Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Jak dlouho by měli pacienti s nedávným ischemickým iktem čekat, než podstoupí plánovaný chirurgický výkon? Tato otázka je v klinické praxi nejen častá, ale také důležitá při předoperačním posouzení rizik. Prodělaný iktus je závažným prediktorem perioperační cerebrovaskulární příhody a mortality. V současnosti je za bezpečný interval považován 3 měsíční odstup od proběhlé ischemické CMP, v závislosti na typu chirurgického zákroku a tíži iktu. V řadě prací a analýz bývá uváděna i doba 6 měsíců, 9 měsíců a 1 rok. V přednášce budou prezentovány recentní poznatky a uvedeny klíčové body pro stratifikaci rizika z neurologického hlediska.
Protidestičková terapie hraje významnou úlohu v komplexu sekundárně preventivních strategiích u pacientů po nekardioembolické ischemické cévní mozkové příhodě (CMP). Jednou z látek používaných k prevenci recidivy ischemické CMP je kyselina acetylsalicylová (ASA), avšak otázka efektivity enterosolventních forem ASA zůstává diskutabilní. Přednáška předkládá doklady o biologické dostupnosti, efektu a účinku galenických forem perorálně podávané ASA používaných v klinické praxi v kontextu otázky, zda je racionální v prevenci ischemického iktu používat enterosolventní formy ASA.
prim. MUDr. Petra Reková Ph.D.
MUDr. Petra Reková, Ph.D. absolvovala studium na 1.LF UK v Praze. V úvodu své profesní kariéry pracovala na anesteziologicko-resuscitačním oddělení nemocnice Třinec, později se začala věnovat neurologii. Od roku 2000 pracuje ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN), v současné době v pozici primářky Neurologické kliniky. Její odborný zájem se dlouhodobě soustředí na problematiku cévních mozkových příhod (včetně vaskulární neurosonologie) a akutní stavy v neurologii. Dlouhodobě je také členkou multidisciplinárního týmu lékařů Centra pro Fabryho chorobu VFN, neurologické projevy Fabryho nemoci byly rovněž tématem jejího postgraduálního studia. V rámci svého působení na 1.LF UK se věnuje pregraduální i postgraduální výuce. Její publikační aktivity se soustředí především na témata cerebrovaskulární problematiky a Fabryho choroby. Je členkou výboru Cerebrovaskulární sekce Neurologické společnosti ČLS JEP a vědecké rady Stroczech.
Petra Reková 1,
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1.Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha 1
Ve sdělení bude diskutována compliance, měření koncentrace/účinnosti jednotlivých preparátů a správná dávka, smysl výměny jednoho DOAC za jiný, a možnosti nefarmakologické sekundární prevence jako je okluze ouška levé síně nebo implantace karotických filtrů.
MUDr. Martin Kovář
Primář neurologického oddělení a vedoucí KCC Nemocnice Na Homolce.
Člen Výboru Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP.
Člen Vědecké rady STROCZECH.
Iktový neurolog, neurosonolog.
Zájem a směřování: organizace iktové péče, rekanalizace, EC-IC bypass, nemedikamentozní sekundární prevence CMP - indikace uzávěru PFO a ouška LS, karotické filtry.
Martin Kovář 1,
KCC Nemocnice Na Homolce, Praha 1
Existence vztahu mezi migrénou, především tou s aurou, a cévní mozkovou příhodou je již dlouho známá, a to zejména u mladších nemocných (cca do 45 let). Ač tyto diagnózy sdílejí jisté společné rysy, v mnohém se také liší. Tím nejzásadnějším rozdílem je, že v případě tranzitorní ischemické ataky (TIA)/cévní mozkové příhody (CMP) se jedná o lékařskou urgenci s nutností okamžitého zásahu. V zásadě každý nemocný s tranzientními neurologickými příznaky by měl být považován za nemocného s TIA, dokud není prokázána jiná příčina. Riziko dokonaného iktu je po TIA 10-30%. Diferenciálně diagnosticky je nutné zvažovat krom migrény s aurou také auru bez migrény a fokální epileptické záchvaty. Jedním ze základních mechanismů uplatňujícím se v patofyziologii migrény je neuronální excitabilita způsobena korovou šířící se depresí (CSD, cortical spreading depression). Šířící se depolarizace způsobuje zhroucení neuronální iontové homeostázy a vede k signifikantně vyšší vulnerabilitě neuronů a k ischemickému stresu v porovnání s ostatními buňkami v těle. Šířící se depolarizace vede k hyperexcitabilitě následované depresí. Endoteliální poškození způsobené CSD může vyústit v hyperkoagulační stav zvyšující riziko rozvoje cévní mozkové příhody. Mozkový infarkt je možnou komplikací prolongované aury, na druhou stranu bolest hlavy (ne nutně migrenózního charakteru) doprovází cévní mozkovou příhodu až v jedné třetině případů. Existují také některé vzácnější geneticky podmíněné choroby, které mohou způsobit jak cévní mozkovou příhodu, tak migrénu. Panel vyšetření by měl zahrnovat CT/lépe MR včetně difuzně vážených obrazů, CTA/MRA, TTE/TEE, EKG, EEG, laboratorní vyšetření, případně oční vyšetření, v některých případech genetické vyšetření. Zatímco sekundární prevence CMP/TIA závisí především na její etiologie, profylaktická léčba migrény by měla být co nejvíce uzpůsobená konkrétnímu pacientovi v závislosti na jeho věku, pohlaví a komorbiditách. Pro primární prevenci CMP u migreniků neexistují doporučené postupy. Pokud se ovšem jedná o migrenika s vaskulárními rizikovými faktory, je s výhodou volit taková farmaka, která optimálně ovlivňují jak migrény, tak tyto faktory. Je velmi důležité sestavit spolehlivá kritéria pro lepší porozumění a management nemocných s přechodnými neurologickým deficitem, zejména pak identifikovat nemocné s rizikem rozvoje cévní mozkové příhody.
MUDr. Jolana Mračková Ph.D.
Lékařka Neurologické kliniky LF UK a FN Plzeň se zaměřením na cerebrovaskulární problematiku, neurointenzivní péči a bolesti hlavy.
