Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
V roku 2023 bola na Slovensku podľa Národného neurologického registra CMP potvrdená diagnóza CMP u 11 777 pacientov z toho ischemických cievnych mozgových príhod bolo 10 695 ( 91%) a hemoragických 1 075 (9%). Oproti roku 2022 bol zaznamenaný nárast o 3,3% v počte všetkých CMP. Muži mali signifikantne vyšší počet celkových CMP a tento trend pretrvával aj v podskupine ischemických a hemoragických CMP. Najvyšší výskyt CMP u mužov bol vo veku 65 – 74 rokov, u žien 75- 85 rokov. Podiel rekanalizačnej liečby predstavoval 29,2% ( rt-PA 17,7 % ; EVT 5,9% ; kombinovaná liečba rt-PA + EVT 5,6%). V dobrom výslednom funkčnom stave (mRš 0-2) bolo 6 809 pacientov (57,8%), mortalita bola 6,4 %. Do domáceho prostredia bolo prepustených 66,1% pacientov, pokračujúcu hospitalizáciu vyžadovalo 27,4% pacientov, z toho ústavnú rehabilitáciu 16,6 %, doliečovacie oddelenie 39,3 % a iné akútne lôžkové oddelenie 38,4%. Zo skupiny pacientov v zlom funkčnom stave (mRš 3-5) pokračovalo v následnej ústavnej starostlivosti 56% pacientov, z nich 14,2% na rehabilitačných oddeleniach, na doliečovacom 43,8% a na inom akútnom lôžkovom oddelení 37,4%. Skríning dysfágie bol zrealizovaný v rozsahu 93-100% podľa jednotlivých pracovísk. Fibriláciu predsiení malo 23,6 % pacientov, antikoagulačnú liečbu pri prepustení malo nasadenú priemerne 80,2% pacientov (medián 81,5%).
MUDr. Jozef Haring
Životopis není k dispozici
Jozef Haring 1,
Neurologická klinika FN Trnava s SZU 1
Abstrakt není k dispozici
Milan Vosko
Životopis není k dispozici
Milan Vosko 1,
Universitätsklinik für Neurologie, Kepler Uniklinikum, Linz 1
Abstrakt není k dispozici
Vladimír Nosáľ PhD., FESO
Životopis není k dispozici
Vladimír Nosáľ 1,
Neurologická klinika JLF UK a UNM Martin, Slovensko 1
V rámci přednášky budou představeny novinky v organizaci iktové péče v ČR, které připravuje výbor Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP.
doc. MUDr. Aleš Tomek Ph.D., FESO
doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO je absolventem 2. lékařské fakulty UK. Aktuálně je předsedou výboru Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP a jeho hlavním zájmem je optimalizace organizace iktové péče v ČR na základě monitoringu kvality péče.
Aleš Tomek 1,
Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP 1
ÚVOD Cievne mozgové príhody (CMP) vo vertebro-bazilárnom povodí ešte aj v súčasnosti predstavujú diagnostickú a terapeutickú výzvu. Ukazuje sa, že intravenózna trombolýza je bezpečná a má nižšiu mieru krvácavých komplikácií v porovnaní s predným povodím. Avšak benefit a bezpečnosť endovaskulárnej liečby (EVL) pri uzávere mozgovej cievy zadnej cirkulácie sú stále neisté a nie je dostatok dát ohľadne výsledného stavu v klinickej praxi. METODIKA V rokoch 2022-2023 sme sledovali pacientov s CMP v zadnej cirkulácii s uzáverom alebo kritickou symptomatickou stenózou arterie basilaris (AB), arterie vertebralis (AV) a arterie cerebri posterior (ACP), ktorí podstúpili endovaskulárnu liečbu (EVL). Ako primárny výstup sme si stanovili mRS 0-3 po 90 dňoch. Ako sekundárny výstup sme definovali symptomatické intrakraniálne krvácanie (sICH) do 48 hodín, včasnú mortalitu (do 48 hodín) a mortalitu do 90 dní. Naše výsledky sme vyhodnotili a zároveň porovnali s dostupnými publikovanými dátami. VÝSLEDKY Frekvencia mRS 0-3 o 90 dní bola 48%, sICH 4%, včasná mortalita 11% a mortalita do 90 dní 34%. V porovnaní vstupných mRS dát a mRS po 90 dňoch sme sledovali nárast priaznivého výsledku (mRS 0-3) o 29 %. V rámci faktorov, ktoré mohli mať vplyv na výsledný funkčný stav sme hodnotili vek, vstupné NIHSS, „time to groin“ a podanie IVT. V žiadnom z týchto parametrov osobitne sme nepozorovali štatisticky významnú lineárnu koreláciu so zmenou mRS. V rámci podrobnejšej analýzy dát sme hodnotili primárny a sekundárny výstup u jednotlivých ciev osobitne – uzáver / kritická stenóza AB v jej proximálnom, strednom a distálnom úseku, tandemových lézií; AV v jej extrakraniálnom a intrakraniálnom úseku a ACP v P1 a P2 úseku. Výsledky až na malé odchýlky korelovali s recentnými publikovanými dátami. ZÁVER Cieľom našej práce bolo zhodnotiť výsledky akútnej EVL v prípade uzáveru / kritickej symptomatickej stenózy cievy v zadnej cirkulácii, identifikáciu možných faktorov ovplyvňujúcich výsledný stav a porovnanie našich výsledkov s dostupnými dátami.
MUDr. Klaudia Šoltésová
Lekárka so špecializáciou v odbore neurológia, aktuálne zamestnaná na Neurologickej klinike UNLP Košice. Od roku 2022 študentka Master of Advanced Studies in Stroke Medicine v Berne. Absolventka 1. LF Univerzity Karlovej v Prahe v roku 2017. V rokoch 2017-2020 pracovala ako lekárka v špecializačnej príprave na neurologickom oddelení Nemocnice Freiberg v Nemecku. V rámci práce na Neurologickej klinike sa zameriava na akútny management a následnú liečbu cievnych mozgových príhod. Vo svojej špecializačnej práci sa venovala cievnym mozgovým príhodám vo vertebro-bazilárnom povodí.
