Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Úvod: Již od počátku pandemie covid-19 v roce 2020 se ukazuje, že neurologické, psychiatrické a spánkové poruchy jsou častým projevem tohoto onemocnění, a to jak během akutní fáze, tak jako součást tzv. long covidu. Detailní poznatky o charakteru těchto obtíží však stále chybí. Cílem této studie bylo přinést nové informace o typu, frekvenci, délce trvání a faktorech ovlivňujících výskyt širokého spektra neurologických příznaků a poruch spánku u dospělých v České republice, kteří prodělali covid-19. Metodika: Pomocí nově vyvinutého komplexního online dotazníku, dostupného na adrese www.neurocovid.cz, jsme získali informace o akutním průběhu onemocnění covid-19 a následném rozvoji neurologických a spánkových poruch. Zde prezentujeme odpovědi respondentů z období od 1. 6. 2021 do 31. 12. 2022. Dotazník vyplnilo celkem 1674 respondentů, z toho 1507 bylo zahrnuto do finálního vzorku (průměrný věk 44,5 ±13,1 let, 64,1 % žen), odstup od akutního onemocnění činil 1 až 32 měsíců. Výsledky: Celkem 81,2 % (1223) účastníků uvedlo, že se u nich v souvislosti s prodělaným covid-19 nově objevil (68,4 %) nebo zhoršil (12,8 %) alespoň jeden spánkový příznak, přičemž ženy uváděly vyšší počet příznaků než muži. Nejčastější byla nespavost (59,4 %), dále noční pocení (38,4 %), hypersomnie (33,3 %), živé sny či noční můry (26,4 %), známky syndromu neklidných nohou (RLS) (22,8 %) a chrápání či potíže s dýcháním ve spánku (11,1 %). Všechny příznaky byly asociované s těžkým akutním průběhem covid-19. Parasomnické projevy (mluvení, křik nebo pohyby během spánku) se vyskytly u 9,4 % respondentů, nejčastější byly ve věkové skupině 18–39 let. Úzkostné či depresivní prožívání udávalo v souvislosti s prodělaným onemocněním covid-19 celkem 59,4 % respondentů, přičemž tyto obtíže byly častější u žen (63,8 % vs. 51,6 %, p < 0,001). Respondenti s nově vzniklými psychickými obtížemi celkově udávali vyšší počet spánkových příznaků (2,23 ±1,41 vs. 1,60 ±1,38, p < 0,0001). Úzkost byla konkrétně asociována s nespavostí (p < 0,0001), nočním pocením (p = 0,0060) a nočními můrami (p = 0,0214) a rovněž s těžším průběhem akutního onemocnění (p = 0,041). U 62,3 % respondentů se spánkovými příznaky tyto obtíže přetrvávaly po dobu 3 měsíců a déle. Při porovnání skupin respondentů dle odstupu od akutního onemocnění je patrný mírný ústup spánkových příznaků v čase, zejména u jedinců, kteří prodělali covid-19 v pozdějších fázích pandemie (leden 2022 a později). To naznačuje mimo jiné možnou roli virových mutací. Závěr: Naše výsledky ukazují, že spánkové příznaky jsou častým a dlouhodobým projevem covid-19 a mohou negativně ovlivňovat kvalitu života pacientů. Tato data zdůrazňují potřebu cílené interdisciplinární péče, která by zahrnovala léčbu jak spánkových, tak psychiatrických obtíží spojených s long covidem.
Tereza Dvořáková
Životopis není k dispozici
MUDr. Tereza Dvořáková 1, 2, , MUDr. Radana Měrková 1, 2, , doc. MUDr. Jitka Bušková , Ph.D.1, 2, ,
Oddělení spánkové medicíny, Národní ústav duševního zdraví, Klecany 1
3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha 2
Nedávná pandemie SARS-CoV-2, podobně jako předchozí koronavirové infekce (SARS, MERS) měla za následek významný nárůst psychických poruch a zhoršení duševního zdraví mnoha skupin obyvatel. Tento trend potvrzují i výsledky replikovaných epidemiologických studií v ČR a data ÚZIS. Ukazuje se, že existuje patofyziologická souvislost mezi virovou infekcí a neuropsychiatrickými symptomy. Jedním z posledních nálezů je redukce hladin serotoninu v oběhu v postakutní fázi (long-covid), což implikuje potenciální terapeutické využití některých psychofarmak, např. SSRI.
