Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Úterý18.06.2024 | ||
| 08:00 - 15:30 |
Expozice vystavujících firem |
Registrace firem |
| 08:20 - 08:30 |
Zdravotnické prostředky v prevenci rizik infuzní terapie Zdravotnické prostředky v prevenci rizik infuzní terapie - Bc. Tomáš Kovrzek (10 min) |
Symposium |
| 08:30 - 10:00 |
Neurointenzivní péče Novinky v neuromonitoraci - M. Kolář (20 min) Neuronologie z pohledu intenzivisty - O. Brandejs (20 min) Specifika umělé plicní ventilace v neurointenzivní péči - T. Tyll (20 min) Prevence a terapie infekčních komplkací v neurointenzivní péči - V. Špatenková, M. Halačová (20 min) |
Ústní sdělení |
| 08:30 - 10:00 |
Etika a komunikace pro NLZP běh 1 Jan Maláska (Brno), Mgr. Večeřová (Brno) Workshop má za cíl seznámit účastníky s komunikací závažných zpráv pacientům s život ohrožujícím onemocněním. Během kurzu si budeme vysvětlovat a procvičovat základní principy komunikačních dovedností. Kurz by měl účastníkům pomoci překonat strach a poskytnout jim základní návody, které mohou dále rozvíjet.
Přivítání + výchozí kazuistika Etická dilemata v kazuistice? Jak se rozhodujeme v ICU týmu a jak zapojit pacienta Zásady komunikace, family meeting Rozdělení do skupin: Role playing - komunikace s rodinou Zpětná vazba od instruktorů a skupinová diskuze Psychosociální intervece a podpora rodiny, psychologie truchlení Závěr kazuistiky + Take home messages
|
Workshop |
| 08:30 - 10:00 |
Ultrazvukové techniky pro NLZP běh 1 Mário Pytel (Brno), Jana Pospíšilová (Ostrava) 15min Úvod: Co tam mám vidět? (M. Pytel) 4x15min Rotace přes praktické stanice ("hands-on") nácvik 4 stanice 4 ultrazvuky, 4 figuranti 1. Určení náplně močového měchýře tzv. (bladder scan) + základy FAST 2. Ultrazvuková asistence při kanylacích periferních žil: hledání na dobrovolnících, nácvik na modelu 3. Ultrazvuk žaludku: identifikace žaludečního obsahu + verifikace NG sondy 4. Ultrazvuk velkých žil: kompresní test na DVT a rozlišení tepna vs. žíla , nácvik PICC/midline na modelui |
Hands on |
| 08:30 - 10:00 |
Praktický kurz zavádění a péče o žilní vstupy běh 1 Anotace: Praktický kurz je věnován všem typům žilních vstupů, se kterými se můžete v intenzivní péči setkat. Workshop má záštitu Společnosti pro porty a permanentní katétry ČLS JEP.
