Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Insomnie je jednou z nejčastějších poruch spánku a významným rizikovým faktorem pro rozvoj psychických i somatických onemocnění. Kognitivně-behaviorální terapie insomnie (KBT-I) je dle doporučení odborných společností léčbou první volby, a to i u pacientů s komorbidními poruchami. Tento prakticky zaměřený workshop účastníkům představí jednotlivé kroky strukturovaného KBT-I programu pro individuální nebo skupinovou práci s pacienty trpícími nespavostí. Účastníci se seznámí s podstatnými komponentami terapie (např. spánková restrikce, kontrola stimulů, kognitivní přehodnocování, vedení spánkového deníku, relaxace, mindfulness, prevence relapsu) a jejich správným načasováním. Součástí workshopu bude také modelový průchod programem na příkladu konkrétního pacienta a nácvik vybraných terapeutických metod formou hraní rolí, které přiblíží konkrétní terapeutické postupy. Zaměříme se na způsoby edukace pacienta a možnosti adaptace pro různé klinické situace (např. úzkost, somatické onemocnění, motivace). Tento prakticky orientovaný workshop je určen zejména somnologům a lékařům, kteří se chtějí seznámit s principy a strukturou standardizovaného KBT-I programu pro jednotlivce či skupiny. Workshop je určen také psychologům, psychiatrům, zdravotním sestrám a dalším odborníkům, kteří chtějí KBT-I využívat v každodenní praxi a získat jistotu v jejím vedení. Workshop nabízí prostor pro diskusi o možnostech využití KBT-I v různých zdravotnických zařízeních, její kombinaci s farmakoterapií a přizpůsobení specifickým potřebám pacientů.
prof. MUDr. Ján Praško CSc.
Prof. MUDr. Ján Praško, CSc. je přední český psychiatr a psychoterapeut, odborník na kognitivně-behaviorální terapii (KBT). Po promoci na 1. LF UK pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze, poté byl deset let přednostou Kliniky psychiatrie v Olomouci. Od roku 2018 vede Katedru psychoterapie při IPVZ a podílel se na vytvoření nadstavbového oboru Lékařská psychoterapie. V současnosti se aktivně věnuje rozvoji Centra duševní rehabilitace v Berouně a podílí se na tvorbě on-line psychoedukačních programů Mindwell.
Je autorem více než 80 monografií a má přes 400 záznamů ve Web of Science (H-index 34). Věnuje se výzkumu úzkostných a afektivních poruch, poruch spánku, sebestigmatizace, OCD a hraniční poruchy osobnosti. Od roku 1990 vede psychoterapeutické výcviky a od roku 1994 supervize, posledních 15 let i v zahraničí. Byl předsedou České i Evropské společnosti pro KBT, je šéfredaktorem časopisu Psychiatrie pro praxi a členem redakčních rad. Působí v Komisi pro psychoterapii MZ ČR i Mezirezortní komisi při Radě vlády. Ve své práci propojuje klinickou praxi, výuku a výzkum s cílem zvyšovat kvalitu a dostupnost péče o duševní zdraví.
