Declaration
Dear Madam, Sir,
Please note that the websites you intend to access are not intended for the general public, as they contain technical information on medicinal products, including advertising messages relating to medicinal products. This information and communication is intended exclusively for professionals pursuant to Section 2a of Act No. 40/1995 Coll., Ie to persons authorized to prescribe or dispense medicinal products (hereinafter referred to as the expert).
Please note that if you are not an expert, you run the risk of endangering your health or the health of others if you misunderstand or interpret the information obtained, in particular advertising messages that may be part of this site, or used them to establish your own diagnosis or treatment, either in relation to yourself or in relation to other persons.
I declare:
If your statement is not true, we warn you that you are at risk of endangering your health or the health of others.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Only services that participant order by himself can be sponsored here:
Sponsoring of participants
Registration of exhibiting companies and their representatives
Exhibitors registration
Please start by entering your email address.
Your registration for this event was successful. To cancel or edit your registration please call +420 731 006 620 or send us email to martin.horna@mhconsulting.cz
You can check your order in your profile: My profile
Úvod: Gastroparéza je definována jako symptomatické zpomalené vyprazdňování žaludku. Dle etiologie dělíme gastroparézu na diabetickou, postchirurgickou a idiopatickou. Standardní metodou v diagnostice zpomaleného vyprazdňování žaludku je scintigrafie evakuace žaludku (GES). Endoskopická pyloromyotomie (G-POEM) je metodou s kladnou symptomatickou odpovědí u 60-70% pacientů s gastroparézou, její vliv na evakuaci žaludku ale zůstává sporný. Metodika: Na našem pracovišti jsme vypracovali retrospektivní analýzu za účelem hodnocení klinického efektu G-POEM dle scintigrafických parametrů. Od roku 2014 bylo na Pracovišti nukleární medicíny v Institutu klinické a experimentální medicíny (PNM, IKEM) v Praze provedeno celkem 522 GES u 387 pacientů se suspektní poruchou evakuace žaludku. V období 2016–2024 podstoupilo G-POEM celkem 72 pacientů s GP (potvrzenou scintigraficky) a byli následně pozváni ke klinické i scintigrafické kontrole po 3, 12 a 36 měsících. Čtyři pacienti byli vyřazeni pro chybějící data, neúplná data z následných kontrol nebo nestandardní testační pokrm. GES bylo vždy prováděno dle standardizovaného 4 hodinového protokolu s testačním pokrmem značeným 99mTc-DTPA. Pro tuto studii byly všechny GES znovu analyzovány a byly hodnoceny následující parametry: reziduální aktivita po 2 hodinách, reziduální aktivita po 4 hodinách, biologický poločas podané aktivity a poměr aktivity v proximální a distální části žaludku v čase 0 (PDCR0). Výsledky: Dle našich výsledků došlo u pacientů po G-POEM ke zlepšení sledovaných scintigrafických parametrů - došlo k poklesu reziduální aktivity po 2 hodinách [medián 60,2 % před G-POEM a 38 %, 32,6 % a 24,2 % po 3, 12 a 36 měsících] i reziduální aktivity po 4 hodinách [medián 21,9 % před G-POEM a 7,8 %, 6,5 % a 3,9 % po 3, 12 a 36 měsících] a ke zkrácení biologického poločasu [průměr 150 minut před G-POEM a 86 minut, 78,4 minut a 65,8 minut po 3, 12 a 36 měsících]. Byl zaznamenán rozdíl mezi pacienty s diabetickou GP a nediabetiky – vyšší reziduální aktivita po 2 hodinách [medián 29,6 % před G-POEM, 9,0 % po 3 měsících (p < 0,001) a 11,0 % po 12 měsících (p = 0,005)] a po 4 hodinách [medián 64,8 % před G-POEM, 39,4 % po 3 měsících (p < 0,001) a 37,7 % po 12 měsících (p = 0,012)] byla u pacientů s diabetem. Prediktivní hodnota PDCR0 pro úspěšnost léčby po G-POEM byla spočítána pouze při první kontrolní návštěvě, ale nebyla statisticky prokázána (p = 0,712). Průměrná hodnota GCSI před G-POEM byla 3,1 a snížila se na 1,6; 1,0 a 0,7 po 3, 12 a 36 měsících. Medián GES po 2 hodinách byl 60,2 % před G-POEM a 38 %, 32,6 % a 24,2 % po 3, 12 a 36 měsících. Medián GES po 4 hodinách byl 21,9 % před G-POEM a 7,8 %, 6,5 % a 3,9 % po 3, 12 a 36 měsících. Korelační index byl slabě pozitivní mezi GCSI a GES po 4 hodinách pouze při první kontrolní návštěvě. Závěr: V naší skupině pacientů došlo po G-POEM obecně ke zlepšení sledovaných scintigrafických parametrů, přičemž u diabetických pacientů jsou tyto změny méně výrazné než u nediabetiků. U některých pacientů nedochází k poklesu těchto parametrů, přestože u nich došlo k výraznému zlepšení příznaků. Na základě našich dat nebyl prokázán statistický význam PDCR0 před G-POEM jako možného prediktoru klinického úspěchu této metody.
