Declaration
Dear Madam, Sir,
Please note that the websites you intend to access are not intended for the general public, as they contain technical information on medicinal products, including advertising messages relating to medicinal products. This information and communication is intended exclusively for professionals pursuant to Section 2a of Act No. 40/1995 Coll., Ie to persons authorized to prescribe or dispense medicinal products (hereinafter referred to as the expert).
Please note that if you are not an expert, you run the risk of endangering your health or the health of others if you misunderstand or interpret the information obtained, in particular advertising messages that may be part of this site, or used them to establish your own diagnosis or treatment, either in relation to yourself or in relation to other persons.
I declare:
If your statement is not true, we warn you that you are at risk of endangering your health or the health of others.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Only services that participant order by himself can be sponsored here:
Sponsoring of participants
Registration of exhibiting companies and their representatives
Exhibitors registration
Please start by entering your email address.
Your registration for this event was successful. To cancel or edit your registration please call +420 731 006 620 or send us email to martin.horna@mhconsulting.cz
You can check your order in your profile: My profile
S obtížemi spojenými se syndromem neklidných nohou (RLS) a syndromem periodických pohybů končetinami ve spánku (PLMS) se setkáváme v neurologické a především somnologické praxi poměrně často. Prevalence RLS v populaci činí až 10 %. Projevy onemocnění mohou být přehlíženy paradoxně pro jejich různorodost (pálení, mravenčení, škubání, bolesti v dolních končetinách aj.) a různou intenzitu. Typický neklid v dolních končetinách mírnící se pohybem uvádí jen část nemocných. Zásadní je, že RLS se projevuje především večer a před spánkem a obtíže jsou mírněny pohybem. Dlouhodobý management léčby RLS/PLMS má svá úskalí spočívající ve vyhasínání účinku léčby, rozvoji fenomenu augmentace a případnému rebound fenomenu. Přestože vycházíme z platných doporučení (EENS, IRLSSG, AAN aj.), léčba by měla být vždy individuální, zohledňující neurologické i jiné komorbidity (m. Parkinson, sy. spánkové apnoe, kořenový syndrom, polyneuropatie, anxiosně-depresivní poruchu aj.). Je vhodné se vyhnout farmakům akcentujícím obtíže (mirtazapin, SSRI, některá antipsychotika, metoclopramid aj.) a hledat případné alternativy. Důležitá je rovněž volba krátkodobé případně prolongované formy léčiva. Vzhledem k měnlivým klinickým projevům a individuální léčebné odezvě je optimální sledování u jednoho specialisty. V ambulantní praxi jsou v léčbě obvykle využíváni dopaminerní agonisté (v orální nebo transdermální formě), levodopa, antikonvulziva/neuropatika (zejména alfa 2 delta ligandy: pregabalin, gabapentin), opioidy (např. kombinace oxycodonu s naloxonem), benzodiazepiny a substituce železa. Některá sdělení uvádějí i efekt zolpidemu, valproatu, dipyridamolu, podpůrně i nefarmakologických postupů. Reagovat je nutné na fenomen augmentace charakterizovaný zejména zhoršováním příznaků při navyšování léčby, posunem cirkadiálního výskytu obtíží alespoň o dvě hodiny dříve než před nasazením léčby a rozšiřováním oblasti neklidu a parestezií na těle. Rizikem vyvolání tohoto nevítaného fenomenu jsou zatíženy zejména dopaminergní preparáty, ale srovnávací data zatím nejsou zcela jednoznačná. Sdělení se opírá o praktické aspekty z běžné klinické praxe nabyté při léčbě 158 pacientů s tímto onemocněním v aktuální dispensarizaci neurologické ambulance. Diskutuje dlouhodobou léčebnou strategii s ohledem na efekt léčby a eliminaci uvedených rizik manifestujících se u větší části pacientů v závislosti na zvoleném agens a délce jeho používání.
MUDr Richard Plný
MUDr. Richard Plný je vedoucím lékařem Inspamed Pardubice s.r.o., Institut spánkové mediciny. V roce 1995 ukončil studium na 3. lékařské fakultě UK v Praze. Od roku 1997 se věnuje oboru neurologie, ve kterém získal atestaci I. a II. stupně (2002). Pracoval jako sekundární lékař na neurologii nemocnice v Náchodě a jako samostatný neurolog v Centru neurologické péče v Rychnově nad Kněžnou. V letech 2005-2015 působil ve funkci primaře oddělení neurologie Oblastní nemocnice Trutnov, ve které založil spánkovou laboratoř vybavenou polysomnografií a zasadil se o vznik iktového centra. Absolvoval odborné stáže na významných neurologických pracovištích ve Francii (Paříž, Poitiers). Je specializován ve spánkové medicině (2006) a neurosonologii (2015). Zúčastnil se řady klinických výzkumných studií.
Richard Plný 1,
Inspamed Pardubice, s.r.o., Institut spánkové mediciny, Spánková laboratoř odd. neurologie Oblastní nemocnice Trutnov 1
Úvod Před více než dvaceti lety byly cévní mozkové příhody (CMP) považovány za neléčitelná onemocnění. Díky rozvoji rekanalizační léčby a preventivních postupů došlo k výraznému posunu ve výsledcích péče o pacienty s ischemickými i hemoragickými CMP. Ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) tvoří 88 % všech CMP, zbylých 12 % připadá na hemoragické CMP. V České republice je incidence iCMP v současné době 211 případů na 100 000 obyvatel za rok a prevalence se odhaduje na 240 000 případů. Rozvoj spánkové medicíny se datuje v České republice od 60. let 20. století. První terapeutická přetlaková ventilace byla použita v roce 1981. Zatímco souvislosti cévní příhody ( srdeční či mozkové) a spánkové apnoe je věnována značná pozornost neurologů, kardiologů a somnologů, problematika poruch spánku je širší a individuálně významná. Insomnie, porucha cirkadiánního rytmu, syndrom neklidných nohou a periodické pohyby končetin, které se mohou spolupodílet na zvýšeném riziku vzniku CMP, mohou předcházet, ale mohou být naopak i příčinou protrahované a méně efektivní rehabilitace po proběhlé příhodě. Cíl: Cílem práce je přehledné sdělení zaměřené na jednotlivé poruchy spánku a riziko vaskulárních příhod s návrhem racionálního algoritmu screeningu zaměřeného zejména na primární, ale i sekundární prevenci.
Úvod: Napriek vysokej prevalencii a negatívnym dopadom na zdravotný stav zostáva spánkové apnoe u pacientov s cievnou mozgovou príhodou (CMP) často nedostatočne diagnostikované a neliečené. Viaceré komorbidity a rizikové faktory CMP, vrátane obezity, arteriálnej hypertenzie, cukrovky, ischemickej choroby srdca, fibrilácie predsiení a srdcového zlyhania sú asociované so spánkovým apnoe. Cieľom tejto štúdie bolo u pacientov s CMP preskúmať asociácie klinických a demografických charakteristík so stredne závažným až závažným spánkovým apnoe a vyvinúť prediktívne skóre. Metódy: Do otvorenej, prospektívnej štúdie boli zaradení pacienti s ischemickou CMP. Spánkové apnoe bolo diagnostikované pomocou polysomnografie. Do analýzy boli zaradené klinické a demografické charakteristiky, ako aj nálezy z echokardiografie. Na preskúmanie ich asociácií so stredne závažným až závažným spánkovým apnoe boli použité modely multivariačnej logistickej regresie. Na základe výsledkov bolo navrhnuté a otestované skóre na predikciu stredne závažného až závažného spánkového apnoe. Výsledky: Zaradených bolo 120 pacientov s akútnou ischemickou CMP (priemerný vek: 64,0 ± 12,2 rokov, medián NIHSS: 4). Body mass index (BMI), vznik CMP počas spánku („wake-up stroke“, WUS) a diastolická dysfunkcia boli nezávisle asociované so stredne závažným až závažným spánkovým apnoe. Skóre prideľujúce 1 bod za BMI ≥ 25 kg/m2 a < 30 kg/m2, 2 body za BMI ≥ 30 kg/m2, 1 bod za WUS a 1 bod za diastolickú dysfunkciu preukázalo AUC (plocha pod krivkou v ROC krivke) 0,81 (95 % CI 0,71-0,90, p<0,001), senzitivitu 82,9 % a špecificitu 71,9 %. Závery: BMI, WUS a diastolická dysfunkcia boli asociované so stredne závažným až závažným spánkovým apnoe. Jednoduché skóre môže pomôcť identifikovať pacientov s akútnou CMP a so stredne závažným až závažným spánkovým apnoe, ktorí sú zvyčajnými kandidátmi na terapiu pozitívnym tlakom v dýchacích cestách.
