Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Background and aims: Robot-assisted gait training (RAGT) represents a modern concept of neurorehabilitation. Limited data exist on efficacy of RAGT in combination with conventional rehabilitation in subacute phase of stroke. This study aimed to determine the additive effect of protocol-defined RAGT on the Functional Ambulation Categories (FAC), walking, balance and selected anthropometric parameters. Methods: This is a randomised control trial with 1:1 PROBE design (NCT04910217) comparing two groups: conventional rehabilitation and RAGT group. All participants received a protocol-defined conventional rehabilitation (15 sessions over 3 weeks). The RAGT group had additional RAGT using the Lokomat Pro FreeD (15 sessions over 3 weeks). All subjects were evaluated for Functional Ambulation Categories (FAC), modified Rankin Scale (mRS), 10-meter walk test (10MWT), Timed Up and Go (TUG), Berg Balance Scale (BBS) and anthropometric parameters (BMI, Skeletal Muscle mass, Sarcopenic Index) by assessors blinded to intervention. Results: Two hundred and two patients were screened between June 1, 2020, and November 30, 2022; 43 were included (19 in RAGT and 24 in conventional group). Median time-to-randomization was 12 days (IQR: 11-16), median age was 66 years (IQR: 58-71). Both groups improved in FAC and mRS. RAGT group improved also in the BBS (p<0.001) and Sarcopenic index (p<0.001). The improvement by 2 and more FAC points (p=0.044), TUG (p=0.026) and BBS (p=0.034) was significant only in the RAGT group. Conclusions: The addition of RAGT to conventional rehabilitation demonstrated beneficial effects on improving gait, balance and muscle mass in the subacute phase of stroke. Supported by grant: MH CZ-DRO-FNOs/2020.
MUDr. Ondřej Volný Ph.D., FESO
doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., FESO ukončil studium všeobecného lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně (LF MU) v roce 2012. Po ukončení studia nastoupil na I. neurologickou kliniku LF MU a FN u sv. Anny v Brně. V roce 2012 rovněž zahájil doktorské studium ve studijním programu Neurologie s tématem disertační práce „Neuroimaging in Acute Stroke“. Titul Ph.D. obdržel v roce 2016 rovněž na LF MU. Od roku 2017 působí na I. neurologické klinice LF MU na pozici odborného asistenta. V období od VII/2018 do XI/2019 absolvoval prestižní klinický a výzkumný fellowship v cerebrovaskulární medicíně – stroke fellowship na University of Calgary (Department of Clinical Neurosciences, Calgary Stroke Program and Hotchkiss Brain Institute), kde se mj. výzkumně věnoval moderním zobrazovacím metodám mozkové cirkulace, perfúze a využití umělé inteligence v analýze dat z počítačové tomografie (CT) a magnetické rezonance (MRI) mozku. Stroke fellowship ukončil jako vůbec první lékař ze střední a východní Evropy dne 8.11.2019. Po svém návratu získal v roce 2020 odbornou způsobilost v oboru neurologie, a následně nastoupil na pozici zástupce přednosty pro vědu a výzkum na Neurologické klinice FN Ostrava. Od roku 2021 rovněž zastává funkci vedoucího Centra klinických neurověd LF Ostravské univerzity (LF OU). Dr. Ondřej Volný nadále výzkumně spolupracuje s Calgary Stroke Program (jako research affiliated), dále působí jako post-doctoral researcher v Mezinárodním centru klinického výzkumu FN u sv. Anny a LF MU (ICRC) a jako externí konsultant a metodik pro klinické doporučené postupy v rámci Českého národního centra Evidence-Based Healthcare a Knowledge Translation (CEBHC-KT) pod, LF MU.