Postcovidové příznaky jsou příznaky trvající i po 12 týdnech od prodělání onemocnění COVID19 a byla vyloučena jiná příčina symptomů. Long covid je chronický stav způsobený infekcí COVID a přítomen minimálně 3 měsíce postihující jeden nebo více orgánových systémů. Patofyziologické mechanismy nejsou dosud přesně známy teorie zahrnují virové rezervoáry, trvalou aktivaci zánětu, autoimunitní reakce, endoteliální dysfunkce a následné srážení krve, poruchu střevního mikrobiomu. V současné době nejzávažnějšími symptomy jsou ME/CFS (myalgická encefalomyelitis, chronický únavový syndrom) projevující se nesnášenlivostí systémové námahy a chronickou únavou, kterou nelze zmírnit odpočinkem a s tím spojené zhoršení symptomů ( PEM/PESE). Častým limitujícím faktorem bývá porucha soustředění a výbavnosti - tzv. brain fog. Velmi častá je porucha autonomní regulace - posturální ortostatický tachykardický syndrom, ortostatická hypotenze (POTS/OH), vzácnější syndrom aktivace žírných buněk. Z anamnesticky odebraných dat je důležité vyloučit jiné onemocnění, jež mohl COVID iniciovat či potencovat a je tudíž nutná multioborová spolupráce. Léčebné možnosti jsou omezené. Zaměřené na normalizaci spánku, dávkování zátěže a nepřekračování limitů pacienta (pacing), kognitivní trénink, individuální rehabilitace, léčba dysautonomní regulace. Veškerá medikamentozní terapie je v současné době léčbou bez důkazů a patří do rukou specialistů se zkušeností s péčí o postcovid pacienty. Závěrem je nutno zmínit, že nesmíme bagatelizovat obtíže pacienta, snažit se vyloučit jiná onemocnění a ve spolupráci se specialisty adekvátně vést terapii a monitoraci stavu pacienta, neboť symptomy přetrvávají dlouho a neuvážené zásahy vedou k propadům a zhoršením stavu pacienta.
MUDr. Michal Kopecký
internista, pneumolog
vedoucí Centra postcovidové péče ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové
MUDr. Michal Kopecký 1,
Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové 1
Prevalence neuropsychiatrických příznaků 3 měsíce od akutní infekce COVID-19 byla pro únavu 37%, mozkovou mlhu 32%, poruchy spánku 31%, úzkost 23%, poruchy kognice 22%, depresi 17%. Mezi možné mechanismy neuropsychiatrických příznaků long COVID patří molekulární mimikry mezi virovými částicemi a myelinovými složkami, persistence dysregulovaných zánětlivých reakcí, dysbióza mikrobioty, hyperkoagulabilita a narušená neurotransmise v mozkovém kmeni a nervus vagus. Jedna z hypotéz předpokládá, že spike protein je spojen s dysfunkcí mozku, nezávisle na replikaci SARS-CoV-2 v mozku. Spike protein nebo jeho S1 fragmenty mohou být transportovány makrofágy do CNS, kde prochází přes hemato-encephalickou bariéru a váží se na Toll-like receptory 4, stimulují produkci prozánětlivých mediátorů, zesilující a udržující zánět a ovlivňují oblasti související s pamětí. V terapii kognitivní dysfunkce související s COVID-19 byly hodnoceny v klinických studiích níže uvedené intervence: hyperbarický kyslík, ultramikronizovaný palmitoylethanolamid/luteolin (PEA-LUT), donepezil, famotidin a meditace.
