Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Úvod Akutní cholangitida je potenciálně život ohrožující infekce, kde empirická antibiotická terapie hraje klíčovou roli. Výskyt rezistentních patogenů komplikuje výběr empirické terapie a zvyšuje riziko těžkého průběhu i mortality. Epidemiologie mikrobiálních nálezů ze žluče a rizikové faktory nejsou v podmínkách České republiky známy. Cíl, metodika Cílem práce bylo u pacientů indikovaných k endoskopické intervenci na žlučových cestách popsat mikrobiologické spektrum patogenů izolovaných ze žluče. Analyzován byl výskyt rezistentních kmenů a souvislosti s klinickými a anamnestickými faktory (věk, komorbidity, laboratorní parametry, klinicky závažný stav, patologie žlučových cest a předchozí intervence). Srovnání s mikrobiálním spektrem žluče odebrané při chirurgické nebo radiologické intervenci. Výsledky Za období 1/2021 - 4/2025 jsme získali 524 vzorků žluči od 296 mužů a 228 žen. Z toho bylo 207 při ERCP, 278 chirurgicky a 39 radiologicky. Celkem bylo kultivačně pozitivních 403 vzorků (92 % ERCP, 64 % chirurgických a 92 % radiologických). U 61 (28 z ERCP, 19 chirurgických a 14 radiologických) vzorků byla prokázána přítomnost kmenů produkujících ESBL a u 11 (5 z ERCP, 3 chirurgických a 3 radiologických) vzorků byl detekován VRE. Byla-li odebraná hemokultura, byla pozitivní jen u 53 %. 30denní mortalita po ERCP byla 2,3 %, klinicky závažný průběh byl u 10 % pacientů. Nejčastější patogeny ve žluči byly E. coli, K. pneumoniae, K. oxytoca, enterokoky a anaeroby. Rizikovými faktory pro rezistentní kmeny byly předchozí EPST OR 4,0 a duodenobiliární drenáž OR 2,9. Závěr Z většiny odebraných vzorků žluče byl kultivačně zachycen patogen a to i při absenci klinických známek cholangitidy. Spektrum bakteriálních nálezů lze použít pro empirickou volbu antibiotické terapie. Výskyt rezistentních kmenů je asociován s předchozí intervenci na žlučových cestách a radiologickým zajištěním drenáže.
Tomáš Skutil
Životopis není k dispozici
Tomáš Skutil 1, Radek Kroupa 1, Kateřina Mičová 1, Iva Kocmanová 2, Beáta Horváthová 2, Martin Harazim 1, Jiří Dolina 1,
Interní gastroenterologická klinika, FN Brno a Lékařská fakulta MU 1
Ústav laboratorní medicíny, FN Brno 2
Úvod: Karcinom pankreatu se řadí na 7. místo mezi zhoubnými nádory s průměrnou incidencí 2516 případů/rok v letech 2018-2022 v České republice. Incidenci téměř kopíruje mortalita, kvůli čemuž řadíme karcinom pankreatu mezi nejagresivnější zhoubné nádory s velmi špatnou prognózou, což je dáno zejména pozdním záchytem onemocnění. Metoda: Sledovány jsou osoby ve vysoce rizikových skupinách, u kterých je pravděpodobnost vzniku zhoubného onemocnění pankreatu zvýšena (pacienti s pozitivní rodinou anamnézou karcinomu pankreatu, hereditární chronickou pankreatitidou, s potvrzenou genetickou mutací BRCA1/2, Lynchovým syndromem, Peutz-Jeghersenovým syndromem a další). V rámci surveillance se u těchto osob provádějí v ročních intervalech endoskopická ultrasonografie (EUS) a magnetická rezonance (MR), odběry krve na glykémii, glykovaný hemoglobin a případně i onkomarkery (CA19-9, CEA). Data jsou následně zadávána do eCRF a statisticky vyhodnocována. Výsledky: V letech 2023-2025 bylo do surveillance zařazeno 233 rizikových pacientů z 8 center. Medián věku souboru činil 55 let, ženy tvoří 57,5% zařazených, muži 42,5%. Dle indikačních kritérií bylo z důvodu pozitivní rodinné anamnézy zařazeno 154 pacientů (66,1%), z genetických mutací má nejvyšší zastoupení germinální mutace BRCA2, kvůli které je zařazeno 49 pacientů (21%). K 1.9.2025 bylo vstupní EUS vyšetření provedeno u 181 pacientů s 57 patologickými nálezy (31,5%). Z pozitivních nálezů bylo 40 cystických lézí (70,2%, ze všech vyšetřených 22,1%), chronická pankreatitida byla nalezena u 10 pacientů (17,5%, 5,5%) a solidní léze u 7 pacientů (12,3%, 3,9%). Biopsie byla odebrána u tří pacientů s nálezem jednoho duktálního adenokarcinomu pankreatu (0,6%) a dvou neuroendokrinních tumorů (1,1%). Pacient s duktálním adenokarcinomem pankreatu podstoupil úspěšně operaci, pacienti s neuroendokrinním tumorem jsou nadále sledováni. Vstupní MRCP podstoupilo 149 pacientů s patologickým nálezem u 22 vyšetřených (14,8%). Patologickými nálezy na MRCP byly cystické léze v 18 případech (81,8%, 12,1%), chronická pankreatitida u 3 pacientů (13,6%, 2%) a jiná léze v 1 případě (4,5%, 0,7%). Glykémie nalačno byla u 3 pacientů ze 170 odebraných (1,8%) >7,1mmol a glykovaný hemoglobin HbA1c byl >48 mmol/mol u 2 pacientů ze 163 vyšetřených (1,2%). Závěr: V rámci surveillance karcinomu pankreatu se při vstupních vyšetřeních podařilo u asymptomatických jedinců zachytit premaligní a maligní léze- jeden adenokarcinom a dva neuroendokrinní tumory. Tyto výsledky poukazují na význam tohoto sledování, které může přispět ke zlepšení prognózy vysoce rizikových pacientů.
