Declaration
Dear Madam, Sir,
Please note that the websites you intend to access are not intended for the general public, as they contain technical information on medicinal products, including advertising messages relating to medicinal products. This information and communication is intended exclusively for professionals pursuant to Section 2a of Act No. 40/1995 Coll., Ie to persons authorized to prescribe or dispense medicinal products (hereinafter referred to as the expert).
Please note that if you are not an expert, you run the risk of endangering your health or the health of others if you misunderstand or interpret the information obtained, in particular advertising messages that may be part of this site, or used them to establish your own diagnosis or treatment, either in relation to yourself or in relation to other persons.
I declare:
If your statement is not true, we warn you that you are at risk of endangering your health or the health of others.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Only services that participant order by himself can be sponsored here:
Sponsoring of participants
Registration of exhibiting companies and their representatives
Exhibitors registration
Please start by entering your email address.
Your registration for this event was successful. To cancel or edit your registration please call +420 731 006 620 or send us email to martin.horna@mhconsulting.cz
You can check your order in your profile: My profile
Jak dlouho by měli pacienti s nedávným ischemickým iktem čekat, než podstoupí plánovaný chirurgický výkon? Tato otázka je v klinické praxi nejen častá, ale také důležitá při předoperačním posouzení rizik. Prodělaný iktus je závažným prediktorem perioperační cerebrovaskulární příhody a mortality. V současnosti je za bezpečný interval považován 3 měsíční odstup od proběhlé ischemické CMP, v závislosti na typu chirurgického zákroku a tíži iktu. V řadě prací a analýz bývá uváděna i doba 6 měsíců, 9 měsíců a 1 rok. V přednášce budou prezentovány recentní poznatky a uvedeny klíčové body pro stratifikaci rizika z neurologického hlediska.
Protidestičková terapie hraje významnou úlohu v komplexu sekundárně preventivních strategiích u pacientů po nekardioembolické ischemické cévní mozkové příhodě (CMP). Jednou z látek používaných k prevenci recidivy ischemické CMP je kyselina acetylsalicylová (ASA), avšak otázka efektivity enterosolventních forem ASA zůstává diskutabilní. Přednáška předkládá doklady o biologické dostupnosti, efektu a účinku galenických forem perorálně podávané ASA používaných v klinické praxi v kontextu otázky, zda je racionální v prevenci ischemického iktu používat enterosolventní formy ASA.
prim. MUDr. Petra Reková Ph.D.
MUDr. Petra Reková, Ph.D. absolvovala studium na 1.LF UK v Praze. V úvodu své profesní kariéry pracovala na anesteziologicko-resuscitačním oddělení nemocnice Třinec, později se začala věnovat neurologii. Od roku 2000 pracuje ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN), v současné době v pozici primářky Neurologické kliniky. Její odborný zájem se dlouhodobě soustředí na problematiku cévních mozkových příhod (včetně vaskulární neurosonologie) a akutní stavy v neurologii. Dlouhodobě je také členkou multidisciplinárního týmu lékařů Centra pro Fabryho chorobu VFN, neurologické projevy Fabryho nemoci byly rovněž tématem jejího postgraduálního studia. V rámci svého působení na 1.LF UK se věnuje pregraduální i postgraduální výuce. Její publikační aktivity se soustředí především na témata cerebrovaskulární problematiky a Fabryho choroby. Je členkou výboru Cerebrovaskulární sekce Neurologické společnosti ČLS JEP a vědecké rady Stroczech.
Petra Reková 1,
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1.Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha 1
Ve sdělení bude diskutována compliance, měření koncentrace/účinnosti jednotlivých preparátů a správná dávka, smysl výměny jednoho DOAC za jiný, a možnosti nefarmakologické sekundární prevence jako je okluze ouška levé síně nebo implantace karotických filtrů.
MUDr. Martin Kovář
Primář neurologického oddělení a vedoucí KCC Nemocnice Na Homolce.
Člen Výboru Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP.
Člen Vědecké rady STROCZECH.
Iktový neurolog, neurosonolog.
Zájem a směřování: organizace iktové péče, rekanalizace, EC-IC bypass, nemedikamentozní sekundární prevence CMP - indikace uzávěru PFO a ouška LS, karotické filtry.