MUDr. Miloslav Kopeček PhD
Absolvoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1998 nastoupil do Psychiatrického centra Praha (PCP), transformovaného v r. 2015 na Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ), kde pracuje dodnes. Od r. 2009 je vedoucím lékařem uzavřeného oddělení PCP/NÚDZ. V roce 2006 obhájil na UK Praha Ph.D. v oborou neurověd. V letech 2007–2008 pracoval jako vědecký pracovník bipolární kliniky v San Antoniu, TX a Chapel Hill, NC v USA. Mimo klinické práce se věnuje klinickému psychiatrickému výzkumu, pregraduální a postgraduální výuce. Je odborným asistentem na 3. lékařské fakultě UK v Praze a lektorem na IPVZ. Oblastí jeho odborného zájmu je výzkum kognitivních funkcí, psychofarmakologie a neurobiologie duševních poruch. Je autorem mnoha odborných prací, kapitol v monografiích, v recenzovaných mezinárodních a domácích odborných časopisech. Je předsedou ČNPS a šefredaktorem časopisu Psychiatrie.
Miloslav Kopeček 1,
Národní ústav dušeního zdraví, Klecany a Klinika psychiatrie a lékařské psychologie, 3. LF UK Praha 1
Cílem studie bylo posoudit účinnost transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS) při léčbě neuropsychiatrických (NP) příznaků u postakutních následků infekce SARS-CoV-2 (PASC), známých jako long COVID. Dvojitě slepá, randomizovaná, shamovou stimulací kontrolovaná studie srovnávala účinnost a bezpečnost aktivní tDCS prefrontálního kortexu se shamovou tDCS při léčbě NP-PASC. Do studie byli zařazeni pacienti s diagnózou NP-PASC, u nichž bylo skóre na stupnici dopadu únavy (Fatigue Impact Scale, FIS) > 40. Během čtyř týdnů bylo pacientům aplikováno dvacet sezení tDCS s průběžným měřením, měřením na konci léčby a následným měřením po 4 týdnech od ukončení experimentální léčby. Primárním výsledkem byla změna FIS na konci léčby. Byly analyzovány údaje od 33 pacientů, kterým byla přiřazena aktivní (n=16) nebo shamová tDCS (n=17). Po ukončení léčby byl pokles skóre FIS výraznější ve skupině sham než ve skupině aktivní stimulace, nicméně ne na úrovni statické nevýznamnosti (11,7 [95%CI -11,1 až 34,5], p=0,6). Dále nebyly pozorovány žádné významné meziskupinové rozdíly, pokud jde o úzkost, depresi, kvalitu života a kognitivní výkon. Naše zjištění mohl ovlivnit malý kohortový vzorek, rozdíly ve výchozím skóre FIS mezi skupinami (nestratifikovaná randomizace) nebo zvolené parametry stimulace. Je však též možné, že očekávaný mechanismus účinku tDCS je pro léčbu těchto stavu nedostatečný.
Doc. MUDr. Monika Klírová Ph.D.