MUDr. Šimková Dagmar
Mladá lékařka na Pracovišti zobrazovacích metod v IKEM. V rámci svého doktorského studia na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze se věnuje scintigrafii evakuace žaludku.
MUDr. Karin Pirgl 1, MUDr. Marie Buncová , CSc.1, MUDr. Jan Martínek , Ph.D., AGAF2, Ing. Jan Mareš , Ph.D.3,
Pracoviště zobrazovacích metod, IKEM, Praha 1
Gastroenterologické a hepatologické oddělení, FNUSA, Brno 2
IKEM, Praha 3
Abstract is not available
mudr Pavel Hrabák
CV is not available
mudr Pavel Hrabák 5,
IV. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy 1
Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy 2
III. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy 3
Onkologická klinika, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy 4
IV. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy 5
Deficience disacharidáz (laktázy, sacharázy a trehalázy) narušuje proces trávení disacharidů, což může vést k manifestaci charakteristických klinických příznaků, jako jsou nadýmání, abdominální křeče, flatulence a průjem. Diagnostika je založena na klinickém zhodnocení, vodíkovém dechovém testu nebo imunohistochemickém vyšetření sliznice tenkého střeva, které představuje zlatý standard v diagnostice deficitů disacharidáz. Léčba spočívá v dietní eliminaci a/nebo substituci enzymů. Eliminace by měla být, pokud je to možné, časově omezena. Sekundární deficience jsou často reverzibilní po léčbě základního onemocnění. Primární (vrozené) formy jsou vzácné, potvrzují se genetickým testováním a vyžadují celoživotní dietní opatření. Molekulárně genetické vyšetření deficience laktázy je běžně využívanou diagnostickou metodou, zatímco pro deficit trehalázy a sacharázy dosud není genetické vyšetření rutinně dostupné. Primární deficit trehalázy je způsoben patogenními variantami v genu TREH, zatímco vrozený deficit sacharázo-isomaltázy je důsledkem patogenních mutací v genu SI. Za účelem odlišení primárních a sekundárních forem bylo provedeno exomové sekvenování (na základě informovaného souhlasu pacientů) pomocí panelu SSELXT HS Human All Exon V8+NCV (Agilent) na sekvenátoru NextSeq DX-550 (Illumina). V období 2017–2025 bylo geneticky vyšetřeno celkem 247 pacientů s podezřením na primární deficit laktázy; primární forma byla potvrzena u 80 z nich. Od roku 2023 bylo testování rozšířeno i na gen TREH; vyšetřeni byli čtyři pacienti, u jednoho z nich byla potvrzena primární deficience. V roce 2024 bylo zahájeno testování deficitu sacharázy, přičemž vrozený deficit sacharázo-isomaltázy byl potvrzen u jedné pacientky – dvacet let po vzniku prvních příznaků. Molekulárně genetické testování deficitů trehalázy a sacharázy je nyní na našem pracovišti rutinně prováděno. Využití molekulárně genetické diagnostiky nám přineslo zásadní poznatky v diagnostice a terapii deficitů disacharidáz. Domníváme se, že exomové sekvenování má potenciál odhalit dosud neznámé geny spojené s deficitem disacharidáz.
