Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Diferenciální diagnostika malabsorpčních stavů – jaká je úloha endoskopie? Pavel Kohout (FTN Praha) Malabsorpční stav (malabsorpční syndrom) v širším slova smyslu je definován jako porucha trávení a/nebo vstřebávání hlavních živin, minerálních látek, vitamin, stopových prvků a vody v trávicím traktu. Porucha trávení (maldigesce) je způsobena nedostatkem trávicích enzymů (například HCl, pepsin, pankreatické enzymy, disacharidázy, dipeptidázy …) nebo dysbiózou (změnami střevní mikrobioty). Porucha vstřebávání (malabsorpční stav v užším smyslu slova) je způsobena buď poškozením sliznice (buněčná atrofie), poruchou transportu živin (cukrů, aminokyselin či mastných kyselin) střevní sliznicí. Hlavními příznaky jsou průjem, hubnutí, neprospívání, nadýmání, bolesti břicha, hypovitaminózy, anémie, osteopenie, osteoporóza a případně další. Malabsorpční stavy rozdělujeme na primární a sekundární K primárním patří: Celiakie (netropická sprue), tropická sprue, Crohnova choroba tenkého střeva, deficity disacharidáz či poruchy transportu živin, k sekundárním Whippleova choroba, syndrom krátkého střeva, syndrom slepé kličky, pankreatická insuficience, exsudativní enteropatie, postiradiační enteritida/kolitida, polékové enteritidy, ischemická enteropatie a další. V diferenciální diagnostice je klíčová anamnéza, laboratorní vyšetření a zobrazovací vyšetření. Endoskopická vyšetření slouží k diferenciální diagnostice malabsorpčních stavů, a to jak přímým zobrazením – gastroskopie, koloskopie, enteroskopie (push enteroskopie, kapslová enteroskopie, double-balloon enteroskopie), případně endosonografie (spíše než ERCP), tak vyšetřením bioptických vzorků. Klíčové je histologické vyšetření bioptických vzorků (celiakie, Whippleova chorba, idiopatické střevní záněty, ischemické, postiradiační postižení, případně imunohistochemické vyšetření – k vyloučení deficitu disacharidáz, případně biopsie pankreatu či jiných lézí v okolí žaludku či duodena.
doc. MUDr. Pavel Kohout PhD
Přednosta interní kliniky 3.LFUK a FTN Praha od roku 2017, místopředseda SKVIMP, Předseda Pracovní skupiny pro celiakii, člen Pracovní skupiny pro IBD.
Obor zájmu: IBD, celiakie, malabsorpční stavy, střevní mikrobiota, FMT? malnutrice, parenterální a enterální výživa, PEG
Pavel Kohout 1,
Interní klinika 3.LFUK a FTN Praha 1
Úvod: Celiakie je chronické, multisystémové, imunitně podmíněné onemocnění u geneticky predisponovaných jedinců jakéhokoliv věku vyvolané v potravě obsaženým lepkem. Tenké střevo je u pacientů s celiakií centrálním orgánem ve smyslu patogeneze, klinické manifestace i diagnostiky. Endoskopické hodnocení tenkostřevního poškození (s nutnou histologickou verifikací) má v současné době nezastupitelnou roli v diagnostice nemoci, avšak jeho validita je diskutabilní. Cíl: Zhodnotit validitu endoskopických znaků celiakie ve srovnání s histologickým nálezem, upozornit na možná úskalí endoskopické diagnostiky a na možnosti moderních vyšetřovacích technik. Metodika: Byla provedena rešerše aktuální literatury se zaměřením na studie hodnotící význam endoskopických znaků celiakie a na využití pokročilých vyšetřovacích metod. Výsledky: Endoskopické znaky celiakie mají relativně vysokou specificitu a relativně nízkou senzitivitu. Z endoskopických znaků má nejvyšší diagnostickou hodnotu vroubkování (scalloping) tenkostřevní sliznice. Pokročilé metody endoskopického zobrazení vykazují v pilotních studiích vyšší senzitivitu, nicméně histologie zůstává nezbytným zlatým standardem. Endoskopické znaky mohou usnadnit cílení (a případnou redukci počtu) biopsií a podpořit rozhodování v klinické praxi. Závěr: Endoskopie je důležitým, ale nedostatečně senzitivním nástrojem pro diagnostiku celiakie. Biopsie tenkostřevní sliznice a histopatologické vyšetření zůstávají i nadále nutností pro pevné stanovení diagnózy celiakie. Nové vyšetřovací metody a techniky slibují zlepšení validity a jejich rutinní využití bude vyžadovat další ověření.