Jan Křivinka
MUDr. Jan Křivinka působí na II. interní klinice – gastroenterologické a geriatrické ve Fakultní nemocnici Olomouc. V rámci doktorského studia se věnuje problematice surveillance karcinomu pankreatu u vysoce rizikových skupin pacientů. Je zapojen do projektu HePaCaS, Lipidica a dalších vědeckých projektů.
MUDr. Jan Křivinka 1, MUDr. Vincent Dansou Zoundjiekpon , Ph.D.1, doc. MUDr. Lumír Kunovský , Ph.D.1, 2, 3, , prof. MUDr. Přemysl Falt , Ph.D., MHA1, doc. MUDr. Ilja Tachecí , Ph.D.4, MUDr. Štěpán Šembera , Ph.D.4, prof. MUDr. Tomáš Hucl , Ph.D.5, MUDr. Peter Mačinga , Ph.D.5, Ing. Jan Mareš , Ph.D.6, MUDr. Petr Vítek , Ph.D.7, MUDr. Michal Štěpán 8, MUDr. Robert Procházka 9, MUDr. Karel Balihar , Ph.D.10, MUDr. Karel Mareš 11, MUDr. Martin Kraus 12, prof. MUDr. Ondřej Urban , Ph.D.1,
II. interní klinika- gastroenterologická a geriatrická, Fakultní nemocnice Olomouc; Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci 1
Gastroenterologické oddělení a digestivní endoskopie, LF MU a Masarykův onkologický ústav, Brno 2
Chirurgická klinika LF MU a FN Brno 3
II. interní gastroenterologická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové 4
Klinika hepatogastroenterologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha 5
Oddělení informačních technologií a biostatistiky, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha 6
Interní oddělení, LF OU a Beskydské Gastrocentrum, Nemocnice ve Frýdku-Místku 7
Centrum péče o zažívací trakt, Vítkovická nemocnice a. s. 8
Gastroenterologické oddělení, Nemocnice Jablonec nad Nisou 9
I. interní klinika LF UK a FN Plzeň 10
Oddělení gastroenterologie, Nemocnice Na Homolce 11
Gastroenterologické centrum, Městská nemocnice Ostrava 12
Úvod: Alely SERPINA1 Z a PNPLA3 G jsou nejvýznamnějšími genetickými modifikátory rizika progrese chronického onemocnění jater (CLD). Naším cílem bylo otestovat vliv souběžného nosičství těchto variant na progresi CLD různé etiologie. Metody: Kohorta pacientů s cirhózou zahrnovala 1583 pacientů s CLD, kteří byli zvažováni jako kandidáti transplantace jater (LTx) a trpěli alkoholickou chorobou jater (ALD), metabolickou dysfunkcí podmíněnou jaterní chorobou (MASLD), virovou hepatitidou B nebo C (VIR), autoimunitním/cholestatickým onemocněním jater (AIH-CHOL) a metabolický onemocněním (MET). Tato kohorta byla porovnána s kontrolní populací 3483 zdravých osob. Výsledky: Frekvence heterozygotů SERPINA1 MZ byla významně vyšší (p < 0,0001) v celé skupině s cirhózou (84/1583; 5,3 %) než v kontrolní skupině (89/3483; 2,6 %), OR 2,57 (95% CI 1,92–3,44). Frekvence heterozygotů SERPINA1 MZ byla významně vyšší v podskupinách s ALD a MASLD (37/557; 6,4 % a 23/208; 11,1 %, p < 0,0001); frekvence v podskupinách VIR, AIH-CHOL a MET se nelišila od kontrolní skupiny. Frekvence alely PNPLA3 G byla významně vyšší (p < 0,0001) v celé skupině s cirhózou (880/1 583; 55,6 %) než v kontrolní skupině (1 418/3 402; 41,6 %); OR 1,48 (95% CI 1,36–1,99). Frekvence alely G byla významně vyšší pouze v podskupinách ALD, MASLD a VIR (392/577, 67,9 %; 133/208, 63,9 % a 139/264, 52,7 %; p < 0,0001, 0,0001 a 0,0005). Frekvence alely PNPLA3 G byla stejná u pacientů s cirhózou nesoucích genotypy SERPINA1 MM a MZ (824/1483, 55,6 % vs. 50/84, 59,2 %, N.S.). Heterozygoti SERPINA1 MZ s ALD a MASLD byli významně mladší (56,9 vs. 60 let, p=0,046) a měli vyšší MELD skóre (17 vs. 15 bodů, p=0,0003) při zařazení na čekací listinu, zatímco genotyp PNPLA3 neměl žádný vliv na věk a MELD skóre při zařazení na čekací listinu. Závěr: Obě variantní alely zvyšují riziko cirhózy jater u ALD a MASLD; heterozygoti SERPINA1 MZ však trpí rychlejší progresí chronického onemocnění jater a vyžadují LT v mladším věku.