Lektoři: Kletečka, Kulová, Vlasáková (Centrum cévních vstupů FN Plzeň), Nosková, Kubešová (Kanylační centrum VFN), Šenkyřík (IGEK FN Brno), Astapenko, Šmahel (FN HK)
Úvodní přednáška (15 min.): Jednotlivé typy žilních vstupů, jejich správné použití. Jak ošetřovat žilní vstup v roce 2024. Co můžu jako sestra zavádět a kde se to můžu naučit? (Kletečka)
Stanoviště:
|
Hands on |
| 08:30 - 10:00 |
Rehabilitace není jen fyzioterapie
Rehabilitace jako proces, nejen intervence - M. Andrews Roučková (20 min) Dysfagie u pacientů s tracheostomickou kanylou - rehabilitace pohledem logopeda - H. Růžičková (20 min) Přístrojová podpora v rehabilitaci na ICU - M. Stodůlková, I. Chwalková, TBA (20 min) Představení konceptu NINR - K. Rambousková (20 min)
|
Workshop |
| 08:30 - 10:00 |
SMAI - Review my case Předsedající: M. Klincová, F. Duška Kazuistiky s moderovanou diskusí. Status epilepticus? - Š. Třebová (10+20 min) Neuroleptický maligní syndrom? - K. Tlapáková (10 + 20 min) Pulmorenální syndrom? - M. Janků (10 + 20 min)
|
Ústní sdělení |
| 10:00 - 10:30 |
Coffee Break |
Coffee Break |
| 10:15 - 11:45 |
Obtížné diagnózy v intenzivní péči Předsedající: M. Matějovič, M. Nalos Bílý sen nebo noční můra? - J. Rulíšek (15 min) Co byste od antibiotik nečekali? - M. Matějovič (15 min) Můj pacient se nebudí - co teď? - J. Chvojka (15 min) Když srdce selhává a nevím proč - M. Nalos (15 min) Rychle progredující svalová slabost - P. Hollý (15 min)
|
Ústní sdělení |
| 10:15 - 11:45 |
Etika a komunikace pro NLZP běh 2 Program bude upřesněn. |
Workshop |
| 10:15 - 11:45 |
Ultrazvukové techniky pro NLZP běh 2 Mário Pytel (Brno), Jana Pospíšilová (Ostrava) 15min Úvod: Co tam mám vidět? (M. Pytel) 4x15min Rotace přes praktické stanice ("hands-on") nácvik 4 stanice 4 ultrazvuky, 4 figuranti 1. Určení náplně močového měchýře tzv. (bladder scan) + základy FAST 2. Ultrazvuková asistence při kanylacích periferních žil: hledání na dobrovolnících, nácvik na modelu 3. Ultrazvuk žaludku: identifikace žaludečního obsahu + verifikace NG sondy 4. Ultrazvuk velkých žil: kompresní test na DVT a rozlišení tepna vs. žíla , nácvik PICC/midline na modelui |
Hands on |
| 10:15 - 11:45 |
Praktický kurz zavádění a péče o žilní vstupy běh 2 Anotace: Praktický kurz je věnován všem typům žilních vstupů, se kterými se můžete v intenzivní péči setkat. Workshop má záštitu Společnosti pro porty a permanentní katétry ČLS JEP.
Lektoři: Kletečka, Kulová, Vlasáková (Centrum cévních vstupů FN Plzeň), Nosková, Kubešová (Kanylační centrum VFN), Šenkyřík (IGEK FN Brno), Astapenko, Šmahel (FN HK)
Úvodní přednáška (15 min.): Jednotlivé typy žilních vstupů, jejich správné použití. Jak ošetřovat žilní vstup v roce 2024. Co můžu jako sestra zavádět a kde se to můžu naučit? (Kletečka)
Stanoviště:
|
Hands on |
| 10:15 - 11:45 |
Delirium Předsedající: Z. Pražáková Diagnostika delirantních stavů - M. Kovář (15 min) Kroky založené na dôkazoch so zameraním na elimináciu delíria v intenzívnej starostlivost - M. Matošová (15 min) Slovo či farmaka v léčbě deliria - toť otázka - O. Ulrych (15 min) Jak zacvičit s deliriem - K. Tejkalová, I. Nytra, M. Káňová (15 min) Aby byl pacient v intenzivní péči stále člověkem - Z. Pražáková (15 min) |
Workshop |
| 10:15 - 11:45 |
Sepse Hemodynamická fenotypizace septického šoku - R. Kula (20 min) Imunologická fenotypizace septického šoku - V. Dostálová (20 min) Plazmaferéza u septického šoku - N. Petejová (20 min) Rizika tekutinových bolusů u septického šoku - R. Kula jr. (20 min) |
Ústní sdělení |
| 11:45 - 12:00 |
Zábavný Kahoot - aplikace ve vzdělávání KAHOOT -zábavná znalostní soutěž o hodnotné ceny , kde rozhoduje nejen zda odpovídáte správně, ale také jak rychle. A k tomu všemu fancy muzika. Kdo s námi pojedete, kdo s námi poletíte? |
Workshop |
| 12:00 - 13:30 |
HOT TOPICS - jak zajistit, aby nemocný přežil Intenzivní péči s nejlepším výsledkem? Předsedající: V. Šrámek, M. Balík Potřebují všichni nestabilní nemocní příjem na JIP? - V. Šrámek (20 min) Rapid Response Team - update - M. Balík (20 min) ICU trial - kdy ano a jak má vypadat? - P. Suk (20 min) Jak hodnotit výsledky intenzivní péče? - F. Duška (20 min)
|
Hlavní sdělení |
| 13:00 - 14:45 |
Oběd (3. patro, Bellevue) Pouze pro zájemce, extra hrazeno. |
Oběd |
| 15:30 - 17:30 |
Demontáž stánků |
Registrace firem |
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Tomáš Tyll PhD.