prof. MUDr. Ján Praško , CSc.1, PhDr. Marie Ocisková , PhD1, MUDr. Jakub Vaněk , PhD1,
1 Centrum duševní rehabilitace, Jessenia, Rehabilitační nemocnice Beroun 2 Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice Olomouc, Klinika psychiatrie 3 Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Fakulta sociálnych vied a zdravotníctva, Katedra psychologických vied, Slovensko 4 Katedra psychoterapie, IPVZ Praha 1
¹ Centrum duševní rehabilitace, Rehabilitační nemocnice Beroun ² Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta ³ Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko ⁴ Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha 2
Obezita je klíčovým patogenetickým faktorem obstrukční spánkové apnoe (OSA) a její přítomnost zásadně zvyšuje prevalenci a tíži onemocnění. Současná léčba OSA, především pomocí PAP, řeší symptomy, ale neovlivňuje samotnou příčinu. Významný posun v terapii nastává s nástupem moderních farmakologických možností léčby obezity ze skupiny agonistů inkretinových hormonů. Inkretinové hormony hrají klíčovou roli v regulaci příjmu potravy a jejich ovlivnění může pomoci v léčbě nadváhy a obezity a tím i jejích komplikací včetně obstrukční spánkové apnoe. Klinické studie s agonisty inkretinů (GLP-1 a GIP) publikované v posledních dvou letech prokázaly, že tyto látky vedou nejen k výraznému poklesu tělesné hmotnosti, ale také ke snížení apnoicko-hypopnoického indexu (AHI), zlepšení denní spavosti, krevního tlaku a markerů zánětu. V součastnosti máme v ČR k dispozici 2 subkutánně podávané přípravky, které mají prokázaný efekt na snížení AHI, a sice GLP-1 agonistu liraglutid a GLP-1/GIP agonistu tirzepatid. Nejnovější výsledky studie SURMOUNT-OSA (Malhotra et al., 2024) s tirzepatidem ukázaly, že po 52 týdnech léčby došlo ke snížení AHI o více než 50 % a hmotnost průměrně o 17 %, a to i bez současného použití PAP. Výzkum se aktuálně ubírá směrem k využití dalších molekul k ovlivnění inkretinového systému, a to včetně perorálně podávaných forem. Tyto přístupy mohou zásadně změnit současná schémata léčby a pomoci pacientům, kteří netolerují léčbu PAP, případně i zlepšení compliance pacientů léčených PAP.
MUDr. Tereza Haasová
Otorinolaryngolog, spánkový specialista.
Tereza Haasová 1,
Spánková laboratoř Benešov, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, Ambulance spánkové medicíny - MUDr. Haasová Tereza s.r.o, Praha – Poliklinika Vinohradská 1
Obezita predstavuje globálny zdravotný problém, počet pacientov s touto diagnózou postupne narastá. Podľa údajov zo Svetového atlasu obezity 2025, pri udržaní súčasných trendov bude vo svete do roku 2030 žiť pravdepodobne 1,1 miliarda dospelých s obezitou (body mass index (BMI) 30 kg/m2 a viac). V roku 2025 na Slovensku 29% populácie spĺňa kritéria obezity, v Českej republike je to 28% populácie. Obezita je spojená s niekoľkými patofyziologickými zmenami ovplyvňujúcimi dýchací systém, vrátane alveolárnej hypoventilácie. Hypoventilačný syndróm pri obezite (OHS) zaradzujeme do skupiny hyposaturačných syndrómov asociovaných so spánkom. Je charakterizovaný prítomnosťou obezity (BMI > 30 kg/m2), dennou hyperkapniou (parciálny tlak pCO2 > 6,0 kPa), poruchami spánku a vylúčenou inou príčinou alveolárnej hypoventilácie. Z praxe vieme, že OHS sa častokrát vyskytuje so syndrómom obštrukčného spánkového apnoe (OSA), asi v 90% prípadov. Prevalencia OHS je priamo spojená s prevalenciou obezity v každej populácii. Zvyšuje