Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Nástroje založené na strojovém učení se postupně prosazují do širokého spektra zdravotnických služeb. Vedle vysoce specializovaných diagnostických aplikací nachází své místo i v primární péči, kde umožňují zvyšovat její efektivitu a rozšiřovat její rozsah. Vývoj a nasazení aplikací AI al není jen otázkou technologických možností příslušných systémů a aplikací, ale i souvisejících práv a povinností. Příspěvek se zaměří na současné a plánované regulatorní nástroje, které dopadají nebo v blízké budoucnosti dopadnou na vývoj a nasazení aplikací AI ve zdravotnictví. Vedle ex ante regulace na základě nového Nařízení o umělé inteligenci a souvisejících předpisů zavádějící povinnosti typu compliance bude především diskutována otázka ex post právní regulace se zaměřením na odpovědnost za škodu nebo nemateriální újmu. Je to totiž právě de iure odpovědnost, potenciální nebo reálná, která významným způsobem promlouvá do rozhodnutí poskytovatelů systémů založených na strojovém učení investovat do vývoje zdravotnických aplikací a obdobně i do rozhodnutí zdravotnických zařízení a poskytovatelů primární péče tyto systémy nasazovat v reálné praxi. V poslední části příspěvku se stručně dotkneme i problematiky práv k datům užívaným pro trénování příslušných systémů a aplikací - probíhající spory o tato práva totiž v současné době rovněž významným způsobem formují tento velmi slibný ale rovněž i velmi dynamický (v dobrém i špatném smyslu) segment zdravotnických prostředků a podpůrných technologií pro poskytování zdravotní péče.
Radim Polčák
Radim Polčák je prorektorem Masarykovy univerzity a profesorem Ústavu práva a technologií Právnické fakulty MU. Zabývá se převážně právem informačních technologií a právní teorií. Založil odborné časopisy Masaryk University Journal of Law and Technology a Revue pro právo a technologie a vede stálou mezinárodní konferenci Cyberspace. Je zakládajícím členem Evropského právního institutu (ELI) a Evropské akademie práva a ICT. Významně se podílel na vzniku a vývoji právního a institucionálního řešení české a evropské kyberbezpečnosti. V letech 2017-2018 působil jako zvláštní poradce Evropské komise pro robotiku a ochranu dat. Je rozhodcem tribunálu pro doménová jména .eu a .cz při RS HKAK, národním expertem za ČR v organizaci Globální partnerství pro umělou inteligenci (GPAI) a členem Legislativní rady vlády ČR.
Radim Polčák 1,
Masarykova univerzita 1
Endokrinologická problematika se v každodenní praxi praktických lékařů objevuje stále častěji. Jaké otázky bychom měli klást svým pacientům? Kdy indikovat laboratorní vyšetření a jak interpretovat hraniční nálezy? Jak efektivně spolupracovat s endokrinologem a kdy pacienta odeslat ke specialistovi? Kdy být sám dispenzarizujícím lékařem? Toto sdělení se formou diskuse mezi praktickým lékařem a endokrinologem zaměří na nejčastější diagnostická a terapeutická dilemata v oblasti endokrinologie s důrazem na klinicky relevantní doporučení pro primární péči.
MUDr. Astrid Matějková
Hlavní profesí praktická lékařka pro dospělé v Pardubicích, členka výborů SPL a SVL, krajská koordinátorka SVL za Pardubický kraj. Komisařka atestačních zkoušek VPL, školitelka v oboru. Druhou specializací, již jen na malý úvazek, geriatr v Geriatrickém centru Pardubické nemocnice, členka výboru ČGGS. Mimo tyto aktivity vyučující na Univerzitě Pardubice.
MUDr Dejdarová Lenka
Životopis není k dispozici
Astrid Matějková 1,
praktická lékařka pro dospělé, Pardubice a geriatr Geriatrického centra, Pardubická nemocnice 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Pavla Řehořková Ph.D.
Endokrinologie se zaměřením na kostní metabolismus, denzitometrii a mužskou osteoporózu ve FN Hradec Králové od r.1995.
Od r. 2022 v soukromé praxi -ambulantní endokrinologie, denzitometrie.
Pavla Řehořková 1,
Endokrinologie MUDr.Řehořková s.r.o. 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Lenka Dejdarová
Praktická lékařka pro dospělé, internistka, endokrinoložka s praxí ve Vysokém Mýtě. Okresní zástupce SPL pro okres Ústí nad Orlicí. Účastnice misí Itibo SDA Health Centre Kenya 2019, 2023 a 2024.