Životopis není k dispozici
MUDr. Tomáš Tyll , PhD.1,
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Ústřední vojenská nemocnice Praha, Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta 1
Vystavovatel
Abstrakt není k dispozici
Věra Špatenková Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Věra Špatenková , Ph.D.1, PharmDr. Milada Halačová , Ph.D.2,
JIP neurocentra, Krajská nemocnice Liberec 1
Oddělení klinické farmacie, Nemocnice Na Homolce 2
Vystavovatel
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Martin Kolář Ph.D.
Životopis není k dispozici
Martin Kolář 1,
Klinika anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha 10 1
Vystavovatel
Oddělení Následné intenzivní neurorehabilitace Mgr. Kateřina Rambousková NINR, Klinika anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice královské Vinohrady Úvod: Počet pacientů, kteří mají těžce poškozený mozek, neustále stoupá. Jedním z důvodů je uspěchaná doba a nepozornost v dopravních prostředcích. Zároveň se mnozí z nás těší zálibou v rizikových sportech. Počet zmíněných pacientů se zároveň zvyšuje díky značnému pokroku jak v urgentní neodkladné péči, tak i v intenzivní lékařské péči. Pacienti s těžkým, dříve smrtelným, poškozením mozku často přežijí, nicméně mnohdy s těžkými funkčními následky. Z etických a zdravotně-politických důvodů je základním požadavkem, aby tito pacienti dosáhli po ukončení akutní lékařské péče co nejlepší kvality života a soběstačnosti, která by jim umožnila opět najít svoje místo ve společnosti. Metodika: Začátkem roku 2024 jsme ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady spustili ve spolupráci s Klinikou rehabilitačního lékařství pilotní projekt VZP Následné intenzivní neurorehabilitace (NINR), který je prozatím provozován na 3 lůžkách resuscitačního oddělení Kliniky anesteziologie a resuscitace. NINR režim je sestaven dle specifik a požadavků pacientů s neurodeficitem, kdy multidisciplinární tým odborníků z řad rehabilitačních lékařů, intenzivistů, fyzioterapeutů, logopedů, ergoterapeutů a klinické psycholožky pro pacienty sestavuje speciální program, který trvá mnoho hodin denně. Pacienti mají speciální režim rehabilitačního ošetřovatelství s upraveným denním režimem. Přijímáme nemocné se strukturálním poškozením mozku, u kterých je rozumná naděje na prospěšnost rehabilitace. Akceptujeme i nemocné na umělé plicní ventilaci a v těžkých stavech. Naopak, časná indikace do NINR režimu, ideálně 7-10 den hospitalizace, a neodkladný start všech podnětů rehabilitace, je žádoucí. Klinický stav pacientů je pravidelně přehodnocován a v rámci pravidelných kazuistických seminářů referován v týmu odborníků. Následně je sestaven plán péče pro další týden. Výsledky V prozatím poměrně krátkém čase existence oddělení se můžeme těšit překvapujícím výsledkům, kdy prvních 5 našich pacientů odešlo na oddělení akutních rehabilitačních lůžek po svých. Jejich vstupní klinický stav vědomí, kromě 1 pacienta, byl vegetativní stav. Závěr Cíl a vize projektu Následné intenzivní rehabilitace je jasný. Návrat pacienta do kvalitního života bez izolace od společnosti, s minimální, raději však žádnou závislostí na komkoli v denních aktivitách života.
