Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Nástroje založené na strojovém učení se postupně prosazují do širokého spektra zdravotnických služeb. Vedle vysoce specializovaných diagnostických aplikací nachází své místo i v primární péči, kde umožňují zvyšovat její efektivitu a rozšiřovat její rozsah. Vývoj a nasazení aplikací AI al není jen otázkou technologických možností příslušných systémů a aplikací, ale i souvisejících práv a povinností. Příspěvek se zaměří na současné a plánované regulatorní nástroje, které dopadají nebo v blízké budoucnosti dopadnou na vývoj a nasazení aplikací AI ve zdravotnictví. Vedle ex ante regulace na základě nového Nařízení o umělé inteligenci a souvisejících předpisů zavádějící povinnosti typu compliance bude především diskutována otázka ex post právní regulace se zaměřením na odpovědnost za škodu nebo nemateriální újmu. Je to totiž právě de iure odpovědnost, potenciální nebo reálná, která významným způsobem promlouvá do rozhodnutí poskytovatelů systémů založených na strojovém učení investovat do vývoje zdravotnických aplikací a obdobně i do rozhodnutí zdravotnických zařízení a poskytovatelů primární péče tyto systémy nasazovat v reálné praxi. V poslední části příspěvku se stručně dotkneme i problematiky práv k datům užívaným pro trénování příslušných systémů a aplikací - probíhající spory o tato práva totiž v současné době rovněž významným způsobem formují tento velmi slibný ale rovněž i velmi dynamický (v dobrém i špatném smyslu) segment zdravotnických prostředků a podpůrných technologií pro poskytování zdravotní péče.
Radim Polčák
Radim Polčák je prorektorem Masarykovy univerzity a profesorem Ústavu práva a technologií Právnické fakulty MU. Zabývá se převážně právem informačních technologií a právní teorií. Založil odborné časopisy Masaryk University Journal of Law and Technology a Revue pro právo a technologie a vede stálou mezinárodní konferenci Cyberspace. Je zakládajícím členem Evropského právního institutu (ELI) a Evropské akademie práva a ICT. Významně se podílel na vzniku a vývoji právního a institucionálního řešení české a evropské kyberbezpečnosti. V letech 2017-2018 působil jako zvláštní poradce Evropské komise pro robotiku a ochranu dat. Je rozhodcem tribunálu pro doménová jména .eu a .cz při RS HKAK, národním expertem za ČR v organizaci Globální partnerství pro umělou inteligenci (GPAI) a členem Legislativní rady vlády ČR.
Radim Polčák 1,
Masarykova univerzita 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Jitka Müllerová Dissou MBA
Primářka Oddělení urgentního příjmu a LPS dětí ve FN Motol.
Promoce na 3.LF UK , atestace z Pediatrie a Urgentní medicíny.
Dlouhodobě se zabývá dětskou urgentní medicínou a její implementací do českého zdravotnictví.
Jitka Dissou 1,
Oddělení urgentního příjmu a LPS dětí, FN Motol, Praha 1
Endokrinologická problematika se v každodenní praxi praktických lékařů objevuje stále častěji. Jaké otázky bychom měli klást svým pacientům? Kdy indikovat laboratorní vyšetření a jak interpretovat hraniční nálezy? Jak efektivně spolupracovat s endokrinologem a kdy pacienta odeslat ke specialistovi? Kdy být sám dispenzarizujícím lékařem? Toto sdělení se formou diskuse mezi praktickým lékařem a endokrinologem zaměří na nejčastější diagnostická a terapeutická dilemata v oblasti endokrinologie s důrazem na klinicky relevantní doporučení pro primární péči.
MUDr. Astrid Matějková
Hlavní profesí praktická lékařka pro dospělé v Pardubicích, členka výborů SPL a SVL, krajská koordinátorka SVL za Pardubický kraj. Komisařka atestačních zkoušek VPL, školitelka v oboru. Druhou specializací, již jen na malý úvazek, geriatr v Geriatrickém centru Pardubické nemocnice, členka výboru ČGGS. Mimo tyto aktivity vyučující na Univerzitě Pardubice.
MUDr Dejdarová Lenka
Životopis není k dispozici
Astrid Matějková 1,
praktická lékařka pro dospělé, Pardubice a geriatr Geriatrického centra, Pardubická nemocnice 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Pavla Řehořková Ph.D.
Endokrinologie se zaměřením na kostní metabolismus, denzitometrii a mužskou osteoporózu ve FN Hradec Králové od r.1995.
Od r. 2022 v soukromé praxi -ambulantní endokrinologie, denzitometrie.
Pavla Řehořková 1,
Endokrinologie MUDr.Řehořková s.r.o. 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Lenka Dejdarová
Praktická lékařka pro dospělé, internistka, endokrinoložka s praxí ve Vysokém Mýtě. Okresní zástupce SPL pro okres Ústí nad Orlicí. Účastnice misí Itibo SDA Health Centre Kenya 2019, 2023 a 2024.
