Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
ÚVOD Cievne mozgové príhody (CMP) vo vertebro-bazilárnom povodí ešte aj v súčasnosti predstavujú diagnostickú a terapeutickú výzvu. Ukazuje sa, že intravenózna trombolýza je bezpečná a má nižšiu mieru krvácavých komplikácií v porovnaní s predným povodím. Avšak benefit a bezpečnosť endovaskulárnej liečby (EVL) pri uzávere mozgovej cievy zadnej cirkulácie sú stále neisté a nie je dostatok dát ohľadne výsledného stavu v klinickej praxi. METODIKA V rokoch 2022-2023 sme sledovali pacientov s CMP v zadnej cirkulácii s uzáverom alebo kritickou symptomatickou stenózou arterie basilaris (AB), arterie vertebralis (AV) a arterie cerebri posterior (ACP), ktorí podstúpili endovaskulárnu liečbu (EVL). Ako primárny výstup sme si stanovili mRS 0-3 po 90 dňoch. Ako sekundárny výstup sme definovali symptomatické intrakraniálne krvácanie (sICH) do 48 hodín, včasnú mortalitu (do 48 hodín) a mortalitu do 90 dní. Naše výsledky sme vyhodnotili a zároveň porovnali s dostupnými publikovanými dátami. VÝSLEDKY Frekvencia mRS 0-3 o 90 dní bola 48%, sICH 4%, včasná mortalita 11% a mortalita do 90 dní 34%. V porovnaní vstupných mRS dát a mRS po 90 dňoch sme sledovali nárast priaznivého výsledku (mRS 0-3) o 29 %. V rámci faktorov, ktoré mohli mať vplyv na výsledný funkčný stav sme hodnotili vek, vstupné NIHSS, „time to groin“ a podanie IVT. V žiadnom z týchto parametrov osobitne sme nepozorovali štatisticky významnú lineárnu koreláciu so zmenou mRS. V rámci podrobnejšej analýzy dát sme hodnotili primárny a sekundárny výstup u jednotlivých ciev osobitne – uzáver / kritická stenóza AB v jej proximálnom, strednom a distálnom úseku, tandemových lézií; AV v jej extrakraniálnom a intrakraniálnom úseku a ACP v P1 a P2 úseku. Výsledky až na malé odchýlky korelovali s recentnými publikovanými dátami. ZÁVER Cieľom našej práce bolo zhodnotiť výsledky akútnej EVL v prípade uzáveru / kritickej symptomatickej stenózy cievy v zadnej cirkulácii, identifikáciu možných faktorov ovplyvňujúcich výsledný stav a porovnanie našich výsledkov s dostupnými dátami.
MUDr. Klaudia Šoltésová
Lekárka so špecializáciou v odbore neurológia, aktuálne zamestnaná na Neurologickej klinike UNLP Košice. Od roku 2022 študentka Master of Advanced Studies in Stroke Medicine v Berne. Absolventka 1. LF Univerzity Karlovej v Prahe v roku 2017. V rokoch 2017-2020 pracovala ako lekárka v špecializačnej príprave na neurologickom oddelení Nemocnice Freiberg v Nemecku. V rámci práce na Neurologickej klinike sa zameriava na akútny management a následnú liečbu cievnych mozgových príhod. Vo svojej špecializačnej práci sa venovala cievnym mozgovým príhodám vo vertebro-bazilárnom povodí.
MUDr. Klaudia Šoltésová 1, Prof. MUDr. Zuzana Gdovinová , CSc., FESO, FEAN1, MUDr. Jakub Fedorko 1, MUDr. Piotr Pedowski 1,
Neurologická klinika, UNLP Košice, SNP1 04011 1
Ischemická cievna mozgová príhoda bežne postihuje pacientov s malignitami. Indikácia IVT u týchto pacientov nie je jednoznačná, je možné ju použiť u pacientov s očakávaným prežívaním viac ako 6 mesiacov, ak nie je iná kontraindikácia k liečbe (koagulopatia, a pod.). Použitie mechanickej trombektómie sa javí ako racionálna alternatíva. Títo pacienti sú štandardne vylúčení z randomizovaných registračných klinických štúdií. Preto sú dostupné iba obmedzené údaje o účinnosti a bezpečnosti mechanickej trombektómie u pacientov s malígnym ochorením. Cieľom monocentrickej retrospektívnej observačnej štúdie bolo zistiť účinnosť a bezpečnosť endovaskulárnej liečby u pacientov s oklúziou veľkých a stredných tepien a malígnym ochorením a dáta porovnať s pacientami bez onkologického ochorenia.
MUDr Miroslav Mako PhD
Životopis není k dispozici
MUDr Miroslav Mako , PhD1, MUDr Georgi Krastev , PhD1, MUDr Romana Havranová 1, MUDr Jozef Haring , PhD1, 2, , MUDr Ján Haršány , EBIR3,
Neurologická klinika FN Trnava a SZU 1
Lekárska Fakulta Univerzity Komenského Bratislava 2
Rádiologická klinika FN Trnava 3
Úvod Transradiálny prístup je dlhodobo a úspešne využívaný pri kardiologických endovaskulárnych intervenciách. Pri endovaskulárnom ošetrení akútnej cievnej mozgovej príhody (CMP) a pri karotickom stentingu je dosiaľ zriedkavý, no prináša viacero výhod. V uplynulých štyroch rokoch sme v CINRE ošetrili z transradiálneho prístupu viac ako 120 pacientov - v príspevku uvádzame naše skúsenosti a dáta, ktoré sme podrobili jednoduchej štatistickej analýze. Metodika Napriek dominujúcemu transfemorálnemu prístupu pri endovaskulárnom ošetrení mozgových tepien sme v CINRE od roku 2018 využívali sporadicky transradiálny prístup. A to jednak pri ošetrení akútnej CMP (tj. pri mechanickej trombektómii), ako aj pri následnom ošetrení stenózy prívodnej mozgovej tepny, teda pri stentingu. Od roku 2023 sa podiel endovaskulárnych výkonov (spolu stenting prívodných mozgových tepien, mechanická trombektómia i endovaskulárne ošetrenie intrakraniálnych aneuryziem) z transradiálneho prístupu zvýšil na takmer 20%. V rámci sledovania a porovnania cievnych prístupov, ako primárny outcome sme stanovili úspešné dosiahnutie endovaskulárneho ošetrenia z daného prístupu. Ako sekundárny outcome sme sledovali čas trvania ošetrenia, počet a charakter komplikácii a efektivitu ošetrenia pri prístupe do predného alebo zadného povodia. Výsledky a záver Prínos transradiálneho prístupu je možné hodnotiť z hľadiska neurologického periprocedurálneho manažmentu pacienta, z hľadiska efektivity samotného výkonu, no v neposlednom rade aj z hľadiska ošetrovateľskej starostlivosti. V sledovanom období sme realizovali 130 ošetrení akútnej CMP (z toho 15 z transradiálneho prístupu) a 280 ošetrení prívodných mozgových tepien (z toho 120 z transradiálneho prístupu). Periprocedurálna neurologická starostlivosť o pacienta je pri transradiálnom prístupe jednoduchšia, pacient samotný je pokojnejší. Použitie analgosedácie je zriedkavejšie. Veľkým prínosom transradiálneho prístupu je možnosť dôkladného vyšetrovania hybnosti dolných končatín v prípade subtílnejších zmien v neurologickom statuse. U pacientov po mechanickej trombektómii je pri transradiálnom prístupe možné začať skôr a komplexnejšie rehabilitovať. Z pohľadu zdravotnej sestry a ošetrovateľskej starostlivosti je transradiálny prístup jednoznačne preferovaný (pri kardiologických intervenciách je komfort pacienta a efektivita ošetrovateľskej starostlivosti udávaná ako jedným zo zásadných faktorov, pre ktoré sa dlhodobo používa transradiálny prístup). Z pohľadu intervenčného rádiológa sa transradiálny prístup preferuje najmä v situácii, keď u pacienta možno predpokladať signifikantné aterosklerotického postihnutie panvového riečiska. Transradiálny prístup sa osvedčil pri liečbe akútnej CMP najmä pri ošetrení vo vertebrobazilárnom povodí. Čas trvania ošetrenia sa významne nelíšil. Počet komplikácii pri endovaskulárnom ošetrení sa pri výkonoch z transradiálneho prístupu (oproti transfemorálnemu prístupu) nezvýšil a počet závažných komplikácii sa znížil. Podľa zozbieraných údajov v našom centre je transradiálny prístup efektívny a bezpečný. Samotní pacienti tento prístup jednoznačne preferujú (a pri možnosti porovnania hodnotia ako neporovnateľne komfortnejší). Celkovo je využitie transradiálneho prístupu pri endovaskulárnom liečbe (akútnej CMP aj pri ošetrení prívodných mozgových tepien) možno hodnotiť veľmi pozitívne a tento prístup vhodne doplňuje možnosť komplexnej starostlivosti o pacienta.
Martin Kucharik
Promoval v roku 2006 na 1. lekárskej fakulte Karlovej Univerzity v Prahe. Špecializačnú skúšku z neurológie absolvoval v roku 2011 v Bratislave. Doktorandské štúdium ukončil v roku 2021 prácou na tému porúch stability u seniorov. Je autorom alebo spoluautorom 16 publikácii v domácich a zahraničných časopisoch. Venuje sa celému spektru neurológie, hlavnou oblasťou záujmu je cievna neurológa. Pracoval na Neurologickej klinike 1. LF UK a VFN v Prahe, na II. neurologickej klinike LF UK a UNB v Bratislave a v Národnom ústave srdcových a cievnych chorôb. Externe spolupracoval s Národným onkologickým ústavom v Bratislave. Od roku 2017 pôsobí rozvíja komplexnú endovaskulárnu starostlivosť spolu s teamom multiodborových špecialistov v nemocnici CINRE.
MUDr. Juraj Mikuláš 1,
Nemocnica CINRE 1
Úvod Trombóza mozkových splavů se sekundární komplikací může být život ohrožujícím stavem s obtížnou léčbou. Antikoagulační léčba má své limity a endovaskulární řešení je poslední možností. Prezentujeme případ kombinovaného přístupu k řešení vícečetné tormbózy splavů. Metodika Kazuistika popisu je případ pacientky (žena, 45let) s anamnézou schizofrenie, která byla přijata do spádové nemocnice po epileptickém záchvatu. Poslední tři dny trpěla na větší bolesti hlavy. Postupně dochází k progresi poruchy vědomí a pravostranné lateralizaci a afázii. Dle CT bylo nalezeno mohočetné krvácení (subarachnoideálmí kravácení,a drobné intracerebrální hematomy a drobný hemocefalus). Ct venografie ukázala okluzi sinus sigmoideus, sinus transversus vpravo, sinus sagitalis superior. I přes krvácení byla nasazena antikoagulační terapie nízkomolekulárním heparinem jako jediná terapeutická možnost. Pacientka byla přeložena do komplexního cerebrovaskulárního centra. Zde byla léčena kontinuální heparinizací a provedena parciální embolektomie všech splavů a zaveden katetr k lokální aplikaci Actilyse 20mg/20h. S odstupem 20h bylo provedena druhá endovaskulární intervence a za dalších 10hodin třetí s kompletní rekanalizací všech splavů. Po celou dobu současně probíhala kontinuální heparinizace. Na kontrolním CT se rozvinula drobná ischemie temporálně vpravo, bez hemoragické komplikace. Výsledek Klinický stav se upravil zcela k normě. Pacientka byla propuštěna na antikoagulační terapii domů. I přes kompletní vyšetření se dosud nepodařilo zjistit etiologii trombózy. Závěr Trombóza mozkových splavů se sekundárními komplikacemi (hemoragickými i ischemickými) je invadizující urgentní stav, který je nutné řešit. Endovaskulární léčba může být efektivnější při rozložení do několika výkonů v kombinaci s prolongovaným lokálním působením trombolytika.
Mudr. Ing. David Černík PhD, MBA
Životopis není k dispozici
MUDr. Ing. David Černík , Ph.D., MBA1, MUDr. Vojtěch Smolka 2,
Komplexní cerebrovaskulární centrum, Neurologie, Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, KZ as 1
Radiologická klinika Fakulty zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a. s., Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. 2
Úvod Endovaskulární léčba akutní cévní mozkové příhody způsobené tandemovou lézí v přední cirkulaci je v současnosti diskutovanou oblastí. Akutní zavedení karotického stentu bez antiagregační premedikace často vede k akutní okluzi stentu s těžkým klinickým dopadem. Naopak časná antiagregační nebo antikoagulační léčba po intravenózní trombolýze může vést k hemoragickým komplikacím. K časné reokluzi může také dojít, pokud je karotická tepna ponechána s reziduální stenózou pro elektivní léčbu. Naším cílem bylo analyzovat klinický výsledek pacientů s tandemovými lézemi (TL). Metodologie Do retrospektivní studie byli zařazeni pacienti, kteří v letech 2008–2022 podstoupili mechanickou trombektomii (MT). Většina podstoupila současně intravenózní trombolýzu (IVT). Neurologický deficit byl hodnocen pomocí škály National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS) a klinický výsledek pomocí modifikované Rankinovy škály (mRS). Symptomatické krvácení bylo hodnoceno podle kritérií SITS-MOST. Dosažená rekanalizace byla hodnocena pomocí stupnice Trombolysis in Cerebral Infarction (TICI). Výsledky Do studie bylo zařazeno 1350 pacientů. 225 pacientů podstoupilo MT pro tandemovou lézi (věk 72,9 ± 12,5 let, 52,4 % mužů). Úspěšné rekanalizace (TICI ≥ 2b) bylo dosaženo u 83,1 % (79,9 % ve skupině bez TL, p=0,269). Dobrého klinického výsledku (mRS ≤ 2) dosáhlo 54,7 % pacientů (43,4 % ve skupině bez TL, p=0,002). Relativně dobrého klinického výsledku (mRS ≤ 3) dosáhlo 61,8 % pacientů (50 % ve skupině bez TL, p=0,001). Mortalita (90 dní) byla 25,3 % (34,6 % ve skupině bez TL, p=0,007). Závěr Tandemová léze v přední cirkulaci je často obávaným nálezem u akutní cévní mozkové příhody. Endovaskulární léčba však může mít i zde výrazně dobrý klinický výsledek. Výsledky ukazují, že se jedná dokonce o podskupinu s nejlepší prognózou. Studie byla podpořena grantem IGA-KZ-2021-1-15
Mudr. Ing. David Černík PhD, MBA
Životopis není k dispozici
MUDr. Ing. David Černík , Ph.D., MBA1, MUDr. Jarmila Neradová 1, MUDr. Veronika Hliněná 1, MUDr. Filip Cihlář , Ph.D.2, Mgr. David Cihlář , Ph.D.3,
Komplexní cerebrovaskulární centrum, Neurologie, Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, KZ as 1
Radiologická klinika Fakulty zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a. s., Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. 2
Katedra tělesné výchovy a sportu, Pedagogická Fakulta, UJEP v Ústí nad Labem 3
Úvod: Stav kolaterálneho riečiska mozgu determinuje rýchlosť progresie klinickej deteriorácie pacientov s ischemickou cievnou mozgovou príhodou. Včasná rekanalizačná liečba predikuje dobrý výsledný funkčný stav pacienta. Jedným z parametrov endovaskulárnej liečby, ktorý významne ovplyvňuje výsledný klinický stav pacienta je dosiahnutie tzv. "first pass efektu". Cieľ práce: Zistiť prediktory výsledného funkčného stavu pacientov, rozdelených do skupiny tzv. pomalých progresorov a rýchlych progresorov s prihliadnutím na rádiologické charakteristiky trombu, histologické zloženie extrahovaného trombu a ich vplyv na dosiahnutie "first pass efektu" a identifikovať signifikantné premenné, ktoré ovplyvňujú výsledný klinický stav u týchto dvoch skupín. Metodika: Retrospektívna analýza dát registra MTE centra FN Trnava u pacientov s ischemickou CMP v prednej cirkulácii s potvrdenou oklúziou terminálnej ACI, M1 alebo M2 segmentu ACM. Histologická analýza extrahovaných trombov po endovaskulárnom výkone, vyhodnocovaných digitálnou farebnou subtrakciou po sfarbení fosfowolfrámovým hematoxyllínom. Výsledky: Z celkového počtu 1146 pacientov od roku 2014 do mája 2022 bolo selektovaných 115 pacientov, ktorí mali dostupné histologické spracovanie trombov po endovaskulárnom výkone a súčasne spĺňalo rozdeľovacie kritérium na rýchlych a pomalých progresorov na základe hodnoty kolaterálneho skóre. Títo boli rozdelení do skupiny pomalých (56) a rýchlych (59) progresorov. Nebol zistený štatisticky signifikantný rozdiel medzi skupinami vo vzťahu k veku, pohlaviu , rizikových faktorov. Obdobne obe skupiny nemali signifikantne rozdielne zloženie extrahovaných trombov. Všetci pacienti dosiahli dobrú rekanalizáciu TICI 2b-3. Zloženie trombu neovplyvnilo dosiahnutie first pass efektu. Skupina rýchlych progresorov mala signifikantne nižšiu permeabilitu trombu, TAI skóre 16,57 ± 12,17 (p=0,017) . Rýchli progresori mali signifikantne dlhšie tromby 15,31 ± 7,02 (p=0,013). Pomalí progresori, ktorí nedostali rt-PA mali štatisticky signifikantne nižšiu šancu na dosiahnutie dobrého funkčného stavu (mRš 0-2). Záver: Rapídna deteriorácia klinického stavu u rýchlych progresorov v našom súbore bola podmienená nižšou permeabilitou trombu a jeho väčšou dĺžkou. V skupine pomalých progresorov predstavovalo nepodanie rtPA prediktor zlého výsledného funkčného stavu. V rámci celého súboru v korelácii dĺžky trombu a baseline NIHSS skóre existuje signifikantný vzťah s korelačným koeficientom 0,384 t.j. ak stúpne dĺžka trombu o 1mm, zvýši sa skóre NIHSS o 4,4 bodu.
MUDr. Jozef Haring
Životopis není k dispozici
MUDr. Jozef Haring 1, 2, , MUDr. Lucia Lebdušková 2, 3, , MUDr. Andrea Janegová , PhD.4, 5, , PhDr. Denisa Benedek Jakubcová , PhD.6,
1. Neurologická klinika, Fakultná nemocnica Trnava a SZU, Slovensko 1
2. Lekárska fakulta Univerzity Komenského, Bratislava, Slovensko 2
3. Rádiologická klinika, Fakultná nemocnica Trnava, Slovensko 3
4. Ústav patologickej anatómie, Lekárska fakulta Univerzity Komenského, Bratislava, Slovensko 4
5. Ústav patológie, Fakultná nemocnica Trnava, Slovensko 5
6. Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská univerzita v Trnave 6
Úvod: Karotický stenting (CAS) je jedna z možností liečby aterosklerotického ochorenia arteria carotis interna (ACI). Cieľom tejto štúdie bolo porovnať účinnosť a bezpečnosť jednovrstvových a dvojvrstvových karotických stentov u symptomatických a asymptomatických pacientov. Materiál a metodika: Jedná sa o monocentrickú, ne-randomizovanú, retrospektívnu štúdiu, do ktorej boli zaradení pacienti so závažnou symptomatickou alebo asymptomatickou stenózou ACI a podstúpili elektívny CAS počas sledovaného obdobia od Januára 2015 do Októbra 2022. V štúdii boli použité štyri rozdielne typy karotických stentov a to open-cell, closed-cell, hybridné a dvojvrstvové karotické stenty. Primárny koncový ukazovateľ bol výskyt súhrnných závažných komplikácií (MAE) ako je iCMP, úmrtie a infarkt myokardu. Sekundárny ukazovateľ bola miera restenózy a reziduálnej stenózy. Výsledky: Počas sledovaného obdobia bolo do štúdie zaradených 465 pacientov, ktorí podstúpili CAS. Úspešný CAS bol vykonaný u 98,3% pacientov. MAE boli zaznamenané iba u symptomatických pacientov s frekvenciou 1,7% (8/465) , nezávisle od použitého typu stentu. Neinvalidizujúca iCMP bola zaznamenaná u dvoch asymptomatických pacientov (0,4%). Restenóza bola zaznamenaná u 8 pacientov (1,7%) počas jedného roku od výkonu bez rozdielu v použitom dizajne stentu. Reziduálna stenóza sa vyskytla u 15 pacientov (3,2%) z čoho u 13 pacientov bola zaznamenaná po dvojvrstvových karotických stentoch (2,8%), čo sa ukázalo ako štatisticky signifikantné (p <0,001). Záver: Výskyt súhrnných závažných komplikácií po CAS nie je ovplyvnený dizajnom karotického stentu, avšak po implantácii dvojvrstvového karotického stentu existuje štatisticky signifikantná asociácia s reziduálnou stenózou. Pacienti po implantácii dvojvrstvového karotického stentu, budú mať až trinásť násobne zvýšené riziko rozvoja reziduálnej stenózy. Navyše, toto riziko sa zvyšuje v prítomnosti hrubokalcifikovanej stenózy ACI. Kľúčové slová: Karotický stenting, stenóza arteria carotis interna, dizajn stentu, súhrnné závažné komplikácie, restenóza, reziduálna stenóza.
