50. ČESKÝ A SLOVENSKÝ CEREBROVASKULÁRNÍ KONGRES

Abstrakt

BACKGROUND False positive diagnoses of acute ischemic stroke can lead to unnecessary treatment with intravenous thrombolysis (IVT) in patients without stroke and false negatives lead to withdrawal of IVT in patients with a stroke. The purpose of this study was to define the yield of baseline Computed Tomogryphy perfusion (CTP) in diagnoses of false positive and negative cases with acute ischemic stroke. METHODS All consecutive patients with acute onset of neurological impairment within 24-hour window had CTP as part of routine scanning protocol. Study meets all STROBE criteria for cohort studies. The diagnostic value of CTP was calculated against both radiological and clinical diagnosis of stroke. CTP was positive in presence of core or penumbra on RAPID. Radiological diagnoses were established as acute infarction on follow up CT/Magnetic Resonance Imaging (MRI) or symptomatic occlusion on baseline CT angiography. Clinical diagnoses were discharge diagnoses of stroke. RESULTS Between Nov/2018-Nov/2019, of 585 patients with acute neurological deficit were scanned with multimodal CT imaging, 500 (85%) were included: 185(37%) had positive CTP, 153 (31%) radiological diagnoses of stroke, and 122 (24%) clinical diagnoses of stroke. When CTP was positive, all patients had a clinical/radiological diagnosis of stroke (positive predictive value and specificity 100%). When CTP was negative, 43% had the following stroke mimics: vertigo of non-vascular cause (23%), epilepsy (18%), orthostatic collapse with transient symptoms (12%), migraine (7%), metabolic causes (6%), amentia (6%), hypertensive encephalopathy (5%). Patients with negative CTP with stroke mimics were younger (6617vs. 7313) and with lower National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS) (median 0; IQR 0-2 vs median 4; IQR 2-6) compared to patients with CTP negative stroke. CONCLUSIONs: Positive CTP is confirmative of stroke. Negative CTP should raise suspicion of stroke mimics, especially in younger patients with less severe stroke symptoms.

Abstrakt

Úvod Delirium je fenotypický syndrom, jehož detekce je v podmínkách intenzivní péče obtížná. V neurointenzivní péči se navíc symptomy deliria překrývají s příznaky primárního postižení mozku a jeho diagnostika je komplikováná, např. u pacientů s fatickou poruchou, či poruchou vědomí. Existují však validované testy s vysokou predikční hodnotou, které můžeme k systematické monitoraci výskytu deliria využít. Doporučení The Society of Critical Care Medicine’s guidelines for Pain Agitation and Delirium (Barr et al., 2013) doporučuje rutinní monitoraci přítomnosti deliria u dospělých kriticky nemocných pacientů pomocí the Confusion Assessment Method for the ICU (CAM-ICU) (Ely et al., 2001) nebo Intensive Care Delirium Screening Checklist (ICDSC) (Bergeron et al. 2001). Tyto screeningové testy však byly validovány převážně na populaci pacientů léčených na koronárních, chirurgických a interních JIP, spíše než u nemocných s primárním postižením mozku (mozkové ikty a úrazy) (Patel et al., 2018). Cíl Cílem projektu byla validace české verze dotazníku Intensive Care Delirium Screening Checklist (ICDSC) (Bergeron et al. 2001) a porovnání jeho senzitivity, specificity, pozitivní a negativní predikční hodnoty s již validovanou českou verzí testu the Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit (CAM-ICU) (Mitášová et al., 2010) u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Metodika Do studie bylo zahrnuto 71 jedinců, kteří splnili vstupní kritéria (první vyšetření do 24 hodin od příjmu na monitorované lůžko pro cévní mozkovou příhodu a SOFA ≥ 1). U pacientů probíhalo denní screeningové vyšetření pomocí dotazníků CAM-ICU a ICDSC a jejich porovnání s expertním hodnocením přítomnosti deliria na základě kritérií DSM-5 jako zlatým standardem. Výsledky Ze 71 zařazených a vyhodnocených pacientů se delirium dle expertního hodnocení, rozvinulo u 23 jedinců (32,4 %). Ze screeningových vyšetření vykazoval dotazník ICDSC vyšší senzitivitu (88,6%), podobnou specificitu (97,7%) pozitivní predikční hodnotu 0,92 a negativní predikční hodnotu 0,97 v porovnání s CAM-ICU (senzitivita 77,3 %, specificita 99,0%, pozitivní predikční hodnota 0,96, negativní predikční hodnota 0,94). Závěr Delirium predikuje vyšší morbiditu a mortalitu a je často signálem neléčené extracerebrální poruchy či onemocnění, jako je sepse, metabolická porucha, farmakologické vlivy v kombinaci s vlivem imobilizace. Proto je monitorace deliria v podmínkách neurointenzivní péče důležitou součástí léčby pacientů a zlepšení jejich prognózy. U pacientů s neurologickým deficitem se ICDSC jeví jako vhodnější screeningový nástroj vzhledem k menší nutnosti verbální komunikace a spolupráce pacienta, která může být u pacientů s neurologickým postižením problematická. Na druhou stranu si vyžaduje větší spolupráci se sesterským personálem. Jedná se ale pouze o předběžné výsledky na malém počtu pacientů. Projekt byl podpořen Interní grantovou agenturou Masarykovy univerzity.

Poster ke stažení

Abstrakt

Cílem sdělení je podat aktuální informace o vývoji situace v oblasti cévních mozkových příhod v souvislosti s pandemií onemocněním COVID-19. Budou prezentovány mechanismy vedoucí k rozvoji iktu jak v důsledku samotného onemocnění COVID-19, tak v souvislosti s očkováním proti tomuto onemocnění, dále ovlivnění prognózy iktů onemocněním COVID-19. Zmíněny budou také dopady pandemie COVID-19 na zajišťování péče pro pacienty s akutním iktem, a to včetně akutní rekanalizační terapie.

