Declaration
Dear Madam, Sir,
Please note that the websites you intend to access are not intended for the general public, as they contain technical information on medicinal products, including advertising messages relating to medicinal products. This information and communication is intended exclusively for professionals pursuant to Section 2a of Act No. 40/1995 Coll., Ie to persons authorized to prescribe or dispense medicinal products (hereinafter referred to as the expert).
Please note that if you are not an expert, you run the risk of endangering your health or the health of others if you misunderstand or interpret the information obtained, in particular advertising messages that may be part of this site, or used them to establish your own diagnosis or treatment, either in relation to yourself or in relation to other persons.
I declare:
If your statement is not true, we warn you that you are at risk of endangering your health or the health of others.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Only services that participant order by himself can be sponsored here:
Sponsoring of participants
Registration of exhibiting companies and their representatives
Exhibitors registration
Please start by entering your email address.
Your registration for this event was successful. To cancel or edit your registration please call +420 731 006 620 or send us email to martin.horna@mhconsulting.cz
You can check your order in your profile: My profile
Akutní pankreatitida je jednou z nejčastějších gastroenterologických indikací k hospitalizaci. V případě lehké edematózní pankreatitidy je průběh klinicky nezávažný a nedochází k lokálním komplikacím, naopak v případě těžké nekrotizující pankreatitidy dochází k lokálním komplikacím, které jsou klasifikovány dle revidované Atlantské klasifikace jako časné (akutní tekutinová a nekrotická kolekce) a pozdní (po 4 týdnech od začátku onemocnění, pseudocysta a ohraničená pankreatická nekróza). Techniky terapeutické endoskopie v podobě endosonograficky navigovaných přístupů se staly metodou volby v řešení symptomatických pozdních pankreatických kolekcí. V případě pseudocyst se volí prostá pseudocystogastro- nebo duodenostomie atraumatickými plastovými stenty, v případě ohraničených nekróz drenáž tzv. lumen apozičními stenty (LAMS), které umožňují (v případě potřeby) následnou endoskopickou nekrektomii. Další endoskopické techniky mohou být využity k řešení dysrupce pankreatického vývodu, akutní biliární pankreatitidy, komplikující kalkulózní cholecystitidy nebo komplikací levostranné portální hypertenze. Vzhledem k významné expert-dependenci a nutnosti komplexní a multioborové péče o nemocné s komplikovanými formami akutní pankreatitidy je vhodné tyto výkony soustředit do terciárních center.
doc. MUDr. Falt Přemysl, Ph.D., MHA
Doc. MUDr. Přemysl Falt, Ph.D. působí jako zástupce přednosty II. interní kliniky gastroenterologické a geriatrické FN a LF UP Olomouc. Jeho hlavním zájmem je terapeutická endoskopie, koloskopie, choroby pankreatobiliární oblasti a idiopatické střevní záněty. Přemysl Falt je vědeckým sekretářem Endoskopické sekce a členem výboru ČGS ČLS JEP.
doc. MUDr. Přemysl Falt , Ph.D., MHA1,
1
Abstract is not available
prof. MUDr. Válek Vlastimil, CSc., MBA, EBIR
CV is not available
Vlastimil Válek 1,
1
Vaskulární komplikace při pankreatitidě jsou relativně časté a bývají zatíženy vysokou morbiditou a mortalitou. Patří mezi ně zejména komplikace krvácivé (krvácení do pseudocyst, vznik pseudoaneurysmat, eroze tepen horního GIT) a žilní či tepenné okluze. Vzhledem k charakteru těchto komplikací jsou často endoskopické a chirurgické možnosti řešení limitované a endovaskulární intervenční výkony hrají v jejich řešení zásadní roli.
MUDr. Hustý Jakub, Ph.D.
CV is not available
MUDr. Jakub Hustý , Ph.D.1,
1
Perkutánní cholecystostomie má svoji úlohu jako jedna z možných terapeutických modalit v léčbě akutní cholecystitídy. Jedná se o metodu s vysokým technickým úspěchem a relativně nízkou incidencí komplikací, které však nejsou zanedbatelné. Jednu z hlavních rolí sehrává v případě kriticky nemocných pacientů a u pacientů, kteří nejsou vhodnými kandidáty pro chirurgickou léčbu, případně ji odmítají. Další možnou indikací je selhání konzervativní terapie. Zlatým standardem a definitivní léčbou akutní cholecystitídy je ve většině případů i nadále léčba chirurgická, povětšinou cestou laparoskopické cholecystektomie. V tomto sdělení prezentujeme vhodný postup diagnostiky a léčby akutní cholecystitídy metodou perkutánní cholecystostomie, s důrazem na selekci vhodných pacientů na základě medicíny založené na důkazech, v souladu s daty z nejvýznamnějších studií a guidelines zabývající se touto problematikou (zejména 2020 World Society of Emergency Surgery – updated guidelines for the diagnosis and treatment of acute calculous cholecystitis, dále Tokyo Guidelines 2018 a studie CHOCOLATE). V běžné klinické praxi se však ukazuje, že indikování jednotlivých léčebných metod v mezioborové spolupráci může být místy rozporuplné, až kontroverzní. Na základě našeho sdělení tedy vyvstává námět k diskuzi ohledně míry striktnosti dodržování doporučených postupů, oproti rozhodování na základě konkrétního situačního mezioborového konsenzu při indikování perkutánní cholecystostomie.