Lenka Dejdarová 1,
MUDr. Lenka Dejdarová 1
Kortikosteroidy, třída steroidních hormonů produkovaných v kůře nadledvin, hrají klíčovou roli v regulaci celé řady fyziologických procesů, včetně imunitní odpovědi, metabolismu a reakce na stres. Jejich syntetická analoga se v klinické praxi hojně používají k léčbě zánětlivých a autoimunitních stavů a některých malignit. Navzdory jejich terapeutické účinnosti je chronické užívání kortikosteroidů spojeno s významnými nežádoucími účinky. Nežádoucí účinky Nežádoucí účinky kortikosteroidů jsou dobře zdokumentovány v literatuře a zahrnují řadu klinických a biochemických abnormalit. Mezi běžné nežádoucí účinky patří metabolické poruchy, jako je hyperglykémie, dyslipidémie a přibývání na váze, stejně jako kardiovaskulární komplikace, jako je hypertenze a zvýšené riziko aterosklerózy. Dlouhodobé užívání kortikosteroidů je také spojeno s muskuloskeletálními problémy, včetně osteoporózy, myopatie a avaskulární nekrózy. Kromě toho mohou kortikosteroidy způsobovat psychiatrické účinky, jako jsou změny nálady, deprese a kognitivní poruchy. Nežádoucí účinky kortikosteroidů představují významnou výzvu v klinické praxi, což vyžaduje pečlivou rovnováhu mezi terapeutickou účinností a minimalizací škod. Je nezbytné, aby lékaři pečlivě sledovali pacienty na známky nežádoucích účinků a implementovali preventivní opatření, jako je suplementace vápníkem a vitamínem D k zmírnění ztráty kostní hmoty a úpravy životního stylu k řízení metabolických rizik. Adrenální nedostatečnost Dlouhodobé užívání kortikoidů může vést k potlačení osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA), což vede k nedostatečnosti nadledvin. Tento stav je charakterizován neschopností nadledvinek produkovat dostatečné množství kortizolu, zejména v období stresu. Studie ukázaly, že riziko vzniku adrenální insuficience se liší v závislosti na dávce, délce a způsobu podávání kortikosteroidů. Neexistuje však shoda ohledně přesných mechanismů, které jsou základem útlumu osy HPA, a optimálních strategií snižování dávky kortikosteroidů, které by toto riziko zmírnily. Variabilita individuální náchylnosti k adrenální insuficienci navíc zdůrazňuje potřebu individualizovaných přístupů v léčbě kortikosteroidy. V přednášce budou z pohledu endokrinologa probrány stavy endogenního nadbytku i nedostatku kortizolu a nežádoucí účinky terapie kortikosteroidy zmíněné výše.
doc. MUDr. Filip Gabalec Ph.D.
Životopis není k dispozici
Filip Gabalec 1,
4. interní hematologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové a Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové 1
Fibrilace síní (FiS) je jedním z nejčastějších onemocnění srdce. Je spojena se zvýšenou morbiditou a mortalitou. V posledních letech jsme svědky přehodnocování řady po léta uplatňovaných postupů v diagnostice a léčbě FiS, což odrážejí i doporučené postupy Evropské kardiologické společnosti platné od začátku září 2024. Diagnóza FiS se opírá o typický nález v EKG. Nositelná elektronika může použitím vhodných senzorů vyslovit podezření na FiS, diagnózu na ni ale založit nelze. FiS se klasifikuje do 4 základních kategorií: • Prvně diagnostikovaná – FiS nediagnostikovaná dříve bez ohledu na trvání a přítomnost/závažnost příznaků • Paroxysmální – FiS ukončená spontánně nebo pomocí intervence do 7 dnů od svého vzniku. Podle zkušeností většina epizod končí do 48 hodin • Perzistující – FiS nekončící spontánně, Obvykle se užívá hranice 7 dnů. Dlouhodobě perzistující je FiS je definována jak FiS trvající alespoň 12 měsíců, ale stále se zvažuje léčba s cílem navození sinusového rytmu. • Permanentní – FiS v situaci, kdy proběhla vzájemná domluva mezi lékařem a pacientem o tom, že již nejsou plánovány další pokusy o navození sinusového rytmu. U prvně diagnostikované FiS často není jasné, zda se arytmie bude chovat jako paroxysmální, tj. brzy sama skončí, nebo jako perzistující – bez zásahu lékaře bude trvat. Paroxysmální forma mnohem lépe reaguje na katetrizační léčbu. Ta spočívá v