doc. MUDr. Ondřej Volný , Ph.D.1, Mgr. Iva Fiedorová , Ph.D.2, Mgr. Adéla Kondé , Ph.D.3, MUDr. Šárka Baníková 2, prof. MUDr. Michal Bar , Ph.D.1,
Neurologická klinika FNO a LF OU 1
KTLR FNO 2
VŠB-TUO 3
Abstrakt není k dispozici
Vliv tracheostomické kanyly (TK) na polykání je dlouhodobě diskutován. Mezi často zmiňovanými negativními dopady TK na polykání jsou uváděny příčiny jako snížená elevace hrtanu v důsledku ukotvení trachey způsobené zejména insuflací obturační manžety, komprese jícnu způsobená tlakem tracheostomické obturační manžety na stěnu jícnu, výrazný útlum addukčního reflexu hlasivek stejně jako senzitivity supraglottického a subglottického prostoru v důsledku nedostatečného průtoku vzduchu horními dýchacími cestami, postupný pokles aktivity adduktorů hlasivek či snížení subglottického tlaku vzduchu. Výše uvedená pozorování nejsou však konzistentní pro výraznou heterogenitu sledovaných souborů pacientů. Ačkoliv se jednotlivé studie ve svých závěrech zcela neshodnou, ukazuje se, že celkový zdravotní stav a komorbidity predisponují pacienta k dysfagii a aspiraci více než samotná TK. Rovněž dysfagie způsobená orotracheální intubací či umělou plicní ventilací komplikuje weaning, dekanylaci a v neposlední řadě i verbální komunikaci. Některé studie uvádí, že u recentně extubovaných pacientů je incidence intraglottické a subglottické inkompetence vyšší než 40 %. Inkompetence u pacientů vyžadujících tracheostomii se pohybuje mezi 50 a 84 %. Nezávisle na svém původu orofaryngeální dysfagie zvyšuje morbiditu a mortalitu pacientů, průměrnou délku hospitalizace a ekonomické náklady. Retrospektivní studie (Muhle P. et al 2021) 377 neurologických kriticky nemocných pacientů prokázala, že obnova polykání může vyžadovat podstatně více času než optimalizace respiračních funkcí potřebných pro weaning. Rovněž objektivizace polykání flexibilním endoskopem vedla k lepšímu načasování dekanylace. Prezentace je zaměřená na možnosti klinického vyhodnocení rizika aspirace tracheostomovaného pacienta a terapeutické možnosti obnovy bezpečného polykání. Jednou z perspektivních terapeutických možností je okluze tracheostomatu jednocestným mluvícím ventilem. Správně indikovaným pacientům mluvící chlopeň umožňuje verbální komunikaci, zlepšuje jejich spolupráci a podmínky pro obnovu bezpečného polykání salivace a eventuelně jedné či více konzistencí stravy. Vedle terapie poruchy polykání je stejně důležitá dechová rehabilitace zaměřená na zlepšení expektorace často s nutností mechanické podpory insuflace - exsuflace prostřednictvím Cough Assistu. Tento výstup vznikl v rámci programu Cooperatio - vědní oblast Neuroscience, MZ-ČR RVO- VFN 00064165 Všeobecná obecná fakultní nemocnice v Praze
Mgr. Hana Růžičková Ph.D.
Životopis není k dispozici
Hana Růžičková 1,
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 1
Delirantní stavy jsou problémem, který provází každodenní práci sester nejen na neurologických ICU, ale i v dalších medicínských oborech. V ICU se u pacientů delirantní stavy vyskytují s vysokou prevalencí a jsou spojeny se zvýšenou morbiditou a mortalitou, horšími dlouhodobými klinickými výsledky a také vyššími ekonomickými náklady. Příspěvek se zabývá převážně prevencí, nefarmakologickými intervencemi a managementem delirantních stavů.
Mgr. Jakub Lasák
Od roku 2015 pracuje jako zdravotnický záchranář na neurologické JIP v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice a.s. Kromě práce v nemocnici vyučuje od roku 2019 na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické v Ostravě, kde se podílí na vzdělávání budoucích zdravotníků. Od roku 2021 spolupracuje s Iniciativou Angels a stal se členem ANSC, pracovní skupiny iktový sester pro Českou republiku. Společně s ostatními členy se podílí na zvyšování kvality ošetřovatelské péče o pacienty s CMP.