MUDr. Natálie Grošup Friedová
MUDr. Natálie Friedová se narodila v Kladně v roce 1993. Od absolvování 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v roce 2018 pracuje na Interní klinice 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Nyní dokončuje doktorské studium na 1. lékařské fakultě v oboru Preventivní medicína. Aktivně se podílí na výuce na 1. i 3. lékařské fakultě, pravidelně se aktivně účastní národních i mezinárodních kongresů, publikuje v českých i zahraničních odborných časopisech. Klinické a vědecké zkušenosti získávala, již během studia, v rámci českých (ÚBLG VFN) i zahraničních stáží (Erasmus - University of Oulu, Finsko), následně během doktorského studia (University of Zurich, University of Helsinki). Po absolvování interního kmene zahájila předatestační přípravu v oborech gastroenterologie (FTN) a lékařská genetika (FTN, VFN). V roce 2023 atestovala z lékařské genetiky. Ve své klinické i vědecké praxi se věnuje genetice v gastroenterologii, zejména hereditárním nádorovým syndromům, využití molekulárně genetických metod při diagnostice a terapii deficitů disacharidáz, diagnostice a terapii vzácných onemocnění.
MUDr. Natálie Grošup Friedová 1, 2, , Mgr. Jana Tajtlová 2, Mgr. et. Mgr. Martina Kollerová 3, MUDr. Martina Langová , Ph.D.2, Doc. MUDr. Pavel Kohout , Ph.D.1,
Interní klinika 3.LF UK a FTN 1
Oddělení lékařské genetiky FTN 2
Centrum výživy FTN 3
Background: Mirikizumab, an anti-IL-23p19 antibody, demonstrated robust efficacy in improving clinical and endoscopic endpoints with an acceptable safety profile for the treatment of moderately-to severely- active Crohn’s disease (CD) in the phase 3 VIVID-1 study 1, a double-blind, placebo-controlled, active comparator study, which has been reported previously. Here we assess the impact of mirikizumab on extra-intestinal manifestations (EIMs) in patients with CD and evaluate the long-term efficacy of mirikizumab on clinical remission and endoscopic response in patients with EIMs at baseline. Methods: Patients randomized to receive mirikizumab (N=579) or placebo (N=199) in the VIVID-1 study were included. Among patients with at least 1 EIM at baseline, we evaluated EIM resolution, clinical remission, and endoscopic response at week (W) 52. Onset of new EIMs was assessed among patients with no EIMs at baseline. Prespecified analyses included EIM resolution and onset of new EIMs, while post hoc analyses included clinical remission and endoscopic response among patients with EIMs at baseline. Categorical endpoints were analysed using the Cochran–Mantel–Haenszel test, with missing values imputed by non-responder imputation. Results: Of 778 patients in the mirikizumab and placebo arms of VIVID-1, 173 (22.2%) had ≥1 EIM at baseline, primarily arthritis or arthralgia. Baseline demographics and disease characteristics were similar between patients with EIMs at baseline and those in the overall population, except for a numerically higher proportion of female patients with EIMs at baseline (Table 1). At W12, a numerically higher proportion of mirikizumab-treated versus placebo-treated patients showed EIM resolution (46.2% vs 31.7%; P=0.113). Through W52, the EIM resolution rate with mirikizumab improved to 56.8%. The proportion of patients who achieved both clinical response by Patient Reported Outcome at W12 and EIM resolution at W52 was significantly higher for mirikizumab compared to placebo (43.2% vs 14.6%; P<0.0001)(Fig. 1). In addition, among patients with EIMs at baseline, higher proportions of mirikizumab-treated patients than placebo-treated patients achieved (1) clinical response at W12 and clinical remission at W52 (39.4% vs 19.5%; P<0.024) and (2) clinical response at W12 and endoscopic remission at W52 (36.4% vs 4.9%; P=0.0002). The rate of new-onset EIMs at W52 was low among all patients treated with mirikizumab or placebo (1.8% vs 1.9%; P=0.847). Conclusion: Treatment with mirikizumab led to higher rates of EIM resolution at W52 compared to placebo. Response rates for clinical and endoscopic outcomes were similar between patients with EIMs at baseline and the overall population in VIVID-1.1 References: 1. Ferrante, et al., (in press, 2024) Efficacy and safety of mirikizumab in patients with moderately-to-severely active Crohn’s disease: a phase 3, multicentre, randomised, double-blind, placebo-controlled and active-controlled, treat-through