MUDr. Ján Haršány
CURRICULUM VITAE
MUDr. Ján Haršány, EBIR
Veselovského 28
Trnava 917 01
Slovenská republika
Telefónne číslo: +421 905 242495
Email: jano.harsany@gmail.com
Osobné údaje:
Dátum narodenia: 27.08.1989
Miesto narodenia: Trnava, Slovenská republika
Národnosť: Slovenská
Vzdelanie:
1999-2007 - Gymnázium Angeli Merici, Trnava, Slovenská republika
2007-2013 - Lekárska fakulta Univerzity Komenského, Bratislava, Slovenská republika
22.11.2019 - Atestácia z odboru Rádiológia na Slovenskej Zdravotníckej Univerzite v Bratislave
1.9. 2019 – trvá – študent externej formy doktorandského štúdia na Lekárskej Fakulte Univerzity Komenského v Bratislave
23.3.2023 – úspešné absolvovanie skúšky s pridelením titulu EBIR (European Board of Interventional Radiology)
Práca:
Máj 2014-august 2014: sekundárny lekár na Neurologickom oddelení Fakultnej nemocnice v Trnave
September 2014 – november 2019: sekundárny lekár na Rádiologickej klinike Fakultnej nemocnice v Trnave
December 2019 – trvá: vedúci lekár pracoviska intervenčnej rádiológie Rádiologickej kliniky Fakultnej nemocnice v Trnave
September 2016 – 2022: odborný asistent na IFBLR UCM v Trnave
MUDr. Ján Haršány , EBIR1, 2, , MUDr. Lucia Lebdušková 1, 2, , MUDr. Matúš Hoferica 1, doc. MUDr. Andrej Klepanec , PhD., MPH, EBIR1, 2, , doc. MUDr. Pavol Janega , PhD.2,
1 Rádiologická klinika Fakultná nemocnica Trnava 1
2 Lekárska Fakulta Univerzita Komenského v Bratislave 2
Od 1.1. 2023 do 31.12. 2023 probíhal v centrech majících zájem a provádějících mechanické trombektomie pro iCMP sběr dat do studie METICS II. Ze studie METRICS probíhající v roce 2019 vyplynula vhodnost rozšířit sběr o data, která by přinesla další informace o možných proměnných faktorech ovlivňujících výsledky léčby. V přednášce budou prezentovány předběžné výsledky studie METRICS II.
Martin Köcher
Životopis není k dispozici
Martin Köcher 1,
Radiologická klinika FN Olomouc 1
Sdělení přináší přehled vývoje vaskulární intervenční neuroradiologie za poslední čtvrtletí v ÚVN – VoFN v oblasti hlavních směrů – léčby prasklých a neprasklých výdutí, léčby stenóz tepen zásobujících mozek, léčby akutní iCMP a léčby piálních a durálních AVM a AVF mozku a míchy. Díky rozvoji nových technologií došlo v tomto období k převratným změnám ve všech zmíněných segmentech. Intervenční neuroradiolog se stal důležitým členem multidisciplinárního týmu léčícího tyto pacienty. 1. Aneuryzmata. Velkoobjemová léčba mozkových výdutí začala v ÚVN v roce 2020, kdy v podstatě z 0 v r. 1999 jsme ošetřili přes 50 pacientů. V současné době za čtvrt století máme ošetřeno více jak 1500 pacientů. Během let se vyvinul trend nejprve více koilovat než klipovat, ale postupem času se vývoj mírně otáčí k trendu operovat to, co je technicky možné, jak u prasklých, tak neprasklých výdutí a nám zůstávají jen anatomicky nepřístupné výdutě anebo pacienti v těžkém stavu. 2. Léčba stenóz. Vývoj počtu pacientů sledoval trend dle mezinárodních randomizovaných studií, takže maximum bylo v letech 2003–6, a od té doby je patrný výrazný pokles počtu indikací k implantaci stentů zejména do nejčastější lokalizace – stenózy bulbu ACI. Všichni pacienti, kteří jsou schopni podstoupit výkon v celkové narkóze jsou operováni a nám zůstávají jen polymorbidní pacienti nebo operačně nedostupné léze. 3. Piální a durální AVM a AVF + KKP mozku a míchy. Během období jsme ošetřili více jak 500 pacientů s těmito typy malformací a zkratů, na počátku převažovala předoperační embolizace piálních AVM, postupem času od těchto intervencí bylo upuštěno a teď dominuje primární embolizace AVF mozku i AVF míchy. Ostatní léze v oblasti míchy budou probrány včetně indikace k endovaskulární nebo chirurgické léčbě. 4. Léčba akutních iktů. V Praze existují 4 KCC a jedno iktové centrum, které se dělí o pacienty z Prahy a okolí. V trendu jsme se dostali na 100 pacientů za jeden rok, což je v současné době při dělení pacientů v Praze a naším spádem asi maximum. Endovaskulární neurointervence jsou v současné době již jsou centralizované do KCC, pro některé ultraspecializované výkony však bude nutné zavést ještě centra excelence, vzhledem k tomu, že počet některých cévních lézí je v naší republice ročně v řádu do 10 pacientů.
doc.MUDr. František Charvát PhD
Životopis není k dispozici
František Charvát 1,
Charvát F., Netuka D.¹ RDG oddělení ÚVN – VoFN Praha ¹ NCH klinika 1. LF UK, IPVZ a ÚVN – VoFN Praha 1
V časovém okně 0-6 hodin od začátku příznaků je rekanalizační léčba indikována na základě nativního CT a CT angiografie. V roce 2019 byla doporučení aktualizována na základě proběhlých klinických studií a indikace byla rozšířena i na pacienty mimo standardní časové okno za splnění přísných podmínek. Pro indikaci pacientů je preferováno použití pokročilých zobrazovacích metod. Pouze v případě nedostupnosti adekvátního zobrazovacího vybavení lze indikovat léčbu na základě nativního CT mozku. Indikační kritéria používající pokročilé zobrazení naráží na většině pracovišť na řadu překážek. Provedli jsme analýzu souboru konsekutivních pacientů léčených v KCC Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem indikovaných na základě nativního CT a CT angiografie. V 90-tém dni nebyl statisticky významný rozdíl mezi skupinou 0-6 hodin proti skupině mimo toto okno (51.8 %, resp. 44.5 %, mRS 0-2, p=0.419). V posledních třech letech se objevují publikace a metaanalýzy, které rovněž naznačují, že indikace pomocí nativního CT a CTA je efektivní metodou i u pacientů mimo standardní časové okno. Nguyen a kol. analyzovali ve studii CLEAR trombektomie v předním povodí indikované na základě nativního CT a srovnávali je se skupinou indikovanou na základě perfuzního CT či MRI. Mezi skupinami nebyl prokázán významný rozdíl v klinickém výsledku léčby. Při analýze Trevo registru nebylo použití CT perfuze spojeno s lepším klinickým výsledkem léčby. Metaanalýza Kobeissi a kol. zahrnujících téměř 3400 pacientů rovněž neprokázala statisticky významný rozdíl v dosažení nezávislosti a četnosti významných intracerebrálních hematomů. Jedním z faktorů, který umožňuje vysvětlit efektivitu použití nativního CT mimo standardní časové okno, je stoupající přesnost hodnocení ischemických změn v čase (Potreck a kol.). Doporučení Society of Vascular and Interventional Neurology na tato fakta reagují tím, že umožňují v indikaci použití nativního CT i mimo standardní časové okno. Použití jednoduchého zobrazovacího protokolu ve formě nativního CT a CT angiografie pro pacienty s iCMP mimo standardní časové okno umožňuje efektivní indikaci endovaskulární léčby a zároveň tato léčba zůstává pro pacienty bezpečná.
MUDr. Filip Cihlář Ph.D.
Životopis není k dispozici
Filip Cihlář 1,
Radiologická klinika Fakulty zdravotnických studií UJEP a Krajské zdravotní a.s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. 1
Akutní karotický stenting (CAS) je prováděn během endovaskulární léčby akutní ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) na podkladě tandemové léze (TL) v přední cirkulaci s následnou mechanickou trombektomií (MT) intrakraniálního uzávěru mozkové tepny. Dosud však nemáme dostatečnou evidenci z randomizovaných studií a jasná doporučení pro optimální terapeutický management u těchto pacientů vč. předchozí intravenózní trombolýzy (IVT) a peri a post-intervenční antitrombotické léčby. Výsledky předchozích observačních studií, aktuální data z pacientských registrů a výsledky několika recentních meta-analýz opakovaně ukázaly bezpečnost a klinickou efektivitu akutní CAS u pacientů s TL, nicméně některé z výsledů však byly sporné nebo dokonce kontroverzní. Zejména je stále velmi diskutován optimální režim antitrombotické terapie během a po CAS, a to pro možné vyšší riziko vzniku symptomatické intracerebrální hemoragie (SICH), zvláště pokud endovaskulární léčbě předcházela IVT. S ohledem na tyto skutečnosti představuje správně nastavený režim antitrombotické terapie jeden z klíčových bodů managementu pacientů s TL. Akutní CAS obvykle vyžaduje časné zahájení duální antiagregační terapie (DAT) po intervenci z důvodu prevence časné okluze stentu, restenózy ve stentu nebo distální embolizace, které mohou být sdruženy s klinickým zhoršením nebo recidivou iCMP. U některých pacientů bývá kromě předchozí IVT často ještě během intervence podána intravenózně nebo intra-arteriálně také antitrombotická medikace. V těchto případech by mohlo příliš časné zahájení DAT po intervenci zvyšovat riziko komplikující SICH. Na klinické výsledky endovaskulární léčby TL může mít vliv celá řada dalších faktorů a parametrů, přičemž některé z nich je možno do určité míry ovlivnit. Jejich znalost a správný management tak pak mohou přispět k lepším výsledkům.
prof. MUDr. Daniel Šaňák Ph.D., FESO
Životopis není k dispozici
Daniel Šaňák 1,
KCC, Neurologická klinika, LF UP a FN Olomouc 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr, Michal Říha Ph.D., MBA
Životopis není k dispozici
Michal Říha 1,
Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice 1
Background and aims: Robot-assisted gait training (RAGT) represents a modern concept of neurorehabilitation. Limited data exist on efficacy of RAGT in combination with conventional rehabilitation in subacute phase of stroke. This study aimed to determine the additive effect of protocol-defined RAGT on the Functional Ambulation Categories (FAC), walking, balance and selected anthropometric parameters. Methods: This is a randomised control trial with 1:1 PROBE design (NCT04910217) comparing two groups: conventional rehabilitation and RAGT group. All participants received a protocol-defined conventional rehabilitation (15 sessions over 3 weeks). The RAGT group had additional RAGT using the Lokomat Pro FreeD (15 sessions over 3 weeks). All subjects were evaluated for Functional Ambulation Categories (FAC), modified Rankin Scale (mRS), 10-meter walk test (10MWT), Timed Up and Go (TUG), Berg Balance Scale (BBS) and anthropometric parameters (BMI, Skeletal Muscle mass, Sarcopenic Index) by assessors blinded to intervention. Results: Two hundred and two patients were screened between June 1, 2020, and November 30, 2022; 43 were included (19 in RAGT and 24 in conventional group). Median time-to-randomization was 12 days (IQR: 11-16), median age was 66 years (IQR: 58-71). Both groups improved in FAC and mRS. RAGT group improved also in the BBS (p<0.001) and Sarcopenic index (p<0.001). The improvement by 2 and more FAC points (p=0.044), TUG (p=0.026) and BBS (p=0.034) was significant only in the RAGT group. Conclusions: The addition of RAGT to conventional rehabilitation demonstrated beneficial effects on improving gait, balance and muscle mass in the subacute phase of stroke. Supported by grant: MH CZ-DRO-FNOs/2020.
MUDr. Ondřej Volný Ph.D., FESO
doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., FESO ukončil studium všeobecného lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně (LF MU) v roce 2012. Po ukončení studia nastoupil na I. neurologickou kliniku LF MU a FN u sv. Anny v Brně. V roce 2012 rovněž zahájil doktorské studium ve studijním programu Neurologie s tématem disertační práce „Neuroimaging in Acute Stroke“. Titul Ph.D. obdržel v roce 2016 rovněž na LF MU. Od roku 2017 působí na I. neurologické klinice LF MU na pozici odborného asistenta. V období od VII/2018 do XI/2019 absolvoval prestižní klinický a výzkumný fellowship v cerebrovaskulární medicíně – stroke fellowship na University of Calgary (Department of Clinical Neurosciences, Calgary Stroke Program and Hotchkiss Brain Institute), kde se mj. výzkumně věnoval moderním zobrazovacím metodám mozkové cirkulace, perfúze a využití umělé inteligence v analýze dat z počítačové tomografie (CT) a magnetické rezonance (MRI) mozku. Stroke fellowship ukončil jako vůbec první lékař ze střední a východní Evropy dne 8.11.2019. Po svém návratu získal v roce 2020 odbornou způsobilost v oboru neurologie, a následně nastoupil na pozici zástupce přednosty pro vědu a výzkum na Neurologické klinice FN Ostrava. Od roku 2021 rovněž zastává funkci vedoucího Centra klinických neurověd LF Ostravské univerzity (LF OU). Dr. Ondřej Volný nadále výzkumně spolupracuje s Calgary Stroke Program (jako research affiliated), dále působí jako post-doctoral researcher v Mezinárodním centru klinického výzkumu FN u sv. Anny a LF MU (ICRC) a jako externí konsultant a metodik pro klinické doporučené postupy v rámci Českého národního centra Evidence-Based Healthcare a Knowledge Translation (CEBHC-KT) pod, LF MU.
doc. MUDr. Ondřej Volný , Ph.D.1, Mgr. Iva Fiedorová , Ph.D.2, Mgr. Adéla Kondé , Ph.D.3, MUDr. Šárka Baníková 2, prof. MUDr. Michal Bar , Ph.D.1,
Neurologická klinika FNO a LF OU 1
KTLR FNO 2
VŠB-TUO 3
Úvod. Nekontrastní CT (NCCT) a CT angiografie (CTA) jsou zlatým standardem v akutní neurozobrazovací diagnostice podezření na cévní mozkovou příhodu (CMP). CT perfúze (CTP) může hrát důležitou roli v diagnostice stroke mimics (SM), ačkoliv v současné době není standardem diagnostiky CMP v časovém okně do 6 hod od vzniku příznaků. Cílem projektu je zhodnotit diagnostickou výtěžnost multimodálního CT v diagnostice SM. Metodika. Prospektivní multicentrická observační studie, v letech 2023-2025 plánováno zařazení 3000 pacientů. Diagnózy CMP versus SM jsou stanoveny konsenzem 2 cévních neurologů na základě integrace klinických, laboratorních parametrů, multimodálního CT a kontrolní MRI. Multimodální CT vyšetření bude hodnoceno AI (Brainomix Ltd.,e-stroke 10.1 verze ) a nezávisle dvěma radiology (zaslepeně, bez přístupu k neurologické diagnóze). Výsledky. V roce 2023 bylo zařazeno 648. Analýza byla provedena u 347 pacientů s kompletním datasetem, medián věku 74 let (min-max 20-97), 197 (57 %) žen. Multimodální vstupní CT vyšetření bylo provedeno u 286 pacientů (82 %): negativní u 152, pozitivní u 128, diskordantní 6. Kontrolní NCCT vyšetření bylo provedeno u 333 pacientů (negativní 128, pozitivní 105), kontrolní MR vyšetření bylo provedeno u 134 pacientů (negativní 66, pozitivní 68). Finální diagnóza byla stanovena následovně: u 203 subjektů iCMP, 24 TIA, NCCT nonlezionální SM u 53 pacientů , NCCT lezionální SM u 39 pacientů. Pro diagnózu iCMP vůči SM byla senzitivita CTP 62,0 %, specificita 92,4 %, pozitivní prediktivní hodnota (PPV) 96,0 % a negativní prediktivní hodnota (NPV) 45,5 %. Pro diagnózu TIA vůči SM byla senzitivita CTP 18,2 %, specificita 92,4 %, PPV 44,4 % a NPV 77,2 %. Závěr. Předběžné výsledky studie ukazují, že pozitivní nález CTP při akutním multimodálním CT vyšetření eliminuje s vysokou pravděpodobností diagnózu stroke mimics. Normální nález CTP diagnózu ischemické CMP nevylučuje. Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NU23-04-00336 a sítí STROCZECH v rámci výzkumné infrastruktury CZECRIN (č. projektu LM2023049) financované státním rozpočtem České republiky.
Prof. MUDr. Michal Bar Ph.D.
Prof. MUDr. Michal Bar Ph.D. FESO je přednosta neurologické kliniky Fakultní nemocnice a LF OU v Ostravě. Je místopředseda ČNS JEP , členem výboru CV sekce. Je autorem nebo spoluautorem 77 publikací v časopise s IF s 860 citacemi . Jeho citační index je 18.
M. Bar , Ph.D.1, K. Dvorníková 1, V. Kunešová , Ph.D.3, S. Ostrý , Ph.D.4, M. Ely 3, L. Bártová 4, M. Čábal 1, M. Reiser 4, L. Machová , Ph.D.1, M. Pavlínová 4, A. Kondé 5, P. Eliáš , CSc.2, T. Jonszta , Ph.D.2, J. Havelka 2, O. Volný , Ph.D.1,
Neurologická klinika Fakultní nemocnice v Ostravě, Ostrava, Česká republika 1
Klinika zobrazovacích metod, Lékařská fakulta Ostravské univerzity, Česká republika 2
Cerebrovaskulární výzkumný program, Mezinárodní centrum klinických studií, Fakultní nemocnice u sv. Anny a LF MU, Brno, Česká republika 3
Nemocnice v Českých Budějovicích a.s., České Budějovice, Česká republika 4
Katedra aplikované matematiky, Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB – Technická univerzita Ostrava, Ostrava, Česká republika 5
Úvod: Akutní ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) způsobená okluzí arteria carotis interna (ACI) je často spojena s těžkým a přetrvávajícím neurologickým deficitem a vysokou mortalitou. Jedinou standardní léčebnou metodou je intravenózní trombolýza (IVT). Experimentální alternativu představuje emergentní karotická endarterektomie (CEA). Cílem bylo posoudit bezpečnost a účinnost IVT a CEA u pacientů s iCMP s okluzí cervikální ACI. Metodika: V retrospektivní multicentrické studii tvořilo skupinu CEA 39 pacientů (21 mužů; medián věku 71 [66–78] let) a skupinu IVT 32 pacientů (23 mužů; medián věku 65 [60–78] let). Neurologický deficit byl hodnocen pomocí škály National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS) při přijetí a po 24 h a modifikované Rankinovy škály (mRS) po 3 měsících (s příznivým výsledkem definovaným jako mRS 0-3). Výsledky: Ve skupinách léčených CEA vs. IVT byl medián (IQR) hodnoty NIHSS 7 (4–12) vs. 6 (4–9) bodů při přijetí a 4 (2–9) vs. 3 (1–5) body po 24 h; medián poklesu o 2 (0–4) body v obou skupinách byl signifikantní (p<0,001) a nelišil se mezi oběma skupinami (p>0,05). U pacientů léčených CEA vs. IVT byla signifikantně vyšší míra rekanalizace (91,4 vs. 21,7%; p<0,001) a signifikantně nižší 3měsíční mortalita (5,1 vs. 25,0%; p=0,035). Příznivého 3měsíčního výsledného klinického stavu bylo dosaženo u 86,1% pacientů léčených CEA vs. 65,2% pacientů léčených IVT (p>0,05). Závěr: V tomto multicentrickém retrospektivním srovnání byla emergentní CEA u pacientů s iCMP a okluzí cervikální ACI spojena s vyšší mírou rekanalizace a nižší mortalitou ve srovnání se standardní IVT. Podpořeno sítí STROCZECH (č. projektu LM2023049).
prof. MUDr. Roman Herzig Ph.D., FESO, FEAN
Životopis není k dispozici
Roman Herzig 1, Svatopluk Ostrý 2, Veronika Kunešová 3, Adéla Kondé 4, Igor Guňka 5, Martin Kovář 6, René Jura 7, Jan Fiksa 8, Petr Geier 9, Ondřej Škoda 10, Peter Vaško 11, skupina Emergent CEA in Acute Ischemic Stroke Study Group 3,
Neurologická klinika, KCC, LF UK a FN Hradec Králové 1
Neurologické oddělení, KCC, Nemocnice České Budějovice 2
STROCZECH, International Clinical Research Center, Brno 3
Fakulta elektrotechniky a informatiky, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava 4
Chirurgická klinika, KCC, LF UK a FN Hradec Králové 5
Neurologické oddělení, KCC, Nemocnice Na Homolce, Praha 6
Neurologická klinika, KCC, FN Brno 7
IC, Neurologická klinika, 1. LF UK a VFN Praha 8
IC, Neurologická klinika, Pardubická nemocnice 9
IC, Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava 10
IC, Neurologická klinika, 3. LF UK a FNKV Praha 11
Intravenózní trombolýza (IVT) je doporučovanou rekanalizační terapií ischemické cévní mozkové příhody (CMP). Jednu z komplikací IVT představuje intrakraniální krvácení – incidence této komplikace dosahuje v iktových centrech České republiky 5–12 % případů. Součástí aktuálních doporučení pro léčbu IVT je vyšetření koagulačních parametrů včetně hladiny fibrinogenu, a to před IVT, 6 a 24 hodin po IVT, neexistuje však oficiální doporučení, kdy a zda vůbec fibrinogen substituovat. Substituce je přitom v nemocnicích dostupná (Haemocomplettan i.v.) a potenciálně může jít o způsob, jak předcházet rozvoji krvácivých komplikací. Cílem této studie je zhodnotit, zda intrakraniální krvácení u pacientů s CMP léčených IVT je asociováno s poklesem hladiny fibrinogenu. Tato multicentrická retrospektivní studie byla realizována v 7 centrech Národní výzkumné iktové sítě STROCZECH. Hodnocený soubor představuje celkem 276 pacientů zařazených do observační skupiny (rozdělené na podskupiny podle typu intrakraniální hemoragické komplikace) a kontrolní skupiny (bez krvácivé komplikace) dle principu modelu 1:1 (stejný NIHSS, věk, pohlaví). Pro statistickou analýzu byl zvolen neparametrický one-way ANOVA test s Friedmanovým a Dunnsovým testem a nepárový neparametrický Mann-Whitney test. Ve všech observačních podskupinách i kontrolní skupině byl po aplikaci IVT zaznamenán pokles fibrinogenu s různou mírou signifikance. Statisticky významný rozdíl (p=0,039) oproti kontrolní skupině byl nalezen v čase 6 h po IVT u pacientů s klinicky nejzávažnější formou krvácení (parenchymal haematoma type 2), hodnota fibrinogenu 1,84 g/l vs. 2,53 g/l. Zajímavé zjištění, kde se však nepromítla signifikance, se týká vstupní hodnoty fibrinogenu (tedy před aplikací IVT), která je vyšší u všech podskupin pacientů s krvácivou komplikací ve srovnání s kontrolní skupinou. Tento jev naznačuje, že krvácivá komplikace by mohla být asociována s relativním poklesem fibrinogenu oproti vstupní hodnotě, a to i když hodnoty jsou stále ve fyziologickém rozmezí. Pro průkaz této hypotézy by byla potřeba další studie, která by mohla podrobněji objasnit časovou souvislost mezi poklesem fibrinogenu a zhoršením klinického stavu.