MUDr. Klaudia Šoltésová 1, Prof. MUDr. Zuzana Gdovinová , CSc., FESO, FEAN1, MUDr. Jakub Fedorko 1, MUDr. Piotr Pedowski 1,
Neurologická klinika, UNLP Košice, SNP1 04011 1
Ischemická cievna mozgová príhoda bežne postihuje pacientov s malignitami. Indikácia IVT u týchto pacientov nie je jednoznačná, je možné ju použiť u pacientov s očakávaným prežívaním viac ako 6 mesiacov, ak nie je iná kontraindikácia k liečbe (koagulopatia, a pod.). Použitie mechanickej trombektómie sa javí ako racionálna alternatíva. Títo pacienti sú štandardne vylúčení z randomizovaných registračných klinických štúdií. Preto sú dostupné iba obmedzené údaje o účinnosti a bezpečnosti mechanickej trombektómie u pacientov s malígnym ochorením. Cieľom monocentrickej retrospektívnej observačnej štúdie bolo zistiť účinnosť a bezpečnosť endovaskulárnej liečby u pacientov s oklúziou veľkých a stredných tepien a malígnym ochorením a dáta porovnať s pacientami bez onkologického ochorenia.
MUDr Miroslav Mako PhD
Životopis není k dispozici
MUDr Miroslav Mako , PhD1, MUDr Georgi Krastev , PhD1, MUDr Romana Havranová 1, MUDr Jozef Haring , PhD1, 2, , MUDr Ján Haršány , EBIR3,
Neurologická klinika FN Trnava a SZU 1
Lekárska Fakulta Univerzity Komenského Bratislava 2
Rádiologická klinika FN Trnava 3
Úvod Transradiálny prístup je dlhodobo a úspešne využívaný pri kardiologických endovaskulárnych intervenciách. Pri endovaskulárnom ošetrení akútnej cievnej mozgovej príhody (CMP) a pri karotickom stentingu je dosiaľ zriedkavý, no prináša viacero výhod. V uplynulých štyroch rokoch sme v CINRE ošetrili z transradiálneho prístupu viac ako 120 pacientov - v príspevku uvádzame naše skúsenosti a dáta, ktoré sme podrobili jednoduchej štatistickej analýze. Metodika Napriek dominujúcemu transfemorálnemu prístupu pri endovaskulárnom ošetrení mozgových tepien sme v CINRE od roku 2018 využívali sporadicky transradiálny prístup. A to jednak pri ošetrení akútnej CMP (tj. pri mechanickej trombektómii), ako aj pri následnom ošetrení stenózy prívodnej mozgovej tepny, teda pri stentingu. Od roku 2023 sa podiel endovaskulárnych výkonov (spolu stenting prívodných mozgových tepien, mechanická trombektómia i endovaskulárne ošetrenie intrakraniálnych aneuryziem) z transradiálneho prístupu zvýšil na takmer 20%. V rámci sledovania a porovnania cievnych prístupov, ako primárny outcome sme stanovili úspešné dosiahnutie endovaskulárneho ošetrenia z daného prístupu. Ako sekundárny outcome sme sledovali čas trvania ošetrenia, počet a charakter komplikácii a efektivitu ošetrenia pri prístupe do predného alebo zadného povodia. Výsledky a záver Prínos transradiálneho prístupu je možné hodnotiť z hľadiska neurologického periprocedurálneho manažmentu pacienta, z hľadiska efektivity samotného výkonu, no v neposlednom rade aj z hľadiska ošetrovateľskej starostlivosti. V sledovanom období sme realizovali 130 ošetrení akútnej CMP (z toho 15 z transradiálneho prístupu) a 280 ošetrení prívodných mozgových tepien (z toho 120 z transradiálneho prístupu). Periprocedurálna neurologická starostlivosť o pacienta je pri transradiálnom prístupe jednoduchšia, pacient samotný je pokojnejší. Použitie analgosedácie je zriedkavejšie. Veľkým prínosom transradiálneho prístupu je možnosť dôkladného vyšetrovania hybnosti dolných končatín v prípade subtílnejších zmien v neurologickom statuse. U pacientov po mechanickej trombektómii je pri transradiálnom prístupe možné začať skôr a komplexnejšie rehabilitovať. Z pohľadu zdravotnej sestry a ošetrovateľskej starostlivosti je transradiálny prístup jednoznačne preferovaný (pri kardiologických intervenciách je komfort pacienta a efektivita ošetrovateľskej starostlivosti udávaná ako jedným zo zásadných faktorov, pre ktoré sa dlhodobo používa transradiálny prístup). Z pohľadu intervenčného rádiológa sa transradiálny prístup preferuje najmä v situácii, keď u pacienta možno predpokladať signifikantné aterosklerotického postihnutie panvového riečiska. Transradiálny prístup sa osvedčil pri liečbe akútnej CMP najmä pri ošetrení vo vertebrobazilárnom povodí. Čas trvania ošetrenia sa významne nelíšil. Počet komplikácii pri endovaskulárnom ošetrení sa pri výkonoch z transradiálneho prístupu (oproti transfemorálnemu prístupu) nezvýšil a počet závažných komplikácii sa znížil. Podľa zozbieraných údajov v našom centre je transradiálny prístup efektívny a bezpečný. Samotní pacienti tento prístup jednoznačne preferujú (a pri možnosti porovnania hodnotia ako neporovnateľne komfortnejší). Celkovo je využitie transradiálneho prístupu pri endovaskulárnom liečbe (akútnej CMP aj pri ošetrení prívodných mozgových tepien) možno hodnotiť veľmi pozitívne a tento prístup vhodne doplňuje možnosť komplexnej starostlivosti o pacienta.
Martin Kucharik
Promoval v roku 2006 na 1. lekárskej fakulte Karlovej Univerzity v Prahe. Špecializačnú skúšku z neurológie absolvoval v roku 2011 v Bratislave. Doktorandské štúdium ukončil v roku 2021 prácou na tému porúch stability u seniorov. Je autorom alebo spoluautorom 16 publikácii v domácich a zahraničných časopisoch. Venuje sa celému spektru neurológie, hlavnou oblasťou záujmu je cievna neurológa. Pracoval na Neurologickej klinike 1. LF UK a VFN v Prahe, na II. neurologickej klinike LF UK a UNB v Bratislave a v Národnom ústave srdcových a cievnych chorôb. Externe spolupracoval s Národným onkologickým ústavom v Bratislave. Od roku 2017 pôsobí rozvíja komplexnú endovaskulárnu starostlivosť spolu s teamom multiodborových špecialistov v nemocnici CINRE.