MUDr. Jakub Lípa
CV is not available
MUDr. Jakub Lípa 1, MUDr. Miroslav Šercl , Ph.D.1, MUDr. Veronika Mellanová 1, MUDr. Vít Machačka 1, MUDr. Ladislav Endrych 1,
Krajská nemocnice Liberec, a.s. – Centrum zobrazovacích metod, intervenční radiologie 1
Abstract is not available
Jiří Pánek
CV is not available
MUDr. Jiří Pánek 1,
FN Brno 1
Sekundární hypertenze tvoří 5 - 10 % všech hypertenzí. Jedná se často o závažnou, vůči léčbě rezistentní, formu hypertenze, která nezřídka pacienta ohrožuje nejprve subklinickými, a následně pak i vyjádřenými příznaky, respektive komplikacemi. Tyto důsledky špatně korigovatelné hypertenze zahrnují závažná onemocnění jako CMP, retinopatie, srdeční selhávání, poškození velkých cév, výrazně vyšší riziko infarktu myokardu a nefropatie. Většina sekundárních forem hypertenze je léčitelná a častokrát mohou vést i k uzdravení pacienta, a proto je nutné jim věnovat pozornost. Mezi nejčastější příčinu endokrinně podmíněné sekundární hypertenze, je primární hyperaldosteronismus. Zde se intervenční radiologie zásadně podílí na diferenciálně diagnostickém procesu určování typu primárního hyperaldosteronismu. Separované odběry z nadledvinných žil určí následnou terapii, především indikaci k operačnímu řešení, které většinou vede k úzdravě pacienta bez nutnosti následné terapie, nebo alespoň k dobře terapeuticky kompenzovatelnému onemocnění. Separované odběry jsou sice intervenčně poměrně jednoduchým výkonem, nicméně malá četnost těchto výkonů a velká variabilita a anatomické poměry ústí především pravé suprarenální vény, vedou v někdy i k neúspěchu. Ve VFN od roku 2002 provádíme selektivní odběry u každého pacienta souhlasícího s potenciální možnou operací. Výjimku tvoří pouze pacienti pod 35let s jednoznačným jednostranným ložiskem verifikovaným na CT či MR a jasným laboratorním obrazem. Vlastní separované odběry jsou prováděny po celonočním ležení (za účelem vyloučení aktivace systému renin-angiotenzin-aldosteron) v ranních hodinách bez stimulace ACTH. U vlastních odběrů hodnotíme index selektivity a lateralizační index. Index selektivity je poměr kortizolu v adrenální žíle vůči periferii, za úspěšnou hodnotu považujeme index nad 2 (v naší laboratoři využíváme rychlé stanovení této hladiny: tj. do 90 min). Lateralizační index je poměr aldosteronu a kortizolu jedné strany vůči poměru aldosteronu a kortizolu na druhé straně. K indikaci adrenalektomie by měla být hodnota tohoto indexu vyšší než 4. Index mezi 3-4 by pak měl být podpořen supresí aldosteronu na nedominantní straně. Hodnocení odběrů adrenálních žil vyžaduje multidisciplinární přístup s úzkou spoluprací s endokrinology. Komplikace tohoto intervenčního výkonu jsou v centrech malé, pohybují se v rozmezí 0,5-2 %. Ve sdělení bude provedení separovaných odběrů prezentováno v několika kazuistikách.