MUDr. Mikoláš Holinka
Působí jako lékař na Klinice hepatogastroenterologie, Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze
Specializuje se na vzácná jaterní onemocnění, v rámci vysoce specializovaného centra (ERN-rare liver) v IKEM, zejména na deficit alfa-1-antitrypsinu v rámci jeho postgraduálního studia.
MUDr. Mikoláš Holinka 1, 2, , doc.MUDr. Soňa Fraňková , Ph.D.1, MUDr. Svetlana Adamcová Selčanová , Ph.D.3, doc. MUDr. Ľubomír Skladaný , Ph.D.3, 4, , doc. MUDr. Ondřej Fabián , Ph.D.5, 6, , RNDr. Martin Květoň 2, 5, , MUDr. Dušan Merta 7, 8, , prof. MUDr. Věra Adámková , CSc.9, doc. Ing. Jaroslav Hubáček , CSc., DSc.10, MUDr. Veronika Pítová 1, 8, , Mgr. Šárka Veselá 8, 11, , prof. MUDr. Tomáš Hucl , Ph.D.1, 8, , prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa , CSc.8, 11, , doc. MUDr. Jan Šperl , CSc.1, 8, ,
Klinika hepatogastroenterologie, Institut klinické a experimentální medicíny 1
3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova 2
HEGITO – II. Interná klinika SZU - Hepatologicko-gastroenterologické transplantácie, FNsP F. D. Roosevelta Banská Bystrica 3
II. interná klinika Univerzitnej nemocnice L. Pasteura Košice a UPJŠ LF 4
Pracoviště klinické a transplantační patologie, Institut klinické a experimentální medicíny 5
Ústav patologie a molekulární medicíny 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice 6
Klinika anesteziologie a resuscitace, Institut klinické a experimentální medicíny 7
1. Lékařská fakulta, Univerzita Karlova 8
Pracoviště preventivní kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny 9
Laboratoř pro výzkum aterosklerózy, Institut klinické a experimentální medicíny 10
Laboratoř experimentální hepatologie, Institut klinické a experimentální medicíny 11
Cíle: ČR je zemí s nízkou prevalencí HCV (0,5 %), přesto injekční uživatelé drog (PWID) představují stále významný rezervoár HCV infekce. Navzdory pravidelnému screeningu v adiktologických službách pouze malý počet pacientů zahájí protivirovou léčbu a dosáhne setrvalé virologické odpovědi (SVR). Program časného záchytu HCV u osob užívajících drogy injekčně, organizovaný Národním screeningovým centrem Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, si klade za cíl popsat kaskádu péče o PWID s HCV a identifikovat mezery a překážky v péči o tyto nemocné. Metody: Jedná se o prospektivní pilotní multicentrickou studii u dospělých bývalých, nedávných i současných PWID. Studie běží ve 25 nízkoprahových centrech a terénních programech v období od 12/2023 do 12/2025, přičemž je plánováno provést screeningové vyšetření anti-HCV protilátek z kapilární krve nebo slin u cílového počtu 3 000 PWID. Studie bude ukončena podle toho, co nastane dříve. Pacienti s pozitivním výsledkem testu na anti-HCV jsou nasměrováni do 13 specializovaných zdravotnických zařízení (ZZ), která poskytují léčbu přímo působícími antivirotiky (DAA). Primárními cíli studie je posoudit prevalenci anti-HCV u PWID a propojení s centry pro léčbu HCV; sekundární cíle zahrnují zahájení DAA a dokončení terapie. Výsledky: Během prvních 17 měsíců