riziko kardiometabolických ochorení, hospitalizácií z dôvodu akútneho či chronického hyperkapnického respiračného zlyhania. Liečba je komplexná, dôležitou časťou je neinvazívna pretlaková ventilácia (NIPV). Potrebná je tiež komorbidít, manažment úbytku váhy (kombináciou behaviorálnych zásahov, fyzickej aktivity, farmakoterapie a metabolických či bariatrických zákrokov). Cieľom kazuistiky je prezentovať reálne praktické skúsenosti pri diagnostike a terapii pacienta s OHS a OSA. Poukazujeme na dôležitosť spolupráce pacienta, trpezlivosť lekára s cieľom dosiahnutia efektívnej liečby, spoluprácu medzi pracoviskami, ktoré sa tejto problematike venujú . V kazuistike opisujeme prípad 22 ročnej pacientky s BMI 48 (134kg, 154cm). V čase vstupného vyšetrenia pacientka neužívala chronickú medikáciu, na vyšetrenie ju donútila prísť matka, ktorá už bola našou pacientkou pre OSA ťažkého stupňa, starý otec v liečbe BiPAP pre chronickú hyperkapnickú respiračnú insuficienciu (COPD OSA overlap syndrome). Matkou bolo u dcéry pozorované progredujúce chrápanie, prestávky v dýchaní, nevýkonnosť. Pacientka nepracovala, neštudovala, výrazný vzostup váhy nastal počas posledných 4 rokov, po ukončení strednej školy. V noci udávala pocity dusenia sa, denné aktivity obmedzené spavosťou, ESS 8 bodov. Realizované bolo polygrafické vyšetrenie, ktoré potvrdilo OSA ťažkého stupňa so závažnými desaturáciami AHI 102/hod, ODI 194,6 t90 76,9%, t70 bola 29,1%. V astrupe bola potvrdená hyperkapnicko-hypoxemická respiračná insuficiencia (pCO2 6,7kPa, pO2 6,28 kPa), saturácia 87%, hospitalizáciu pacientka opakovane odmietala. V čase diagnostiky fajčiarka. Realizovaná bola komplikovaná ambulantná titrácia na ventilačnú liečbu s veľmi zlou compliance, vynechávaním liečby aj kontrol, početnými výhovorkami. Pacientka bola zle usmerniteľná aj vlastnou rodinou, pozitívnou motiváciou nebola ani výborná compliance matky a starého otca v používaní ventilačnej liečby. Postupne bola nastavená na liečbu BiPAP s objemovou podporou (IPAP 20-30 EPAP 16 VT 460ml). Po schválení a obdržaní vlastného stroja naďalej spolupráca s pacientkou menlivá. Zvrat v jej prístupe ku liečbe nastal po hospitalizácií na Internom oddelení (asi 9 mesiacov od stanovenia diagnózy OHS a OSA) pre primomanifestáciu srdcového zlyhávania. V objektívnom náleze anasarka, na röntgene známky stázy v malom obehu. Objektívne pacientka pribrala za rok približne 34kg. Začala si uvedomovať potrebu ventilačnej liečby. Napriek úprave parametrov, zmene masky (aj rodinným cirkuláciam masiek) pretrvávalo vysoké rAHI (30-40/hod). Absolvovala kontrolnú hospitalizáciu na Klinike pneumológie a ftizeológie Košice, po zmene nastavenia aj masky (Prisma 30ST EPAP 21-25, Pdiff 5 režim AutoST maska celotvárová) pretrvávajú výborné výsledky, rAHI 5/hod, compliance nad 4 hodiny 88% aj počas ďalších ambulantných návštev. Napriek potrebe vysokých tlakov je tolerancia liečby veľmi dobrá. Pacientka sa pokúša meniť stravovanie, indikovaná aj na liečbu semaglutidom, subjektívne sa cíti výrazne lepšie, v Astrupe bez hyperkapnie. Pacienti s obezitou a súbežnou hyperkapniou majú vyššie riziko morbidity ako pacienti bez hyperkapnie. Pacienti s OHS, ktorí odmietajú liečbu kontinuálnym pozitívnym tlakom v dýchacích cestách majú alarmujúco vysokú úmrtnosť až 46% v priebehu 50 mesiacov sledovania. Prvoradé je preto týchto pacientov adekvátne liečiť, častokrát aj s potrebnou dávkou trpezlivosti.