Pavel Šiarnik
Absolvoval Lekársku fakultu UK v Bratislave (2009). Od roku 2010 pracuje ako odborný
asistent a sekundárny lekár na I. neurologickej klinike LFUK a UN v Bratislave. V roku 2015
obhájil doktorandskú dizertačnú prácu na tému Poruchy spánku u pacientov s cievnou
mozgovou príhodou a absolvoval atestáciu v odbore neurológia. V roku 2019
habilitoval na LFUK v odbore neurológia. V klinickej a vedecko-výskumnej činnosti sa
špecializuje na cerebrovaskulárne ochorenia, záchvatové ochorenia a poruchy spánku.
Pavel Šiarnik 1, Katarína Klobučníková 1, Branislav Kollár 1, Imrich Mucska 2, Margita Pirošová 3, Peter Turčáni 1, Marek Sýkora 1, 4, ,
I. neurologická klinika Lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave a Univerzitnej nemocnice Bratislava 1
Ambulancia pre spánkové poruchy dýchania, Univerzitná nemocnica Bratislava 2
I. interná klinika Lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave a Univerzitnej nemocnice Bratislava 3
Neurological Intensive Care Unit & Stroke Unit, St. John of God Hospital, Viedeň 4
Autoři prezentují kasuistiku 71-leté pacientky, která byla vyšetřena pro suspektní poruchy dýchání ve spánku. Byla verifikována obstrukční spánková apnoe na hranici středně těžkého a těžkého stupně. Při podrobném vyšetření horních cest dýchacích bylo nalezeno zúžení průsvitu v oblasti hltanu jako velmi pravděpodobná příčina OSA. Vzhledem k atypickému endoskopickému nálezu s nemožností vyloučení i maligního onemocnění byla doplněna zobrazovací metoda. Pacientka byla úspěšně titrována na autoCPAP s vynikající kompenzací a z léčby profituje. Neobvyklou formu zúžení autoři prezentují na endoskopickém a CT nálezu.
MUDr. Jaroslav Kraus Ph.D., LL.M.
MUDr. Jaroslav Kraus, Ph.D., LL.M., MBA (nar. 1972) po studiu na 1. lékařské fakultě UK nastoupil na ORL oddělení Fakultní nemocnice Na Bulovce v roce 1996. Od roku 1999 pracoval na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol a v témže roce úspěšně složil atestační zkoušku I. stupně z otorinolaryngologie, v roce 2003 potom II. stupně. V letech 2001-2002 působil v Evropském Institutu Onkologie v italském Miláně se zaměřením na onkologickou a rekonstrukční chirurgii hlavy a krku. Od roku 2005 byl 15 let primářem oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, jehož součástí je akreditovaná Spánková laboratoř. V roce 2008 složil akreditační zkoušky ze somnologie. Absolvoval studia na Academy of Health Care Management v oborech management ve zdravotnictví a medicínské právo a bioetika. Je držitelem funkční licence F016 umělá výživa a metabolická péče. Doktorandské studium na LF MU Brno v oboru otorinolaryngologie úspěšně ukončil v roce 2016. Je vedoucím Sekce lůžkových oddělení České společnosti ORL a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP. V současné době pracuje na ORL oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice a je vedoucím lékařem Spánkového centra FTN.
MUDr. Jaroslav Kraus , Ph.D., LL.M., MBA1, MUDr. Jan Obrtel 1, MUDr. Lucie Heribanová 2,
Spánkové centrum FTN, ORL a chirurgie hlavy a krku, Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha 1
Spánkové centrum FTN, Pneumologická klinika 1. LF UK a FTN, Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha 2
Úvod Obstrukční spánková apnoe (OSA) patří mezi poruchy dýchání ve spánku. V současnosti postihuje celosvětově přibližně miliardu jedinců, a její incidence nadále narůstá. Vzniká na podkladě obstrukce v oblasti horních cest dýchacích, u dětí nejčastěji adenoidně-tonzilární hypertrofií, u dospělých kolapsem v úrovni měkkého patra, patrových mandlí, kořene jazyka a epiglotis. Autoři představují přehled nejpoužívanějších ORL chirurgických výkonů v lěčbě OSA v České a Slovenské republice. Léčba Výsledkem chirurgické léčby není obvykle úplná eliminace apnoe, ale zlepšení AHI (apnoe-hypopnoe index). I přesto, že úspěšnost chrirugické léčby je kolem 60%, v porovnání s 95% účinností přetlakové ventilace, představuje chirurgie druhou nejlepší léčebnou modalitu léčby OSA. Velmi důležitým faktorem k dosažení nejlepší účinnosti je pečlivý, správný výběr pacienta. Chirurgické výkony jsou doporučovány především u lehké OSA (AHI do 15), a dále u středně težké OSA (AHI 15-30), kde představují alternativu k PAPu, u těžké OSA jsou využívany při neefektívní léčbě PAPem, nebo k zlepšení jeho compliance. Zásadní je předoperační zhodnocení konkrétní míry obstrukce na jednotlivých úrovních při DISE (endokopie v léky navozeném spánku), která může být provedena samostatně, nebo operaci bezprostředně předcházet. Čím je AHI vyšší, tím je k dosažení dobrých výsledků častěji nutné zasáhnout na více úrovních. Výběr pacienta nezávisí jenom na hodnotě AHI, ale také BMI, jehož hodnota by neměla přesáhnout 30. Horní věková hranice pacientů idnikovaných k chirurgické léčbě se na většině pracovišť pohybuje kolem 60 let. U dětí vzhledem k etiologii apnoe jsou výkony zaměřeny na odstranění adenoidních vegetací a zmenšení krčních mandlí (tonzilotomie), v méně případech jejich úplném odstranění (tonzilektomie). U dospělých jsou při obstrukci ve velofaryngeální oblasti indikovány - uvulopalatofaryngoplastika a její modifikace „expansion sphincter pharyngoplasty“. Méně invazivní výkony - laserová či radiofrekvenční uvuloplastika- jsou obvykle rezervovány pro prostou ronchopatii (AHI pod 5). Retrolinguální obstrukci lze řešit přímo redukci tkáně jazykové mandle - radiofrekvenční termoterapie, ablace - nebo výkony ze zevního přistupu - hyoidopexe. V případě kolapsu epiglotis, který může být i příčinou intolerance PAPu, se provádí epiglotopexe. Operace nosní dutiny stojí na okraji v léčbe OSA, protože nebyla prokázáná spojitost se zlepšením apnoe/AHI. Avšak nosní neprůchodnost negativně ovlivňuje kvalitu spánku i když to nelze přístrojově prokázat a taky koreluje s tolerancí PAPu a její obnovení ma velký význam pro zvýšení compliance PAPu. Tracheostomie v současnosti představuje úplně poslední možnost při vyčerpání jiných léčebných modalit. Závěr Cílem tohoto sdělení je podat přehled chirurgických výkonů užívaných v léčbě obstrukční spánkové apnoe a zdůraznit důležitost správné indikace, která je klíčová k dosažení co nejvyšší účinnosti léčby.
MUDr. Katarína Fedorová
Jmenuji se Katarína Fedorová, narodila jsem se v Prešove, na Slovensku. Vystudovala jsem Lékařskou fakultu Masarykovi Univerzity v Brně, po které jsem v roce 2017 začala pracovat na Klinice ORL a chirurgie hlavy a krku, kde pôsobím doteď, zatím jako sekundární lékař. Spánkové medicíně jsem se začala věnovat před 3 lety, jednou týdně mám svoji ambulanci, taky rozvíjím své poznatky a zkušenosti v oblasti spánkové chirurgie.