Mgr. Kateřina Rambousková DiS.
Životopis není k dispozici
Mgr. Kateřina Rambousková , DiS.1,
FNKV, KAR, Praha 10 1
Vystavovatel
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je rehabilitace procesem, který má umožnit osobám s postižením dosáhnout a udržovat optimální úroveň funkce, která je v souladu s jejich potenciálem. Tento proces zahrnuje širokou škálu intervencí zaměřených na léčbu, péči, prevenci, zlepšení funkčních schopností a adaptaci prostředí. Rehabilitace podporuje jednotlivce v jeho úsilí o získání nezávislosti, participaci ve společnosti a zlepšení celkové kvality života. Je to komplexní, velice personalizovaný proces. Cílem rehabilitace je dosažení nejvyššího možného fyzického, duševního a sociálního potenciálu. Pomáhá nejen jedinci s vrozeným, získaným, či akutním zdravotním problémem, ale i jeho rodině v dané situaci. Lidé, kteří strávili čas na jednotce intenzivní péče či na ARO, se potýkají se škálou nejen fyzických, ale i psychických potíží. Tyto symptomy jsou známy pod souhrným názvem PICS, post intensive care syndrom. Rehabilitace umožňuje tyto následky minimalizovat. Pre-rehabilitace je jedním z nástrojů rehabiliatce jak připravit pacienta na náročnou operaci. Umožňuje optimalizovat stav před daným výkonem, zrychlí rekonvalescenci a snižuje dobu pobytu na intenzivní péči. Soubor daných vyšetření stanoví pacientovi potřeby a fyzioterapeut sestaví cvičební plán na týdny předcházející hospitalizaci. Následná rehabilitace pomáhá pacientovi dosáhnout maximálního možného potenciálu. Tento komplexní proces pracuje s pacientem i jeho rodinou na dosažení jimi daných cílů a potřeb.
Martina Andrews-Rouckova rouckova1@gmail.com
Krásu kliniky KARIM ve VFN a intenzivní péče jsem objevila v roce 2013, kdy jsem tam nastoupila na pozici fyzioterapeuta. Na klinice KARIM VFN v Praze pracuji s malou přestávkou dodnes.
Za svou kariéru fyzioterapeutky jsem měla možnost vyzkoušet si práci na rehabilitační klinice, na ambulanci i standadních lůžkách mnohých medicínských odborností. Měla jsem i to štěstí moct pracovat 4 roky v Londýně v dětské nemocnici Great Ormond Street Hospital for Chidren na pozici sesterského asistenta a asistenta fyzioterapie, pro Dubowitz Neuromuscular Center.
Martina Andrews-Rouckova 1,
VFN v Praze, klinika KARIM 1
Vystavovatel
Přístrojová a robotická rehabilitace se v posledních letech těší čím dál větší oblibě. Na ICU u nás využíváme mimo jiné nově přístroj Vibramoove a virtuální realitu (VR). Přístroj Vibramove spadá do kategorie robotické rehabilitace, využívá proprioceptivní funkční stimulaci (iluzorní pohyby). Terapii zahajujeme časně i u pacientů na ARO a JIP, a to vždy s ohledem na míru závažnosti klinického stavu a se souhlasem ošetřujícího lékaře či operatéra (ARDS, ECMO, závažnější břišní operace, polytrauma, spinální pacienti….). VR je počítačem vytvořená simulace trojdimenzionálního prostředí, které může být uživatelem vnímáno jako skutečné. VR nám v praxi pomáhá při procesu senzomotorického učení a zároveň podporuje neuroplasticitu. Je velmi oblíbená u pacientů na ICU, kdy nejčastěji využíváme program na podporu dechových funkcí, kognitivní a funkční trénink. Z našich zkušeností vnímáme i pozitivní vliv na psychiku pacientů díky simulovanému prostředí (les, pláž, vesmír, zahrada…). Součástí příspěvku budou ukázky z praxe.
