Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Konečný Štefan
Prezentující autor pracuje jako lékař na Interní gastroenterologické klinice Fakultní nemocnice Brno a věnuje se problematice nemocí jícnu a idiopatických střevních zánětů.
Štefan Konečný 1,
FN Brno 1
Prezentujeme první zkušenosti s Risankizumabem (RZB) v léčbě kohorty 64 refrakterních pacientů s Crohnovou nemocí (CN). Prospektivní hodnocení léčby RZB > 12 týdnů. Průměrná doba trvání CN 16 let, průměrný věk 44,5 let. Předchozí selhání nejméně 1 pokročilé léčby u 79%, > 2 u 46%. Klinická odpověď indukce 12 týdnů RZB 65%, morfologická odpověď 28%, GCS weaning < 10 mg/den 25%. Morfologická, UZV, odpověď indukce RZB 28%. Morfologická remise UZV a slizniční vyhojení koloskopie po indukci RZB u 10% CN trvající < 2 roky, s časným switch na RZB při primární anti TNF rezistenci. CN s perianální lokalizací 6 léčených s 50% odpovědí indukce. Klinická odpověď indukce RZB po selhání ustekinumabu 35%. Progrese periferní SpA 12%. Časné ukončení RZB pro NÚ 3%. Udržovací léčba RZB po 12 týdnu 46% konvenční dávkování, 19% intenzifikace s žádostí RL. V souladu se závěry klinických studií fáze III i v klinické praxi, vykazuje RZB v kohortě refrakterních CN srovnatelnou, 65% klinickou odpověď indukční léčby. Vynikající výsledky a morfologickou remisi CN jsme potvrdili zejména v případě časné volby RZB jako 1.switch u primárních anti TNF alfa nonrespodérů, s krátkým trváním CN. RZB je nadějnou alternativou léčby středně těžké - těžké CN, s předchozí zkušeností s pokročilou léčbou a suboptimální kontrolou nemoci (dle STRIDE II). Další prospektivní sledování naší kohorty refrakterních CN, včetně eskalovaných, ukáže, zda potvrdí přínos a nárůst počtu remisí při prodloužené léčbě RZB po 24.týdnu.
MUDr. Lucie Prokopová Ph.D
Pracuje v Centru pro idiopatické střevní záněty Interní - gastroenterologické kliniky FN Brno a MU Brno. Dlouhodobě se zabývá komplexní diagnostikou a léčbou Crohnovy nemoci a ulcerozní kolitidy a mezioborovu koordinací v této problematice. Je aktivní členkou Pracovní skupiny pro ISZ ČGS. Pracuje i jako odborný asistent LF MU Brno. V posledních 10-ti letech byla spoluautorkou českých monografií zabývajících se nejen IBD, ale i gastroenterologickou problematikou: Biologická terapie v léčbě idiopatických střevních zánětů, Zbořil V. a kol. Mladá fronta a.s. 2012. Nemoci střev: Karel Lukáš, Jiří Hoch a kolektiv. Grada 2018, Idiopatické střevní záněty: V.Zbořil a kolektiv. Mladá Fronta 2018.
MUDr. Lucie Prokopová , Ph.D1, Doc.MUDr. Vladimír Zbořil , CSc1, MUDr. Pavla Kavříková 1, MUDr. Štefan Konečný 1, MUDr. Karolína Poredská 1, MUDr. Veronika Zvárová 1,
Centrum pro IBD a biologickou léčbu, Interní-GE klinika FN a MU Brno 1
Úvod: Pacienti s primární sklerozující cholangitidou (PSC) a idiopatickými střevními záněty (PSC-IBD) mají vyšší riziko kolorektálních neoplazií. Cílem této studie bylo zhodnotit incidenci kolorektálních neoplazií a identifikovat rizikové faktory pro jejich vznik v rámci dlouhodobého endoskopického sledování v jednom terciárním centru. Metodika: Do retrospektivní studie bylo zařazeno 365 pacientů s PSC-IBD sledovaných mezi lety 2007 a 2025, u nichž bylo provedeno celkem 2 352 koloskopií. Byla analyzována demografická data, klinické charakteristiky, výsledky endoskopických vyšetření a histologické nálezy. Rizikové faktory pro vznik dysplazie a karcinomu byly hodnoceny pomocí Coxova regresního modelu s časově závislými proměnnými. Výsledky: Dysplazie byla detekována u 76 (20,8 %) pacientů, přičemž četnost detekce činila 9,18 %. Bylo zachyceno celkem 216 dysplazií (50,9 % z polypektomií a 49,1 % z biopsií). Adenokarcinom byl diagnostikován u 13 (3,6 %) pacientů. Statisticky významným rizikovým faktorem byl vyšší věk (HR = 1,03; p = 0,008), biologická léčba (HR = 2,48; p = 0,029) a délka trvání onemocnění (p < 0,001). Mayo Endoskopic Subscore dosahovalo pozitivní trend k významnosti (HR = 1,27; p = 0,051). Závěr: Naše studie potvrzuje vysoké riziko vzniku kolorektálních neoplazií u pacientů s PSCIBD, zejména u pacientů ve vyšším věku s delším trváním onemocnění a na biologické léčbě. Zdůrazňuje význam dispenzárních koloskopii s cílenými a náhodnými biopsiemi v ročním intervalu.