MUDr. Libor Šimůnek
MUDr. Libor Šimůnek nastoupil po promoci na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové v roce 2012 na Neurologickou kliniku FN Hradec Králové, kde pracuje dodnes. Od roku 2019 jako vedoucí lékař Iktového oddělení. Kromě lékařské práce se dlouhodobě věnuje i výuce na tamní lékařské fakultě a vyšší odborné škole zdravotnické.
MUDr. Libor Šimůnek 1, PharmDr. Veronika Kunešová , Ph.D.2, prof. MUDr. Robert Mikulík , Ph.D., FESO2, 3, , MUDr. René Jura 4, MUDr. Daniel Václavík , Ph.D.5, MUDr. Petr Geier 6, MUDr. Martin Šrámek 7, MUDr. Jan Fiksa 8, prof. MUDr. Roman Herzig , Ph.D., FESO, FEAN1,
Neurologická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové 1
Cerebrovaskulární výzkumný program, Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 2
Neurologické oddělení, Krajská nemocnice T. Bati, Zlín 3
Neurologická klinika, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno 4
Neurologická klinika, Lékařská fakulta Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava 5
Neurologická klinika, Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice a Pardubická krajská nemocnice 6
Neurologické oddělení, Ústřední vojenská nemocnice Praha 7
Neurologická klinika, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 8
Úvod. Klonální hematopoéza neurčitého potenciálu (CHIP) je recentně popsaný nezávislý cévní rizikový faktor. Cílem naší studie bylo zjistit, zda se CHIP spolupodílí na etiopatogenezi ischemické cévní mozkové příhody (iCMP). Metodika. Jedná se o multicentrickou prospektivní studii, na které spolupracovalo 14 iktových a komplexních cerebrovaskulárních center v České republice. Do studie byli zařazeni pacienti ve věku ≥70 let s iCMP v karotickém povodí. Pacienti byli rozděleni do 4 skupin: 1) pacienti se symptomatickou karotickou stenózou ≥50%, 2) s asymptomatickou karotickou stenózou ≥50%, 3) bez karotické aterosklerózy anebo se stenózou karotid ≤30%, kteří utrpěli iCMP a 4) bez iCMP v anamnéze a bez karotické aterosklerózy anebo se stenózou karotid ≤30%. Každému pacientovi byl odebrán vzorek krve za účelem sekvenační analýzy DNA. Výsledky. Celkově bylo do studie zařazeno 588 pacientů (medián věku 77,6 let; IQR73,5-82 let; 52,2% žen). CHIP pozitivita byla ve všech skupinách podobná: 76%, 78%, 78% a 65%. Kumulativní alelická frakce variant (VAF) se signifikantně lišila pouze mezi skupinami 1 a 2 (p=0,026): 5,7% (IQR2,5-13,4), 3,0% (IQR1,2-9,6), 3,7% (IQR1,7-13,5) a 3,5% (IQR1,6-9,8). Všichni pacienti po iCMP bez ohledu na etiologii iktu měli signifikantně vyšší kumulativní VAF oproti kontrolní skupině bez anamnézy iCMP (4.2%; IQR1,9-13,5 vs. 3,2%; IQR1,4-9,7; p=0,045). CHIP mutace byly v našem souboru nejčastěji pozorovány v genech DNMT3A (230/588; 39%), TET2 (160/588; 27%) a ASXL1 (59/588; 10%). Zjistili jsme, že ve skupině pacientů po iCMP byl signifikantně vyšší podíl pacientů s mutací v genu ASXL1 oproti kontrolní skupině bez iCMP (11,7% vs. 4,8%; p=0,025). Závěry. Zhruba 75% lidí nad 70 let má alespoň jednu CHIP mutaci. U pacientů po iCMP je kvantitativně vyšší zátěž CHIP mutacemi oproti kontrolní skupině bez iCMP. Mutace ASXL1 jsou signifikantně četnější u pacientů po iCMP bez ohledu na etiologii iktu. Somatické mutace v genu ASXL1 v krevních buňkách mohou být potencionálním prediktorem iCMP. Výzkumný projekt byl podpořen z Evropského fondu pro regionální rozvoj – ENOCH (reg. č. Cz.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000868), LM2018133, LM2023033, LX22NPO5102, LM2018125, EF16_013/0001674, IGA LF UP 2022_012 a sítí STROCZECH (č. projektu LM2023049).
MUDr. Michal Haršány Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Michal Haršány , Ph.D.1, 2, , Mgr. Barbora Kalousová 3, Ing. Rastislav Slavkovský , Ph.D.3, prof. Mgr. Jiří Drábek , Ph.D.3, 4, , Mgr. Pavla Kouřilová , Ph.D.3, doc. MUDr. Marián Hajdúch , Ph.D.3, 4, , prof. MUDr. Robert Mikulík , Ph.D.1, 2, 5, ,
Mezinárodní centrum klinického výzkumu, FN u sv. Anny v Brně 1
I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně 2
Ústav molekulární a translační medicíny, Lékařská Fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci 3
Laboratoř experimentální medicíny, FN Olomouc 4
Neurologické oddělení, Krajská nemocnice T. Bati, Zlín 5
Spolupráce výzkumníků, zdravotníků i dalších partnerů v oblasti cerebrovaskulární péče je zásadní pro získání relevantních dat vedoucí k posunu iktové medicíny. Národní výzkumná síť STROCZECH vznikla za účelem propojit dobře fungující iktová centra v České republice s infrastrukturou CZECRIN (CZEch Clinical Research Infrastructure Network, the member of European Clinical Research Infstracture Network – ECRIN), která disponuje know-how v oblasti realizace nekomerčních (akademických) multicentrických klinických studií. Vytvoření této výzkumné sítě iktových center umožňuje pomoci klinického výzkumu zajistit potřebné informace pro optimalizaci diagnosticko-léčebného přístupu. STROCZECH během svého fungování zasáhl bezmála do tří desítek projektů, do kterých se podařilo zařadit téměř 8tis. pacientů celkem, přibližně 1500 prospektivně. Počet realizovaných studií se neustále navyšuje. Na konferenci budou prezentovány dílčí výsledky vybraných projektů, které jsou výstupem spolupráce vystavěné na podkladu infrastruktury STROCZECH, a které disponují potenciálem ovlivnit výsledný impakt zdravotní péče o iktové pacienty. Jedná se o Význam multimodálního CT vyšetření v diagnostice stroke mimics: výsledky za rok 2023 (prof. Bar); Využití mobilní aplikace k získání dotazníkových informací od pacientů propuštěných po CMP (prof. Mikulík); Okluze a. carotis interna s iktem: výsledky emergentní karotické endarterektomie a intravenózní trombolýzy. Pilotní data (prof. Herzig); Klonální hematopoéza neurčitého významu při iCMP (dr. Haršány); Nízká hladina fibrinogenu při léčbě iCMP intravenózní trombolýzou: možný prediktor hemoragických intrakraniálních komplikací? (dr. Šimůnek). Podpořeno sítí STROCZECH v rámci výzkumné infrastruktury CZECRIN (č. projektu LM2023049) financované státním rozpočtem České republiky.
PharmDr. Veronika Kunešová Ph.D.
Po absolvování Farmaceutické fakulty Veterinární a farmaceutické univerzity Brno jsem se věnovala preklinickému testování nově syntetizovaných látek a látek přírodního původu na in vivo a in vitro modelech. Ve své praxi jsem pak působila jako klinický farmaceut na II. chirurgické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Mnoho let působím jako lektor postgraduálního vzdělávání lékárníků a lékařů. Své zkušenosti z oblasti vědy, výzkumu a klinické praxe mám nyní možnost efektivně propojovat na pozici koordinátorky Národní výzkumné iktové sítě STROCZECH, jejíž cílem je usnadnit provádění vlastních multicentrických akademických studií i zapojení do mezinárodních klinických projektů, a pozvednout tak výzkum cerebrovaskulárních onemocnění v České republice na nejvyšší možnou úroveň.
PharmDr. Veronika Kunešová , Ph.D.1, Ing. Veronika Svobodová 1, Bc. Lenka Bártová 1, Mgr. Marcela Ely , Ph.D.1, Ing. Pavla Šafránková 1, Bc. Kristýna Znamenáčková 1, Mgr. Veronika Gabrielová 1, Mgr. Helena Moravcová 1, Ing. Eliška Navrátilová 1, Mgr. Zuzana Mezerová 1, Mgr. Karolína Šípová 1, 3, , PharmDr. Lenka Součková , Ph.D.2, prof. Robert Mikulík , Ph.D.1, 3, ,
Cerebrovaskulární výzkumný program, STROCZECH, Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Brno, Česká republika 1
Farmakologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno, Česká republika; Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Brno, Česká republika 2
Neurologické oddělení, Krajská nemocnice T. Bati, Zlín, Česká republika 3
ÚVOD Sekundární prevence v kontextu vyloučených lokalit představuje klíčový prvek ke snížení nerovností ve zdraví. Zvláště významná je cílená intervence u romské populace, která čelí specifickým sociálním, ekonomickým a kulturním determinantům zdraví. V letech 2021-2024 byl realizován projekt Saste Roma zaměřený na vývoj a implementaci edukačních nástrojů včetně edukačních brožur adresujících 10 onemocnění, např. CMP, infarkt myokardu, diabetes či onkologická onemocnění. V návaznosti na tento projekt je snahou evaluovat reálný dopad implementovaných nástrojů na behaviorální změnu a rozsah zdravotních vědomostí cílové skupiny. CÍL Zhodnotit vliv zdravotně vzdělávacích brožur na změnu chování související se zdravím a rozsah vědomostí o vybraných onemocněních u obyvatel vyloučených lokalit. Získat hlubší znalost o praktickém využití těchto brožur mediátory zdraví při práci s romskou populací. METODIKA Výzkumný projekt je navržen jako forma komparativní analýzy změny chování související se zdravím a vědomostí o vybraných onemocněních mezi intervenční skupinou (s využitím tištěné edukační brožury) a kontrolní skupinou (bez využití brožury). Pro zařazení do skupin proběhla stratifikovaná randomizace dle věku a pohlaví. Sběr dat byl prováděn mediátory zdraví pomocí validovaných dotazníků, a to formou pre-testu a post-testu, během tří vizit v celkovém rozmezí tří měsíců. Statistická analýza byla provedena párovým T-testem. Pro zhodnocení praktického využití edukačních brožur v praxi byla hodnocena zpětná vazba mediátorů zdraví. PILOTNÍ VÝSLEDKY Do výzkumu bylo zapojeno celkem 427 respondentů (ženy 62 %), návratnost dotazníků dosáhla 90.5 %. Nejčetnější zastoupení respondentů bylo ve věku 33-37 let (17 %) a se základním vzděláním (58 %). Z celkového počtu 83 % respondentů používá tabákové výrobky denně, 43 % vykazuje známky nadměrného požívání alkoholu a 76 % se nevěnuje fyzické aktivitě, u 20 % je důvodem zdravotní omezení. Návštěvnost lékaře v intervenční skupině vzrostla o 23 % (95 % CI 16–31, P <0.001) ve srovnání s kontrolní skupinou, kde byl nárůst o 21 % (95 % CI 13–29, P <0.001). ZÁVĚR Nárůst návštěvnosti lékaře je u obou skupin srovnatelný. Zpětná vazba od mediátorů a respondentů však ukazuje, že kulturně adaptované edukační brožury výrazně usnadnily komunikaci mezi mediátorem a respondentem a byly pozitivně vnímány jako doplňkový edukační nástroj během zdravotních konzultací. Z toho je možné usuzovat, že pro dosažení udržitelného zlepšení zdravotního stavu a snížení nerovností ve zdraví je vhodné pokračovat ve vývoji a adaptaci edukačních materiálů s důrazem na kulturní a sociální specifika této cílové skupiny. Financováno z Fondů EHP 2014-2021, projekt č. ZD-ZDOVA2-002.
Mgr. Marcela Ely Ph.D.
Studijní koordinátorka
Odborník v oblasti podpory zdraví
Mgr. Marcela Ely , Ph.D.1, Mgr. Ekaterina Volevach 1, 3, , PharmDr. Veronika Kunešová , Ph.D.1, Ing. Hana Maršálková 1, Ing. MgA. Veronika Svobodová 1, Anežka Novotná , Bc.1, prof. MUDr. Robert Mikulík , Ph.D.1, 2, ,
Cerebrovaskulární výzkumný program, Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika 1
Neurologické oddělení, Krajská nemocnice T. Bati, Zlín, Česká republika 2
I. neurologická klinika Fakultní Nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika 3
Určení klinických, demografických či organizačních faktorů vedoucích k ovlivnění výsledného stavu pacientů po podání intravenózní trombolýzy, může vést ke změně v rámci prevence, léčby a organizace péče pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou. Cílem naší práce bylo zjistit ukazatele asociovány se špatným klinickým stavem pacientů po třech měsících od podání systémové trombolýzy v indikaci iCMP. Metodologie: V práci jsme zpracovali údaje pacientů zadané v RES-Q pro Českou republiku v roce 2022, hospitalizovaných pro iCMP a akutně léčených pomocí systémové trombolýzy. Pomocí analýzy dat byl sledován vztah mezi jednotlivými faktory a špatným výsledným klinickým stavem. Výsledky: Statisticky významné faktory asociovány s negativním ovlivněním tříměsíčního mRS po IVT při indikaci iCMP bez provedení mechanické trombektomie jsou: ženské pohlaví, hospitalizace pacienta na monitorovaném/standardním lůžku, věk, vstupní hodnota glukózy, předhospitalizační mRS, GCS, ASPECTS, NIHSS, velikost ischemického jádra, hypertenze, diabetes mellitus, síňová fibrilace, městnavé srdeční selhání, předchozí CMP, nemoc koronárních tepen nebo srdeční infarkt, přítomnost starého kortikálního a subkortikálního infarktu. Závěr: Určení nejvýznamnějších faktorů asociace je klíčové k nastavení dostatečné prevence a zlepšení péče o pacienty s iCMP tak, aby došlo ke zlepšení výsledného funkčního stavu pacientů a jejich schopnosti zařazení zpátky do běžného života.
MUDr. Cimerman Denis
Životopis není k dispozici
MUDr. Denis Cimerman 1, MUDr. Daniel Václavík , Ph.D.1,
Neurologické oddělení, Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice a.s. 1
Úvod: Nedostatek zdravotnického personálu na jedné straně, nárůst počtu pacientů a z toho rostoucí vytížení zdravotnického personálu, a to často o činnosti nezdravotnického charakteru, vyžaduje nový způsob managementu oddělení nemocnic. Z toho důvodu jsme v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně vydefinovali a implementovali novou pozici manažera Neurologického oddělení. Metodika: Cílem je definovat náplň pracovní pozice a přispět k (efektivnějšímu, lepšímu, kvalitnějšímu) provozu neurologického oddělení. Náplň jsme definovali následovně: 1) z činností primáře a vrchní sestry jsme vyjmuli aktivity, které jsou organizačně-administrativně-finančního charakteru (např. koordinace vzdělávání personálu), a 2) doplnili jsme činnostmi, které jsou potřeba, ale doposud nebyly na oddělení ukotveny (monitoring kvality péče, PR aktivity, rozvoj personálu). Pozice byla konzultovaná s vedením nemocnice i s personálním oddělením. Výsledky: Za 4 měsíce od otevření byla pozice obsazena kandidátkou vzdělanou v oborech Ošetřovatelství (Bc.), Management ve zdravotnictví (Ing.) a Project Management (MBA). Náplň pozice byla postupně upravena, aby reflektovala aktuální potřeby oddělení. Činnost manažera zahrnovala v období prvních 6 měsíců zejména: monitoring kvality péče, školení personálu, podporu vzdělávání lékařů a sester, podporu atraktivity oddělení, PR, personální rozvoj nebo přípravu seminářů. Vedení KNTB akceptovala pozici manažera. Konkrétní příklady a sdílení zkušeností s touto novou pozicí budou součástí prezentace. Závěr: Manažer ve zdravotnictví řeší nedostatečnou kapacitu, ale případně i expertízu zdravotnického vedení primářem a vrchní sestrou. Delegace činností/zodpovědností z vrchní sestry a primáře umožňuje zdravotnickému vedení se soustředit na činnosti, kde jsou nezastupitelní, a současně rozvíjet činnosti, kde zdravotní expertíza není potřebná. Takové činnosti navíc lépe vykoná pracovník, který je vysokoškolsky vzdělaný i v nezdravotnických činnostech. Manažer je nejen „další pracovní silou“ ve smyslu kvantitativním, ale přináší expertízu, která je komplementární k práci zdravotníků ve smyslu kvalitativním. Implementace manažera klinického provozu poskytuje vzor pro další oddělení a nabízí ideový rámec pro budoucí strukturalizaci podobných pozic v rámci zdravotnického sektoru. Zapojení existujících absolventů zdravotnického managementu může zmírnit personální krizi ve zdravotnictví a zvýšit jeho efektivitu.
Ing. Simona Skuhravá MBA
Ing. Simona Skuhravá, MBA
Pracovní zkušenosti:
Koordinátor klinických studií národní výzkumné iktové sítě
STROCZECH, Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně,
International Clinical Research Centre
Vedoucí klinického provozu neurologie, Krajská nemocnice Tomáše
Bati ve Zlíně
Všeobecná sestra v plazmaferetickém centru, Sanaplasma s.r.o.
Zástupce hlavního dispečera, Truck Line Czech, s.r.o.
Vzdělání:
MBA, Edu Effective
Project Management
Ing., Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta Managementu a Ekonomiky
Management ve zdravotnictví
Bc., Univerzita Karlova, 3. Lékařská fakulta
Všeobecná sestra
Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín
Denní pomaturitní studium cizích jazyků - AJ, NJ, ŠJ
Střední průmyslová škola Zlín
Ekonomické lyceum
Ing. Simona Skuhravá , MBA1, prof. MUDr. Robert Mikulík , Ph.D., FESO1, Ing. Mgr. Bohumila Pavlátová 1, MUDr. Petr Procházka 1, Ing. MgA. Veronika Svobodová 2, Ing. Martin Déva 3,
Neurologie, Krajská nemocnice Tomáše Bati, Zlín 1
Health Management Institute, Brno 2
Člen představenstva Krajské nemocnice Tomáše Bati, Zlín 3
Cerebrální vzduchová embolie (CAE) je neobvyklá medicínská příhoda s potenciálně fatálním průběhem. Retrospektivně jsme analyzovali soubor pacientů léčených s CAE v našem komplexním centru pro cévní mozkové příhody a v centru hyperbarické medicíny. Je uveden přehled patofyziologie, příčin, diagnostiky a léčby CAE. Retrospektivně jsme identifikovali 11 pacientů s mozkovou žilní a arteriální vzduchovou embolií, kteří poukazují na rozmanitost etiologie, projevů a průběhu onemocnění, s nimiž se setkáváme v klinické praxi. Syndrom akutní cévní mozkové příhody a progresivní porucha vědomí byly dvě nejčastější prezentace, každá u 4 pacientů (36 %). U dvou pacientů (18 %) došlo k akutnímu kómatu a jeden pacient (9 %) byl asymptomatický. Čtyři pacienti (36 %) byli léčeni hyperbarickou oxygenoterapií (HBTO), u dvou pacientů (18 %) byla zahájena vysokoprůtoková oxygenoterapie bez HBOT, dva pacienti (18 %) byli v době diagnózy v kritickém stavu a tři (27 %) nedostali žádnou další léčbu. CAE byla smrtelná v pěti případech (46 %), způsobila těžké postižení u dvou (18 %), lehké postižení u tří (27 %) a jeden pacient neměl žádný trvalý deficit (9 %). CAE je nebezpečný stav, který vyžaduje vysokou klinickou ostražitost. Vzhledem k jeho rozmanitým projevům může být diagnóza u kriticky nemocných pacientů přehlédnuta nebo opožděna a vést k dlouhotrvajícím nebo fatálním neurologickým komplikacím. Preventivní opatření a správný diagnostický a léčebný přístup snižují výskyt a dopad CAE. Podpora: Univerzita Karlova, Lékařská Fakulta, (program Cooperatio, vědní oblast NEUR).