Jolana Mračková 1,
Neurologická klinika LF UK a FN Plzeň 1
Úvod. Nekontrastní CT (NCCT) a CT angiografie (CTA) jsou zlatým standardem v akutní neurozobrazovací diagnostice podezření na cévní mozkovou příhodu (CMP). CT perfúze (CTP) může hrát důležitou roli v diagnostice stroke mimics (SM), ačkoliv v současné době není standardem diagnostiky CMP v časovém okně do 6 hod od vzniku příznaků. Cílem projektu je zhodnotit diagnostickou výtěžnost multimodálního CT v diagnostice SM. Metodika. Prospektivní multicentrická observační studie, v letech 2023-2025 plánováno zařazení 3000 pacientů. Diagnózy CMP versus SM jsou stanoveny konsenzem 2 cévních neurologů na základě integrace klinických, laboratorních parametrů, multimodálního CT a kontrolní MRI. Multimodální CT vyšetření bude hodnoceno AI (Brainomix Ltd.,e-stroke 10.1 verze ) a nezávisle dvěma radiology (zaslepeně, bez přístupu k neurologické diagnóze). Výsledky. V roce 2023 bylo zařazeno 648. Analýza byla provedena u 347 pacientů s kompletním datasetem, medián věku 74 let (min-max 20-97), 197 (57 %) žen. Multimodální vstupní CT vyšetření bylo provedeno u 286 pacientů (82 %): negativní u 152, pozitivní u 128, diskordantní 6. Kontrolní NCCT vyšetření bylo provedeno u 333 pacientů (negativní 128, pozitivní 105), kontrolní MR vyšetření bylo provedeno u 134 pacientů (negativní 66, pozitivní 68). Finální diagnóza byla stanovena následovně: u 203 subjektů iCMP, 24 TIA, NCCT nonlezionální SM u 53 pacientů , NCCT lezionální SM u 39 pacientů. Pro diagnózu iCMP vůči SM byla senzitivita CTP 62,0 %, specificita 92,4 %, pozitivní prediktivní hodnota (PPV) 96,0 % a negativní prediktivní hodnota (NPV) 45,5 %. Pro diagnózu TIA vůči SM byla senzitivita CTP 18,2 %, specificita 92,4 %, PPV 44,4 % a NPV 77,2 %. Závěr. Předběžné výsledky studie ukazují, že pozitivní nález CTP při akutním multimodálním CT vyšetření eliminuje s vysokou pravděpodobností diagnózu stroke mimics. Normální nález CTP diagnózu ischemické CMP nevylučuje. Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NU23-04-00336 a sítí STROCZECH v rámci výzkumné infrastruktury CZECRIN (č. projektu LM2023049) financované státním rozpočtem České republiky.
Prof. MUDr. Michal Bar Ph.D.
Prof. MUDr. Michal Bar Ph.D. FESO je přednosta neurologické kliniky Fakultní nemocnice a LF OU v Ostravě. Je místopředseda ČNS JEP , členem výboru CV sekce. Je autorem nebo spoluautorem 77 publikací v časopise s IF s 860 citacemi . Jeho citační index je 18.
M. Bar , Ph.D.1, K. Dvorníková 1, V. Kunešová , Ph.D.3, S. Ostrý , Ph.D.4, M. Ely 3, L. Bártová 4, M. Čábal 1, M. Reiser 4, L. Machová , Ph.D.1, M. Pavlínová 4, A. Kondé 5, P. Eliáš , CSc.2, T. Jonszta , Ph.D.2, J. Havelka 2, O. Volný , Ph.D.1,
Neurologická klinika Fakultní nemocnice v Ostravě, Ostrava, Česká republika 1
Klinika zobrazovacích metod, Lékařská fakulta Ostravské univerzity, Česká republika 2
Cerebrovaskulární výzkumný program, Mezinárodní centrum klinických studií, Fakultní nemocnice u sv. Anny a LF MU, Brno, Česká republika 3
Nemocnice v Českých Budějovicích a.s., České Budějovice, Česká republika 4
Katedra aplikované matematiky, Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB – Technická univerzita Ostrava, Ostrava, Česká republika 5
Úvod: Akutní ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) způsobená okluzí arteria carotis interna (ACI) je často spojena s těžkým a přetrvávajícím neurologickým deficitem a vysokou mortalitou. Jedinou standardní léčebnou metodou je intravenózní trombolýza (IVT). Experimentální alternativu představuje emergentní karotická endarterektomie (CEA). Cílem bylo posoudit bezpečnost a účinnost IVT a CEA u pacientů s iCMP s okluzí cervikální ACI. Metodika: V retrospektivní multicentrické studii tvořilo skupinu CEA 39 pacientů (21 mužů; medián věku 71 [66–78] let) a skupinu IVT 32 pacientů (23 mužů; medián věku 65 [60–78] let). Neurologický deficit byl hodnocen pomocí škály National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS) při přijetí a po 24 h a modifikované Rankinovy škály (mRS) po 3 měsících (s příznivým výsledkem definovaným jako mRS 0-3). Výsledky: Ve skupinách léčených CEA vs. IVT byl medián (IQR) hodnoty NIHSS 7 (4–12) vs. 6 (4–9) bodů při přijetí a 4 (2–9) vs. 3 (1–5) body po 24 h; medián poklesu o 2 (0–4) body v obou skupinách byl signifikantní (p<0,001) a nelišil se mezi oběma skupinami (p>0,05). U pacientů léčených CEA vs. IVT byla signifikantně vyšší míra rekanalizace (91,4 vs. 21,7%; p<0,001) a signifikantně nižší 3měsíční mortalita (5,1 vs. 25,0%; p=0,035). Příznivého 3měsíčního výsledného klinického stavu bylo dosaženo u 86,1% pacientů léčených CEA vs. 65,2% pacientů léčených IVT (p>0,05). Závěr: V tomto multicentrickém retrospektivním srovnání byla emergentní CEA u pacientů s iCMP a okluzí cervikální ACI spojena s vyšší mírou rekanalizace a nižší mortalitou ve srovnání se standardní IVT. Podpořeno sítí STROCZECH (č. projektu LM2023049).
prof. MUDr. Roman Herzig Ph.D., FESO, FEAN
Životopis není k dispozici
Roman Herzig 1, Svatopluk Ostrý 2, Veronika Kunešová 3, Adéla Kondé 4, Igor Guňka 5, Martin Kovář 6, René Jura 7, Jan Fiksa 8, Petr Geier 9, Ondřej Škoda 10, Peter Vaško 11, skupina Emergent CEA in Acute Ischemic Stroke Study Group 3,
Neurologická klinika, KCC, LF UK a FN Hradec Králové 1
Neurologické oddělení, KCC, Nemocnice České Budějovice 2
STROCZECH, International Clinical Research Center, Brno 3
Fakulta elektrotechniky a informatiky, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava 4
Chirurgická klinika, KCC, LF UK a FN Hradec Králové 5
Neurologické oddělení, KCC, Nemocnice Na Homolce, Praha 6
Neurologická klinika, KCC, FN Brno 7
IC, Neurologická klinika, 1. LF UK a VFN Praha 8
IC, Neurologická klinika, Pardubická nemocnice 9
IC, Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava 10
IC, Neurologická klinika, 3. LF UK a FNKV Praha 11
Intravenózní trombolýza (IVT) je doporučovanou rekanalizační terapií ischemické cévní mozkové příhody (CMP). Jednu z komplikací IVT představuje intrakraniální krvácení – incidence této komplikace dosahuje v iktových centrech České republiky 5–12 % případů. Součástí aktuálních doporučení pro léčbu IVT je vyšetření koagulačních parametrů včetně hladiny fibrinogenu, a to před IVT, 6 a 24 hodin po IVT, neexistuje však oficiální doporučení, kdy a zda vůbec fibrinogen substituovat. Substituce je přitom v nemocnicích dostupná (Haemocomplettan i.v.) a potenciálně může jít o způsob, jak předcházet rozvoji krvácivých komplikací. Cílem této studie je zhodnotit, zda intrakraniální krvácení u pacientů s CMP léčených IVT je asociováno s poklesem hladiny fibrinogenu. Tato multicentrická retrospektivní studie byla realizována v 7 centrech Národní výzkumné iktové sítě STROCZECH. Hodnocený soubor představuje celkem 276 pacientů zařazených do observační skupiny (rozdělené na podskupiny podle typu intrakraniální hemoragické komplikace) a kontrolní skupiny (bez krvácivé komplikace) dle principu modelu 1:1 (stejný NIHSS, věk, pohlaví). Pro statistickou analýzu byl zvolen neparametrický one-way ANOVA test s Friedmanovým a Dunnsovým testem a nepárový neparametrický Mann-Whitney test. Ve všech observačních podskupinách i kontrolní skupině byl po aplikaci IVT zaznamenán pokles fibrinogenu s různou mírou signifikance. Statisticky významný rozdíl (p=0,039) oproti kontrolní skupině byl nalezen v čase 6 h po IVT u pacientů s klinicky nejzávažnější formou krvácení (parenchymal haematoma type 2), hodnota fibrinogenu 1,84 g/l vs. 2,53 g/l. Zajímavé zjištění, kde se však nepromítla signifikance, se týká vstupní hodnoty fibrinogenu (tedy před aplikací IVT), která je vyšší u všech podskupin pacientů s krvácivou komplikací ve srovnání s kontrolní skupinou. Tento jev naznačuje, že krvácivá komplikace by mohla být asociována s relativním poklesem fibrinogenu oproti vstupní hodnotě, a to i když hodnoty jsou stále ve fyziologickém rozmezí. Pro průkaz této hypotézy by byla potřeba další studie, která by mohla podrobněji objasnit časovou souvislost mezi poklesem fibrinogenu a zhoršením klinického stavu.