Mojmír Hlavatý
Životopis není k dispozici
MUDr. Mojmír Hlavatý 1, MUDr. Peter Mačinga , Ph.D.1, MUDr. Pavel Wohl , Ph.D.1, Ing. Tetiana Osadcha 2, doc. MUDr. Pavel Drastich , Ph.D.1,
Klinika hepatogastroenterologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha 1
Oddělení elektronických informačních zdrojů a datové vědy, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha 2
Úvod: Neuromodulace sakrálního nervu (SNM) je uznávanou léčbou fekální inkontinence(FI). Neuromodulace pudendálního nervu může být alternativou klasické neuromodulace sakrálních nervů a navíc by mohla aktivovat více sakrálních nervových kořenů a zajistit lepší účinnost terapie. Metody Pacientům s FI, kde nebylo možné implantovat klasickým postupem sakrální neuromodulaci(tumorosní léze S páteře, dysfunkce pánevního dna po komplikovaném řešení endometriózy) byla zavedena permanentní stimulační elektroda pod CT navigací do oblasti Alcockova kanálu , po které následovalo testovací období. Permanentní neurostimulátor byl implantován při efektu nad 50% snížením inkontinentních intervalů. Výsledky Obtížná byla fáze zavedení elektrody pod CT navigací se sledováním efektu léčby, po vyhodnocení optimální polohy byla zahájena dočasná stimulace. Při dalším sledování a po zhodnocení efektu jsme přistoupili k trvalé stimulaci. Doposud během sledování nedošlo ke komplikacím. Závěr PNS je slibná nová léčba fekální inkontinence u pacientů, u kterých není možno zavést SNM či na SNM nereagují dostatečně.
MUDr. Petr Vlček Ph.D
Vzdělání:
1987 – LF MU, Brno
1990 - atestace z chirurgie I.st.
1997 - atestace z chirurgie II.st.
2005 - ukončeno doktorandské studium PhD.
2014 - atestace z koloproktologie
1987- dosud lékař I.chirurgická klinika, FN u sv.Anny, Brno
2008 - dosud odborný asistent Lékařská fakulta, Masarykova
univerzita, Brno
Významné studíjní pobyty:
1994/6 měsíců/-Digestivní chirurgie, Universitní nemocnice
Dijon, Francie
1999/3 měsíce/Dept.of Colorectal Surgery,Cleveland Clinic
Foundation /prof.V.W.Fazio, F Remzi, T.Hull/, USA
2006 - European Center for Surgery, Paris/ Robotic procedures/
2007- USC Los Angeles/Robotic Surgery/
2008 – Advanced colorectal Robotic Surgery/Grosseto-prof.
Giulianotti/
2013 - Dept of Colorectal Surgery, Mayo Clinic,
USA/prof.Pamberton, Larson/.