MUDr. Viktor Weiss
Životopis není k dispozici
MUDr. Viktor Weiss 2, 9, , MUDr. Vladimír Červeňák 1, MUDr. Vít Všianský 2, MUDr. Martina Cviková 2, MUDr. Jaroslav Brichta 2, MUDr. Jan Vinklárek 2, MUDr. Jakub Štefela 2, MUDr. Michal Hájek , Ph.D.3, Prof. MUDr. Roman Herzig , Ph.D.4, MUDr. Dávid Kouřil 5, MUDr. Veronika Bárková 6, Mudr. Pavel Filip , Ph.D.7, MUDr. Petr Aulický , Ph.D.8,
Klinika zobrazovacích metod LF MU a FN u sv. Anny v Brně 1
I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně 2
Centrum hyperbarické medicíny, Městská nemocnice Ostrava, Lékařská fakulta, Ostravská Univerzita v Ostravě 3
Neurologická klinika, Komplexní cerebrovaskulární centrum, LF UK a FN Hradec Králové 4
Neurologické oddělení Nemocnice Blansko 5
Farmakologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně 6
Neurologická klinika, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Česká republika 7
Nemocnice Milosrdných bratří Brno 8
Neurologická klinika LF UK v Hradci Králové 9
Inflamatorní cerebrální amyloidní angiopatie (ICAA) je vzácný podtyp cerebrální amyloidní angiopatie (CAA) charakterizovaný autoimunitní zánětlivou reakcí na cerebrovaskulární depozita β-amyloidu a příznivou odpovědí na imunosupresivní terapii. Prezentujeme kazuistiku 85-letého muže s anamnézou CAA přijatého na naši kliniku s rozsáhlým vazogenním edémem mozku nejasné etiologie. Pacient byl akutně přijatý pro náhlý rozvoj lehké levostranné hemiparézy. Akutní nativní CT zobrazení mozku s nálezem rozsáhlého vazogenního edému bílé hmoty pravé hemisféry. CTA vyšetření bez detekce okluze či známek vaskulitidy. V dalším průběhu nově cefalea, progrese levostranné hemiparézy do středně těžkého stupně a rozvoj epileptického záchvatu. MR zobrazení mozku s obrazem mnohočetných drobných hemoragií kortiko-subkortikálně zejména fronto-parietálně a temporo-okcipitálně bilaterálně s výraznou pravostrannou převahou, dále rozsáhlá kortikální superficiální sideróza fronto-parieto-okcipitálně vpravo a rozsáhlé edematózní změny bílé hmoty vpravo, bez průkazu postkontrastního enhancement. Likvorologický nález nezánětlivý; protilátky typické pro autoimunitní a paraneoplastické encefalitidy v séru a likvoru negativní; flowcytometrie a vyšetření MYD-88 v likvoru negativní. Neurochirurgem opakovaně neindikována biopsie. Na základě klinického a MR nálezu a negativity dalších vyšetření splněna klinicko-radiologická kritéria pro pravděpodobnou ICAA. Pacient proto přeléčen 5 gramy methylprenisolonu s následným taperem, během kterého postupné zlepšení klinického stavu. Po 3 týdnech kortikoterapie patrna frustní levostranná hemiparéza, Provedeno kontrolní MRI mozku s obrazem regrese edému bílé hmoty temporo-parietálně vpravo. MRI mozku 7 týdnů od iniciace kortikoterapie s další regresí edému bílé hmoty vpravo, jinak stacionární nález. Časná empirická imunosupresivní léčba pacienta s pravděpodobnou ICAA bez histopatologické verifikace diagnózy vedla ke zlepšení klinického a MR nálezu. ICAA je nejlépe reagující podtyp CAA na imunosupresivní léčbu, a proto je velmi důležitá její časná diagnostika a zahájení kortikoterapie. V případě absence klinické odpovědi na empirickou kortikoterapii do 3 týdnů je nutné zvážit indikaci diagnostické biopsie.
Iveta Ševčíková
Životopis není k dispozici
MUDr. Iveta Ševčíková 1, MUDr. Jakub Štefela 1, MUDr. David Goldemund 1, MUDr. Michal Reif 1, MUDr. Martina Kelblová 3, MUDr. Michal Haršány , Ph.D.1, 2, ,
I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně 1
Mezinárodní centrum klinického výzkumu, FN u sv. Anny v Brně 2
Klinika zobrazovacích metod, LF MU a FN u sv. Anny v Brně 3
Úvod: Transthyretinová (TTR) amyloidóza je systémovým onemocněním na podkladě depozit dysfunkčního transthyretinu. Onemocnění predilekčně postihuje kardiovaskulární a nervový systém jedinců ve středním věku. Typickou neurologickou manifestací je polyneuropatie. Kazuistika: Prezentujeme případ 55letého muže s neléčenou arteriální hypertenzí, který byl hospitalizovaný pro symptomatický epileptický záchvat při lobárním IC krvácení TP vlevo. Vyšetření MR mozku dále prokázalo vícečetné microbleedy v periferní lokalizaci a splývající ložiska gliózy cévní etiologie. Pro TTEcho nález koncentrické hypertrofie levé komory (LK) s diastolickou dysfunkcí bylo vyjádřeno podezření na střádavé onemocnění. MR srdce potvrdilo hypertrofii LK s difuzním nehomogenním neischemickým enhancementem. V laboratorních testech bylo ELFO bez průkazu gamapatie a screening m. Fabry negativní. Vyšetření sekundarity arteriální hypertenze bylo negativní. Závěr: Ačkoliv je v literatuře dokumentováno časné postižení leptomeningeálních cév u TTR amyloidózy, je cerebrovaskulární manifestace tohoto onemocnění popisována vzácně. V případě MR obrazu amyloidové angiopatie u pacientů ve středním věku je indikované vyšetření monoklonální gamapatie a kardiologické vyšetření (echo, MR srdce, DPD scan). V poslední době se v terapii TTR amyloidózy kromě transplantace jater používá i několik specifických léků, regulující množství patologických depozit.
MUDr. Tomáš Peisker PhD.
lékař Neurologické kliniky FNKV
MUDr Tomáš Peisker , PhD1, MUDr Petr Mikulenka 1, MUDr Peter Vaško , PhD1, MUDr Jan Mizner 2, Prof. MUDr Hana Malíková , PhD3,
Neurologická klinika FNKV 1
Kardiologická klinika FNKV 2
Radiologická klinika FNKV 3
Úvod Karoticko-kavernózní píštěl je zpravidla získaná arteriovenózní malformace, při které dochází k vytvoření patologické komunikaci mezi a. carotis interna (ACI) a sinus cavernosus. Významná je z hlediska diferenciální diagnostiky obtíží vyplývajících z postižení kavernózního sinu a pulzujícího šelestu v oblasti čela a spánků. Základní rozdělení je na vysokoprůtokové (přímé, Barrow typ A) a nízkoprůtokové píštěle (nepřímé, durální, Barrow typ B až D). Závažnou komplikací je intracerebrální krvácení. Metodika V této kazuistice prezentujeme případ pacientky s mírným klinickým ale významným radiologickým nálezem a její úspěšné ošetření. Výsledky 79-letá pacientka přijata pro měsíc trvající pulzující šelest v oblasti levého spánku vzniklý náhle při předklonu, cefaleu a náhle vzniklou parézu n. VI l.sin . Počítačová tomografie (CT) mozku s CT angiografií a následná magnetická rezonance mozku prokázaly vysokoprůtokovou karoticko-kavernózní píštěl vlevo. Diagnóza potvrzena prostřednictvím digitální subtrakční angiografie (DSA), kde zjištěn výrazný steal efekt s dominantním plněním levého karotického povodí přes a. communicans anterior, drenáž přes orbitální žílu, přes kortikální žily do splavů a přes dolní petrózní splav do v. jugularis interna. Neurosonologicky symetrické toky obou aa. cerebri mediae (ACM) s minimálním obleněním vlevo. Indikováno endovaskulární ošetření, s ohledem na radiologický nález zvažována obturace ACI l.sin. Proveden balónkový okluzní test, který klinicky negativní, neurosonologicky pokles toku v ipsilaterální ACM do 10%. Test hodnocen jako negativní, eventuelní obturace ACI spojena s nízkým rizikem ipsilaterální ischemie. Přistoupeno k ošetření, provedena úspěšná embolizace píštěle při zachování průtoku ACI l.sin. Na kontrolním DSA potvrzena úplná obturace píštěle, neurosonologicky patrna normalizace toků v ACM bilat. Pooperační průběh bez komplikací, dochází k ústupu cefaley a tinnitu, přetrvává paréza n. VI l.sin. Závěr U této oligosymptomatické pacientky byla zjištěna vysokoprůtoková karoticko-kavernózní píštěl vlevo s výrazným steal fenoménem. Píštěl se podařilo úspěšně ošetřit endovaskulární cestou. Balónkový okluzní test může přispět k volbě optimálně metody ošetření a predikovat periintervenční riziko případné obturace ACI.
MUDr. Jakub Štefela
lékař I. neurologické kliniky FN u sv. Anny v Brně, doktorand LF MU, zaměření na cévní neurologii a neurointenzivní péči
MUDr. Jakub Štefela 1, MUDr. Michal Haršány , Ph.D.1, MUDr. David Goldemund 1, MUDr. Jan Vinklárek 1, MUDr. Jonáš Kunst 1, MUDr. Zdeněk Mackerle , Ph.D.3, MUDr. Čeněk Šilar , MBA3, MUDr. Tomáš Křivka 4, MUDr. Karin Ďurčanská 4, doc. MUDr. Jiří Vaníček , Ph.D.4,
I. neurologická klinika, FN u sv. Anny v Brně 1
Neurochirurgická klinika, FN u sv. Anny v Brně 3
Klinika zobrazovacích metod, FN u sv. Anny v Brně 4
Úvod: CADASIL (Cerebral autosomal dominant arteriopathy with subcortical infarcts and leukoencephalopathy) je nejčastější progresivní hereditární cerebrální mikroangiopatií, která vede k nevratným změnám mozkové tkáně. Tyto změny jsou hodnotitelné na MRI mozku, kde se podobají předčasnému a akcelerovanému stárnutí mozku. Brain age je parametr založený na kvalitativní analýze MRI mozku pomocí umělé inteligence, který přiřazuje skutečnému věku pacienta odhadovaný biologický věk. Cílem projektu je vyhodnocení spolehlivosti odhadu brain age u pacientů s CADASIL pomocí AI softwaru brainageR. Metodika: Pacientům s geneticky konfirmovaným onemocněním CADASIL byla provedena 3 Tesla MRI mozku (Siemens Vida Magnetom). Následně byly T1 vážené snímky analyzovány AI systémem brainageR verze 2.1 s vyhodnocením brain age pacienta. Jako míra rozdílu mezi predikovaným a reálným chronologickým věkem byl spočítán parametr age gap. Data byla statisticky zpracována za využití Pearsonovy korelace a jednoduché lineární regrese. Výsledky: Soubor zahrnoval 25 pacientů (14 žen; průměrný věk 49,1 let; SD 13.2). Průměrná hodnota rozdílu mezi predikovaným a chronologickým věkem (age gap) byl 3,1 roku. Mezi predikovaným a chronologickým věkem byla silná pozitivní korelace (r = 0,71; 95 % CI 0,44 - 0,86). Korelace byla silnější u pacientů mladších 50 let (r=0.64; n=13) než u starších (r=0,50; n=12). Závěry: Výsledná spolehlivost softwaru brainageR byla signifikantně horší u pacientů s CADASIL než publikovaná spolehlivost u zdravých jedinců. Nicméně výsledná pozitivní age gap poukazuje na akceleraci stárnutí mozku u pacientů s CADASIL. Možná úskalí hodnocení se nachází v problémové segmentaci šedé a bílé hmoty při rozsáhlých změnách bílé hmoty. S cíleným trénováním modelu je potenciálně možné využití v automatizovaném hodnocení progrese onemocnění. Grantová podpora: Grantová agentura UK: číslo projektu 179724 Czech Health Research Council numbers NU21-02-00289 Národní ústav pro neurologický výzkum: registrační číslo projektu LX22NPO5107
MUDr. Kateřina Benešová
Lékařka Neurologické kliniky 2.LF UK a FN Motol a Ph.D. studentka v oboru Neurověd se zaměřením na problematiku small vessel disease.
MUDr. Kateřina Benešová 1, Ing. David Kala , Ph.D.2, doc.MUDr. Aleš Tomek , Ph.D., FESO1, prof.MUDr. Jakub Otáhal , Ph.D.2, MUDr. Anna Olšerová 1, MUDr. Silvia Kmetonyová 1, MUDr. Petr Janský 1, MUDr. Jaroslava Paulasová Schwabová , Ph.D.1, MUDr. Tereza Šrámková 1,
Neurologická klinika 2.LF UK a FN Motol 1
Ústav patologické fyziologie 2.LF UK 2
Existence vztahu mezi migrénou, především tou s aurou, a cévní mozkovou příhodou je již dlouho známá, a to zejména u mladších nemocných (cca do 45 let). Ač tyto diagnózy sdílejí jisté společné rysy, v mnohém se také liší. Tím nejzásadnějším rozdílem je, že v případě tranzitorní ischemické ataky (TIA)/cévní mozkové příhody (CMP) se jedná o lékařskou urgenci s nutností okamžitého zásahu. V zásadě každý nemocný s tranzientními neurologickými příznaky by měl být považován za nemocného s TIA, dokud není prokázána jiná příčina. Riziko dokonaného iktu je po TIA 10-30%. Diferenciálně diagnosticky je nutné zvažovat krom migrény s aurou také auru bez migrény a fokální epileptické záchvaty. Jedním ze základních mechanismů uplatňujícím se v patofyziologii migrény je neuronální excitabilita způsobena korovou šířící se depresí (CSD, cortical spreading depression). Šířící se depolarizace způsobuje zhroucení neuronální iontové homeostázy a vede k signifikantně vyšší vulnerabilitě neuronů a k ischemickému stresu v porovnání s ostatními buňkami v těle. Šířící se depolarizace vede k hyperexcitabilitě následované depresí. Endoteliální poškození způsobené CSD může vyústit v hyperkoagulační stav zvyšující riziko rozvoje cévní mozkové příhody. Mozkový infarkt je možnou komplikací prolongované aury, na druhou stranu bolest hlavy (ne nutně migrenózního charakteru) doprovází cévní mozkovou příhodu až v jedné třetině případů. Existují také některé vzácnější geneticky podmíněné choroby, které mohou způsobit jak cévní mozkovou příhodu, tak migrénu. Panel vyšetření by měl zahrnovat CT/lépe MR včetně difuzně vážených obrazů, CTA/MRA, TTE/TEE, EKG, EEG, laboratorní vyšetření, případně oční vyšetření, v některých případech genetické vyšetření. Zatímco sekundární prevence CMP/TIA závisí především na její etiologie, profylaktická léčba migrény by měla být co nejvíce uzpůsobená konkrétnímu pacientovi v závislosti na jeho věku, pohlaví a komorbiditách. Pro primární prevenci CMP u migreniků neexistují doporučené postupy. Pokud se ovšem jedná o migrenika s vaskulárními rizikovými faktory, je s výhodou volit taková farmaka, která optimálně ovlivňují jak migrény, tak tyto faktory. Je velmi důležité sestavit spolehlivá kritéria pro lepší porozumění a management nemocných s přechodnými neurologickým deficitem, zejména pak identifikovat nemocné s rizikem rozvoje cévní mozkové příhody.
MUDr. Jolana Mračková Ph.D.
Lékařka Neurologické kliniky LF UK a FN Plzeň se zaměřením na cerebrovaskulární problematiku, neurointenzivní péči a bolesti hlavy.
Jolana Mračková 1,
Neurologická klinika LF UK a FN Plzeň 1
Úvod: Mozková tkáň je tvořená dvěma skupinami buněk - vlastními neurony a podpůrnými buňkami (glie, buňky hematoencefalické bariéry). Pokud nedojde k rekanalizaci, podlehnou ischemické nekróze všechny buněčné typy, tedy kompletní mozková tkáň a následně dochází k rozvoji ischemické pseudocysty (koncept pannekrózy). Tento koncept může vysvětlit klinický přínos rekanalizační léčby u pacientů s vyšším ASPECTS, kdy lepší klinický outcome může být způsoben zachováním podpůrné struktury tkáně (glie mají větší ischemickou rezistenci) a podpořením následného propojení přeživších neuronů. Naším cílem bylo prokázat, že pacienti s pseudocystou mají horší klinický výsledek po 1 roce než pacienti bez pseudocysty. Metody: Prospektivní studie zahrnující konsekutivní pacienty po ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP). U všech pacientů bylo provedeno vyšetření magnetickou rezonancí (DWI-MRI, SWI, 3D T1w, DTI a postkontrastní 3D T1w) 7-12. den a 1 rok od příhody. Skóre NIHSS bylo hodnoceno při přijetí a po 12 měsících, 40 pacientů rovněž podstoupilo baterii neuropsychologických vyšetření ve stejném intervalu. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 103 pacientů (63,1 % mužů, medián věku 68 let, medián vstupního NIHSS 5). Objem ischemické léze v subakutní fázi byl signifikantně větší (Pearsonův koeficient 0,56, p<0,001) u pacientů, u nichž se vyvinula postischemická pseudocysta. Pacienti, u nichž se vyvinula pseudocysta, měli významně (p=0,004) horší kognitivní výkonnost a také vyšší NIHSS po 12 měsících na 92% hladině spolehlivosti (p=0,074). Závěr: Velikost subakutní ischemické léze zvyšuje riziko vzniku postischemické pseudocysty. Pacienti s touto pseudocystou mají tendenci k horšímu výslednému klinickému stavu. Tato práce podporuje koncept pannekrózy a celkově správnost indikace rekanalizační léčby i u pacientů s pokročilejšími ischemickými změnami a nižším skóre ASPECTS.
MUDr. Anna Olšerová
Lékař Neurologické kliniky 2.LF UK a FN Motol, student postgraduálního doktorského studia se zaměřením na farmakogenetiku a farmakokinetiku DOAC.
Anna Olšerová 1, David Kala 2, 3, , Petr Janský 1, Yeva Prysiazhniuk 2, 5, , Vlastimil Šulc 1, Zuzana Holubová 4, Lukáš Michal 2, Martin Kynčl 4, Jan Šanda 4, Alena Javůrková 1, Petr Marusič 1, Jakub Otáhal 2, 5, , Aleš Tomek 1,
Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol 1
Ústav patologické fyziologie 2. LF UK 2
Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze 3
Klinika zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol 4
Fyziologický ústav AV ČR 5
Úvod: Extrakraniální disekce vnitřní karotidy je u mladý pacientů jednou z nejčastějších příčin ischemické cévní mozkové příhody. Mezi příčiny disekce patří trauma, intenzivní fyzická aktivita, prolongovaná retroflexe krku, část disekcí je patrně spontánní. Cílem naší kazuistiky je upozornit na vzácnější příčinu disekce v důsledku mechanického poranění karotidy prolongovaným styloidním výběžkem, tzv. Eaglův syndrom. Kazuistika: 56letý muž byl akutně přijat na naše oddělení s pravostrannou hemiplegii a globální fatickou poruchou. CT mozku prokázalo počínající ischemii v oblastí bazálních ganglií a povodí ACM vlevo v důsledku preokluze C1 úseku levé karotidy při její disekci a distální embolizaci do ACM. Příčinou disekce byla traumatizace karotidy prolongovaným styloidním výběžkem vlevo při opakované rotaci hlavy. Pacientovi byla podaná intravenózní trombolýza a následně podstoupil akutní stenting ACI vlevo a trombektomii ACM. Pro časně rozvíjející se trombózu stentu podán kontinuálně integrilin s efektem. Pacient byl dále zajištěn duální antiagregací, po kompenzaci stavu přeložen na lůžko intenzivní rehabilitace, kde došlo k částečné regresi neurologického deficitu. Kontrolní sonografie karotid neprokazuje restenozu stentu, zvažujeme výhledově parciální styloidektomii. Diskuze: Prolongovaný procesus styloidesu nazvaný dle svého objevitele Eaglův syndrom se vyskytuje u 4 % populace, ale pouze u malé části z nich má klinické projevy. Mezi nejčastější příznaky patří ipsilateralní bolesti v krční oblasti, dysfagie, tinnitus nebo otalgie kvůli kompresi přilehlých nervových struktur. Stylokarotický syndrom je vaskulární forma Eaglova syndromu v důsledku komprese nebo traumatizaci karotidy prolongovaným styloidním výběžkem, která může vést až k disekci. U 1/3 pacientů se stylokarotickým syndromem dochází k recidivě TIA/CMP a proto je parciální styloidektomie doporučena jako kauzální terapie. Závěr: Eaglův syndrom je onemocnění s rozmanitými klinickými projevy, včetně neurovaskularních. Naší kazuistikou jsme chtěli upozornit na tuto vzácnou příčinu disekce karotidy.