elektrické izolaci svalových rukávců vycházejících z levé síně do plicních žil. V těchto rukávcích se nacházejí ektopické fokusy jako zdroje síňových extrasystol spouštějících paroxysmy FiS. Pokud jsou tyto fokusy od síní elektricky izolovány, nemocný nemá další recidivy arytmií. U perzistující FiS již katetrizační léčba není tak jednoduchá, protože mimo spouštěčů v plicních žilách se více uplatňuje arytmický substrát v podobě přestavěného síňového myokardu. Dochází ke zmnožení vaziva, ale i ke změně v rychlosti vedení akčního potenciálu a v trvání refrakterních period. V takto změněné síni se pak může arytmie snáze udržet i po jediné síňové extrasystole z jakéhokoli fokusu. Izolace plicních žil je zde proto méně účinná. Jedním z prvních cílů, na které se v léčbě nemocných s FiS musíme zaměřit, je prevence tromboembolických komplikací, zejména cévní mozkové příhody. Nejprve je třeba povést rizikovou stratifikaci nemocných. Donedávna se k tomu používalo CHA2DS2-VASc skóre, v posledních doporučeních došlo k mírné úpravě a přejmenování na CHA2DS2-VA skóre. Rozdíl je pouze v tom, že v novější klasifikaci ženské pohlaví nefiguruje. Pokud je v CHA2DS2-VA dosažené skóre 0, pak není třeba nemocného s permanentní FiS dlouhodobě léčit antikoagulancii. Pokud je počet dosažených bodů 1, je vhodnější antikoagulační léčbu podávat, při skóre 2 a více je indikace k antikoagulační léčbě jednoznačná. Současná doporučení preferují zahájení antikoagulační léčby preparáty ze skupiny DOAC (též se používá název NOAC). Protidestičková léčba v jakékoli podobě je v prevenci tromboembolických komplikací FiS neúčinná. Po provedení rizikové stratifikace tromboembolie s případným zahájením antikoagulační léčby a možném přidání bradykardizující léčby s cílem dosažení kontroly komorové frekvence, je-li potřebná, je třeba se rozhodnout, zda zůstaneme u kontroly frekvence, nebo se budeme snažit o kontrolu rytmu, tj. budeme se snažit o návrat k sinusovému rytmu. Poslední evropská doporučení uvádějí, že kontrola rytmu za použití moderních metod může být bezpečně použita v managementu symptomů, ale také k redukci morbidity a mortality u vybraných nemocných. Základem strategie kontroly rytmu je tedy úsilí o navození sinusového rytmu. Pokud nedojde ke spontánní verzi na sinusový rytmus, např. ještě během vyšetřování v ordinaci, je nutno zajistit nemocnému kardioverzi. Ta je bezpečná bez dlouhodobě zavedené antikoagulační léčby, nepřekračuje-li trvání FiS 24 hodin – pode předchozích doporučení to bylo 48 hodin. Pokud je tato doba překročena a symptomatologie si kardioverzi vyžaduje, je třeba vyloučit přítomnost nitrosrdečního trombu jícnovou echokardiografií. K výkonu je nemocného nutno na odeslat na pracoviště k tomu způsobilé. V prevenci rekurencí FiS se často podávají antiarytmika. Pro jejich omezenou účinnost a výskyt nežádoucích účinků se stále více do popředí dostávají katetrizační ablace. V r. 2023 došlo v naprosté většině našich kardiocenter k přechodu od radiofrekvenční energie k ablaci pulzním polem. Tato metoda selektivně destruuje kardiomyocyty, komplikace z éry radiofrekvenčních ablací FiS, zejména byla paréza bráničního nervu nebo vznik píštěle mezi levou síní jícnem při použití této energie tedy nehrozí. Dosažení elektrické Izolace plicních žil je dosahována mnohem rychleji a spolehlivěji. Bezpečnost ablace pulzním polem umožňuje provádět ablace i u starších nemocných.
Vlastimil Vančura
Vedoucí úseku arytmologie na Kardiologické klinice FN Plzeň.
Vlastimil Vančura 1,
Kardiologická klinika, FN a LF Plzeň, Univerzita Karlova, Centrum vysoce specializované komplexní kardiovaskulární péče FN Plzeň 1
Abstrakt není k dispozici
Abstrakt není k dispozici
Prof. MUDr. Chlíbek Roman, Ph.D.
Životopis není k dispozici
Roman Chlíbek 1,
Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany, Hradec Králové; Česká vakcinologická společnost ČLS JEP 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Klára Pecháčková
Životopis není k dispozici
Prof. MUDr. Sedláček Petr, CSc.