Lenka Dejdarová 1,
MUDr. Lenka Dejdarová 1
Kortikosteroidy, třída steroidních hormonů produkovaných v kůře nadledvin, hrají klíčovou roli v regulaci celé řady fyziologických procesů, včetně imunitní odpovědi, metabolismu a reakce na stres. Jejich syntetická analoga se v klinické praxi hojně používají k léčbě zánětlivých a autoimunitních stavů a některých malignit. Navzdory jejich terapeutické účinnosti je chronické užívání kortikosteroidů spojeno s významnými nežádoucími účinky. Nežádoucí účinky Nežádoucí účinky kortikosteroidů jsou dobře zdokumentovány v literatuře a zahrnují řadu klinických a biochemických abnormalit. Mezi běžné nežádoucí účinky patří metabolické poruchy, jako je hyperglykémie, dyslipidémie a přibývání na váze, stejně jako kardiovaskulární komplikace, jako je hypertenze a zvýšené riziko aterosklerózy. Dlouhodobé užívání kortikosteroidů je také spojeno s muskuloskeletálními problémy, včetně osteoporózy, myopatie a avaskulární nekrózy. Kromě toho mohou kortikosteroidy způsobovat psychiatrické účinky, jako jsou změny nálady, deprese a kognitivní poruchy. Nežádoucí účinky kortikosteroidů představují významnou výzvu v klinické praxi, což vyžaduje pečlivou rovnováhu mezi terapeutickou účinností a minimalizací škod. Je nezbytné, aby lékaři pečlivě sledovali pacienty na známky nežádoucích účinků a implementovali preventivní opatření, jako je suplementace vápníkem a vitamínem D k zmírnění ztráty kostní hmoty a úpravy životního stylu k řízení metabolických rizik. Adrenální nedostatečnost Dlouhodobé užívání kortikoidů může vést k potlačení osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA), což vede k nedostatečnosti nadledvin. Tento stav je charakterizován neschopností nadledvinek produkovat dostatečné množství kortizolu, zejména v období stresu. Studie ukázaly, že riziko vzniku adrenální insuficience se liší v závislosti na dávce, délce a způsobu podávání kortikosteroidů. Neexistuje však shoda ohledně přesných mechanismů, které jsou základem útlumu osy HPA, a optimálních strategií snižování dávky kortikosteroidů, které by toto riziko zmírnily. Variabilita individuální náchylnosti k adrenální insuficienci navíc zdůrazňuje potřebu individualizovaných přístupů v léčbě kortikosteroidy. V přednášce budou z pohledu endokrinologa probrány stavy endogenního nadbytku i nedostatku kortizolu a nežádoucí účinky terapie kortikosteroidy zmíněné výše.
doc. MUDr. Filip Gabalec Ph.D.
Životopis není k dispozici
Filip Gabalec 1,
4. interní hematologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové a Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové 1
Abstrakt není k dispozici
Lucie Altová
Životopis není k dispozici
Lucie Altová 1,
DĚTSKÁ KLINIKA FAKULTY ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ UNIVERZITY J.E.PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM A KRAJSKÉ ZDRAVOTNÍ, A.S. - MASARYKOVY NEMOCNICE V ÚSTÍ NAD LABEM, O.Z. 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr Ježková Magdalena
MUDr. Magdaléna Ježková, jsem absolventka UK 2. lékařské fakulty, od roku 2019 atestovaná praktická lékařka. V roce 2020 jsem otevřela ordinaci praktické lékařky v malém středočeském městě. Mezi mé profesní zájmy patří především psychosomatika a otevřená komunikace jako základ terapie a motivace k žádoucím trvalým úpravám životního stylu.