MUDr. Efi Raouna
Identifikace osoby
• MUDr. Efi Raouna narozená 14. 12. 1993 v Limassolu, Kypr
Pracoviště
• 2018 - 2024 Neurologické oddělení, Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha
Vzdělání a akademická kvalifikace
• 2023: atestace v oboru neurologie
• 2020: kmenová zkouška v oboru neurologie
• 2018: magisterský, všeobecné lékařství, MUDr., Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy v Praze
Pedagogická činnost
2019 - 2024 Výuka neurologie - Fyzioterapie, Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy
Akademické stáže
2021 The cyprus institute of neurology and genetics (Prof. Kleopas A.Kleopa)
MUDr. Efi Raouna 1, MUDr. Martin Šrámek 1,
Neurologické oddělení, Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha 1
Úvod Hrdinové FAST je mezinárodní osvětová kampaň iniciovaná ANGELS Initiative. Její mise je naučit celosvětově 1 milion dětí rozpoznat CMP a správně reagovat. Děti pak znalost předávají svým pra/rodičům. Cílem programu je zvýšit povědomí o CMP široké veřejnosti tak, aby se postižení dostali do nemocnice včas. Národním koordinátorem pro ČR je Health Management Institute, který ve spolupráci s nemocnicemi, univerzitami, ZZS a dalšími subjekty kampaň implementuje do českých škol a školek. Metodologie Příprava kampaně: Probíhala od konce 2022 zapojením marketingových a zdravotnických profesionálů. Cílem bylo adaptovat program do českého jazyka. Oslovení cílové skupiny: Pro představení programu Hrdinové FAST byl zvolen oslovovací dopis. Z veřejné databáze byly vybrány školy s 1. stupněm a školky. Oslovování probíhalo v jednotlivých krajích postupně – pořadí bylo dané preferencemi zadavatele (ANGELS) a zájmem nemocnic a profesionálů se do programu zapojit. Budování povědomí o kampani: Byla zvolena převážně online komunikace vč. sociálních sítí a placené reklamy. Zapojení komunity profesionálů: Informování komunity neurologů a aktivní vyhledávání dalších partnerů. Výsledky Příprava kampaně: Uvedení české mutace webových stránek, přeložení edukačních materiálů do češtiny. Zahájení programu 3/2023 tiskovou konferencí v Brně. Oslovení cílové skupiny: 4/2023-4/2024 bylo osloveno 5573 škol a školek formou emailu nebo dopisu. Do programu se k 30. 4. 2024 zaregistrovalo 300 škol zahrnujících 328 tříd, 317 učitelů a 6889 žáků. Budování povědomí o kampani: Byly vytvořeny účty na Facebooku (79 sledujících) a Instagramu (97 sledujících). Zapojení komunity profesionálů: Bylo natočeno 5 videí s lékaři a záchranáři. Koordinátor a partneři zrealizovali 12 podpůrných akcí pro žáky, pedagogy i veřejnost. Byla navázaná spolupráce s vědecko-popularizačními centry VIDA a Pevnost poznání. Závěr Zapojení škol a partnerů stále roste. Očekáváme 400 škol během Q3/2024. Rychlejší rozmach kampaně limituje rozpočet. Koordinátor se proto zaměřuje na získávání dalších zdrojů.
Veronika Svobodová
Veronika Svobodová je ředitelka Health Management Institute, neziskové organizace zaměřené na vývoj a implementaci nových technologií ve zdravotnictví. Vystudovala management a ekonomii a přes 15 let se věnuje designu, vývoji a řízení projektů podporujících zlepšení iktové péče. Od roku 2010 působí ve Fakultní nemocnici sv. Anny v Brně. Byla součástí klíčového týmu, který získal financování (1,8 mld. Kč) a založil Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC). Pod záštitou Evropské iktové organizace řídí V. Svobodová mezinárodní projekt ESO EAST, který zahrnuje 25 zemí východní Evropy a střední Asie s cílem zlepšit kvalitu iktové péče. V. Svobodová je také jedním ze zakládajících členů registru RES-Q, který je využíván pro monitorování iktové péče v ČR i v zahraničí. Společně s prof. Robertem Mikulíkem vyvinula simulační tréninkový program pro logistiku léčby mozkové příhody s cílem zkrátit čas od příjezdu do aplikace léku. Od roku 2016 tento program vyškolil 1300 odborníků na cévní mozkové příhody z 25 zemí. Je spoluzakladatelkou mnohých projektů a iniciativ v oblasti osvěty a výzkumu CMP (Program HOBIT, FAST běh, Výzkumný klastr STROKEBRNO, Národní výzkumná iktová síť StroCzech). V. Svobodová je členem Řídicí rady ESO EAST, zakladatelem Rady ESO pro simulační vzdělávání a členem Národní rady Iniciativy ANGELS.
Ing. MgA. Veronika Svobodová 1, Ing. Zuzana Bedřichová , MSc.1, Ing. Hana Maršálková 1, 2, , Mgr. Bc. Lucie Pražáková 2, Prof. MUDr. Robert Mikulík , Ph.D.1, 2, 3, ,
Health Management Institute, Brno 1
Cerebrovaskulární výzkumný program, Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Brno 2
Neurologické oddělení, Krajská nemocnice T. Bati, Zlín 3
Úvod: Efekt rekanalizační léčby včetně mechanické trombektomie u pacientů s okluzí velké tepny jako léčby volby může ovlivňovat řada klinických a radiologických parametrů. Jejich znalost může ovlivnit léčebnou strategii zvláště v hraničních indikacích rekanalizačních metod. Cílem studie bylo zjistit parametry ovlivňující klinický efekt rekanalizační léčby u pacientů s okluzí velké tepny v přední cirkulaci. Metodika: U 231 pacientů s akutním ischemickým iktem na podkladě uzávěru velké tepny v přední cirkulaci vyšetřených výpočetní tomografií (CT) včetně perfuzního CT (CTP) a léčených rekanalizační léčbou kombinací intravenózní trombolýzy a intervenčního výkonu převážně ve standardním časovém okně 6 h byly z CTP vyšetření pomocí automatického software stanoveny rozsah jádra ischémie a ischemické penumbry, poměr ischemické penumbra a jádra. Lokalizace jádra a rozsah ischemie byla určen vyhodnocením objemových map pomocí The Alberta Stroke Program Early CT Score (ASPECTS). Dosažená rekanalizace byla hodnocena na konci intervenčního výkonu pomocí Modified Treatment in Cerebral Infarction (mTICI) kritérií. Klinický efekt byl hodnocen pomocí Rankinovy škály (mRS). Multivariantní logistickou regresivní analýzou zahrnující tyto radiologické parametry a klinická data byly určeny prediktory dobrého klinického efektu. Výsledky: U 14 pacientů byl zjištěn izolovaný uzávěr vnitřní krkavice (ICA), u 19 současně s uzávěrem kmene střední mozkové tepny (M1), u 132 izolovaný uzávěr M1, u 15 větvení střední mozkové tepny (M1/2) a u 52 uzávěr větve střední mozkové tepny (M2). Pouze u 10 pacientů byl intervenční výkon zahájen v extendovaném časovém okně nad 6 h (median 187 min). Úspěšné rekanalizace (mTICI 2b-3) bylo dosaženo u 190 pacientů (82%). Dobrého klinického výsledku hodnoceného s odstupem 3 měsíců (mRS 0-2) bylo dosaženo u 106 pacientů (46%). Nezávislými pozitivními prediktivními faktory byly úspěšná rekanalizace (O.R. 24,08 (6,35-91,29; p=0,0000)), negativními prediktivními faktory pak věk (O.R. 0,904 (0,869-0,940; p=0,0001)), tíže vstupního deficitu NIHSS (O.R. 0,84 (0,78-0,91);p=0,0000), diagnóza diabetes mellitus (O.R. 0,21(0,09-0,51;p=0,0003) čas do zahájení léčby (O.R. 0,997(0,995-0,999;p=0,004)) a velikost jádra ischemie (O.R. 0,990 (0,981-0,999;p=0,32). Ve skupině pacientů s úspěšnou rekanalizací se jako nezávislé prediktory příznivého outcome ukázaly pouze věk (O.R. 0,90(0,86-0,94;p=0,0000)), tíže vstupního deficitu NIHSS (O.R. 0,83(0,76-0,90;p=0,0000)), diagnóza diabetes mellitus (O.R. 0,21(0,08-0,53;p=0,0005) a doba do dosažení rekanalizace (O.R. 0,990(0,980-0,999;p=0,027)). Závěr: V predikci dobrého efektu léčby u pacientů s iktem v přední cirkulaci léčených ve standardním časovém okně je přínos hodnocení perfuzních parametrů nevelký. Pro predikci výsledného efektu v kontextu hraničních indikací rekanalizační léčby má větší význam zhodnocení klinických parametrů.
MUDr. Vladimír Rohan Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Vladimír Rohan , Ph.D.1, Prof. MUDr. Jan Baxa , Ph.D.2, MUDr. Filip Heidenreich 2, MUDr. Jolana Mračková , Ph.D.1, MUDr. Petr Ševčík , Ph.D.1, MUDr. Jiří Polívka , CSc.1, Mgr. Michal Friesl , Ph.D.3,
Neurologická klinika FN Plzeň a LF v Plzni UK 1
Klinika zobrazovacích metod FN Plzeň a LF v Plzni UK 2
Katedra matematiky, Fakulta aplikovaných věd ZČU Plzeň 3
Stanovení cílové hodnoty LDL cholesterolu u pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě (CMP) je nutnou součástí celého komplexu sekundárně preventivních strategií. V dosud platných doporučených postupech iktových organizací (například AHA/ASA 2021) se setkáváme s cílovou hodnotou LDL cholesterolu < 1,8 mmol/l. Při stanovení léčebného cíle je však kromě etiologie CMP nutno brát v potaz rovněž přidružená onemocnění, výsledky laboratorních a zobrazovacích vyšetření včetně zobrazení tepen, která mohou výrazně zpřesnit celkové kardiovaskulární riziko pacienta a vést nás k nastavení nižších cílových hodnost v souladu s doporučeními Evropské společnosti pro aterosklerózu. Přednáška ukazuje na nutnost komplexního pohledu na pacienta po ischemické CMP a klade důraz na rutinní stanovení kardiovaskulárního rizika u všech pacientů po prodělané ischemické CMP.
prim. MUDr. Petra Reková Ph.D.
MUDr. Petra Reková, Ph.D. absolvovala studium na 1.LF UK v Praze. V úvodu své profesní kariéry pracovala na anesteziologicko-resuscitačním oddělení nemocnice Třinec, později se začala věnovat neurologii. Od roku 2000 pracuje ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN), v současné době v pozici primářky Neurologické kliniky. Její odborný zájem se dlouhodobě soustředí na problematiku cévních mozkových příhod (včetně vaskulární neurosonologie) a akutní stavy v neurologii. Dlouhodobě je také členkou multidisciplinárního týmu lékařů Centra pro Fabryho chorobu VFN, neurologické projevy Fabryho nemoci byly rovněž tématem jejího postgraduálního studia. V rámci svého působení na 1.LF UK se věnuje pregraduální i postgraduální výuce. Její publikační aktivity se soustředí především na témata cerebrovaskulární problematiky a Fabryho choroby. Je členkou výboru Cerebrovaskulární sekce Neurologické společnosti ČLS JEP a vědecké rady Stroczech.
Petra Reková 1,
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1.Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha 1
Syndrom obstrukční spánkové apnoe (OSAS) je chronické onemocnění charakterizované patologickým dýchání během spánku s metabolickými, kardiovaskulárními, cerebrovaskulárními a neurokognitivními projevy. OSAS má prevalenci 9-38% s převahou u mužského pohlaví. Prevalence stoupá s věkem a vyšším indexem tělesné hmotnosti. OSAS je u pacientů s ischemickou CMP (iCMP) poměrně častý (40-90%) a signifikantně zvyšuje riziko iCMP, nezávisle na dalších rizikových faktorech. Pacienti s neléčenou obstrukční spánkovou apnoí mají až 4x vyšší riziko první iCMP a 3x vyšší riziko recidivy iCMP, v závislosti na počtu apnoií a hypopnoií za hodinu spánku (AHI). Pacienti s OSAS jsou nejen často obézní, ale mají také vysoký výskyt inzulinové rezistence, arteriální hypertenze a hyperlipidemie. OSAS je také nezávislým prediktorem ischemie myokardu, srdečního selhávání a arytmie včetně fibrilace síní.
prim. MUDr. Jiří Neumann FESO
Životopis není k dispozici
MUDr Jiří Neumann , FESO1, MUDr. Kamil Slowik 2,
Iktové centrum, Neurologické oddělení, Krajská zdravotní, a.s. - Nemocnice Chomutov, o.z. 1
Centrum poruch spánku, Neurologické oddělení, Krajská zdravotní, a.s. - Nemocnice Chomutov, o.z. 2
Skrytá nemoc malých mozkových tepen zahrnuje subklinické neboli tiché mikrovaskulární změny většinou lakunárního typu. Jejich detekce je většinou náhodným nálezem pod obrazem gliových změn v typické lakunární lokalizaci. Etiologie těchto změn je většinou nejasná, nicméně pacienti s těmito změnami neodpovídajícími věku většinou vykazují zvýšený výskyt kardiovaskulárních rizikových faktorů (hypertenze, dyslipidémie, diabetes, fibrilace síní aj.). Vzácněji je podkladem těchto změn dosud nediagnostikovaná hereditární mikroangiopatie z nichž nečastější v naší populaci je CADASIL. Přednáška představí současné doporučení ESO pro diagnostiku a léčbu těchto změn a současně vlastní algoritmus vyšetření těchto pacientů na pracovišti autora.
doc. MUDr. Aleš Tomek Ph.D., FESO
doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO je absolventem 2. lékařské fakulty UK. Aktuálně je předsedou výboru Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP a jeho hlavním zájmem je optimalizace organizace iktové péče v ČR na základě monitoringu kvality péče.
Aleš Tomek 1,
Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol 1
Úvod Určení etiologie ischemické cévní mozkové příhody při okluzi velké cévy je často svízelná a vyžaduje důsledné vyšetření pacienta. Interpretace výsledků vyšetření však nemusí být jednoznačná. V naší studii jsme nechali etiologii mrtvice posoudit třemi experty z cerebrovaskulární oblasti. Metodika Do retrospektivní analýzy byli zařazeni pacienti ze studie TROMB, od kterých byl v rámci akutní léčby ischemické CMP při mechanické trombektomii získán trombus/embolus. U pacientů byly nezávisle posouzeny všechny výsledky provedených vyšetření třemi nezávislými experty z oboru a určena pravděpodobná etiologie mrtvice (kardioembolizace, aterosklerotické postižení velké cévy, kryptogenní, jiné určené). Dále byla připojena nepovinně poznámka o úvaze posuzovatele a sebehodnocení jistoty rozhodnutí u každého pacienta na škále 1-10 bodů. Hodnocení expertů bylo vzájemně porovnáno a v případě rozdílného názoru byl pacient klasifikován jako neshoda. Výsledky Do studie TROMB bylo mezi lety 2020/2021 zařazeno 90 konsekutivních pacientů. Experti 1 (E1) a E2 vykazovali shodu 86.7 %, E1 a E3 84,4%, E2 a E3 80%., a konečně všichni tři vykazovali vzájemnou shodu 76.7 % Na základě jednotlivých srovnání expertů byla kardioembolizační etiologie určena v rozmezí mezi 60-64.4%, aterosklerotická etiologie 8.9-14.4%, kryptogenní 6.7-13.3% a jiná určená 1.1-3.3%. Dále byla z dat (E1,E2) posouzena indikace antikoagulační terapie v sekundární prevenci ischemického iktu. Skupina s indikovanou antikoagulační terapií (kardioembolické, kryptogenní, neshoda -alespoň jeden z hodnotitelů uvažoval kardioembolismus, jiné určené s indikací antikoagulační terapie)dosáhla 82.2%. Bez zařazení kryptogenní etiologie 73.3 %. Závěr Zdá se, že významná většina pacientů je kandidátem k antikoagulační terapii v sekundární prevenci ischemického iktu. Data naznačují indikaci k antikoagulační léčbě u všech pacientů u kterých není již vstupně nalezeno významné aterosklerotické postižení a to minimálně do dokončení důsledného vyšetření etiologie iktu. Doporučená praxe v současnosti preferuje antiagregační terapii až do zjištění indikace antikogulace.
Mudr. Ing. David Černík PhD, MBA
Životopis není k dispozici
MUDr. Ing. David Černík , Ph.D., MBA1, MUDr. Jiří Neumann , FESO2, MUDr. Ján Macko 3,
Komplexní cerebrovaskulární centrum, Neurologie, Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, KZ as 1
Iktové centrum, Neurologie, Nemocnice Chomutov, KZ as 2
Iktové centrum, Neurologie, Nemocnice Most, KZ as 3
ÚVOD Pacienti po CMP trpí řadou komplikací, jako jsou poruchy nálady, deprese, úzkost, které ale nejsou rutinně vyšetřovány. Mobilní aplikace CARES umožní sledovat zdravotní stav pacientů v rekonvalescenci po CMP prostřednictvím vyplnění klinicky relevantních testů samotnými pacienty. Dostupnost těchto údajů pro ošetřujícího lékaře má potenciál zlepšit léčbu těchto komplikací. CÍL Otestovat první verzi mobilní aplikace, konkrétně funkčnost, uživatelskou přívětivost a využitelnost pro klinickou praxi. Porovnat shodu výsledků standardizovaných klinických testů (mRS, modifikovaný Barthelův test, česká verze Stroke Specific Quality of Life a zdravotní dotazník PHQ9) vyplněných v aplikaci pacientem s hodnocením lékaře či jiného zdravotníka. METODIKA Jedná se o multicentrickou prospektivní studii realizovanou ve 12 centrech sítě STROCZECH. Do projektu jsou zařazovány osoby starší 18 let s CMP po podpisu IS. Sledované parametry: demografické a osobní údaje; sociální anamnéza, RES-Q parametry, místo pobytu po propuštění z nemocnice; NIHSS a mRS při dimisi, potřeba ošetřovatele, postižení kognitivních funkcí, deprese a antidepresiva anamnesticky. 4 testy pravidelně vyplňované v aplikaci po dobu 12 týdnů. Vizita tři měsíce po dimisi ověřuje, zda pacient používal aplikaci dle pokynů a je provedeno standardní vyšetření mRS. PILOTNÍ VÝSLEDKY Za rok 2023 bylo do studie zařazeno 155 pacientů (medián 62 let; 65 % muži). Aplikace byla nainstalována pouze 65 pacientům s průměrným mRS při dimisi 1,51 (medián 1) ve srovnání s pacienty bez aplikace, kde průměrná hodnota mRS byla 1,94 (medián 2). Plánovaná vizita proběhla u 52 z 61 (85,2 %), 1 zemřel, 8 nezastiženo/nedostavili se. Testy prostřednictvím aplikace kompletně vyplnilo 50 % pacientů. ZÁVĚR Průběžné výsledky ukazují, že 42 % pacientů si nechalo aplikaci naistalovat a z nich 80 % poskytlo prostřednictvím aplikace informace o výsledném klinickém stavu během tří měsíců po dimisi. To je o 12 % více než je kompletnost údajů z RES-Q za rok 2023. Ačkoliv aplikace není vhodná pro všechny pacienty, přesto má potenciál zlepšit informovanost lékaře o potížích pacienta po propuštění po CMP. Podpořeno sítí STROCZECH v rámci výzkumné infrastruktury CZECRIN (LM2023049) financované státním rozpočtem České republiky a z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR (reg. č. NU21-09-00548).
prof. MUDr. Robert Mikulík Ph.D.
Prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D.
VZDĚLÁNÍ A AKADEMICKÉ KVALIFIKACE
2018 Profesor Masarykova univerzita, Česká republika (Neurologie)
2011 Docent Masarykova univerzita, Česká republika (Neurologie)
2007 Ph.D. Masarykova univerzita, Česká republika (Neurologie)
2000 Atestace II. stupně (Neurologie), Masarykova univerzita, Česká republika
1997 Atestace I. stupně (Neurologie), Masarykova univerzita, Česká republika
1994 MUDr. Masarykova univerzita, Česká republika
ČLENSTVÍ V ORGANIZACÍCH
Světová iktová organizace (World Stroke Organization) – člen
Osvětový výbor Světové iktové organizace (World Stroke Organization Campaign Committee) - člen
Evropská iktová organizace (European Stroke Organisation - ESO) - člen
Výkonná rada Evropské iktové organizace (Executive Commitee of ESO) – bývalé členství
Výbor pro výuku iktových simulací při ESO (Simulation Education Committee of ESO) – člen
Řídící výbor ESO-EAST (ESO-EAST Steering Committee) – předseda
Iktová společnost střední a východní Evropy (Central and Eastern European Stroke Society – CEES) – člen
Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti – člen výboru sekce
CENY
5/2017 V květnu 2017 během konání Konference Evropské iktové organizace ocenění za svůj přínos v péči o cévní mozkové příhody cenou “Spirit of Excellence”. Cenu získal od Evropské iktové organizace a Angels Initiative za své dlouholeté a úspěšné aktivity v oblasti organizace péče o cévní mozkové příhody a jejich léčby na národní i mezinárodní úrovni.
6/2004 - 12/2005 Výzkumný pobyt Neurosonologie, Oddělení Neurologie, Univerzita v Texasu, Houston. Stroke Service.
Prof. MUDr. Robert Mikulík , Ph.D.1, 2, , Ing. MgA. Veronika Svobodová 1, Ing. Eliška Navrátilová 1, Mgr. Miroslav Vařecha , Ph.D.1, Ing. Václav Pasáček 1, MUDr. Martin Šrámek 3, Ing. Michal Lečbych 1, Bc. Eva Bendová 1, Mgr. Helena Ševčíková 1, Mgr. Helena Moravcová 1, Kristýna Znamenáčková 1, Mgr. Marcela Ely , Ph.D.1, Mgr. Zuzana Mezerová 1, Mgr. Veronika Gabrielová 1, Mgr. Karolína Šípová 1, 2, , PharmDr. Veronika Kunešová , Ph.D.1,
Cerebrovaskulární výzkumný program, Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 1
Neurologické oddělení, Krajská nemocnice T. Bati, Zlín 2
Neurologické oddělení, Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha, Praha 3
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Dagmar Součková
Životopis není k dispozici
Dagmar Součková 1,
Sonolab s.r.o., Praha 1, Nemocnice Na Homolce, Praha 5 1
Moderní skupina GLP-1 receptorových agonistů již dnes vykazuje řadu komplexních efektů nad rámec kontroly glykémie. Především semaglutid prokázal nejen vysokou účinnost v kontrole glykémie a hmotnosti, ale také zajímavé výsledky u pacientů s DM2 v prevenci cévních mozkových příhod, díky kterým má svoje pevné postavení jak v diabetologických tak neurologických guidelines. Tato unikátní molekula tak může významně přispět k prohloubení spolupráce diabetologů a neurologů s cílem společného pacienta s DM2 v kardiovaskulárním a cerebrovaskulárním riziku léčit co nejlépe, tak abychom předešli komplikacím a komorbiditám a zároveň zachovali jeho kvalitu života v nejdelším možném čase.
prof. MUDr. Prázný Martin, CSc., Ph.D.