Životopis není k dispozici
Klára Pecháčková 1,
Praktický lékaře pro děti a dorost, MEDIMA s.r.o. 1
Hodnocení změn v krevním obraze jsou součástí každodenní praxe lékařů primární péče. Odchylky v krevním obraze mohou být prvním signálem závažného onemocnění, ale mohou také představovat benigní, reaktivní stav. Správná interpretace klinického stavu a laboratorních výsledků a vhodná diferenciální diagnostika hrají klíčovou roli v optimalizaci péče o pacienta. Spolupráce mezi praktickým lékařem a hematologem může pomoci včasnému záchytu závažných hematologických onemocnění a vést k rychlému zahájení terapie. V tomto sdělení se zaměříme na dvě kazuistiky pacientů se změnami v krevním obraze, se kterými se může lékař primární péče setkat - eosinofilie a trombocytóza. Na těchto kazuistikách bude demonstrována kvalitní spolupráce praktického lékaře a hematologa, která vedla k včasnému záchytu hematologických malignit. Obě kazuistiky budou doplněny o přehled oblasti diferenciální diagnostiky a managementu těchto stavů. Cílem prezentace je poskytnout praktické vodítko pro lékaře primární péče, které jim pomůže rozpoznat případy vyžadující včasnou konzultaci s hematologem a optimalizovat péči o pacienty.
Úvod: Syndrom vyhoření je závažným problémem mezi všeobecnými praktickými lékaři (VPL), jehož důsledky negativně ovlivňují samotné lékaře, ale i kvalitu poskytované péče, spokojenost pacientů a zdravotní systém jako celek. Naše studie navázala na předchozí šetření z roku 2023, při kterém byl zaznamenán vysoký výskyt vyhoření českých VPL (21,8 %). Současná studie cílila na ověření prevalence, stanovení trendů výskytu a na určení determinant syndromu vyhoření. Metodika: Studie byla realizována jako celostátní průřezové dotazníkové šetření mezi českými VPL. K účasti bylo vyzváno 2500 náhodně vygenerovaných lékařů prostřednictvím e-mailu registrovaného Společností všeobecného lékařství ČLS JEP. Dotazník zahrnoval standardizovaný nástroj Maslach Burnout Inventory – Human Services Survey for Medical Personnel, rozšířený o otázky týkající se sociodemografických údajů a pracovního prostředí. Data byla sbírána v dubnu a květnu 2024. Výsledky: Celkem bylo získáno 765 kompletně vyplněných dotazníků (30,6% response rate). Prevalence vyhoření ve všech třech dimenzích byla 19,7 %, zatímco 28,8 % lékařů nevykazovalo vyhoření v žádné z jeho dimenzí. Nejčastější dimenzí vyhoření bylo snížené vnímání osobního uznání a úspěchu (52,2 %), následované emocionálním vyčerpáním (45,9 %) a depersonalizací (35,7 %). Podíl VPL prožívajících vyhoření se mezi roky 2023 a 2024 snížil o 2,1 % (p = 0,232), zatímco lékařů bez známek vyhoření přibylo o 6,7 % (p = 0.002). Mezi faktory determinující VPL k vyhoření se řadil zejména počet zaregistrovaných pacientů a zaměstnanecký status. Závěry: Studie potvrdila přetrvávající vysokou prevalenci syndromu vyhoření mezi českými VPL, ačkoli byl zaznamenán mírný pozitivní trend. Výsledky zdůrazňují potřebu cílených intervencí zaměřených na redukci pracovní zátěže a posilování povědomí o významu VPL v systému zdravotní péče.
Ladislav Štěpánek
Ladislav Štěpánek je všeobecný praktický lékař se svojí ordinací v Přerově. Dále pracuje jako odborný asistent na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde působí na Ústavu veřejného zdravotnictví. V roce 2015 absolvoval studijní obor všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Doktorské studium v oblasti hygieny, preventivního lékařství a epidemiologie dokončil v roce 2020 na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Atestaci z všeobecného praktického lékařství složil v roce 2019 a pokračuje ve specializačním vzdělávání v oboru pracovního lékařství. Je autorem nebo spoluautorem více než 20 článků v odborných časopisech, z toho 12 jako první autor v časopisech s impakt faktorem. Aktivně přednášel na 10 celostátních konferencích a podílel se na výzkumných projektech jako hlavní řešitel či spoluřešitel u 6 grantů, včetně projektů IGA LF UP a TAČR.