MUDr. Katarína Fedorová 1, MUDr. Michaela Masárová 1, 2, , MUDr. Petr Matoušek , Ph.D., MBA1, 2, , prof. MUDr. Pavel Komínek , Ph.D., MBA1, 2, ,
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Fakultní nemocnice Ostrava 1
Katedra kraniofaciálních oborů, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě 2
Úvod Léčba středně těžké a těžké obstrukční spánkové apnoe (OSA) u dospělých přetlakovou ventilací (PAP) je v současnosti považována za „zlatý standard“. Nicméně u značného počtu pacientů je pozorována špatná compliance a v některých případech je PAP dokonce neúčinný. Při aplikaci PAP se předpokládá, že všechny úrovně obstrukce dýchacích cest jsou adekvátně vyřešeny, aniž by bylo nutné brát v úvahu individuální charakteristiky pacienta. V důsledku toho jsou faktory, jako je místo a typ kolapsu dýchacích cest, často ignorovány. Cílem práce je sledovat vliv PAPu na jednotlivé místa obstrukce při léky navozené spánkové endoskopii (DISE) horních cest dýchacích, vyhodnotit, při jakém tlaku obstrukce mizí nebo se zhoršuje a identifikovat případy, kdy je PAP je neúčinný. Metodika Prospektivní studie byla provedena od června 2018 do června 2022. Zkouška PAPu během DISE byla provedena u pacientů se středně těžkou a těžkou OSA. Při vyšetření byla identifikována místa obstrukce v horních cestách dýchacích. Bylo hodnoceno, jak se rozdílný tlak PAP odráží na chování horních cest dýchacích, na jejich expanzi či kolapsu. Sledování bylo zahájeno při tlaku 6 hPa, tlak byl postupně zvyšován v rozmezí od 6 do 18 hPa. Nálezy byly hodnoceny pomocí klasifikace VOTE dle Keziriana, vzájemně porovnány a statisticky analyzovány. Výsledky Vyšetření bylo provedeno u 56 pacientů; Med (x) AHI = 26,4. Kompletní obstrukce měkkého patra byla pozorována u 51/56 pacientů, obstrukce orofaryngu u 15/56 pacientů, obstrukce kořene jazyka u 23/56 pacientů a kolaps epiglotis u 16/56 pacientů. Statisticky významně nejlepší efekt PAPu byl pozorován v případě kompletní orofaryngeální obstrukce, kde došlo ke zlepšení u všech 15 pacientů, průměrný otevírací tlak byl 11,06 hPa. Nejhorší efekt byl pozorován u kolapsu epiglotis, kde došlo ke zlepšení pouze u 5/16 pacientů (31,25 %) a průměrný otevírací tlak byl 14,8 hPa. U zvyšných 11/16 pacientů s kolapsem epiglotis byl PAP neúčinný. Závěry DISE a PAP je jednoduchá diagnostická metoda. Může pomoci při identifikaci anatomických a dynamických důvodů intolerance PAPu a tím může být léčba OSA individualizovaná. Hlavní indikací je neúčinná léčba PAPem.
Michaela Masárová
Vzdělání
2020 - doposud Doktorské studium ve studijním oboru Chirurgické obory, LF OU
2010 - 2016 Jesseniova lékařská fakulta UK v Martině, obor všeobecné lékařství
2015 Semestrální studijní program (ERASMUS), S. Orsola – Malpighi, Bologna, Itálie
2006 - 2010 Gymnázium D. Tatarku v Popradě, Slovenská republika
Pracovní zkušenosti
2016 - doposud Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku FNO a LF OU, lékařka
Odborná kvalifikace
2019 Certifikát základního otorinolaryngologického kmene
Absolvované kurzy
2022 WORKSHOP (mezinárodní) - Chirurgie chrápání a obstrukční spánkové apnoe (live surgery), Ostrava
2022 4th International Advanced Sinus Dissection Course, Tübingen, Německo
2019 International workshop on sinus surgery, lacrimal system surgery, Ostrava
2018 Současné trendy v diagnostice a léčbě OSA, Praha
2018 International workshop on advanced laryngeal and tracheal surgery, Ostrava
2017 International workshop on salivary glands and neck surgery, Ostrava
2017 30. Mezinárodní kurz endoskopické endonazální chirurgie, Praha
2017 2nd International Hands-On FESS Course, Berlin, Nemecko
Granty
- Grant FN Ostrava – institucionální podpora 2021 – 2024: Masárová, Formánek, Slonková, Komínek: Využití spánkové endoskopie při titraci přetlakové ventilace (MZ ČR – RVO – FNOs/2021).
- SGS grant Ostravské univerzity – 2021 (1-ročný): Masárová, Matoušek, Formánek, Komínek, Lubojacký, Kántor, Plášek: Role epiglotopexe v léčbě obstrukční spánkové apnoe.
- SGS grant Ostravské univerzity – 2022 (1-ročný): Masárová, Matoušek, Formánek, Komínek, Lubojacký, Kántor, Hránková: Vlip přetlakové ventilace na funkci sluchové trubice.
Publikace
1. Masárová, M.; Formánek, M.; Jor, O.; Novák, V.; Vrtková, A.; Matoušek, P.; Komínek, P.; Zeleník, K. Epiglottopexy Is a Treatment of Choice for Obstructive Sleep Apnea Caused by a Collapsing Epiglottis. Life 2022, 12, 1378. https://doi.org/10.3390/life12091378 (IF = 3,251, Q2)
2. Masárová M, Formánek M, Zeleník K, Komínek P, Matoušek P. Tracheostomy in the treatment of obstructive sleep apnea – not always the definitive solution. Cesk Slov Neurol 2022, 85/118(3), 261-262 (IF 2021 = 0,411)
3. Masárová M, Seko J, Plášek M, Formánek M, Jor O, Novák V, Komínek P, Matoušek P. Význam spánkové endoskopie při titraci přetlakové ventilace. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2021, roč. 84/117, č. 2, s. 183-187, doi: 10.48095/cccsnn2021183. (IF 2021 = 0,411)
4. Masárová M, Formánek M, Komínek P. Epiglotopexe v léčbě obstrukční spánkové apnoe. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2021, roč. 84/117, č. 1, s. 95-97, doi: 10.48095/cccsnn202195. (IF 2021 = 0,411)
5. Masárová M, Zeleník K, Matoušek P. Syndrom neadekvátní sekrece antidiuretického syndromu jako první příznak estezioneuroblastomu. Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116(5): 646-648 (IF 2018 = 0,355)
6. Masárová M, Mičaník J, Matoušek P. Trombóza kavernózního splavu - stále aktuální komplikace rinosinusitidy. Cesk Slov Neurol N 2018; 81(1): 100-102 (IF 2018 = 0,355)
7. Masárová M, Seko J, Formánek M, Kubíčková J, Matoušek P, Jor O, Štembírek J, Slonkova J, Šonka K, Betka J. Endoskopie dýchacích cest v léky navozeném spánku (DISE). 1st ed, Praha, Czech Republic: Merck. 2020. ISBN 978-80-87837-24-5.
MUDr. Michaela Masárová 1, 2, , MUDr. Martin Formánek , Ph.D., MBA1, 2, , MUDr. Petr Matoušek , Ph.D., MBA1, 2, , prof. MUDr. Pavel Komínek , Ph.D., MBA1, 2, ,
1) Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN Ostrava a LF OU 1
2) Katedra kraniofaciálních oborů, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita 2
Cíl: Autoři prezentují pozitivní efekt polohové terapie u pacienta s těžkou obstrukční spánkovou apnoe (OSA). Materiál a metodika: Polohová terapie OSA se většinou indikuje vybraným pacientům jako sekundární léčebná metoda, když jiné terapie selhaly. Přesto, že v dnešní době existuje široké spektrum modalit této terapie, zůstává častokrát opomíjená. Před její indikací se mnohdy nehodnotí její přímý efekt na jednotlivé místa obstrukce horních cest dýchacích a pacientům je tedy nabízená „naslepo“. Výsledky (kazuistika): Dvaapadesátiletý pacient je léčen pro těžkou obstrukční spánkovou apnoe (AHI 47,7, t90=8,7%) od roku 2020. Dle spánkové endoskopie (DISE) pro maximum obstrukce v oblasti kořene jazyka a epiglotis byl v roce 2021 indikován k radiofrekvenční termoterapii kořene jazyka a epiglotopexi. Pooperačně pacient udával zlepšení kvality spánku, které trvalo pouze pár měsíců. Rok od operace dle kontrolní limitované polygrafie přetrvávala těžká OSA (AHI 38,3, t90=5,2%). Pacient podstoupil kontrolní DISE, při které byla pozorovaná kompletní obstrukce měkkého patra, oblast epiglottis a kořene jazyka byla bez obstrukce. Při DISE bylo pozorováno, že na eliminaci obstrukce měla výborný efekt změna polohy pacienta na bok – pacient byl zcela bez obstrukcí a SpO2 byla nad 90 %. Na základě nálezu ze spánkové endoskopie byla pacientovi indikována polohová terapie, kterou pacient zahájil s výborným efektem. Závěr: V kazuistice poukazujeme na výborný efekt polohové terapie v léčbě těžké obstrukční spánkové apnoe a současně na přínos DISE při posuzovaní jejího efektu.