MUDr. Ladislav Douda Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Ladislav Douda , Ph.D.1, prof. MUDr. Marcela Kopáčová , Ph.D.1, MUDr. Paula Morávková , Ph.D.1, doc. MUDr. Ilja Tachecí , Ph.D.1,
2. interní gastroenterologická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové 1
Malabsorpční stavy jsou možnou příčinou chronického průjmu, sideropenické anémie, nechtěného úbytku hmotnosti a deficitů mikronutrientů. Kapslová enteroskopie (CE) tuto mezeru vyplňuje ve vyšetřovacím algoritmu, kdy při negativní gastroskopii a koloskopii umožní v jediném, pro pacienta minimálně zatěžujícím vyšetření vizualizaci tenkého střeva v celém rozsahu a poskytuje informace důležité pro další management. V celiakii CE nenahrazuje iniciální histologickou verifikaci z duodena, její význam však výrazně stoupá u perzistujících symptomů či podezření na refrakterní formu a komplikace. V algoritmu malabsorpce má CE přednostní roli u pacientů s nevysvětlenou sideropenickou anémií a u chronického průjmu po vyloučení „proximálních“ příčin a po negativní koloskopii s ileoskopií. U celiakie se CE uplatňuje zejména u na léčbu neodpovídající (refrakterní) celiakie k mapování rozsahu vilózní atrofie a postižení jejuna/ilea, k detekci komplikací (ulcerózní jejunoileitida, striktury) a k vyloučení malignit, zejména s celiakální enteropatií asociovaného T-lymfomu a adenokarcinomu. Pro celiakii je typický obraz zahrnující scalloping (vroubkování řas), mozaikovitý reliéf, redukci či ztrátu řas, zvýraznění submukózní vaskulatury a nodularity; interpretace musí brát v potaz diferenciální diagnostiku, především intestinální lymfangiektázii, postinfekční změny a NSAID-enteropatii. U vysoce suspektní celiakie u dospělých, kteří nemohou nebo odmítají endoskopii s biopsiemi, může CE poskytnout morfologickou oporu pro rozhodování, finální diagnózu však i v těchto situacích ideálně potvrzuje histologie. Mimo celiakii CE významně pomáhá v diagnostice dalších malabasorpčních stavů su protein-losing enteropatií, například u primární intestinální lymfangiektázie, kde jsou typicky popisovány bělavé, zbytnělé klky („white villi“). Nález umožňuje zmapovat rozsah postižení a zacílit následnou device-assisted enteroskopii (DAE) s bioptickými odběry. U zánětlivých a lékových enteropatií (Crohnova choroba tenkého střeva, NSAID-indukované léze) CE identifikuje eroze, afty, vředy, striktury a pomáhá stanovit rozsah onemocnění. CE má své místo i v diagnostické nádorových onemocnění tenkého střeva, obvykle v kombinaci s dalšími metodami (MR enterografie, CT, DAE). Kvalita vyšetření na přehlednosti tenkého střeva a standardizovaném čtení. Stran potřeby přípravy a způsobu přípravy tenkého střeva před vyšetřením nejsou názory jednotné, výsledky provedených studií nejsou jednoznačné, v praxi je postup většinou dát zvyklostmi a protokolem provádějícího pracoviště. V části případů je vhodná kombinace lehké diety a projímadla, event. s doplněním simetikonu Standartizovaný popis vyšetření by měl zhodnotit jednak přehlednost nálezu, rozsah záznamu a adekvátně popsat patologické nálezy a jejich přibližnou lokalizace. Čas potřebný k zhodnocení nálezu je kritickým momentem pro vyšetřujícího a i pro širší dostupnost kapslové enteroskopie. Již nyní jsou využívány nástroje pro poloautomatické hodnocení nálezu (vyřazení duplicitních snímků a zkrácení doby čtení), objevují se systémy AI (artificial inteligence), které dále pomáhají zkrátit dobu vyšetření a mají potenciál zvýšit senzitivitu nálezu. Vyšetřeí je ve většině případů bezpečné, jediným zásadním rizikem je možnost retence kapsle v gastrointestinálním traktu. Předejít této komplikaci vyžaduje aktivní přístup -se zvážením individuálního rizika – především u pacientů se suspektními stenózy (anamnestické subileósní stavy), refrakterní celiakie, předchozí operace tenkého střeva a dlouhodobé užívání NSAID. V těchto případech je provedení jiné zobrazovací metody (obvykle MRE) jednoznačně indikováno a lze zvážit použití tzv. patency kapsle k ověření průchodnosit. Při retenci kapsle je preferován konzervativní postup s observací a farmakoterapií, při perzistenci retence nebo známkách obstrukce je indikována extrakce cestou DAE, výjimečně chirurgicky. Diagnostický postup u pacientů s celiakií nebo podezřením na malabsorpční syndrom v ambulantní praxi lze shrnout do tří častých scénářů. 