Martina Stodůlková
Od roku 2000 pracuji jako fyzioterapeutka ve FN Ostrava. Jsem školitelkou fyzioterapeutů pro chirurgické obory a posledních 9 let se věnuji převážně rehabilitaci v intenzivní péči.
Martina Stodůlková 1,
Filip Hromádka, Iva Chwalková 1
Vystavovatel
Vliv tracheostomické kanyly (TK) na polykání je dlouhodobě diskutován. Mezi často zmiňovanými negativními dopady TK na polykání jsou uváděny příčiny jako snížená elevace hrtanu v důsledku ukotvení trachey způsobené zejména insuflací obturační manžety, komprese jícnu způsobená tlakem tracheostomické obturační manžety na stěnu jícnu, výrazný útlum addukčního reflexu hlasivek stejně jako senzitivity supraglottického a subglottického prostoru v důsledku nedostatečného průtoku vzduchu horními dýchacími cestami, postupný pokles aktivity adduktorů hlasivek či snížení subglottického tlaku vzduchu. Výše uvedená pozorování nejsou však konzistentní pro výraznou heterogenitu sledovaných souborů pacientů. Ačkoliv se jednotlivé studie ve svých závěrech zcela neshodnou, ukazuje se, že celkový zdravotní stav a komorbidity predisponují pacienta k dysfagii a aspiraci více než samotná TK. Rovněž dysfagie způsobená orotracheální intubací či umělou plicní ventilací komplikuje weaning, dekanylaci a v neposlední řadě i verbální komunikaci. Některé studie uvádí, že u recentně extubovaných pacientů je incidence intraglottické a subglottické inkompetence vyšší než 40 %. Inkompetence u pacientů vyžadujících tracheostomii se pohybuje mezi 50 až 84 %. Nezávisle na svém původu orofaryngeální dysfagie zvyšuje morbiditu a mortalitu pacientů, průměrnou délku hospitalizace a ekonomické náklady. Retrospektivní studie (Muhle P. et al 2021) 377 neurologických kriticky nemocných pacientů prokázala, že obnova polykání může vyžadovat podstatně více času než optimalizace respiračních funkcí potřebných pro weaning. Rovněž objektivizace polykání flexibilním endoskopem vedla k lepšímu načasování dekanylace. Prezentace je zaměřená na možnosti klinického vyhodnocení rizika aspirace tracheostomovaného pacienta a terapeutické možnosti obnovy bezpečného polykání. Jednou z perspektivních terapeutických možností je okluze tracheostomatu jednocestným mluvícím ventilem. Správně indikovaným pacientům mluvící chlopeň umožňuje verbální komunikaci, zlepšuje jejich spolupráci a podmínky pro obnovu bezpečného polykání salivace a eventuelně jedné či více konzistencí stravy. Vedle terapie poruchy polykání je stejně důležitá dechová rehabilitace zaměřená na zlepšení expektorace často s nutností mechanické podpory insuflace - exsuflace prostřednictvím Cough Assistu. Tento výstup vznikl v rámci programu Cooperatio - vědní oblast Neuroscience, MZ-ČR RVO- VFN 00064165 Všeobecná obecná fakultní nemocnice v Praze
Mgr. Hana Růžičková Ph.D.
Životopis není k dispozici
Hana Růžičková 1,
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, 1.LF UK a VFN Praha 1
Vystavovatel
Abstrakt není k dispozici
prof. MUDr. Martin Matějovič Ph.D.