Curriculum Vitae H-index: 12 (WOS; November 2024)
Assoc. Prof. Monika KLÍROVÁ, M.D., Ph.D. ResearcherID: I-4207-2016
09/06/1980 ORCID: 0000-0002-8092-9586
DEGREES: Total citations count: 533 (WOS; January 2024)
2004 - M.D. - Charles University, Prague
2013 - Ph.D. - Postdoctoral studies in Neuroscience, Charles University, Prague
2022 - Assoc. Prof. - Charles University, Prague
QUALIFICATIONS, PROFESSIONAL TRAINING, AND EXPERIENCE:
2005 - 2013 - Postdoctoral studies for Ph.D. in Neuroscience, Charles University, Prague
2005 - 2014 - Clinical experience and scientific activity in the Prague Psychiatric Center (PCP), Prague
2005 - ong. - Fellow for psychiatry and research activity at the 3rd Faculty of Medicine, Charles University, Prague
2010 - 2012 - Head of the Lab of repetitive Transcranial Magnetic Stimulation (rTMS) at the PCP, Prague
2011 - Certification in Psychiatry; 2012 - Certification in Psychotherapy
2013 - 2015 - Maternity leave (2nd and 3rd child) - interrupted scientific activities
2015 - Head of the Non-Invasive Brain Stimulation (NIBS) WG and Clinical Neurostimulation, senior researcher, and psychiatrist at the National Institute of Mental Health (NIMH)
2021 - ong. - Reviewer in Neuroscience Research, Plos One, Frontiers (in Psychiatry, in Neurology), etc. (IF journals)
2021 - ong. - Supervisor of four postgraduate students at the 3rd Faculty of Medicine, Charles University
MEMBER OF THE PROFESSIONAL ORGANIZATIONS:
2006 - ong. - A member of the CNPS (The Czech Neuropsychopharmacological Corporation)
2006 - 2011 - A Science Assistant of the Czech Neuropsychopharmacological Congress hosted by the CNPS
2013 - ong. - A member of the Psychiatric Association of the Czech Medical Association J. E. Purkyně
2022 - ong. - A member of the Clinical TMS Society
2023 - ong. - A member of the Scientific Board of the NIMH
2024 - ong. - A member of the European Society for Brain Stimulation Society (ESBS)
2024 – ong. - A member of the European Society for Brain Stimulation Society Board - Representative for the Czechia
2024 - ong. - A member of the European Psychiatric Association (EPA)
2024 - ong. - A member of the European College of Neuropsychopharmacology (ECNP) Neuromodulation network – National coordinator
AWARDS:
2007 – The 1st poster presentation prize at the 15th Annual International Ain Shams Medical Students' Congress, Egypt
2010 – The ECNP Seminar Award for the best prezentation during ECNP-EPA Seminar in Neuropsychopharmacology, Czechia
2013 - The Award of Czech Neuropsychopharmacological Society for the best publication, Czechia
2019 - The Award of the Society of Biological Psychiatry for the best original work of an author up to 40 years of age, Czechia
MOBILITY:
2003 - 2004 - Two-semester internship within the Socrates / Erasmus program at the Universidade de Coimbra, Coimbra, Portugal
2023 - A scientific internship (one month) at Abraham Zangens' lab, Ben-Gurion University of the Negev, Beer-Sheva, Izrael
SELECTED INVITED LECTURES:
21.03.2023 - Invited lecture at Ben-Gurion University of the Negev, Beer-Sheva, Izrael.
28.09.2023 - 01.10.2023 - Invited presentation as part of a TMS course organized by Igor Filipčič (WPA Representative for Central Europe) and Chris Baeken (President of the European Brain Stimulation Society) at the 23rd WPA World Congress of Psychiatry organized by the World Psychiatric Association, Vienna, Austria.
INTERNATIONAL COOPERATION (Cooperation in project preparation IN THE LAST TWO YEARS):
2023 - “Multimodal detection of biomarkers in Mild Cognitive Impairment before and after transcranial brain stimulation“ project under Lead Agency call of the GACR [in cooperation with Andrea Antal - UMG (GER)]
2023 – “PeRStim-D: Personalized versus Randomized Brain Stimulation in Depression“ project under the HORIZON-HLTH-2024-DISEASE-03-14-two-stage call [Consortium led by Chris Baeken (BELG)]
2024 – “Optimizing rapid-acting psychoactive therapies through normative modeling and brain-computer interfaces“ project under the HORIZON-EIC-2024-PATHFINDER call [Consortium led by Sama Neuroscience, (FR)]
2024 - “Pursuing Symptom-Oriented Brain Stimulation Treatment for Depression (SOStim-D)“ under the Wellcome Grant Funding [Consortium led by Monika Klírová, Co-Applicants: Chris Baeken (Belgium), Frank Padberg (Germany), Igor Filipčič (Croatia), Abraham Zangen (Izrael)]