Martin Kovář 1,
KCC Nemocnice Na Homolce, Praha 1
Existence vztahu mezi migrénou, především tou s aurou, a cévní mozkovou příhodou je již dlouho známá, a to zejména u mladších nemocných (cca do 45 let). Ač tyto diagnózy sdílejí jisté společné rysy, v mnohém se také liší. Tím nejzásadnějším rozdílem je, že v případě tranzitorní ischemické ataky (TIA)/cévní mozkové příhody (CMP) se jedná o lékařskou urgenci s nutností okamžitého zásahu. V zásadě každý nemocný s tranzientními neurologickými příznaky by měl být považován za nemocného s TIA, dokud není prokázána jiná příčina. Riziko dokonaného iktu je po TIA 10-30%. Diferenciálně diagnosticky je nutné zvažovat krom migrény s aurou také auru bez migrény a fokální epileptické záchvaty. Jedním ze základních mechanismů uplatňujícím se v patofyziologii migrény je neuronální excitabilita způsobena korovou šířící se depresí (CSD, cortical spreading depression). Šířící se depolarizace způsobuje zhroucení neuronální iontové homeostázy a vede k signifikantně vyšší vulnerabilitě neuronů a k ischemickému stresu v porovnání s ostatními buňkami v těle. Šířící se depolarizace vede k hyperexcitabilitě následované depresí. Endoteliální poškození způsobené CSD může vyústit v hyperkoagulační stav zvyšující riziko rozvoje cévní mozkové příhody. Mozkový infarkt je možnou komplikací prolongované aury, na druhou stranu bolest hlavy (ne nutně migrenózního charakteru) doprovází cévní mozkovou příhodu až v jedné třetině případů. Existují také některé vzácnější geneticky podmíněné choroby, které mohou způsobit jak cévní mozkovou příhodu, tak migrénu. Panel vyšetření by měl zahrnovat CT/lépe MR včetně difuzně vážených obrazů, CTA/MRA, TTE/TEE, EKG, EEG, laboratorní vyšetření, případně oční vyšetření, v některých případech genetické vyšetření. Zatímco sekundární prevence CMP/TIA závisí především na její etiologie, profylaktická léčba migrény by měla být co nejvíce uzpůsobená konkrétnímu pacientovi v závislosti na jeho věku, pohlaví a komorbiditách. Pro primární prevenci CMP u migreniků neexistují doporučené postupy. Pokud se ovšem jedná o migrenika s vaskulárními rizikovými faktory, je s výhodou volit taková farmaka, která optimálně ovlivňují jak migrény, tak tyto faktory. Je velmi důležité sestavit spolehlivá kritéria pro lepší porozumění a management nemocných s přechodnými neurologickým deficitem, zejména pak identifikovat nemocné s rizikem rozvoje cévní mozkové příhody.
MUDr. Jolana Mračková Ph.D.
Lékařka Neurologické kliniky LF UK a FN Plzeň se zaměřením na cerebrovaskulární problematiku, neurointenzivní péči a bolesti hlavy.
Jolana Mračková 1,
Neurologická klinika LF UK a FN Plzeň 1
Úvod: Mozková tkáň je tvořená dvěma skupinami buněk - vlastními neurony a podpůrnými buňkami (glie, buňky hematoencefalické bariéry). Pokud nedojde k rekanalizaci, podlehnou ischemické nekróze všechny buněčné typy, tedy kompletní mozková tkáň a následně dochází k rozvoji ischemické pseudocysty (koncept pannekrózy). Tento koncept může vysvětlit klinický přínos rekanalizační léčby u pacientů s vyšším ASPECTS, kdy lepší klinický outcome může být způsoben zachováním podpůrné struktury tkáně (glie mají větší ischemickou rezistenci) a podpořením následného propojení přeživších neuronů. Naším cílem bylo prokázat, že pacienti s pseudocystou mají horší klinický výsledek po 1 roce než pacienti bez pseudocysty. Metody: Prospektivní studie zahrnující konsekutivní pacienty po ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP). U všech pacientů bylo provedeno vyšetření magnetickou rezonancí (DWI-MRI, SWI, 3D T1w, DTI a postkontrastní 3D T1w) 7-12. den a 1 rok od příhody. Skóre NIHSS bylo hodnoceno při přijetí a po 12 měsících, 40 pacientů rovněž podstoupilo baterii neuropsychologických vyšetření ve stejném intervalu. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 103 pacientů (63,1 % mužů, medián věku 68 let, medián vstupního NIHSS 5). Objem ischemické léze v subakutní fázi byl signifikantně větší (Pearsonův koeficient 0,56, p<0,001) u pacientů, u nichž se vyvinula postischemická pseudocysta. Pacienti, u nichž se vyvinula pseudocysta, měli významně (p=0,004) horší kognitivní výkonnost a také vyšší NIHSS po 12 měsících na 92% hladině spolehlivosti (p=0,074). Závěr: Velikost subakutní ischemické léze zvyšuje riziko vzniku postischemické pseudocysty. Pacienti s touto pseudocystou mají tendenci k horšímu výslednému klinickému stavu. Tato práce podporuje koncept pannekrózy a celkově správnost indikace rekanalizační léčby i u pacientů s pokročilejšími ischemickými změnami a nižším skóre ASPECTS.