MUDr. Libor Šimůnek Ph.D.
MUDr. Libor Šimůnek nastoupil po promoci na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové v roce 2012 na Neurologickou kliniku FN Hradec Králové, kde pracuje dodnes. Od roku 2019 jako vedoucí lékař Iktového oddělení. Kromě lékařské práce se dlouhodobě věnuje i výuce na tamní lékařské fakultě a vyšší odborné škole zdravotnické.
MUDr. Libor Šimůnek 1, PharmDr. Veronika Kunešová , Ph.D.2, prof. MUDr. Robert Mikulík , Ph.D., FESO2, 3, , MUDr. René Jura 4, MUDr. Daniel Václavík , Ph.D.5, MUDr. Petr Geier 6, MUDr. Martin Šrámek 7, MUDr. Jan Fiksa 8, prof. MUDr. Roman Herzig , Ph.D., FESO, FEAN1,
Neurologická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové 1
Cerebrovaskulární výzkumný program, Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 2
Neurologické oddělení, Krajská nemocnice T. Bati, Zlín 3
Neurologická klinika, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno 4
Neurologická klinika, Lékařská fakulta Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava 5
Neurologická klinika, Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice a Pardubická krajská nemocnice 6
Neurologické oddělení, Ústřední vojenská nemocnice Praha 7
Neurologická klinika, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 8
Úvod. Klonální hematopoéza neurčitého potenciálu (CHIP) je recentně popsaný nezávislý cévní rizikový faktor. Cílem naší studie bylo zjistit, zda se CHIP spolupodílí na etiopatogenezi ischemické cévní mozkové příhody (iCMP). Metodika. Jedná se o multicentrickou prospektivní studii, na které spolupracovalo 14 iktových a komplexních cerebrovaskulárních center v České republice. Do studie byli zařazeni pacienti ve věku ≥70 let s iCMP v karotickém povodí. Pacienti byli rozděleni do 4 skupin: 1) pacienti se symptomatickou karotickou stenózou ≥50%, 2) s asymptomatickou karotickou stenózou ≥50%, 3) bez karotické aterosklerózy anebo se stenózou karotid ≤30%, kteří utrpěli iCMP a 4) bez iCMP v anamnéze a bez karotické aterosklerózy anebo se stenózou karotid ≤30%. Každému pacientovi byl odebrán vzorek krve za účelem sekvenační analýzy DNA. Výsledky. Celkově bylo do studie zařazeno 588 pacientů (medián věku 77,6 let; IQR73,5-82 let; 52,2% žen). CHIP pozitivita byla ve všech skupinách podobná: 76%, 78%, 78% a 65%. Kumulativní alelická frakce variant (VAF) se signifikantně lišila pouze mezi skupinami 1 a 2 (p=0,026): 5,7% (IQR2,5-13,4), 3,0% (IQR1,2-9,6), 3,7% (IQR1,7-13,5) a 3,5% (IQR1,6-9,8). Všichni pacienti po iCMP bez ohledu na etiologii iktu měli signifikantně vyšší kumulativní VAF oproti kontrolní skupině bez anamnézy iCMP (4.2%; IQR1,9-13,5 vs. 3,2%; IQR1,4-9,7; p=0,045). CHIP mutace byly v našem souboru nejčastěji pozorovány v genech DNMT3A (230/588; 39%), TET2 (160/588; 27%) a ASXL1 (59/588; 10%). Zjistili jsme, že ve skupině pacientů po iCMP byl signifikantně vyšší podíl pacientů s mutací v genu ASXL1 oproti kontrolní skupině bez iCMP (11,7% vs. 4,8%; p=0,025). Závěry. Zhruba 75% lidí nad 70 let má alespoň jednu CHIP mutaci. U pacientů po iCMP je kvantitativně vyšší zátěž CHIP mutacemi oproti kontrolní skupině bez iCMP. Mutace ASXL1 jsou signifikantně četnější u pacientů po iCMP bez ohledu na etiologii iktu. Somatické mutace v genu ASXL1 v krevních buňkách mohou být potencionálním prediktorem iCMP. Výzkumný projekt byl podpořen z Evropského fondu pro regionální rozvoj – ENOCH (reg. č. Cz.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000868), LM2018133, LM2023033, LX22NPO5102, LM2018125, EF16_013/0001674, IGA LF UP 2022_012 a sítí STROCZECH (č. projektu LM2023049).