MUDr. Šulhin Jozef
Narodil som sa v Trnave, svoje detstvo som prežil v Hlohovci, kde som vyštudoval základnú a strednú školu. V rokoch 2012-2018 som študoval na Lekárskej fakulte v Bratislave. Počas štúdia ma zaujala problematika v ORL oblasti a zároveň témou mojej diplomovej práce bola cystická fibróza a jej prejavy v ORL oblasti. Od roku 2018 pracujem vo Fakultnej nemocnici v Ostrave ako ORL lekár. Venujem sa problematike nosu a chrápaniu, kde sa teoreticky i prakticky ďalej rozvíjam. Aktívne publikujem články v odborných časopisoch v Českej a Slovenskej republike.
MUDr. Jozef Šulhin 1, MUDr. Michaela Masárová 1, MUDr. Petr Matoušek , Ph.D. MBA1, prof. MUDr. Pavel Komínek , Ph.D. MBA1,
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Ostrava a LF Ostravské univerzity 1
V našem sdělení uvádíme organizaci práce obezitologické poradny v rámci ventilačního centra EUC kliniky Plzeň. Na jednotlivých kazuistických sděleních dokumentujeme výsledky léčby a zlepšení klinického stavu pacientů po zahájení přetlakové terapie .
Úvod: Chronická obstrukční plicní nemoc a poruchy dýchání ve spánku jsou v populaci vysoce se vyskytující onemocnění. I přes velký výskyt těchto onemocnění v populaci se předpokládá, že velká část pacientů zůstává i nadále nediagnostikována. Patofyziologie onemocnění se navzájem doplňují a potencují, což přináší další zdravotní rizika pro pacienta, jedná se především o metabolické poruchy a nemoci kardiovaskulárního systému. Pacienti s overlap syndromem vzhledem k pacientům pouze s CHOPN či OSA mají často hypoxii během dne i spánku stejně jako zvýšenou hyperkapnii, což zhoršuje celkovou mortalitu oproti pacientům s jednotlivým onemocněním. Proto je důležité na tato onemocněni pomýšlet a cíleně po nich pátrat. V posledních desetiletích se jejich incidence neustále zvyšuje, lze je proto v současnosti považovat za civilizační choroby. Dalším důvodem nárůstu incidence v poslední době, zejména u onemocněni s poruchou dýcháni ve spánku, může být i zlepšení dostupnosti diagnostiky, terapie, zakládáním nových spánkových laboratoří, ale i zvýšením povědomí nejen v medicínských kruzích, ale i v laické populaci. Metodika: Přednáška je přehledová. Jako zdroje informací byly použité odborné publikace a odborná literatura. Na základě aktuálních dostupných informací jsme se věnovali problematice koexistence onemocnění chronické obstrukční plicní nemoci a obstrukční spánkové apnoe - tzv. overlap syndromu, charakteristice jednotlivých onemocnění, jejich výskytu, patofyziologii, klinických projevů, diagnostice a výběru vhodné terapie. Výsledky: Práce nabízí rozbor patofyziologie vzniku overlap syndromu (CHOPN-OSA). Přednáška rovněž poukazuje na klinické symptomy, časté komplikace a komorbidity, které se vyskytují u této skupiny pacientů. V přednášce se rozebírají i možnosti léčby přetlakovou terapii u chronických plicních pacientů. Zajímavým poznatkem je častá koexistence daných diagnóz a hlavním cílem je zvolení efektivní strategie léčby u obou onemocnění. Závěr: Diagnostika a léčba obou onemocnění musí být komplexní a z pohledu pneumologa i somnologa představuje často značnou výzvou. Cílem přednášky je stručně a přehledně poukázat na společné příznaky a projevy nemocí, možnosti diagnostiky a nastavení efektivní terapie. Komplikace neléčeného spánkového apnoe, hypoventilačního syndromu u chronické obstrukční plicní nemoci totiž vedou i k rozvoji dalších metabolických a kardiálních onemocnění a zvýšení mortality pacientů. Důležité je zvolení vhodného managementu terapie nejen stran titrace přetlakové terapie, ale i kladením důrazu na režimová opatření. Předpokladem dobrého efektu terapie však závisí také i na spolupráci mezi pacientem a ošetřujícím lékařem.
MUDr. Miroslava Škripková
Lékařka na Oddělení pliních nemocí a tuberkulózy ve FN Ostrava od roku 2020.
Zařazená ve specializačním programu pneumologie a ftizeologie.
Praxe v ambulanci pro poruchy dýchání ve spánku, v plicní ambulanci a bronchologii.
MUDr. Miroslava Škripková 1, MUDr. Kateřina Sopóciová 1, MUDr. Bedřich Porzer 1,
Oddělení plicních nemocí a tuberkulózy FNO a LF OU 1
Úvod: Spánkové poruchy dýchania (SPD) sú spojené s narušenou architektúrou spánku. Rozhodujúcim mechanizmom sú opakujúce sa epizódy desaturácií, oxidačný a karbonylový stres, neschopnosť mozgu dokončiť celý spánkový cyklus, narušená je aj regulácia melatonínu. Melatonín je hormón, ktorého sekrécia je regulovaná prostredníctvom suprachiazmatického jadra v hypotalame s reakciou na striedanie denného svetla a tmy a tým synchronizuje vonkajší 24- hodinový s našim vnútorným cyklom. Novšie poznatky o fyziológii sekrécie melatonínu a súvisiacich patologických javoch by mohli poskytnúť nový terapeutický prístup k pacientom aj so spánkovými poruchami dýchania. Cieľ štúdie: Zistiť, či SPD ovplyvňujú hladinu melatonínu. Metodika: Počas prospektívnej štúdie bolo v Spánkovom laboratóriu I. Neurologickej kliniky LFUK a UNB Bratislava vyšetrených 50 pacientov s podozrením na syndróm spánkové apnoe. U všetkých pacientov bolo realizované štandardné polysomnografické vyšetrenie. Zvýšená denná spavosť bola objektivizovaná pomocou dotazníka Epworthskej škály spavosti (ESS), kvalita spánku sa hodnotila na základe Pittsburghského indexu kvality spánku (PSQI). Odber krvi na hladinu melatonínu sa realizoval medzi 5,00-6,00 hod. ráno nalačno po ukončení polysomnografického vyšetrenia, za štandardných svetelných podmienok. Výsledky: Súbor 50 pacientov mal priemerný vek 43,6±8,8 roka, 82% mužov a 18% žien. Syndróm spánkového apnoe (RDI - respiratory disturbance index RDI>5) bolo prítomné u 78% pacientov, z toho 76,9% pacientov malo obštrukčné spánkové apnoe a 23,1% centrálne spánkové apnoe. Priemerné RDI bolo 38,4 ±31,8/hod., priemerný desaturačný index bol 36,7±34,6/hod. a priemerný arousal index bol 19,8±16,7/hod. Priemerné skóre ESS bolo 7,9±5, 31% pacientov malo zvýšenú dennú spavosť s ESS>9. Priemerné skóre PSQI bolo 6,7±4,2, pričom až 68% pacientov malo skóre PSQI ≥ 5, teda nekvalitný spánok. Pri polysomnografickom vyšetrení sme zistili, že spánok N1 tvoril v priemere 32,6±16,8%, spánok N2 34,3±13,7%, spánok N3 23,8±12,9% a REM spánok 9,3±7,3% celkovej doby spánku. Medián hladiny melatonínu bol 102,8 (65,8-212,2pg/ml). Na posúdenie vzťahu medzi sledovanými parametrami a hladinou melatonínu sme použili Spearmanove korelačné koeficienty. Hladiny melatoninu dosahovali v populácii pacientov so syndrómom spánkovým apnoe signifikantne vyššie hodnoty ako v populácii bez syndrómu spánkového apnoe [medián 115.8 (29.9-1819.0) vs. medián 90.6 (21.1-286.4), p=0.043]. Záver: Zistili sme signifikantne vyššiu rannú hladinu melatonínu v skupine pacientov so SPD. Dá sa predpokladať, že SPD okrem fragmentácie spánku a zvýšenej dennej spavosti menia aj reguláciu cirkadiánych rytmov a narúšajú sekréciu melatonínu.