Životopis není k dispozici
Martin Matějovič 1,
LFUK a FN PLzeň 1
Vystavovatel
Úvod: Svalová slabost je u pacientů na jednotkách intenzivní péče (JIP) velmi časným příznakem. Pokud je to dominantní symptom, který vede k hospitalizaci či je dokonce svou rychlou progresí indikován k terapii na JIP, jeho diagnostika ve většině případů musí být velmi rychlá a terapie je často zavedena pouze na základě klinického vyšetření a bez znalosti výsledků komplementárních vyšetření. Svalová slabost vychází z postižení motorické dráhy v jakémkoliv jejím úseku. Ta vychází z buněk horních motorických neuronů v mozkové kůře a prochází mozkovým kmenem až k dolním motorickým neuronům v předních rozích míšních. Axon dolního motoneuronu se nazývá periferní motorický nerv, je terminálně spojen se svalem pomocí nervosvalové ploténky. Zpětně se tedy dá říci, že akutní svalová slabost může vzniknout na všech úrovních řízení hybnosti, tedy přímo postižením svalu, nervosvalového přenosu, anebo postižením nervového systému ať už periferního či centrálního. Onemocnění mohou bezprostředně ohrožovat pacientův život, pokud je postiženo dýchací svalstvo nebo autonomní nervový systém. Cíle: Cílem této přednášky je poskytnout přehled klinických jednotek, které se projevují převážně svalovou slabostí s rychlou progresí, jejich diagnostikou, terapií a diferenciální diagnostikou. Skutečnou svalovou slabost je třeba nejprve odlišit od subjektivní únavy nebo motorického postižení souvisejícího s bolestí při normální svalové síle. Diferenciální diagnostika svalové slabosti je rozsáhlá a zahrnuje neurologickou, revmatologickou, endokrinní, genetickou, lékovou nebo toxinovou a infekční etiologii. Pokud jde o topiku léze, pak typickým příkladem dominantně svalového postižení je myozitida nebo polékové myopatie, v případě nervosvalového přenosu je to myasthenia gravis. Častým onemocněním postihující periferní nervový systém je Guillianův-Barrého syndrom a pokud jde o centrální příčinu svalové slabosti, pak jde nejčastěji o cévní nebo autoimunitní onemocnění mozku či míchy. Pokud se u pacienta projeví příznaky centrální i periferní, pak je na místě uvažovat o amyotrofické laterální skleróze. Sarkopenie a frailty syndrom jsou klinické syndromy vyskytující se u seniorních pacientů, které se mohou projevovat generalizovanou slabostí. V diagnostice se uplatňuje na prvním místě klinické vyšetření, rovněž se zaměřením na další příznaky mimo slabost (bolest, postižení senzitivity, dysautonomie a abnormality hlavových nervů, jako je diplopie a dysfagie). Dále se využívá laboratorní a zobrazovací vyšetření a nezřídka je zapotřebí provedení elektromyografie. Počáteční management by měl vždy zahrnovat péči o dýchací cesty, dýchání a krevní oběh. Definitivní léčba by měla být vedena podle etiologie. Závěr: Vlivem akutního rozvoje svalové slabosti je velká část pacientů v neurointenzivní péči odkázána na přístrojovou podporu dýchání. Diagnostika léčitelných příčin by měla být řešena okamžitě, protože prodlení v léčbě může vést k trvalému neurologickému poškození, nebo může u těchto stavů zhoršit celkový výsledek léčby.
MUDr. Petr Hollý
MUDr. Petr Hollý promoval na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v roce 2016 a specializační vzdělávání v oboru Neurologie získal v roce 2022. Od roku 2016 pracuje jako lékař na Neurologické klinice a Centru klinických neurověd 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dále se podílí na pregraduální výuce forenzní genetiky na Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jeho profesní zájem je v oblasti extrapyramidových onemocnění a dále v oblasti iktové problematiky a neurointenzivní péče. Další směr zájmu je v oblasti genetiky a genetické prediktivní diagnostiky.
Dosud publikoval 3 původní práce, 4 přehledové práce a 2 sdělení z praxe.