MUDr. Petr Vlček , Ph.D1, MUDr. Alena Berková , Ph.D.1, MUDr. Tamara Vystrčilová 1, MUDr. Vladimír Červeňák , Ph.D2, Doc.MUDr. Jiří Dolina , Ph.D3,
I.chirurgická klinika MU a nemocnice u sv. Anny 1
Klinika zobrazovacích metod FN u sv. Anny 2
Interní hepatogastroenterologická klinika FN Brno 3
Režimy eskalace biologické terapie a léčby malými molekulami jsou rezervovány pro dvě základní situace: nedostatečnou odpověď na indukční fázi léčby a druhotnou ztrátu odpovědi. Efektivita těchto režimů dosahuje podle výsledků studií až 47,2%. Analyzovali jsme retrospektivně soubor 1018 pacientů s IBD (327 s UC a 691 s CD) s průměrnou dobou biologické terapie 7.42 roku (5 měsíců až 18,6 roku). Cílem bylo vyhodnotit eskalační režimy z hlediska indikace, efektivity a nežádoucích účinků. Anti-TNF terapií bylo léčeno 446 pts (166 infliximab, 274 adalimumab, 6 golimmab), ustekinumabem 183 pts, vedolizumabem 186 pts, mirikizumabem 22 pts, risankizumabem 119 pts, upadacitinibem 58 pts a filgotinibem 4 pts. Indikací k eskalačnímu řezimu bylo 234 případů (22,98%) v rozsahu od 6,55% do 50%. Potřeba eskalací výrazně převyšovala u CD (81,6%), přičemž na prvním místě byla luminální choroba, následována perianální chorobou, minoritní byly další indikace (orální lokalizace CD, nízké hladiny biologika, mimostřevní manifestace, absence histomorfologického hojení). Při analýze průběhu nemoci dominovala chronická perzistující aktivita po selhání předchozí biologické terapie ( 51%), teprve na dalších místech bylo druhotné selhání terapie (28,4%) nebo nedostatečná odpověď v indukční fázi (17,3%). Zajímavá byla potřeba eskalace z hlediska časového: zatímco u preparátů v první linii se vyskytovala průměrně po 4,6 roku, u preparátů linie druhé již po 1,18 roku. Ještě nápadnější byl růst potřeby eskalací v závislosti na linii biologické terapie. Ve třetí linii dosahoval v průběhu jednoho roku 50% a dále vzrůstal, což bylo hodnoceno nezávislou analýzou jako statisticky významné. Nepřímo úměrně zároveň tomu klesala efektivita léčby, takže ve 4.léčebné dosahovala pouze 31,3% klinicky a 14,0% morfologicky. Tedy v našm souboru ve 4.ev.další léčebné linii biologické terapie dosáhla potřeba eskalačního režimu téměř 80% v průběhu prvního roku léčby. Toto zjištění nás vede k úvaze, zda součástí moderní strategie léčby IBD by neměla být včasná definice farmakorezisteních pacientů s IBD s primární volbou eskalačních režimů léčby. U nich zejména totiž hrozí ztráta tzv.okna léčebné příležitosti.
doc. MUDr. Vladimír Zbořil CSc.
Doc.MUDr.V.Zbořil,CSc pracuje ve FN Brno na Interní gastroenterologické klinice a zároveň je pedagogem LF Masarykovy univerzity v Brně. Dlouhodobě se zaměřuje na problematiku idiopatických střevních zánětů, v níž se také habilitoval. Je hlavním autorem čtyř monografií: Korstikosteroidy v léčbě idiopatických střevních zánětů, Imunosupresiva v léčbě idiopatických střevních zánětů, Mikroflóra trávicího traktu ve zdravím a nemoci, Biologická terapie idiopatických střevních zánětů (připraveno do tisku 3.vydání) a v roce 2018 byl hlavním editorem monografie Idiopatické střevní záněty. Je členem Pracovní skupiny pro idiopatické střevní záněty při České gastroenterologické společnosti, pravidelně se aktivně účastní řady tuzemských akcí, již 10 let pořádá v jihomoravském regionu pacientské konference stejně jako regionální odborné akce pro lékaře i sestry.
