Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Abstrakt není k dispozici
Bc. Kovrzek Tomáš
Životopis není k dispozici
Tomáš Kovrzek 1,
1
Oddělení Následné intenzivní neurorehabilitace Mgr. Kateřina Rambousková NINR, Klinika anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice královské Vinohrady Úvod: Počet pacientů, kteří mají těžce poškozený mozek, neustále stoupá. Jedním z důvodů je uspěchaná doba a nepozornost v dopravních prostředcích. Zároveň se mnozí z nás těší zálibou v rizikových sportech. Počet zmíněných pacientů se zároveň zvyšuje díky značnému pokroku jak v urgentní neodkladné péči, tak i v intenzivní lékařské péči. Pacienti s těžkým, dříve smrtelným, poškozením mozku často přežijí, nicméně mnohdy s těžkými funkčními následky. Z etických a zdravotně-politických důvodů je základním požadavkem, aby tito pacienti dosáhli po ukončení akutní lékařské péče co nejlepší kvality života a soběstačnosti, která by jim umožnila opět najít svoje místo ve společnosti. Metodika: Začátkem roku 2024 jsme ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady spustili ve spolupráci s Klinikou rehabilitačního lékařství pilotní projekt VZP Následné intenzivní neurorehabilitace (NINR), který je prozatím provozován na 3 lůžkách resuscitačního oddělení Kliniky anesteziologie a resuscitace. NINR režim je sestaven dle specifik a požadavků pacientů s neurodeficitem, kdy multidisciplinární tým odborníků z řad rehabilitačních lékařů, intenzivistů, fyzioterapeutů, logopedů, ergoterapeutů a klinické psycholožky pro pacienty sestavuje speciální program, který trvá mnoho hodin denně. Pacienti mají speciální režim rehabilitačního ošetřovatelství s upraveným denním režimem. Přijímáme nemocné se strukturálním poškozením mozku, u kterých je rozumná naděje na prospěšnost rehabilitace. Akceptujeme i nemocné na umělé plicní ventilaci a v těžkých stavech. Naopak, časná indikace do NINR režimu, ideálně 7-10 den hospitalizace, a neodkladný start všech podnětů rehabilitace, je žádoucí. Klinický stav pacientů je pravidelně přehodnocován a v rámci pravidelných kazuistických seminářů referován v týmu odborníků. Následně je sestaven plán péče pro další týden. Výsledky V prozatím poměrně krátkém čase existence oddělení se můžeme těšit překvapujícím výsledkům, kdy prvních 5 našich pacientů odešlo na oddělení akutních rehabilitačních lůžek po svých. Jejich vstupní klinický stav vědomí, kromě 1 pacienta, byl vegetativní stav. Závěr Cíl a vize projektu Následné intenzivní rehabilitace je jasný. Návrat pacienta do kvalitního života bez izolace od společnosti, s minimální, raději však žádnou závislostí na komkoli v denních aktivitách života.
Mgr. Kateřina Rambousková DiS.
Životopis není k dispozici
Mgr. Kateřina Rambousková , DiS.1,
FNKV, KAR, Praha 10 1
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je rehabilitace procesem, který má umožnit osobám s postižením dosáhnout a udržovat optimální úroveň funkce, která je v souladu s jejich potenciálem. Tento proces zahrnuje širokou škálu intervencí zaměřených na léčbu, péči, prevenci, zlepšení funkčních schopností a adaptaci prostředí. Rehabilitace podporuje jednotlivce v jeho úsilí o získání nezávislosti, participaci ve společnosti a zlepšení celkové kvality života. Je to komplexní, velice personalizovaný proces. Cílem rehabilitace je dosažení nejvyššího možného fyzického, duševního a sociálního potenciálu. Pomáhá nejen jedinci s vrozeným, získaným, či akutním zdravotním problémem, ale i jeho rodině v dané situaci. Lidé, kteří strávili čas na jednotce intenzivní péče či na ARO, se potýkají se škálou nejen fyzických, ale i psychických potíží. Tyto symptomy jsou známy pod souhrným názvem PICS, post intensive care syndrom. Rehabilitace umožňuje tyto následky minimalizovat. Pre-rehabilitace je jedním z nástrojů rehabiliatce jak připravit pacienta na náročnou operaci. Umožňuje optimalizovat stav před daným výkonem, zrychlí rekonvalescenci a snižuje dobu pobytu na intenzivní péči. Soubor daných vyšetření stanoví pacientovi potřeby a fyzioterapeut sestaví cvičební plán na týdny předcházející hospitalizaci. Následná rehabilitace pomáhá pacientovi dosáhnout maximálního možného potenciálu. Tento komplexní proces pracuje s pacientem i jeho rodinou na dosažení jimi daných cílů a potřeb.