MUDr. Imrich Mucska
CV is not available
MUDr. Imrich Mucska 1, MUDr. Katarína Klobučníková , PhD.2, Doc. MUDr. Pavel Šiarnik , PhD.2, MUDr. Štefan Kečkéš 3,
1 Ambulancia pre spánkové poruchy dýchania, UNB Bratislava, Slovensko 1
2 I.Neurologická klinika LFUK a UN Bratislava, Slovensko 2
3 Onkologický ústav sv. Alžbety, , Bratislava, Slovensko 3
Souhrn informací o PFO u pacientů s OSAS z literatury a jeho hemodynamický vliv na desaturaci. Uvádíme kasuistiku pacienta s PFO a těžkou sleep apnoe řešeného změnou režimu CPAP.
Chirurgické možnosti léčby obstrukční spánkové apnoe jsou široké. Základem je správná identifikace místa a tíže obstrukce a patologických stavů souviseních tkání, které k obstrukci vedou. Dále navazuje vlastní chirurgický výkon, který musí být často více etážový a zohledňovat příčiny obstrukce. Takovýto postup není možný bez odpovídající multidisciplinární spolupráce v rámci chirurgického týmu a v neposlední řadě motivace pacienta. Přednáška shrnuje metody chirurgické diagnostiky, nejčastější metody léčby, jejich úspěšnost a možné kombinace za účelem optimálního výsledku.
MDDr. et MUDr. Štěpán Pohanka FEBOMFS
V roce 2013 absolvent zubního lékařství LF UPOL, od té doby sekundář na Oddělení ústní čelistní a obličejové chirurgie KNTB, a.s. V roce 2019 atestuje z Orální a maxilofaciální chirurgie, v roce 2022 absolvent všeobecného lékařství LF OSU. Odborně se věnuje spánkové a ortognátní chirurgii, onkochirurgii hlavy a krku. Je konziliářem ve spánkové a dermatoonkologické komisi KNTB. Člen České společnosti maxilofaciální chirurgie ČLS JEP, České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu, Kooperativní skupiny pro nádory hlavy a krku.
MUDr. et MUDr. Šimek Jiří, Ph.D.
CV is not available
MDDr. et MUDr. Štěpán Pohanka 1, MUDr Pavel Ulek 2, MUDr. et MUDr. Jiří Šimek , Ph.D.1,
Oddělení ústní, čelistní a obličejové chirurgie KNTB, a.s. 1
Oddělení otorinolaryngologie KNTB, a.s. 2
Úvod: Nykturie je definována jako močení, které je předcházeno a následováno spánkem a k probuzení vede pocit nucení na močení. Jedná se o multifaktoriální problém. Jeho výskyt roste s věkem a obě pohlaví jsou postižena přibližně stejně. Nejčastější příčinou se ukazuje noční polyurie. Jedná se o nadměrnou produkci moči během spánku, přesahující více než 33% celkové produkce moči za 24 hodin. Z dalších příčin je to polyurie definovaná jako produkce moči přesahující množství 40ml/1kg tělesné hmotnosti za 24h, snížená funkční kapacita močového měchýře jako následek řady jiných urologických patologií nebo syndrom chronické pánevní bolesti. Poruchy spánku mohou rovněž napomáhat vzniku nykturií stejně jako nykturie může být příčinou vzniklé poruchy spánku. Nejznámější poruchou spánku, která je doprovázena nykturiemi je syndrom spánkové apnoe. Na vzniku nykturií se zde uplatňuje vliv ANP (atriální natriuretrický peptid) produkovaného v důsledku hypoxemie při obstrukci dýchacích cest. Léčba této poruchy cestou CPAP (continual positive airway pressure) pomáhá jednak řešit poruchu spánku, jednak naznačuje možný podíl na redukci počtu nykturií. Předkládáme průběžné výsledky studie zabývající se identifikací možných faktorů ovlivňujících výskyt nykturií u pacientů se syndromem spánkové apnoe. Metodika: Zatím jsme zpracovali demografická (věk, pohlaví, BMI), polygrafická (AHI, ODI, Průměrná saturace, T90) a urologická data (celková diuréza, počet nykturií, poměr spánkové a celkové diurézy) u 60 dospělých pacientů (52 mužů/8 žen). Průměrný věk v souboru byl 53,8 let (min 25,11/max 79 let). V polygrafických nálezech byla průměrná hodnota AHI 39,4 (min 9, max 82). V současné pilotní fázi projektu jsme provedli jednoduchou bivariantní korelační analýzu polygrafických prediktorů (AHI, ODI, průměrná saturace a T90) a urologických dat (objem spánkové diurézy, poměr spánkové a celkové diurézy, počet porcí močení ze spánku). Výsledky: Statisticky významná je závislost spánkové diurézy na parametru ODI (desaturační index): R = 0,275, p=0,048. V mnohočetné lineární regresi se zvolenými prediktory hmotnost, výška, BMI, věk, AHI, ODI, T90, průměrná saturace, T90) a závislou proměnnou spánková diuréza se podařilo sestavit statisticky významný model se statisticky významným prediktorem opět ODI (beta = 0,302, 95% CI 0,472 – 12,498). Závěrem: Nykturie je obtěžujícím příznakem asociovaným se spánkovou apnoe, zejména s desaturacemi, který prohlubuje narušení spánku u pacientů s OSA. Pokračujeme v náboru a zpracování dalších pacientů.
MUDr. Radek Paus Sýkora
Narozen 2.2.1983 v Olomouci, 2001-2008 obor všeobecné lékařství LF MU Brno, od roku 2008 Urologická klinika FN Ostrava.
MUDr. Radek Paus Sýkora 1, 3, , MUDr. Vilém Novák , PhD.2, 3, 4, , prof. MUDr. Jan Krhut , PhD.1, 3, , MUDr. David Míka , PhD.1, 3, , MUDr. Tereza Bačová 1, MUDr. Andrea Urbančíková 4,
- Urologická klinika FN Ostrava 1
- Klinika dětské neurologie FN Ostrava 2
- lékařská fakulta Ostravské Univerzity, Ostrava, Česká Republika 3
- Institut spánkové medicíny INSPAMED, Ostrava 4
Jednou z variant konzervativní léčby obstrukční spánkové apnoe (OSA) je mandibulární protrudor (MP), který se vkládá do úst pacienta s cílem rozšířit horní cesty dýchací, zabránit jejich kolapsu nebo vibraci při spánku. Indikace zahrnuje pacienty s primárním chrápáním nebo mírnou OSA, kteří nereagují na změnu spánkového režimu, dále pacienty se střední nebo těžkou OSA, kteří netolerují nebo odmítají léčbu pomocí trvalého přetlaku a pacienty, kteří chirurgickou léčbu odmítají nebo u nich není indikována pro rizika spojená s celkovým zdravotním stavem. V literatuře se účinnost léčby pomocí MP pohybuje mezi 19 – 80 % v závislosti na stanovených parametrech a typu aparátku (Eveloff et al. 1994; Sutherland et al, 2014; Gjerde et al, 2016). V následujícím sdělení se budeme zabývat individuálně zhotoveným MP, který dlouhodobě užíváme na našem pracovišti. V současnosti při jeho indikaci využíváme informace získané z DISE (Drug Induced Sleep Endoscopy). Při DISE provede ORL lékař manuálně předsun dolní čelisti (horní a dolní řezáky jdou naproti sobě) a hodnotí účinnost tohoto předsunu na rozšíření horních cest dýchacích. Tyto informace nám napomáhají nejen správně indikovat spánkový aparátek a určit velikost předsunu dolní čelisti, ale zároveň také respektovat adaptační kapacitu čelistního kloubu pacienta. K další terapii, kterou může nabídnout maxilofaciální chirurg, patří operace na čelistních kostech v podobě maxilomandibulárního předsunu (MMA). Tento typ operace patří k nejúspěšnějším zákrokům v léčbě OSA, vyznačuje se však určitou operační náročností, nutností ortodontické přípravy a nutností perfektní spolupráce pacienta. V rámci této terapie se u pacienta řeší i skusové podmínky a případná estetika obličeje. Výhodu spatřujeme v relativní stabilitě šířky dýchacích cest díky posunu v oblasti kostěného skeletu.