MUDr. Anna Olšerová
Lékař Neurologické kliniky 2.LF UK a FN Motol, student postgraduálního doktorského studia se zaměřením na farmakogenetiku a farmakokinetiku DOAC.
Anna Olšerová 1, David Kala 2, 3, , Petr Janský 1, Yeva Prysiazhniuk 2, 5, , Vlastimil Šulc 1, Zuzana Holubová 4, Lukáš Michal 2, Martin Kynčl 4, Jan Šanda 4, Alena Javůrková 1, Petr Marusič 1, Jakub Otáhal 2, 5, , Aleš Tomek 1,
Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol 1
Ústav patologické fyziologie 2. LF UK 2
Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze 3
Klinika zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol 4
Fyziologický ústav AV ČR 5
Úvod: Efekt rekanalizační léčby včetně mechanické trombektomie u pacientů s okluzí velké tepny jako léčby volby může ovlivňovat řada klinických a radiologických parametrů. Jejich znalost může ovlivnit léčebnou strategii zvláště v hraničních indikacích rekanalizačních metod. Cílem studie bylo zjistit parametry ovlivňující klinický efekt rekanalizační léčby u pacientů s okluzí velké tepny v přední cirkulaci. Metodika: U 231 pacientů s akutním ischemickým iktem na podkladě uzávěru velké tepny v přední cirkulaci vyšetřených výpočetní tomografií (CT) včetně perfuzního CT (CTP) a léčených rekanalizační léčbou kombinací intravenózní trombolýzy a intervenčního výkonu převážně ve standardním časovém okně 6 h byly z CTP vyšetření pomocí automatického software stanoveny rozsah jádra ischémie a ischemické penumbry, poměr ischemické penumbra a jádra. Lokalizace jádra a rozsah ischemie byla určen vyhodnocením objemových map pomocí The Alberta Stroke Program Early CT Score (ASPECTS). Dosažená rekanalizace byla hodnocena na konci intervenčního výkonu pomocí Modified Treatment in Cerebral Infarction (mTICI) kritérií. Klinický efekt byl hodnocen pomocí Rankinovy škály (mRS). Multivariantní logistickou regresivní analýzou zahrnující tyto radiologické parametry a klinická data byly určeny prediktory dobrého klinického efektu. Výsledky: U 14 pacientů byl zjištěn izolovaný uzávěr vnitřní krkavice (ICA), u 19 současně s uzávěrem kmene střední mozkové tepny (M1), u 132 izolovaný uzávěr M1, u 15 větvení střední mozkové tepny (M1/2) a u 52 uzávěr větve střední mozkové tepny (M2). Pouze u 10 pacientů byl intervenční výkon zahájen v extendovaném časovém okně nad 6 h (median 187 min). Úspěšné rekanalizace (mTICI 2b-3) bylo dosaženo u 190 pacientů (82%). Dobrého klinického výsledku hodnoceného s odstupem 3 měsíců (mRS 0-2) bylo dosaženo u 106 pacientů (46%). Nezávislými pozitivními prediktivními faktory byly úspěšná rekanalizace (O.R. 24,08 (6,35-91,29; p=0,0000)), negativními prediktivními faktory pak věk (O.R. 0,904 (0,869-0,940; p=0,0001)), tíže vstupního deficitu NIHSS (O.R. 0,84 (0,78-0,91);p=0,0000), diagnóza diabetes mellitus (O.R. 0,21(0,09-0,51;p=0,0003) čas do zahájení léčby (O.R. 0,997(0,995-0,999;p=0,004)) a velikost jádra ischemie (O.R. 0,990 (0,981-0,999;p=0,32). Ve skupině pacientů s úspěšnou rekanalizací se jako nezávislé prediktory příznivého outcome ukázaly pouze věk (O.R. 0,90(0,86-0,94;p=0,0000)), tíže vstupního deficitu NIHSS (O.R. 0,83(0,76-0,90;p=0,0000)), diagnóza diabetes mellitus (O.R. 0,21(0,08-0,53;p=0,0005) a doba do dosažení rekanalizace (O.R. 0,990(0,980-0,999;p=0,027)). Závěr: V predikci dobrého efektu léčby u pacientů s iktem v přední cirkulaci léčených ve standardním časovém okně je přínos hodnocení perfuzních parametrů nevelký. Pro predikci výsledného efektu v kontextu hraničních indikací rekanalizační léčby má větší význam zhodnocení klinických parametrů.
