování individualizované péče odpovídající hodnotám a preferencům samotných pacientů. Tito pacienti jsou pak méně často hospitalizování v závěru života a častěji využívají péče lůžkových či domácích hospiců. Časná paliativní péče zahrnuje zejména otevřené rozhovory o pravděpodobném vývoji nevyléčitelného onemocnění včetně rozvahy o prognóze a umožňuje pacientů vytvořit si realistická očekávání toho, co může zdravotní systém v případě pokročilého nevyléčitelného onemocnění nabídnout. Cílem bloku, který je věnovaný této problematice, je ukázat současný stav evidence o rozhovorech o cílech péče s pacienty s pokročilým onemocnění včetně ukázky a reflexe náročného rozhovoru, kde budou prezentovány doporučené postupy pro komunikaci v těchto situacích. V druhé části bloku budeme prezentovat, jakým způsobem je možné propojovat jednotlivé služby poskytující paliativní v komunitě (domácí hospici, agentury domácí péče, lůžkové hospice) a v nemocnici (konziliární nemocniční týmy, ambualnce paliativní medicíny) s cílem vytvořit síť služeb, která zajistí odbornou paliativní péči o většinu pacientů v závěru života. Praktický lékař hraje v této síti významnou koordinační roli.
MUDr. Adam Houska
Životopis není k dispozici
Adam Houska 4,
Centrum paliativní péče, z.ú., Praha 3
Podpůrný a paliativní tým, FNKV, Praha 4
Oddělení lékařské psychologie, 3. lékařská fakulta UK 5
Kazuistika ze závěru pracovní doby. Proč je dobré si dopřát dostatek času i na posudkovou činnost.
MUDr. Jana Škrhová
Narozena 18.8.1986 v Hodoníně. Studium na 1. LF UK úspěšně ukončila v roce 2011. Atestaci v oboru všeobecné praktické lékařství získala v roce 2014. Aktuálně při rodičovské dovolené pracuje na částečný úvazek jako praktická lékařka na Rehabilitační klinice Malvazinky v Praze, kde je zaměstnána od roku 2013. Zde se kromě běžné kurativní činnosti věnuje také pracovnělékařským službám a akupunktuře.
Jana Škrhová 1,
MUDr. Jana Škrhová 1
Ve svých krátkých kazuistikách jsem chtěla vyzdvihnout, jak je důležité znát svého pacienta, jeho rodinnou a osobní anamnesu i jeho naturel. V některých situacích spolu s intuicí lékaře to vede k rychlým úvahám, rychlé diagnostice a léčebnému zásahu. Znalost pacienta, rodinných vazeb i jeho životního stylu je součástí práce praktického lékaře, ze které může pacient jedině profitovat. To se však buduje mnoho let. Tato zkušenost nevznikne za rok ani za dva. Jde o letitý oboustranný vztah, na kterém je obor praktického lékařství postaven.
MUDr. Jaroslava Švandrlíková
LF UK v Plzni jsem ukončila v roce 1981. Poté jsem pracovala 12 let na interním oddělení Nemocnice v Karlových Varech. V roce 1984 jsem složila atestaci I. stupně z vnitřního lékařství a chystala se k atestaci II. stupně. Po revoluci se naskytla možnost zprivatizovat venkovské středisko, proto jsem se rozhodla pro změnu oboru a odchod z nemocnice. Od 1.1.1993 jsem začala pracovat ještě pod hlavičkou Nemocnice s poliklinikou jako praktický lékař ("obvoďák") na různých obvodech v okolí Karlových Varů. V květnu 1994 jsem složila atestaci ze Všeobecného lékařství I. st. a od října 1994 pracuji jako soukromá praktická lékařka na zprivatizovaném středisku vzdáleném asi 10 km od K. Varů. V té době se naskytla příležitost převzít malé závodní středisko v Karlových Varech, jemuž hrozil zánik. Spojila jsem tedy několik ordinací pod jednu hlavičku. Pracuji jak ve městě tak na venkově. Od roku 1995 se angažuji ve Sdružení praktických lékařů, zastávám funkci okresního a krajského zástupce. Pořádám různé vzdělávací akce, zastupuji PL na jednáních, zprostředkovávám informace a servis SPL do jednotlivých ordinací praktických lékařů v kraji. Proto, aby byl hlas PL slyšet i na půdě ČLK, jsem se začala angažovat i v ČLK. V roce 2005 jsem byla zvolena jako delegátka sjezdu, od roku 2010 jsem již potřetí zvolena jako předsedkyně OS ČLK v Karlových Varech.
MUDr. Jaroslava Švandrlíková 1,
Ordinace PL, Karlovy Vary 1
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