MUDr. Daniela Rihošeková
Prezentujúca autorka vyštudovala odbor všeobecné lekárstvo na LF UPJŠ v Košiciach, kde promovala v roku 2011. Od roku 2011 do 2020 pracovala ako lekárka na Oddelení vnútorného lekárstva NsP svätej Barbory Rožňava, v roku 2016 absolvovala špecializačnú skúšku v odbore vnútorné lekárstvo na Univerzite P.J Šafárika v Košiciach. Od roku 2020 pracuje ako lekárka na Oddelení pneumológie a ftizeológie NsP Štefana Kukuru Michalovce, kde sa začala venovať aj práci v spánkovom laboratóriu, ventilačnej liečbe pacientov a bronchológii. V roku 2021 absolvovala špecializačnú skúšku v odbore pneumológia a ftizeológia na Univerzite P.J. Šafárika v Košiciach, v roku 2022 certifikačnú skúšku v odbore somnológia na Univerzite P.J. Šafárika v Košiciach. Aktuálne pracuje ako pneumológ aj somnológ, v delenom pracovnom úväzku medzi pneumologicko-ftizeologickú ambulanciu NsP sv. Barbory Rožňava a Oddelenie pneumológie a ftizeológie NsP Štefana Kukuru Michalovce.
MUDr. Daniela Rihošeková 1, 2, , doc. MUDr. Pavol Joppa , PhD3, MUDr. Ivana Paraničová , PhD.3, doc. MUDr. Pavol Pobeha , PhD3, MUDr. Eva Sokolová 3, Ing. Simona Bodnárová , PhD.3,
Pneumologická a ftizeologická ambulancia NsP sv. Barbory Rožňava 1
Oddelenie pneumológie a ftizeológie NsP Štefana Kukuru Michalovce 2
Klinika pneumológie a ftizeológie, Univerzitná nemocnice L. Pasteura Košice 3
Úvod: Poruchy dýchání ve spánku (sleep-disordered breathing, SDB) a diabetes mellitus (DM) se často vyskytují současně, avšak existuje jen omezené množství údajů o vlivu SDB na mortalitu u osob s DM. Materiál a metody: Analýza vycházela z dat studie Sleep Heart Health Study, multicentrické prospektivní observační studie zahrnující 5 780 účastníků s dostupnými polysomnografickými a mortalitními daty, z nichž 453 mělo diagnostikovaný diabetes mellitus (DM). Cílem studie bylo posoudit vliv poruch dýchání ve spánku (SDB) a přítomnosti DM na celkovou mortalitu, kardiovaskulární a nekardiovaskulárních mortalitu. Pro hodnocení rizik byly použity analýzy přežití a regresní modely proporcionálního rizika pro výpočet adjustovaných poměrů rizik (aHR). Výsledky: Pacienti s DM, kteří měli průměrnou saturaci kyslíkem (SpO₂) vyšší než 91,4 %, vykazovali signifikantně nižší riziko celkové mortality (aHR 0,52; 95% CI 0,34–0,80) a kardiovaskulární mortality (aHR 0,44; 95% CI 0,22–0,87) ve srovnání s těmi, kteří měli SpO₂ pod touto hranicí. U pacientů s DM léčených antidiabetiky byl apnoe-hypopnoe index (AHI) nad 31 (aHR 1,58; 95% CI 1,10–2,28) a index desaturací kyslíku (ODI) nad 13,3 (aHR 1,58; 95% CI 1,10–2,25) spojen s vyšší celkovou mortalitou. Spánková efektivita a podíl spánku ve fázi REM neměly u pacientů s DM vliv na mortalitu, což se lišilo od pacientů bez DM, u nichž byla nižší efektivita spánku (<81,4 %; aHR 0,77; 95% CI 0,68–0,87) nebo nižší podíl REM spánku (<14,9 %; aHR 0,78; 95% CI 0,68–0,89) spojena s vyšší celkovou mortalitou. Závěry: Pacienti s diabetes mellitus s těžkými poruchami dýchání ve spánku mají zvýšené riziko celkové mortality. Nižší průměrná saturace kyslíkem byla prediktorem jak celkové, tak kardiovaskulární mortality u osob s DM. Poděkování: Tato práce byla financována Národním institutem pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (program EXCELES, ID projektu LX22NPO5104) – financováno Evropskou unií – Next Generation EU a grantem Univerzity Karlovy v rámci projektu Cooperatio. Studie Sleep Heart Health Study (SHHS) byla podpořena kooperativními dohodami s National Heart, Lung, and Blood Institute: U01HL53916 (University of California, Davis), U01HL53931 (New York University), U01HL53934 (University of Minnesota), U01HL53937 a U01HL64360 (Johns Hopkins University), U01HL53938 (University of Arizona), U01HL53940 (University of Washington), U01HL53941 (Boston University) a U01HL63463 (Case Western Reserve University). Další podpora: National Heart, Lung, and Blood Institute (R24 HL114473, 75N92019R002).