doc.MUDr. Vladimír Zbořil , CSc2, MUDr. Lucie Prokopová , PhD2, MUDr. Pavla Kavříková 2, MUDr. Štefan Konečný 2, MUDr. Karolina Poredská , PhD2, MUDr. Veronika Zvárová 2,
2 Fakultní nemocnice Brno, Interní gastroenterologická klinika 2
Efficacy and safety of obefazimod in patients with moderately to severely active ulcerative colitis: results from two, Phase 3, randomised, double-blind, placebo-controlled, 8-week induction trials (ABTECT-1 & 2) Milan Lukáš, Bruce E Sands, Silvio Danese, Laurent Peyrin-Biroulet, Marla Dubinsky, Tadakazu Hisamatsu, Herbert Tilg, Raja Atreya, Alessandro Armuzzi, Xavier Treton, Filip Baert, Ursula Seidler, Fabio Cataldi, Doug Jacobstein, Christopher J Rabbat, Kevin Shan, George Aaron Duvall, Britta Siegmund, Parambir S Dulai, David T Rubin, Severine Vermeire Introduction Obefazimod (Obe) is an oral, once-daily (QD), small molecule which enhances expression of microRNA-124 and has been studied in two Phase 2 induction trials and subsequent open-label maintenance studies [1-3] in patients (pts) with moderately to severely active ulcerative colitis (UC). Here we report efficacy and safety of two Phase 3, 8-week, induction trials in adult pts with UC from ABTECT-1 [NCT05507203] and ABTECT-2 [NCT05507216]. Aims & Methods The multicenter, randomized, double-blind, placebo-controlled ABTECT trials enrolled pts with moderate-to-severe UC (defined as modified Mayo score (MMS)≥ 5, with rectal bleeding sub-score (RBS) ≥ 1 and centrally read endoscopic score >2) who had inadequate response, loss of response, or intolerance to at least one prior therapy (with no upper limit), including corticosteroids, immunosuppressants, biologics, S1P receptor modulators and/or JAK inhibitors. Pts were randomized 2:1:1 to Obe 50 mg QD (Obe-50), Obe 25 mg QD (Obe-25) or placebo (PBO) for 8 weeks. The primary endpoint was clinical remission (per MMS) and secondary endpoints included clinical response, endoscopic improvement, symptomatic remission, and histo-endoscopic mucosal improvement (HEMI). Results 1272 pts were randomized and treated in ABTECT-1 (636) and ABTECT-2 (636). In both trials, baseline demographics and disease characteristics were similar between groups; 45.3% and 49.3% of pts had inadequate response to 1 or more advanced therapies. A significantly higher proportion of pts receiving Obe-50 (ABTECT-1:21.7%, ABTECT-2: 19.8%) versus PBO (2.5% and 6.3%) achieved clinical remission (Obe-50-PBO difference: ABTECT-1: 19.3%, p<0.0001; ABTECT-2: 13.4%, p=0.0001) and met all key secondary endpoints in both trials. A significantly higher proportion of pts receiving Obe-25 versus PBO achieved clinical remission (Obe-25-PBO difference: 21.4%, p<0.0001) and met all key secondary endpoints in ABTECT-1. In a pooled analysis, both Obe-50 and Obe-25 met all primary and secondary endpoints with nominal significance (p<0.0001) (Table). The overall rate of serious adverse events and treatment emergent adverse events (TEAEs) leading to study drug discontinuation for pts treated with Obe were similar to PBO.Proportions of pts who reported at least one TEAE in ABTECT-1 were 59.4%, 46.9%, and 53.2% for Obe-50, Obe-25, and PBO, respectively. For ABTECT2, TEAEs occurred in 61.0%, 50.9%, and 48.4% for Obe-50, Obe-25, and PBO, respectively. The most frequent TEAE was headache (Obe-50: 20.8-25.8%; Obe-25: 14.5-15.6%; PBO: 5.7). The headaches were mild, transient, short in duration and not a barrier to treat as evidenced by a low discontinuation rate of 0-1.6%. No signal was observed for serious, severe, or opportunistic infections or malignancies. Conclusion In both ABTECT induction trials, primary and secondary endpoints were met; obe treatment led to statistically significant improvements in clinical, endoscopic, symptomatic and combined endoscopic-histologic endpoints at week 8. Obe was well tolerated with no new safety signals identified. Keywords: Induction study, ulcerative colitis, obefazimod References Vermeire S, et al. J Crohns Colitis. 2023; 17: 1689-1697 Vermeire S, et al. The Lancet Gastroenterology & Hepatology. 2022; 7: 1024-1035. Vermeire S, et al. J Crohns Colitis. 2025 ; 19