MUDr. Michal Haršány Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Michal Haršány , Ph.D.1, 2, , Mgr. Barbora Kalousová 3, Ing. Rastislav Slavkovský , Ph.D.3, prof. Mgr. Jiří Drábek , Ph.D.3, 4, , Mgr. Pavla Kouřilová , Ph.D.3, doc. MUDr. Marián Hajdúch , Ph.D.3, 4, , prof. MUDr. Robert Mikulík , Ph.D.1, 2, 5, ,
Mezinárodní centrum klinického výzkumu, FN u sv. Anny v Brně 1
I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně 2
Ústav molekulární a translační medicíny, Lékařská Fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci 3
Laboratoř experimentální medicíny, FN Olomouc 4
Neurologické oddělení, Krajská nemocnice T. Bati, Zlín 5
Spolupráce výzkumníků, zdravotníků i dalších partnerů v oblasti cerebrovaskulární péče je zásadní pro získání relevantních dat vedoucí k posunu iktové medicíny. Národní výzkumná síť STROCZECH vznikla za účelem propojit dobře fungující iktová centra v České republice s infrastrukturou CZECRIN (CZEch Clinical Research Infrastructure Network, the member of European Clinical Research Infstracture Network – ECRIN), která disponuje know-how v oblasti realizace nekomerčních (akademických) multicentrických klinických studií. Vytvoření této výzkumné sítě iktových center umožňuje pomoci klinického výzkumu zajistit potřebné informace pro optimalizaci diagnosticko-léčebného přístupu. STROCZECH během svého fungování zasáhl bezmála do tří desítek projektů, do kterých se podařilo zařadit téměř 8tis. pacientů celkem, přibližně 1500 prospektivně. Počet realizovaných studií se neustále navyšuje. Na konferenci budou prezentovány dílčí výsledky vybraných projektů, které jsou výstupem spolupráce vystavěné na podkladu infrastruktury STROCZECH, a které disponují potenciálem ovlivnit výsledný impakt zdravotní péče o iktové pacienty. Jedná se o Význam multimodálního CT vyšetření v diagnostice stroke mimics: výsledky za rok 2023 (prof. Bar); Využití mobilní aplikace k získání dotazníkových informací od pacientů propuštěných po CMP (prof. Mikulík); Okluze a. carotis interna s iktem: výsledky emergentní karotické endarterektomie a intravenózní trombolýzy. Pilotní data (prof. Herzig); Klonální hematopoéza neurčitého významu při iCMP (dr. Haršány); Nízká hladina fibrinogenu při léčbě iCMP intravenózní trombolýzou: možný prediktor hemoragických intrakraniálních komplikací? (dr. Šimůnek). Podpořeno sítí STROCZECH v rámci výzkumné infrastruktury CZECRIN (č. projektu LM2023049) financované státním rozpočtem České republiky.
PharmDr. Veronika Kunešová Ph.D.
Po absolvování Farmaceutické fakulty Veterinární a farmaceutické univerzity Brno jsem se věnovala preklinickému testování nově syntetizovaných látek a látek přírodního původu na in vivo a in vitro modelech. Ve své praxi jsem pak působila jako klinický farmaceut na II. chirurgické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Mnoho let působím jako lektor postgraduálního vzdělávání lékárníků a lékařů. Své zkušenosti z oblasti vědy, výzkumu a klinické praxe mám nyní možnost efektivně propojovat na pozici koordinátorky Národní výzkumné iktové sítě STROCZECH, jejíž cílem je usnadnit provádění vlastních multicentrických akademických studií i zapojení do mezinárodních klinických projektů, a pozvednout tak výzkum cerebrovaskulárních onemocnění v České republice na nejvyšší možnou úroveň.
PharmDr. Veronika Kunešová , Ph.D.1, Ing. Veronika Svobodová 1, Bc. Lenka Bártová 1, Mgr. Marcela Ely , Ph.D.1, Ing. Pavla Šafránková 1, Bc. Kristýna Znamenáčková 1, Mgr. Veronika Gabrielová 1, Mgr. Helena Moravcová 1, Ing. Eliška Navrátilová 1, Mgr. Zuzana Mezerová 1, Mgr. Karolína Šípová 1, 3, , PharmDr. Lenka Součková , Ph.D.2, prof. Robert Mikulík , Ph.D.1, 3, ,
Cerebrovaskulární výzkumný program, STROCZECH, Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Brno, Česká republika 1
Farmakologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno, Česká republika; Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Brno, Česká republika 2
Neurologické oddělení, Krajská nemocnice T. Bati, Zlín, Česká republika 3
ÚVOD Sekundární prevence v kontextu vyloučených lokalit představuje klíčový prvek ke snížení nerovností ve zdraví. Zvláště významná je cílená intervence u romské populace, která čelí specifickým sociálním, ekonomickým a kulturním determinantům zdraví. V letech 2021-2024 byl realizován projekt Saste Roma zaměřený na vývoj a implementaci edukačních nástrojů včetně edukačních brožur adresujících 10 onemocnění, např. CMP, infarkt myokardu, diabetes či onkologická onemocnění. V návaznosti na tento projekt je snahou evaluovat reálný dopad implementovaných nástrojů na behaviorální změnu a rozsah zdravotních vědomostí cílové skupiny. CÍL Zhodnotit vliv zdravotně vzdělávacích brožur na změnu chování související se zdravím a rozsah vědomostí o vybraných onemocněních u obyvatel vyloučených lokalit. Získat hlubší znalost o praktickém využití těchto brožur mediátory zdraví při práci s romskou populací. METODIKA Výzkumný projekt je navržen jako forma komparativní analýzy změny chování související se zdravím a vědomostí o vybraných onemocněních mezi intervenční skupinou (s využitím tištěné edukační brožury) a kontrolní skupinou (bez využití brožury). Pro zařazení do skupin proběhla stratifikovaná randomizace dle věku a pohlaví. Sběr dat byl prováděn mediátory zdraví pomocí validovaných dotazníků, a to formou pre-testu a post-testu, během tří vizit v celkovém rozmezí tří měsíců. Statistická analýza byla provedena párovým T-testem. Pro zhodnocení praktického využití edukačních brožur v praxi byla hodnocena zpětná vazba mediátorů zdraví. PILOTNÍ VÝSLEDKY Do výzkumu bylo zapojeno celkem 427 respondentů (ženy 62 %), návratnost dotazníků dosáhla 90.5 %. Nejčetnější zastoupení respondentů bylo ve věku 33-37 let (17 %) a se základním vzděláním (58 %). Z celkového počtu 83 % respondentů používá tabákové výrobky denně, 43 % vykazuje známky nadměrného požívání alkoholu a 76 % se nevěnuje fyzické aktivitě, u 20 % je důvodem zdravotní omezení. Návštěvnost lékaře v intervenční skupině vzrostla o 23 % (95 % CI 16–31, P <0.001) ve srovnání s kontrolní skupinou, kde byl nárůst o 21 % (95 % CI 13–29, P <0.001). ZÁVĚR Nárůst návštěvnosti lékaře je u obou skupin srovnatelný. Zpětná vazba od mediátorů a respondentů však ukazuje, že kulturně adaptované edukační brožury výrazně usnadnily komunikaci mezi mediátorem a respondentem a byly pozitivně vnímány jako doplňkový edukační nástroj během zdravotních konzultací. Z toho je možné usuzovat, že pro dosažení udržitelného zlepšení zdravotního stavu a snížení nerovností ve zdraví je vhodné pokračovat ve vývoji a adaptaci edukačních materiálů s důrazem na kulturní a sociální specifika této cílové skupiny. Financováno z Fondů EHP 2014-2021, projekt č. ZD-ZDOVA2-002.
Mgr. Marcela Ely Ph.D.