Mgr. Ondřichová Věra
Životopis není k dispozici
Magdalena Ježková 1,
Henotes s.r.o ordinace PL Dobříš, Křižovnický domácí hospic Praha 1
Abstrakt není k dispozici
Lucie Altová
Životopis není k dispozici
Lucie Altová 1,
DĚTSKÁ KLINIKA FAKULTY ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ UNIVERZITY J.E.PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM A KRAJSKÉ ZDRAVOTNÍ, A.S. - MASARYKOVY NEMOCNICE V ÚSTÍ NAD LABEM, O.Z. 1
Fibrilace síní (FiS) je jedním z nejčastějších onemocnění srdce. Je spojena se zvýšenou morbiditou a mortalitou. V posledních letech jsme svědky přehodnocování řady po léta uplatňovaných postupů v diagnostice a léčbě FiS, což odrážejí i doporučené postupy Evropské kardiologické společnosti platné od začátku září 2024. Diagnóza FiS se opírá o typický nález v EKG. Nositelná elektronika může použitím vhodných senzorů vyslovit podezření na FiS, diagnózu na ni ale založit nelze. FiS se klasifikuje do 4 základních kategorií: • Prvně diagnostikovaná – FiS nediagnostikovaná dříve bez ohledu na trvání a přítomnost/závažnost příznaků • Paroxysmální – FiS ukončená spontánně nebo pomocí intervence do 7 dnů od svého vzniku. Podle zkušeností většina epizod končí do 48 hodin • Perzistující – FiS nekončící spontánně, Obvykle se užívá hranice 7 dnů. Dlouhodobě perzistující je FiS je definována jak FiS trvající alespoň 12 měsíců, ale stále se zvažuje léčba s cílem navození sinusového rytmu. • Permanentní – FiS v situaci, kdy proběhla vzájemná domluva mezi lékařem a pacientem o tom, že již nejsou plánovány další pokusy o navození sinusového rytmu. U prvně diagnostikované FiS často není jasné, zda se arytmie bude chovat jako paroxysmální, tj. brzy sama skončí, nebo jako perzistující – bez zásahu lékaře bude trvat. Paroxysmální forma mnohem lépe reaguje na katetrizační léčbu. Ta spočívá v elektrické izolaci svalových rukávců vycházejících z levé síně do plicních žil. V těchto rukávcích se nacházejí ektopické fokusy jako zdroje síňových extrasystol spouštějících paroxysmy FiS. Pokud jsou tyto fokusy od síní elektricky izolovány, nemocný nemá další recidivy arytmií. U perzistující FiS již katetrizační léčba není tak jednoduchá, protože mimo spouštěčů v plicních žilách se více uplatňuje arytmický substrát v podobě přestavěného síňového myokardu. Dochází ke zmnožení vaziva, ale i ke změně v rychlosti vedení akčního potenciálu a v trvání refrakterních period. V takto změněné síni se pak může arytmie snáze udržet i po jediné síňové extrasystole z jakéhokoli fokusu. Izolace plicních žil je zde proto méně účinná. Jedním z prvních cílů, na které se v léčbě nemocných s FiS musíme zaměřit, je prevence tromboembolických komplikací, zejména cévní mozkové příhody. Nejprve je třeba povést rizikovou stratifikaci nemocných. Donedávna se k tomu používalo CHA2DS2-VASc skóre, v posledních doporučeních došlo k mírné úpravě a přejmenování na CHA2DS2-VA skóre. Rozdíl je pouze v tom, že v novější klasifikaci ženské pohlaví nefiguruje. Pokud je v CHA2DS2-VA dosažené skóre 0, pak není třeba nemocného s permanentní FiS dlouhodobě léčit antikoagulancii. Pokud je počet dosažených bodů 1, je vhodnější antikoagulační léčbu podávat, při skóre 2 a více je indikace k antikoagulační léčbě jednoznačná. Současná doporučení preferují zahájení antikoagulační léčby preparáty ze skupiny DOAC (též se používá název NOAC). Protidestičková léčba v jakékoli podobě je v prevenci tromboembolických komplikací FiS neúčinná. Po provedení rizikové stratifikace tromboembolie s případným zahájením antikoagulační léčby a možném přidání bradykardizující léčby s cílem dosažení kontroly komorové frekvence, je-li potřebná, je třeba se rozhodnout, zda zůstaneme u kontroly frekvence, nebo se budeme snažit o kontrolu rytmu, tj. budeme se snažit o návrat k sinusovému rytmu. Poslední evropská doporučení uvádějí, že kontrola rytmu za použití moderních metod může být bezpečně použita v managementu symptomů, ale také k redukci morbidity a mortality u vybraných nemocných. Základem strategie kontroly rytmu je tedy úsilí o navození sinusového rytmu. Pokud nedojde ke spontánní verzi na sinusový rytmus, např. ještě během vyšetřování v ordinaci, je nutno zajistit nemocnému kardioverzi. Ta je bezpečná bez dlouhodobě zavedené antikoagulační léčby, nepřekračuje-li trvání FiS 24 hodin – pode předchozích doporučení to bylo 48 hodin. Pokud je tato doba překročena a symptomatologie si kardioverzi vyžaduje, je třeba vyloučit přítomnost nitrosrdečního trombu jícnovou echokardiografií. K výkonu je nemocného nutno na odeslat na pracoviště k tomu způsobilé. V prevenci rekurencí FiS se často podávají antiarytmika. Pro jejich omezenou účinnost a výskyt nežádoucích účinků se stále více do popředí dostávají katetrizační ablace. V r. 2023 došlo v naprosté většině našich kardiocenter k přechodu od radiofrekvenční energie k ablaci pulzním polem. Tato metoda selektivně destruuje kardiomyocyty, komplikace z éry radiofrekvenčních ablací FiS, zejména byla paréza bráničního nervu nebo vznik píštěle mezi levou síní jícnem při použití této energie tedy nehrozí. Dosažení elektrické Izolace plicních žil je dosahována mnohem rychleji a spolehlivěji. Bezpečnost ablace pulzním polem umožňuje provádět ablace i u starších nemocných.