study Table 1. Baseline demographics, disease characteristics, and baseline extraintestinal manifestations Patients With ≥1 EIM (N=173) Overall Population (N=778) Female, n (%) 107 (61.8) 328 (42.2) Age (years), mean (SD) 38.9 (14.0) 36.1 (13.1) BMI (kg/m2), mean (SD) 24.7 (5.9) 23.4 (5.5) Duration of CD (years), mean (SD) 9.1 (9.0) 7.5 (8.0) CDAI score, mean (SD) 335.4 (88.4) 322.0 (85.9) SES-CD score, mean (SD) 13.1 (6.7) 13.4 (6.4) Disease location, n (%) Ileal 23 (13.3%) 84 (10.8%) Colonic 68 (39.3%) 302 (38.8%) Ileal-colonic 82 (47.4%) 392 (50.4%) C-reactive protein (mg/L), median (Q1, Q3) 6.5 (2.7, 21.4) 8.1 (2.9, 23.4) Faecal calprotectin (µg/g), median (Q1, Q3) 944.0 (312.5, 1773.5) 1290.5 (435.0, 2547.0) Prior biologic treatment failure, n (%)a 86, (49.7%) 378 (48.6%) Prior anti-TNF treatment failure, n (%)a 77 (44.5%) 354 (45.5%) Patients With ≥1 EIM (N= 173) Placebo (N=41) Mirikizumab (N=132) Arthritis/arthralgia, n(%) 39 (95.1%) 117 (88.6%) Iritis/uveitis, n(%) 1 (2.4%) 3 (2.3%) Erythema nodosum, pyoderma gangrenosum, aphthous stomatitis, n(%) 4 (9.8%) 17 (12.9%) BMI, body mass index; CD, Crohn’s disease; CDAI, Crohn's Disease Activity Index; EIM, extra intestinal manifestations; Q1, first quartile; Q3, third quartile; SD, standard deviation; SES-CD, Simple Endoscopic Score for Crohn's Disease; TNF, tumour necrosis factor aFailure was defined as prior treatment discontinuation due to loss of response, inadequate response, or intolerance to medication. Disclosures: S. Vavricka has received consulting fees, speakers honoraria, and unrestricted research grants from: Abbott, Alfasigma, Amgen, Arenapharm, Bristol Myers Squibb, Dr. Falk Pharma, Ferring Pharmaceuticals, Gilead Sciences, iQone Healthcare, Janssen, Merck Sharp & Dohme, Permamed, Pfizer, Sanofi-Aventis, Schwabe Pharma, Takeda, Tillotts Pharma AG, UCB Pharma, and Vifor Pharma; A. Ananthakrishnan has served on scientific advisory boards for: AbbVie, Gilead Sciences, Merck Sharp & Dohme, and Takeda; and has received research support from: Pfizer; M. Long has served as a consultant for: AbbVie, Bristol Myers Squibb, Eli Lilly and Company, Pfizer, Prometheus, Takeda, and Target RWE; and has received research support from: Janssen, Pfizer, and Takeda; G. Y. Melmed has been a consultant/advisor for: AbbVie, Arena Biopharmaceuticals, Boehringer Ingelheim, BioQuest Solutions, Boomerang, Bristol Myers Squibb, Diasorin, Dieta, Eli Lilly and Company, Ferring Pharmaceuticals, Fresenius Kabi, Gilead Sciences, Iterative Health, Janssen, Johnson & Johnson, Medtronic, Oshi Health, Option Care Health, Samsung Bioepis, Shield Therapeutics, Pfizer, Prometheus Laboratories, Rippling, Shionogi, Takeda, TechLab, Verantos, and Viatris; has been a speaker for: AbbVie and Johnson & Johnson; and has stock options in: Dieta and Oshi Health; N. Narula has received advisory fees from: AbbVie, Amgen, Celltrion, Eli Lilly and Company, Ferring Pharmaceuticals, Fresenius Kabi, Innomar, Iterative Scopes, Janssen, Merck Sharp & Dohme, Novartis, Pfizer, Sandoz, and Takeda; has received speaker fees from: AbbVie, Celltrion, Eli Lilly and Company, Janssen, Merck Sharp & Dohme, Pfizer, and Takeda; and has received grants for clinical trials from AbbVie, Pfizer, and Takeda; D. T. Rubin has received grants or contracts from: Takeda; and has received consulting fees from: AbbVie, Allergan, AltruBio, American College of Gastroenterology, Arena Pharmaceuticals, Athos Therapeutics, Bellatrix Pharmaceuticals, Boehringer Ingelheim, Bristol Myers Squibb, Celgene Corp/Syneos, Cornerstones Health, Eli Lilly and Company, Galen/Atlantica, Genentech/Roche, Gilead Sciences, GoDuRn, InDex Pharmaceuticals, Ironwood Pharmaceuticals, Iterative Scopes, Janssen, Materia Prima, Pfizer, Prometheus Biosciences, Reistone Biopharma, Takeda, and TechLab; E. Hon, H. Carlier, R. Moses, G. Yu, H. Zang and I. Vachova are current employees and shareholders of: Eli Lilly and Company; T. Kucharzik has received consulting fees and honoraria from: AbbVie, Amgen, Biogen, Boehringer Ingelheim, Celgene, Celltrion, Eli Lilly and Company, Hospira, Ferring Pharmaceuticals, Dr. Falk Pharma, Galapagos NV, Gilead Sciences, Janssen, Merck Sharp & Dohme, Mundipharma, Novartis, Takeda, and Pfizer. Funded by Eli Lilly and Company. Previously presented at the European Crohn's and Colitis Organisation (ECCO), Berlin, Germany; 19-22 February 2025.