MUDr. Petr Hollý 1, 2, ,
Iktové centrum a oddělení neurointenzivní péče, Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kateřinská 30, 128 21 Praha 2 1
Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Studničkova 4, 128 00 Praha 2 2
Vystavovatel
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Jiří Chvojka Ph.D.
Životopis není k dispozici
Jiří Chvojka 1,
JIP I.interní kliniky FN a LF UK v Plzni 1
Vystavovatel
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Jan Rulíšek Ph.D.
Životopis není k dispozici
Jan Rulíšek 1,
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK Praha 1
Vystavovatel
Abstrakt není k dispozici
PhDr. Matošová Monika, MPH
Životopis není k dispozici
PhDr. Monika Matošová , MPH.1, Mgr. Natália Nagyová , MPH.1, PhDr. Daniela Rybárová , PhD., MPH.2,
II. KAIM SZU FNsP F. D. Roosevelta Banská Bystrica(SR) 1
OAIM FNsP J.A. Reimana Prešov (SR) 2
Vystavovatel
Vliv polohování a vertikalizace na delirium a prevenci jeho vzniku.
Mgr. ivana Nytra
Zdravotní sestra intenzivní péče.
PhDr. Tejkalová Kateřina
Zdravotní sestra intenzivní péče s akademickou činností.
ivana Nytra 1,
FN Ostrava, Karim 1
Vystavovatel
Obsah 1. Jak ICU delirium diagnostikujeme? 2. Zajímá mě víc 3. Naše praxe v roce 2024… Podpořeno grantem SV Lékařské fakulty Masarykovy univerzity: MUNI/A/1595/2023; MUNI/A/1551/2023 a Fakultní nemocnicí Brno, grantem MZ ČR - RVO (FNBr, 65269705).
MUDr. Marek Kovář
Pracuji jako anesteziolog a intenzivista ve Fakultní nemocnici Brno (FN Brno). Ve FN Brno jsem nejdříve působil na pracovišti dospělé medicíny KARIM. Od roku 2023 rozšiřuji své klinické a vědecké znalosti a schopnosti na Klinice dětské anesteziologie a resuscitace (KDAR). Od roku 2021 jsem studentem doktorského programu Anesteziologie, intenzivní medicíny a algeziologie LF MU s výzkumným zaměřením na problematiku spánku a deliria v intenzivní péči. Dále se můžeme osobně setkat na akcích pořádaných výukovým portálem AKUTNĚ.CZ, na postgraduálních simulačních kurzech Simulačního centra Masarykovy univerzity nebo se potkávat ve virtuálním prostředí webinářů Akutních střed.
Mgr. Antalová Natália
Životopis není k dispozici
Mgr. Natália Antalová 1, 2, 3, , MUDr. Marek Kovář 1, 4, ,
Klinika dětské anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 1
Ústav zdravotnických věd, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2
Ústav veřejného zdraví, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 3
Ústav simulační medicíny, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 4
Vystavovatel
Ovlivnění okolí pacienta. Správná komunikace a podpora.
Ondřej Ulrych
Životopis není k dispozici
Ondřej Ulrych 1,
KARIM 1 LF UK a VFN v Praze 1
Vystavovatel
Prožitek pacienta během pobytu v nemocnici má zásadní vliv na jeho celkové zdravotní zotavení. Pacientův strach a úzkost mohou ovlivnit nejen jeho psychický stav, ale i fyzickou a emocionální pohodu. U některých pacientů dochází k rozvinutí delirantního stavu, který má nejen vliv na jejich zotavení, ale také dopadá na jejich blízké. Pro všechny zúčastněné je to často děsivý zážitek. Příspěvek je vytvořen na základě rozhovoru s pacientkou, která si prošla delirantním stavem, a její dcerou. Umožní nám tak lépe porozumět jejich prožitkům a potřebám, které potřebujeme pro zvládnutí této situace, vytvoření prostředí pro minimalizaci jejich strachu a zvýšení bezpečí.