Martina Andrews-Rouckova
Krásu kliniky KARIM ve VFN a intenzivní péče jsem objevila v roce 2013, kdy jsem tam nastoupila na pozici fyzioterapeuta. Na klinice KARIM VFN v Praze pracuji s malou přestávkou dodnes.
Za svou kariéru fyzioterapeutky jsem měla možnost vyzkoušet si práci na rehabilitační klinice, na ambulanci i standadních lůžkách mnohých medicínských odborností. Měla jsem i to štěstí moct pracovat 4 roky v Londýně v dětské nemocnici Great Ormond Street Hospital for Chidren na pozici sesterského asistenta a asistenta fyzioterapie, pro Dubowitz Neuromuscular Center.
Martina Andrews-Rouckova 1,
VFN v Praze, klinika KARIM 1
Přístrojová a robotická rehabilitace se v posledních letech těší čím dál větší oblibě. Na ICU u nás využíváme mimo jiné nově přístroj Vibramoove a virtuální realitu (VR). Přístroj Vibramove spadá do kategorie robotické rehabilitace, využívá proprioceptivní funkční stimulaci (iluzorní pohyby). Terapii zahajujeme časně i u pacientů na ARO a JIP, a to vždy s ohledem na míru závažnosti klinického stavu a se souhlasem ošetřujícího lékaře či operatéra (ARDS, ECMO, závažnější břišní operace, polytrauma, spinální pacienti….). VR je počítačem vytvořená simulace trojdimenzionálního prostředí, které může být uživatelem vnímáno jako skutečné. VR nám v praxi pomáhá při procesu senzomotorického učení a zároveň podporuje neuroplasticitu. Je velmi oblíbená u pacientů na ICU, kdy nejčastěji využíváme program na podporu dechových funkcí, kognitivní a funkční trénink. Z našich zkušeností vnímáme i pozitivní vliv na psychiku pacientů díky simulovanému prostředí (les, pláž, vesmír, zahrada…). Součástí příspěvku budou ukázky z praxe.
Martina Stodůlková DiS.
Od roku 2000 pracuji jako fyzioterapeutka ve FN Ostrava. Jsem školitelkou fyzioterapeutů pro chirurgické obory a posledních 9 let se věnuji převážně rehabilitaci v intenzivní péči.
Martina Stodůlková 1,
Filip Hromádka, Iva Chwalková 1
Vliv tracheostomické kanyly (TK) na polykání je dlouhodobě diskutován. Mezi často zmiňovanými negativními dopady TK na polykání jsou uváděny příčiny jako snížená elevace hrtanu v důsledku ukotvení trachey způsobené zejména insuflací obturační manžety, komprese jícnu způsobená tlakem tracheostomické obturační manžety na stěnu jícnu, výrazný útlum addukčního reflexu hlasivek stejně jako senzitivity supraglottického a subglottického prostoru v důsledku nedostatečného průtoku vzduchu horními dýchacími cestami, postupný pokles aktivity adduktorů hlasivek či snížení subglottického tlaku vzduchu. Výše uvedená pozorování nejsou však konzistentní pro výraznou heterogenitu sledovaných souborů pacientů. Ačkoliv se jednotlivé studie ve svých závěrech zcela neshodnou, ukazuje se, že celkový zdravotní stav a komorbidity predisponují pacienta k dysfagii a aspiraci více než samotná TK. Rovněž dysfagie způsobená orotracheální intubací či umělou plicní ventilací komplikuje weaning, dekanylaci a v neposlední řadě i verbální komunikaci. Některé studie uvádí, že u recentně extubovaných pacientů je incidence intraglottické a subglottické inkompetence vyšší než 40 %. Inkompetence u pacientů vyžadujících tracheostomii se pohybuje mezi 50 až 84 %. Nezávisle na svém původu orofaryngeální dysfagie zvyšuje morbiditu a mortalitu pacientů, průměrnou délku hospitalizace a ekonomické náklady. Retrospektivní studie (Muhle P. et al 2021) 377 neurologických kriticky nemocných pacientů prokázala, že obnova polykání může vyžadovat podstatně více času než optimalizace respiračních funkcí potřebných pro weaning. Rovněž objektivizace polykání flexibilním endoskopem vedla k lepšímu načasování dekanylace. Prezentace je zaměřená na možnosti klinického vyhodnocení rizika aspirace tracheostomovaného pacienta a terapeutické možnosti obnovy bezpečného polykání. Jednou z perspektivních terapeutických možností je okluze tracheostomatu jednocestným mluvícím ventilem. Správně indikovaným pacientům mluvící chlopeň umožňuje verbální komunikaci, zlepšuje jejich spolupráci a podmínky pro obnovu bezpečného polykání salivace a eventuelně jedné či více konzistencí stravy. Vedle terapie poruchy polykání je stejně důležitá dechová rehabilitace zaměřená na zlepšení expektorace často s nutností mechanické podpory insuflace - exsuflace prostřednictvím Cough Assistu. Tento výstup vznikl v rámci programu Cooperatio - vědní oblast Neuroscience, MZ-ČR RVO- VFN 00064165 Všeobecná obecná fakultní nemocnice v Praze
Mgr. Hana Růžičková Ph.D.