Tereza Lubojacká
CV is not available
MDDr. Tereza Lubojacká 1, MUDr. et MUDr. Jan Štembírek , Ph.D.1, 2, 3, , MUDr. Eva Kovalová 1, MUDr. Jiří Stránský , Ph.D., MBA1, 2, , MUDr. Oldřich Res , Ph.D.1, 2, , MUDr. Vilém Novák , Ph.D.5, 6, , MUDr. Michaela Masárová 2, 4, ,
Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie, Fakultní nemocnice Ostrava 1
Katedra kraniofaciálních oboru, Lékařská fakulta Ostrava 2
Ústav živočišné fyziologie a genetiky, Akademie věd Brno 3
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Fakultní nemocnice Ostrava 4
Centrum pro poruchy spánku a bdění, Oddělení dětské neurologie, Fakultní nemocnice Ostrava 5
Katedra klinických neurověd, Lékařská fakulta Ostrava 6
Vzhledem k multioborovému charakteru a složitosti vyžaduje diagnostika a léčba obstrukční spánkové apnoe interdisciplinární spolupráci. Navzdory rozvoji spánkové medicíny a zlepšení přístrojového vybavení v posledních letech, velká část pacientů diagnostice stále uniká. Podrobný odběr anamnézy spolu s rozšířením a aplikací jednoduchých screeningových metod v praxi jsou prvními kroky k odhalení nemocných a prevenci rozvoje dalších komplikací při neléčené apnoe. Ve spolupráci s Vysokou školou báňskou v Ostravě vznikl projekt, který je zaměřený na neinvazivní screeningové metody pro diagnostiku OSA. Výsledkem spolupráce je neustále se rozšiřující databáze řečových vzorků, která slouží k prvotní analýze s cílem zjistit signifikantní příznaky reprezentující přítomnost apnoických pauz. Ve fázi základního výzkumu je nutné extrahovat široké spektrum parametrů a z nich následně vyselektovat pouze signifikantní skupiny charakteristik. V naší přednášce přiblížíme možnou diagnostiku OSA z hlasu pacienta na základě extrakce hlasových charakteristik ze zvukové nahrávky.
MDDr. Monika Habláková
CV is not available
MDDr. Monika Habláková 1, MUDr. Jiří Stránský , Ph.D., MBA1, MUDr. Jan Štembírek , Ph.D.1, 2, 3, , MUDr. Eva Kovalová 1, MDDr. Veronika Kozakovičová , DiS. art1, 2, , MDDr. Tereza Lubojacká 1, MUDr. Martin Formánek , Ph.D., MBA2, 4, , MUDr. Vilém Novák , Ph.D.5, 6, , Ing. Pavol Partila , Ph.D.7, Ing. Jaromír Továrek , Ph.D.7, Ing. Martina Slívová 7,
Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie, Fakultní nemocnice Ostrava 1
Katedra kraniofaciálních oboru, Lékařská fakulta Ostrava 2
Ústav živočišné fyziologie a genetiky, Akademie věd Brno 3
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Fakultní nemocnice Ostrava 4
Centrum pro poruchy spánku a bdění, Oddělení dětské neurologie, Fakultní nemocnice Ostrava 5
Katedra klinických neurověd, Lékařská fakulta Ostrava 6
Katedra telekomunikační techniky, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava 7
Diagnostika a úspěšná léčba obstrukční spánkové apnoe vyžaduje nejen mezioborovou spolupráci, do níž jsou zapojeny obory neurologie, otorinolaryngologie, maxilofaciální chirurgie, pneumologie a kardiologie, ale i spolupráci pacienta. Cílem je identifikace mechanismu obstrukce horních cest dýchacích ve spánku a následně nastavení optimální léčby, která vede ke zlepšení zdravotního stavu a kvality života pacienta. V dnešní době je v diagnostice zlatým standardem léky navozená spánková endoskopie (DISE). Maxilofaciální chirurgie nabízí jak konzervativní, tak i chirurgickou léčbu. Konzervativní léčba spočívá ve zhotovení mandibulárního protrudoru (MP), který se vkládá do úst a ve spánku aktivně předsunuje dolní čelist. Chirurgická léčba zahrnuje operace na čelistních kostech, a to především maxilomandibulární předsun (MMA – maxillo-mandibular advancement), který je vhodný i u těžších forem obstrukční spánkové apnoe a jeho efekt je srovnatelný s přetlakovou léčbou. V našem sdělení bychom rádi prezentovali zajímavé případy, kdy použití konzervativní nebo chirurgické maxilofaciální terapie vedlo k úspěšné léčbě obstrukční spánkové apnoe.
MUDr. Eva Kovalová
CV is not available
MUDr Eva Kovalová 1, MUDr. Jan Štembírek , Ph.D.1, 2, 3, , MUDr. Tereza Lubojacká 1, MUDr. Oldřich Res , Ph.D.1, 2, , MUDr. Jiří Stránský , Ph.D., MBA1, 2, , MUDr. Michaela Masárová 2, 4, , MUDr. Vilém Novák , Ph.D.5, 6, ,
Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie Fakultní nemocnice Ostrava 1
Katedra kraniofaciálních oborů, Lékařská fakulta Ostravské univerzity 2
Ústav živočišné fyziologie a genetiky, Akademie věd Brno 3
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Fakultní nemocnice Ostrava 4
Centrum pro poruchy spánku a bdění, Oddělení dětské neurologie , Fakultní nemocnice Ostrava 5
Katedra klinických neurověd, Lékařská fakulta Ostravské univerzity 6
Práce zdravotní sestry a techničky video-EEG a spánkové laboratoře integruje znalosti technického charakteru, znalosti klinické se schopností získat záznam odpovídající na klinickou otázku lékaře a v neposlední řadě také obsahuje práci s lidmi – v dětské video-EEG a spánkové laboratoři je to navíc práce hned s dvěma účastníky diagnostického procesu – dítětem a s rodičem. Udržet rovnováhu mezi těmito vlivy je náročné a někdy zažíváme i chvilky stresu, někdy zase chvilky úsměvné.
Lucie Golasovská
Po absolvování SZŠ v Ostravě v roce 2005 nástup na interní a později kardiovaskulární oddělení Fakultní nemocnice, od roku 2018 Anesteziologickoresuscitační oddělení nemocnice Orlová, od roku 2020 Následná intenzivní péče nemocnice Orlová, od roku 2022 Centrum pro poruchy spánku a bdění, oddělení dětské neurologie, Fakultní nemocnice, únor 2022 úspěšné absolvování specializace ARO-JIP, Ostravská univerzita
Vašicová Daniela
CV is not available
Lucie Golasovská 1,
Centrum pro poruchy spánku pro děti a dospělé, Oddělení dětské neurologie, FN Ostrava 1
Profese spánkového technika/laboranta je stále se vyvíjející profesí. Ve světe je spánkový technik, nebo zdravotní sestra s touto specializací, pokládán za odborníka, který zná nejen fyziologii těla, ale vyhodnocuje záznamy polygrafické, polysomnografické a další. Při práci s přístroji ve spánkových laboratořích jsou také zapotřebí technické znalosti a dovednosti. Pro zvýšení povědomí o tomto oboru, uznání a ocenění spánkových techniků v ČR, i v rámci platových tabulek, by mělo být naší snahou se tomuto modelu co nejvíce přiblížit a vzdělávat nejen nové, ale i stávající spánkové techniky.