projektu (12/2023–4/2025) bylo zařazeno 2 117 osob, z toho 1 375 (65 %) mužů a 741 (35 %) žen, s mediánem věku 36 let. Prevalence anti-HCV pozitivity při screeningu byla 30,5 % (646 osob); 210 (32,5 %) osob podstoupilo v minulosti léčbu anti-HCV; 41 osob s anti-HCV mělo negativní výsledek testu HCV RNA. 552 osob bylo následně odesláno do ZZ, 44 osob odmítlo další vyšetření. Pouze 239/552 (43,3 %) osob podstoupilo vyšetření HCV ve ZZ. 166 (69,5 %) pacientů mělo pozitivní výsledek HCV RNA a 143 (86,1 %) zahájilo léčbu HCV. Prevalence cirhózy (měření tuhosti jater ≥12,5 kPa) byla 9,7 % a nejčastějším genotypem byl genotyp 3 (61 osob, 36,7 %). Dosud dokončilo protivirovou terapii 76 pacientů, u 44 z nich již bylo dosaženo SVR. Závěr: Studie ukazuje, že hlavní mezerou v kaskádě péče o PWID s HCV je nedostatečné předávání pacientů z adiktologických služeb do ZZ poskytujících léčbu HCV. Dostupnost léčby a aktivní, „user-friendly“ postoj ZZ k léčbě PWID a asistence při návštěvách zdravotnických zařízení ze strany sociálních a peer pracovníků by mohly zlepšit návaznost péče. Pilotní projekt je financován z Operačního programu Zaměstnanost Plus (Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky) a spolufinancován EU.
MUDr. Soňa Fraňková Ph.D.
Životopis není k dispozici
Soňa Fraňková 1, Nikola Štourač 2, Kateřina Hejcmanová 2, Tereza Dianová 2, Renata Chloupková 2, Ondřej Májek 2, Jan Šperl 1, Barbara Janíková 3, Viktor Mravčík 3,
Klinika Hepatogastroenterologie Institut klinické a experimentální medicíny, Praha 1
Národní screeningové centrum, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Brno 2
Společnost Podané ruce, Brno 3
Abstrakt: Úvod: Definitivním řešením po prodělané akutní biliární pankreatitídě by měla být cholecystektomie. V případě středně těžké nebo těžké akutní pankreatitidy je operace indikována s odstupem, zatím co po lehkém průběhu by měla být cholecystektomie provedena ihned, ideálně za jedné hospitalizace. Podle zahraničních analýz a doporučení tak lze snížit riziko recidivy biliárních obtíží, recidivy choledocholitiázy, cholecystitídy nebo pankreatitidy, a rovněž snížit počet indikací invazivní endoskopické retrográdní cholangio-pankreatikografie (ERCP). Velmi často ale narážíme na nedostatečné kapacity volných termínů na operačním sálu chirurgického oddělení nebo kliniky. V přednášce bychom rádi prezentovali výsledky z našeho pracoviště, kde ve spolupráci s lékaři chirurgické kliniky 2. LFUK a ÚVN Praha časnou cholecystektomii za jedné hospitalizace provádíme. Metodika: Od roku 2015 sbíráme na našem pracoviště data o pacientech s akutní pankreatitidou. Celkem se do 1.8.2025 jedná o 381 pacientů, z nich 204 prodělalo pankreatitidu biliární. Výsledky: Analýzou 40 pacientů, kteří po lehká biliární pankreatitidě podstoupili časnou cholecystektomii „z lůžka na lůžko“ můžeme potvrdit, že se jedná o ideální postup, který není zatížen vyšší mírou komplikaci a poskytuje významné výhody nejen pro pacienty, ale i pro nás – gastroenterology a chirurgy. Pouze u jedné pacientky z celk. počtu 40 došlo po časné cholecystektomii k pasáži konkrementu s nutností provedení ERCP, všechny ostatní operace proběhly bez komplikací. Průměrná doba hospitalizace na chirurgické klinice byla 1,5 dne. Souhrn: Časná cholecystektomie za jedné hospitalizace je ideáním terapeutickým postupem u pacientů s lehkou akutní biliární pankreatitidou.