Jan Polák
Absolvoval studium medicíny a Ph.D. studium na 3. LF UK. Jako lékař pracoval ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (diabetologie). Postdoktorskou stáž absolvoval v USA na Johns Hopkins University v rámci Fulbrightova stipendia a později byl jmenován docentem pro obor vnitřní nemoci. Na 3. LF UK vede od roku 2017 Ústav patofyziologie, tamtéž v období 2018 až 2022 pracoval jako proděkan pro rozvoj. Podílí se na výuce pregraduálních studentů a vede postgraduální studenty, je předsedou oborové rady doktorského studijního programu Preventivní medicína a epidemiologie. Ve výzkumné a grantové činnosti se spolu s kolegy a studenty zabývá vlivem tukové tkáně na rozvoj metabolických poruch, zejména v kontextu hypoxie a spánkové apnoe.
doc. MUDr. Jan Polák , Ph.D, MBA1, 2, , MUDr. Kateřina Westlake , Ph.D.2, MUDr. Zuzana Vimmerová-Lattová , Ph.D.2, doc. RNDr. Marek Petráš , Ph.D.3, MUDr. Teodora Víchová , Ph.D.4, doc. MUDr. Petr Waldauf , Ph.D.5,
Interní klinika FTN a 3. lékařské fakulty UK 1
Ústav patofyziologie 3.LFUK, Praha 2
Ústav epidemiologie a biostatistiky 3.LFUK, Praha 3
Kardiologická klinika FNKV a 3.LFUK, Praha 4
Klinika anesteziologie, intenzivní a urgentní medicíny FNKV a 3. LFUK, Praha 5
Úvod: Obstrukční spánková apnoe je v populaci častá nemoc, která je spojena s vyšší mírou depresivní a úzkostné symptomatologie a neléčená má negativní dopad na kognitivní funkce, především pak na pozornost a exekutivní funkce. V literatuře stále není jednoznačně prokázáno, jaké faktory mají vliv na psychopatologii u OSA a jakou roli pak hraje léčba pacientů přetlakovým dýcháním (CPAP). Tato práce zkoumala faktory ovlivňující psychometrická data u pacientů s obstrukční spánkovou apnoe. Druhým cílem práce bylo zjištění vlivu léčby metodou přetlakového dýchání CPAP na psychometrické parametry. Metodika: Osmdesát jedna pacientů Spánkové laboratoře Fakultní nemocnice Olomouc s obstrukční spánkovou apnoe bylo zařazeno do studie. V prvním kroku byla vstupně provedena průřezová analýza zkoumající vliv biologických a spánkových parametrů na kognitivní výkon a míru depresivních a úzkostných příznaků. Následně byly pacienti léčeni pomocí CPAP po dobu jednoho roku. Vstupně a po jednom roce léčby pacienti vyplnili kognitivní testy: Test cesty, Test verbální fluence a d2 Test pozornosti. Vstupně, po dvou měsících a po jednom roce pacienti vyplnili Beckovu škálu deprese a Beckovu stupnici úzkosti. Přítomnost komorbidní psychiatrické poruchy byla vyloučena MINI interview. Na základě údajů o užití CPAP přístroje byli pacienti po roce rozděleni na adherentní (více než 4 hodiny léčby za noc) a non-adherentní skupinu. Výsledky: Studii dokončilo 59 adherentních pacientů a 8 non-adherentních pacientů. U adherentních pacientů se signifikantně snížily symptomy deprese a úzkosti. Došlo také k signifikantnímu zlepšení celkového výkonu v testu pozornosti, v testu verbální fluence a v části B testu cesty, část A byla beze změny. U non-adherentních pacientů se významně zvýšil počet chyb v testu pozornosti a snížili depresivní příznaky. V průřezové analýze bylo zjištěno, že psychometrická data nejčastěji korelují s parametry saturace krve v průběhu spánku. Závěr: Léčba OSA pacientů metodou CPAP má pozitivní vliv na depresivní a úzkostné příznaky a zlepšuje kognitivní výkon pacientů. Klíčová slova: obstrukční, apnoe, deprese, úzkost, kognitivní, dysfunkce, CPAP.