Jedním z parametrů vyšetřovaných během noční polysomnografie je tří svodový EKG záznam. V naší spánkové laboratoři považujeme za standard zaznamenat během nočního monitorování chronické nebo akutně vzniklé poruchy srdečního rytmu. Spánkový technik určí epochy, ve kterých jsou arytmie zachyceny. Lékař posoudí závažnost arytmie a možnou souvislost se syndromem SA. Při správném zhodnocení může být léčba PAP vhodnou metodou k eliminaci srdečních arytmií. Současně může být náhodný záchyt významné arytmie jedním z prvních příznaků nově vznikajícího kardiovaskulárního onemocnění. Včasná diagnostika může mnohdy zachránit život.
Rozvoj spánkové laboratoře na plicním oddělení: K vybudování zcela nového provozu v rámci oddělení je nutné získat pro tuto myšlenku podporu vedení nemocnice - mít připravenou argumentaci o potřebnosti dané medicinské služby v regionu, o ekonomické výhodnosti/zátěži, mít podporu vedení oddělení (primář), schopné oddělení pro komunikaci s pojišťovnami (nutno vyjednat nasmlouvání kódu se všemi pojišťovnami v regionu), lékaře, který se bude chtít dané problematice věnovat (vzdělávání, skládání zkoušek) a minimálně jednu sestru s alespoň trochu kladným přístupem k přístrojové technice a IT (poměrně vzácná to kombinace). V průběhu provozu spánkové laboratoře je nutné počítat s narůstající velmi vysokou časovou náročností (příbytek dispenzarizovaných pacientů, hodnocení a kontroly), nutnost vybudování objednávacího systému či nastavení provozuschopnosti laboratoře i za epidemie Covid 19. V dalším růstu spánkové laboratoře pak nastavit udržitelný nárust počtu nových pacientů, využívání telemedicíny a zahájení polysomnografických vyšetření.
Úvod: Pacienti s hypoventilací vázanou na spánek mohou vyžadovat ventilační podporu nejen během spánku, ale také za bdělosti. Jedná se o nemocné s nervosvalovým onemocněním, u nichž se hypoventilace zhoršuje v souvislosti s progredující slabostí svalů nebo deformitou hrudníku. Metodika a výsledky: Soubor se sestává ze čtyř pacientů se svalovou dystrofií ve věku 32 (±10,6) let léčených neinvazivní ventilací (NIV) více než 12 hodin denně (průměrně 21hod 49min). Nemocní byli více než rok ventilováni novým typem NIV, u něhož je možné nastavit ventilační programy pro různé situace – noční, denní, přizpůsobený na k příjmu potravy, k zátěži apod. Compliance pacientů byla velmi dobrá. Výborný efekt terapie v období spánku byl ověřen polygrafickým a kapnometrickým vyšetřením. Reziduální počet zástav dechu (0,6±0,6) i hodnoty krevních plynů (saturace hemoglobinu kyslíkem 96,7±1,2%, parciální tlak oxidu uhličitého 37,6±4,7mmHg) byly v normě. Za významné považujeme velmi dobré subjektivní hodnocení této terapie, jež bylo dokumentováno i při srovnání aktuálního zdravotního stavu na numerické škále (EQ-5D, EuroQoL) s odstupem jednoho roku, jež ukazuje zlepšení – skóre 61,3±19,3 vs. 80,5±13,8. Souhrn: Nové režimy NIV u pacientů s nervosvalovým onemocněním dependentních na NIV v noční i denní době zajišťují dobrou kompenzaci poruchy dýchání a zlepšují kvalitu života nemocných. Poděkování: Podpořeno výzkumným programem Karlovy Univerzity Cooperatio Neuroscience.
Simona Dostálová
Studovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Od promoce pracovala na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN na pozicích sekundární lékař, lékař specialista, vědecký pracovník s podílem na pedagogické činnosti a v posledních letech jako odborný asistent. Složila dvě atestace v oboru neurologie. V roce 2008 ukončila doktorské studium v oboru neurovědy obhajobou disertační práce na téma Kraniofaciální abnormality při spánkovém apnoickém syndromu. Získala funkční odbornost v elektroencefalografii a spánkové medicíně. V letech 2013-2017 pracovala také ve spánkové poradně INSPAMED. Je autorem nebo spoluautorem řady původních článků a přehledných článků v časopisu s IF, několika kapitol v monografiích a monografie Spánková medicína v kazuistikách. Získala Hennerovu cenu za rok 1999 a za rok 2000 a cenu České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu za nejlepší původní práci za rok 2012 a cenu České neurologické společnosti za vynikající monografii či učební text.
MUDr. Simona Dostálová , Ph.D.1, doc.MUDr. David Kemlink , Ph.D.1, doc.MUDr. Iva Příhodová , Ph.D.1, prof.MUDr. Karel Šonka , Dr.Sc.1,
1. Neurologická klinika a centrum klinických neurověd Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 1
Všichni máme zkušenosti s pacienty, kteří přístroje typu CPAP a podobné používají několik měsíců a posléze používat přestanou. Tento jev je i dostatečně popsán v literatuře. Existují ovšem také pacienti, kteří si k přístroji těžko hledají cestu. Jedni potřebují nadstandardně dlouhou titraci s opakovanými výměnami masek a úpravami nastavení. Druzí dokonce přístroj, který jim byl přidělen po titraci vcelku hladké, na dlouho odloží a vrátí se k němu až po letech, přičemž motivace mohou být různé (lepší psychická kompenzace nebo naopak zhoršení některé z interních, zejména plicních chorob). Právě tyto pacienty (pacientky) lze nazývat navracejícími se ztracenými syny (dcerami). Kdybych titrace ukončovala paušálně např. po týdnu, resp. striktně usilovala o odebrání přístroje všem, kteří jej delší dobu nepoužívají, tyto příběhy bych neznala. Absenci přísného systému ročních kontrol u sebe neobhajuji, ani nedávám na počest „polepšených provinilců“ zabíjet tele. Přesto je možná z hlediska celého systému zdravotní péče méně marnotratné ponechat pár let zbytečně přístroj někomu, kdo se k němu posléze pokorně vrátí, než mu jej po roce nedostatečného používání odebrat a v případě obnoveného zájmu o léčbu znovu nechávat proběhnout (často na jiném pracovišti, bez zpětné vazby vůči pracovišti původnímu) celou diagnostickou a titrační proceduru. V příspěvku uvedu několik stručných kazuistik ilustrujících výše uvedené.
MUDr. Kateřina Seltenreichová Ph.D.