1. U celiakie s perzistujícími symptomy nebo podezřením na refrakterní formu následuje po základním zhodnocení CE a podle nálezu cílená DAE s biopsiemi. 2. U chronického průjmu a malabsorpce po negativní koloskopii a gastroskopii představuje CE první krok k posouzení tenkého střeva; nález pak určuje směr další péče (DAE, MR enterografie, …). 3. U nevysvětlené sideropenické anémie CE pomůže odhalit možný zdroj v tenkém střevě a umožňuje rychle navázat terapeuticky nebo diagnosticky cíleným výkonem. Kapslová enteroskopie tak představuje klíčový, pacientsky šetrný nástroj pro komplexní zhodnocení tenkého střeva u malabsorpčních stavů. V diagnostice celiakie je stále základní sérologie a histologie, CE však zvyšuje diagnostickou jistotu a mění péči u non- refrakterních forem a komplikací. Základním kamenem úspěcu je správná indikace. Úspěch metody závisí na správné indikaci, adekvátní přípravě, standardizovaném čtení a důsledné prevenci retence.
MUDr. Jan Šťovíček Ph.D.
Absoloval I.lékařkou fakultu UK v Praze v roce 1997. Po několika letech strávených na interním oddělení Nemocnice Liberec nastoupil jako sekundární lékař na Interní kliniku 2.LF FN v Motole, kde působí dodnes. Vedle práce gastroenterologa se zaměřením především na oblast IBD se věnuje i výuce mediků. Zároveň působí v Klinice Restrial v Praze.
Jan Šťovíček 1,
Interní klinika FN v Motole; Klinika Restrial Praha 1
Celiakie je imunitně mediovaná enteropatie spuštěna požitím lepku u geneticky predisponovaných osob. Může být komplikována nejen malnutricí, souběhem jiných autoimunitních chorob a refrakterní celiakií, ale také malignitami. Frekvence malignit u pacientů s celiakií se pohybuje mezi 3 – 11% (0 – 7% v případě lymfomů). Z 285 pacientů s diagnózou celiakie vyšetřovaných či sledovaných ve Fakultní nemocnici Brno v letech 2014 – 2024 jsme diagnostikovali šest maligních komplikací. Nejčastější maligní komplikací byl adenokarcinom tenkého střeva, který byl detekován u pěti pacientů. U jednoho pacienta jsme diagnostikovali velkobuněčný B lymfom. S T lymfomem asociovaným s enteropatií jsme se za posledních deset let ve FN Brno nesetkali. I když jeho relativní riziko rozvoje u pacientů s celiakií oproti zdravé populaci je z maligních komplikací nejvyšší (RR 35,8), je to jednotka velice vzácná s incidencí 0,1/100000 osob/rok. Proto se v klinické praxi častěji setkáváme s velkobuněčným B lymfomem nebo adenokarcinomem tenkého střeva. Bývají diagnostikované v pozdním stádiu, což se podílí na jejich závažné prognóze. Rozvoj i průběh těchto onemocnění je velmi pestrý, což ukazujeme na našem souboru šesti pacientů. Celiakie je onemocnění časté, naopak její maligní komplikace velmi vzácné. Musíme tedy spíše pátrat po tom, co tyto pacienty spojuje. V literatuře jsou mužské pohlaví, klasická forma celiakie, zpoždění diagnózy či neléčená celiakie, HLA-DQ2 homozygozita a perzistentní atrofie klků uváděny jako rizikové faktory maligních komplikací. Rozsáhlá Švédská studie vyhodnotila, že nejvyšší riziko maligní komplikace mají pacienti, u nichž byla celiakie diagnostikována po 60 roce věku. U našich pacientů byly tři případy diagnózy celiakie po 60 roce věku, čtyři případy perzistentní atrofie klků a pět případů pozdně diagnostikované či neléčené celiakie. Povědomí o maligních komplikacích celiakie, znalost jejich rizikových faktorů a průběhu onemocnění může vést k časnější diagnostice a příznivější prognóze.