Abstrakt

Úvod: Aj napriek signifikantnému pokroku v liečbe akútnej ischemickej cievnej mozgovej príhody (iCMP) je klinický výsledok u pacientov stále výrazne ovplyvnený zápalovou odpoveďou nasledujúcou ischemické poškodenie mozgu. Cieľom prezentovanej štúdie bolo posúdiť potenciálne využitie parametrov kompletného krvného obrazu, vrátane indexov a pomerov, v predikcii nepriaznivého klinického výsledku u pacientov s akútnou iCMP podstupujúcich mechanickú trombektómiu. Metodika: Do jednocentrovej retrospektívnej štúdie bolo zahrnutých 179 pacientov, z toho 89 (49,7%) žien. Analyzované dáta pozostávali z demografických charakteristík, rizikových faktorov, klinických dát, laboratórnych parametrov stanovených v čase prijatia a klinického výsledku po troch mesiacoch od akútnej iCMP. Na základe klinického výsledku hodnoteného po troch mesiacoch od liečby mechanickou trombektómiou pomocou modifikovanej Rankinovej škály (mRS) boli pacienti rozdelení na skupinu s priaznivým (mRS 0-2) a nepriaznivým klinickým výsledkom (mRS 3-6). S cieľom detekcie nezávislého prediktora nepriaznivého klinického výsledku bola použitá multivariačná logistická regresná analýza. Výsledky: Nepriaznivý klinický výsledok bol po troch mesiacoch zistený u 101 pacientov (54,4%). Multivariačná logistická regresná analýza potvrdila, že pomer lymfocytov a monocytov (LMR) je nezávislým prediktorom nepriaznivého klinického výsledku (odds ratio = 0.761, 95% konfidenčný interval 0.625–0.928, P = 0.007). Za optimálnu cut-off hodnotu LMR bola zvolená hodnota 3.27, ktorá dokázala predikovať nepriaznivý klinický výsledok so 74.0% senzitivitou a 54,5% špecificitou. Závery: LMR stanovený v čase prijatia je nezávislým prediktorom nepriaznivého klinického výsledku u pacientov s akútnou iCMP liečených mechanickou trombektómiou.

Abstrakt

V přednášce uvádíme kazuistiku muže středního věku s diagnostikovanou neurosarkoidózou. Chceme seznámit posluchače s tímto poměrně vzácným multisystémovým onemocněním granulomatózního charakteru neznámé etiologie, které velmi vzácně postihuje nervový systém. V České republice je incidence sarkoidózy 3,1/100 000 obyvatel a prevalence mezi 70-80 případy/ 100 000 obyvatel. Výskyt neurosarkoidózy je ještě raritnější, postihuje méně než 1 % pacientů se sarkoidózou. Neurosarkoidóza má špatnou prognózu a léčbu je nutné zahájit v časných stádiích. Cílem přednášky tak bylo rozšíření obzoru ošetřovatelskému personálu o specifika péče o pacienty, obtížnost diagnostiky této choroby, následně postup léčby, včetně možností rehabilitace. Snažily jsem se zdůraznit nutnost individuálního přístupu k pacientovi, řešení osobních problémů a v neposlední řadě potřebu psychologické péče. Jako zcela zásadní a také velmi pozitivní pak vidíme působení a spolupráci celého multioborového týmu - lékařů, sester, fyzioterapeutů, neuropsychologů, ale i samotného pacienta a jeho rodiny.

Abstrakt

Ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) zůstává jednou z nejčastějších příčin mortality a morbidity, přičemž u mladých pacientů se její incidence v posledních letech stále zvyšuje a ve vyspělých zemích dosahuje téměř čtvrtiny všech iCMP. U mladých pacientů se však etiologie iktu velmi často liší od příčin u starších pacientů a velmi často také zůstává nezjištěna – kryptogenní. U mladých pacientů s kryptogenní iCMP můžou hrát důležitou roli klasické vaskulární rizikové faktory, které mají dle recentní evidence relativně vysokou prevalenci právě v této věkové skupině. Specifické postavení v patofyziologii vzniku iktu u mladých pacientů má patentní foramen ovale (PFO) s dokumentovaným pravo-levým zkratem případně sdruženým s dalšími abnormitami septa srdečních síní či jinými srdečními abnormitami. Souvislost se vznikem iktu a prospěch z preventivního uzávěru PFO se proto staly předmětem intenzivního výzkumu. Menší část mladých pacientů utrpí iCMP způsobenou vzácnými či raritními příčinami, které vyžadují velmi specifický management vč. sek. prevence. Riziko recidivy iktu se liší dle etiologie iktu, nicméně u mladých pacientů je riziko obecně nízké; vyšší riziko je pak přítomno u mladých pacientů, kteří mají vaskulární rizikové faktory, nedodržují léčbu nebo režimová opatření. Ukazuje se, že u mladých pacientů může mít vliv na riziko vzniku iktu či recidivy také životní styl a míra stresu. Práce byla podpořena grantem IGA LF UP_2022_013.

Abstrakt

Úvod: Udržanie stabilného normálneho prietoku krvi mozgom je závislé od vaskulárnej rezistencie podliehajúcej autoregulačným mechanizmom na základe aktuálnych metabolických požiadaviek. Stav tejto autoregulácie odráža cerebrovaskulárna rezervná kapacita. Cieľ: Zhodnotenie cerebrovaskulárnej rezervnej kapacity u pacientov po endovaskulárnej liečbe pre akútnu cievnu mozgovú príhodu v dôsledku uzáveru veľkej artérie v prednej mozgovej cirkulácii a jej vplyv na výsledný funkčný stav. Metódy: Prospektívny konsekutívny zber dát pacientov s uzáverom veľkej tepny v prednej mozgovej cirkulácii po endovaskulárnej liečbe do 24 hodín, s alebo bez podania systémovej trombolýzy. V intervale do 24 hodín od ukončenia endovaskulárnej liečby vyhodnotiť prietok krvi arteriou cerebri media transkraniálnym dopplerom za bazálnych podmienok a po intravenóznom podaní acetazolamidu. Na základe nameraných parametrov zhodnotiť cerebrovaskulárnu rezervnú kapacitu a jej vplyv na výsledný funkčný stav. Výsledky: Štyria pacienti absolvovali meranie cerebrovaskulárnej rezervnej kapacity s priemerným vekom 74 rokov, 3 muži, jedna žena. Medián dosiahnutia rekanalizácie od vzniku symptómov ischemickej akútnej cievnej mozgovej príhody bol 470,5 minút. Všetci pacienti dosiahli úspešnú rekanalizáciu TICI 2b-3. Traja mali podanú systémovú trombolýzu. Medián NIHSS pri prijatí bol 15 bodov. Priemerné zvýšenie rýchlosti meranej transkraniálnym dopplerom v arteria cerebri media na postihnutej strane bolo 14,1 ± 4,6 % po podaní 1 gramu acetazolamidu intravenózne. Traja pacienti mali zníženú cerebrovaskulárnu rezervnú kapacitu na postihnutej strane po endovaskulárnej terapii (interval 10-20%), jeden pacient mal dostačujúcu cerebrovaskulárnu rezervnú kapacitu ( >20% ). Žiaden z pacientov nemal zlepšenie NIHSS > 50% počas 24 hodín. Všetci pacienti dosiahli zlý výsledný funkčný stav pri prepustení (mRš) skóre 5. Záver: Stanovenie cerebrovaskulárnej rezervnej kapacity môže byť nápomocné pri predikovaní výsledného funkčného stavu pacientov po endovaskulárnej liečbe v prednej mozgovej cirkulácii. Kľúčové slová: Cerebrovaskulárna rezervná kapacita, endovaskulárna liečba, transkraniálny doppler, výsledný funkčný stav