Jakub Lasák 1,
Neurolologické oddělení, Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice a.s. 1
Je jednou z častých a závažných komplikací cévní mozkové příhody, která se může vyskytnout až u 40 % nemocných po CMP. Tato komplikace se může objevit již po několika dnech, týdnech či měsících po CMP. Jedná se o svalovou hyperaktivitu, která vzniká jako důsledek poškození centrálního nervového systému. Etiologie může být různá např. CMP, nádory, záněty CNS a stavy po poranění mozku nebo míchy. Včasné rozpoznání samotným pacientem nebo jeho okolím umožní odeslání pacienta a zahájení jeho úspěšné léčby na specializovaném pracovišti v Centru spasticity.
Petra Pöschlová
Jsem staniční sestrou na Neurologickém JIP ICC Nemocnice Chomutov, která je součástí společnosti Krajské zdravotní a.s. Ústí nad Labem. Celoživotní praxi tedy více než 25let vykonávám na Neurologii a to průřezem všemi směry od ambulantní sekce, standardních lůžek až po JIP. V průběhu praxe se aktivně účastním mnoha školení, přednášek, kongresů a zároveň jsem členkou asociace sester ANSC, ze kterých čerpám mnoho cenných informací a zkušeností, které aktivně využívám a implementuji do praxe v nemocnici.
Petra Pöschlová 1,
ICC Neurologie JIP Chomutov 1
Ve sdělení jsou zahrnuty současné postupy pro prevenci Ventilátor Asociujících Pneumonií z pohledu nelékařského personálu. Hlavní důraz je zde položen na stejně kvalitní povedení jednotlivých technik sloužících k prevenci. Jedna z kapitol je věnovaná problematice subglotického prostoru a managementu sekretů z dýchacích cest. Příspěvek je ukončen kazuistikou pacientky se správně provedenou prevencí VAP.
Úvod: Riziko úmrtia na následky cievnej mozgovej príhody ako aj invalidizácia pacienta neustále narastá. Tento fakt zdôrazňuje potrebu ďalšieho pokroku v manažmente akútnej fázy príhod, ale najmä podčiarkuje veľký význam ich primárnej a tiež sekundárnej prevencie. Cieľ: Cieľom našej práce bolo zamerať sa na výskyt najčastejších rizikových faktorov u pacientov v akútnej fáze cievnej mozgovej príhody, povzniesť povedomie pacientov o ich výskyte a zlepšiť tak primárnu prevenciu mozgových príhod. Metódy: Dotazníky rizikových faktorov, analýza dát. Výsledky: Výskyt rizikových faktorov bol hodnotený prostredníctvom nami vytvoreného dotazníka a obsahovej analýzy dokumentov na skupine 112 pacientov hospitalizovaných na Neurologickej klinike Fakultnej nemocnice Trnava pre náhlu cievnu mozgovú príhodu. Analýzou výsledkov sme zistili, že ženy častejšie absolvujú prehliadky u všeobecného lekára ako muži (p = 0,001). Štatisticky významne väčšia časť žien sa liečila na primárnu artériovú hypertenziu pred vznikom mozgovej príhody v porovnaní s mužmi (p < 0,001). Potvrdili sme signifikantne vyšší výskyt metabolického syndrómu v ženskej populácii (p = 0,001). Z hľadiska veku, sa u žien náhla cievna mozgová príhoda vyskytuje vo vyššom veku častejšie (p = 0,002). Nebol prítomný štatisticky významný rozdiel (p = 0,671) v počte rizikových faktorov náhlej cievnej mozgovej príhody vo vzťahu k pohlaviu. Pacienti s vyšším vzdelaním majú lepšie vedomosti o rizikových faktoroch ochorenia (p < 0,001). Záver: Ošetrovateľstvo v neurológii zohráva pri poskytovaní primárnej, sekundárnej a následnej ošetrovateľskej starostlivosti dôležitú úlohu v prevencii, diagnostike ako aj liečbe náhlej cievnej mozgovej príhody. Je neoddeliteľnou účasťou v rehabilitačnej, sociálnej a hlavne edukačnej oblasti vrátane neskorých komplikácii cievnej mozgovej príhody, čím môže významne prispievať v redukcii ich výskytu v našej populácii. Kľúčové slova: náhla cievna mozgová príhoda, rizikové faktory, ošetrovateľská starostlivosť