MUDr. Forejtová Lubomíra
CV is not available
MUDr. Lubomíra Forejtová 1,
1
Portálna hypertenzia je najčastejšia komplikácia cirhózy pečene, ktorá vedie k vzniku gastroezofageálnych varixov. Krvácanie z gastroezofageálnych varixov je závažnou komplikáciou portálnej hypertenzie, ktorá môže viesť k úmrtiu pacientov aj napriek najlepšej dostupnej liečbe. Výskyt gastrických varixov je v porovnaní s ezofageálnymi varixami menší, udávaný okolo 20% v dospelej populácii. Intervenčná rádiológia v súčasnosti poskytuje v závislosti od príčiny vzniku gastrických varixov viaceré endovaskulárne možnosti v liečbe pacientov s krvácajúcimi gastrickými varixami ako transjugulárny intrahepatálny portosystémový shunt (TIPS), embolizácia sleziny, rekanalizácia portálnej/splenickej vény a rôzne formy retrográdnych transvenóznych obliterácií ako balónová retrográdna transvenózna obliterácia (BRTO), plugom asistovaná retrográdna transvenózna obliterácia (PARTO), koilami asistovaná retrográdna transvenózna obliterácia (CARTO) alebo balónová antegrádna transvenózna obliterácia (BATO). Najstaršiu metodiku v transvenóznych obliteráciách predstavuje BRTO, kde sa používa niekoľko hodín insuflovaný balónový oklúzny katéter v oblasti gastrorenálneho shuntu s aplikáciou sklerotizačnej látky do gastrických varixov. Pri CARTO sa namiesto balóna na permanentný uzáver gastrorenálneho shuntu využívajú koily, pri PARTO zase cievna zátka, čím sa skracuje celkový čas potrebný na uzáver varixov, resp. dĺžka zákroku. Pri BATO sa využíva antegrádny prístup ku gastrickým varixom cez portálnu vénu v prípade, že neexistuje gastrorenálny shunt alebo ako doplnok ku klasickému BRTO/CARTO/PARTO. Pri plánovaní endovaskulárneho výkonu u pacientov s gastrickými varixami sa na presné posúdenie gastrorenálnych shuntov ako aj priechodnosti splenickej a portálnej vény využíva CT angiografické alebo MR vyšetrenie. Cieľom tejto prezentácie je poskytnúť prehľad o jednotlivých možnostiach transvenóznych obliterácii v liečbe pacientov s gastrickými varixami ako aj našich skúseností s touto problematikou.
doc. MUDr. Andrej Klepanec Ph.D., MPH, EBIR
CV is not available
Andrej Klepanec 1,
Rádiologická klinika, Fakultná nemocnica Trnava 1
Hluboká žilní trombóza (HŽT) je vážné a poměrně časté onemocnění. Společně s infarktem myokardu a cévní mozkovou příhodou patří k nejčastějším postižením kardiovaskulárního systému. Většinou vzniká na dolních končetinách a pánvi. Závažnost HŽT spočívá v možnosti vzniku život ohrožující plicní embolie a vzniku chronické žilní insuficience označované jako posttrombotický syndrom (PST). Standardní léčbou akutní HŽT zůstává antikoagulační terapie. U nadále symptomatických pacientů se stávají rutinní metodou léčby endovaskulární výkony. Endovaskulárně můžeme řešit jak základní onemocnění, tak i komplikace HŽT, jako masivní plicní embolizaci. Endovaskulární léčba zahrnuje kromě lokálního podání trombolytika také mechanickou trombektomii (EMT), či jejich kombinaci. EMT zaujímá významné místo především u pacientů s kontraindikací k prolongované trombolytické léčbě. Řešením reziduálních hemodynamicky významných lézí je PTA s nebo bez implantace stentu. Zavedením endovaskulární léčby HŽT došlo k potlačení chirurgické trombektomie. K agresivnější endovaskulární léčbě jsou indikováni symptomatičtí pacienti s akutní iliofemorální trombózou (≤ 10 dnů od začátku symptomů) nebo s phlegmasia cerulea dolens. Agresivnější postup je volen rychleji u mladých a vysoce aktivních pacientů. Vždy je nutno zvážit zavedení dočasného kaválního filtru. Úspěšnost endovaskulární léčby je vysoká, jednoroční průchodnost u iliofemorální trombózy činí více 80 %. Je zřejmé, že budoucnost je především v mechanických výkonech, které zkracují výrazně dobu hospitalizace a snižují riziko především krvácejících komplikací. Bohužel stále studie zahrnující EMT jsou limitovány počty pacientů. Nejnovějším, velmi slibným zařízením k mechanické trombektomii iiofemorální trombózy je trombektomický systém ClotTriever INARI, který je určený k odstranění trombů u osob starších 18 let. Doba k použití tohoto systému zahrnuje i starší postižení, více než 6 týdnů. Výhodami jsou ukončení procedury během jednoho sezení, téměř kompletní odstranění trombu ve více než 90 %, krevní ztráty v průměru 40 ml. Z toho vyplývají i ekonomické výhody, včetně rychlého návratu k běžným aktivitám. Možnosti využitý tohoto systému v ČR se nyní diskutují s VZP.
prof. MUDr. Roček Miloslav, CSc.