Iva Váchová
Dr.Iva Váchová působí v medicínském oddělení společnosti Eli Lilly ČR, s.r.o, kde se věnuje primárně gastroenterologii se zaměřením na IBD. Poster prezentovaný iniciálně v únoru 2025 na kongresu ECCO v Berlíně přináší pro 8.kongres ČGS v pozici prezentujícího non-autora.
Stephan Vavrička 1, Ashwin Ananthakrishnan 2, Millie Long 3, Gil Y. Melmed 4, Neeraj Narula 5, David Rubin 6, Emily Hon 7, Hilde Carlier 7, Richard Moses 7, Guanglei Yu 7, Huaiyu Zang 7, Torsten Kucharzik 8, Iva Váchová (Non-author Presenter) 9,
Triemli Hospital, Zurich, Switzerland 1
Harvard Medical School, Boston, MA, USA 2
University of North Carolina School of Medicine, Chapel Hill, NC, USA 3
Cedars Sinai, Los Angeles, CA, USA 4
McMaster University, Ontario, Canada 5
University of Chicago Medicine, Chicago, IL, USA 6
Eli Lilly and Company, Indianapolis, IN, USA 7
Municipal Hospital of Lüneburg, Lüneburg, Germany 8
Eli Lilly ČR, s.r.o., Prague, Czech Republic 9
Background: Mirikizumab, an anti-IL-23p19 antibody, demonstrated robust efficacy in improving clinical and endoscopic endpoints with an acceptable safety profile1. We explored the trajectory of response to treatment in patients with moderate-to-severely active Crohn’s disease (CD), in patients treated with mirikizumab based on biofailed status at study baseline. Methods: Biofailed was defined as patients with demonstrated intolerance, inadequate response, or loss of response to an approved biologic therapy for CD (BF, N=275) and Not Biofailed (NBF, N=297) patients described previously1 were assessed via Growth Mixture Model to identify distinct clusters based on individual patient response trajectories. Change from baseline in Crohn’s Disease Activity Index total score was used in the Growth Mixture Model to identify trajectories. Modified baseline observation carried forward imputation used. Results: There were four clusters identified for both the BF and NBF groups. Mirikizumab trajectory groups by baseline biofailed status: Super Responder (BF/NBF: 18.9%/17.8%), Responder (BF/NBF: 19.3%/25.3%), Delayed Responder (BF/NBF, 29.8%/29.3%), and Non/Incomplete Responder (BF/NBF, 32.0%/27.6%) (Figure 1). The overall response rate across responder groups for BF patients was 68.0% and for NBF patients was 72.4%. Conclusion: Mirikizumab clinical response groups (Super Responder, Responder, Delayed Responder, and Non/Incomplete Responder) were similar for BF and NBF patients suggesting mirikizumab works consistently for BF and NBF patients, and prior biofailed status is not associated with the speed or magnitude of a MIRI-triggered clinical response. References: 1. M Ferrante, S Danese, M Chen, et al. OP05 Primary efficacy and safety of mirikizumab in moderate to severe Crohn’s Disease: results of the