Životopis není k dispozici
doc. MUDr. Tomek Aleš , Ph.D.
Životopis není k dispozici
prof. MUDr. Šaňák Daniel, Ph.D., FESO
Životopis není k dispozici
prof. MUDr. Martin Prázný , Csc., Ph.D.1, doc. MUDr. Aleš Tomek , Ph.D.2, prof. MUDr. Daniel Šaňák , Ph.D., FESO3,
III. interní klinika - klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN 1
Neurologická klinika 2.LF UK a FN Motol 2
Neurologická klinika FN Olomouc 3
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Soňa Biková
Životopis není k dispozici
Soňa Biková 1,
Neurologické oddělení, Krajská zdravotní, a.s. - Nemocnice Děčín o.z. 1
Vena cava superior sinistra persistens (PLVCS) je nejčastější anomálií žilního systému v oblasti hrudníku. Podílí se 10% na všech srdečních vývojových vadách. Prevalence v populaci se pohybuje od 0.3 do 0.5%. Jedná se o případy duplicitní vena cava superior, kdy je zároveň zachována i pravá vena cava superior. Situace, kdy není pravá vena cava superior přítomna a levá je tak solitární horní dutou žilou, je velmi vzácná a prevalence se pohybuje od 0.09 do 0.13%. Vyústění persistující levé horní duté žíly je možné do pravé srdeční síně, koronárního sinu, nebo do levé srdeční síně. Poslední případ reprezentuje významný pravolevý zkrat, který může být příčinou embolických CMP neurčeného zdroje, ESUS. Standardními vyšetřovacími postupy může souhrou několika dalších okolností tato příčina ESUS relativně dlouho unikat správné diagnostice a vystavit tak pacienta vyššímu riziku dalších recidiv ESUS. Opatřením, které považujeme za přínosné k rozpoznání této anomálie včas, je aplikace kontrastní látky pro angio CT nebo sonografické vyšetření do žilního vstupu v levé horní končetině, která je drénována případnou levou horní dutou žilou. Kazuistika popisuje pacienta s duplicitní persistující levou horní dutou žílou vyúsťující do levé srdeční síně a představující významný pravolevý zkrat a zdroj pro recidivující ESUS.
MUDr. Robert Rezek
vedouci iktoveho centra odd. neurologie, Nemocnice Pisek (2012 do soucasnosti)
pozice sekundarniho lekare odd. neurologie, Nemocnice Na Frantisku, Praha 1 (2004 - 2011)
studium 1. LF UK VFN Praha
Robert Rezek 1,
Nemocnice Pisek, iktove centrum 1
S cévní mozkovou příhodou (CMP) se v dětském věku setkáváme poměrně vzácně, vzhledem k nízké četnosti výskytu CMP u dětí se často v úvodu nabízí jiná onemocnění v rámci diferenciální diagnostiky náhle vzniklých neurologických příznaků ( migréna, Toddova hemiparéza, neuroinfekce, atd.). I přesto je potřeba k dětskému pacientovi přistupovat jako k potenciálnímu klientovi s mozkovou příhodou a náležitě a včasně ho vyšetřit, diagnostikovat a léčit. Všeobecné povědomí o možnosti výskytu cévní mozkové příhody v dětském věku je velmi nízké, jak dokládá i naše zkušenost. Toto vše často přispívá k zpoždění kvalitní diagnostiky a léčby. Dle platného souhrnu přípravku o léčivu (SPC) je intravenózní trombolýza ( IVT ) indikována nad 16 let věku, z dostupných dat však víme, že je efektivní, bezpečná a měla by být zvážena i u vybraných mladších jedinců ( starších 2 let ), a to v centrech s vysokým standardem péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Přinášíme kazuistiku 7miletého Kryštofa, který na podzim roku 2023 prodělal ischemickou cévní mozkovou příhodu v rámci výuky na ZŠ. Nerozpoznáním příznaků personálu se dostal do nemocnice cca za 3h od vzniku obtíží, i tak byl rychle po příjezdu do nemocnice vyšetřen a urgentně mu podána IVT dospělým neurologem v rámci Centra vysoce specializované péče.
MUDr. Zuzana Eichlová
Personal Details
Name: Zuzana Eichlová
Date of birth: 17.11.1983
Adress: Jagellonská 8, Liberec 2, 46001 Telephone: +420725830396
E-mail: eichlovaz@mail.com
Education:
2003-2009 Charles University, Prague - 2nd Faculty of Medicine
2011 Kmenová zkouška z neurologie
2014 Atestace z neurologie
Internships:
08/ 2008 Cerrahpasa School of Medicine, Istanbul, Turkey - IFMSA - department of plastic surgery
2008-2009 Institue of Hand and Plastic Surgery, Vysoké nad Jizerou, Czech Republic
2008 MS center - FN Motol, Prague, Czech Republic
2012 Salzburg Weill Cornell Seminar in neurology
Work experience:
2003-2005 anatomy courses at 2nd Faculty of Medicine
2009 - present: Regional hospital Liberec, a.s. - Neurocenter - neurology department 2014-present:Regional hospital Liberec, a.s. - Neurocentrer - Stroke unit, 2020 head of stroke unite 2010-2014: Regional hospital Liberec, a.s. - preventive medicine
2019-present: Sportparkmedical - privat praxis
01/2021 head of stroke unit - Neurocenter, neurology demp.
2011 Kurz manuální a myoskeletární medicíny, 3nd Faculty of Medicine, Charles University.
2013 - 2014 Absolvování kompletního cyklu vzdělávání v klinické encefalografii + Funkční odbornost v elektroencefalografii
2020-2022 kurz neurosonologie
2023 Funkční odbornost v neurosonologii
2024 Specializovaná způsobilost v cévní neurologii
MUDr. Zuzana Eichlová 1, MUDr. Martin Jíra 1,
Krajská nemocnice Liberec , a.s. 1
Úvod. Takayasuova arteritida je vzácná forma vaskulitidy postihující zejména aortu a její proximální větvě. Standardem v diagnostice je digitální subtrakční angiografie nebo CT angiografie (CTA). Léčbou první volby zůstávají glukokortikoidy následované imunosupresivní terapií. Metodika. Popisujeme případ 25-leté ženy, která k nám byla přijata pro ischemickou cévní mozkovou příhodu (CMP). Výsledky. Pacientka přijata pro recidivující tranzitorní ischemické ataky v povodí arteria carotis interna (ACI) vlevo. Anamnesticky referovány opakované prekolapsové stavy. V klinickém nálezu byla při přijetí patrna lehká pravostranná hemiparéza; NIHSS 3 body. MRI mozku prokázalo subakutní ischemii v oblasti bazálních ganglií a precentrálním kortexu vlevo a okluzi v úseku M1 vlevo. Vzhledem ke klinickému a MR nálezu nebyla indikována rekanalizační terapie. Následně výrazná progrese neurologického deficitu do smíšené afázie a těžké hemiparézy. Doplněno CTA vyšetření s nálezem filiformní stenózy truncus brachiocephalicus a okluze arteria subclavia a arteria carotis communis (ACC) vlevo, dále přetrvává okluze M1 vlevo s perfúzním deficitem (core 168 ml a penumbra 57 ml). S ohledem na zhoršení neurologického deficitu indikována endovaskulární intervence, která byla neúspěšná s ohledem na pokročilé postižení supraaortálních tepen. Na základě CTA a neurosonologického nálezu (koncentrická stenóza ACC vpravo) suspikována Takayasuova arteritida. V rámci došetření doplněno CTA hrudní a břišní aorty, angiologické vyšetření periferních tepen končetin a renálních tepen, a revmatologický screening, které negativní. Celotělové 18-FDG PET-CT s nálezem metabolické aktivity v oblasti aortálního oblouku a odstupujících velkých cév až k ACI vlevo. Pacientka přeléčena pulzem methylprenisolonu s následným taperem a přidána imunosupresivní terapie methotrexátem. Klinicky při dimisi přetrvává lehká expresivní fatická porucha a lehká až středně těžká pravostranná hemiparéza; NIHSS 8 bodů a mRS 4. Závěr. CTA vyšetření u mladých pacientů s CMP může vést k diagnostice vaskulitidy, u které časným zahájením imunosupresivní terapie lze ovlivnit prognózu pacienta.
MUDr. Richard Pavčík
Životopis není k dispozici
MUDr. Richard Pavčík 1, 2, , MUDr. Kateřina Bočková 1, 2, , MUDr. Barbora Deutschová , PhD.1, 2, , MUDr. Michal Reif 1, 2, , MUDr. David Goldemund 1, 2, , MUDr. Michal Haršány , PhD.1, 2, ,
I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně 1
2Mezinárodní centrum klinického výzkumu, FN u sv. Anny v Brně 2
Abstrakt není k dispozici
Tomáš Hrbáč
Životopis není k dispozici
Tomáš Hrbáč 1,
Neurochirurgická klinika LF OU a FN Ostrava 1
Extra - intrakraniální mozkový bypass patří mezi nejstarší mozkové operace s operačním mikroskopem; je prováděn více než 50 let. Jeho specifikem je to, že jde z pohledu zátěže pacienta o jednoduchý výkon, který je však spojen s velkou technickou náročností pro operatéra a celý tým. V souhrnném sdělení budou demonstrovány typy bypassů, zmíněna indikace u malignit baze lební, komplexním aneurysmat a moy-moya nemoci. Závěrem bude komentována indikace bypassu v šedých zonách - kognitivní problematika, ICAS a akutní výkony.
Jiří Fiedler
doc. MUDr. Jiří Fiedler Ph.D. je členem výboru České neurochirurgické společnosti, sekretářem neurorehabilitační sekce České neurochirurgické společnosti a členem několika dalších mezinárodních společností. V současné době působí jako primář Neurochirurgie v Českých Budějovicích a docent na Neurochirurgické klinice FN Bohunice.
Jiří Fiedler 1,
Neurochirurgické oddělení, Nemocnice České Budějovice 1
Význam karotické endarterektomie (CEA) je převážně preventivní – zabránit vzniku cévní mozkové příhody (CMP) či tranzitorní ischemické ataky (TIA). U pacientů s tzv. symptomatickou stenózou karotidy, čili po prodělání ipsilaterální TIA nebo CMP je riziko recidivy nejvyšší v časných hodinách a dnech po takové příhodě. Dle současných doporučení je indikována CEA do 14 dnů od iktu. I přes nejvyšší riziko recidivy časně po iktu je indikace emergentní karotické endarterektomie (< 48 hod) stále nejasná. V našem centru se přikláníme k emergentní CEA, tedy co nejdříve po TIA či CMP. V rámci vyšetřovacího protokolu využíváme nejen standardní neurologické vyšetření, ale také difúzně váženou magnetickou rezonanci před a po CEA. Naše výsledky prokazují, že je možno provést takovou operaci při morbiditě a mortalitě 4%. V případě, že pacient je léčen cestou intravenózní trombolýzy (IVT) event. spolu s provedenou mechanickou trombektomií (MT), přikláníme se s operací s odstupem 6 hodin, prakticky pak následující den po iktu. Operace jsou prováděny dominantně ve svodné anestézii, avšak v případě nutnosti operace v celkové anestézii využíváme metodu near-infrared spectrostopy (NIRS), která se 100% senzitivitou a 84% specificitou umožní selektivní indikaci intraluminálního shuntu. Výsledky naší filosofie akutní CEA po iktu umožňují efektivní prevenci TIA/CMP u těchto pacientů. Práce byla podpořena vnitřním grantem KZ 217111031.
Doc. MUDr. Aleš Hejčl Ph.D.
Vystudoval medicínu na 1. LF UK. Od roku 2003 je lékařem Neurochirurgické kliniky UJEP Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Zabývá se problematikou cévní neurochirurgie se zvláštním zaměřením na oblast karotické endarterektomie a mozkových aneuryzmat. V roce 2010 obhájil postgraduální studium se zaměřením na experimentální poranění míchy. V roce 2019 pak habilitoval v oboru neurochirurgie s tématem "Modelace hemodynamiky a její potenciální přínos pro chirurgickou léčbu intrakraniálních aneuryzmat".
doc. MUDr. Aleš Hejčl , Ph.D.1, MUDr. Hynek Zítek 1, MUDr. Michal Orlický , Ph.D., MBA3, MUDr., Ing. David Černík , Ph.D., MBA2, prof. MUDr. Martin Sameš , CSc.1,
Neurochirurgická klinika UJEP, Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem 1
Neurologické oddělení, Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem 2
Neurochirurgická klinika Univerzitnej nemocnice L. Pasteura Košice a LF UPJŠ 3
Úvod: Prasklá aneuryzmata střední mozkové tepny jsou druhou nejčastější lokalizací po ACoA. Pro častou přítomnost ICH a patologickou anatomii tvaru aneuryzmatu je metodou volby i v dnešní době chirurgické ošetření. Materiál a metodika: Mezi lety 2006 - 2023 bylo operováno celkem 88 pacientů s aneuryzmatem ACM a signifikantním ICH. Poměr M/F byl 1:3, průměrný věk 59r. Dekompresivní kraniektomie byla provedena urgentně během operace u 19% pacientů, odloženě do 48h u 12% pacientů. Klasifikace dle H-H byla v době indikace operace nejčastěji IV 39% a III 30%. Lokalizace ICH byla v poměru L/R 47%/53%, průměrný objem hematomu 51ml a velikost aneuryzmatu 11mm. Výsledky: Dobré výsledky léčby GOS 4 a 5 bylo dosaženo u 30% pacientů, špatného u 70%. Výsledek byl do značné míry dám objemem ICH před operací. Objemy hematomu vpravo byly v průměru signifikantně větší 66ml ku 37 ml vlevo. U našich operovaných pacientů neměla stranová lokalizace vliv na výsledek . Závěr: Výsledky léčby aneuryzmat ACM s ICH výrazně ovlivňuje velikost objemu hematomu a klinický stav pacienta před operací.
VILÉM JURÁŇ
Autor pracuje na Neurochirurgické klinice FN Brno od roku 1993, od roku 2018 ve funkci primáře. Jeho hlavní subspecializací je cévní neurochirurgie a chirurgie tumorů mozku a míchy.
MUDr. VILÉM JURÁŇ , Ph.D.1, Prof., MUDr. Martin Smrčka , Ph.D.1, MUDr. Ondřej Navrátil , Ph.D.1, MUDr. Karel Svoboda 1,
Neurochirurgická klinika FN Brno a LF MU Brno 1
Neurochirurgická klinika FN Brno a LF MU 2
Kazuistický příspěvek na téma Alergické /Anafylaktoidní/ reakce na rt-PA v sobě, kromě samotné kazuistiky pacientky s významným angioedémem, obsahuje i soubor opatření vedoucích k léčbě těchto pacientů.
Mgr. Tereza Koláčná
Životopis není k dispozici
Tereza Koláčná 1,
Neurologická Klinika 2. LF UK a FNM 1
Ve sdělení jsou zahrnuty současné postupy pro prevenci Ventilátor Asociujících Pneumonií z pohledu nelékařského personálu. Hlavní důraz je zde položen na stejně kvalitní povedení jednotlivých technik sloužících k prevenci. Jedna z kapitol je věnovaná problematice subglotického prostoru a managementu sekretů z dýchacích cest. Příspěvek je ukončen kazuistikou pacientky se správně provedenou prevencí VAP.
Mgr. Tereza Koláčná
Životopis není k dispozici
Tereza Koláčná 1,
Neurologická Klinika 2. LF UK a FNM 1
Úvod: Riziko úmrtia na následky cievnej mozgovej príhody ako aj invalidizácia pacienta neustále narastá. Tento fakt zdôrazňuje potrebu ďalšieho pokroku v manažmente akútnej fázy príhod, ale najmä podčiarkuje veľký význam ich primárnej a tiež sekundárnej prevencie. Cieľ: Cieľom našej práce bolo zamerať sa na výskyt najčastejších rizikových faktorov u pacientov v akútnej fáze cievnej mozgovej príhody, povzniesť povedomie pacientov o ich výskyte a zlepšiť tak primárnu prevenciu mozgových príhod. Metódy: Dotazníky rizikových faktorov, analýza dát. Výsledky: Výskyt rizikových faktorov bol hodnotený prostredníctvom nami vytvoreného dotazníka a obsahovej analýzy dokumentov na skupine 112 pacientov hospitalizovaných na Neurologickej klinike Fakultnej nemocnice Trnava pre náhlu cievnu mozgovú príhodu. Analýzou výsledkov sme zistili, že ženy častejšie absolvujú prehliadky u všeobecného lekára ako muži (p = 0,001). Štatisticky významne väčšia časť žien sa liečila na primárnu artériovú hypertenziu pred vznikom mozgovej príhody v porovnaní s mužmi (p < 0,001). Potvrdili sme signifikantne vyšší výskyt metabolického syndrómu v ženskej populácii (p = 0,001). Z hľadiska veku, sa u žien náhla cievna mozgová príhoda vyskytuje vo vyššom veku častejšie (p = 0,002). Nebol prítomný štatisticky významný rozdiel (p = 0,671) v počte rizikových faktorov náhlej cievnej mozgovej príhody vo vzťahu k pohlaviu. Pacienti s vyšším vzdelaním majú lepšie vedomosti o rizikových faktoroch ochorenia (p < 0,001). Záver: Ošetrovateľstvo v neurológii zohráva pri poskytovaní primárnej, sekundárnej a následnej ošetrovateľskej starostlivosti dôležitú úlohu v prevencii, diagnostike ako aj liečbe náhlej cievnej mozgovej príhody. Je neoddeliteľnou účasťou v rehabilitačnej, sociálnej a hlavne edukačnej oblasti vrátane neskorých komplikácii cievnej mozgovej príhody, čím môže významne prispievať v redukcii ich výskytu v našej populácii. Kľúčové slova: náhla cievna mozgová príhoda, rizikové faktory, ošetrovateľská starostlivosť
Mgr. Jana Hirnerová
Životopis
Osobné údaje
Meno, priezvisko, titul: Mgr. Jana Hirnerová
Adresa: Johna Dopyeru 8558/56
917 08 Trnava
Kontakt: +421907893948
E-mail: jana.hirnerova@fntt.sk
Dátum narodenia: 14.11.1977
Vzdelanie
2013-2014 Špecializácia v špecializačnom odbore: Manažment
v ošetrovateľstve
2008-2013 Trnavská univerzita v Trnave, Fakulta zdravotníctva a sociálnej
práce, študijný program: 7.4.1 Ošetrovateľstvo
2007-2008 Špecializácia v špecializačnom odbore: Ošetrovateľská
starostlivosť v odboroch vnútorného lekárstva
1991-1996 Stredná zdravotnícka škola v Trnave
Pracovné skúsenosti
1996-2021 Fakultná nemocnica Trnava
Pozícia: vedúca sestra Neurologickej kliniky FN Trnava a SZU Bratislava
Mgr. Jana Hirnerová 1, MUDr. Georgi Krastev , PhD.1, MUDr. Miroslav Mako , PhD.1, doc.PhDr. Andrea Botíková , PhD.2,
Neurologická klinika Fakultná nemocnica Trnava a SZU Bratislava 1
Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská univerzita v Trnave 2
Tématem naší prezentace je ošetřovatelské péče o pacientku v produktivním věku (50 let) s ischemickou cévní mozkovou příhodou v povodí arteria cerebri media vlevo (07/23) bez indikace k rekanalizační terapii. Stav pacientky byl komplikován maligním edémem mozku po iCMP – následovala dekompresní kraniektomie a kranioplastika s následnou revizí pro epidurální hematom. V průběhu hospitalizace se u pacientky objevovaly další komplikace, které vyžadovaly okamžitou léčbu. U pacientky se během hospitalizace na intenzivních lůžkách začaly projevovat četné komplikace, kdy po výkonu nedocházelo k obnovení kvalitního vědomí, bylo zapotřebí nasazení UPV s následnou tracheostomií 10/23. Dále se v průběhu hospitalizace objevil psychomotorický neklid, kdy bylo zapotřebí titrovat dávku antipsychotik se sedativy, navíc se přidal levostranný hemibalismus, po nasazení terapie levodopou a topimarátem docházelo k postupném obnovování vědomí u pacientky. Nadále ale přetrvávala pravostranná hemiplegie a levostranný hemibalismus. 11/23 pacientka byla úspěšně odpojená od UPV a dekanylována. Další komplikací stavu u pacientky bylo intergluteální opruzení s defekty kůže při průjmovité stolici s inkontinencí a neklidu pacientky. Po přeložení na Neurologické oddělení dochází u pacientky k postupnému zlepšování klinického stavu, s přetrvávajícím kolísavým stavu při luciditě a spolupráci. Postupně byl obnoven per os příjem. Kvůli dekompenzaci psychického stavu posílená antidepresivní medikace. Pacientka byla na Neurologickém oddělení hospitalizována opakovaně z důvodu dovyšetření a možnosti terapie embolizačního charakteru iCMP, k dořešení četných komplikací a následné rehabilitační péči. V České republice je incidence a prevalence CMP velmi vysoká s tendencí se stále zvyšovat. Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 miliónů lidí. V ČR se za rok vyskytne přibližně 25 tisíc cévních mozkových příhod. Cévní mozkovou příhodu prodělá více než třetina lidí mladších 60 let, u těchto pacientů je proto důležité zaměřit se, kromě samotné léčby a rehabilitace, i na jejich zpětné zapojení do pracovního procesu. Hlavním cílem a přínosem naší přednášky je předání praktických zkušeností našeho ošetřovatelského týmu, kdy spolupráce s pacientem, jeho nejbližšími rodinnými příslušníky a multidisciplinárním týmem odborníků (fyzioterapeut, ergoterapeut, logoped, psycholog, canisterapie a farmakolog) byla klíčovým polem působnosti v oblasti ošetřovatelské péče.