Úvod: Refluxní choroba jícnu (RCHJ) je častým chronickým onemocněním s výrazným dopadem na kvalitu života. Endoskopická radiofrekvenční terapie (Stretta) je miniinvazivní metoda indikovaná u pacientů s neerozivní refluxní chorobou (NERD) nebo lehkou ezofagitidou (LA A), bez hiátové hernie, kteří nejsou spokojeni s dlouhodobou farmakoterapií. V klinické praxi je však obtížné spolehlivě identifikovat pacienty, kteří z tohoto přístupu skutečně profitují, mimo jiné kvůli překryvu s funkčními poruchami (DGBI). Předkládáme interim výsledky probíhající prospektivní randomizované studie porovnávající efekt Stretta procedury s optimalizovanou konzervativní léčbou. Cílem je zhodnotit dopad obou přístupů na symptomy, spotřebu PPI a acid exposure time (AET), a ověřit hypotézu, že Stretta působí spíše neuromodulačně než mechanickou augmentací dolního jícnového svěrače (LES). Metodika: Do náborové ambulance vstoupilo 224 pacientů (128 mužů, 96 žen), z nichž bylo po pohovoru či přešetření vyřazeno 171 (nejčastěji pro dominanci DGBI, negativní pH-impedanci či přítomnosti hiátové hernie). Randomizováno bylo 53 pacientů – 27 ve skupině Stretta a 26 do konzervativní větve. Pacienti byli sledováni po dobu 12 měsíců. Primárními parametry byly: denní dávka PPI, skóre GERD-HRQL a RSI ve 3., 6. a 12. měsíci. Sekundárním ukazatelem byla změna AET při 24h pH-metrii. Data byla analyzována u pacientů s dostupnými párovými hodnotami v daných časových bodech. Výsledky: Ve skupině Stretta došlo ke statisticky významnému zlepšení všech tří primárních parametrů ve všech sledovaných časových bodech. Denní dávka PPI poklesla z 31 mg na 8 mg ve 3 měsících (medián 0 mg, p = 0,0003) a na 0 mg ve 12 měsících (p = 0,0043). GERD-HRQL skóre se po 12 měsících snížilo z 28,9 na 14,2 (p = 0,0262) a RSI skóre z 18,5 na 10,2 (p = 0,0019). Také ve skupině konzervativní léčby byl pozorován statisticky významný pokles denní dávky PPI, avšak bez dosažení nulové denní potřeby PPI ve 12 měsících. Zatímco GERD-HRQL skóre se výrazněji nezměnilo, RSI se postupně zhoršovalo (ve 12 měsících z 14,1 na 20,1, p = 0,0101). AET se po Stretta mírně snížilo, ale bez dosažení statistické významnosti. Rozdíly mezi skupinami byly ve všech třech primárních parametrech statisticky významné ve prospěch Stretta. Závěr: Interim výsledky ukazují, že Stretta vede u vhodně vybraných pacientů ke zlepšení symptomů a výrazné redukci denní potřeby PPI oproti konzervativní léčbě. Objektivní parametry se výrazněji nemění, což podporuje hypotézu neuromodulačního účinku. Studie zároveň potvrzuje, že mezi pacienty s refluxními obtížemi je výrazný podíl osob s dominující funkční složkou (DGBI), a proto je nezbytná důsledná fenotypizace a pečlivá selekce vhodných kandidátů pro tuto formu intervenční léčby.
MUDr. Kateřina Košťálová
Životopis není k dispozici
MUDr. Kateřina Košťálová 1, 2, 3, , prof. MUDr. Petr Urbánek , CSc.1, doc. MUDr. Štěpán Suchánek , Ph.D.1, 2, ,
Interní klinika 1. LF UK a ÚVN, Oddělení gastrointestinální endoskopie, Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha 1
Ústav gastrointestinální onkologie, Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha 2
Univerzita Obrany, Vojenská lékařská fakulta, Katedra vojenského vnitřního lékařství, Hradec Králové 3
There is increasing interest in alternative treatments for acid reflux, particularly where anatomical disruption is minimal and surgical repair is not advantageous. A variety endoscopic repair procedures have emerged in recent years with varying degrees of evidence to support their use. This lecture will review Anti-Reflux Endoscopic Therapies (ARETs) focussing on rationale, technical factors, patient selection and outcomes.
Professor Bu’Hussain Hayee PhD FRCP FASGE
Professor Hayee is a Consultant Gastroenterologist at King's College Hospital and has been Clinical Director for Liver (and Liver transplant), Gastroenterology, Endoscopy since October 2022.
He trained at Guy’s Hospital (GKT Medical School), graduating in 1999, and was appointed a Fellow of the Royal College of Physicians in 2015. His PhD, awarded in 2010, examined the role of innate immunity and neutrophil function in Crohn's disease. He is a Professor in Gastroenterology at King’s College London and maintains an active research interest, supervising several PhD fellows and basic scientists.
He is nationally-accredited for bowel cancer screening colonoscopy and has specialist interests in therapeutic endoscopy including pioneering new treatments. He is training lead for Endoscopy at King's and is co-director of the King’s Institute of Therapeutic Endoscopy.
Professor Hayee is a member of the British Society of Gastroenterology (elected to BSG Council in 2025), the American and European Societies for Gastrointestinal Endoscopy and the Association for Bariatric Endoscopy.