treat-through VIVID 1 study, Journal of Crohn's and Colitis, Volume 18, Issue Supplement_1, January 2024., Pages i7–i9, https://doi.org/10.1093/ecco-jcc/jjad212.0005. Disclosures: SS: reports consultant or speaker fees from AbbVie, Allergosan, Amgen, Arena, BMS, Celltrion, Falk Pharma, Ferring, Galapagos, Gilead, Genentech (Roche), GSK, IMAB, Janssen, Lilly, MSD, Pfizer, Shire, Takeda, and Viatris. DBC, GY, Y-FC, REM: Employee and Stockholder of Lilly. LAK: Consulting fees from Pfizer, J&J, Eli Lilly, Reckitt Health; Unrestricted research grant Ardelyx, Equity ownership Trellus Health. ANA: has served on scientific advisory boards for Abbvie, Takeda, Gilead, and Merck and has received research support from Pfizer. GD’H: has served as adviser and/or speaker for Abbvie, Alimentiv, Amgen, Bristol Meiers Squibb, Boehringer Ingelheim, Celltrion, Ferring, Eli Lilly, Engene, Galapagos, Glaxo Smith Kline, Immunic, Index Pharmaceuticals, Johnson and Johnson, Merck, Polpharm, Prometheus biosciences, Prometheus Laboratories, Procise diagnostics, Protagonist, Sandoz, Takeda, Tillotts, and Ventyx. PD: reports personal fees from Janssen, personal fees from Pfizer, personal fees from Prometheus Biosciences, other from Boehringer Ingelheim, personal fees from Arena Pharmaceuticals, grants from Takeda Pharmaceuticals, grants from Arena Pharmaceuticals, grants from Bristol Myers Squibb-Celgene, grants from Boehringer Ingelheim, outside the submitted work. GSK: has served on the advisory board of GIE Medical, Corvetas Research Foundation, Pharmacosmos, and Eli Lilly Pharma; has served consultant with Pentax Endoscopy, Olympus endoscopy, Boston Scientific endoscopy, Takeda Pharamceuticals, Exact Sciences;; has served speaker for Elly Lilly Pharma; and holds stock options for DigbiHealth. GYM: reported serving as a consultant to AbbVie, Arena, Boeringer Ingelheim, Bristol Myers Squibb, Dieta, Ferring, Fresenius Kalbi, Genentech, Gilead, Iterative Scopes, Lilly, Janssen, Oshi Health, Pfizer, Prometheus Labs, Samsung Bioepis, Takeda, Techlab, and Viatris; receiving grants from Pfizer; having equity in Dieta; receiving personal fees from OptionCare and Verantos; having a patent issued for treating inflammatory bowel disease using ultraviolet light; and having a patent pending for treating inflammatory bowel disease with antifungal therapy. Funded by Eli Lilly and Company. Previously presented at the European Crohn's and Colitis Organisation (ECCO); Berlin, Germany; 19-22 February 2025.
Iva Váchová
Dr.Iva Váchová působí v medicínském oddělení společnosti Eli Lilly ČR, s.r.o, kde se věnuje primárně gastroenterologii se zaměřením na IBD. Poster prezentovaný iniciálně v únoru 2025 na kongresu ECCO v Berlíně přináší pro 8.kongres ČGS v pozici prezentujícího non-autora.