Úvod a cíle: Dysfunkce pánevního dna představuje komplexní problém postihující zejména ženy a výrazně ovlivňuje kvalitu jejich života. Cílem naší retrospektivní studie bylo zhodnotit přínos dynamické MRI defekografie v diagnostickém algoritmu anorektálních dysfunkcí. Metodika: U 40 pacientek vyšetřených v kolorektální poradně I. Chirurgické kliniky FN U sv. Anny v Brně, v období 9/2022–5/2023, byla hodnocena souvislost mezi subjektivními symptomy, klinickými nálezy, výsledky HR anorektální manometrie a nálezy na MRI defekografii. Výsledky studie byly statisticky zpracovány programem Statistica 12.0. Výsledky: Primární potíže, pro které pacientky naši poradnu navštívily, byly u 60 % pacientek obstipace, 33 % inkontinence stolice, 1 pacientka si stěžovala na proktalgie a 2 pacientky měly prolaps rekta. Při klinickém vyšetření mělo 20 % pacientek přítomnou rektoanální intususcepci a 15 % kompletní prolaps rekta. 36 % pacientek udávalo současně močovou inkontinencí. Výsledky ukazují vysokou míru korelace mezi subjektivními obtížemi (inkontinence, obstipace), klinickým vyšetřením a MRI nálezy (např. rektokéla, enterokéla, prolaps rekta). MRI defekografie neprokázala descensus předního kompartmentu (p = 0,061) ani cystokélu (p = 0,003) u pacientek bez současné močové inkontinence. U fyziologického nálezu pánevního dna v předním kompartmentu dle MRI defekografie byl prokázán trend ve shodě (p = 0,109) s fyziologickou hodnotou vnitřního svěrače na anorektální manometrií. Pacientky s fyziologickými hodnotami na anorektální manometrií měly na MRI defekografii kompletní vyprázdnění rekta (p = 0,0598). Závěr: Diagnostika anorektálních dysfunkcí vyžaduje úzkou mezioborovou spolupráci gastroenterologů, radiologů, chirurgů, gynekologů a urologů. Dynamická MRI defekografie se v naší studii potvrdila jako spolehlivá a přínosná zobrazovací metoda, která umožňuje detailní a objektivní zhodnocení jak strukturálních, tak funkčních abnormalit pánevního dna, zejména při detekci patologie zasahující více kompartmentů. Právě díky efektivní mezioborové spolupráci je možné výsledky vyšetření správně interpretovat a navrhnout individualizovaný terapeutický přístup, který je klíčový pro dosažení optimálního léčebného výsledku.
MUDr. Alena Berková Ph.D.
MUDr. Alena Berková, Ph.D. působí na I. chirurgické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, kde se specializuje na kolorektální chirurgii. Ve své praxi se věnuje chirurgické léčbě nádorových onemocnění kolorekta a divertikulitidy, idiopatickým střevním zánětům, poruchám kontinence, pánevním dysfunkcím a dalším proktologickým diagnózám. Současně působí jako odborná asistentka na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, kde se podílí na výuce studentů medicíny, vědecké činnosti i publikační a přednáškové činnosti.
Absolvoval odborné stáže v Česku i zahraničí (např. ve Velké Británii nebo Itálii) a aktivně se účastní mezinárodních koloproktologických seminářů a konferencí. Je autorem i spoluautorem odborných publikací a online přednášek v oblasti kolorektální chirurgie.
MUDr. Alena Berková , Ph.D.1, 6, , MUDr. Petr Vlček , Ph.D.1, 6, , MUDr. Vladimír Červeňák , Ph.D.2, 6, , MUDr. Ilona Krejčová 1, 6, , MUDr. Tamara Vystrčilová 1, 6, , doc. MUDr. Jiří Dolina , Ph.D.3, 6, , MUDr. Martina Szypulová 4, 6, , MUDr. Samuel Tvarožek 4, 6, , MUDr. Miluše Jurášková 5, 6, , MUDr. Zdeněk Chovanec , Ph.D.1, 6, , doc. MUDr. Igor Penka , CSc.1, 6, ,
I. chirurgická klinika Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně 1
Klinika zobrazovacích metod Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně 2
Interní gastroenterologická klinika Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno 3
Gynekologicko-porodnická klinika Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno 4
Rehabilitační klinika Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno, přednosta 5
Lékařská Fakulta Masarykovy univerzity 6