Professor Bu'Hussain Hayee, King's College Hospital, London 1
Refluxní choroba jícnu (RCHJ) je jedno z nejčastějších onemocnění trávicího traktu, v západních zemích postihuje kolem 20% populace. Téměř polovina pacientů s refluxními potížemi nereaguje adekvátně na úvodní terapeutický management a zůstává částečně nebo významně symptomatická navzdory plné dávce inhibitorů protonové pumpy (PPI). U těchto pacientů pak zvažujeme přítomnost refrakterní refluxní nemoci jícnu. Nicméně odlišit pacienty se skutečnou refrakterní RCHJ od pacientů s refluxními symptomy způsobenými jiným onemocněním jícnu jako je jícnová hypersenzitivita či porucha jícnové motility, ale i onemocněním s jícnem nesouvisejícím, vyžaduje pečlivé vyšetření. Refrakterní refluxní choroba jícnu je definována jako refluxní symptomy perzistující i přes plnou dávku antisekreční medikace (tzn. PPI 2x denně) a současně evidence patologického refluxu, a to buď endoskopicky nebo pozitivní pH metrií jícnu s impedancí. Pacienti se skutečnou refrakterní RCHJ přestavují asi pětinu pacientů s perzistujícími symptomy a příčinou bývá obvykle mechanická dysfunkce antirefluxní bariéry. Tato prezentace shrnuje aktuální doporučené postupy pro vyšetřování pacientů s refrakterními refluxními symptomy. Jejím cílem je zlepšení orientace v současných diagnostických metodách a jejich správné použití v managementů těchto pacientů.
MUDr Lucie Zdrhová
Lékařka, gastroenterolog působící na odd. gastroenterologie a hepatologie I. Interní kliniky FN Plzeň a Centra pohybové medicíny Pavla Koláře v Praze. Specializuje se na refluxní chorobu jícnu a funkční jícnové metody. Je členkou pracovní skupiny pro motilitu GIT.
Lucie Zdrhová 1,
I. Interní klinika FN a LF UK Plzeň 1
Gastroezofageální refluxní choroba je chronické onemocnění s prevalencí 18–28%. Inhibitory protonové pumpy jsou nejčastěji používanou léčebnou možností, jejich účinnost je však omezená a ne všichni pacienti se jimi chtějí léčit. Pokud konzervativní léčba není dostatečně účinná nebo pacienti dlouhodobě nechtějí užívat antisekreční terapii, je možné nabídnout fundoplikaci jako alternativu. Laparoskopická fundoplikace představuje standardní antirefluxní postup, který je relativně účinný a bezpečný. Jakýkoli typ fundoplikace může být doprovázen nežádoucími účinky jako jsou nadýmání, neschopnost zvracet či dumping syndrom. Postfundoplikační dysfagie (PFD) je dalším nežádoucím účinkem, který se může objevit po antirefluxní operaci. Vyskytuje se u 40 % až 70 % pacientů a obvykle bývá přechodná. Nicméně 8–35% pacientů může mít PFD déle než jeden rok. Dlouhodobá dysfagie po fundoplikaci může vést ke sníženému příjmu potravy a k progresivní dysfunkci jícnu, která má za následek rozvoj „pseudoachalázie“. Celá situace, není-li řešena, významně snižuje kvalitu života. Pneumatická dilatace (dříve považována za léčbu první volby) nemůže být v současnosti považována za vhodnou, protože v poslední randomizované studii (r. 2022) nebyla PD lepší než sham/placebo procedura. V důsledku toho zůstává reoperace u těchto pacientů jedinou možností léčby. Perorální endoskopická myotomie (POEM) se stala standardní léčbou pro léčbu achalázie jícnu. Kromě poruch motility jícnu byl POEM hodnocen také u malé kohorty pacientů s refrakterní PFD a sekundární motilitou. Účinnost byla až 75%. V současnosti však chybí prospektivní data hodnotící účinnost a bezpečnost POEM v této prozatím off-label indikaci. V našem centru jsme provedli již několik POEM u pacientů s chronickou PFD s dobrým efektem. Zásadní úlohu v diagnostice i terapii má provedení impedanční planimetrie jícnu (EndoFLIP).
prof. MUDr. Martínek Jan, Ph.D., AGAF
Životopis není k dispozici
Vašátko Martin
Životopis není k dispozici
prof. MUDr. Jan Martínek , Ph.D., AGAF2, Martin Vašátko 2,
Gastroenterologické a hepatologické oddělení FN U sv. Anny, Brno 2
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