MUDr. Juraj Mikuláš 1,
Nemocnica CINRE 1
Úvod Trombóza mozkových splavů se sekundární komplikací může být život ohrožujícím stavem s obtížnou léčbou. Antikoagulační léčba má své limity a endovaskulární řešení je poslední možností. Prezentujeme případ kombinovaného přístupu k řešení vícečetné tormbózy splavů. Metodika Kazuistika popisu je případ pacientky (žena, 45let) s anamnézou schizofrenie, která byla přijata do spádové nemocnice po epileptickém záchvatu. Poslední tři dny trpěla na větší bolesti hlavy. Postupně dochází k progresi poruchy vědomí a pravostranné lateralizaci a afázii. Dle CT bylo nalezeno mohočetné krvácení (subarachnoideálmí kravácení,a drobné intracerebrální hematomy a drobný hemocefalus). Ct venografie ukázala okluzi sinus sigmoideus, sinus transversus vpravo, sinus sagitalis superior. I přes krvácení byla nasazena antikoagulační terapie nízkomolekulárním heparinem jako jediná terapeutická možnost. Pacientka byla přeložena do komplexního cerebrovaskulárního centra. Zde byla léčena kontinuální heparinizací a provedena parciální embolektomie všech splavů a zaveden katetr k lokální aplikaci Actilyse 20mg/20h. S odstupem 20h bylo provedena druhá endovaskulární intervence a za dalších 10hodin třetí s kompletní rekanalizací všech splavů. Po celou dobu současně probíhala kontinuální heparinizace. Na kontrolním CT se rozvinula drobná ischemie temporálně vpravo, bez hemoragické komplikace. Výsledek Klinický stav se upravil zcela k normě. Pacientka byla propuštěna na antikoagulační terapii domů. I přes kompletní vyšetření se dosud nepodařilo zjistit etiologii trombózy. Závěr Trombóza mozkových splavů se sekundárními komplikacemi (hemoragickými i ischemickými) je invadizující urgentní stav, který je nutné řešit. Endovaskulární léčba může být efektivnější při rozložení do několika výkonů v kombinaci s prolongovaným lokálním působením trombolytika.
Mudr. Ing. David Černík PhD, MBA
Životopis není k dispozici
MUDr. Ing. David Černík , Ph.D., MBA1, MUDr. Vojtěch Smolka 2,
Komplexní cerebrovaskulární centrum, Neurologie, Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, KZ as 1
Radiologická klinika Fakulty zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a. s., Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. 2
Úvod Endovaskulární léčba akutní cévní mozkové příhody způsobené tandemovou lézí v přední cirkulaci je v současnosti diskutovanou oblastí. Akutní zavedení karotického stentu bez antiagregační premedikace často vede k akutní okluzi stentu s těžkým klinickým dopadem. Naopak časná antiagregační nebo antikoagulační léčba po intravenózní trombolýze může vést k hemoragickým komplikacím. K časné reokluzi může také dojít, pokud je karotická tepna ponechána s reziduální stenózou pro elektivní léčbu. Naším cílem bylo analyzovat klinický výsledek pacientů s tandemovými lézemi (TL). Metodologie Do retrospektivní studie byli zařazeni pacienti, kteří v letech 2008–2022 podstoupili mechanickou trombektomii (MT). Většina podstoupila současně intravenózní trombolýzu (IVT). Neurologický deficit byl hodnocen pomocí škály National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS) a klinický výsledek pomocí modifikované Rankinovy škály (mRS). Symptomatické krvácení bylo hodnoceno podle kritérií SITS-MOST. Dosažená rekanalizace byla hodnocena pomocí stupnice Trombolysis in Cerebral Infarction (TICI). Výsledky Do studie bylo zařazeno 1350 pacientů. 225 pacientů podstoupilo MT pro tandemovou lézi (věk 72,9 ± 12,5 let, 52,4 % mužů). Úspěšné rekanalizace (TICI ≥ 2b) bylo dosaženo u 83,1 % (79,9 % ve skupině bez TL, p=0,269). Dobrého klinického výsledku (mRS ≤ 2) dosáhlo 54,7 % pacientů (43,4 % ve skupině bez TL, p=0,002). Relativně dobrého klinického výsledku (mRS ≤ 3) dosáhlo 61,8 % pacientů (50 % ve skupině bez TL, p=0,001). Mortalita (90 dní) byla 25,3 % (34,6 % ve skupině bez TL, p=0,007). Závěr Tandemová léze v přední cirkulaci je často obávaným nálezem u akutní cévní mozkové příhody. Endovaskulární léčba však může mít i zde výrazně dobrý klinický výsledek. Výsledky ukazují, že se jedná dokonce o podskupinu s nejlepší prognózou. Studie byla podpořena grantem IGA-KZ-2021-1-15
Mudr. Ing. David Černík PhD, MBA
Životopis není k dispozici
MUDr. Ing. David Černík , Ph.D., MBA1, MUDr. Jarmila Neradová 1, MUDr. Veronika Hliněná 1, MUDr. Filip Cihlář , Ph.D.2, Mgr. David Cihlář , Ph.D.3,
Komplexní cerebrovaskulární centrum, Neurologie, Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, KZ as 1
Radiologická klinika Fakulty zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, a. s., Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. 2
Katedra tělesné výchovy a sportu, Pedagogická Fakulta, UJEP v Ústí nad Labem 3