Úvod: Gastrická perorální endoskopická myotomie (G-POEM) je endoskopická technika pro léčbu refrakterní gastroparézy, ze které benefitují zejména pacienti s pylorospasmem. Považuje se za bezpečný zákrok s nízkým rizikem komplikací, pokud je prováděna zkušenými endoskopisty. Naším cílem bylo provést komplexní analýzu všech nežádoucích účinků spojených s G-POEM. Metodika: Provedli jsme retrospektivní analýzu prospektivně shromážděných dat od všech pacientů, kteří podstoupili G-POEM pro gastroparézu v našich centrech (Praha, Brno) v období od listopadu 2017 do dubna 2025. Všechny zákroky prováděl jeden endoskopista (JM). Primárním cílem bylo identifikovat četnost a závažnost nežádoucích účinků souvisejících s zákrokem, které se vyskytly v perioperačním a časném pooperačním období. Nežádoucí účinky byly kategorizovány následovně: odchylky od očekávaného perioperačního a pooperačního průběhu byly definovány jako „nežádoucí účinky“. Nežádoucí účinky, které splňovaly kritéria chirurgické klasifikace Clavien Dindo (C-D), byly považovány za „opravdové komplikace“. Výsledky: Z 70 výkonů se u 51 výkonů (72,9 %) nevyskytly žádné nežádoucí účinky ani komplikace. Perioperačně se u 18 pacientů vyskytly následující nežádoucí účinky: poranění sliznice žaludku (4; 5,7 %) a dvanáctníku (2; 2,8 %), závažné krvácení během zákroku léčené endoskopicky (1; 1,4 %), perforace serózní sliznice (10; 14,3 %), kapnoperitoneum vyžadující punkci (3; 4,3 %) a subkutánní emfyzém (1; 1,4 %). V časném pooperačním období se nežádoucí účinky vyskytly u 3 pacientů: jeden pacient si stěžoval na výraznou bolest břicha vyžadující podání analgetik, následně byl na CT popsán malý leak z pylorické oblasti do subhepatální oblasti a gastroskopie potvrdila ulceraci v místě tunelu. Pacient dobře reagoval na léčbu intravenózními inhibitory protonové pumpy. Ve dvou dalších případech, v obou případech u pacientů s diabetickou gastroparézou, došlo k dekompenzaci diabetu během hospitalizace po zákroku. Následující „nežádoucí“ účinky splňovaly kritéria komplikací podle klasifikace C-D: perforace serózní sliznice (11; C-D I), leak vyžadující prodlouženou hospitalizaci (1; C-D IIIa) a dekompenzace diabetu (2; C-D II). Tyto komplikace se vyskytly u 13 zákroků (18,6 %). Průměrná doba hospitalizace po výkonu byla 1,8 (+/- 1,5) dne. Tři měsíce po výkonu se u 1 pacientky rozvinul mírný dumping syndrom s dobrou reakcí na konzervativní léčbu. Závěr: G-POEM je bezpečný výkon. Míra komplikací je podle Clavien-Dindo klasifikace nízká a závažné komplikace se vyskytují jen zřídka.
MUDr. Dagmar Šimková
Životopis není k dispozici
MUDr. Dagmar Šimková 1, Ing. Jan Mareš 3, MUDr. Martin Vašátko 1, MUDr. Kristína Hugová 1, prof. MUDr. Jan Martínek , Ph.D. AGAF2,
Klinika hepatogastroenterologie, IKEM 1
Gastroenterologické a hepatologické oddělení, Fakultní nemocnice u sv. Anny, Brno 2
Oddělení datových analýz, statistik a umělé inteligence OI, IKEM 3
Krvácení z gastrických varixů představuje závažnou, i když méně častou komplikaci portální hypertenze s vysokou morbiditou a mortalitou. Terapie se významně liší od přístupů používaných u jícnových varixů a vyžadují specifické endoskopické i intervenční postupy. Přednáška poskytne přehled současných poznatků o patofyziologii, klasifikaci a diagnostice gastrických varixů a shrne dostupné možnosti endoskopické, farmakologické a radiologické léčby. Zvláštní důraz bude kladen na aktuální doporučení Evropské společnosti pro gastrointestinální endoskopii (ESGE - European Society of Gastrointestinal Endoscopy).
doc. MUDr. Lumír Kunovský Ph.D.
Doc. MUDr. Lumír Kunovský, Ph.D. se narodil v roce 1984 v Brně, kde také dokončil studia na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v roce 2010. Poté nastoupil v roce 2010 na Chirurgickou kliniku Fakultní nemocnice Brno a LF MU. Pro jeho zájem o digestivní endoskopii pracuje od roku 2016 také na Interní gastroenterologické klinice Fakultní nemocnice Brno a LF MU. V roce 2018 ukončil postgraduální doktorské studium, obhájil disertační práci na téma „Mutace genu NOD2/CARD15 - predikce chirurgické léčby Crohnovy choroby?“. Atestaci z gastroenterologie úspěšně složil v roce 2019. Docentem byl jmenován v roce 2021 po obhájení habilitační práce „Moderní přístupy v chirurgické léčbě Crohnovy choroby“.
V současnosti se věnuje především digestivní endoskopii, onemocnění slinivky a IBD. Je autorem řady významných publikacích zabývající se zmíněnou problematikou. Získal prestižní ocenění za nejlepší publikovanou práci v impaktovaném časopise (cena Purkyňova nadačního fondu 2020 a Jedličkova cena 2020).