Vlastimil Vančura
Vedoucí úseku arytmologie na Kardiologické klinice FN Plzeň.
Vlastimil Vančura 1,
Kardiologická klinika, FN a LF Plzeň, Univerzita Karlova, Centrum vysoce specializované komplexní kardiovaskulární péče FN Plzeň 1
Abstrakt není k dispozici
V přednášce budou diskutovány příčiny sekundárních bolestí hlavy včetně varovných příznaků, které by měly vést k odeslání pacienta k časnému dovyšetření.
MUDr. Rosa Vydrová
Absolvovala 3.LF UK obor Všeobecné lékařství. Pracuje na Klinice dětské neurologie 2.LF UK a FN Motol od roku 2004, s odborným zaměřením na bolesti hlavy a poruchy spánku.
Rosa Vydrová 1,
Klinika dětské neurologie 2.LF UK a FN Motol 1
Jak se dostat do médií a chcete to vůbec? Jak mluvit s novinářem. Krátký kurz, který vás vtáhne do světa médií. Dozvíte se, která témata novináře zajímají a jak se zachovat v krizi.
Mgr. Pudilová Markéta
Více než 20 let působila jako redaktorka v celostátních médiích. Po této profesní etapě se rozhodla přejít do oblasti public relations, kde získala zkušenosti v manažerských pozicích v nadnárodní IT společnosti, či v komunikační firmě zaměřené na zdravotnictví. Před 8 lety založila společně s Veronikou Ostrou firmu MaVe PR, která se úzce specializuje na komunikaci ve zdravotnictví. Jedním z klientů je právě Sdružení praktických lékařů a Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP.
Mgr. Markéta Pudilová 1,
1
Abstrakt není k dispozici
Prof. MUDr. Chlíbek Roman, Ph.D.
Životopis není k dispozici
Roman Chlíbek 1,
Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany, Hradec Králové; Česká vakcinologická společnost ČLS JEP 1
Abstrakt není k dispozici
Úvod sdělení bude věnován stručnému popisu současné situace oboru klinické logopedie v České republice. Klinická logopedie doznala za posledních 30 let významných odborně-profesních změn, které se pochopitelně dotýkají i primární péče/pediatrie. Hlavním záměrem sdělení je nastínit důležitost vzájemné respektující spolupráce klinických logopedů a lékařů primární péče, zejména v oblasti vývojových poruch řeči a jazyka a poruch příjmu potravy v raném dětském věku.
Barbora Richtrová
Životopis není k dispozici
PaedDr. Pospíšilová Lenka, PhD.
Životopis není k dispozici
Mgr. et Mgr. Barbora Richtrová 1, PaedDr. Lenka Pospíšilová , PhD.2,
Asociace klinických logopedů ČR, Rumunská 1, Praha 2 1
Centrum komplexní péče Demosthenes Mírová 2820/2 (Severní Terasa) 400 11, Ústí nad Labem 2
Poruchy látkové výměny lipidů jsou hlavním rizikovým faktorem vzniku a progrese kardiovaskulárních onemocnění aterosklerotického původu, případně pankreatitid. Systém diagnostiky a léčby těchto poruch je velmi kvalitně a podrobně vypracován a je obsažen v řadě doporučení národních i mezinárodních odborných společností. Nicméně řada poruch v oblasti metabolismu lipidů se svou výjimečností, například extrémními hodnotami určité složky lipidogramu vymyká oblasti běžně doporučovaných postupů a v těchto případech je nutné postupovat individuálně. To často znamená i poměrně neobvyklé postupy, jak v oblasti režimových, především dietních, opatření, tak v oblasti farmakoterapie dyslipidemií. Na konkrétních klinických případech osob s méně obvyklou poruchou budou tyto postupy prezentovány a srovnávány s běžně doporučovanou terapií.
Jan Piťha
Po absolvování Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze v roce 1988 nastoupil na Výzkumnou základnu preventivní kardiologie v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). V IKEM je zaměstnán dosud, přechodně i na menší úvazky. V letech 2000 až 2004 pracoval na Katedře interního lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze. Od roku 2016 do 2020 působil na Interní klinice Fakultní nemocnice v Motole jako pedagogický pracovník a vedoucí oddělení. V současnosti pracuje na Klinice kardiologie IKEM, je zástupcem přednosty Kardiocentra IKEM pro program angiologie a je vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM. Je předsedou Fóra zdravé výživy, vědeckým sekretářem České společnosti pro aterosklerózu a České angiologické společnosti, je členem České kardiologické společnosti, České hypertenzní společnosti a České internistické. Současně od r. 2014 působí jako Secretary General of International Union of Angiology. Je autorem či spoluautorem desítek odborných publikací v domácím i zahraničním tisku. Dlouhodobě se věnuje výzkumu v oblasti aterosklerózy z hlediska jejích rizikových faktorů, zobrazovacích metod a testování teorie načasování terapie aterosklerózy i na experimentální úrovni. V současnosti se zabývá propojením vaskulárních poruch a různých forem srdečního selhání v ženské populaci.