Úvod: Stav kolaterálneho riečiska mozgu determinuje rýchlosť progresie klinickej deteriorácie pacientov s ischemickou cievnou mozgovou príhodou. Včasná rekanalizačná liečba predikuje dobrý výsledný funkčný stav pacienta. Jedným z parametrov endovaskulárnej liečby, ktorý významne ovplyvňuje výsledný klinický stav pacienta je dosiahnutie tzv. "first pass efektu". Cieľ práce: Zistiť prediktory výsledného funkčného stavu pacientov, rozdelených do skupiny tzv. pomalých progresorov a rýchlych progresorov s prihliadnutím na rádiologické charakteristiky trombu, histologické zloženie extrahovaného trombu a ich vplyv na dosiahnutie "first pass efektu" a identifikovať signifikantné premenné, ktoré ovplyvňujú výsledný klinický stav u týchto dvoch skupín. Metodika: Retrospektívna analýza dát registra MTE centra FN Trnava u pacientov s ischemickou CMP v prednej cirkulácii s potvrdenou oklúziou terminálnej ACI, M1 alebo M2 segmentu ACM. Histologická analýza extrahovaných trombov po endovaskulárnom výkone, vyhodnocovaných digitálnou farebnou subtrakciou po sfarbení fosfowolfrámovým hematoxyllínom. Výsledky: Z celkového počtu 1146 pacientov od roku 2014 do mája 2022 bolo selektovaných 115 pacientov, ktorí mali dostupné histologické spracovanie trombov po endovaskulárnom výkone a súčasne spĺňalo rozdeľovacie kritérium na rýchlych a pomalých progresorov na základe hodnoty kolaterálneho skóre. Títo boli rozdelení do skupiny pomalých (56) a rýchlych (59) progresorov. Nebol zistený štatisticky signifikantný rozdiel medzi skupinami vo vzťahu k veku, pohlaviu , rizikových faktorov. Obdobne obe skupiny nemali signifikantne rozdielne zloženie extrahovaných trombov. Všetci pacienti dosiahli dobrú rekanalizáciu TICI 2b-3. Zloženie trombu neovplyvnilo dosiahnutie first pass efektu. Skupina rýchlych progresorov mala signifikantne nižšiu permeabilitu trombu, TAI skóre 16,57 ± 12,17 (p=0,017) . Rýchli progresori mali signifikantne dlhšie tromby 15,31 ± 7,02 (p=0,013). Pomalí progresori, ktorí nedostali rt-PA mali štatisticky signifikantne nižšiu šancu na dosiahnutie dobrého funkčného stavu (mRš 0-2). Záver: Rapídna deteriorácia klinického stavu u rýchlych progresorov v našom súbore bola podmienená nižšou permeabilitou trombu a jeho väčšou dĺžkou. V skupine pomalých progresorov predstavovalo nepodanie rtPA prediktor zlého výsledného funkčného stavu. V rámci celého súboru v korelácii dĺžky trombu a baseline NIHSS skóre existuje signifikantný vzťah s korelačným koeficientom 0,384 t.j. ak stúpne dĺžka trombu o 1mm, zvýši sa skóre NIHSS o 4,4 bodu.
MUDr. Jozef Haring
Životopis není k dispozici
MUDr. Jozef Haring 1, 2, , MUDr. Lucia Lebdušková 2, 3, , MUDr. Andrea Janegová , PhD.4, 5, , PhDr. Denisa Benedek Jakubcová , PhD.6,
1. Neurologická klinika, Fakultná nemocnica Trnava a SZU, Slovensko 1
2. Lekárska fakulta Univerzity Komenského, Bratislava, Slovensko 2
3. Rádiologická klinika, Fakultná nemocnica Trnava, Slovensko 3
4. Ústav patologickej anatómie, Lekárska fakulta Univerzity Komenského, Bratislava, Slovensko 4
5. Ústav patológie, Fakultná nemocnica Trnava, Slovensko 5
6. Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Trnavská univerzita v Trnave 6
Úvod: Karotický stenting (CAS) je jedna z možností liečby aterosklerotického ochorenia arteria carotis interna (ACI). Cieľom tejto štúdie bolo porovnať účinnosť a bezpečnosť jednovrstvových a dvojvrstvových karotických stentov u symptomatických a asymptomatických pacientov. Materiál a metodika: Jedná sa o monocentrickú, ne-randomizovanú, retrospektívnu štúdiu, do ktorej boli zaradení pacienti so závažnou symptomatickou alebo asymptomatickou stenózou ACI a podstúpili elektívny CAS počas sledovaného obdobia od Januára 2015 do Októbra 2022. V štúdii boli použité štyri rozdielne typy karotických stentov a to open-cell, closed-cell, hybridné a dvojvrstvové karotické stenty. Primárny koncový ukazovateľ bol výskyt súhrnných závažných komplikácií (MAE) ako je iCMP, úmrtie a infarkt myokardu. Sekundárny ukazovateľ bola miera restenózy a reziduálnej stenózy. Výsledky: Počas sledovaného obdobia bolo do štúdie zaradených 465 pacientov, ktorí podstúpili CAS. Úspešný CAS bol vykonaný u 98,3% pacientov. MAE boli zaznamenané iba u symptomatických pacientov s frekvenciou 1,7% (8/465) , nezávisle od použitého typu stentu. Neinvalidizujúca iCMP bola zaznamenaná u dvoch asymptomatických pacientov (0,4%). Restenóza bola zaznamenaná u 8 pacientov (1,7%) počas jedného roku od výkonu bez rozdielu v použitom dizajne stentu. Reziduálna stenóza sa vyskytla u 15 pacientov (3,2%) z čoho u 13 pacientov bola zaznamenaná po dvojvrstvových karotických stentoch (2,8%), čo sa ukázalo ako štatisticky signifikantné (p <0,001). Záver: Výskyt súhrnných závažných komplikácií po CAS nie je ovplyvnený dizajnom karotického stentu, avšak po implantácii dvojvrstvového karotického stentu existuje štatisticky signifikantná asociácia s reziduálnou stenózou. Pacienti po implantácii dvojvrstvového karotického stentu, budú mať až trinásť násobne zvýšené riziko rozvoja reziduálnej stenózy. Navyše, toto riziko sa zvyšuje v prítomnosti hrubokalcifikovanej stenózy ACI. Kľúčové slová: Karotický stenting, stenóza arteria carotis interna, dizajn stentu, súhrnné závažné komplikácie, restenóza, reziduálna stenóza.