Absolvoval několik zahraničních stáží (Francie, Španělsko, Chile, Indie, Japonsko a Austrálie) převážně orientovaných na digestivní endoskopii. Aktivně spolupracuje s řadou evropských univerzitních center (Mnichov, Aalborg, Paříž, Stockholm, Heidelberg, Madrid), podílí se na výzkumu genetických mutací karcinomu pankreatu (Univerzita v Heidelbergu) a hodnocení optimální léčby autoimunitní pankreatitidy (Univerzita ve Stockholmu). Dále působí jako národní koordinátor mezinárodního registru pro infekci Helicobacter pylori.
Je členem řady odborných společností, např. ČCHS, ČGS a mnoha dalších. V zahraničí je pak členem ESGE, ECCO a EPC.
Pravidelně přednáší jak na domácích, tak na mezinárodních kongresech. Podílel se jako spoluautor na několika evropských doporučeních Evropské společnosti pro digestivní endoskopii (ESGE). Od roku 2025 je členem výboru ESGE.
Lumír Kunovský 1, 2, 3, ,
II. Interní klinika - gastroenterologická a geriatrická, FN Olomouc a LF UP v Olomouci 1
2 Gastroenterologické oddělení a digestivní endoskopie, Masarykův onkologický ústav, Brno 2
3 Chirurgická klinika FN Brno a LF MU 3
56 letý pacient, recentně po návratu z Vietnamu, byl hospitalizován na infekční klinice jiného pracoviště pro 5 dní trvající zvracení, febrilie a světlou stolici. Anamnesticky byla vyloučena konzumace rizikových potravin (mořské plody, syrové maso etc.), požití hub či užívání nových léků. Na febrilie užil jednu tabletu 500 mg Paralenu. Pacient byl vstupně ikterický, plně orientován bez známek jaterní encefalopatie. Laboratorně dominovala elevace bilirubinu (142 µmol/l), jaterních enzymů (AST 19 µkat/l, ALT 30 µkat/l, ALP 1,8 µkat/l, GGT 2,9 µkat/l) a koagulopatie (INR 2,4). Sérologicky byly známky reaktivace HBV s pozitivní virovou replikací, dále byly známky st.p. HAV a st.p. HEV. Sonografie břicha byla kromě lehce zvýšené echogenity jater s normální nálezem jater, bez obstrukce žlučových cest. U pacienta byla zahájena antivirová terapie tenofovirem. Za hospitalizace progredovala koagulopatie (INR 2,4 - 3,4), hyperbilirubinémie a hyperamonémie. CT břicha bylo s obrazem edému jater či steatózy, bez jiné významné patologie. Vzhledem k progresi jaterní dysfunkce byl pacient k další léčbě přeložen na naše pracoviště. Pacient splňoval King's college kritéria akutního jaterního selhání, proto byl zařazen urgentně na čekací listinu k transplantaci jater. Za hospitalizace rychle progredovala jaterní encefalopatie do II. stupně (letargie, dezorientace), pro kterou byl nutný překlad na anesteziologicko-resuscitařní kliniku k rozšířené podpůrné terapie jaterního selhání včetně výměnné plazmaferézy. Po 3 dnech byla nabídka AV0 kompatibilního štěpu a pacient podstoupil transplantaci jater. Během výkonu byl nález cirhotických jater a odsáty 3 litry ascitu. Po výkonu došlo k rychlému rozvoji funkce jaterního štěpu, pacient byl časně extubován a jeho stav se postupně upravuje.
MUDr. Dominik David
Během studia SPŠST Panská absolvoval roční stáž na Ústavu makromolekulární chemie AV, kde zpracoval práci na téma Příprava polymerních nosičů biologicky aktivních látek. V roce 2023 dokončení studia všeobecného lékařství na 2. lékařské fakultě UK. Po studiu nastoupil na Interní oddělení Fakultní nemocnice Bulovka do roku 2024. Nyní pracuje jako lékař na Klinice hepatogastroenterologie IKEM a je součástí IBD týmu.
MUDr. Dominik David 1,
Klinika hepatogastroenterologie IKEM 1
Abstrakt není k dispozici
Křivinka Jan
MUDr. Jan Křivinka působí na II. interní klinice – gastroenterologické a geriatrické ve Fakultní nemocnici Olomouc. V rámci doktorského studia se věnuje problematice surveillance karcinomu pankreatu u vysoce rizikových skupin pacientů. Je zapojen do projektu HePaCaS, Lipidica a dalších vědeckých projektů.
Jan Křivinka 1,
1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Šembera Štěpán , Ph.D.