2024 - Advancing Non-invasive Brain Stimulation for Mental Health in Europe project under the COST call [Consortium led by Ana Ganho-Ávila (PORT)]
PARTICIPATION IN SCIENTIFIC PROJECTS/ GRANT PROJECTS (GP) IN THE LAST 5 YEARS:
2017 - 2021 - PROGRESS (The Charles University Research Development Schemes) - participant
2016 - 2020 - GP of AZV CZ No. 16-31380A - Transcranial magnetic stimulation in the treatment of bipolar depression - co-worker
2017 - 2020 - GP of GACR CZ No. 1707070S - Effect of lithium on Na+/K+-ATPase activity and functional consequences of oxidative stress; from animal model to bipolar patients - co-worker
2020 - 2022 - GP of AZV CZ No. 20-24782S - The role of Inferior Parietal Lobe in Self-Agency - co-worker
2021 - IGS project NIMH - The influence of transcranial direct current stimulation (tDCS) on control inhibition processes in young adults – principal investigator
2022 - 2023 - GP of AZV CZ No. NU 22-D-133 - Transcranial direct current stimulation (tDCS) as a therapeutic intervention for post-acute sequelae of SARS-CoV-2 (PASC) - principal investigator
2022 - ong. - Charles University Research program „Cooperatio – Neurosciences“ – participant
2022 - ong. – GP AZV CZ No. NU22-04-00192 - Dorsomedial prefrontal cortex repetitive transcranial magnetic stimulation (dmPFC-rTMS) in the augmentation of antidepressants (DOPRERA study)… – co-worker
2024 - ong. - Project Brain Dynamics (BRADY) under the Operational Programme Johannes Amos Comenius – key worker
2024 – ong. –GP of MSMT No. 8J24DEO13 - Stratification of behavioral, electrophysiological, and neuroplastic changes induced by tACS in older adults - Czech-German Mobility under MŠMT - principal investigator
2024 - ECNP Neuromodulation Network [Consortium led by Roel Mocking & Odile van den Heuvel (NL)] – national coordinator
MONOGRAPHS AND CHAPTERS:
• KLÍROVÁ, Monika. Non-Invasive Brain Stimulation Methods in Psychiatry: From Experimental Research to Clinical Application. Habilitační práce. 2022.
• KLÍROVÁ, Monika. Non-Invasive Brain Stimulation Methods in Psychiatry. Praha: Maxdorf, c2022. Jessenius. 104 s. ISBN 978-80-7345-719-8.
• KLÍROVÁ, Monika, et al. Recommended Practices of Psychiatric Care 2022, Chapter - Biological Methods of Treatment, Subchapters: Transcranial Direct Current Stimulation (tDCS); Repetitive Transcranial Magnetic Stimulation (rTMS); Electroconvulsive Therapy (ECT). Psychiatric Society of the Czech Medical Association, J. E. Purkyně in cooperation with the Czech Psychiatric Society, z.s, 2023.
IF PUBLICATIONS IN THE LAST FIVE YEARS:
• ANDRASHKO, V., NOVÁK, T., BRUNOVSKÝ, M., KLÍROVÁ, M., ŠÓŠ, P., HORÁČEK, J. The Antidepressant Effect of Ketamine Is Dampened by Concomitant Benzodiazepine Medication. Front. Psychiatry. 2020, 11(August), "Article number 844". ISSN 1664-0640. DOI: 10.3389/fpsyt.2020.00844. IF 4.7. Q2
• KLÍROVÁ, M.*, et al.. Prolonged Continuous Theta Burst Stimulation of the Motor Cortex Modulates Cortical Excitability But not Pain Perception. Frontiers in Systems Neuroscience. 2020, 14(May), "Article Number: 27". ISSN 1662-5137. DOI: 10.3389/fnsys.2020.00027. IF 3.0. Q3
• KLÍROVÁ, M.*, et al. Modulating Inhibitory Control Processes Using Individualized High Definition Theta Transcranial Alternating Current Stimulation (HD θ-tACS) of the Anterior Cingulate and Medial Prefrontal Cortex. Frontiers in Systems Neuroscience. 2021, 15("Article number 611507"), 1-13. ISSN 1662-5137. DOI: 10.3389/fnsys.2021.611507. IF 3.0. Q3
• WAGNER, E., (…) , KLÍROVÁ, M., (…) , et al. Repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS) for schizophrenia patients treated with clozapine. World Journal of Biological Psychiatry. 2021, 22(1), 14-26. ISSN 1562-2975. DOI: 10.1080/15622975.2020.1733080. IF 3.1. Q3
• LASKOV, O., KLÍROVÁ, M*. Effects of deep transcranial magnetic stimulation (dTMS) on cognition. Neuroscience Letters. 2021, 755(135906), 1-10. ISSN 0304-3940. DOI: 10.1016/j.neulet.2021.135906. IF 2.5. Q3
• STUCHLÍKOVÁ, Z., KLÍROVÁ, M.* A Literature Mini-Review of Transcranial Direct Current Stimulation in Schizophrenia. Front. Psychiatry. 2022, 13(874128), 1-17. ISSN 1664-0640. DOI: 10.3389/fpsyt.2022.874128. IF 4.7. Q2.