MUDr. Vladimír Rohan Ph.D.
CV is not available
MUDr. Vladimír Rohan , Ph.D.1, Prof. MUDr. Jan Baxa , Ph.D.2, MUDr. Filip Heidenreich 2, MUDr. Jolana Mračková , Ph.D.1, MUDr. Petr Ševčík , Ph.D.1, MUDr. Jiří Polívka , CSc.1, Mgr. Michal Friesl , Ph.D.3,
Neurologická klinika FN Plzeň a LF v Plzni UK 1
Klinika zobrazovacích metod FN Plzeň a LF v Plzni UK 2
Katedra matematiky, Fakulta aplikovaných věd ZČU Plzeň 3
Určení klinických, demografických či organizačních faktorů vedoucích k ovlivnění výsledného stavu pacientů po podání intravenózní trombolýzy, může vést ke změně v rámci prevence, léčby a organizace péče pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou. Cílem naší práce bylo zjistit ukazatele asociovány se špatným klinickým stavem pacientů po třech měsících od podání systémové trombolýzy v indikaci iCMP. Metodologie: V práci jsme zpracovali údaje pacientů zadané v RES-Q pro Českou republiku v roce 2022, hospitalizovaných pro iCMP a akutně léčených pomocí systémové trombolýzy. Pomocí analýzy dat byl sledován vztah mezi jednotlivými faktory a špatným výsledným klinickým stavem. Výsledky: Statisticky významné faktory asociovány s negativním ovlivněním tříměsíčního mRS po IVT při indikaci iCMP bez provedení mechanické trombektomie jsou: ženské pohlaví, hospitalizace pacienta na monitorovaném/standardním lůžku, věk, vstupní hodnota glukózy, předhospitalizační mRS, GCS, ASPECTS, NIHSS, velikost ischemického jádra, hypertenze, diabetes mellitus, síňová fibrilace, městnavé srdeční selhání, předchozí CMP, nemoc koronárních tepen nebo srdeční infarkt, přítomnost starého kortikálního a subkortikálního infarktu. Závěr: Určení nejvýznamnějších faktorů asociace je klíčové k nastavení dostatečné prevence a zlepšení péče o pacienty s iCMP tak, aby došlo ke zlepšení výsledného funkčního stavu pacientů a jejich schopnosti zařazení zpátky do běžného života.