1998 - dosud: Neurologické oddělení NNH, od r. 2006 Centrum pro poruchy spánku Na Homolce
1997 - 1998: Neurologická klinika VFN
1991 - 1997: studium na 1. LF UK v Praze
Kateřina Seltenreichová 1,
Centrum pro poruchy spánku, Nemocnice Na Homolce, Roentgenova 2/37, Praha 5, 150 30 1
Telemedicína je jedným z rýchlo sa vyvíjajúcich aspektov dnešnej medicíny. Pojem telemedicína definuje zdieľanie medicínskych poznatkov a poskytovanie zdravotnej starostlivosti pacientom na diaľku prostredníctvom telekomunikačných systémov. Hlavným cieľom telemedicíny je zlepšiť pacientom prístup ku zdravotnej starostlivosti. Pandémia Covid-19 medzi rokmi 2020 až 2022 výrazne obmedzila prevádzku nášho Spánkového laboratória, nakoľko pracovisko je integrálnou súčasťou Kliniky pneumológie a ftizeológie, ktorá značnú časť trvania pandémie podlieha reprofilizácii na pracovisko pre starostlivosť o pacientov s ochorením Covid-19. Priestory Spánkového laboratória sa stali počas reprofilizácie rizikovým a vysokoinfekčným prostredím. V takýchto priestoroch nebolo možné poskytovať zdravotnú starostlivosť pre pacientov so spánkovými poruchami dýchania v zmysle diagnostiky a ani v zmysle liečby. Stanovisko Slovenskej spoločnosti spánkovej medicíny reflektovalo na aktuálnu epidemiologickú situáciu, ale aj na aktuálne poznatky a skúsenosti v diagnostike a liečbe spánkových porúch dýchania. Zmeny, ktoré priniesla aktualizovaná smernica, umožnili indikovať liečbu pozitívnym tlakom v dýchacích cestách po realizácii ambulantnej titrácie efektívneho liečebného tlaku prístrojmi Auto CPAP / Auto BiPAP na základe vyhodnotenia z SD karty alebo telemetrickým vyhodnotením. Týka sa to pacientov so stredne závažným a závažným stupňom spánkového apnoe verifikovaným ambulantnou respiračnou polygrafiou / pulzoxymetriou. V pilotnej fáze projektu sme pre účely ambulantnej telemetrickej titrácie liečby CPAP oslovili pacientov z čakacej listiny na diagnostiku spánkových porúch dýchania formou hospitalizácie v Spánkovom laboratóriu Univerzitnej nemocnice v Martine. Všetci pacienti z čakacej listiny mali už realizované vstupné ambulantné primovyšetrenie v Ambulancii pre spánkové poruchy dýchania. Na základe subjektívnej a objektívnej anamnézy boli oslovení pacienti s podozrením na stredne závažný až závažný stupeň spánkových porúch dýchania, ktorí by inak museli čakať na možnosť realizácie videopolysomnografického vyšetrenia v rámci hospitalizácie v našom Spánkovom laboratóriu. Avšak v dôsledku pokračujúcej pandémie čakacie doby narastali na viac ako 12 mesiacov a ich predlžovanie so sebou prináša negatívny vplyv na zdravie pacienta a zvyšujúce sa riziko zhoršenia zdravia v dôsledku nedostupnosti zdravotnej starostlivosti. Vďaka novej smernici pre diagnostiku a liečbu spánkových porúch dýchania sme počas pandémie Covid–19 spustili telemetrické titrovanie pacientov na CPAP/BiPAP liečbu. Od začiatku roka 2021 sme telemetricky titrovali na neinvazívnu pľúcnu ventilačnú liečbu 204 pacientov so stredne závažným až závažným stupňom spánkových porúch dýchania potvrdených respiračnou polygrafiou. Z toho úspešne prebehlo naladenie 191 pacientov na neinvazívnu ventiláciu (CPAP: 184 pacientov, BiPAP – AcSV: 7 pacientov). V roku 2020 sme zaznamenali značný pokles v počte vstupných vyšetrení na Ambulancii pre spánkové poruchy dýchania, taktiež pokles počtu skríningov a pacientov nastavených na ventilačnú liečbu v porovnaní s predchádzajúcim rokom 2019. Zaznamenaný pokles oproti predchádzajúcemu roku 2019 predstavoval 14.695% pri konzultáciách a skríningoch a 37,868%-ný pokles v počte pacientov nastavených na ventilačnú liečbu. Rozbehnutím telemedicíny v roku 2021 v liečbe syndrómu spánkového apnoe u dospelých sme napriek nízkemu počtu hospitalizácii v Spánkovom laboratóriu z dôvodu prebiehajúcej pandémie docielili, že počet pacientov naladených na ventilačnú liečbu vrátane telemetrických titrácii CPAP/BiPAP liečby bol približne porovnateľný s predchádzajúcimi rokmi pred Covid-19 pandémiou. Telemedicína nám enormne pomohla obnoviť dostupnosť zdravotnej starostlivosti o pacientov, ktorí by inak boli odkázaní na čakanie na obnovenie lôžkovej starostlivosti a mohli by sa stať priamymi obeťami dlhých čakacích listín vo vyťaženom zdravotníckom systéme. Telemedicína nám tiež pomohla potrebné lôžkové kapacity presnejšie vyhradiť pre pacientov, ktorí potrebujú komplexnejšiu zdravotnú starostlivosť a tým sa ich čakacie doby na ošetrenie výrazne skrátili.
Ing. Diana Viťazková
Biomedicínska inžinierka Spánkového laboratória na Klinike pneumologie a ftizeologie v Univerzitnej nemocnici Martin.
Ing. Diana Viťazková 1, Ing. Silvia Gavliaková , PhD.1, 2, , Ing. Peter Bullo 1, MUDr. Vladimíra Bellová 1, MUDr. Ivan Kocan , PhD.1, 2, ,
Klinika pneumológie a ftizeológie, Univerzitná nemocnica Martin 1
Jesseniova lekárska fakulta v Martine, Univerzita Komenského v Bratislave 2
Abstract is not available
MUDr. Martin Pretl CSc.
MUDr. Martin Pretl, Csc. působí jako vedoucí lékař společnosti INSPAMED s.r.o. od jejího založení v roce 2009. Po studiích na 1. LF UK pracoval na neurologické klinice 1. LFUK a VFN. V roce 2013 získal jako jeden z prvních nejvyšší evropské vzdělání v oboru spánkové medicíny – Certifikát ESRS SOMNOLOGIST – Expert in Sleep Medicine.
MUDr. Martin Pretl je členem Evropské společnost i pro výzkum spánku a České společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu. Spoluzakládal Asociaci soukromých neurologů (ASN), jíž je předsedou, je členem Rady Sdružení ambulantních specialistů (SAS) a řadovým členem České neurologické společnosti (ČNS).
V roce 1996 absolvoval stáž na spánkové klinice v Lyonu u prof. Challamel a v roce 2003 postdoktorandské studium na Stanfordově Univerzitě u prof. Mignota.
MUDr. Martin Pretl je autorem či spoluautorem mnoha odborných článků a kapitol v odborných knihách a učebnicích, podílel se na tvorbě odborných doporučení týkajících se spánkové medicíny v ČR i při EU. Přednáší na českých i světových odborných fórech, popularizuje spánkovou medicínu pro laickou veřejnost.
Martin Pretl 1,
Inspamed, s.r.o., Institut spánkové medicíny, Praha 1
Standardy péče pro spánkové telemedicínské služby by měly odrážet standardy tradičních návštěv v ordinaci, včetně všech aspektů rozhodování o diagnóze a léčbě. Při určování rozsahu aplikací telemedicíny v diagnostice a léčbě konkrétních pacientů s poruchami spánku by měl být vždy uplatněn zdravý klinický úsudek. Živá interaktivní spánková telemedicína, pokud je využívána způsobem, který je v souladu se zásadami uvedenými v tomto dokumentu, by měla být uznávána a proplácena způsobem, který je konkurenceschopný nebo srovnatelný s tradičními osobními návštěvami. Měly by být jasně definovány role, očekávání a odpovědnosti poskytovatelů zapojených do poskytování spánkové telemedicíny, včetně poskytovatelů na původních a vzdálených místech. Praxe spánkové telemedicíny by se měla zaměřit na podporu modelu péče, ve kterém se specialisté na spánek, pacienti, poskytovatelé primární péče a další členové zdravotnického týmu zaměřují na zvýšení hodnoty poskytování zdravotní péče koordinovaným způsobem. Během procesu poskytování telemedicínské péče by měly být dodržovány příslušné technické normy, a to jak na původních, tak na vzdálených místech, a měly by také splňovat legislativní normy. Existují metody, které mají za cíl zlepšit užitečnost telemedicíny, a měly by být dále prozkoumány, včetně využití pacientských zdrojů a poskytovatelů, doplňkového testování a doplňkových technologií. Pro modely poskytování telemedicínské péče by měly být zavedeny procesy zajišťování kvality, jejichž cílem je zachytit procesní opatření a zkušenosti pacientů/poskytovatelů s použitými modely ve spánkové medicíně. Využívání telemedicínských služeb a jejich vybavení by mělo být v souladu s přísnými odbornými a etickými standardy, aby nedošlo k porušení záměru telemedicínské interakce a zároveň s cílem zlepšit celkový přístup pacientů k péči a její kvalitu. Čas pro správu dat, procesy kvality a další aspekty poskytování péče související s telemedicínou by měl být uznán v modelech poskytování péče založených na hodnotách. Při účtování za telemedicínské služby se doporučuje, aby pacienti, poskytovatelé a další subjekty poskytující služby rozuměli úhradám plátce a aby byl celý proces finančně transparentní. Využití telemedicíny ve spánkové medicíně se bude pravděpodobně rychle rozšiřovat, stejně jako se šíří telemedicína obecně, je ale nutný další výzkum jejich dopadu a výsledků.
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., All rights reserved.