Abstrakt

Úvod Cílem sdělení je představení iktového programu v Ústeckém kraji a představení možností optimalizace péče v rámci akutní logistiky péče o pacienta s iktem. Iktový program v Ústeckém kraji je zajišťován v rámci jednoho komplexního cerebrovaskulárního centra (KCC, Ústí nad Labem) a pěti iktových centrech (IC- Chomutov, Most, Teplice, Děčín a Litoměřice). Nemocnice jsou součástí Krajské zdravotní a.s. s jednotným nemocničním informačním systémem (NIS), což výrazným způsobem zefektivňuje spolupráci IC-KCC. Velmi diskutovaným tématem je přístup k pacientům se suspekcí na okluzi velké tepny, tedy kandidátům k endovaskulárnímu výkonu v KCC. Metodika Obecně se uvádějí dvě možnosti logistiky transportu pacienta-1. primární transport do KCC (Mother ship), 2. primární transport do IC a při nálezu vhodném k endovaskulárnímu výkonu sekundární transport do KCC (Drip and ship). Dle našeho názoru není v našem kraji vhodný ani jeden z těchto způsobů a ve spolupráci se záchrannou službou (RZP) volíme jiný přístup – pokračující primární transport z terénu přes IC, kde probíhá diagnostika na pracovišti RTG (ev. i začíná trombolytická terapie), do KCC, kde probíhá endovaskulární léčba. Systém předpokládá fungující komunikaci RZP-IC, IC- intervenční radiolog a optimalizaci logistiky v rámci jednotlivých center. Klasický primární i sekundární způsob transportu byl v kraji zcela zrušen. V současnosti je přednemocniční triáž na základě pozitivity FAST+ testu a lokalitě, kde se příhoda stala, optimalizována o primární letecký zásah. Výsledky Pokračující primární transport významným způsobem zrychluje akutní diagnostiku i léčbu ve všech dotčených centrech u všech pacientů s CMP (tedy i u pacientů, kteří nemají okluzi velké tepny). Významně zkracuje čas do podání intravenózní trombolýzy bez významnějšího ovlivnění času do endovaskulárního výkonu. Optimalizuje zatížení endovaskulárního týmu v době ústavní pohotovostní služby. Rovnoměrné zatížení center umožnilo zachování kvality péče u CMP i v době pandemie Covid 19. Fungující logistika v kraji umožnila zapojení letecké záchranné služby s další výraznou časovou úsporou v přednemocničním zásahu. Závěr Optimalizace a sjednocení logistiky přednemocniční a nejakutnější nemocniční fáze péče v rozsahu kraje umožnuje efektivní zapojení letecké záchranné služby u pacientů s CMP.

Abstrakt

Úvod: Akutní cévní mozková příhoda je závažné invalidizující onemocnění, které však při včasném terapeutickém zásahu může mít dobrou prognózu. Tato je ale závislá nejen na terapii v akutní fázi, ale také na péči v prvních dnech hospitalizace, kdy je pacient ohrožen sekundárními komplikacemi. Jednou z nejzávažnějších je aspirační pneumonie při nerozpoznané dysfagii. Pacienti mají také v prvních dnech vyšší riziko recidivy cévní mozkové příhody i při správně nastavené sekundární prevenci. Sesterská monitorace v tomto období může být zásadní. Cíl: Cílem prezentace je představení programu komplexní monitorace u akutní cévní mozkové příhody na standardním neurologickém oddělení v našem centru a jako zdroj inspirace pro obdobné projekty v iktových centrech Metodika: Předání zkušeností s implementací jasně definovaných postupů monitorace tělesné teploty, glykémie, screeningu dysfagie a unikátní sesterské monitorace neurologického stavu pacienta na standardním oddělení včetně krátkého kazuistického sdělení praktické implementace představených prvků monitorace. Představení indikačních omezení jednotlivých modalit monitorace s ohledem na optimální výsledek adherenci personálu k zavedeným opatřením. Výsledky: Výsledkem nastavení komplexní sesterské monitorace pacienta je zachycení prakticky všech recidiv cévní mozkové příhody v terapeutickém okně a významná redukce aspiračních pneumonií u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Závěr: Komplexní sesterská monitorace pacienta po cévní mozkové příhodě může mít zásadní vliv na prognózu pacienta a v našem centru je efektivní povinnou součástí péče u všech těchto pacientů.

Abstrakt

Úvod Navzdory technickému úspěchu a včasnému provedení mechanické trombektomie (MT) pro akutní ischemickou cévní mozkovou příhodu (CMP) nedosahují všichni léčení pacienti dobrého klinického výsledku. Na výsledek mohou mít vliv různé faktory. V našem příspěvku jsme se zaměřili na vyhodnocení možného vlivu věku a pohlaví na klinický výsledek. Metodika Do retrospektivní analýzy byli zařazeni pacienti s CMP léčeni MT ve dvou centrech v letech 2010 až 2018. Klinický výsledek po 3 měsících byl hodnocen pomocí modifikované Rankinovy škály (mRS) se skóre 0-2 pro dobrý výsledek. Rekanalizace byla hodnocena pomocí stupnice Trombolysis in Cerebral Infarction (TICI). Zařazení pacienti byli porovnáni podle pohlaví a definovaných věkových podskupin: 18-50, 50-65, 65-80 a 80-90 let. Výsledky Celkem bylo do analýzy zahrnuto 1215 pacientů (607 mužů, průměrný věk 71±12 let). Celkově byl zjištěn rozdíl mezi pohlavími u mRS 0-2 po 3 měsících (bez statistické významnosti, nicméně hraničně, 49,9 % vs. 44,9 %; p=0,08), včetně věkově definovaných podskupin. Více žen zemřelo do 3 měsíců (29 vs. 25 %; p=0,056), byly však starší než muži (74 vs. 69 let, p <0,00001), byl přítomen častěji diabetes (31,4 vs. 25,9 %, p<0,032) a arteriální hypertenze (81,3 vs. 73,6 %, p<0,002). Nebyl nalezen žádný rozdíl v technických výsledcích MT mezi všemi porovnávanými podskupinami pacientů. Závěr U pacientů s akutní CMP včetně definovaných věkových podskupin nebyl zjištěn statisticky významný vliv pohlaví na klinický výsledek po MT. Vyšší úmrtnost u žen může souviset s vyšším věkem a častějším výskytem komorbidit. Práce byla podpořena grantem KZ a.s.- IGA-KZ-2021-1-15 a IGA UPOL_013_2022.