E-mail: sembera.stepan@gmail.com
Zaměstnání
II. interní gastroenterologická klinika FNHK 2012 – nyní
- odborný lékař, specializační způsobilost v oboru gastroenterologie 2018
Katedra interních oborů, Lékařská fakulta v Hradci Králové 2019 – nyní
- odborný asistent
Vzdělání
Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové 2012 – 2020
Doktorské studium, obor Vnitřní nemocni
Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové 2006 – 2012
Magisterské studium, obor Všeobecné lékařství
Odborné stáže
Research Trainee in the Department of Gastroenterology and Hepatology, Mayo Clinic, Rochester, Minnesota, 7.července - 9.září 2010
Členství v odborných společnostech
Členem České hepatologické společnosti ČSL JEP od roku 2011.
Členem Evropské asociace pro studium jater (EASL) od 2013.
Členem České gastroenterologické společnosti ČSL JEP od 2014.
- zvolený člen Rady sekce mladých gastroenterologů od 2020
Člen Evropské společnosti gastrointestinální endoskopie (ESGE) od 2020 .
MUDr. Štěpán Šembera , Ph.D.1,
1
Adenokarcinom (EAC) a spinocelulární karcinom (SCCA) jícnu představují dvě biologicky odlišné jednotky, vyžadující rozdílný přístup k diagnostice, stagingu i léčbě. V rámci prezentace je podrobně porovnán současný stav poznání obou entit z pohledu endoskopické medicíny a přiblíženy principy individualizovaného rozhodování při časném karcinomu jícnu. Epidemiologicky dominuje EAC v západních zemích, je spojen s refluxní chorobou, obezitou a Barrettovým jícnem. SCCA převažuje ve východní Asii a je silně asociován s kouřením a alkoholem. Oba typy vznikají z odlišných prekurzorových lézí, které lze endoskopicky rozpoznat – Barrettova metaplazie s dysplazií (EAC) a dlaždicová intraepiteliální neoplazie (SCCA). Klíčová je proto precizní endoskopická diagnostika pomocí chromoendoskopie, optického zvětšení a standardizovaných klasifikací. V terapii časných karcinomů je zásadní stanovení hloubky invaze, diferenciace a přítomnosti lymfovaskulární invaze. Zatímco u T1a low-risk EAC i SCCA je endoskopická resekce bezpečně kurativní, další kategorie jsou již významně odlišné. U EAC je za low-risk T1b považována léze s invazí do submukózy do 500 µm (sm1), bez známek špatné diferenciace a bez lymfovaskulární invaze, s rizikem uzlinových metastáz <2 %. U SCCA je však riziko lymfatických metastáz významně vyšší i při mělké invazi (sm1), a proto se endoskopická terapie používá u této jednotky pouze u T1a nebo velmi selektivně. Specifickým tématem je tzv. T1a high-risk EAC – tedy intramukózní léze s nízkou diferenciací nebo známkami lymfo- či vaskulární invaze. I tyto léze již nesplňují podmínky pro kurativní resekci, a i u jinak zdravých pacientů se často doporučuje chirurgická léčba, ačkoliv některé případy lze zvážit k dispenzarizaci dle stratifikace rizika. Současná data ukazují, že i vybrané případy high-risk T1b EAC lze za určitých podmínek sledovat, pokud nejsou přítomny uzlinové či vzdálené metastázy. U pacientů s komorbiditami nebo odmítajících chirurgii může být endoskopická léčba akceptovatelnou volbou i mimo kurativní rámec – na základě individuálního zhodnocení MDT týmem. Prezentace poskytuje algoritmy rozhodování, přehled indikací a limitací ESD/EMR u obou typů karcinomu a zdůrazňuje, že endoskopická terapie dnes představuje standardní léčbu v expertních centrech. Klíčová je přitom přesná endoskopická fenotypizace jako výchozí bod celého léčebného procesu – v souladu s principy personalizované medicíny.
MUDr. Kateřina Košťálová
Životopis není k dispozici
MUDr. Kateřina Košťálová 1, 2, 3, , doc. MUDr. Štěpán Suchánek , Ph.D.1, 2, ,
Interní klinika 1. LF UK a ÚVN, Oddělení gastrointestinální endoskopie, Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha 1
Ústav gastrointestinální onkologie, Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha 2
Univerzita Obrany, Vojenská lékařská fakulta, Katedra vojenského vnitřního lékařství, Hradec Králové 3
Abstrakt není k dispozici
RNDr. Májek Ondřej, Ph.D.
Ondřej Májek je vedoucím Oddělení mezinárodních vztahů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) a vědeckým vedoucím jeho Národního screeningového centra, ve kterém se věnuje epidemiologii a dále statistickému hodnocení screeningových programů a zavádění nových programů časného záchytu do praxe. Výuce a výzkumu ve vztahu ke screeningu a diagnostice se věnuje i v Institutu biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Ondřej Májek 1,
1
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