Bc. Nikol Grimberg
Životopis není k dispozici
Lehnerová Alena, Dis.
Životopis není k dispozici
Nikol Grimberg 1,
Ústav klinických neurooborů - neurologické oddělení, VFN - ÚVN Praha Střešovice 1
V roku 2023 bola na Slovensku podľa Národného neurologického registra CMP potvrdená diagnóza CMP u 11 777 pacientov z toho ischemických cievnych mozgových príhod bolo 10 695 ( 91%) a hemoragických 1 075 (9%). Oproti roku 2022 bol zaznamenaný nárast o 3,3% v počte všetkých CMP. Muži mali signifikantne vyšší počet celkových CMP a tento trend pretrvával aj v podskupine ischemických a hemoragických CMP. Najvyšší výskyt CMP u mužov bol vo veku 65 – 74 rokov, u žien 75- 85 rokov. Podiel rekanalizačnej liečby predstavoval 29,2% ( rt-PA 17,7 % ; EVT 5,9% ; kombinovaná liečba rt-PA + EVT 5,6%). V dobrom výslednom funkčnom stave (mRš 0-2) bolo 6 809 pacientov (57,8%), mortalita bola 6,4 %. Do domáceho prostredia bolo prepustených 66,1% pacientov, pokračujúcu hospitalizáciu vyžadovalo 27,4% pacientov, z toho ústavnú rehabilitáciu 16,6 %, doliečovacie oddelenie 39,3 % a iné akútne lôžkové oddelenie 38,4%. Zo skupiny pacientov v zlom funkčnom stave (mRš 3-5) pokračovalo v následnej ústavnej starostlivosti 56% pacientov, z nich 14,2% na rehabilitačných oddeleniach, na doliečovacom 43,8% a na inom akútnom lôžkovom oddelení 37,4%. Skríning dysfágie bol zrealizovaný v rozsahu 93-100% podľa jednotlivých pracovísk. Fibriláciu predsiení malo 23,6 % pacientov, antikoagulačnú liečbu pri prepustení malo nasadenú priemerne 80,2% pacientov (medián 81,5%).
MUDr. Jozef Haring
Životopis není k dispozici
Jozef Haring 1,
Neurologická klinika FN Trnava s SZU 1
Abstrakt není k dispozici
Milan Vosko
Životopis není k dispozici
Milan Vosko 1,
Universitätsklinik für Neurologie, Kepler Uniklinikum, Linz 1
Abstrakt není k dispozici
Vladimír Nosáľ PhD., FESO
Životopis není k dispozici
Vladimír Nosáľ 1,
Neurologická klinika JLF UK a UNM Martin, Slovensko 1
V rámci přednášky budou představeny novinky v organizaci iktové péče v ČR, které připravuje výbor Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP.
doc. MUDr. Aleš Tomek Ph.D., FESO
doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO je absolventem 2. lékařské fakulty UK. Aktuálně je předsedou výboru Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP a jeho hlavním zájmem je optimalizace organizace iktové péče v ČR na základě monitoringu kvality péče.
Aleš Tomek 1,
Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP 1
Vliv tracheostomické kanyly (TK) na polykání je dlouhodobě diskutován. Mezi často zmiňovanými negativními dopady TK na polykání jsou uváděny příčiny jako snížená elevace hrtanu v důsledku ukotvení trachey způsobené zejména insuflací obturační manžety, komprese jícnu způsobená tlakem tracheostomické obturační manžety na stěnu jícnu, výrazný útlum addukčního reflexu hlasivek stejně jako senzitivity supraglottického a subglottického prostoru v důsledku nedostatečného průtoku vzduchu horními dýchacími cestami, postupný pokles aktivity adduktorů hlasivek či snížení subglottického tlaku vzduchu. Výše uvedená pozorování nejsou však konzistentní pro výraznou heterogenitu sledovaných souborů pacientů. Ačkoliv se jednotlivé studie ve svých závěrech zcela neshodnou, ukazuje se, že celkový zdravotní stav a komorbidity predisponují pacienta k dysfagii a aspiraci více než samotná TK. Rovněž dysfagie způsobená orotracheální intubací či umělou plicní ventilací komplikuje weaning, dekanylaci a v neposlední řadě i verbální komunikaci. Některé studie uvádí, že u recentně extubovaných pacientů je incidence intraglottické a subglottické inkompetence vyšší než 40 %. Inkompetence u pacientů vyžadujících tracheostomii se pohybuje mezi 50 a 84 %. Nezávisle na svém původu orofaryngeální dysfagie zvyšuje morbiditu a mortalitu pacientů, průměrnou délku hospitalizace a ekonomické náklady. Retrospektivní studie (Muhle P. et al 2021) 377 neurologických kriticky nemocných pacientů prokázala, že obnova polykání může vyžadovat podstatně více času než optimalizace respiračních funkcí potřebných pro weaning. Rovněž objektivizace polykání flexibilním endoskopem vedla k lepšímu načasování dekanylace. Prezentace je zaměřená na možnosti klinického vyhodnocení rizika aspirace tracheostomovaného pacienta a terapeutické možnosti obnovy bezpečného polykání. Jednou z perspektivních terapeutických možností je okluze tracheostomatu jednocestným mluvícím ventilem. Správně indikovaným pacientům mluvící chlopeň umožňuje verbální komunikaci, zlepšuje jejich spolupráci a podmínky pro obnovu bezpečného polykání salivace a eventuelně jedné či více konzistencí stravy. Vedle terapie poruchy polykání je stejně důležitá dechová rehabilitace zaměřená na zlepšení expektorace často s nutností mechanické podpory insuflace - exsuflace prostřednictvím Cough Assistu. Tento výstup vznikl v rámci programu Cooperatio - vědní oblast Neuroscience, MZ-ČR RVO- VFN 00064165 Všeobecná obecná fakultní nemocnice v Praze
Mgr. Hana Růžičková Ph.D.
Životopis není k dispozici
Hana Růžičková 1,
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 1
Delirantní stavy jsou problémem, který provází každodenní práci sester nejen na neurologických ICU, ale i v dalších medicínských oborech. V ICU se u pacientů delirantní stavy vyskytují s vysokou prevalencí a jsou spojeny s zvýšenou morbiditou a mortalitou, horšími dlouhodobými klinickými výsledky a také vyššími ekonomickými náklady. Příspěvek se zabývá převážně prevencí, nefarmakologickými intervencemi a managementem delirantních stavů.
Mgr. Jakub Lasák
Od roku 2015 pracuje jako zdravotnický záchranář na neurologické JIP v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice a.s. Kromě práce v nemocnici vyučuje od roku 2019 na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické v Ostravě, kde se podílí na vzdělávání budoucích zdravotníků. Od roku 2021 spolupracuje s Iniciativou Angels a stal se členem ANSC, pracovní skupiny iktový sester pro Českou republiku. Společně s ostatními členy se podílí na zvyšování kvality ošetřovatelské péče o pacienty s CMP.
Jakub Lasák 1,
Neurolologické oddělení, Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice a.s. 1
Úvod: Vzhledem k pokroku terapeutických možností v léčbě CMP klesá časná mortalita a zároveň roste počet pacientů přežívajících s možným rozvojem komplikací CMP. Jedním z takových významných následků se zvýšenou následnou morbiditou i mortalitou je výskyt epileptických záchvatů. Metodika: Cévní mozkové příhody jsou častou příčinou epilepsie zejména u lidí starších 60 let. Záchvaty vznikající po CMP dělíme na základě časového hlediska na akutní symptomatické (ASS) a pozdní neprovokované záchvaty (PSE). Vyšší riziko rozvoje ASS je spojeno s hCMP, kortikální lokalizací CMP, ale například i s hyponatermií. Jako hlavní rizikové faktory PSE byly různými studiemi identifikovány hemoragie, kortikální lokalizace inzultu, mladší věk, vyšší NIHS skóre, anamnéza akutních symptomatických záchvatů a koagulopatie. Na základě těchto zjištění byl vytvořen prognostický nástroj SeLECT. Tento nástroj je zacílen na iCMP a po vložení 5 parametrů získáme skóre, s jehož nárůstem stoupá riziko PSE a riziko rozvoje epilepsie v následujících 5 letech. Podobný existuje i pro hCMP pod zkratkou CAVE. Zobrazovací metody hrají důležitou roli jak v diagnostice CMP, tak ve stanovení rizika rozvoje PSE. Další pomocnou vyšetřovací metodou je elektroencefalografie (EEG) jak standardní EEG nebo dlouhodobé EEG monitorování, event. video -EEG monitorování. Epilepsie po CMP zvyšuje mortalitu pacientů a pacienti jsou ohroženi úrazy a omezením soběstačnosti. Zahájení terapie i výběr protizáchvatového léku je třeba individualizovat, a kromě efektivity zohlednit i věk pacienta, jeho komorbidity a další užívanou medikaci Závěr: Epilepsie po CMP vyžaduje naši zvýšenou pozornost. Je třeba znát rizika jejího rozvoje u daného pacienta a správně ji diagnostikovat. Důležité je rozpoznat jak akutní symptomatické, tak neprovokované záchvaty. Vyšetření EEG indikovat včas, pokud nutno i opakovaně a při léčbě znát nežádoucí účinky protizáchvatové medikace a být si vědomi vysokého rizika potenciálně ohrožujících interakcí.
Kateřina Rusková
Jmenuji se Kateřina Rusková a od roku 2015 pracuji jako vrchní sestra na neurologickém oddělení KCC Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem, která je součástí Krajské zdravotní a.s. Mé nejvyšší získané vzdělání je ARIP - specializační studium v oboru anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče a specializace v oboru Organizace a řízení zdravotnictví. Během své dlouholeté praxe jsem pracovala na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení a Zdravotnické záchranné službě v Teplicích. V průběhu této praxe jsem se aktivně účastnila mnoha přednášek, kongresů, webinářů a jsem jedním ze zakládajících členů Angels Nurse Steering Committee. První světové sesterské pracovní skupiny zaměřené na zlepšení sesterské péče o pacienty s CMP.
Kateřina Rusková 1,
Komplexní cerebrovaskulární centrum, Masarykova nemocnice, Krajská zdravotní as, Ústí nad Labem 1
Je jednou z častých a závažných komplikací cévní mozkové příhody, která se může vyskytnout až u 40 % nemocných po CMP. Tato komplikace se může objevit již po několika dnech, týdnech či měsících po CMP. Jedná se o svalovou hyperaktivitu, která vzniká jako důsledek poškození centrálního nervového systému. Etiologie může být různá např. CMP, nádory, záněty CNS a stavy po poranění mozku nebo míchy. Včasné rozpoznání samotným pacientem nebo jeho okolím umožní odeslání pacienta a zahájení jeho úspěšné léčby na specializovaném pracovišti v Centru spasticity.
Petra Pöschlová
Jsem staniční sestrou na Neurologickém JIP ICC Nemocnice Chomutov, která je součástí společnosti Krajské zdravotní a.s. Ústí nad Labem. Celoživotní praxi tedy více než 25let vykonávám na Neurologii a to průřezem všemi směry od ambulantní sekce, standardních lůžek až po JIP. V průběhu praxe se aktivně účastním mnoha školení, přednášek, kongresů a zároveň jsem členkou asociace sester ANSC, ze kterých čerpám mnoho cenných informací a zkušeností, které aktivně využívám a implementuji do praxe v nemocnici.
Petra Pöschlová 1,
ICC Neurologie JIP Chomutov 1
Úvod: Studie RACECAT prokázala, že pacienti s podezřením na okluzi velké mozkové tepny vybraní přednemocniční škálou RACE, u kterých byla diagnostikována intracerebrální hemorhagie (ICH), měli horší klinický výsledek a vyšší mortalitu při transportu do komplexního centra, ve srovnání s transportem do nejbližšího iktového centra. Cíl: Cílem bylo porovnat klinický výsledek měřený modifikovanou Rankinovou škálou (mRS) po 90 dnech u pacientů s ICH přepravovaných do iktových a komplexních center v České republice. Sekundárním cílem bylo zjistit mortalitu pacientů při propuštění a po 90 dnech. Metodika: Analýza vycházela z dat ResQ registru za období od března 2021 až března 2023. Ze 7031 pacientů bylo po vyloučení různých typů mozkových příhod zařazeno 649 pacientů s ICH, z nichž 238 mělo dostupná data o mRS po 90 dnech. Výsledky: Mezi 238 pacienty bylo 110 přepraveno do komplexních center a 128 do iktových center. Vstupní skóre NIHSS bylo ve skupině přepravených do komplexních center signifikantně vyšší. Nebyl zjištěn rozdíl v mRS po 90 dnech. V sekundárních cílech nebyl rozdíl v mortalitě při propuštění z center, byla zjištěna signifikantně vyšší 90denní mortalita v komplexních centrech. Závěr: Tříměsíční klinický výsledek pacientů s ICH nebyl ovlivněn výběrem cílového centra, přestože pacienti v komplexních centrech měli vyšší počáteční závažnost stavu.
MUDr. Daniel Václavík PhD
Pracuji na Neurologickém oddělení Vítkovické nemocnice jako neurolog. Od roku 2001 jako primář oddělení. Mými hlavními zájmy jsou cévní mozkové příhody,neurosonologie a intenzivní neurologická péče.
Daniel Václavík 1,
neurologické oddělení, nemocnice Ostrava Vítkovice 1
Úvod: Podle současných doporučení pro léčbu akutního mozkového infarktu je intravenózní trombolýza (IVT) kontraindikována u pacientů s INR > 1,7. Hlavním důvodem je vysoké riziko život ohrožujících krvácivých komplikací. Metodika: Prezentujeme dvě kazuistiky pacientů s akutním mozkovým infarktem, kteří užívali warfarin a měli vstupní INR 1,85, resp. 1,91. Oba byli léčeni IVT (tPA), která následovala po přerušení antikoagulace infuzí 4 složkového koncentrátu protrombinového komplexu (4F-PCC). Účinnost a bezpečnost byly hodnoceny klinicky a kontrolním vyšetření mozku za 24 hodin po IVT. Výsledky: 76letá žena užívající warfarin pro mechanickou náhradu srdeční chlopně a 78letý muž užívající warfarin v sekundární prevenci po kardioembolické ischemické CMP při perzistující fibrilaci síní byli přijati do našeho iktového centra pro akutní ischemický iktus se středně těžkým neurologickým deficitem. Iniciální NIHSS u ženy kolísalo mezi 7-9 a u muže bylo 8. U obou nativní CT mozku vyloučilo krvácení a časné ischemické změny. CT angiografie neprokázala akutní okluzi velké mozkové tepny. Po podání 4F-PCC došlo k poklesu INR <= 1,4. Následně byla u obou pacientů provedena IVT (altepláza) se zlepšením neurologického deficitu. Kontrolní CT mozku neprokázalo intrakraniální krvácení a nevyskytlo se ani systémové krvácení. Při klinické kontrole za 3 měsíce po IVT byla mRS u ženy 0 a u muže 3. Závěr: Naše dva případy ukazují, že po zrušení antikoagulačního účinku warfarinu podáním 4F-PCC u pacientů s INR > 1.7, lze bezpečně a účinně provést IVT.
prim. MUDr. Jiří Neumann FESO
Životopis není k dispozici
MUDr. Zdvořilá Milena
Životopis není k dispozici
MUDr. Táboříková Alena
Životopis není k dispozici
MUDr. Jiří Neumann , FESO1, MUDr. Milena Zdvořilá 1, MUDr. Alena Táboříková 1,
Neurologické oddělení, Krajská zdravotní, a.s. - Nemocnice Chomutov, o.z. 1
Úvod: Intravenozní trombolýza (IVT) je účinnou léčbou akutní ischemické cévní mozkové příhody (iCMP), její podání je však zatíženo mnoha kontraindikacemi. Recentní podání nefrakcionovaného heparinu (UFH) je jednou z nich. Účinek UFH je však možno zrušit pomocí protaminu a potenciálně tak rozšířit skupinu pacientů kterým můžeme nabídnout IVT. Metody: Do analýzy byli zahrnuti pacienti, kterým byla v Nemocnici na Homolce (NNH) podána IVT po vyvázání UFH protaminem. Pacienti byli identifikováni fultextovým vyhledáváním v nemocničním informačním systému. Hodnotili jsme dávku a indikaci podání UFH, dávku alteplasy (na kg tělesné váhy), NIHSS před IVT a při dimisi, prodlení od vzniku příhody do podání trombolýzy. Dále přítomnost a charakter případného intracerebrálního krvácení na kontrolním CT (heidelbergská klasifikace) a nežádoucí účinky připsatelné protaminu. Výsledky: Od června 2022 (1. pacient) do dubna 2024 byla v NNH podána IVT celkem pěti pacientům po vyvázání účinku UFH protaminem. Po podání UFH 7400 (5000-15000) jednotek a vyvázání adekvátní dávkou protaminu (1IU protaminu na 1UI heparinu) byla podána IVT v dávce 0,68 (0.6-0,83) mg/kg, průměrně 90 (50-135) minut po vzniku příznaků. Iniciální NIHSS 15.2 (4-35) kleslo na 5.2 (0-18) při dimisi. UFH byl dvěma pacienům podán pro podezření na IM, zbylým třem při koronarografii. Symptomatické intracerebrální ani závažné somatické krvácení nevzniklo ani v jednom případě. U jednoho pacienta byly na kontrolním CT patrné nesplývající reperfuzní petechie v ischemické tkáni (HI1), u jednoho pacienta bylo zaznamenáno drobné krvácení z jazyka v průběhu IVT. Nežádoucí účinky připsatelné protaminu nebyly zachyceny. Závěr: Podání alteplázy po vyvázání UFH protaminem nebylo u našich pacientů doprovázeno závažnými komplikacemi a jeví se na tomto malém vzorku pacientů jako relativně bezpečné. U převážně intrahospitálních případů iCMP navíc postup umožňuje velmi časné podání IVT.
MUDr. Adam Jaroš MPhil.
Neurolog, Nemocnice na Homolce
MUDr. Adam Jaroš , MPhil.1, MUDr. Pavel Mencl 1, MUDr. Martin Kovář 1,
Neurologické oddělení Nemocnice na Homolce 1
Úvod: Apixaban, edoxaban a rivaroxaban patria do skupiny priamych perorálnych antikoagulancií (Direct Oral Anticoagulants – DOAC). Uvedené liečivá predstavujú selektívne priame inhibítory aktivovaného hemokoagulačného faktora X, ktoré tvoria významný pilier prevencie embolickej ischemickej cievnej mozgovej príhody (iCMP) u pacientov s nonvalvulárnou atriálnou fibriláciou. Metodika: Predkladaný príspevok poskytuje na základe aktuálne publikovaných odborných literárnych zdrojov prehľad o farmakologických vlastnostiach DOAC, ich pôsobení v hemokoagulačnej kaskáde a aktuálnych metódach ich laboratórneho stanovenia. Príspevok je zároveň obohatený o praktické skúsenosti s laboratórnym stanovením plazmatických hladín DOAC v 24-hodinovom prevádzkovom režime v rámci prebiehajúcej pilotnej prospektívnej štúdie typu prípad-kontrola. Výsledky: Komplexné cerebrovaskulárne centrum Neurologickej kliniky Fakultnej nemocnice Trnava a Slovenskej zdravotníckej univerzity v Bratislave predstavuje v spolupráci s Hematologickým oddelením Fakultnej nemocnice Trnava jedno z mála slovenských pracovísk, ktoré poskytujú stanovenie plazmatických hladín DOAC v nepretržitom, 24-hodinovom režime. Priebežné výsledky prebiehajúcej pilotnej prospektívnej štúdie nasvedčujú, že uvedené vyšetrenie je esenciálne najmä v situáciách, v ktorých sa uvažuje o spôsobe liečby pacientov s akútnou iCMP s anamnézou užívania DOAC. Súhrn: Na základe aktuálnych poznatkov možno stanovenie plazmatických hladín DOAC považovať za dôležitý laboratórny marker pri rozhodovaní o spôsobe liečby pacientov s akútnou iCMP so súčasnou anamnézou užívania DOAC.
PhDr. Katarína Pinčáková PhD..
PhDr. Katarína Pinčáková, PhD. pôsobí ako odborný asistent Katedry Laboratórnych vyšetrovacích metód v zdravotníctve na Fakulte zdravotníctva a sociálnej práce Trnavskej univerzity v Trnave a zastupujúca vedúca zdravotnícka laborantka Hematologického oddelenia Fakultnej nemocnice Trnava.