Jan Piťha 1,
Klinika kardiologie/Laboratoř pro výzkum aterosklerózy, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Brunovský Martin, Ph.D.
absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity P. J. Šafárika v Košiciach, v roce 1999 nastoupil na neurologické oddělení FN na Bulovce a v rámci PhD studia do Psychiatrického centra Praha (PCP), transformovaného v r. 2015 na Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ). Od r. 2005 působil ve funkci vedoucího EEG a spánkové laboratoře PCP, v NÚDZ zastává pozici vedoucího výzkumného programu Aplikovaná elektrofyziologie mozku. Vedle výzkumných úkolů se věnuje klinické práci v oblasti kognitivních poruch a demencí a je také asistentem a zástupcem pro vědeckou činnost na klinice psychiatrie 3. Lékařské fakulty UK v Praze. Oblastí jeho odborného zájmu je neuro- a elektro-fyziologie, psychofarmakologie a neurobiologie duševních poruch, zejména pak zkoumání vlivu psychofarmak a psychoaktivních látek na nervový systém v rámci farmako-EEG, spánkových a ERP studií, a QEEG predikce odpovědi na léčbu. Je autorem a spoluautorem mnoha odborných prací v recenzovaných odborných časopisech a pravidelně přednáší na mnoha domácích a zahraničních kongresech. Kromě řady domácích odborných společností je členem European Psychiatric Association, EEG and Clinical Neuroscience Society a od roku 2014 působí jako vice-prezident odborné společnosti International Pharmaco-EEG Group (IPEG).
Martin Brunovský 1,
Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) Klecany; 3. Lékařská fakulta UK v Praze 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Klára Pecháčková
Životopis není k dispozici
Prof. MUDr. Sedláček Petr, CSc.
Životopis není k dispozici
Klára Pecháčková 1,
Praktický lékaře pro děti a dorost, MEDIMA s.r.o. 1
Hodnocení změn v krevním obraze jsou součástí každodenní praxe lékařů primární péče. Odchylky v krevním obraze mohou být prvním signálem závažného onemocnění, ale mohou také představovat benigní, reaktivní stav. Správná interpretace klinického stavu a laboratorních výsledků a vhodná diferenciální diagnostika hrají klíčovou roli v optimalizaci péče o pacienta. Spolupráce mezi praktickým lékařem a hematologem může pomoci včasnému záchytu závažných hematologických onemocnění a vést k rychlému zahájení terapie. V tomto sdělení se zaměříme na dvě kazuistiky pacientů se změnami v krevním obraze, se kterými se může lékař primární péče setkat - eosinofilie a trombocytóza. Na těchto kazuistikách bude demonstrována kvalitní spolupráce praktického lékaře a hematologa, která vedla k včasnému záchytu hematologických malignit. Obě kazuistiky budou doplněny o přehled oblasti diferenciální diagnostiky a managementu těchto stavů. Cílem prezentace je poskytnout praktické vodítko pro lékaře primární péče, které jim pomůže rozpoznat případy vyžadující včasnou konzultaci s hematologem a optimalizovat péči o pacienty.
Kašel je základní obranný reflex. Je to prudký, usilovný výdech, napomáhající eliminaci cizích těles, cizorodých látek, hlenu nebo edémové tekutiny z dýchacích cest. Symptomy spojené s kašlem jsou nejčastějším důvodem návštěvy lékaře nebo lékárny. Studie ukazují, že symptomy spojené s kašlem výzmamně ovlivňují kvalitu života pacienta. Podle délky trvání a charakteru symptomů dělíme kašel na akutní a chronický, dráždivý nabo produktivní. Příčinou kašle je většinou virová infekce, v menším počtu případů bakteriální infekce, buď primární nebo jako sekundární superinfekce. Lékem volby u suchého dráždivého kašle jsou léčivé přípravky ze skupiny antitusik, u produktivního kašle léky, které nazýváme mukoaktivní látky - expectorancia a mukoly. Účinné látky těchto léků mění reologické vlastnosti hlenu, působí sekretolyticky, ovlivňují účinek antibiotik a některé mají přímé a nepřímé antioxidační účinky. Snižují oxidační stres a v konečném výsledku ochraňují buňky plicního epitelu. Jednou z nejčastěji používanou molekulou pro symptomatickou léčbu ze skupiny mukoaktivních látek je N-acetylcystein (NAC). Podle dostupných dat má molekula NAC vedle výrazného mukolytického účinku take pozitivní účinky antioxidační, protizánětlivé, rozrušuje biofilm bakterií. Mukolytický účinek NAC je dán rozvolněním disulfidických můstků hlenohnisu sputa depolymerizací proteinových a DNA vláken, to vede ke změně reologických vlastností sputa, lepšímu vykašlávání a následnému zmírnění kašle. Molekula NAC navíc vykazuje duální antioxidační účinek – přímý a nepřímý. Přímý antioxidační účiněk NAC je dán vazbou jeho sulfilhydrilové skupiny s volnými radikály, a to vede ke snížení oxidačního stresu, ochraně buněk plicní tkáně před poškozením a zabránění vzniku patologické zánětlivé reakce. Nepřímý antioxidační účinek je umožněn skutečností, že NAC poskytuje aminokyselinu cystein, která je substrátem potřebným pro syntézu nového GSH. GSH (glutathion) je jedním z nejsilnějších antioxidantů, redukuje oxidační stres a chrání buňky celého organismu. Na povrchu dýchacích cest byla naměřena 400krát vyšší koncentrace GSH než v plazmě. GSH pozitivně moduluje buňky imunitního systému, podporuje ochranu před bakteriálními a virovými infekcemi - chrání buňky plicního epitelu. Léčivé přípravky s obsahem N-acetylcysteinu: Základní terapeutická indikace acetylcysteinu je léčba akutních i chronických onemocnění dýchacích cest spojených s tvorbou viskózního hlenu a obtížnou expektorací. Pro své komplexní účinky, rychlý nástup mukolytického účinku, dobrou snášenlivost a širokém portfoliu lékových forem a sil patří mezi nejvíce doporučovaná léčiva při léčbě produktivního kašle.