• KLÍROVÁ M.*, et al. An rTMS-induced seizure during low frequency repetitive transcranial magnetic stimulation with a double-cone coil for spasticity: A case report. Brain Stimulation: Basic, Translational, and Clinical Research in Neuromodulation. 2022, 15.5: 1120-1121. DOI: https://doi.org/10.1016/j.brs.2022.08.004, IF 7.7. Q1
• GORNEROVA, N., BRUNOVSKY, M., KLIROVA, M., et al. The effect of Low-Frequency rTMS on Auditory Hallucinations, EEG Source Localization and Functional Connectivity in Schizophrenia. Neuroscience Letters, 2022, 136977. IF 2.5. Q3
• HAVLÍK, M., HLINKA, J., KLÍROVÁ, M., ADÁMEK, P., & HORÁČEK, J. Towards causal mechanisms of consciousness through focused transcranial brain stimulation. Neuroscience of Consciousness, 2023 (1), niad008. IF 2.97. Q2
• BIAČKOVÁ, N., ADAMOVÁ, A., KLÍROVÁ, M*. Transcranial alternating current stimulation in affecting cognitive impairment in psychiatric disorders: a review. European Archives of Psychiatry and Clinical Neuroscience, 2023, 1-24. IF 4.7. Q1
• LASKOV, O., (...), KLÍROVÁ, M.* Inhibitory Control in Young Healthy Adults - a tDCS Study. Physiol. Res. 2023, 7 l: 000-000. http1://doi.orgl/0.33549/physiolres.935066. IF 2.1. Q4
• KLÍROVÁ, M.*, et al. Transcranial direct current stimulation (tDCS) in the treatment of neuropsychiatric symptoms of long COVID. Scientific Reports. 2024, 14, 2193. DOI: 10.1038/s41598-024-52763-4. IF 4.6. Q1
• NOVÁK, T., KOSTÝLKOVÁ, L., BAREŠ, M., VORÁČKOVÁ, V., HEJZLAR, M., RENKA, J., BAUMANN, S., LASKOV, O., KLÍROVÁ, M. Right Ventrolateral and Left Dorsolateral 10 Hz Transcranial Magnetic Stimulation as an Add-On Treatment for Bipolar I and II Depression: a Double-Blind, Randomised, Three‐Arm, Sham-Controlled Study. The World Journal of Biological Psychiatry. Accepted 15-May-2024. DOI: 10.1080/15622975.2024.2357110. ISSN 1562-2975. IF 3.1. Q3.
• PASTRNAK, M., KLIROVA, M., BARES, M. et al. Distinct connectivity patterns in bipolar and unipolar depression: a functional connectivity multivariate pattern analysis study. BMC Neurosci 25, 46 (2024). https://doi.org/10.1186/s12868-024-00895-8. IF 2.4. Q3.