Úvod: U pacientů s kryptogenní embolizační ischemickou cévní mozkovou příhodou (iCMP) bývá často zvažována jako možná příčina iktu nedetekovaná paroxysmální fibrilace síní (FS). Cílem studie bylo stanovit výskyt FS pomocí specifického diagnostického protokolu u pacientů s akutní iCMP, kteří byli léčeni mechanickou trombektomií (MT) pro uzávěr a. cerebri media (ACM). Metodika: Do prospektivní MCA-AF studie byli zařazeni konsekutivní pacienti s akutní iCMP léčení MT pro izolovaný uzávěr ACM v našem centru v letech 2022-2023. Všichni zařazení pacienti podstoupili v rámci studijního protokolu telemetrii na JIP, standardní 24hodinový EKG-Holter a ambulantní 4týdenní EKG-Holter monitoring. Získané výsledky byly srovnány s daty národní studie METRICS provedené v roce 2019, ve které nebyl použit žádný specifický protokol pro detekci FS. Výsledky: Z celkem 312 pacientů léčených endovaskulárně akutní iCMP v letech 2022-2023, byla u 202 z nich provedena MT pro izolovaný uzávěr ACM (segment M1/2). Do studie bylo zařazeno celkem 191 (47,1 % mužů, průměrný věk: 74,2 ± 11,8 let) pacientů. FS byla registrována celkem u 148 (77,5 %) z nich. 63 (33,0 %) pacientů mělo známou FS v době iktu a zbylých 125 pacientů podstoupilo studijní protokol. U 45 (23,6 %) pacientů byla FS zjištěna během hospitalizace, u 15 (7,9 %) na 24h EKG-Holteru a u 25 (13,1 %) během ambulantního dlouhodobého EKG-Holter monitoringu. U pacientů s FS byla častěji dosažena kompletní rekanalizace (TICI 3) po MT ve srovnání s pacienty bez FS (78,4 vs. 67,4 %; p=0,047). Pacienti v obou skupinách se nelišili ve věku (72,3 vs. 72,4 let, p=0.185) a v dobrém klinickém výsledku (mRS 0-2: 53,9 vs. 57,4 %, p=0.342) po MT. FS byla častěji registrována u pacientů v MCA-AF studii ve srovnání s výsledky studie METRICS (148/191, 77,5 % vs. 223/557, 40,1 %, p<0.0001). Závěr: FS byla registrována celkem u 77,5 % pacientů s akutní iCMP léčených MT pro uzávěr ACM. Použití specifického detekčního protokolu tak zvýšilo záchyt FS přibližně o 37 %. Poděkování: Práce byla podpořena grantem IGA LF UP_033_2024.
prof. MUDr. Daniel Šaňák Ph.D., FESO
CV is not available
MUDr. Franc David
CV is not available
prof. MUDr. Köcher Martin , PhD
CV is not available
Mgr. Bulková Veronika, PhD
CV is not available
MUDr. Fedorco Marián, PhD
CV is not available
prof. MUDr. Daniel Šaňák , PhD1, MUDr. David Franc , PhD1, prof. MUDr. Martin Köcher , PhD2, Mgr. Veronika Bulková , PhD3, MUDr. Marián Fedorco , PhD4,
KKC, Neurologická klinika, LF UP a FN Olomouc 1
Radiologická klinika, LF UP a FN Olomouc 2
MDT – mezinárodní centrum pro telemedicínu, Brno 3
1. Interní klinika - kardiologická, LF UP a FN Olomouc 4
Úvod: Apixaban, edoxaban a rivaroxaban patria do skupiny priamych perorálnych antikoagulancií (Direct Oral Anticoagulants – DOAC). Uvedené liečivá predstavujú selektívne priame inhibítory aktivovaného hemokoagulačného faktora X, ktoré tvoria významný pilier prevencie embolickej ischemickej cievnej mozgovej príhody (iCMP) u pacientov s nonvalvulárnou atriálnou fibriláciou. Metodika: Predkladaný príspevok poskytuje na základe aktuálne publikovaných odborných literárnych zdrojov prehľad o farmakologických vlastnostiach DOAC, ich pôsobení v hemokoagulačnej kaskáde a aktuálnych metódach ich laboratórneho stanovenia. Príspevok je zároveň obohatený o praktické skúsenosti s laboratórnym stanovením plazmatických hladín DOAC v 24-hodinovom prevádzkovom režime v rámci prebiehajúcej pilotnej prospektívnej štúdie typu prípad-kontrola. Výsledky: Komplexné cerebrovaskulárne centrum Neurologickej kliniky Fakultnej nemocnice Trnava a Slovenskej zdravotníckej univerzity v Bratislave predstavuje v spolupráci s Hematologickým oddelením Fakultnej nemocnice Trnava jedno z mála slovenských pracovísk, ktoré poskytujú stanovenie plazmatických hladín DOAC v nepretržitom, 24-hodinovom režime. Priebežné výsledky prebiehajúcej pilotnej prospektívnej štúdie nasvedčujú, že uvedené vyšetrenie je esenciálne najmä v situáciách, v ktorých sa uvažuje o spôsobe liečby pacientov s akútnou iCMP s anamnézou užívania DOAC. Súhrn: Na základe aktuálnych poznatkov možno stanovenie plazmatických hladín DOAC považovať za dôležitý laboratórny marker pri rozhodovaní o spôsobe liečby pacientov s akútnou iCMP so súčasnou anamnézou užívania DOAC.
PhDr. Mgr. Katarína Pinčáková PhD.