MUDr. Barbora Packová Ph.D.
Od roku 2013 pracuje na Interní gastroenterologické klinice, FN Brno. Od roku 2014 se začala věnovat celiakii. Stala se členem Pracovní skupiny pro celiakii v době jejího založení. Tématem celiakie se zabývala i ve své postgraduální práci a na toto téma publikovala články například do Onkologie, Vnitřního lékařství, WJG. Nyní rozšiřuje své zaměření na oblast pankreatologie.
MUDr. Barbora Packová , Ph.D.1, MUDr. Jitka Prokešová 1, MUDr. Milan Dastych 1, Doc. MUDr. Radek Kroupa , Ph.D.1,
Interní gastroenterologická klinika, LF MU a FN Brno 1
Abstrakt není k dispozici
Úvod: Endoskopie ve třetím prostoru je svébytným endoskopickým přístupem, který se používá v léčbě mnoha onemocnění v trávícím traktu. Zahrnuje mimo jiné endoskopickou myotomii v jícnu (POEM, Z-POEM, C-POEM, D-POEM) nebo žaludku (G-POEM) a tento princip lze využít k resekci submukózních nádorů. Ve FN U sv. Anny v Brně byl zahájen program endoskopie ve třetím prostoru v říjnu 2024. Cíl: Analýza účinnosti a bezpečnosti výkonů endoskopie ve třetím prostoru provedených ve FN U sv. Anny v Brně od října 2024 do konce července 2025. Metoda: Retrospektivní analýza prospektivně získaných dat všech pacientů, kteří podstoupili určitý výkon. Hlavními sledovanými veličinami byla účinnost (úspěch léčby definovaný jako významné symptomatické zlepšení a bezpečnost výkonů). Všichni pacienti jsou prospektivně sledováni podle jednotného protokolu. Výsledky: V uvedeném období jsme celkem provedli 50 výkonů endoskopie ve třetím prostoru, z toho bylo 25 mužů a průměrný věk byl 52 let (hranice 16-86). Výkony prováděli dva lékaři. Z jednotlivých výkonů jsme provedli 38 POEM pro achalázii jícnu (nebo jiné motilitní poruchy jícnu), 7 G-POEM pro gastroparézu, 1 D-POEM pro jícnový divertikl, 2 Z-POEM pro Zenkerův divertikl, 1 C-POEM pro krikofaryngeální achalázii a 1 STER (endoskopická resekce podslizničním tunelem). Celkový úspěch léčby byl zaznamenán u 37 pacientů (97 %) z celkového počtu 38 pacientů, u nichž byla k dispozici kompletní data. U pacientů po jícnovém POEM byla tříměsíční data k dispozici u 27 osob; klinický úspěch byl zaznamenán u 27 z nich (100 %). Refluxní ezofagitida ve 3. měsíci se vyskytla u 8 pacientů (30 %) a celkem 11 pacientů (41 %) užívalo inhibitory protonové pumpy. U pacientů po G-POEM byla tříměsíční data dostupná u 6 osob; klinický úspěch ve 3. měsíci po výkonu byl dosažen u 5 z nich (83 %). Vážné komplikace byly vzácné, u jednoho pacienta byl po jícnovém POEM přítomný pneumotorax, který si vyžádal drenáž a prodlouženou hospitalizaci. Žádný z pacientů nemusel podstoupit operaci pro komplikaci. Závěr: Program endoskopie ve třetím prostoru byl ve FN U Sv. Anny v Brně úspěšně zahájen a výsledky potvrzují vysokou účinnost i bezpečnost tohoto přístupu.