*corresponding author
25th November 2024
Doc. MUDr. Monika Klírová , Ph.D.1, 2, , Mgr. Andrea Adamová 2, MUDr. Nina Biačková 1, 2, , MUDr. Olga Laskov 1, 2, , Mgr. Veronika Renková , Ph.D.1, MUDr. Zuzana Stuchlíková 2, MUC. Karolína Odnohová 3, MUDr. Tomáš Novák , Ph.D.1, 2, ,
Národní ústav duševního zdraví 1
3. lékařská fakulta UK 2
2. lékařská fakulta UK 3
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Matějková Astrid
Hlavní profesí praktická lékařka pro dospělé v Pardubicích, členka výborů SPL a SVL, krajská koordinátorka SVL za Pardubický kraj. Komisařka atestačních zkoušek VPL, školitelka v oboru. Druhou specializací, již jen na malý úvazek, geriatr v Geriatrickém centru Pardubické nemocnice, členka výboru ČGGS. Mimo tyto aktivity vyučující na Univerzitě Pardubice.
Astrid Matějková 1,
AM-MED s.r.o., Pardubice 1
Abstrakt není k dispozici
doc. MUDr. Anders Martin , Ph.D.
Doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D. se čerstvě plně věnuje práci přednosty Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, předtím rozvíjel činnost Centra pro biologickou diagnostiku a léčbu, jehož součástí je zejména laboratoř stimulačních metod resp. moderních aplikací elektrokonvulzivní léčby, repetitivní transkraniální magnetické stimulace, přímé stimulace stejnosměrným proudem a stimulace jasným světlem (fototerapie). Svůj zájem však dlouhodobě směřuje do realizace reformy psychiatrické péče a do oblasti mezioborové medicíny, zejména detekce psychických poruch v populaci tělesně nemocných pacientů. Jeho práce byly oceněny několika cenami Psychiatrické společnosti ČLS JEP a Společnosti pro biologickou psychiatrii. V současnosti je bývalým předsedou Psychiatrické společnosti ČLS JEP, pro niž dlouhodobě vykonával a nadále i vykonává činnost konzultanta a garanta pro psychofarmakologické otázky ve vztahu k Ústavu pro kontrolu léčiv. Po dobu více než 10ti let byl vedoucím redaktorem oficiálního časopisu Psychiatrické společnosti ČLS JEP s více než stoletou historií „České a slovenské psychiatrie“.
Martin Anders 1,
1. LF UK a VFN, Praha 1
Abstrakt není k dispozici
doc. MUDr. Anders Martin , Ph.D.
Doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D. se čerstvě plně věnuje práci přednosty Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, předtím rozvíjel činnost Centra pro biologickou diagnostiku a léčbu, jehož součástí je zejména laboratoř stimulačních metod resp. moderních aplikací elektrokonvulzivní léčby, repetitivní transkraniální magnetické stimulace, přímé stimulace stejnosměrným proudem a stimulace jasným světlem (fototerapie). Svůj zájem však dlouhodobě směřuje do realizace reformy psychiatrické péče a do oblasti mezioborové medicíny, zejména detekce psychických poruch v populaci tělesně nemocných pacientů. Jeho práce byly oceněny několika cenami Psychiatrické společnosti ČLS JEP a Společnosti pro biologickou psychiatrii. V současnosti je bývalým předsedou Psychiatrické společnosti ČLS JEP, pro niž dlouhodobě vykonával a nadále i vykonává činnost konzultanta a garanta pro psychofarmakologické otázky ve vztahu k Ústavu pro kontrolu léčiv. Po dobu více než 10ti let byl vedoucím redaktorem oficiálního časopisu Psychiatrické společnosti ČLS JEP s více než stoletou historií „České a slovenské psychiatrie“.