MUDr. Peterová Karolína
2023 - doteď: Sekundární lékař v soukromé plicní ambulanici, I.Čierna Peterová s.r.o., Brandýs nad Labem
2018 – 2023: Sekundární lékař na oddělení pneumologie Třetí lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Bulovka
2022: Specializace na TBC a respirační onemocnění (specialista na pneumologii), Lékařská fakulta, Fakultní nemocnice Olomouc
2022: Speciliasta na spánkovu medicínu
2010 – 2018: První lékařská fakulta Univerzity Karlovy, titul MUDr.
2007 – 2010: Gymnazium J.S.Machara v Brandýse nad Labem
Karolína Peterová 1,
pneumolog 1
Hodnocení změn v krevním obraze jsou součástí každodenní praxe lékařů primární péče. Odchylky v krevním obraze mohou být prvním signálem závažného onemocnění, ale mohou také představovat benigní, reaktivní stav. Správná interpretace klinického stavu a laboratorních výsledků a vhodná diferenciální diagnostika hrají klíčovou roli v optimalizaci péče o pacienta. Spolupráce mezi praktickým lékařem a hematologem může pomoci včasnému záchytu závažných hematologických onemocnění a vést k rychlé zahájení terapie. Tento workshop bude zaměřen na praktické aspekty změn v krevním obraze, biochemickém rozboru, a klinickém vyšetření prostřednictvím souboru kazuistik, které ilustrují častá hematologická onemocnění: 1) anémie (mikrocytární, normocytární, makrocytární) 2) bicytopenie 3) pancytopenie 4) přítomnost paraproteinu 5) lymfadenopatie Workshop bude interaktivní, se zapojením účastníků do diskuze nad reálnými případy.
Úvod sdělení bude věnován stručnému popisu současné situace oboru klinické logopedie v České republice. Klinická logopedie doznala za posledních 30 let významných odborně-profesních změn, které se pochopitelně dotýkají i primární péče/pediatrie. Hlavním záměrem sdělení je nastínit důležitost vzájemné respektující spolupráce klinických logopedů a lékařů primární péče, zejména v oblasti vývojových poruch řeči a jazyka a poruch příjmu potravy v raném dětském věku.
Barbora Richtrová
Životopis není k dispozici
PaedDr. Pospíšilová Lenka, PhD.