MUDr. Jakub Vaněk Ph.D., FEBP
Jakub Vaněk je komunitní psychiatr působící v Beskydském centru duševního zdraví, postdoktorand na Lékařské fakultě Univerzity Palackého. Ve své výzkumné činnosti se zabývá spánkovou medicínou s důrazem na spánkovou apnoe u psychiatrických pacientů. Publikoval na dané téma několik prací, indexováno má 21 publikací v databázi PubMed, v praxi se dále věnuje kognitivně behaviorální terapii nespavosti.
Jakub Vaněk 1,
Beskydské centrum duševního zdraví, Nemocnice ve Frýdku-Místku; Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1
Background: Cognitive emotion regulation strategies (CERS) play a crucial role in psychological functioning and have been increasingly linked to both mental health and sleep quality. However, studies that simultaneously examine the triadic relationship between specific CERS, sleep quality, and depressive and anxiety symptoms in non-clinical populations remain not well explored. Recent reviews highlight the importance of studying these constructs simultaneously. Therefore, this study aimed to investigate how distinct cognitive emotion regulation strategies relate to subjective sleep quality and mental health (depression and anxiety symptoms). Methods: A total of 1,030 Czech participants aged 18–30 completed questionnaires: Cognitive Emotion Regulation Questionnaire (CERQ), Pittsburgh Sleep Quality Index (PSQI), Beck Depression Inventory-II (BDI-II), and Beck Anxiety Inventory (BAI). Correlation analyses were conducted to examine associations between individual CERS, sleep quality, and symptoms of depression and anxiety. A SEM model was then constructed with two latent variables: Sleep Quality (based on five PSQI components) and Mental Health (based on BDI-II and BAI). Components 4 (Sleep Efficiency) and 6 (Sleep Medication Use) were excluded due to low variability and theoretical considerations. Results: Correlational analyses showed that less adaptive CERS, namely rumination, catastrophizing, self-blame, and blaming others were significantly positively associated with poorer sleep and higher levels of depressive and anxiety symptoms. Adaptive strategies, such as positive reappraisal and positive refocusing, showed weak but significant negative associations with depressive symptoms. Interestingly, acceptance and putting into perspective were weakly positively correlated with anxiety symptoms. The SEM model demonstrated good fit (CFI = 0.931, RMSEA = 0.055). Self-blame and catastrophizing significantly predicted both poorer sleep and worse mental health. Positive refocusing was linked with sleep quality, and positive reappraisal and planning were associated with better mental health. A moderate correlation was observed between the latent constructs of sleep quality and mental health (Φ = 0.51, p < .001), supporting their mutual influence. Conclusion: The study confirms that less adaptive CERS are linked to both reduced sleep quality and poorer mental health. Notably, these strategies were associated not only with global sleep outcomes, but also specifically with subjective sleep quality and daytime dysfunction—components most sensitive to emotional processing. Self-blame and catastrophizing can function as a transdiagnostic risk factor of sleep quality and mental health even in a general healthy population of young adults. Adaptive strategies were slightly associated both positively and negatively with mental health, their links to sleep were less robust. These results are in line with findings from meta-analysis showing that less adaptive cognitive strategies are more consistently related to psychological distress than adaptive ones and adaptive CERS do not have long-lasting effects. Future research should focus on developing and testing interventions that focus on reducing self-blame and catastrophizing, which could mitigate depressive symptoms and improve subjective sleep quality and overall mental health.