Mgr. Jana Hirnerová
Životopis
Osobné údaje
Meno, priezvisko, titul: Mgr. Jana Hirnerová
Adresa: Johna Dopyeru 8558/56
917 08 Trnava
Kontakt: +421907893948
E-mail: jana.hirnerova@fntt.sk
Dátum narodenia: 14.11.1977
Vzdelanie
2013-2014 Špecializácia v špecializačnom odbore: Manažment
v ošetrovateľstve
2008-2013 Trnavská univerzita v Trnave, Fakulta zdravotníctva a sociálnej
práce, študijný program: 7.4.1 Ošetrovateľstvo
2007-2008 Špecializácia v špecializačnom odbore: Ošetrovateľská
starostlivosť v odboroch vnútorného lekárstva
1991-1996 Stredná zdravotnícka škola v Trnave
Pracovné skúsenosti
1996-2021 Fakultná nemocnica Trnava
Pozícia: vedúca sestra Neurologickej kliniky FN Trnava a SZU Bratislava
Mgr. Jana Hirnerová 1, MUDr. Georgi Krastev , PhD.1, MUDr. Miroslav Mako , PhD.1, doc.PhDr. Andrea Botíková , PhD.2,
Neurologická klinika Fakultná nemocnica Trnava a SZU Bratislava 1
Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská univerzita v Trnave 2
Tématem naší prezentace je ošetřovatelské péče o pacientku v produktivním věku (50 let) s ischemickou cévní mozkovou příhodou v povodí arteria cerebri media vlevo (07/23) bez indikace k rekanalizační terapii. Stav pacientky byl komplikován maligním edémem mozku po iCMP – následovala dekompresní kraniektomie a kranioplastika s následnou revizí pro epidurální hematom. U pacientky se během hospitalizace na intenzivních lůžkách začaly projevovat četné komplikace, kdy po výkonu nedocházelo k obnovení kvalitního vědomí, bylo zapotřebí nasazení UPV s následnou tracheostomií 10/23. Dále se v průběhu hospitalizace objevil psychomotorický neklid, kdy bylo zapotřebí titrovat dávku antipsychotik se sedativy, navíc se přidal levostranný hemibalismus, po nasazení terapie levodopou a topimarátem docházelo k postupnému obnovování vědomí u pacientky. Nadále ale přetrvávala pravostranná hemiplegie a levostranný hemibalismus. 11/23 pacientka byla úspěšně odpojená od UPV a dekanylována. Další komplikací stavu u pacientky bylo intergluteální opruzení s defekty kůže při průjmovité stolici s inkontinencí a neklidu pacientky. Po přeložení na Neurologické oddělení dochází u pacientky k postupnému zlepšování klinického obrazu, s přetrvávajícím kolísáním při luciditě a spolupráci. Postupně byl obnoven per os příjem. Kvůli dekompenzaci psychiky posílená antidepresivní medikace. Pacientka byla na našem oddělení opakovaně hospitalizována z důvodu dovyšetření a možnosti terapie embolizačního charakteru iCMP, k dořešení četných komplikací a následné rehabilitační péči. V České republice je incidence a prevalence CMP velmi vysoká s tendencí se stále zvyšovat. V ČR se za rok vyskytne přibližně 25 tisíc cévních mozkových příhod. Cévní mozkovou příhodu prodělá více než třetina lidí mladších 60 let, u těchto pacientů je proto důležité zaměřit se, kromě samotné léčby a rehabilitace, i na jejich zpětné zapojení do pracovního procesu a plnohodnotného osobního života. Hlavním cílem a přínosem naší přednášky je předání praktických zkušeností našeho ošetřovatelského týmu, kdy spolupráce s pacientem, jeho nejbližšími rodinnými příslušníky a multidisciplinárním týmem odborníků (fyzioterapeut, ergoterapeut, logoped, psycholog, canisterapie a farmaceut) byla klíčovým polem působnosti v oblasti ošetřovatelské péče.