Abstrakt

Tématem naší prezentace je ošetřovatelská péče o pacientku v produktivním věku (45 let) s ischemickou cévní mozkovou příhodou frontoparietálně vlevo s expresivní fatickou poruchou vstupně. Během hospitalizace fatická porucha rychle odezněla. Pacientka byla schopna přiléhavé neverbální komunikace, přetrvávala však apraxie řeči. Cévní mozková příhoda (CMP) je stav, který vyžaduje rychlou diagnostiku a včasné zahájení účinné terapie. Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 miliónů lidí. V České republice se za rok vyskytne cca 25 tisíc cévních mozkových příhod. Případy čisté apraxie řeči jsou vzácné, řeč není jednodimenzionální úkaz tvořený v izolaci. Cílem a přínosem naší přednášky je předání praktických zkušeností našeho ošetřovatelského týmu, kdy spolupráce s pacientem, jeho nejbližšími rodinnými příslušníky a multidisciplinárním kolektivem odborníků (fyzioterapeut, ergoterapeut, logoped, psycholog) byla klíčovým polem působnosti v oblasti ošetřovatelské péče.

Abstrakt

Cerebrálna mikroangiopatia dlhodobo rezonuje hlavne ako dôsledok arteriálnej hypertenzie a/alebo diabetes mellitus. Je nazývaná ochorením tzv. mozgových perforátorov s patologicko anatomickým korelátom v podobe lakunárnych infarktov. Klinický obraz najčastejšie predstavovali rôzne hemisyndrómy, pretože sa myslelo, že lakúny sa okrem mozgového kmeňa vyskytujú takmer výhradne v oblasti bazálnych ganglií a vnútornej kapsuly. Po roku 2000 (teda v novom miléniu) sa situácia s a okolo cerebrálnej mikroangiopatie začína zásadne meniť. Novými kľúčovými pojmami sa stávajú degeneratívna a zápalová amyloidová mikroangiopatia, zmeny bielej hmoty v zmysle leukoaraiózy detegované v CT alebo ideálne v MR obraze, dedičné cerebrálne mikroangiopatie (najznámejšie sú CADASIL a CARASIL), mozgové mikroinfarkty s priemerom pod 1 mm, ktoré sú dobre viditeľné až v MR so silou magnetického poľa 7T a mnohé ďalšie. V prednáške typu „State of the Art 2021“ podávam súhrnný pohľad na predmetnú problematiku vrátane liečebných postupov a trendov.

Abstrakt

Úvod: Roboticky asistovaný trénink chůze představuje moderní koncept neurorehabilitace po CMP. Cíl: Hodnocení aditivního efektu robotické rehabilitace chůze v lokomatu v subakutním stádiu CMP (< 6 týdnů) na funkční parametry chůze. Metody: Randomizovaná intervenční otevřená studie (1:1) byla zahájena 1.6.2020. Konvenční rehabilitací (fyzio-, ergo- a mechanoterapie) jsou léčeny obě skupiny pacientů: 60 min denně, 5x týdně, celkem 15x. Pacienti ve skupině lokomat absolvují navíc terapii v Lokomatu Pro FreeD 20-50 min, 5x týdně, celkem 15x (protokol studie publikován v ČSNN v č.4/2021). Primárním sledovaným parametrem je tzv. funkční kategorie chůze (FAC) po 3 měsících, sekundární parametry zahrnují 10 Meter Walk Test (10MWT) a sarkopenický index po 3 měsících. Výsledky: V období od 1.6.2020 do 30.5. 2021 bylo skrínováno 80 pacientů, 24 (38 % žen) splnilo vstupní kritéria (10 lokomat a 14 konvenční rehabilitace, medián doby od CMP do randomizace byl 12 dní, [interkvartilová odchylka/IQR=6]). Medián věku byl 66,5 let (IQR=16), výchozího FAC=1,5 (IQR=3), výchozího mRS=4 (IQR=1), výchozího 10MWT=13,3 s (IQR=11,5). MRI potvrdilo supratentoriální CMP u 54 % a infratentoriální u 46 % pacientů. Pilotní výsledky byly hodnoceny u 16 pacientů s kompletním 3-měsíčním sledováním (lokomat vs. konvenční): medián 3měsíční FAC=4 (IQR=1) vs. FAC=4 (IQR=2), p=1,00; medián 3měsíčního 10MWT byl 10,1 s (IQR=23,3) vs. 11,0 s (IQR=14,4), p =1,00; medián sarkopenického indexu byl 8,1 kg/m2 (IQR=0,7) vs. 7,6 kg/m2 (IQR=0,9), p=0,286. Závěr: Interim analýza neprokázala statisticky významné rozdíly v 3-měsíční hodnotě FAC, 10MWT a sarkopenickém indexu mezi skupinou s aditivní terapií v lokomatu vs. u pacientů léčených konvenční terapií. Podpořeno projektem MZČR – Fakultní nemocnice Ostrava RVO – FNOs/2020.