Studijní koordinátorka
Odborník v oblasti podpory zdraví
Mgr. Marcela Ely , Ph.D.1, Mgr. Ekaterina Volevach 1, 3, , PharmDr. Veronika Kunešová , Ph.D.1, Ing. Hana Maršálková 1, Ing. MgA. Veronika Svobodová 1, Anežka Novotná , Bc.1, prof. MUDr. Robert Mikulík , Ph.D.1, 2, ,
Cerebrovaskulární výzkumný program, Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika 1
Neurologické oddělení, Krajská nemocnice T. Bati, Zlín, Česká republika 2
I. neurologická klinika Fakultní Nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika 3
Úvod: Mozková tkáň je tvořená dvěma skupinami buněk - vlastními neurony a podpůrnými buňkami (glie, buňky hematoencefalické bariéry). Pokud nedojde k rekanalizaci, podlehnou ischemické nekróze všechny buněčné typy, tedy kompletní mozková tkáň a následně dochází k rozvoji ischemické pseudocysty (koncept pannekrózy). Tento koncept může vysvětlit klinický přínos rekanalizační léčby u pacientů s vyšším ASPECTS, kdy lepší klinický outcome může být způsoben zachováním podpůrné struktury tkáně (glie mají větší ischemickou rezistenci) a podpořením následného propojení přeživších neuronů. Naším cílem bylo prokázat, že pacienti s pseudocystou mají horší klinický výsledek po 1 roce než pacienti bez pseudocysty. Metody: Prospektivní studie zahrnující konsekutivní pacienty po ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP). U všech pacientů bylo provedeno vyšetření magnetickou rezonancí (DWI-MRI, SWI, 3D T1w, DTI a postkontrastní 3D T1w) 7-12. den a 1 rok od příhody. Skóre NIHSS bylo hodnoceno při přijetí a po 12 měsících, 40 pacientů rovněž podstoupilo baterii neuropsychologických vyšetření ve stejném intervalu. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 103 pacientů (63,1 % mužů, medián věku 68 let, medián vstupního NIHSS 5). Objem ischemické léze v subakutní fázi byl signifikantně větší (Pearsonův koeficient 0,56, p<0,001) u pacientů, u nichž se vyvinula postischemická pseudocysta. Pacienti, u nichž se vyvinula pseudocysta, měli významně (p=0,004) horší kognitivní výkonnost a také vyšší NIHSS po 12 měsících na 92% hladině spolehlivosti (p=0,074). Závěr: Velikost subakutní ischemické léze zvyšuje riziko vzniku postischemické pseudocysty. Pacienti s touto pseudocystou mají tendenci k horšímu výslednému klinickému stavu. Tato práce podporuje koncept pannekrózy a celkově správnost indikace rekanalizační léčby i u pacientů s pokročilejšími ischemickými změnami a nižším skóre ASPECTS.
MUDr. Anna Olšerová
Lékař Neurologické kliniky 2.LF UK a FN Motol, student postgraduálního doktorského studia se zaměřením na farmakogenetiku a farmakokinetiku DOAC.
Anna Olšerová 1, David Kala 2, 3, , Petr Janský 1, Yeva Prysiazhniuk 2, 5, , Vlastimil Šulc 1, Zuzana Holubová 4, Lukáš Michal 2, Martin Kynčl 4, Jan Šanda 4, Alena Javůrková 1, Petr Marusič 1, Jakub Otáhal 2, 5, , Aleš Tomek 1,
Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol 1
Ústav patologické fyziologie 2. LF UK 2
Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze 3
Klinika zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol 4
Fyziologický ústav AV ČR 5
Úvod: Efekt rekanalizační léčby včetně mechanické trombektomie u pacientů s okluzí velké tepny jako léčby volby může ovlivňovat řada klinických a radiologických parametrů. Jejich znalost může ovlivnit léčebnou strategii zvláště v hraničních indikacích rekanalizačních metod. Cílem studie bylo zjistit parametry ovlivňující klinický efekt rekanalizační léčby u pacientů s okluzí velké tepny v přední cirkulaci. Metodika: U 231 pacientů s akutním ischemickým iktem na podkladě uzávěru velké tepny v přední cirkulaci vyšetřených výpočetní tomografií (CT) včetně perfuzního CT (CTP) a léčených rekanalizační léčbou kombinací intravenózní trombolýzy a intervenčního výkonu převážně ve standardním časovém okně 6 h byly z CTP vyšetření pomocí automatického software stanoveny rozsah jádra ischémie a ischemické penumbry, poměr ischemické penumbra a jádra. Lokalizace jádra a rozsah ischemie byla určen vyhodnocením objemových map pomocí The Alberta Stroke Program Early CT Score (ASPECTS). Dosažená rekanalizace byla hodnocena na konci intervenčního výkonu pomocí Modified Treatment in Cerebral Infarction (mTICI) kritérií. Klinický efekt byl hodnocen pomocí Rankinovy škály (mRS). Multivariantní logistickou regresivní analýzou zahrnující tyto radiologické parametry a klinická data byly určeny prediktory dobrého klinického efektu. Výsledky: U 14 pacientů byl zjištěn izolovaný uzávěr vnitřní krkavice (ICA), u 19 současně s uzávěrem kmene střední mozkové tepny (M1), u 132 izolovaný uzávěr M1, u 15 větvení střední mozkové tepny (M1/2) a u 52 uzávěr větve střední mozkové tepny (M2). Pouze u 10 pacientů byl intervenční výkon zahájen v extendovaném časovém okně nad 6 h (median 187 min). Úspěšné rekanalizace (mTICI 2b-3) bylo dosaženo u 190 pacientů (82%). Dobrého klinického výsledku hodnoceného s odstupem 3 měsíců (mRS 0-2) bylo dosaženo u 106 pacientů (46%). Nezávislými pozitivními prediktivními faktory byly úspěšná rekanalizace (O.R. 24,08 (6,35-91,29; p=0,0000)), negativními prediktivními faktory pak věk (O.R. 0,904 (0,869-0,940; p=0,0001)), tíže vstupního deficitu NIHSS (O.R. 0,84 (0,78-0,91);p=0,0000), diagnóza diabetes mellitus (O.R. 0,21(0,09-0,51;p=0,0003) čas do zahájení léčby (O.R. 0,997(0,995-0,999;p=0,004)) a velikost jádra ischemie (O.R. 0,990 (0,981-0,999;p=0,32). Ve skupině pacientů s úspěšnou rekanalizací se jako nezávislé prediktory příznivého outcome ukázaly pouze věk (O.R. 0,90(0,86-0,94;p=0,0000)), tíže vstupního deficitu NIHSS (O.R. 0,83(0,76-0,90;p=0,0000)), diagnóza diabetes mellitus (O.R. 0,21(0,08-0,53;p=0,0005) a doba do dosažení rekanalizace (O.R. 0,990(0,980-0,999;p=0,027)). Závěr: V predikci dobrého efektu léčby u pacientů s iktem v přední cirkulaci léčených ve standardním časovém okně je přínos hodnocení perfuzních parametrů nevelký. Pro predikci výsledného efektu v kontextu hraničních indikací rekanalizační léčby má větší význam zhodnocení klinických parametrů.