Mgr. Zuzana Pražáková
Od roku 2006 až dosud pracuje ve Všeobecné fakultní nemocnici na Klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny, jako všeobecná sestra se specializací IP a mentor na lůžkových odděleních. Profesně se zaměřuje na problematiku ošetřovatelské péče v intenzivní medicíně, tvorbě edukačních materiálů, standardů, videí a kurzů. Od roku 2008 je stálým lektorem specializačního vzdělávání sester v intenzivní péči (dříve ARIP) pořádané VFN Praha. Od roku 2020 je členkou Akreditační komise MZČR.
Zuzana Pražáková 1,
Klinika anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny, VFN Praha 1
Vystavovatel
Abstrakt není k dispozici
Nadežda Petejová, doc. MUDr., Ph.D., MSc.
Životopis není k dispozici
Nadežda Petejová, doc. MUDr., Ph.D., MSc. 1,
Interní a kardiologická klinika FN Ostrava a LF OU, III. Interní klinika neurologická, revmatologická a endokrinologická LF UP Olomouc 1
Vystavovatel
Abstrakt není k dispozici
doc. MUDr. Vlasta Dostálová Ph.D., MBA
Životopis není k dispozici
Vlasta Dostálová 1,
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, LF UK v Hradci Králové a FN Hradec Králové, FZS, Univerzita Pardubice 1
Vystavovatel
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Roman Kula
Životopis není k dispozici
Roman Kula 1,
Krajská nemocnice Tomáše Bati, Zlín 1
Vystavovatel
Hemodynamická stabilizace pacienta v septickém šoku zahrnuje celou řadu terapeutických možnosti, od tekutinové resuscitace, přes vazopresorickou a inotropní podporu po použití va-ECMO. V rozporu s touto multimodální terapeutickou intervenci jsou monotematicky zaměřené SSC Guidelines, které dlouhodobě kladou důraz na agresivní úvodní tekutinovou resuscitaci, jako neoddělitelnou součásti resuscitace septického šoku. Obsahem zdělení je kriticky pohled na SSC Guidelines, kritický pohled na „fluid responsibilitu“, která je velice často (ne-li vždy) považována za ukazatel hypovolémie a praktický návod jak rozeznat čtyři základní hemodynamické fenotypy septického šoku: vazodilatační, hypovolemický, kardiogenní a septickou kardiomyopatii.
MUDr. Roman Kula CSc.
Životopis není k dispozici
Roman Kula 1,
KARIM FN a LF OU Ostrava 1
Vystavovatel
Hospitalizační mortalita většiny ICU syndromů (ARDS, sepse, polytrauma) klesá, nicméně stále častěji je klinickým výsledkem přežití pacienta ve stavu závislosti na okolí a disabilitě takového stupně, která neodpovídá jejich hodnotám. Do jaké míry je odložená mortalita a selhání funkčního výsledku léčby reflektována v EBM? Jak je to modifikováno v ČR, kde je situace specifická dostupností tzv. chronické resuscitační péče? Co víme o výsledcích intenzívní péče - akutní a chronické v ČR? Jaké jsou její výsledky a cena ve srovnání s ostatními zeměmi EU?
prof. MUDr. František Duška Ph.D.
Životopis není k dispozici
František Duška 1,
Klinika anesteziologie a resuscitace 3. LF UK a FNKV, Praha 1
Vystavovatel
Abstrakt není k dispozici
Vladimír Šrámek
Životopis není k dispozici
Vladimír Šrámek 1,
FNUSA v Brně, LFMU 1
Vystavovatel
Abstrakt není k dispozici
Pavel Suk
Životopis není k dispozici
Pavel Suk 1,
Anesteziologicko-resuscitační klinika, FN u sv. Anny v Brně 1
Vystavovatel
Abstrakt není k dispozici
doc. MUDr. Martin Balík Ph.D.
Životopis není k dispozici
Martin Balík 1,
1 LF UK a VFN 1
Vystavovatel
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