Abstrakt

Úvod a cíle: Pravidelné a precizní hodnocení definovaných indikátorů kvality je klíčové pro další zlepšování technických a klinických výsledků mechanické trombektomie (MT) pro akutní ischemickou cévní mozkovou příhodu (iCMP). Na základě nedávno uveřejněného mezinárodního multioborového konsensu o kritériích indikátorů kvality MT, jsme se rozhodli srovnat tyto indikátory s dosaženými národními výsledky. Současně jsme chtěli posoudit možný trend zlepšování péče srovnáním s daty za rok 2016. Soubor a metodika: V roce 2019 byla v ČR organizována prospektivní multicentrická studie METRICS (Mechanical Thrombectomy Quality Indicators Study in Czech Stroke Centers). Všechna participující centra sbírala technická a klinická data vč. definovaných indikátorů kvality a celkové výsledky byly následně srovnány s indikátory konsensu a výsledky z roku 2016. Výsledky: Studie METRICS se účastnilo 12 z celkem 15 dedikovaných center v ČR. V roce 2019 bylo provedeno v ČR celkem 1375 MT a 1178 (86 %) pacientů (50,3 % mužů, průměrný věk 70,5 ± 13,0 let) bylo zařazeno do studie. Rekanalizace (TICI 2b-3) byla dosažena u 83,7 % pacientů a 46,2 % pacientů dosáhlo dobrého 3měsíčního klinického výsledku. Ve srovnání s rokem 2016 došlo ke zkrácení následujících časových intervalů: “příjezd do nemocnice – punkce třísla” (77 vs. 53 min; p<0.0001), “příjezd do nemocnice – maximální dosažená rekanalizace“ (122 vs. 93 min; p<0.0001), a “vznik iktu – maximální dosažená rekanalizace” (240 vs. 229 min; p p<0.0001). Ve srovnání s rokem 2016 bylo v roce 2019 léčeno více pacientů s tandemovou okluzí (7.8 vs. 16.5%; p<0.0001) and více pacientů bylo sekundárně transportováno (31.3 vs. 37.8%; p0.002). Nebyl zjištěn rozdíl v počtu pacientů s dobrým klinickým výsledkem a v počtu komplikací. Celkové výsledky studie METRICS splnily kritéria všech stanovených metrik multioborového konsensu. Závěr: Národní srovnání výsledků mezi lety 2016 a 2019 ukázalo zlepšení v klíčových časových intervalech. Dosažené výsledky studie METRICS za rok 2019 dokumentují velmi vysokou kvalitu poskytované péče v českých centrech při srovnání s kritérii mezinárodního konsensu.

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Úvod: V manažmente akútnej fázy ischemickej cievnej mozgovej príhody pri uzávere veľkej tepny má použitie mechanickej trombektómie preukázanú účinnosť aj bezpečnosť. Údaje z reálnej praxe, týkajúce sa pacientov nad 80 rokov, sú však nedostatočné. Oktageriáni sú málo zastúpení vo veľkých štúdiách, v ktorých sa udáva podobná miera reperfúzii aj symptomatických intrakraniálnych krvácaní v porovnaní s mladšími pacientmi. Našim cieľom bolo zhodnotiť faktory, ktoré ovplyvňujú efekt endovaskulárnej liečby a selekciu pacientov v tejto vekovej skupine. Metodika: Spracúvame rozšírený súbor 110 pacientov vo veku 80 a viac rokov, liečených endovaskulárne v akútnom štádiu ischemickej CMP vo FNsP F.D. Roosevelta v Banskej Bystrici, v období od januára 2019 do apríla 2022. Hodnotíme vstupné a výstupné klinické parametre, NIHSS, mRS, mieru rekanalizácie (TICI), čas od vzniku príznakov do rekanalizácie, stav arteriálneho riečiska a vplyv týchto faktorov na úspech rekanalizácie a funkčný stav vybraných pacientov po 90 dňoch. Záver: Aj keď pacienti nad 80 rokov majú vyššiu mortalitu a menej častý priaznivý výsledný stav v porovnaní s mladšími, vek nie je kontraindikáciou mechanickej trombektómie pri ischemickej CMP. U starších pacientov musíme s väčším dôrazom dbať na to, aby zvýšené riziko nežiaducich účinkov bolo vyvážené benefitom endovaskulárnej liečby.

Abstrakt

Úvod. Účinnost léčby intravenózní trombolýzou (IVT) je závislá na rychlosti podání od vzniku příznaků. Čas od příjezdu do nemocnice k léčbě, door to needle time (DNT), lze jednoduše ovlivnit. Kvalita logistiky se výrazně liší mezi jednotlivými iktovými centry v České republice. Cílem studie bylo zjistit, které faktory na úrovni iktových center ovlivňují logistiku akutní péče o pacienty s akutním mozkovým infarktem a tím mohou způsobit prodlevu v léčbě IVT. Metodika. Data o logistických procesech v rámci nemocniční fáze trombolytického programu v období 1.1.2017 až 31.3.2018 byla získaná pomocí dotazníku, který byl odeslán každému iktovému centru v České republice. Výsledky dotazníkové studie byly analyzovány deskriptivní statistikou. Závislou proměnnou byl DNT ≤20 minut. Výsledky. Obdrželi jsme odpovědi ze všech 45 iktových center v České republice. Z toho v 6 centrech došlo jednou a ve 2 centrech dvakrát k reorganizaci akutní péče ve sledovaném období. Z toho důvodů byla tato centra v analýze zastoupena zvlášť pro období před i po reorganizaci. Celkově byl v daném období léčeno 5889 pacientů IVT, kteří měli dostupný DNT v SITS registru. Medián DNT ≤20 minut byl dosažen v 12 (22%) centrech. 18 (33%) center uvedlo direktní příjem pacientů na CT, 26 (47%) na oddělení urgentního příjmu a 11 (20%) na ambulanci. Medián DNT byl 20 minut (IQR 18-26 minut) v centrech bez přesunů pacientů před provedením IVT, 28 minut (IQR 12-30 minut) v centrech s jedním přesunem a 37 minut (IQR 30-43 minut) s 2 přesuny po nemocnici před iniciací IVT. Závěr. Direktní transport pacientů na CT a zahájení IVT přímo na CT jsou zásadní faktory pro rychlou logistiku trombolytické terapie.

Abstrakt

Úvod. Screening dysfagie je doporučován u všech pacientů s akutním mozkovým infarktem, nicméně není jasné, do jaké míry jsou tato doporučení aplikována v klinické praxi. Cílem naší studie bylo určit, do jaké míry byl prováděn screening dysfagie u pacientů s akutním mozkovým infarktem v ČR. Metodika. Byla analyzována data ze všech 45 iktových center od ledna 2017 do prosince 2020. Všechna iktová centra jsou certifikována Ministerstvem zdravotnictví a jejich kvalita péče je pravidelně monitorována pomocí registru RES-Q (Registry of Stroke Care Quality). Data ze zdravotních pojišťoven naznačují, že v RES-Q registru je obsaženo minimálně 70% cévních mozkových příhod z ČR. Výsledky. Z 19491 pacientů s akutním mozkovým infarktem léčených v ČR podstoupilo screening dysfagie 14722 (75%) pacientů. Míra screeningu dysfagie se každoročně zvyšovala: 1033 (58%) pacientů v roce 2017, 2182 (59%) pacientů v roce 2018, 5742 (77%) pacientů v roce 2019 a 5765 (88%) pacientů v roce 2020. Zjistili jsme rozdíly mezi komplexními cerebrovaskulárními centry (KCC) a iktovými centry (IC) při screeningu dysfagie: 65% vs. 53% v roce 2017, 63% vs. 56% v roce 2018, 81% vs. 73% v roce 2019 a 89% vs. 86% v roce 2020 (p<0,005 pro každý rok). Závěr. Povědomí a používání screeningu dysfagie u pacientů s akutním mozkovým infarktem postupně narůstá. V ČR jsme však zjistili nižší míru screeningu dysfagie v IC v porovnání s KCC.