MUDr. Sofia Šimková -
Absolvovala jsem studium všeobecného lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od srpna 2025 působím na Gastroenterologické klinice FNUSA, kde se věnuju převážne endoskopiím a funkčním vyšetřením jícnu (manometrie, Ph-metrie).
Sofia Šimková 1,
Gastroenterologické a hepatologické oddělení, FNUSA Brno 1
Cíl Žlučové kyseliny jsou skupinou steroidních sloučenin nezbytných pro trávení lipidů. Pokud se však žlučové kyseliny vracejí zpět do žaludku a jícnu během duodenogastroezofageálního refluxu mohou mít škodlivý vliv na epitel jícnu a způsobit patologické změny, např. Barrettův jícen (BE). Hladiny žlučových kyselin ve slinách by proto mohly sloužit jako možné biomarkery pro diagnostiku BE. Metody Vzorky slin byly získány prostým pliváním. Každý vzorek slin byl centrifugován a rozdělen na hlen a supernatant. Provedli jsme kvantifikaci 15 žlučových kyselin (nekonjugovaných a s glycinem a taurinem konjugovaných) ve slinách pomocí ultravysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. Vzorky slin jsme odebrali od 59 pacientů s refluxní nemocí jícnu (GERD), 13 pacientů s Barrettovým jícnem a 11 zdravých jedinců. Výsledky Poměr s taurinem konjugovaných žlučových kyselin, konjugovaných žlučových kyselin a celkových žlučových kyselin vykazuje statisticky významný rozdíl mezi pacienty s Barrettovým jícnem a zdravými subjekty (p < 0,018, p < 0,023, p < 0,021) a mezi pacienty s Barrettovým jícnem a pacienty s GERD (p < 0,027, p < 0,041, p < 0,034). Nejvýznamnějšími individuálními biomarkery se zdají být kyselina glykochenodeoxycholová (GCDCA) a kyselina taurochenodeoxycholová (TCDCA). Poměr GCDCA a TCDCA vykazuje statisticky významný rozdíl mezi pacienty s Barrettovým jícnem a zdravými subjekty (p < 0,026, p < 0,008) a mezi pacienty s Barrettovým jícnem a s GERD (p < 0,039, p < 0,012). Závěr Existují statisticky významné rozdíly v poměru hlenu k supernatantu mezi pacienty s Barrettovým jícnem a pacienty jak s GERD, tak zdravými subjekty u s taurinem a glycinem konjugovaných žlučových kyselin a u celkového množství žlučových kyselin. Poměr TCDCA vykazuje statisticky nejvýznamnější rozdíl mezi skupinou s Barrettovým jícnem a ostatními skupinami, což naznačuje, že by mohl být nejužitečnějším jednotlivým diagnostickým markerem. Nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly v poměrech žlučových kyselin mezi GERD a zdravými subjekty, což naznačuje, že tento poměru je specificky změněn pouze u pacientů s Barrettovým jícnem. Počet subjektů je stále nízký, ale nadále pracujeme na rozsáhlejší klinické studii, která poskytne relevantnější výsledky. Tato práce byla podpořena grantem Ministerstva zdravotnictví ČR (č. grantu NU23-08- 00303) a institucionální podporu RVO: 68081715.
MUDr. Štefan Konečný
Prezentující autor pracuje jako lékař na Interní gastroenterologické klinice Fakultní nemocnice Brno a věnuje se problematice nemocí jícnu a idiopatických střevních zánětů.