MUDr. Vladimír Rohan Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Vladimír Rohan , Ph.D.1, Prof. MUDr. Jan Baxa , Ph.D.2, MUDr. Filip Heidenreich 2, MUDr. Jolana Mračková , Ph.D.1, MUDr. Petr Ševčík , Ph.D.1, MUDr. Jiří Polívka , CSc.1, Mgr. Michal Friesl , Ph.D.3,
Neurologická klinika FN Plzeň a LF v Plzni UK 1
Klinika zobrazovacích metod FN Plzeň a LF v Plzni UK 2
Katedra matematiky, Fakulta aplikovaných věd ZČU Plzeň 3
Určení klinických, demografických či organizačních faktorů vedoucích k ovlivnění výsledného stavu pacientů po podání intravenózní trombolýzy, může vést ke změně v rámci prevence, léčby a organizace péče pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou. Cílem naší práce bylo zjistit ukazatele asociovány se špatným klinickým stavem pacientů po třech měsících od podání systémové trombolýzy v indikaci iCMP. Metodologie: V práci jsme zpracovali údaje pacientů zadané v RES-Q pro Českou republiku v roce 2022, hospitalizovaných pro iCMP a akutně léčených pomocí systémové trombolýzy. Pomocí analýzy dat byl sledován vztah mezi jednotlivými faktory a špatným výsledným klinickým stavem. Výsledky: Statisticky významné faktory asociovány s negativním ovlivněním tříměsíčního mRS po IVT při indikaci iCMP bez provedení mechanické trombektomie jsou: ženské pohlaví, hospitalizace pacienta na monitorovaném/standardním lůžku, věk, vstupní hodnota glukózy, předhospitalizační mRS, GCS, ASPECTS, NIHSS, velikost ischemického jádra, hypertenze, diabetes mellitus, síňová fibrilace, městnavé srdeční selhání, předchozí CMP, nemoc koronárních tepen nebo srdeční infarkt, přítomnost starého kortikálního a subkortikálního infarktu. Závěr: Určení nejvýznamnějších faktorů asociace je klíčové k nastavení dostatečné prevence a zlepšení péče o pacienty s iCMP tak, aby došlo ke zlepšení výsledného funkčního stavu pacientů a jejich schopnosti zařazení zpátky do běžného života.
Úvod: U pacientů s kryptogenní embolizační ischemickou cévní mozkovou příhodou (iCMP) bývá často zvažována jako možná příčina iktu nedetekovaná paroxysmální fibrilace síní (FS). Cílem studie bylo stanovit výskyt FS pomocí specifického diagnostického protokolu u pacientů s akutní iCMP, kteří byli léčeni mechanickou trombektomií (MT) pro uzávěr a. cerebri media (ACM). Metodika: Do prospektivní MCA-AF studie byli zařazeni konsekutivní pacienti s akutní iCMP léčení MT pro izolovaný uzávěr ACM v našem centru v letech 2022-2023. Všichni zařazení pacienti podstoupili v rámci studijního protokolu telemetrii na JIP, standardní 24hodinový EKG-Holter a ambulantní 4týdenní EKG-Holter monitoring. Získané výsledky byly srovnány s daty národní studie METRICS provedené v roce 2019, ve které nebyl použit žádný specifický protokol pro detekci FS. Výsledky: Z celkem 312 pacientů léčených endovaskulárně akutní iCMP v letech 2022-2023, byla u 202 z nich provedena MT pro izolovaný uzávěr ACM (segment M1/2). Do studie bylo zařazeno celkem 191 (47,1 % mužů, průměrný věk: 74,2 ± 11,8 let) pacientů. FS byla registrována celkem u 148 (77,5 %) z nich. 63 (33,0 %) pacientů mělo známou FS v době iktu a zbylých 125 pacientů podstoupilo studijní protokol. U 45 (23,6 %) pacientů byla FS zjištěna během hospitalizace, u 15 (7,9 %) na 24h EKG-Holteru a u 25 (13,1 %) během ambulantního dlouhodobého EKG-Holter monitoringu. U pacientů s FS byla častěji dosažena kompletní rekanalizace (TICI 3) po MT ve srovnání s pacienty bez FS (78,4 vs. 67,4 %; p=0,047). Pacienti v obou skupinách se nelišili ve věku (72,3 vs. 72,4 let, p=0.185) a v dobrém klinickém výsledku (mRS 0-2: 53,9 vs. 57,4 %, p=0.342) po MT. FS byla častěji registrována u pacientů v MCA-AF studii ve srovnání s výsledky studie METRICS (148/191, 77,5 % vs. 223/557, 40,1 %, p<0.0001). Závěr: FS byla registrována celkem u 77,5 % pacientů s akutní iCMP léčených MT pro uzávěr ACM. Použití specifického detekčního protokolu tak zvýšilo záchyt FS přibližně o 37 %. Poděkování: Práce byla podpořena grantem IGA LF UP_033_2024.
prof. MUDr. Daniel Šaňák Ph.D., FESO
Životopis není k dispozici
MUDr. Franc David
Životopis není k dispozici
prof. MUDr. Köcher Martin , PhD
Životopis není k dispozici
Mgr. Bulková Veronika, PhD
Životopis není k dispozici
MUDr. Fedorco Marián, PhD
Životopis není k dispozici
prof. MUDr. Daniel Šaňák , PhD1, MUDr. David Franc , PhD1, prof. MUDr. Martin Köcher , PhD2, Mgr. Veronika Bulková , PhD3, MUDr. Marián Fedorco , PhD4,
KKC, Neurologická klinika, LF UP a FN Olomouc 1
Radiologická klinika, LF UP a FN Olomouc 2
MDT – mezinárodní centrum pro telemedicínu, Brno 3
1. Interní klinika - kardiologická, LF UP a FN Olomouc 4
Úvod: Apixaban, edoxaban a rivaroxaban patria do skupiny priamych perorálnych antikoagulancií (Direct Oral Anticoagulants – DOAC). Uvedené liečivá predstavujú selektívne priame inhibítory aktivovaného hemokoagulačného faktora X, ktoré tvoria významný pilier prevencie embolickej ischemickej cievnej mozgovej príhody (iCMP) u pacientov s nonvalvulárnou atriálnou fibriláciou. Metodika: Predkladaný príspevok poskytuje na základe aktuálne publikovaných odborných literárnych zdrojov prehľad o farmakologických vlastnostiach DOAC, ich pôsobení v hemokoagulačnej kaskáde a aktuálnych metódach ich laboratórneho stanovenia. Príspevok je zároveň obohatený o praktické skúsenosti s laboratórnym stanovením plazmatických hladín DOAC v 24-hodinovom prevádzkovom režime v rámci prebiehajúcej pilotnej prospektívnej štúdie typu prípad-kontrola. Výsledky: Komplexné cerebrovaskulárne centrum Neurologickej kliniky Fakultnej nemocnice Trnava a Slovenskej zdravotníckej univerzity v Bratislave predstavuje v spolupráci s Hematologickým oddelením Fakultnej nemocnice Trnava jedno z mála slovenských pracovísk, ktoré poskytujú stanovenie plazmatických hladín DOAC v nepretržitom, 24-hodinovom režime. Priebežné výsledky prebiehajúcej pilotnej prospektívnej štúdie nasvedčujú, že uvedené vyšetrenie je esenciálne najmä v situáciách, v ktorých sa uvažuje o spôsobe liečby pacientov s akútnou iCMP s anamnézou užívania DOAC. Súhrn: Na základe aktuálnych poznatkov možno stanovenie plazmatických hladín DOAC považovať za dôležitý laboratórny marker pri rozhodovaní o spôsobe liečby pacientov s akútnou iCMP so súčasnou anamnézou užívania DOAC.
