Abstrakt
V přednášce se dozvíme, jak k tématu digitálních závislostí, které patří do skupiny závislostí behaviorálních, přistoupit z pohledu diagnostiky dle MKN-10, MKN-11 a DSM-5. V editorialu časopisu Nature (leden 2018) je diskutována problematika online/offline hry. V nedávno publikované knize neuropsychiatra Manfreda Spitzera Kyber a eko (2019) je citováno srovnání závislosti na kokainu a první PET studie (1997), která ukazuje aktivaci vetrálního striata, stejné oblasti jako nedávná fMRI studie behaviorální závislosti na Facebooku. Hraní online her je návykovější než hraní offline her (Lemmens J.S., 2016). Jak například digitální technologie negativně ovlivňují u dětí školní výkon, spánek, empatii, a mohou vést až k digitální demenci, popisuje již mnoho studií. Dle studie ESPAD (2015) zaměřené na šestnáctileté studenty 27,6 % studentů hraje denně nebo téměř denně počítačové hry a 83,9 % denně surfuje na internetu. Kromě kyberchondrie bude diskutována i problematika nomofobie (no mobile phone fobie), včetně fantomových vibrací, nervozity ze ztráty signálu, docházení baterie, kterou dle různých studií prožívá 50-66% dospělé populace. Dle britské studie LSE (2015) zákaz užívání smartphonů ve škole vede ke zlepšení studijních výsledků asi o 6%. V ČR je užívání telefonů na půdě školy řízeno rozhodnutím ředitele školy. V dospělé populaci smartphony zhoršují koncentraci, spánek, paměť, empatii a důvěru. Mimo rizik psychických jsou tu i rizika somatická jako cukrovka, obezita, myopie, vertebrogenní bolesti nebo smartphonový loket a nedostatek pohybu v přírodě. Řady nových studií potvrzují, jak pozitivně působí čas strávený v přírodě na zdraví fyzické i psychické (emoce, myšlení, pozornost, prosociální chování, kreativitu, sebedisciplínu), což se využívá v zahradní terapii.