Abstrakt

Úvod Disekce karotidy je častou příčinou ischemického iktu u mladých dospělých. Ultrazvukové vyšetření karotid je jednoduché, rychlé a bezpečné. Nicméně ultrazvukové vyšetření nemusí spolehlivě zachytit především kraniálněji uložené disekce karotidy, byť mohou být hemodynamicky významné. Metodika Retrospektivní analýza souboru šesti pacientů s diagnózou disekce vnitřní karotidy od počátku roku 2017 u kterého byla provedena CT angiografie mozková, ultrazvukové vyšetření extrakraniálních, intrakraniálních tepen a oftalmických arterií. Na oftalmické arterii byl posuzován směr toku a mezistranová diference maximálních průtokových rychlostí. Výsledky Z šesti pacientů s disekcí vnitřní karotidy byli čtyři pacienti s významnou stenózou nad 70 % (tři pacienti s filiformní stenózou a jeden s 80%). U tří pacientů s významnou stenózou karotidy byla sonograficky ovlivněna oftalmická cirkulace. Retrográdní cirkulace oftalmických tepen byla přítomna u dvou pacientů, u jednoho pacienta bylo na straně disekce zjištěno významné zpomalení průtoku (pod 50 % druhostranné průtokové rychlosti). U dvou pacientů byly změny oftalmické cirkulace jedinou ultrazvukovou známkou významné stenózy karotidy při disekci. Závěr Změny v oftalmické cirkulaci mohou být jedinou ultrazvukovou známkou hemodynamicky významné disekce vnitřní karotidy. Na zvážení je ultrazvukové vyšetření oftalmické cirkulace při klinické suspekci na disekci karotidy.

Abstrakt

Úvod: Farmakologická rekanalizace pomocí trombolytik je jednoduchá a relativně levná možnost léčby akutního mozkového infarktu. Efektivita trombolytik měřená procentem dosažených rekanalizací není vysoká a její zvýšení představuje atraktivní farmakologický cíl. Metodika: Platforma Stroke Brno (www.strokebrno.com) byla vytvořena s cílem vývoje nového trombolytika pomocí propojení řady institucí a expertů: pomocí výpočetního modelování navrhujeme nové molekuly, produkujeme je v laboratoři a charakterizujeme jejich schopnost aktivovat plasminogen, rozpouštět fibrin, testujeme rezistenci k inhibici a schopnost interakce s klíčovými molekulami. Molekuly s výhodnými vlastnostmi testujeme na biofyzikálním průtokovém modelu arteriální okluze a v potkaních modelech. K proteinovému inženýrství trombolytik alteplázy a stafylokinázy jsme využili metody analýzy sekvencí trombolytik a podobných molekul z ostatních živých organismů a zrekonstruovali jsme proteiny odpovídající jejich evolučním předkům. Pro oslabení interakcí s proteinem LRP1 jsme použili molekulové dokování a dynamiku, na základě kterých jsme navrhli cílené mutace pro zrušení této interakce. Výsledky: Kombinací mutací z literatury, výpočetní mutageneze, molekulového dokování a molekulové dynamiky jsme navrhli mutanty alteplázy s tisíckrát zvýšenou selektivitou pro fibrin. Další mutace cílí na zrušení interakce s proteinem LRP1 zodpovědné za krátký biologický poločas a neurotoxické vedlejší účinky alteplázy. Dále jsme navrhli mutant stafylokinázy s desetinásobně zvýšenou selektivitou vazby a osminásobně zvýšenou silou vazby na plasmin a rychlejší fibrinolýzou, který má velký potenciál pro další zvýšení efektivity trombolýzy. Závěr: Výpočetními metodami a kombinováním známých mutací jsme vytvořili perspektivní mutanty alteplázy a stafylokinázy se slibnými vlastnostmi, která dále rozvíjíme. Navrhováním nových biomolekul se snažíme prolomit mnoholetou stagnaci s cílem připravit efektivnější a bezpečná trombolytika nové generace, která plánujeme klinicky testovat na platformě STROCZECH (https://www.cmp.cz/studie)

Handout

Abstrakt

Úvod: Bezpečnost a účinnost intravenózní trombolýzy (IVT) je dobře prozkoumána u iktů v přední cirkulaci (ACS), ale doposud nejasná v případě iktů ze zadní cirkulace (PCS). Cílem práce bylo zhodnotit výskyt parenchymových hematomů (PH) a 3měsíční klinický výsledek po IVT u pacientů s PCS a ACS. Metodika: V observační, kohortové multicentrické studii jsme analyzovali data pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou léčených IVT, prospektivně shromážděná v registru SITS v České republice v letech 2004–2018. Výsledky: Z 10211 pacientů mělo 1166 (11,4 %) PCS a 9045 (88,6 %) ACS. PH byla méně častá u pacientů s PCS oproti pacientům s ACS: 3,6 vs. 5,9 %, poměr šancí (OR) = 0,594 v celém souboru, 4,4 vs. 7,8 %, OR = 0,543 u pacientů s okluzí velké tepny (LVO) a 2,2 vs. 4,7 %, OR = 0,463 v podskupině pacientů bez LVO. Po 3 měsících dosáhli pacienti s PCS oproti ACS častěji výborného klinického výsledku (modifikovaná Rankinova škála [mRS] 0–1: 55,5 vs. 47,6 %, OR = 1,371 v celém souboru a 49,2 vs. 37,6 %, OR = 1,307 v podskupině pacientů s LVO), dobrého klinického výsledku (mRS 0–2: 69,9 vs. 62,8 %, OR = 1,377 v celém souboru a 64,5 vs. 50,5 %, OR = 1,279 v podskupině pacientů s LVO) a měli nižší mortalitu (12,4 vs. 16,6 %, OR = 0,716 v celém souboru a 18,4 vs. 25,5 %, OR = 0,723 v podskupině pacientů s LVO) (ve všech případech P < 0,05). Závěr: Rozsáhlá analýza srovnávající pacienty s PCS versus ACS prokázala u PCS nižší riziko PH, a to jak u pacientů s LVO, tak bez LVO, a častější vynikající a dobrý klinický výsledek a nižší mortalitu 3 měsíce po IVT u pacientů s LVO.