MUDr. Štefan Konečný 1, 2, , doc. MUDr. Jiří Dolina , Ph.D.1, 2, , Mgr. Věra Dosedělová , Ph.D.3, Ing. Markéta Laštovičková , Ph.D.3, Mgr. Júlia Lačná , Ph.D.3, doc. RNDr. Petr Kubáň , Ph.D.3,
Interní gastroenterologická klinika, Fakultní nemocnice Brno 1
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2
Ústav analytické chemie Akademie věd ČR, Brno 3
EUS navigovaná drenáž pomocí LAMS (lumen apoziční metalický stent) nabízí efektivní alternativu chirurgickým metodám při řešení pelvických kolekcí. Dle metaanalýz vykazuje tato metoda technický úspěch v 100% a klinický v 92%. Komplikace jsou popisovány v 9%. V naší prezentaci předkládáme vlastní soubor 7 pacientů. Jedná se o etiologicky heterogenní soubor s technickou a klinickou úspěšností odpovídající literárním datům.
Úvod: Pacienti s pokročilým chronickým onemocněním jater (ACLD) mají vysoké riziko rozvoje hepatocelulárního karcinomu (HCC), proto je u nich doporučováno screeningové ultrazvukové vyšetření s nebo bez stanovení sérové koncentrace alfa-fetoproteinu každých 6 měsíců. Cíl práce: Zavedení jednoduchého algoritmu k detekci a stratifikaci rizika vzniku HCC pomocí elastografie jater u jedinců s ACLD Metodika: Multicentrická, retrospektivní studie zahrnující 17 center v Evropě a Číně. Zařazeno bylo celkem 2340 jedinců, u kterých byla provedena laboratorní vyšetření a hodnocení tuhosti jater pomocí elastografie (2D-SWE, tranzientní elastografie, p-SWE). K detekci rizikových faktorů pro vznik HCC byla použita univariantní a multivariantní Coxova regrese. Výsledky: HCC byl během sledování diagnostikován u 127 (5,4%) jedinců. S rozvojem HCC bylo asociováno měření tuhosti jater pomocí elastografie spolu s věkem, pohlavím, počtem trombocytů a etiologií jaterního onemocnění. Nový PLEASE algoritmus zahrnuje 6 bodů: počet trombocytů < 150x109/l, tuhost jater ≥15 kPa, věk ≥ 50 let, mužské pohlaví, diagnóza virové hepatitidy nebo steatózy jater. V průběhu 2letého sledování (medián sledování 13,7 měsíců) byla u jedinců ve skupině s vyšším rizikem (≥ 4 body) incidence HCC 15,6% (95% CI, 12,1% - 18,7%), zatímco ve skupině s nižším rizikem (< 4 body) 1,7% (95% CI, 0,9% - 2,5%). Závěr: Měření tuhosti jater v kombinaci s počtem trombocytů <150x109/l, věk ≥ 50 let, diagnóza virové hepatitidy a mužské pohlaví jsou nezávisle asociovány s vyšším rizikem rozvoje HCC. Na základě nového algoritmu nazvaného PLEASE se lze domnívat, že pacienti s vyšším rizikem by měli podstupovat screeningová vyšetření zaměřená na HCC častěji, zatímco u jedinců s nižším rizikem by mohl být interval vyšetření prodloužen.