Životopis není k dispozici
Mgr. et Mgr. Barbora Richtrová 1, PaedDr. Lenka Pospíšilová , PhD.2,
Asociace klinických logopedů ČR, Rumunská 1, Praha 2 1
Centrum komplexní péče Demosthenes Mírová 2820/2 (Severní Terasa) 400 11, Ústí nad Labem 2
Úvod: Syndrom vyhoření je závažným problémem mezi všeobecnými praktickými lékaři (VPL), jehož důsledky negativně ovlivňují samotné lékaře, ale i kvalitu poskytované péče, spokojenost pacientů a zdravotní systém jako celek. Naše studie navázala na předchozí šetření z roku 2023, při kterém byl zaznamenán vysoký výskyt vyhoření českých VPL (21,8 %). Současná studie cílila na ověření prevalence, stanovení trendů výskytu a na určení determinant syndromu vyhoření. Metodika: Studie byla realizována jako celostátní průřezové dotazníkové šetření mezi českými VPL. K účasti bylo vyzváno 2500 náhodně vygenerovaných lékařů prostřednictvím e-mailu registrovaného Společností všeobecného lékařství ČLS JEP. Dotazník zahrnoval standardizovaný nástroj Maslach Burnout Inventory – Human Services Survey for Medical Personnel, rozšířený o otázky týkající se sociodemografických údajů a pracovního prostředí. Data byla sbírána v dubnu a květnu 2024. Výsledky: Celkem bylo získáno 765 kompletně vyplněných dotazníků (30,6% response rate). Prevalence vyhoření ve všech třech dimenzích byla 19,7 %, zatímco 28,8 % lékařů nevykazovalo vyhoření v žádné z jeho dimenzí. Nejčastější dimenzí vyhoření bylo snížené vnímání osobního uznání a úspěchu (52,2 %), následované emocionálním vyčerpáním (45,9 %) a depersonalizací (35,7 %). Podíl VPL prožívajících vyhoření se mezi roky 2023 a 2024 snížil o 2,1 % (p = 0,232), zatímco lékařů bez známek vyhoření přibylo o 6,7 % (p = 0.002). Mezi faktory determinující VPL k vyhoření se řadil zejména počet zaregistrovaných pacientů a zaměstnanecký status. Závěry: Studie potvrdila přetrvávající vysokou prevalenci syndromu vyhoření mezi českými VPL, ačkoli byl zaznamenán mírný pozitivní trend. Výsledky zdůrazňují potřebu cílených intervencí zaměřených na redukci pracovní zátěže a posilování povědomí o významu VPL v systému zdravotní péče.
Ladislav Štěpánek
Ladislav Štěpánek je všeobecný praktický lékař se svojí ordinací v Přerově. Dále pracuje jako odborný asistent na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde působí na Ústavu veřejného zdravotnictví. V roce 2015 absolvoval studijní obor všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Doktorské studium v oblasti hygieny, preventivního lékařství a epidemiologie dokončil v roce 2020 na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Atestaci z všeobecného praktického lékařství složil v roce 2019 a pokračuje ve specializačním vzdělávání v oboru pracovního lékařství. Je autorem nebo spoluautorem více než 20 článků v odborných časopisech, z toho 12 jako první autor v časopisech s impakt faktorem. Aktivně přednášel na 10 celostátních konferencích a podílel se na výzkumných projektech jako hlavní řešitel či spoluřešitel u 6 grantů, včetně projektů IGA LF UP a TAČR.
MUDr. Ladislav Štěpánek , Ph.D.1, MUDr. Norbert Král , Ph.D.2, doc. MUDr. Svatopluk Býma , CSc.3,
Ústav veřejného zdravotnictví, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1
Ústav všeobecného lékařství, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova 2
Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova 3
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Marie Skalská
V klinické praxi se zabývá sportovní medicínou v Centru sportovní medicíny v Praze (www.centrumsportmed.cz), kde se stará o širokou škálu pacientů od vrcholových sportovců, sportující děti či kohokoliv, kdo chce žít aktivně, dobře jíst, dostatečně se hýbat a udělat maximum pro svou dobrou zdravotní prognózu. V rámci České obezitologické společnosti je garantkou tématu pohybová aktivita. Je nutriční specialistkou pro Český svaz ledního hokeje. Je aktivní fitness instruktorkou, držitelkou mnoha cvičebních licencí. Absolventkou kurzu Mindfulness Based Stress Reduction. Vyučuje na FTVS UK interní medicínu, problematiku aktivního životního stylu, prevence obezity, prevence civilizačních onemocnění. Je autorkou či spoluautorkou publikací na téma prevence civilizačních chorob v odborném i populárně naučném domácím i zahraničním tisku. V roce 2013 spoluzaložila Pro Fit Institut (www.profitinstitut.cz), který se zabývá tvorbou preventivních programů v rámci primární a sekundární prevence civilizačních onemocnění.
Marie Skalská 1,
Centrum sportovní medicíny Praha, Pro Fit Institut s.r.o. 1
Tato přednáška se zaměřuje na lékové problémy, které mohou nastat při farmakoterapii insomnie, a jejich potenciální dopady na efektivitu léčby a bezpečnost pacientů. Mezi největší výzvy v praxi patří nežádoucí účinky, jako je nadměrná nebo protrahovaná sedace, která může být důsledkem několika faktorů: např. kombinací sedativních látek, nevhodně zvolených dávek a lékových forem, či nezohlednění stavu a komorbidit pacienta. Dále se v medikacích pacientů vyskytují lékové interakce, které mohou významně ovlivnit účinnost, ale i bezpečnostní profil farmakoterapie. Dalším problémem je nevhodné časování podávání aktivizačních léčiv, která pak mohou interferovat se spánkem pacienta, a tedy insomnii indukovat či komplikovat její léčbu. Výběr vhodné farmakoterapie může být složitý u pacientů s komorbiditami: např. u syndromu spánkové apnoe, psychiatrických diagnóz nebo závažné chronická renální a hepatální insuficience. Zvláštní pozornost vyžaduje i farmakoterapie insomnie u geriatrické populace, která je na její účinky mnohem citlivější, a navíc u ní dochází ke změnám farmakokinetiky léčiv. V přednášce budou prezentovány konkrétní příklady z praxe, které ilustrují výše uvedené lékové problémy a budou navrženy přístupy k jejich řešení. Na závěr bude diskutována role klinických farmaceutů při konzultacích medikace ambulantních pacientů, což může být ve vybraných případech jedna z možností, kterak přispět k optimalizaci léčby a prevenci jejích komplikací.