PhDr. Katarína Pinčáková , PhD.1, 2, , MUDr. Georgi Krastev , PhD.3, MUDr. Miroslav Mako , PhD.3, MUDr. Jozef Haring 3,
Katedra laboratórnych vyšetrovacích metód v zdravotníctve, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská univerzita v Trnave, Trnava 1
Hematologické oddelenie, Fakultná nemocnica Trnava, Trnava 2
Neurologická klinika Fakultnej nemocnice Trnava a Slovenskej zdravotníckej univerzity, Komplexné cerebrovaskulárne centrum, Trnava 3
Východiská a ciele: Súčasné usmernenia, ako aj súhrn charakteristických vlastností lieku Altepláza odporúčajú, aby v priebehu 24 hodín po intravenóznej trombolytickej liečbe (IVT) s rt-PA pri akútnej ischemickej cievnej mozgovej príhode (AIS) vyhnúť sa antitrombotickej liečbe (AT). Miera recidívy cievnej mozgovej príhody je nejasná z hľadiska včasného neurologického zhoršenia (END), ktorému by sme mohli predísť včasným podaním AT. Taktiež nepoznáme vplyv včasnej antitrombotickej liečby (eAT) do 24 hod. po IVT pre AIS na funkčný výsledok pacientov po 90 dňoch. Dizajn: Prospektívna monocentrická observačná kohortová štúdia. Metódy: Údaje boli zozbierané od konzekutívnych pacientov liečených alteplázou pre AIS v období od januára 2015 do januára 2023. Skúmali sme funkčný výsledok po 90 dňoch, riziko symptomatického intrakraniálneho krvácania (sICH) a úmrtnosť ako ukazovatele bezpečnosti, miera recidívy cievnej mozgovej príhody (END) u pacientov s eAT a so štandardnou antitrombotickou liečbou (sAT) po 24 hodinách po IVT . Výsledky: Do štúdie bolo zaradených 489 pacientov, z ktorých 278 (56,9 %) boli muži. Z nich 407 (83,2 %) pacientov dostávalo eAT. U všetkých účastníkov nedošlo k žiadnej sICH. Bol zaznamenaný významne vyšší počet pacientov s excelentným výsledkom (mRs 0-1) (211 (53,1 %) oproti 28 (34,6 %) (p=0,002, OR 0,47, 95 % CI: 0,28- 0, 76). Závery: eAT po IVT u pacientov s AIS neodhalila žiadne bezpečnostné obavy v porovnaní so sAT a preukázala významne vyšší podiel pacientov s excelentným funkčným výsledkom.
MUDr. Georgi Krastev PhD
Životopis není k dispozici
MUDr. Georgi Krastev , PhD.1, MUDr. Miroslav Mako , PhD.1, MUDr. Romana Havránová 1, MUDr. Kristína Andrašíková 1, MUDr. Jozef Haring 1,
Neurologická klinika FN Trnava a LF SZU, Bratislava 1
Úvod: Posthypoxická encefalopatie je vážný stav způsobený poruchou oxygenace mozkové tkáně, nejčastěji v nemocniční praxi jako důsledek kardiopulmonální resuscitace. Metodika: U pacientů, kteří po inzultu nenabydou vědomí, má být optimálně 72hodin od obnovení normotermie provedeno při pokusu o odtlumení neurologické vyšetření, kdy pro nepříznivou prognózu je podmínkou absence lokalizované reakce na horních končetinách, dále jsou zásadní korneální reflexy, fotoreakce a přítomnost časného myoklonického státu (do 72hod). Dále je vhodné zobrazovací vyšetření mozku min 48 od inzultu, opakované měření hladin neuron specifické enolásy (NSE), provedení EEG optimálně mezi 48-72. hodinou a ev. i provedení SSEP (ty však v této práci prováděny nebyly). Pomocí parametrů vycházejících z těchto vyšetření je možné odhadnout prognóza pacientů a stratifikovat na účelnou terapii. V roce 2020 byla dokončena studie TTM2, která přehodnotila přístup k terapeutické hypotermii u pacientů po srdeční zástavě a nastavila formálně kritéria pro vyslovení podezření na nepříznivou prognózu. Výsledky: V této práci hodnotíme konečný osud 99 pacientů, kteří v naší nemocnici od začátku roku 2020 podstoupili po kardiopulmonální resuscitaci výše uvedená vyšetření. Celkem bylo vyšetřeno 99 pacientů 70 mužů a 29 žen, průměrný věk byl 61 let, SD 15 let, bez významného rozdílu mezi pohlavími. Smrt mozku vykazovalo 13 pacientů, 39 splňovalo kritéria nepříznivé prognózy. Na základě výsledků neuroprognostifikace byl zvolen paliativní režim u 29 pacientů a 22 z nich zemřelo ještě během pobytu v naší nemocnici. Ze 47 pacientů, u kterých nebyla konstatována nepříznivá prognóza, zemřelo 5, dalších 6 nakonec dospělo do paliativního režimu, naopak kontakt byl obnoven u 28 a do domácího prostředí bylo propuštěno 20 pacientů. Z pacientů, kteří nabyli vědomí, pouze po jedno mělo patologické EEG, difusní otok na CT, nebo vysokou hladinu NSE (105). Závěr: Z našeho průzkumu vyplívá, že posthypoxická encefalopatie má vysokou mortalitu i morbiditu a neuroprognostifikace pomáhá časně vytypovat pacienty s nepříznivou prognózou. Naopak se potvrdilo, že je nadále důležité multimodalitní hodnocení.
doc.MUDr. David Kemlink PhD.
E-MAIL: david.kemlink@vfn.cz
ZAMĚSTNÁNÍ: 2002 sekundární lékař na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN.
2014 docent na Neurologické klinice 1. LF UK.
David Kemlink 1,
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice 1
Sepse je život ohrožující selhání orgánů vyvolané neadekvátní reakcí organismu na infekci. Navzdory pokroku ve zdravotnické péči zůstává její incidence stále vysoká, je hlavní příčinou úmrtí na jednotkách intenzivní péče a odpovídá za třetinu nemocniční mortality. Infekce, která přeroste v sepsi, negativně ovlivňuje léčebné výsledky i u nemocných s akutním iktem, zejména těch imunodeficientních, ve vyšším věku, či dlouhodobě hospitalizovaných. Sepse je navíc jednou z pěti nejčastějších příčin „stroke mimics“. Dlouhodobé následky u přeživších pacientů představují značnou zátěž pro zdravotnictví, sociální sféru i ekonomiku. Prevencí je screening pacientů ohrožených sepsí, rychlá diagnostika a okamžité zahájení adekvátní léčby. Klíčová léčebná opatření zahrnují antimikrobiální terapii, tekutinovou resuscitaci, podporu hemodynamiky a další terapeutické intervence dle závažnosti klinického stavu.
MUDr. René Jura
Životopis není k dispozici
René Jura 1,
Neurologická klinika LF MU a FN Brno 1
Hyperglykemie se vyskytuje u řady akutních neurologických stavů včetně cévních mozkových příhod, a dle řady dat bývá spojena s horšími výstupy, ať už jde o nárůst infarktového ložiska, či jeho hemorrhagickou transformaci. S hyperglykemií je spojena i úvaha o endoteliální dysfunkci či zvýšeném oxidačním stresu. Prezentace je zaměřena na přehled dostupných informací o tom zda vůbec, a případně jak postupovat při zjištění této metabolické poruchy v akutní fázi neurologického onemocnění.
MUDr. Aleš Novák
Vedoucí lékař JIP - Iktového centra, Penta Hospitals, Nemocnice Sokolov
Aleš Novák 1,
JIP Iktového centra Nemocnice Sokolov 1
Jak dlouho by měli pacienti s nedávným ischemickým iktem čekat, než podstoupí plánovaný chirurgický výkon? Tato otázka je v klinické praxi nejen častá, ale také důležitá při předoperačním posouzení rizik. Prodělaný iktus je závažným prediktorem perioperační cerebrovaskulární příhody a mortality. V současnosti je za bezpečný interval považován 3 měsíční odstup od proběhlé ischemické CMP, v závislosti na typu chirurgického zákroku a tíži iktu. V řadě prací a analýz bývá uváděna i doba 6 měsíců, 9 měsíců a 1 rok. V přednášce budou prezentovány recentní poznatky a uvedeny klíčové body pro stratifikaci rizika z neurologického hlediska.
prim. MUDr. Jiří Neumann FESO
Životopis není k dispozici
Jiří Neumann 1,
Neurologické oddělení, Krajská zdravotní, a.s. - Nemocnice Chomutov, o.z. 1
Protidestičková terapie hraje významnou úlohu v komplexu sekundárně preventivních strategiích u pacientů po nekardioembolické ischemické cévní mozkové příhodě (CMP). Jednou z látek používaných k prevenci recidivy ischemické CMP je kyselina acetylsalicylová (ASA), avšak otázka efektivity enterosolventních forem ASA zůstává diskutabilní. Přednáška předkládá doklady o biologické dostupnosti, efektu a účinku galenických forem perorálně podávané ASA používaných v klinické praxi v kontextu otázky, zda je racionální v prevenci ischemického iktu používat enterosolventní formy ASA.
prim. MUDr. Petra Reková Ph.D.
MUDr. Petra Reková, Ph.D. absolvovala studium na 1.LF UK v Praze. V úvodu své profesní kariéry pracovala na anesteziologicko-resuscitačním oddělení nemocnice Třinec, později se začala věnovat neurologii. Od roku 2000 pracuje ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN), v současné době v pozici primářky Neurologické kliniky. Její odborný zájem se dlouhodobě soustředí na problematiku cévních mozkových příhod (včetně vaskulární neurosonologie) a akutní stavy v neurologii. Dlouhodobě je také členkou multidisciplinárního týmu lékařů Centra pro Fabryho chorobu VFN, neurologické projevy Fabryho nemoci byly rovněž tématem jejího postgraduálního studia. V rámci svého působení na 1.LF UK se věnuje pregraduální i postgraduální výuce. Její publikační aktivity se soustředí především na témata cerebrovaskulární problematiky a Fabryho choroby. Je členkou výboru Cerebrovaskulární sekce Neurologické společnosti ČLS JEP a vědecké rady Stroczech.
Petra Reková 1,
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1.Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha 1
Ve sdělení bude diskutována compliance, měření koncentrace/účinnosti jednotlivých preparátů a správná dávka, smysl výměny jednoho DOAC za jiný, a možnosti nefarmakologické sekundární prevence jako je okluze ouška levé síně nebo implantace karotických filtrů.
MUDr. Martin Kovář
Primář neurologického oddělení a vedoucí KCC Nemocnice Na Homolce.
Člen Výboru Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP.
Člen Vědecké rady STROCZECH.
Iktový neurolog, neurosonolog.
Zájem a směřování: organizace iktové péče, rekanalizace, EC-IC bypass, nemedikamentozní sekundární prevence CMP - indikace uzávěru PFO a ouška LS, karotické filtry.
Martin Kovář 1,
KCC Nemocnice Na Homolce, Praha 1
Amantadin (AMT) byl poprvé syntetizován a použit v 60letech minulého století jako antivirotikum proti viru chřipky A2. Následně byl AMT registrován pro léčbu Parkinsonovy choroby. Poté následovala celá řada experimentálních a klinických studií zaměřených na použití AMT v různých dalších terapeutických indikacích. Mechanismus působení AMT není dosud zcela objasněn, je známo především jeho antagonistické působení na N-methyl-D-aspartátový receptor, čímž zvyšuje syntézu dopaminu a jeho uvolňování ve striátu. V posledních letech se ukázalo, že AMT působí také na další molekuly a mozkové receptory; např. sigma I receptor, nikotinový receptor a fosfodiesterázový receptor. Proto je v posledních letech dále intenzivně zkoumáno působení AMT v mozku a jeho klinické použití. U pacientů s perzistující poruchou vědomí v důsledku traumatického poškození mozku vedla léčba AMT ke specifickým změnám metabolismu v postižených částech mozkové tkáně, což se následně projevilo klinickým zlepšením léčených pacientů. Výsledky několika recentních studií ukazují na možný pozitivní efekt AMT při regresi neurologického postižení a poruchy vědomí u pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou (CMP). Slibné výsledky přináší také pilotní výzkum zaměřený na ovlivnění kognitivních a řečových funkcí u pacientů po ischemické CMP pomocí AMT. Práce byla podpořena společností DESITIN PHARMA.
prof. MUDr. Daniel Šaňák Ph.D., FESO
Životopis není k dispozici
Daniel Šaňák 1,
Neurologická klinika, LF UP a FN Olomouc 1
Transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS) je neinvazivní neuromodulační metodou, která se dostává do popředí zejména v neurologii, psychiatrii, neurorehabilitaci a algeziologii. V poslední dekádě se množí důkazy o potenciálním efektu tDCS v léčbě akutní CMP. Přednáška shrne aktuální poznatky z preklinických a klinických studií zkoumajících neuroprotektivní efekt tDCS v hyperakutní fázi ischemické CMP se zaměřením na koncept freezingu penumbry. Současně budou prvně prezentována originální data z recentně ukončené studie DICAST-SF.
MUDr. Matěj Slovák Ph.D.
Neurolog se zaměřením na cerebrovaskulární problematiku působící na Iktovém centru a oddělení neurointenzivní péče Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze. Pedagog na 1. LF UK. Absolvent Ph.D. oboru Neurovědy na 1. LF UK. Člen Cerebrovaskulární sekce ČSN ČLS JEP a člen výboru Neuropsychiatrického fóra. Majitel společnosti REBOX THERAPY s.r.o.
Matěj Slovák 1,
Iktové centrum a oddělení neurointenzivní péče, Neurologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze, Kateřinská 30, Praha 2 1
Andexanet alfa je první a jediný specifický přípravek pro reverzi účinku inhibitorů faktoru Xa (xabanů) a je jediným schváleným léčivem ke zvrácení antikoagulace těmito preparáty kvůli život ohrožujícímu či nekontrolovanému krvácení. V případě neurologie a neurochirurgie se jedná o život ohrožující krvácení intrakraniální. Podání andexanetu alfa je v případě spontánních intracerebrálních krvácení spojeno s dosažením efektivní hemostázy a nižší progresí objemu hematomu, ale také s vyšším rizikem rozvoje ischemického iktu. Zlepšení výsledného klinického stavu pacientů může být dosaženo kombinací jeho podání a neurochirurgické operace v indikovaných případech.
prof. MUDr. Roman Herzig Ph.D., FESO, FEAN
Životopis není k dispozici
Roman Herzig 1,
Neurologická klinika, Komplexní cerebrovaskulární centrum, LF UK a FN Hradec Králové, Hradec Králové 1
Mechanická trombektomie patří mezi nejúčinnější léčebné modality vůbec a zaznamenává velký rozvoj. Indikační kritéria se za poslední rok, po uveřejnění několika pozitivních studií, rozšiřují. Budou probrány výsledky těchto RCTs a jejich dopad na klinickou praxi, především u pacientů s nízkým ASPECTS a v prodlouženém časovém okně. Dalším okruhem je indikace trombektomie při nízkém NIHSS. Diskutována bude role PCT.
MUDr. Martin Kovář
Primář neurologického oddělení a vedoucí KCC Nemocnice Na Homolce.
Člen Výboru Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP.
Člen Vědecké rady STROCZECH.
Iktový neurolog, neurosonolog.
Zájem a směřování: organizace iktové péče, rekanalizace, EC-IC bypass, nemedikamentozní sekundární prevence CMP - indikace uzávěru PFO a ouška LS, karotické filtry.
Martin Kovář 1,
KCC Nemocnice Na Homolce, Praha 1
Úvod Cévní mozkové příhody (CMP) jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí a nejčastější příčinou invalidity. Jejich léčba je možná a spočívá v obnovení průtoku krve do mozku odstraněním krevní sraženiny v mozkové tepně. Čím je průtok obnoven dříve, tím je poškození menší, případně nemusí být vůbec žádné. Mobilní iktová jednotka (MSU) je záchranářský vůz vybavený počítačovým tomogramem (CT), dalšími tzv. point-of-care diagnostickými přístroji (např. pro rychlou analýzu krevních vzorků, ultrazvukovým přístrojem a podobně), telemedicínou a je obsluhován odborníky na léčbu cévní mozkové příhody a urgentní neurologii (buď přímo ve voze, typicky k provedení neurologického vyšetření, nebo vzdáleně radiology pro vyhodnocení CT). Na místě je také možné provést speciální zobrazení mozkových cév tzv. CT angiografii (CTA) pro zobrazení případného cévního uzávěru. V případě potvrzení diagnózy CMP je možné urychlit léčbu okamžitým zahájením trombolýzy a následným transportem pacienta do zdravotnického zařízení schopného provádět intervenční péči. Zlaté pravidlo iktové péče „čas je mozek“ platí do slova a do písmene. Koncept MSU byl vyvinut v Německu v roce 2008 a od té doby se rozšířil k používání v mnoha zemích na světě (v Německu, Norsku, Francii, Austrálii a Spojených státech). V současnosti již existuje mnoho vědeckých důkazů pro využití MSU v přednemocniční iktové péči. Na základě kvalitních dostupných důkazů byly vytvořeny klinické doporučené postupy (KDP) pro zapojení MSU do urgentní iktové péče. Na základě dostupných důkazu vytvořila European Stroke Organisation kvalitní klinický doporučený postup podle metodiky GRADE. Je doporučeno využití MSU pro vyšetření pacientů s podezřením na CMP v přednemocniční péči. Je doporučeno využití MSU pro péči o pacienty s cévními mozkovými příhodami, krvácením do mozku a tzv. mimikami CMP. Doporučen je další klinický výzkum využití MSU. Regionální záchranné služby by se měly soustředit na zvyšování kvality procesu péče tak, aby MSU byla dostupná co největšímu počtu pacientů s CMP. Metodika Prospektivní open-label kontrolovaná kohortová studie prvedená od 26/10/2024 do 24/12/2024 ve Zlínském kraji v oblastech Valašské Meziříčí a Vsetín. Pacienti byli ošetřeni v obvyklém režimu přednemocniřní neodkladné (fáze A1 a A2) nebo se zapojením MSU (fáze B). Kritéria zapojení do studie: • Dospělí pacienti ve věku ≥18 let • Volání zdravotnické záchranné služby na tísňovoulinku • Indikující diagnózy: CMP, epileptický záchvat, akutní vertigo, bolesti hlavy,porucha vědomínetraumatické etiologie • Informovaný souhlas pacienta nebo zákonného zástupce Výsledky Ve fázi B (zapojení MSU) od 15/11 do 4/12 bylo 54 výjezdů, ošetřeno 46 pacientů. Devět pacientů bylo směřováno do centrové péče, z toho osm do IC Zlín a jeden do KCC Ostrava. Šesti pacientům byla podáná přednemocnirní intravenózní trombolýza, jeden pacient byl transportován po prokázání okluze velké tepny CTA k mechanické trombektomii. Další pacienti byli směřováni na Interní nebo ARO oddělení Nemocnice Valašské Meziříčí, na Neurologické oddělení nemocnice Vsetín nebo ponecháni na místě. Ve fázi A1 (standarní reřim před zapojením MSU) od 26/10 do 14/11 bylo ošetřeno 64 pacientů, z toho sedm bylo směřováno do centrové péče, pět pacientů do IC Zlín a dva pacienti do IC Ostrava Vítkovice. Další pacienti byli směřováni na Interní oddělení Nemocnice Valašské Meziříčí, na Neurologické oddělení nemocnice Vsetín nebo ponecháni na místě. Ve fázi A2 (standarní reřim přednemocniční péče po fázi se zapojením MSU) od 5/12 do 24/12 bylo ošetřeno 42 pacientů, z toho sedm bylo směřováno do centrové péče, ctyři pacienti do IC Zlín a tři pacienti do IC Ostrava Vítkovice. Další pacienti byli směřováni na Interní oddělení Nemocnice Valašské Meziříčí, na Neurologické oddělení nemocnice Vsetín a Nový Jičín nebo ponecháni na místě. Závěry Předběžná analýza provozu a výsledků péče prokázala proveditelnost a bezpečnost zapojení hybridní MSU do provozu v rámci přednemocniční neodkladné péče v návaznosti na urgentní nemocniční a centrovou iktovou péči v náročných geografických podmínkách. Podrobnější analýza výsledků studie bude prezentována.
MUDr. Mgr. Radim Líčeník PhD
Životopis není k dispozici
MUDr. Mgr. Radim Líčeník , PhD, FESO, FRCP (London)1, 2, , Prof. Dr. Silke Walter , FESO3, prof. MUDr. Robert Mikulík , PhD, FESO4, MUDr. Dorián Pfeifer 1, Brittany Wells 5, 6, , Dr Andrea Schottek 3, Dr Monika Bachhuber 3, doc. MUDr. Ondřej Volný , PhD, FESO7, Mgr. David Pakizer 1, Mgr. Jiří Kozel 1, prof. Dr. Klaus Fassbender 3, Czech MSU Group Czech MSU Group 1,
1 Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje 1
2 North West Anglia NHS Foundation Trust, Acute Stroke Centre 2
3 Saarland University Hospital, Department of Neurology 3
4 Krajská nemocnice Tomáše Bati, Neurologické oddělení 4
5 East of England Ambulance Service NHS Trust, Velká Británie 5
6 University of Saarland, Německo 6
7 Fakutlní nemocnice Ostrava, Neurologická klinika 7
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Ondřej Škoda Ph.D., FESO
Životopis není k dispozici
Ondřej Škoda 1,
Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava, Neurologická klinika 3. LF a FNKV Praha 1
Poradiační poškození přívodných mozkových tepen je téma zanedbávané všemi dotčenými obory (neurologie, onkologie, ORL atd.), přestože se týká asi 20-30% pacientů léčených radioterapií pro nádory krku a hlavy. Ne zřídka se tyto diagnosy týkají i mladých lidí, protože těchto nádorů přibývá. Zároveň byly v posledních letech publikovány nové informace o patofyziologických mechanismech poradiačního postižení. Přinášíme přehled aktuálních prací a postupů a zejména neurosonologické diagnostiky, s důrazem na hemodynamické principy, podpořené bohatou obrazovou dokumentací.
MUDr. Dagmar Součková
Životopis není k dispozici
Dagmar Součková 1,
Sonolab s.r.o., Praha 1, Nemocnice Na Homolce, Praha 5 1
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