Úvod: Vzhledem k pokroku terapeutických možností v léčbě CMP klesá časná mortalita a zároveň roste počet pacientů přežívajících s možným rozvojem komplikací CMP. Jedním z takových významných následků se zvýšenou následnou morbiditou i mortalitou je výskyt epileptických záchvatů. Metodika: Cévní mozkové příhody jsou častou příčinou epilepsie zejména u lidí starších 60 let. Záchvaty vznikající po CMP dělíme na základě časového hlediska na akutní symptomatické (ASS) a pozdní neprovokované záchvaty (PSE). Vyšší riziko rozvoje ASS je spojeno s hCMP, kortikální lokalizací CMP, ale například i s hyponatermií. Jako hlavní rizikové faktory PSE byly různými studiemi identifikovány hemoragie, kortikální lokalizace inzultu, mladší věk, vyšší NIHS skóre, anamnéza akutních symptomatických záchvatů a koagulopatie. Na základě těchto zjištění byl vytvořen prognostický nástroj SeLECT. Tento nástroj je zacílen na iCMP a po vložení 5 parametrů získáme skóre, s jehož nárůstem stoupá riziko PSE a riziko rozvoje epilepsie v následujících 5 letech. Podobný existuje i pro hCMP pod zkratkou CAVE. Zobrazovací metody hrají důležitou roli jak v diagnostice CMP, tak ve stanovení rizika rozvoje PSE. Další pomocnou vyšetřovací metodou je elektroencefalografie (EEG) jak standardní EEG nebo dlouhodobé EEG monitorování, event. video -EEG monitorování. Epilepsie po CMP zvyšuje mortalitu pacientů a pacienti jsou ohroženi úrazy a omezením soběstačnosti. Zahájení terapie i výběr protizáchvatového léku je třeba individualizovat, a kromě efektivity zohlednit i věk pacienta, jeho komorbidity a další užívanou medikaci Závěr: Epilepsie po CMP vyžaduje naši zvýšenou pozornost. Je třeba znát rizika jejího rozvoje u daného pacienta a správně ji diagnostikovat. Důležité je rozpoznat jak akutní symptomatické, tak neprovokované záchvaty. Vyšetření EEG indikovat včas, pokud nutno i opakovaně a při léčbě znát nežádoucí účinky protizáchvatové medikace a být si vědomi vysokého rizika potenciálně ohrožujících interakcí.
Kateřina Rusková
Jmenuji se Kateřina Rusková a od roku 2015 pracuji jako vrchní sestra na neurologickém oddělení KCC Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem, která je součástí Krajské zdravotní a.s. Mé nejvyšší získané vzdělání je ARIP - specializační studium v oboru anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče a specializace v oboru Organizace a řízení zdravotnictví. Během své dlouholeté praxe jsem pracovala na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení a Zdravotnické záchranné službě v Teplicích. V průběhu této praxe jsem se aktivně účastnila mnoha přednášek, kongresů, webinářů a jsem jedním ze zakládajících členů Angels Nurse Steering Committee. První světové sesterské pracovní skupiny zaměřené na zlepšení sesterské péče o pacienty s CMP.
Kateřina Rusková 1,
Komplexní cerebrovaskulární centrum, Masarykova nemocnice, Krajská zdravotní as, Ústí nad Labem 1
Kazuistický příspěvek na téma Alergické /Anafylaktoidní/ reakce na rt-PA v sobě, kromě samotné kazuistiky pacientky s významným angioedémem, obsahuje i soubor opatření vedoucích k léčbě těchto pacientů.
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