MUDr. Ján Haršány
CURRICULUM VITAE
MUDr. Ján Haršány, EBIR
Veselovského 28
Trnava 917 01
Slovenská republika
Telefónne číslo: +421 905 242495
Email: jano.harsany@gmail.com
Osobné údaje:
Dátum narodenia: 27.08.1989
Miesto narodenia: Trnava, Slovenská republika
Národnosť: Slovenská
Vzdelanie:
1999-2007 - Gymnázium Angeli Merici, Trnava, Slovenská republika
2007-2013 - Lekárska fakulta Univerzity Komenského, Bratislava, Slovenská republika
22.11.2019 - Atestácia z odboru Rádiológia na Slovenskej Zdravotníckej Univerzite v Bratislave
1.9. 2019 – trvá – študent externej formy doktorandského štúdia na Lekárskej Fakulte Univerzity Komenského v Bratislave
23.3.2023 – úspešné absolvovanie skúšky s pridelením titulu EBIR (European Board of Interventional Radiology)
Práca:
Máj 2014-august 2014: sekundárny lekár na Neurologickom oddelení Fakultnej nemocnice v Trnave
September 2014 – november 2019: sekundárny lekár na Rádiologickej klinike Fakultnej nemocnice v Trnave
December 2019 – trvá: vedúci lekár pracoviska intervenčnej rádiológie Rádiologickej kliniky Fakultnej nemocnice v Trnave
September 2016 – 2022: odborný asistent na IFBLR UCM v Trnave
MUDr. Ján Haršány , EBIR1, 2, , MUDr. Lucia Lebdušková 1, 2, , MUDr. Matúš Hoferica 1, doc. MUDr. Andrej Klepanec , PhD., MPH, EBIR1, 2, , doc. MUDr. Pavol Janega , PhD.2,
1 Rádiologická klinika Fakultná nemocnica Trnava 1
2 Lekárska Fakulta Univerzita Komenského v Bratislave 2
Úvod: Podle současných doporučení pro léčbu akutního mozkového infarktu je intravenózní trombolýza (IVT) kontraindikována u pacientů s INR > 1,7. Hlavním důvodem je vysoké riziko život ohrožujících krvácivých komplikací. Metodika: Prezentujeme dvě kazuistiky pacientů s akutním mozkovým infarktem, kteří užívali warfarin a měli vstupní INR 1,85, resp. 1,91. Oba byli léčeni IVT (tPA), která následovala po přerušení antikoagulace infuzí 4 složkového koncentrátu protrombinového komplexu (4F-PCC). Účinnost a bezpečnost byly hodnoceny klinicky a kontrolním vyšetření mozku za 24 hodin po IVT. Výsledky: 76letá žena užívající warfarin pro mechanickou náhradu srdeční chlopně a 78letý muž užívající warfarin v sekundární prevenci po kardioembolické ischemické CMP při perzistující fibrilaci síní byli přijati do našeho iktového centra pro akutní ischemický iktus se středně těžkým neurologickým deficitem. Iniciální NIHSS u ženy kolísalo mezi 7-9 a u muže bylo 8. U obou nativní CT mozku vyloučilo krvácení a časné ischemické změny. CT angiografie neprokázala akutní okluzi velké mozkové tepny. Po podání 4F-PCC došlo k poklesu INR <= 1,4. Následně byla u obou pacientů provedena IVT (altepláza) se zlepšením neurologického deficitu. Kontrolní CT mozku neprokázalo intrakraniální krvácení a nevyskytlo se ani systémové krvácení. Při klinické kontrole za 3 měsíce po IVT byla mRS u ženy 0 a u muže 3. Závěr: Naše dva případy ukazují, že po zrušení antikoagulačního účinku warfarinu podáním 4F-PCC u pacientů s INR > 1.7, lze bezpečně a účinně provést IVT.
prim. MUDr. Jiří Neumann FESO
Životopis není k dispozici
MUDr. Zdvořilá Milena
Životopis není k dispozici
MUDr. Táboříková Alena
Životopis není k dispozici
MUDr. Jiří Neumann , FESO1, MUDr. Milena Zdvořilá 1, MUDr. Alena Táboříková 1,
Neurologické oddělení, Krajská zdravotní, a.s. - Nemocnice Chomutov, o.z. 1
Úvod: Intravenozní trombolýza (IVT) je účinnou léčbou akutní ischemické cévní mozkové příhody (iCMP), její podání je však zatíženo mnoha kontraindikacemi. Recentní podání nefrakcionovaného heparinu (UFH) je jednou z nich. Účinek UFH je však možno zrušit pomocí protaminu a potenciálně tak rozšířit skupinu pacientů kterým můžeme nabídnout IVT. Metody: Do analýzy byli zahrnuti pacienti, kterým byla v Nemocnici na Homolce (NNH) podána IVT po vyvázání UFH protaminem. Pacienti byli identifikováni fultextovým vyhledáváním v nemocničním informačním systému. Hodnotili jsme dávku a indikaci podání UFH, dávku alteplasy (na kg tělesné váhy), NIHSS před IVT a při dimisi, prodlení od vzniku příhody do podání trombolýzy. Dále přítomnost a charakter případného intracerebrálního krvácení na kontrolním CT (heidelbergská klasifikace) a nežádoucí účinky připsatelné protaminu. Výsledky: Od června 2022 (1. pacient) do dubna 2024 byla v NNH podána IVT celkem pěti pacientům po vyvázání účinku UFH protaminem. Po podání UFH 7400 (5000-15000) jednotek a vyvázání adekvátní dávkou protaminu (1IU protaminu na 1UI heparinu) byla podána IVT v dávce 0,68 (0.6-0,83) mg/kg, průměrně 90 (50-135) minut po vzniku příznaků. Iniciální NIHSS 15.2 (4-35) kleslo na 5.2 (0-18) při dimisi. UFH byl dvěma pacienům podán pro podezření na IM, zbylým třem při koronarografii. Symptomatické intracerebrální ani závažné somatické krvácení nevzniklo ani v jednom případě. U jednoho pacienta byly na kontrolním CT patrné nesplývající reperfuzní petechie v ischemické tkáni (HI1), u jednoho pacienta bylo zaznamenáno drobné krvácení z jazyka v průběhu IVT. Nežádoucí účinky připsatelné protaminu nebyly zachyceny. Závěr: Podání alteplázy po vyvázání UFH protaminem nebylo u našich pacientů doprovázeno závažnými komplikacemi a jeví se na tomto malém vzorku pacientů jako relativně bezpečné. U převážně intrahospitálních případů iCMP navíc postup umožňuje velmi časné podání IVT.
MUDr. Adam Jaroš MPhil.