PhDr. Mgr. Katarína Pinčáková PhD.
PhDr. Katarína Pinčáková, PhD. pôsobí ako odborný asistent Katedry Laboratórnych vyšetrovacích metód v zdravotníctve na Fakulte zdravotníctva a sociálnej práce Trnavskej univerzity v Trnave a zastupujúca vedúca zdravotnícka laborantka Hematologického oddelenia Fakultnej nemocnice Trnava.
PhDr. Katarína Pinčáková , PhD.1, 2, , MUDr. Georgi Krastev , PhD.3, MUDr. Miroslav Mako , PhD.3, MUDr. Jozef Haring 3,
Katedra laboratórnych vyšetrovacích metód v zdravotníctve, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská univerzita v Trnave, Trnava 1
Hematologické oddelenie, Fakultná nemocnica Trnava, Trnava 2
Neurologická klinika Fakultnej nemocnice Trnava a Slovenskej zdravotníckej univerzity, Komplexné cerebrovaskulárne centrum, Trnava 3
Úvod: Základem včasné a cílené (rekanalizační) léčby cévní mozkové příhody (CMP) je včasné a dostatečně přesné odhalení příznaků, a to v rámci přednemocniční (posádky RZP) i nemocniční péče (lékaři urgentního příjmu, neurologové). Diferenciální diagnostika stavů, které svými příznaky CMP imitují (tzv. „stroke mimics“), je i přes významný pokrok v neurozobrazování obtížná. Ve snaze zlepšit diagnostiku „stroke mimics“ v prostředí urgentního příjmu byly validovány 4 „stroke mimics“ škály vycházející jak z anamnestických údajů, tak klinického nálezu i vitálních funkcí. Cíl: V prostředí české zdravotní péče (Fakultní nemocnice Ostrava, Nemocnice České Budějovice) prospektivně validovat dostupné škály pro „stroke mimics“ – FABS (absence poklesu ústního koutku, věk < 50 let, absence fibrilace síní, systolický tlak vstupně <150 mmHg, přítomnost pouze senzorického deficitu a anamnéza epilepsie), sFABS (simplified FABS: absence poklesu ústního koutku, věk < 50 let, absence fibrilace síní, systolický tlak vstupně <150 mmHg), TMS (TeleStroke Mimic Score: věk, přítomnost fibrilace síní, arteriální hypertenze, epilepsie, pokles ústního koutku a NIHSS>14) a Khan skóre (věk, přítomnost arteriální hypertenze/hyperlipidémie/diabetu mellitu/fibrilace síní, anamnéza migrény, epilepsie či psychiatrické diagnózy). Metodika: Jedná se o prospektivní bicentrickou validační studii, do které budou zahrnuti všichni pacienti, kteří byli léčeni podáním/provedením systémové trombolýzy ve 2 iktových centrech v České republice (Fakultní nemocnice Ostrava, Nemocnice České Budějovice) v období od června 2023 do prosince 2025. U všech těchto pacientů budou 2 nezávislými a zaslepenými hodnotiteli zhodnoceny výše zmíněné „stroke mimic“ škály a bude sledována a srovnána jejich diagnostická přesnost v odhalení „stroke mimics“ v přednemocniční péči.
Ing. Mgr. Simona Večerková DiS.
Životopis není k dispozici
Ing. Mgr. Simona Večerková , DiS.2, 3, , MUDr. Linda Machová , Ph.D.1, 3, , doc.MUDr. Ondřej Volný , PhD.1, 3, , MUDr Kateřina Dvorníková 1, 3, , doc.MUDr. Svatopluk Ostrý , PhD.5, PharmDr. Veronika Kunešová , PhD.3, MUDr. Martin Reiser 5, MUDr. Markéta Pavlínová 5, MUDr. Martin Čábal 1, MUDr Jaroslav Havelka 4, Ing. Petr Novobilský 4, Mgr. Marcela Ely , PhD.1, Lenka Bártová 5, Mgr. Adéla Kondé , PhD.6, 7, , prof. MUDr. Michal Bar , PhD.1, 3, ,
Neurologická klinika Fakultní nemocnice Ostrava, Ostrava 1
Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje, p.o., 2
Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava 3
Ústav zobrazovacích metod, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava 4
Neurologické oddělení, Nemocnice České Budějovice a.s. 5
Útvar náměstka ředitele pro vědu, výzkum a vzdělávání, Fakultní nemocnice Ostrava 6
Katedra aplikované matematiky, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Česká republika 7
ÚVOD Pacienti po CMP trpí řadou komplikací, jako jsou poruchy nálady, deprese, úzkost, které ale nejsou rutinně vyšetřovány. Mobilní aplikace CARES umožní sledovat zdravotní stav pacientů v rekonvalescenci po CMP prostřednictvím vyplnění klinicky relevantních testů samotnými pacienty. Dostupnost těchto údajů pro ošetřujícího lékaře má potenciál zlepšit léčbu těchto komplikací. CÍL Otestovat první verzi mobilní aplikace, konkrétně funkčnost, uživatelskou přívětivost a využitelnost pro klinickou praxi. Porovnat shodu výsledků standardizovaných klinických testů (mRS, modifikovaný Barthelův test, česká verze Stroke Specific Quality of Life a zdravotní dotazník PHQ9) vyplněných v aplikaci pacientem s hodnocením lékaře či jiného zdravotníka. METODIKA Jedná se o multicentrickou prospektivní studii realizovanou ve 12 centrech sítě STROCZECH. Do projektu jsou zařazovány osoby starší 18 let s CMP po podpisu IS. Sledované parametry: demografické a osobní údaje; sociální anamnéza, RES-Q parametry, místo pobytu po propuštění z nemocnice; NIHSS a mRS při dimisi, potřeba ošetřovatele, postižení kognitivních funkcí, deprese a antidepresiva anamnesticky. 4 testy pravidelně vyplňované v aplikaci po dobu 12 týdnů. Vizita tři měsíce po dimisi ověřuje, zda pacient používal aplikaci dle pokynů a je provedeno standardní vyšetření mRS. PILOTNÍ VÝSLEDKY Za rok 2023 bylo do studie zařazeno 155 pacientů (medián 62 let; 65 % muži). Aplikace byla nainstalována pouze 65 pacientům s průměrným mRS při dimisi 1,51 (medián 1) ve srovnání s pacienty bez aplikace, kde průměrná hodnota mRS byla 1,94 (medián 2). Plánovaná vizita proběhla u 52 z 61 (85,2 %), 1 zemřel, 8 nezastiženo/nedostavili se. Testy prostřednictvím aplikace kompletně vyplnilo 50 % pacientů. ZÁVĚR Průběžné výsledky ukazují, že 42 % pacientů si nechalo aplikaci naistalovat a z nich 80 % poskytlo prostřednictvím aplikace informace o výsledném klinickém stavu během tří měsíců po dimisi. To je o 12 % více než je kompletnost údajů z RES-Q za rok 2023. Ačkoliv aplikace není vhodná pro všechny pacienty, přesto má potenciál zlepšit informovanost lékaře o potížích pacienta po propuštění po CMP. Podpořeno sítí STROCZECH v rámci výzkumné infrastruktury CZECRIN (LM2023049) financované státním rozpočtem České republiky a z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR (reg. č. NU21-09-00548).
prof. MUDr. Robert Mikulík Ph.D.
Prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D.
VZDĚLÁNÍ A AKADEMICKÉ KVALIFIKACE
2018 Profesor Masarykova univerzita, Česká republika (Neurologie)
2011 Docent Masarykova univerzita, Česká republika (Neurologie)
2007 Ph.D. Masarykova univerzita, Česká republika (Neurologie)
2000 Atestace II. stupně (Neurologie), Masarykova univerzita, Česká republika
1997 Atestace I. stupně (Neurologie), Masarykova univerzita, Česká republika
1994 MUDr. Masarykova univerzita, Česká republika
ČLENSTVÍ V ORGANIZACÍCH
Světová iktová organizace (World Stroke Organization) – člen
Osvětový výbor Světové iktové organizace (World Stroke Organization Campaign Committee) - člen
Evropská iktová organizace (European Stroke Organisation - ESO) - člen
Výkonná rada Evropské iktové organizace (Executive Commitee of ESO) – bývalé členství
Výbor pro výuku iktových simulací při ESO (Simulation Education Committee of ESO) – člen
Řídící výbor ESO-EAST (ESO-EAST Steering Committee) – předseda
Iktová společnost střední a východní Evropy (Central and Eastern European Stroke Society – CEES) – člen
Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti – člen výboru sekce
CENY
5/2017 V květnu 2017 během konání Konference Evropské iktové organizace ocenění za svůj přínos v péči o cévní mozkové příhody cenou “Spirit of Excellence”. Cenu získal od Evropské iktové organizace a Angels Initiative za své dlouholeté a úspěšné aktivity v oblasti organizace péče o cévní mozkové příhody a jejich léčby na národní i mezinárodní úrovni.
6/2004 - 12/2005 Výzkumný pobyt Neurosonologie, Oddělení Neurologie, Univerzita v Texasu, Houston. Stroke Service.
Prof. MUDr. Robert Mikulík , Ph.D.1, 2, , Ing. MgA. Veronika Svobodová 1, Ing. Eliška Navrátilová 1, Mgr. Miroslav Vařecha , Ph.D.1, Ing. Václav Pasáček 1, MUDr. Martin Šrámek 3, Ing. Michal Lečbych 1, Bc. Eva Bendová 1, Mgr. Helena Ševčíková 1, Mgr. Helena Moravcová 1, Kristýna Znamenáčková 1, Mgr. Marcela Ely , Ph.D.1, Mgr. Zuzana Mezerová 1, Mgr. Veronika Gabrielová 1, Mgr. Karolína Šípová 1, 2, , PharmDr. Veronika Kunešová , Ph.D.1,
Cerebrovaskulární výzkumný program, Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 1
Neurologické oddělení, Krajská nemocnice T. Bati, Zlín 2
Neurologické oddělení, Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha, Praha 3
Cévní mozková příhoda (CMP) patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Přesto celospolečenský, ale i odborný lékařský vztah k primární i sekundární prevenci CMP je často liknavý. V cerebrovaskulární poradně se setkáváme zejména s cévně vysoce rizikovými pacienty. Optimální opatření sekundární prevence úzce souvisí se stanovením etiologie CMP, stejně jako důslednou monitorací a přísnou korekcí cévních rizikových faktorů. Zhoršená provázanost zdravotního a zdravotně-sociálního systému mnohdy velice znesnadňuje pacientům a jejich rodinám se v systému orientovat. To znemožňuje efektivně systém využívat a naplnit všechny možnosti, které potenciál kvalitní akutní péče pacientům nabízí. Význam cerebrovaskulární poradny by se tak neměl zúžit do kontroly klinického stavu a výsledků vyšetření po hospitalizaci. Měl by mít návaznost na poradenství sociální, rehabilitační, ergoterapeutické, stejně jako přesah i k jiným oborům - kardiologie, kardiochirurgie, interna, diabetologie, plicní, psychiatrie. Protože bez tohoto širokého multidisciplinárního propojení, zůstane péče o CMP vždy neúplná a nedostatečná. Cílem příspěvku je diskutovat současný stav cerebrovaskulární ambulantní péče a nabídnout možnosti, jak lze o cévně rizikové pacienty pečovat.
Přednáška "Cerebrum na cestě pacienta po CMP" představí významnou roli pacientské organizace Cerebrum v podpoře pacientů a jejich blízkých během cesty zpět do běžného života po cévní mozkové příhodě (CMP). Popíše hlavní činnosti Cerebra jako je: komunitní činnost, která pomáhá se socializací pacientů, podporuje a motivuje k aktivnímu životu poradenství – předávání praktických rad, sdílení informací a cenných zkušeností a někdy jen prosté naslouchání pacientovi osvětová činnost – zvýšení povědomí o tématu prevence a příznacích CMP členství v pacientských radách – prosazování zájmů pacientů v připomínkování zákonů oblasti zdravotnictví a sociální politiky, odstraňování nedostatků v návaznosti péče, spolupráce s některými nemocnicemi při zlepšování nemocniční péče, jednání s plátci zdravotní péče Závěr přednášky zdůrazňuje důležitost spolupráce pacientských organizací a zdravotnických odborníků. Jejich partnerství přispívá ke zlepšení kvality života pacientů, inovaci péče, identifikaci nedostatků a společnému hledání řešení optimalizace cesty pacienta s CMP.
Optimálna starostlivosť o pacienta po cievnej mozgovej príhode je zameraná na zabránenie opakovania mozgovej príhody, neskorých komplikácií, maximalizáciu funkčnosti a optimalizovanie kvality života. Skríning komplikácií (napr. depresia, kognitívne poruchy a riziko pádu) a neuspokojených potrieb je krátkodobou aj dlhodobou súčasťou starostlivosti po mozgovej príhode. Pokračujúca špecializovaná starostlivosť pozostáva z riadenia rizikových faktorov, ako je vysoký krvný tlak, fibrilácia predsiení, cukrovka, stenóza karotídy a dyslipidémia. Vybudovanou systematickou starostlivosťou sme dosiahli zlepšenie kvality poskytovania starostlivosti založenej na dôkazoch a optimalizáciu výsledkov.
MUDr. Andrea Petrovičová PhD.
.
MUDr. Andrea Petrovičová , PhD.1, MUDr. Gabriel Hajaš , PhD.1, MUDr. Helena Urcikánová 1, MUDr. Veronika Gašpareková 1,
Neurologická klinika, Fakultná nemocnica Nitra 1
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