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt – Využití retinální oxymetrie u pacientů s hemodynamicky významnou karotickou stenózou Polidar Petr MUDr., Pašková Barbora MUDr., Král Michal MUDr., PhD., Karhanová Marta MUDr., PhD Ischemické cévní mozkové příhody způsobené hemodynamicky významnou karotickou aterosklerózou jsou obvykle devastující neurologická onemocnění. Včasným provedením preventivní karotické endarterektomie lze jejich vzniku účinně zabránit. Z hlediska rizikovosti se od sebe významně liší stenózy symptomatické a asymptomatické. Přibližně 15 % všech významných stenóz se projevuje klinickými příznaky v podobě amaurosis fugax, TIA nebo minor stroke. U některých pacientů je posouzení symptomatičnost stenózy možné pouze užitím speciálního MR protokolu. Retinální oxymetrie představuje neinvazivní metodu vyšetřující parametry saturace hemoglobinu kyslíkem přímo v retinálních cévách. Díky rozdílnému absorpčnímu spektru oxyhemoglobinu a deoxyhemoglobinu lze pomocí této metody odlišit retinální arterie od žil, stanovit průměrnou hodnotu arteriální a venózní saturace a vypočítat míru arterio-venózní diference saturace. Některé dřívější studie poukazují na zvýšenou míru extrakce v daném povodí za karotickou stenózou. Cílem práce je potvrdit dopady hemodynamicky významné karotické stenózy na arterio-venózní diferenci saturace kyslíku v retinálních cévách a současně posoudit případnou korelaci s MR nálezy. Tato metoda by do budoucna mohla představovat jednoduchý screeningový nástroj k detekci symptomatických stenóz s indikací preventivní endarterektomie a omezení zdravotního, sociálního a ekonomického dopadu aterotrombotických cévních mozkových příhod. Prezentovaný pilotní studijní soubor zahrnuje celkem 33 pacientů (XY mužů, průměrný věk) a výsledky analýzy pilotních dat budou k dispozici v červnu 2022. Práce je podpořena grantem IGA_LF UP_2022_016.

Abstrakt

Úvod: Stafylokináza je snadno dostupný bakteriální protein, který za pomoci jiného aktivního plasminu aktivuje plasminogen pouze v přítomnosti fibrinu. Jako trombolytikum zatím není v klinickém použití. Jedním z důvodů jsou obavy o imunitní odpověď, druhým je tradiční použití alteplázy, jediného schváleného trombolytika pro léčbu ischemické cévní mozkové příhody. Pomocí pouhých tří mutací se dá imunogenicita stafylokinázy snížit dvěstěkrát a její klinická efektivita a bezpečnost nejsou horší než u alteplázy. Efektivita specifické aktivace plasminogenu na fibrinu se dá zlepšit o více než tři řády zlepšováním vazby stafylokinázy. Metodika: Strukturní model stafylokinázy v komplexu s plasminy jsme využili k výpočetnímu modelování mutantů. Využili jsme webový nástroj AffiLib, který umožnuje návrh mutací pro zlepšení vazby dvou proteinů, a ohodnotili jsme vliv navržených mutací na stabilitu proteinu. Proteiny jsme vyprodukovali v E. coli, purifikovali a testovali jejich rychlost aktivace plasminogenu pomocí fluorogenního substrátu, vazbu na fibrin povrchovou plasmonovou resonancí a fibrinolýzu pomocí fibrinové misky. Výsledky: Pomocí výpočetního modelování jsme navrhli mutantní stafylokinázu, která silněji a selektivněji váže aktivní plasmin, rychleji aktivuje plasminogen a pomocí něj lépe rozkládá fibrin. Diskutujeme vlastnosti čtyř námi vyprodukovaných mutantů: sílu jejich vazby na plasminogen a plasmin, selektivitu vazby k plasminu, rychlost aktivace plasminogenu a rychlost fibrinolýzy. Závěr: V dalším výzkumu budeme produkovat další mutanty pomocí metody AffiLib a použijeme strategie ribozomálního displeje a strojového učení, kterými chceme efektivitu stafylokinázy dále zlepšovat.

Poster ke stažení

Abstrakt

Možnosti prevence ischemických cévních mozkových příhod dokumentované klinickými studiemi se statiny i některými nestatinovými hypolipidemiky demonstrovaly významný potenciál ovlivnění dyslipidemie z hlediska prevence prvního i rekurentního iktu. Současná doporučení pro pacienty s anamnézou CMP uvádějí jako cílovou koncentraci LDL-cholesterolu pod 1,4 mmol/l. Kombinační hypolipidemickou léčbou těchto léčebných cílů lze dosáhnout. Limitem kromě dostupnosti léčby je tolerance terapie a adherence k ní. Nové možnosti hypolipidemické terapie, zahrnující modality ovlivňující biologickou aktivitu PCSK9, umožňují další významné snížení koncentrací LDL-cholesterolu a překonávají některé z uvedených limitací aktuálně široce rozšířené hypolipidemické terapie. Jejich širší použití umožní další snížení rizika ischemických cévních mozkových příhod.

Abstrakt

V rámci příspěvku budou komentovány vybrané aspekty managmentu arteriální hypertenze v kontextu nemocných v primární a sekundární prevenci cévních mozkových příhod.