Neurolog, Nemocnice na Homolce
MUDr. Adam Jaroš , MPhil.1, MUDr. Pavel Mencl 1, MUDr. Martin Kovář 1,
Neurologické oddělení Nemocnice na Homolce 1
Východiská a ciele: Súčasné usmernenia, ako aj súhrn charakteristických vlastností lieku Altepláza odporúčajú, aby v priebehu 24 hodín po intravenóznej trombolytickej liečbe (IVT) s rt-PA pri akútnej ischemickej cievnej mozgovej príhode (AIS) vyhnúť sa antitrombotickej liečbe (AT). Miera recidívy cievnej mozgovej príhody je nejasná z hľadiska včasného neurologického zhoršenia (END), ktorému by sme mohli predísť včasným podaním AT. Taktiež nepoznáme vplyv včasnej antitrombotickej liečby (eAT) do 24 hod. po IVT pre AIS na funkčný výsledok pacientov po 90 dňoch. Dizajn: Prospektívna monocentrická observačná kohortová štúdia. Metódy: Údaje boli zozbierané od konzekutívnych pacientov liečených alteplázou pre AIS v období od januára 2015 do januára 2023. Skúmali sme funkčný výsledok po 90 dňoch, riziko symptomatického intrakraniálneho krvácania (sICH) a úmrtnosť ako ukazovatele bezpečnosti, miera recidívy cievnej mozgovej príhody (END) u pacientov s eAT a so štandardnou antitrombotickou liečbou (sAT) po 24 hodinách po IVT . Výsledky: Do štúdie bolo zaradených 489 pacientov, z ktorých 278 (56,9 %) boli muži. Z nich 407 (83,2 %) pacientov dostávalo eAT. U všetkých účastníkov nedošlo k žiadnej sICH. Bol zaznamenaný významne vyšší počet pacientov s excelentným výsledkom (mRs 0-1) (211 (53,1 %) oproti 28 (34,6 %) (p=0,002, OR 0,47, 95 % CI: 0,28- 0, 76). Závery: eAT po IVT u pacientov s AIS neodhalila žiadne bezpečnostné obavy v porovnaní so sAT a preukázala významne vyšší podiel pacientov s excelentným funkčným výsledkom.
MUDr. Georgi Krastev PhD
Životopis není k dispozici
MUDr. Georgi Krastev , PhD.1, MUDr. Miroslav Mako , PhD.1, MUDr. Romana Havránová 1, MUDr. Kristína Andrašíková 1, MUDr. Jozef Haring 1,
Neurologická klinika FN Trnava a LF SZU, Bratislava 1
Mechanická trombektomie patří mezi nejúčinnější léčebné modality vůbec a zaznamenává velký rozvoj. Indikační kritéria se za poslední rok, po uveřejnění několika pozitivních studií, rozšiřují. Budou probrány výsledky těchto RCTs a jejich dopad na klinickou praxi, především u pacientů s nízkým ASPECTS a v prodlouženém časovém okně. Dalším okruhem je indikace trombektomie při nízkém NIHSS. Diskutována bude role PCT.
MUDr. Martin Kovář
Primář neurologického oddělení a vedoucí KCC Nemocnice Na Homolce.
Člen Výboru Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP.
Člen Vědecké rady STROCZECH.
Iktový neurolog, neurosonolog.
Zájem a směřování: organizace iktové péče, rekanalizace, EC-IC bypass, nemedikamentozní sekundární prevence CMP - indikace uzávěru PFO a ouška LS, karotické filtry.
Martin Kovář 1,
KCC Nemocnice Na Homolce, Praha 1
Andexanet alfa je první a jediný specifický přípravek pro reverzi účinku inhibitorů faktoru Xa (xabanů) a je jediným schváleným léčivem ke zvrácení antikoagulace těmito preparáty kvůli život ohrožujícímu či nekontrolovanému krvácení. V případě neurologie a neurochirurgie se jedná o život ohrožující krvácení intrakraniální. Podání andexanetu alfa je v případě spontánních intracerebrálních krvácení spojeno s dosažením efektivní hemostázy a nižší progresí objemu hematomu, ale také s vyšším rizikem rozvoje ischemického iktu. Zlepšení výsledného klinického stavu pacientů může být dosaženo kombinací jeho podání a neurochirurgické operace v indikovaných případech.
prof. MUDr. Roman Herzig Ph.D., FESO, FEAN
Životopis není k dispozici
Roman Herzig 1,
Neurologická klinika, Komplexní cerebrovaskulární centrum, LF UK a FN Hradec Králové, Hradec Králové 1
Amantadin (AMT) byl poprvé syntetizován a použit v 60letech minulého století jako antivirotikum proti viru chřipky A2. Následně byl AMT registrován pro léčbu Parkinsonovy choroby. Poté následovala celá řada experimentálních a klinických studií zaměřených na použití AMT v různých dalších terapeutických indikacích. Mechanismus působení AMT není dosud zcela objasněn, je známo především jeho antagonistické působení na N-methyl-D-aspartátový receptor, čímž zvyšuje syntézu dopaminu a jeho uvolňování ve striátu. V posledních letech se ukázalo, že AMT působí také na další molekuly a mozkové receptory; např. sigma I receptor, nikotinový receptor a fosfodiesterázový receptor. Proto je v posledních letech dále intenzivně zkoumáno působení AMT v mozku a jeho klinické použití. U pacientů s perzistující poruchou vědomí v důsledku traumatického poškození mozku vedla léčba AMT ke specifickým změnám metabolismu v postižených částech mozkové tkáně, což se následně projevilo klinickým zlepšením léčených pacientů. Výsledky několika recentních studií ukazují na možný pozitivní efekt AMT při regresi neurologického postižení a poruchy vědomí u pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou (CMP). Slibné výsledky přináší také pilotní výzkum zaměřený na ovlivnění kognitivních a řečových funkcí u pacientů po ischemické CMP pomocí AMT. Práce byla podpořena společností DESITIN PHARMA.
prof. MUDr. Daniel Šaňák Ph.D., FESO
Životopis není k dispozici
prof. MUDr. Daniel Šaňák , Ph.D., FESO1,
Neurologická klinika, LF UP a FN Olomouc 1
Transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS) je neinvazivní neuromodulační metodou, která se dostává do popředí zejména v neurologii, psychiatrii, neurorehabilitaci a algeziologii. V poslední dekádě se množí důkazy o potenciálním efektu tDCS v léčbě akutní CMP. Přednáška shrne aktuální poznatky z preklinických a klinických studií zkoumajících neuroprotektivní efekt tDCS v hyperakutní fázi ischemické CMP se zaměřením na koncept freezingu penumbry. Současně budou prvně prezentována originální data z recentně ukončené studie DICAST-SF.
MUDr. Matěj Slovák Ph.D.
Neurolog se zaměřením na cerebrovaskulární problematiku působící na Iktovém centru a oddělení neurointenzivní péče Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze. Pedagog na 1. LF UK. Absolvent Ph.D. oboru Neurovědy na 1. LF UK. Člen Cerebrovaskulární sekce ČSN ČLS JEP a člen výboru Neuropsychiatrického fóra. Majitel společnosti REBOX THERAPY s.r.o.