Halima Gottfriedová
Životopis není k dispozici
Dr. Halima Gottfriedová , PhD1, Dr. Renáta Šenkeříková , PhD2, Dr. Wenyi Gu 3, Dr. Jonel Trebicka , PhD4,
Dr. Halima Gottfriedová PhD, Klinika hepatogastroenterologie IKEM, Praha 1
Dr. Renáta Šenkeříková PhD, Klinika hepatogastroenterologie IKEM, Praha 2
Dr. Wenyi Gu, Interní oddělení B, Lékařská fakulta Univerzity Munster 3
Dr. Jonel Trebicka PhD, Interní oddělení B, Lékařská fakulta Univerzity Munster 4
Úvod: SIBO lze definovat jako excesivní přítomnost bakterií tlustého střeva ve střevě tenkém. K tomuto klinickému stavu dochází zejména při porušení mechanismů, které této kolonizaci brání (např. po některých chirurgických výkonech či při onemocněních způsobujících zpomalenou motilitu trávicího traktu). SIBO je doprovázen řadou symptomů, jako je nadýmání, bolesti břicha, reflux, průjmy a obstipace. Dieta s nízkým obsahem fermentabilních oligo-, di- a monosacharidů a polyolů (low FODMAPs) je pro svůj vliv na složení mikrobiomu a účinnost v modifikací řady gastrointestinálních symptomů s úspěchem používána u některých onemocnění trávicího traktu (např. syndrom dráždivého tračníku). Cílem naší práce bylo ověřit, zdali zařazení low-FODMAPs diety ke standardní antibiotické terapii SIBO povede ke zmírnění obtíží sledovaných pacientů. Metodika: Symptomy u pacientů se SIBO diagnostikovaným dechovým testem byly hodnoceny validovaným dotazníkem SAGIS (Strukturované hodnocení gastrointestinálních příznaků) u celkem 26 pacientů (16 ve větvi s rifaximinem + lowFODMAPs dietou, 10 kontrol (rifaximin v monoterapii)). U probandů zařazených do lowFODMAPs větve byly rovněž sledovány byly i objektivní nutriční parametry pomocí bioimpedanční váhy a krevních parametrů. Symptomy a nutriční parametry byly sledovány před zahájením dietní a/nebo antibiotické terapie a po jejím skončení. Délka dietní intervence byla 4 týdny. Výsledky: Pacienti v lowFODMAPS větvi dosáhli v hodnocení symptomů pomocí dotazníku SAGIS v průměru o zlepšení o dva body Likertovy škály u symptomů nadýmání a plynatosti. U kontrolní skupiny se podobný efekt neprojevil. V případě pyrózy nedošlo k významnému zlepšení v žádné ze skupin. Statisticky významné zlepšení říhání vykázala kontrolní skupina. Významné zmírnění tíže abdominálních křečí prokázala intervenční skupina ve srovnání s kontrolami. V žádné skupině nedošlo ke statistický významným změnám v konsistenci stolice. U pacientů v intervenční skupině by zaznamenán významný nárůst hladin folátu. Nebyl zaznamenán významný pokles váhy , ale u pacientů s intervenční skupině se zvýšil poměr svalová hmota/tuková tkáň Závěr: Získané výsledky potvrzují, že zařazení low-FODMAP diety do terapeutického režimu u pacientů s bakteriálním přerůstáním tenkého střeva může významně přispět ke zmírnění funkčních gastrointestinálních symptomů. Domníváme se , že na efektu diety do značné míry důsledkem sníženého příjmu fermentovatelných oligosacharidů, disacharidů, monosacharidů a polyolů (FODMAP), což vede k redukci dostupného substrátu pro excesivní bakteriální fermentaci v tenkém střevě. Ve skupině, která podstoupila antibiotickou léčbu v kombinaci s dietní intervencí, bylo zaznamenáno statisticky významné zlepšení u celé řady symptomů typických pro toto onemocnění – zejména nadýmání, plynatosti, bolestí po jídle, abdominálních křečí, bolestí před defekací a obtížného vyprazdňování. Oproti tomu ve skupině léčené pouze antibiotiky byl pozorovaný efekt v uvedených oblastech méně výrazný. Na základě analýzy sledovaných parametrů lze konstatovat, že jsme neprokázali negativní vliv restriktivní diety na sledované nutriční parametry. Dotazník SAGIS se osvědčil jako praktický nástroj pro sledování vývoje potíží i jako podpora v komunikaci s pacientem.