MUDr. Ladislav Štěpánek , Ph.D.1, MUDr. Norbert Král , Ph.D.2, doc. MUDr. Svatopluk Býma , CSc.3,
Ústav veřejného zdravotnictví, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1
Ústav všeobecného lékařství, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova 2
Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova 3
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Marie Skalská
V klinické praxi se zabývá sportovní medicínou v Centru sportovní medicíny v Praze (www.centrumsportmed.cz), kde se stará o širokou škálu pacientů od vrcholových sportovců, sportující děti či kohokoliv, kdo chce žít aktivně, dobře jíst, dostatečně se hýbat a udělat maximum pro svou dobrou zdravotní prognózu. V rámci České obezitologické společnosti je garantkou tématu pohybová aktivita. Je nutriční specialistkou pro Český svaz ledního hokeje. Je aktivní fitness instruktorkou, držitelkou mnoha cvičebních licencí. Absolventkou kurzu Mindfulness Based Stress Reduction. Vyučuje na FTVS UK interní medicínu, problematiku aktivního životního stylu, prevence obezity, prevence civilizačních onemocnění. Je autorkou či spoluautorkou publikací na téma prevence civilizačních chorob v odborném i populárně naučném domácím i zahraničním tisku. V roce 2013 spoluzaložila Pro Fit Institut (www.profitinstitut.cz), který se zabývá tvorbou preventivních programů v rámci primární a sekundární prevence civilizačních onemocnění.
Marie Skalská 1,
Centrum sportovní medicíny Praha, Pro Fit Institut s.r.o. 1
Tato přednáška se zaměřuje na lékové problémy, které mohou nastat při farmakoterapii insomnie, a jejich potenciální dopady na efektivitu léčby a bezpečnost pacientů. Mezi největší výzvy v praxi patří nežádoucí účinky, jako je nadměrná nebo protrahovaná sedace, která může být důsledkem několika faktorů: např. kombinací sedativních látek, nevhodně zvolených dávek a lékových forem, či nezohlednění stavu a komorbidit pacienta. Dále se v medikacích pacientů vyskytují lékové interakce, které mohou významně ovlivnit účinnost, ale i bezpečnostní profil farmakoterapie. Dalším problémem je nevhodné časování podávání aktivizačních léčiv, která pak mohou interferovat se spánkem pacienta, a tedy insomnii indukovat či komplikovat její léčbu. Výběr vhodné farmakoterapie může být složitý u pacientů s komorbiditami: např. u syndromu spánkové apnoe, psychiatrických diagnóz nebo závažné chronická renální a hepatální insuficience. Zvláštní pozornost vyžaduje i farmakoterapie insomnie u geriatrické populace, která je na její účinky mnohem citlivější, a navíc u ní dochází ke změnám farmakokinetiky léčiv. V přednášce budou prezentovány konkrétní příklady z praxe, které ilustrují výše uvedené lékové problémy a budou navrženy přístupy k jejich řešení. Na závěr bude diskutována role klinických farmaceutů při konzultacích medikace ambulantních pacientů, což může být ve vybraných případech jedna z možností, kterak přispět k optimalizaci léčby a prevenci jejích komplikací.
PharmDr. Ivana Tašková Ph.D.
PharmDr. Ivana Tašková, Ph.D.
Ivana Tašková je absolventka Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, postgraduálního studia v oboru klinická farmacie na Queen´s University Belfast (PG Diploma in Clinical Pharmacy) a doktorského studijního programu na katedře Bezpečnost a kvalita léčiv Masarykovy univerzity v Brně.
Původně pracovala v nemocniční lékárně v Mělníku a následně po roční praxi na oddělení klinické farmacie Fakultní nemocnice Bulovka nastoupila v roce 2015 do Psychiatrické nemocnice Bohnice jako klinický farmaceut, kde působí dodnes. Oblast její expertizy jsou psychofarmaka. Atestovala v oboru klinická farmacie. V letech 2018–2021 byla členkou výboru České odborné společnosti klinické farmacie (ČOSKF) ČLS JEP, od roku 2022 je členka Pracovní skupiny farmakoterapie obézních pacientů ČOSKF ČLS JEP a členkou redakční rady časopisu Remedia. Od roku 2023 v Psychiatrické nemocnici Bohnice působí také v ambulanci klinického farmaceuta. Je zakládající členkou Special Interest Group Mental Health v rámci Evropské společnosti klinické farmacie. Dále se věnuje lektorské a publikační činnosti (IPVZ - katedry lékárenství, psychiatrie, subkatedra klinické farmacie, Univerzitní centrum klinické farmacie aj.).
Ivana Tašková 1,
PharmDr. Ivana Tašková, Ph.D., Oddělení klinické farmacie, Psychiatrická nemocnice Bohnice, Praha 1
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.