PharmDr. Ivana Tašková Ph.D.
PharmDr. Ivana Tašková, Ph.D.
Ivana Tašková je absolventka Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, postgraduálního studia v oboru klinická farmacie na Queen´s University Belfast (PG Diploma in Clinical Pharmacy) a doktorského studijního programu na katedře Bezpečnost a kvalita léčiv Masarykovy univerzity v Brně.
Původně pracovala v nemocniční lékárně v Mělníku a následně po roční praxi na oddělení klinické farmacie Fakultní nemocnice Bulovka nastoupila v roce 2015 do Psychiatrické nemocnice Bohnice jako klinický farmaceut, kde působí dodnes. Oblast její expertizy jsou psychofarmaka. Atestovala v oboru klinická farmacie. V letech 2018–2021 byla členkou výboru České odborné společnosti klinické farmacie (ČOSKF) ČLS JEP, od roku 2022 je členka Pracovní skupiny farmakoterapie obézních pacientů ČOSKF ČLS JEP a členkou redakční rady časopisu Remedia. Od roku 2023 v Psychiatrické nemocnici Bohnice působí také v ambulanci klinického farmaceuta. Je zakládající členkou Special Interest Group Mental Health v rámci Evropské společnosti klinické farmacie. Dále se věnuje lektorské a publikační činnosti (IPVZ - katedry lékárenství, psychiatrie, subkatedra klinické farmacie, Univerzitní centrum klinické farmacie aj.).
Ivana Tašková 1,
PharmDr. Ivana Tašková, Ph.D., Oddělení klinické farmacie, Psychiatrická nemocnice Bohnice, Praha 1
Magnetická rezonance (MR) je neinvazivní zobrazovací metoda, která nachází široké uplatnění i v ordinaci praktického lékaře jako součást diagnostického procesu. 1. Diagnostika hemangiomu jater – MR umožňuje přesné odlišení hemangiomů od jiných ložiskových lézí jater díky specifickým kontrastním charakteristikám v různých sekvencích. Je preferovanou metodou při nejasných nálezech z ultrazvuku či CT. 2. Vyšetření kloubů – MR je klíčová při hodnocení měkkých tkání kloubů, jako jsou chrupavky, vazy a menisky. Pomáhá diagnostikovat degenerativní změny, zánětlivá onemocnění či traumatické léze, což umožňuje včasnou indikaci specialistovi. 3. Rezonance mozku v primární péči – MR mozku hraje důležitou roli při diagnostice neurologických onemocnění, jako jsou cévní mozkové příhody, demyelinizační choroby (např. roztroušená skleróza), nádory či chronické bolesti hlavy nejasné etiologie. Je klíčovým vyšetřením v diferenciální diagnostice u pacientů s neurologickými příznaky . MR je cenným nástrojem v diferenciální diagnostice a zlepšuje přesnost rozhodování praktického lékaře při indikaci další péče.
Pokud někdo pochyboval, zda "Objednávat či neobjednávat" v ordinaci PL, dostal odpověď v průběhu covidového období. Dnes již víme, že to jde a není to záležitost jen velkých měst. Objednávání ale vytváří další tlak na naše omezené personální kapacity a komunikační kanály ordinace. Jak na management této agendy nastíní praktický lékař Ondřej Sobotka.
MUDr. Ondřej Sobotka MBA
Praktický lékař a spoluautor virtuální sestry Emmy, absolvent LF v HK UK 2002, atestace z všeob. praktického lékařství 2008, rozvíjí vlastní sdruženou/týmovou praxi s.r.o. od 2015, lektor 3. LF UK 2003-2004 a znovu od 2020.
Ondřej Sobotka 1,
Univerzita Karlova 3. lékařská fakulta, Praktický lékař Spořilov s.r.o., Emmy Medical s.r.o. 1
Abstrakt není k dispozici
prof. MUDr. Vladimír Palička CSc., dr.h.c.
Životopis není k dispozici
prim. MUDr. Pikner Richard, Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Rosa Jan
Životopis není k dispozici
Vladimír Palička, prof. MUDr. CSc. 1,
Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Cabrnochová Hana, MBA
Životopis není k dispozici
MUDr Dražan Daniel
Životopis není k dispozici
MUDr Hana Cabrnochová , MBA1, 3, , MUDr Daniel Dražan 1, 3, ,
PLDD 1
ČVS, ČLS JEP 3
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