CV is not available
prof. MUDr. Miloslav Roček , CSc.1,
1
Erektilní dysfunkce může mít celou řadu příčin, jednou z nich je také skupina vaskulární, které lze rozdělit na arteriální a žilní. Venogenní dysfunkce je způsobena vysokým odtokem krve z penisu (především tedy kavernózních těles), a tak neschopnosti udržení erekce i při dobrém arteriálním přítoku. Diagnostika spočívá zejména ve vyloučení jiných faktorů (psychogenní, hormonální), sonografickém vyšetření penisu s hodnocením průtoku a případně CT kavernosografii. Tu provádíme z punkce kavernózního tělesa, kdy postupně aplikujeme injektorem fyziologický roztok postupně se zvyšující rychlostí až do dosažení adekvátní erekce a následně stejnou rychlostí aplikujeme ředěnou jodovou kontrastní látku. Únik povrchovými žílami je následně možné ošetřit chirurgicky, pánevní žíly pak lze uzavřít endovaskulárně. Intervenci provádíme z povrchové žíly na paži a retrográdně katetrizujeme cílové žíly co nejblíže k penisu, které následně uzavíráme Aethoxysklerolovou pěnou; případně prográdně z chirurgicky vypreparované v. dorsalis penis s jejím následným podvazem. Výkony provádíme od roku 2018, CT kavernosografie jsme provedli u téměř 30 pacientů a intervence u 10 pacientů, v několika případech opakovaně. Efekt bývá zpravidla dobrý, často ale jen dočasný.
MUDr. Padrta Tomáš
CV is not available
MUDr. Tomáš Padrta 1,
1
Hovoříme-li o centrálním žilním řečišti, máme na mysli povodí horní duté žíly, kam dále patří brachiocefalické, jugulární a podklíčkové žíly. Při oboustranné obliteraci je pacient ohrožen syndromem horní duté žíly, a také ztrácíme optimální cévní přístup pro centrální žilní katétr. Žilní systém, má sice bohatou schopnost kolateralizace, ale pokud dojde k významné stenóze či uzávěru u pacienta se založeným arteriovenózním dialyzačním zkratem, pak i jednostranné ipsilaterální postižení centrálních žil vede k otoku horní končetiny. To znamená obtížnou punkci zkratu, obtížné hojení případných ran a v neposlední řadě je pro pacienta subjektivně velmi obtěžující. Příčinou stenóz a uzávěrů centrálního žilního řečiště mohou být expanzívní procesy v oblasti horního mediastina, ale u dialyzovaných pacientů je příčina převážně jatrogenní, a to opakované zavádění centrálních žilních katétrů či jejich dlouhodobé umístění. Katétr chronicky dráždí žílu, která se postupně uzavírá v důsledku neointimální hyperplazie, organizovaného trombu nebo fibrózy žilní stěny. Dochází k tomu u 25 % až 40 % těchto pacientů. Před případnou zvažovanou endovaskulární intervencí je vhodné provedení CT venografie hrudníku, která ozřejmí délku uzávěru i anatomické poměry v mediastinu, vyloučí případný expanzivní proces a pomůže nám intervenci naplánovat. K PTA jsou indikované funkčně významné stenózy, tzn. při otoku horní končetiny a pokud se na DSA zobrazují kolaterální žíly. Musíme si být vědomi, že každá PTA může indukovat restenózu, proto musí být angioplastika správně indikovaná. Endovaskulární léčba uzávěrů centrálních žil bývá svízelná, při tuhém fibrózním uzávěru často selhává. Snažíme se proto uzávěrům předcházet. Intervenci je třeba správně načasovat. Intervenujeme, až když je stenóza významná, ale dříve než dojde k obliteraci. K PTA centrálních žil používáme balónkové katétry šíře 10 mm a více. Obecně lze doporučit použití balónkových katétrů, které je možno insuflovat na více než 15 atm., a také provádět prolongovanou PTA po dobu nejméně 3, ale lépe 5 minut, čímž se spíše vyhneme reziduální stenóze. Pokud je stenóza či uzávěr centrální žíly kolem zavedeného centrálního žilního katétru, je lépe přistoupit k PTA až po odstranění katétru, protože dráždění žíly přítomným katétrem vede k rychlé restenóze. Po odstranění katétru přistupujeme k PTA bezodkladně, tedy nejlépe ještě ten samý den, protože kanál po katétru se poměrně rychle uzavírá a za několik dní by mohl být pokus o rekanalizaci