PhDr. Katarína Pinčáková, PhD. pôsobí ako odborný asistent Katedry Laboratórnych vyšetrovacích metód v zdravotníctve na Fakulte zdravotníctva a sociálnej práce Trnavskej univerzity v Trnave a zastupujúca vedúca zdravotnícka laborantka Hematologického oddelenia Fakultnej nemocnice Trnava.
PhDr. Katarína Pinčáková , PhD.1, 2, , MUDr. Georgi Krastev , PhD.3, MUDr. Miroslav Mako , PhD.3, MUDr. Jozef Haring 3,
Katedra laboratórnych vyšetrovacích metód v zdravotníctve, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská univerzita v Trnave, Trnava 1
Hematologické oddelenie, Fakultná nemocnica Trnava, Trnava 2
Neurologická klinika Fakultnej nemocnice Trnava a Slovenskej zdravotníckej univerzity, Komplexné cerebrovaskulárne centrum, Trnava 3
Úvod: Základem včasné a cílené (rekanalizační) léčby cévní mozkové příhody (CMP) je včasné a dostatečně přesné odhalení příznaků, a to v rámci přednemocniční (posádky RZP) i nemocniční péče (lékaři urgentního příjmu, neurologové). Diferenciální diagnostika stavů, které svými příznaky CMP imitují (tzv. „stroke mimics“), je i přes významný pokrok v neurozobrazování obtížná. Ve snaze zlepšit diagnostiku „stroke mimics“ v prostředí urgentního příjmu byly validovány 4 „stroke mimics“ škály vycházející jak z anamnestických údajů, tak klinického nálezu i vitálních funkcí. Cíl: V prostředí české zdravotní péče (Fakultní nemocnice Ostrava, Nemocnice České Budějovice) prospektivně validovat dostupné škály pro „stroke mimics“ – FABS (absence poklesu ústního koutku, věk < 50 let, absence fibrilace síní, systolický tlak vstupně <150 mmHg, přítomnost pouze senzorického deficitu a anamnéza epilepsie), sFABS (simplified FABS: absence poklesu ústního koutku, věk < 50 let, absence fibrilace síní, systolický tlak vstupně <150 mmHg), TMS (TeleStroke Mimic Score: věk, přítomnost fibrilace síní, arteriální hypertenze, epilepsie, pokles ústního koutku a NIHSS>14) a Khan skóre (věk, přítomnost arteriální hypertenze/hyperlipidémie/diabetu mellitu/fibrilace síní, anamnéza migrény, epilepsie či psychiatrické diagnózy). Metodika: Jedná se o prospektivní bicentrickou validační studii, do které budou zahrnuti všichni pacienti, kteří byli léčeni podáním/provedením systémové trombolýzy ve 2 iktových centrech v České republice (Fakultní nemocnice Ostrava, Nemocnice České Budějovice) v období od června 2023 do prosince 2025. U všech těchto pacientů budou 2 nezávislými a zaslepenými hodnotiteli zhodnoceny výše zmíněné „stroke mimic“ škály a bude sledována a srovnána jejich diagnostická přesnost v odhalení „stroke mimics“ v přednemocniční péči.
Ing. Mgr. Simona Večerková DiS.
CV is not available
Ing. Mgr. Simona Večerková , DiS.2, 3, , MUDr. Linda Machová , Ph.D.1, 3, , doc.MUDr. Ondřej Volný , PhD.1, 3, , MUDr Kateřina Dvorníková 1, 3, , doc.MUDr. Svatopluk Ostrý , PhD.5, PharmDr. Veronika Kunešová , PhD.3, MUDr. Martin Reiser 5, MUDr. Markéta Pavlínová 5, MUDr. Martin Čábal 1, MUDr Jaroslav Havelka 4, Ing. Petr Novobilský 4, Mgr. Marcela Ely , PhD.1, Lenka Bártová 5, Mgr. Adéla Kondé , PhD.6, 7, , prof. MUDr. Michal Bar , PhD.1, 3, ,
Neurologická klinika Fakultní nemocnice Ostrava, Ostrava 1
Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje, p.o., 2
Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava 3
Ústav zobrazovacích metod, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava 4
Neurologické oddělení, Nemocnice České Budějovice a.s. 5
Útvar náměstka ředitele pro vědu, výzkum a vzdělávání, Fakultní nemocnice Ostrava 6
Katedra aplikované matematiky, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Česká republika 7
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., All rights reserved.