Abstrakt

Úvod: In-vivo testování trombolytik musí splňovat primárně schopnost hodnotit trombolýzu jako dynamický proces. Toto kritérium lze splnit pomocí přímého sledování trombolýzy skiaskopem nebo výpočetní tomografií. Cíl: Vyvinout experimentální model systémové embolie (SE) umožňující přímé sledování trombolýzy v in vivo modelu u potkana. Metodologie: Model používá umělé sraženiny (AC) připravené z tkáňového lepidla na bázi lidského fibrinu a pro rentgenologickou vizualizaci byl přidán síran barnatý. SE byla indukovaná aplikací AC (3 kusy, délka 10 mm) retrográdně ze společné karotidy do aortálního oblouku. Zvířata byla snímkována současně se zahájením trombolytické terapie. Pro detekci lýzy byla použita skiaskopie (permanentní živý obraz, záznam každých 5 minut) a mikroCT (záznam každých 10 minut). Model byl použit úspěšně u 144 skiaskopií a 25 mikroCT vyšetření. Skiaskopické snímky byly analyzovány pomoci software ImageJ, mikroCT pomocí software Bruker CTan. Výsledky: Model SE je bezpečný a v případě úspěšné aplikace AC má nulovou mortalitu. Při použití mikroCT je počet hodnocených AC stejný nebo vyšší než aplikovaný (možnost fragmentace AC při aplikaci). U skiagrafie byl počet analyzovaných AC 309, průměrný počet měřených AC 2,15±0,74. Limitem skiagrafie je 1/ 2D obraz (měřený stín je ovlivněn projekčním úhlem) a 2/ relativním limitem je počet zobrazených AC nižší, než počet aplikovaných AC, 3/ nižší kvalita zobrazení AC v mozkových cévách. Limitem mikroCT je 1/ pohybová neostrost v případě AC v mezenterických tepnách, 2/ relativně malá skenovaná část zvířete, při které lze sledovat současně maximálně 2 sraženiny v abdominální oblasti. Výhodou skiaskopie je „real-time“ obraz, možnost provádět katetrizační zákroky včetně angiografie, velice nízká radiační zátěž. Výhodou mikroCT je vysoká přesnost v měření změn objemu sraženiny ve 3D vizualizaci a excelentní zobrazení malých AC v mozkových cévách. Model SE sleduje jenom efektivitu trombolýzy, bezpečnost lze nepřímo Závěr: Použití umělých sraženin s kontrastní látkou na bázi síranu barnatého umožňuje rentgenologicky kvantifikovat rychlost rozpadu sraženiny a konstruovat lytickou křivku. Jednoduchost, opakovatelnost a robustnost modelu umožní porovnání trombolytického účinku nových potenciálních trombolytik, nebo jejich kombinací. Aplikace více AC umožňuje multiplikaci lytických křivek a tedy nakonec snižuje počet použitých laboratorních zvířat. Výzkum byl podpořen z Evropského fondu pro regionální rozvoj - projekt INBIO (reg.č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_026/0008451), projektu MŠMT OPVVV PO1 project “FIT” CZ.02.1.01/0.0/0.0/15_003/0000495 a projekt Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NU21-08-00510. Veškerá práva podle předpisů na ochranu duševního vlastnictví jsou vyhrazena

Abstrakt

Úvod: Po súvislostiach medzi incidenciou cievnych mozgových príhod (CMP) a faktormi vonkajšieho prostredia sa pátra už mnohé roky, avšak výsledky doteraz publikovaných štúdií sú stále rozporuplné. Niektoré poukazujú na existenciu takejto súvislosti, ďalšie ju však vyvracajú. Metodika: Hodnotili sme vzťah viacerých meteorologických prvkov s výskytom ischemických CMP na celom území Slovenska medzi rokmi 2015-2019. Pri analýze boli použité tri štatistické metódy (logistická regresia, náhodný les, Crostonova metóda) pomocou ktorých boli vytvorené predikčné modely. Výsledky: Celkovo bolo do štúdie zahrnutých 52 036 pacientov s ischemickou CMP. Dni v priebehu ktorých počet ischemických CMP presiahol 90-ty percentil boli označené ako extrémy. Krížové korelácie extrémov a meteorologických prvkov pre jednotlivé okresy boli nevýznamné. Výsledky predpovedí modelov logistickej regresie a náhodného lesa založených na meteorologických faktoroch nedosiahli vyššiu presnosť v porovnaní s Crostonovou metódou. Presnosť predikcií bola nízka. Záver: Napriek tomu, že existuje súvislosť medzi viacerými meteorologickými prvkami a dňami počas ktorých boli zaznamenané extréme vysoké počty ischemických CMP sú tieto parametre pri vytvorení predikcie takýchto dní nevýznamné.

Abstrakt

Úvod: Spolehlivé preklinické in vitro testy mohou mít značný přínos pro vývoj nových trombolytik. Testy in vitro umožňují práci s dobře definovanými tromby z dárcovské krve a zároveň lze dosáhnout relativně vysoké průchodnosti testů. Takto lze poskytnou zpětnou vazbu pro navrhování trombolytik a zúžit výběr kandidátních preparátů před testy na zvířatech. Volbou vhodného modelového systému je možné studovat parametry trombolytika jako trombolytická a rekanalizační účinnost, schopnost pronikat do trombu a odhadnout dobu setrvání trombolytika v krevním řečišti. Metodika: V rámci platformy Stroke Brno (https://www.strokebrno.com/) se zabýváme preklinickým testováním vlastností nových trombolytik na modelových trombech připravených z materiálů lidského původu. V první instanci studujeme trombolýzu ve statickém modelu prostřednictvím sledování úbytku hmotnosti trombu a uvolňování červených krvinek. Dále sledujeme rekanalizační účinnost trombolytika v průtokovém modelu. Schopnost trombolytika pronikat do trombu testujeme fluorimetricky ve fibrinovém gelu. Pro studium odklízení trombolytik z krevního řečistě vyvíjíme model na bázi kultury lidských hepatocytů. Ve spolupráci s Loschmidtovými laboratořemi byly realizovány testy mutantů alteplázy a stafylokinázy. Výsledky: Statický i průtokový model ukázaly, že mutantní altepláza měla srovnatelnou trombolytickou i rekanalizační účinnost jako divoký typ. Nadto byla omezena zpětnovazebná inhibice ve vyšších koncentracích oproti divokému typu. Mutantní altepláza vykazovala zlepšené pronikání do fibrinového gelu. V současné době optimalizujeme model na bázi kultury lidských hepatocytů pro studium odklízení mutantní alteplázy. Mutageneze stafylokinázy s cílem zvýšit afinitu a selektivitu vůči plazminu vyústila v enzym se srovnatelnou trombolytickou a rekanalizační účinností a schopností pronikat do trombu jako divoký typ. Závěr: Byly zavedeny modely pro studium trombolytické a rekanalizační účinnosti, schopnosti pronikat do trombu a je optimalizována metoda pro odhad setrvání trombolytika v krevním řečišti. Tyto modely a metody umožnily charakterizovat nově navržené mutanty alteplázy a stafylokinázy. Výzkum byl podpořen projektem INBIO, CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_026/0008451.