Životopis není k dispozici
Hana Růžičková 1,
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, 1.LF UK a VFN Praha 1
Abstrakt není k dispozici
PhDr. Matošová Monika, MPH
Životopis není k dispozici
PhDr. Monika Matošová , MPH.1, Mgr. Natália Nagyová , MPH.1, PhDr. Daniela Rybárová , PhD., MPH.2,
II. KAIM SZU FNsP F. D. Roosevelta Banská Bystrica(SR) 1
OAIM FNsP J.A. Reimana Prešov (SR) 2
Vliv polohování a vertikalizace na delirium a prevenci jeho vzniku.
Mgr. ivana Nytra
Zdravotní sestra intenzivní péče.
PhDr. Tejkalová Kateřina
Zdravotní sestra intenzivní péče s akademickou činností.
ivana Nytra 1,
FN Ostrava, Karim 1
Obsah 1. Jak ICU delirium diagnostikujeme? 2. Zajímá mě víc 3. Naše praxe v roce 2024… Podpořeno grantem SV Lékařské fakulty Masarykovy univerzity: MUNI/A/1595/2023; MUNI/A/1551/2023 a Fakultní nemocnicí Brno, grantem MZ ČR - RVO (FNBr, 65269705).
MUDr. Marek Kovář
Pracuji jako anesteziolog a intenzivista ve Fakultní nemocnici Brno (FN Brno). Ve FN Brno jsem nejdříve působil na pracovišti dospělé medicíny KARIM. Od roku 2023 rozšiřuji své klinické a vědecké znalosti a schopnosti na Klinice dětské anesteziologie a resuscitace (KDAR). Od roku 2021 jsem studentem doktorského programu Anesteziologie, intenzivní medicíny a algeziologie LF MU s výzkumným zaměřením na problematiku spánku a deliria v intenzivní péči. Dále se můžeme osobně setkat na akcích pořádaných výukovým portálem AKUTNĚ.CZ, na postgraduálních simulačních kurzech Simulačního centra Masarykovy univerzity nebo se potkávat ve virtuálním prostředí webinářů Akutních střed.
Mgr. Antalová Natália
Životopis není k dispozici
Mgr. Natália Antalová 1, 2, 3, , MUDr. Marek Kovář 1, 4, ,
Klinika dětské anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 1
Ústav zdravotnických věd, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2
Ústav veřejného zdraví, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 3
Ústav simulační medicíny, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 4
Ovlivnění okolí pacienta. Správná komunikace a podpora.
Ondřej Ulrych
Životopis není k dispozici
Ondřej Ulrych 1,
KARIM 1 LF UK a VFN v Praze 1
Prožitek pacienta během pobytu v nemocnici má zásadní vliv na jeho celkové zdravotní zotavení. Pacientův strach a úzkost mohou ovlivnit nejen jeho psychický stav, ale i fyzickou a emocionální pohodu. U některých pacientů dochází k rozvinutí delirantního stavu, který má nejen vliv na jejich zotavení, ale také dopadá na jejich blízké. Pro všechny zúčastněné je to často děsivý zážitek. Příspěvek je vytvořen na základě rozhovoru s pacientkou, která si prošla delirantním stavem, a její dcerou. Umožní nám tak lépe porozumět jejich prožitkům a potřebám, které potřebujeme pro zvládnutí této situace, vytvoření prostředí pro minimalizaci jejich strachu a zvýšení bezpečí.
Mgr. Zuzana Pražáková
Od roku 2006 až dosud pracuje ve Všeobecné fakultní nemocnici na Klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny, jako všeobecná sestra se specializací IP a mentor na lůžkových odděleních. Profesně se zaměřuje na problematiku ošetřovatelské péče v intenzivní medicíně, tvorbě edukačních materiálů, standardů, videí a kurzů. Od roku 2008 je stálým lektorem specializačního vzdělávání sester v intenzivní péči (dříve ARIP) pořádané VFN Praha. Od roku 2020 je členkou Akreditační komise MZČR.
Zuzana Pražáková 1,
Klinika anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny, VFN Praha 1
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