Stefan Schreiber 1, 2, , David B. Clemow 3, Guanglei Yu 3, Laurie A. Keefer 4, Ashwin N. Ananthakrishnan 5, Geert D’Haens 6, Parakkal Deepak 7, Gursimran S. Kochhar 8, Gil Y. Melmed 9, Yun-Fei Chen 3, Richard E. Moses 3, Iva Vachova (Non-author Presenter) , 10,
Department of Internal Medicine, University Hospital Schleswig-Holstein 1
Christian-Albrecht University of Kiel, Kiel, Germany 2
Eli Lilly and Company, Indianapolis, IN, USA 3
Division of Gastroenterology, Icahn School of Medicine at Mount Sinai, New York, NY, USA 4
Division of Gastroenterology, Massachusetts General Hospital and Harvard Medical School, Boston, MA, USA 5
Amsterdam University Medical Centers, Amsterdam, the Netherlands 6
Division of Gastroenterology, Washington University in St. Louis School of Medicine, St. Louis, MO, USA 7
Division of Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition, Allegheny Health Network, Pittsburgh, PA, USA 8
F. Widjaja Inflammatory Bowel Disease Institute, Cedars Sinai Medical Center, Los Angeles, CA, USA 9
Eli Lilly ČR, s.r.o., Prague, Czech Republic 10
Úvod a cíle Příjemci transplantací solidních orgánů (SOT) mají kvůli dlouhodobé imunosupresivní terapii výrazně vyšší riziko vzniku malignit, včetně hematologických nádorů. Imunosuprese zvyšuje náchylnost k nádorovým onemocněním a zároveň komplikuje jejich léčbu – například imunomodulační léčiva (IMID), jako je lenalidomid, mohou aktivovat imunitní systém a tím vyvolat riziko rejekce štěpu. Rejekce štěpu byla v souvislosti s léčbou lenalidomidem popsána u příjemců transplantací jater, ledvin i srdce. Transplantační imunosuprese navíc může snižovat účinnost těchto terapií. V situaci nedostatku důkazů o bezpečnosti a účinnosti IMID u pacientů po SOT tato kazuistika popisuje úspěšné použití lenalidomidu u pacienta s mnohočetným myelomem po transplantaci jater. Cílem je ukázat, že zařazení lenalidomidu do léčby transplantovaných pacientů s hematologickými malignitami je přínosné. Popis případu Pacient, 63letý muž po transplantaci jater kvůli cirhóze při chronickém abúzu alkoholu a hepatitidě B, byl jeden rok po transplantaci diagnostikován s IgG lambda mnohočetným myelomem. Úvodní chemoterapie (bortezomib, adriamycin, dexamethason) vedla k závažným komplikacím – polyneuropatii a gangréně – což si vyžádalo vysokou amputaci pravé dolní končetiny. Následně byla zahájena druhá linie léčby režimem na bázi lenalidomidu. Imunosupresivní terapie takrolimem byla upravena s cílem snížit riziko rejekce. Účinnost léčby byla sledována pomocí klinického hodnocení, hematologických parametrů a monitorace funkce štěpu. Pacient absolvoval osm cyklů chemoterapie za použití lenalidomidu. Vzhledem k infekčním komplikacím byl režim upravován vynecháním cyklofosfamidu a pacient dostával pouze prednison a lenalidomid. I přes tyto úpravy pacient dosáhl kompletní remise mnohočetného myelomu – dva měsíce po ukončení léčby nebyla prokazatelná paraproteinémie. Během celé léčby se neobjevily žádné známky rejekce štěpu a imunosupresivní monoterapie takrolimem byla udržována na cílové hladině 6 ug/l léku v krvi. Lenalidomid byl celkově dobře tolerován a kromě zvládnutelných infekcí se nevyskytly závažné nežádoucí účinky. Diskuze a závěr Tato kazuistika poukazuje na potenciál léčby mnohočetného myelomu pomocí lenalidomidu u příjemců transplantovaných orgánů. Ukazuje, že při pečlivém řízení imunosupresivní terapie může být lenalidomid účinný a dobře tolerovaný, a představuje nadějnou léčebnou možnost pro tuto zranitelnou skupinu pacientů s omezenými terapeutickými alternativami. Zatímco předchozí zprávy dokumentovaly případy rejekce štěpu po léčbě lenalidomidem, naše zkušenost ukazuje, že jeho bezpečné použití je možné. Tato kazuistika podporuje potřebu dalšího výzkumu a tvorby jasných doporučení pro léčbu malignit u SOT pacientů s cílem optimalizace přežití štěpu i onkologických výsledků.
MUDr. Tereza Háková
Lékařka na klinice hepatogastroenterologie v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. V roce 2025 absolvovala 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a nastoupila do klinické praxe se zaměřením na transplantační hepatologii a výzkum malignit u imunosuprimovaných pacientů. Na klinice se v rámci doktorského studia podílí na několika klinických studiích.
MUDr. Tereza Háková 1, 2, , prof. MUDr. Jiří Froněk , Ph.D. FRCS3, prof. MUDr. Tomáš Hucl , Ph.D.1, doc. MUDr. Pavel Taimr , Ph.D.1,
Klinika hepatogastroenterologie, Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) 1
1. lékařská fakulta UK 2
Klinika transplantační chirurgie, Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) 3
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., All rights reserved.