Matěj Slovák 1,
Iktové centrum a oddělení neurointenzivní péče, Neurologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze, Kateřinská 30, Praha 2 1
Úvod Cévní mozkové příhody (CMP) jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí a nejčastější příčinou invalidity. Jejich léčba je možná a spočívá v obnovení průtoku krve do mozku odstraněním krevní sraženiny v mozkové tepně. Čím je průtok obnoven dříve, tím je poškození menší, případně nemusí být vůbec žádné. Mobilní iktová jednotka (MSU) je záchranářský vůz vybavený počítačovým tomogramem (CT), dalšími tzv. point-of-care diagnostickými přístroji (např. pro rychlou analýzu krevních vzorků, ultrazvukovým přístrojem a podobně), telemedicínou a je obsluhován odborníky na léčbu cévní mozkové příhody a urgentní neurologii (buď přímo ve voze, typicky k provedení neurologického vyšetření, nebo vzdáleně radiology pro vyhodnocení CT). Na místě je také možné provést speciální zobrazení mozkových cév tzv. CT angiografii (CTA) pro zobrazení případného cévního uzávěru. V případě potvrzení diagnózy CMP je možné urychlit léčbu okamžitým zahájením trombolýzy a následným transportem pacienta do zdravotnického zařízení schopného provádět intervenční péči. Zlaté pravidlo iktové péče „čas je mozek“ platí do slova a do písmene. Koncept MSU byl vyvinut v Německu v roce 2008 a od té doby se rozšířil k používání v mnoha zemích na světě (v Německu, Norsku, Francii, Austrálii a Spojených státech). V současnosti již existuje mnoho vědeckých důkazů pro využití MSU v přednemocniční iktové péči. Na základě kvalitních dostupných důkazů byly vytvořeny klinické doporučené postupy (KDP) pro zapojení MSU do urgentní iktové péče. Na základě dostupných důkazu vytvořila European Stroke Organisation kvalitní klinický doporučený postup podle metodiky GRADE. Je doporučeno využití MSU pro vyšetření pacientů s podezřením na CMP v přednemocniční péči. Je doporučeno využití MSU pro péči o pacienty s cévními mozkovými příhodami, krvácením do mozku a tzv. mimikami CMP. Doporučen je další klinický výzkum využití MSU. Regionální záchranné služby by se měly soustředit na zvyšování kvality procesu péče tak, aby MSU byla dostupná co největšímu počtu pacientů s CMP. Metodika Prospektivní open-label kontrolovaná kohortová studie prvedená od 26/10/2024 do 24/12/2024 ve Zlínském kraji v oblastech Valašské Meziříčí a Vsetín. Pacienti byli ošetřeni v obvyklém režimu přednemocniřní neodkladné (fáze A1 a A2) nebo se zapojením MSU (fáze B). Kritéria zapojení do studie: • Dospělí pacienti ve věku ≥18 let • Volání zdravotnické záchranné služby na tísňovoulinku • Indikující diagnózy: CMP, epileptický záchvat, akutní vertigo, bolesti hlavy,porucha vědomínetraumatické etiologie • Informovaný souhlas pacienta nebo zákonného zástupce Výsledky Ve fázi B (zapojení MSU) od 15/11 do 4/12 bylo 54 výjezdů, ošetřeno 46 pacientů. Devět pacientů bylo směřováno do centrové péče, z toho osm do IC Zlín a jeden do KCC Ostrava. Šesti pacientům byla podáná přednemocnirní intravenózní trombolýza, jeden pacient byl transportován po prokázání okluze velké tepny CTA k mechanické trombektomii. Další pacienti byli směřováni na Interní nebo ARO oddělení Nemocnice Valašské Meziříčí, na Neurologické oddělení nemocnice Vsetín nebo ponecháni na místě. Ve fázi A1 (standarní reřim před zapojením MSU) od 26/10 do 14/11 bylo ošetřeno 64 pacientů, z toho sedm bylo směřováno do centrové péče, pět pacientů do IC Zlín a dva pacienti do IC Ostrava Vítkovice. Další pacienti byli směřováni na Interní oddělení Nemocnice Valašské Meziříčí, na Neurologické oddělení nemocnice Vsetín nebo ponecháni na místě. Ve fázi A2 (standarní reřim přednemocniční péče po fázi se zapojením MSU) od 5/12 do 24/12 bylo ošetřeno 42 pacientů, z toho sedm bylo směřováno do centrové péče, ctyři pacienti do IC Zlín a tři pacienti do IC Ostrava Vítkovice. Další pacienti byli směřováni na Interní oddělení Nemocnice Valašské Meziříčí, na Neurologické oddělení nemocnice Vsetín a Nový Jičín nebo ponecháni na místě. Závěry Předběžná analýza provozu a výsledků péče prokázala proveditelnost a bezpečnost zapojení hybridní MSU do provozu v rámci přednemocniční neodkladné péče v návaznosti na urgentní nemocniční a centrovou iktovou péči v náročných geografických podmínkách. Podrobnější analýza výsledků studie bude prezentována.