mudr Pavel Hrabák
Životopis není k dispozici
MUDr. Pavel Hrabák , PhD.3, Mgr. Michaela Vilímová 5, MUDr. Zdislava Vaníčková 4, MUDr. Eva Meisnerová 3,
IV. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze 3
Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze 4
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze 5
Úvod: Kvalitní kontrola bolesti a úzkosti je významným faktorem úspěšné a bezpečné kolonoskopie a může vést k vyšší účasti cílové populace ve screeningu kolorektálního karcinomu. V České republice je velká variabilita v podávání analgosedace při kolonoskopii, od kombinace benzodiazepinu s opioidním analgetikem přes hlubší sedaci propofolem až po celkovou anestezii. Volba modality se mezi pracovišti významně liší a je ovlivněna personálními i organizačními podmínkami. Cíl: Retrospektivně zhodnotit četnost a spektrum podávané analgosedace při kolonoskopii v jednom endoskopickém centru (Ústřední vojenská nemocnice Praha) a porovnat tyto výsledky s dostupnými celorepublikovými údaji za shodné období. Metodika: Jedná se o retrospektivní observační analýzu všech kolonoskopií provedených v letech 2022-2024 na endoskopickém pracovišti Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Data jsou čerpána z nemocničního informačního systému a dokumentace endoskopických a anesteziologických záznamů. Porovnání s celorepublikovými údaji probíhala na základě dostupných dat z Národního registru hrazených zdravotních služeb a ÚZIS ČR. Výsledky: V letech 2022–2024 bylo hodnoceno celkem 2 500 kolonoskopií ročně. Analýza ukázala stabilní podíly jednotlivých modalit: tradiční kombinace benzodiazepinu s opioidním analgetikem tvořila 73–77 % výkonů, sedace propofolem 16–18 % a celková anestezie 7–9 % výkonů. V celorepublikových datech jsme pozorovali dlouhodobý pokles podílu kolonoskopií se sedací propofolem (od roku 2010). V roce 2023 byl propofol použit u 9 % preventivních (screeningová a TOKS-pozitivní kolonoskopie) a u 10 % diagnostických kolonoskopií. Závěr: Podíl kolonoskopií s analgosedací propofolem zůstává v České republice nízký. V hodnoceném období převládala tradiční sedace kombinací benzodiazepinu a opioidního analgetika, zatímco analgosedace propofolem byla indikována pouze u menšiny pacientů. Hlavní bariérou k jeho širšímu použití je absence antidota a nutnost přítomnosti anesteziologa. Podpořeno Ministerstvem zdravotnictví ČR ve spolupráci s Agenturou pro zdravotnický výzkum ČR v rámci projektu č. č. NU22-08-00424.
MUDr. Tomas Grega Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Tomáš Grega , Ph.D.1, 2, , Ing. Monika Ambrožová 3, 4, , MUDr. Tomáš Hanulík 5, MUDr. Tomáš Tyll , Ph.D.5, Mgr. Ondřej Ngo , Ph.D.3, 4, , prof. MUDr. Miroslav Zavoral , Ph.D.1, 2, , doc. MUDr. Štěpán Suchánek , Ph.D.1, 2, ,
Interní klinika, 1. LF UK a ÚVN, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha 1
Ústav gastrointestinální onkologie, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha 2
Národní screeningové centrum, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha 3
Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno 4
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a ÚVN, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha 5
V posledních letech proniká umělá inteligence (AI) do všech oblastí běžného i pracovního života, nevyjímaje medicínu a gastrointestinální endoskopii. Technologicky se nejčastěji jedná o konvoluční neuronové sítě (CNN) trénované na rozsáhlých databázích endoskopických nálezů. Zatímco v endoskopii dolního zažívacího traktu se na některých pracovištích již stala AI běžnou součásti praxe, její využití v horní endoskopii je v ranější fázi a není zatím v běžné praxi zažité. V roce 2020 Americká společnost pro gastrointestinální endoskopii publikovala priority klinického využití umělé inteligence. K prioritám v oblasti horního zažívacího traktu patří detekce dysplázie v Barretově jícnu a detekce prekurzorových lézí a časného karcinomu žaludku. Dosud publikované studie ukazují slibné výsledky, některé systémy dosahují senzitivity přes 90 % pro detekci časného karcinomu žaludku, jejich přesnost se blíží zkušeným endoskopistům, výhodou je konzistentní výkonnost bez vlivu načasování vyšetření v průběhu dne, únavy či dalších okolností. AI v gastroskopii by kromě detekcí lézí v reálném čase a klasifikace abnormalit měla sloužit i k zajištění konzistentní kvality včetně sledování úplnosti vyšetření a automatizace dokumentace. Stále jsou zde ovšem nezodpovězené otázky ohledně regulace, etiky, zodpovědnosti za diagnózu a možné ztráty endoskopické dovednosti budoucích lékařů. AI v horní endoskopii se zatím nachází na pomezí mezi hype a gamechangerem, má potenciál stát se důležitou součástí endoskopie, pokud bude využívána s rozumem.
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