MUDr. Tesařová Lucie
Životopis není k dispozici
MUDr. Matějková Astrid
Hlavní profesí praktická lékařka pro dospělé v Pardubicích, členka výborů SPL a SVL, krajská koordinátorka SVL za Pardubický kraj. Komisařka atestačních zkoušek VPL, školitelka v oboru. Druhou specializací, již jen na malý úvazek, geriatr v Geriatrickém centru Pardubické nemocnice, členka výboru ČGGS. Mimo tyto aktivity vyučující na Univerzitě Pardubice.
doc. MUDr. Martin Anders , Ph.D.1, MUDr. Lucie Tesařová 2, MUDr. Astrid Matějková 3,
1. LF UK a VFN, Praha 1
WellMedic, Příbram 2
AM-MED s.r.o., Pardubice 3
Online programy KBT se stávají stále oblíbenějším nástrojem léčby úzkostných a depresivních poruch. Tato prezentace se zaměří na přehled nedávných metaanalýz a klinických studií hodnotících účinnost online KBT ve srovnání s tradiční osobní terapií. Diskutovány budou také faktory ovlivňující úspěšnost intervencí, jako je adherence pacientů, kvalita terapeutického vedení a technologické aspekty programů.
Funkční neurologické poruchy (FND) představují komplexní klinickou výzvu na pomezí neurologie, psychiatrie a psychoterapie. V rámci přednášky se zaměříme na kognitivně-behaviorální a schéma terapeutické pojetí formulace případu FND, které umožňuje porozumět dynamice příznaků v kontextu bludného kruhu potíží, maladaptivních schémat a dysfunkčních přesvědčení. Budou představeny klíčové terapeutické postupy, které propojují pohybovou rehabilitaci s psychoterapeutickými intervencemi, jako je kognitivní restrukturalizace, imaginativní přepis bolestných zážitků, práce s židlemi (chairwork), terapeutické dopisy a intervence zaměřené na raná maladaptivní schémata. Zaměříme se na postupy, které pomáhají pacientům lépe porozumět souvislostem mezi psychologickými faktory a somatickými příznaky a umožňují jim postupně obnovit funkční kapacitu a zlepšit kvalitu života. Přednáška bude doplněna videoukázkami z terapeutické praxe, které ilustrují jednotlivé intervenční kroky a umožní účastníkům lépe pochopit jejich praktické využití v klinické práci. Klíčová slova: funkční neurologické poruchy, kognitivně-behaviorální terapie, schéma terapie, kognitivní restrukturalizace, imaginativní techniky, chairwork, terapeutické dopisy, psychoterapie a rehabilitace.
Prof. MUDr. Praško Pavlov Ján, CSc.
Životopis není k dispozici
prof. MUDr. Ján Praško Pavlov , CSc.2, 3, , PhDr. Marie Ocisková , Ph.D.2, 3, ,
Centrum duševní rehabilitace, Jessenia, Rehabilitační nemocnice Beroun 2
Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice v Olomouci 3
Abstrakt není k dispozici
Funkční neurologické poruchy představují klinickou výzvu jak pro neurologii, tak pro psychiatrii. Psychiatrie tyto stavy označuje nejčastěji jako Disociativní nebo konverzní poruchy, dříve jsme tyto pacienty znali pod diagnózou Hysterie. Při diagnostice a léčbě Hysterie se také naše obory, vč. oboru psychoterapie, potkávaly, rozcházely, ale i profilovaly a ustanovovaly (vzpomeňme např. na Charcota, Babinského, Jeneta, Freuda). Jak tyto stavy vidíme dnes? Jde o stejné pacienty, které vidíme jen z jiného pohledu nebo jde o odlišné populace pacientů, které mají podobné projevy? Jaké jsou diagnostické a terapeutické principy, které dnes máme k dispozici? Na tyto otázky se bude snažit odpovědět naše sympózium.
prof. MUDr. Kašpárek Tomáš, Ph.D.
Psychiatr působící na Psychiatrické klinice v Brně, se zájmem o výzkum diagnostiky a léčby schizofrenie, rozvoj nových služeb a jejich provázanost pro zajištění komplexní péče o duševně nemocné.
Brázdil Milan
Životopis není k dispozici
Praško Ján Pavlov
Životopis není k dispozici
Danhofer Pavlína
Životopis není k dispozici
prof. MUDr. Tomáš Kašpárek , Ph.D.1,
FN Brno 1
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