neúspěšný. V případě elastické stenózy, kdy po PTA dochází k okamžitému recoilu nebo při časné restenóze do 3 měsíců je indikována implantace stentu nebo stentgraftu. Ta ale má svá úskalí. Není dobré stentem překrýt ústí jugulární žíly a druhostranné brachiocephalické žíly, což například při stentování krátké pravé brachiocephalické žíly může být technicky obtížné. Při přístupu z horní končetiny pomůže zavedení vodícího drátu do žíly, kterou nechceme překrýt a stent zavedeme až k oblouku vodiče. V levé brachiocefalické žíle může činit potíže úzký prostor mezi sternem a obloukem aorty, kde obstojí pouze stent s opravdu velkou radiální silou, a i ten bývá částečně komprimovaný. Implantace stentu do podklíčkové žíly je kontraindikovaná při pozitivním manévru na syndrom horní hrudní apertury. Preferujeme použití samoexpandibilních stentů, i když někteří autoři uvádějí, že do horní duté žíly a brachiocefalických žil je možné implantovat i stenty balonexpandibilní. V případě, že je stenóza levé brachiocefalické žíly způsobena útlakem v úzkém prostoru mezi sternem a obloukem aorty, jsou balonexpandibilní stenty kontraindikované. K intervencím na centrálním žilním řečišti patří i vnitřně-zevní punkce centrálních žil. Ta nám umožní implantovat centrální žilní katétr i přes uzavřené jugulární a/nebo brachiocefalické žíly vpravo a zachovává tak nedotčené sekundární centrální žíly. Provádí se pomocí dedikovaného systému Surfacer®. Je zřejmé, že problematika stenóz a uzávěrů centrálních žil není jednoduchá, a je třeba přistupovat k léčbě každého pacienta individuálně.
MUDr. Kaván Jan, Ph.D.
CV is not available
MUDr. Jan Kaván , Ph.D.1,
1
Úvod: Hlavním cílem implantace filtrů do dolní duté žíly (DDŽ) je prevence masivní plicní embolizace (PE) u nemocných s hlubokou žilní trombózou (HŽT). Vzhledem k riziku komplikací, které jsou s jejich zavedením spojeny, je využití kaválních filtrů omezeno jasně danými indikačními kritérii. Metodika: Kavální filtry byly na našem oddělení implantovány nemocným s ultrasonograficky či CT prokázanou HŽT, u nichž byla standardní antikoagulační léčba buď kontraindikována (např. z důvodu nutnosti operačního zákroku), s jejím podáváním byly spojeny významné komplikace (např. krvácení) nebo došlo k jejímu selhání (opakované PE i přes účinnou dávku antikoagulace). Výkony byly prováděny pod ultrasonografickou a skiaskopickou kontrolou z femorálního či jugulárního přístupu. Odstranění filtrů bylo uskutečňováno do jednoho měsíce od zavedení. Výsledky: V letech 2015 – 2019 byly na našem oddělení zavedeny kavální filtry celkem u 78 nemocných. U 14 nemocných (17,9 %) byl filtr ponechán jako permanentní, u 58 nemocných (74,4 %) byl úspěšně endovaskulárně extrahován. U zbývajících 6 pacientů (7,7 %) se endovaskulární extrakce nezdařila, 3 z těchto nemocných (3,8 %) byli následně úspěšně řešeni chirurgicky. Z komplikací spojených se zavedením filtru jsme zaznamenali trombózu DDŽ, naklonění filtru ke stěně DDŽ znesnadňující extrakci, frakturu filtru, protruzi částí filtru přes stěnu DDŽ do okolních struktur s jejich iritací. Závěr: Kavální filtry slouží jako účinná prevence významné PE u nemocných, u kterých je standardní antikoagulační léčba HŽT problematická. Vzhledem k riziku závažných komplikací spojených s jejich dlouhodobým ponecháním je však vhodné filtr co nejdříve po překonání kritického období opět endovaskulárně odstranit dle doporučení výrobce.
MUDr. Ondřej Renc Ph.D.
CV is not available
MUDr. Ondřej Renc , Ph.D.1, doc. MUDr. Jan Raupach , Ph.D.1, MUDr. Vendelín Chovanec , Ph.D.1, MUDr. Miroslav Lojík 1, prof. MUDr. Antonín Krajina , CSc., EBIR, EBNI1, doc. MUDr. Radovan Malý , Ph.D.2,
Radiologická klinika LF a FN Hradec Králové 1
1. interní kardioangiologická klinika LF a FN Hradec Králové 2
Předběžný program, změna vyhrazena...
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., All rights reserved.