MUDr. Mgr. Radim Líčeník PhD
Životopis není k dispozici
MUDr. Mgr. Radim Líčeník , PhD, FESO, FRCP (London)1, 2, , Prof. Dr. Silke Walter , FESO3, prof. MUDr. Robert Mikulík , PhD, FESO4, MUDr. Dorián Pfeifer 1, Brittany Wells 5, 6, , Dr Andrea Schottek 3, Dr Monika Bachhuber 3, doc. MUDr. Ondřej Volný , PhD, FESO7, Mgr. David Pakizer 1, Mgr. Jiří Kozel 1, prof. Dr. Klaus Fassbender 3, Czech MSU Group Czech MSU Group 1,
1 Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje 1
2 North West Anglia NHS Foundation Trust, Acute Stroke Centre 2
3 Saarland University Hospital, Department of Neurology 3
4 Krajská nemocnice Tomáše Bati, Neurologické oddělení 4
5 East of England Ambulance Service NHS Trust, Velká Británie 5
6 University of Saarland, Německo 6
7 Fakutlní nemocnice Ostrava, Neurologická klinika 7
Register cievnych mozgových príhod (CMP) v Národnom centre zdravotníckych informácií (NCZI) existuje na Slovensku od r. 2010 a jeho vypĺňanie je povinné zo zákona. Prešiel viacerými úpravami, po poslednej je kompatibilný s registrom RES-Q do ktorého sa priamo transportujú dáta z registra. Do registra NCZI prispieva všetkých 43 nemocníc ktoré tvoria sieť nemocníc určených na liečbu CMP. REgistry of Stroke Care Quality - RES-Q je celosvetovo užívaná platforma pre monitorovanie a zlepšovanie kvality starostlivosti o pacientov s CMP. Projekt bol vytvorený v spolupráci s European Stroke Organisation (ESO), ako súčasť iniciatívy ESO-EAST (Enhancing and Accelerating Stroke Treatment). The Stroke Action Plan for Europe (SAP-E) - je celoeurópska iniciatíva, ktorú vytvorili ESO a aliancia Stroke Alliance for Europe (SAFE). Ide o najväčší projekt zameraný na CMP aký sa kedy v Európe uskutočnil, a stanovuje ciele na zlepšenie starostlivosti o cievnu mozgovú príhodu na celom kontinente do roku 2030. SAP-E zahŕňa sedem oblastí: primárnu prevenciu, organizáciu cievnej mozgovej príhody, služby, manažment akútnej cievnej mozgovej príhody, sekundárnu prevenciu, rehabilitáciu a hodnotenie výsledku a kvality cievnej mozgovej príhody a život po CMP. V rámci SAP-E existuje Stroke Service Tracker (SST) do ktorého sa zadávajú údaje o CMP z jednotlivých krajín (v SR je zdroj dát register NCZI) aby sa vytvoril obraz o kľúčových indikátoroch kvality (Key performance Indicators - KPI) v organizácii starostlivosti o CMP. Údaje z národného registra (NCZI) slúžia na hodnotenie kvality starostlivosti o cievnu mozgovú príhodu, porovnanie nemocníc v rámci krajiny, ich výsledky vieme využiť na zlepšenie starostlivosti v oblastiach ktoré sa javia ako problematické. Údaje z RES-Q slúžia takisto na hodnotenie kvality, na medzinárodné porovnanie, ich výhodou je, že sú dostupné kedykoľvek, za predpokladu že boli zadané, nevýhodou je, že väčšina krajín nemá údaje za celú krajinu, a preto porovnanie krajín celkom neodzrkadľuje starostlivosť v danej krajine. Údaje SAPE slúžia na medzinárodné porovnanie, na sledovanie plnenia Akčného plánu pre CMP na roky 2018-2030, obsahujú údaje za celú krajinu, žiaľ nie všetky krajiny majú dostatok dát na ich vyplnenie a preto je otázne nakoľko sú presné v krajinách kde nemajú register. Cieľom prednášky je na konkrétnych príkladoch ukázať ako funguje vzájomné prepojenie týchto troch registrov a prečo sú registre potrebné.
Prof. MUDr. Zuzana Gdovinová CSc., FESO, FEAN
Zuzana Gdovinová je prednostkou Neurologickej kliniky LF UPJŠ a Univerzitnej nemocnice L. Pasteura v Košiciach, prezidentkou Slovenskej neurologickej spoločnosti (SNeS) a bývalou predsedníčkou Cerebrovaskulárnej sekcie SNeS. V roku 2024 bola zvolená do Board of Directors ESO. Jej hlavným záujmom v neurológii sú cievne mozgové príhody a demencia. Publikovala 109 recenzovaných článkov registrovaných vo WoS, H-index 27. Je v Redakčnej rade European Stroke Journal a Českej a slovenskej neurológie a neurochirurgie. Na ESOC 2018 získala ocenenie „The Spirit of Excellence Award“ iniciatívy Angels ESO. Je Fellow of European Stroke Organisation a Felow of European Academy of Neurology, v rokoch 2019-2021 bola zástupcom SR v EAN, v roku 2022 bola zvolená za individuálneho delegáta v EAN. V rokoch 2000-2003 a 2007-2010 bola prodekankou pre medzinárodné vzťahy na Lekárskej fakulte Univerzity P.J.Šafárika v Košiciach. Je členkou Vedeckej rady LF UPJŠ a UPJŠ.
Doc., MUDr. Nosáľ Vladimír, PhD
Životopis není k dispozici
MUDr. Haring Jozef
Životopis není k dispozici
Prof. MUDr. Zuzana Gdovinová , PhD.1, Doc. MUDr. Vladimír Nosáľ , PhD2, MUDr. Jozef Haring 3,
Neurologická klinika LF UPJŠ a UNLP Košice 1
Neurologhická klinika JLF UK a UN Martin 2
Neurologická klinika, Fakultná nemocnica Trnava 3
Abstrakt není k dispozici
prof. MUDr. Robert Mikulík Ph.D.
Prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D.
VZDĚLÁNÍ A AKADEMICKÉ KVALIFIKACE
2018 Profesor Masarykova univerzita, Česká republika (Neurologie)
2011 Docent Masarykova univerzita, Česká republika (Neurologie)
2007 Ph.D. Masarykova univerzita, Česká republika (Neurologie)
2000 Atestace II. stupně (Neurologie), Masarykova univerzita, Česká republika
1997 Atestace I. stupně (Neurologie), Masarykova univerzita, Česká republika
1994 MUDr. Masarykova univerzita, Česká republika
ČLENSTVÍ V ORGANIZACÍCH
Světová iktová organizace (World Stroke Organization) – člen
Osvětový výbor Světové iktové organizace (World Stroke Organization Campaign Committee) - člen
Evropská iktová organizace (European Stroke Organisation - ESO) - člen
Výkonná rada Evropské iktové organizace (Executive Commitee of ESO) – bývalé členství
Výbor pro výuku iktových simulací při ESO (Simulation Education Committee of ESO) – člen
Řídící výbor ESO-EAST (ESO-EAST Steering Committee) – předseda
Iktová společnost střední a východní Evropy (Central and Eastern European Stroke Society – CEES) – člen
Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti – člen výboru sekce
CENY
5/2017 V květnu 2017 během konání Konference Evropské iktové organizace ocenění za svůj přínos v péči o cévní mozkové příhody cenou “Spirit of Excellence”. Cenu získal od Evropské iktové organizace a Angels Initiative za své dlouholeté a úspěšné aktivity v oblasti organizace péče o cévní mozkové příhody a jejich léčby na národní i mezinárodní úrovni.
6/2004 - 12/2005 Výzkumný pobyt Neurosonologie, Oddělení Neurologie, Univerzita v Texasu, Houston. Stroke Service.
Robert Mikulík 1,
Cerebrovaskulární výzkumný program, Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 1
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