Mgr. Lucie Urbanová
Mgr. Lucie Urbanová je psycholožka s odborným zaměřením na spánek a jeho vliv na fyzické i duševní zdraví. V rámci doktorandského studia na 1. lf UK se věnuje spánkové edukaci a propojení spánku s emocemi a životním stylem. Působí na Psychologické klinice pro děti a dospělé a externě spolupracuje s Národním ústavem duševního zdraví. Díky zkušenostem z klinické praxe i vědeckého výzkumu chápe spánek nejen jako biologickou nutnost a klíčový pilíř prevence, ale i jako informaci o daném pacientovi.
Lucie má zkušenosti s interdisciplinární spoluprací lékařů, psychologů a fyzioterapeutů, kterou považuje za zásadní pro komplexní přístup k pacientovi. Na člověka nahlíží jako na bio-psycho-sociální- spirituální bytost. Inspiraci čerpá také z mezinárodních pobytů, například z peruánské kliniky Takiwasi. Věnuje se rovněž výuce studentů psychologie na vysoké škole AMBIS. Vyhrála 1. místo v Science Slamu, kde popularizovala fakta o důležitosti spánku.
Mgr. Lucie Urbanová 1, 2, , Martina Sebalo Vňuková , M.Sc., Ph.D.1, Ivan Sebalo , M.Sc., Ph.D.1, Mgr. Ing. Michaela Poslt Königová 1, doc. MUDr. Martin Anders , Ph. D.1, Mgr. Veronika Koleničová 1, doc. MUDr. Jitka Bušková , Ph.D.3, 4, ,
Department of Psychiatry, First Faculty of Medicine, Charles University and General University Hospital in Prague, Prague, Czech Republic 1
AMBIS vysoká škola, a.s., Prague, Czech Republic 2
Department of Sleep Medicine, National Institute of Mental Health, Klecany, Czech Republic 3
Third Faculty of Medicine, Charles University, Prague, Czech Republic 4
Odvykací stavy při vysazení hypnotické medikace: výzvy v každodenní praxi Withdrawal syndromes following discontinuation of hypnotic medication: challenges in every day clinical practice Lucie Bundárová Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta Univerzity Palackého Olomouc a Fakultní nemocnice Olomouc Úvod: Hypnotika představují klíčový farmakologický nástroj v léčbě nespavosti, zejména u pacientů s psychiatrickými komorbiditami. Jejich dlouhodobé podávání však nese riziko vzniku závislosti, tolerance a následného odvykacího syndromu. Kromě klasických vegetativních a neuropsychických symptomů jsou typickým projevem odvykání výrazné poruchy spánku, které mohou vést k relapsu užívání a fixaci maladaptivního léčebného chování. Klíčová slova: hypnotika, vysazení, odvykací syndrom, nespavost, benzodiazepiny, Z-látky, CBT-I Introduction: Hypnotics are a key pharmacological tool in the treatment of insomnia, especially in patients with psychiatric comorbidities. However, long-term use is associated with the risk of dependence, tolerance, and subsequent withdrawal syndrome. In addition to classic vegetative and neuropsychiatric symptoms, pronounced sleep disturbances are a hallmark of withdrawal and may contribute to relapse and perpetuation of maladaptive treatment behavior. Key words: hypnotics, benzodiazepins, insomnia, addictive substances, addiction, withdrawal symptoms, Z-drugs, CBT-I Vlastní sdělení:Cílem příspěvku je popsat klinické projevy a mechanismy odvykacích stavů po vysazení různých typů hypnotik, včetně benzodiazepinů, Z-látek a antihistaminik, a představit doporučené strategie jejich zvládání v každodenní klinické praxi. Dále představit léky, které jsou funkční u uživatelů návykových látek. V přednášce budou doplněny kazuistiky pacientů z ambulantní psychiatrické praxe. Zaměření na farmakologické profily jednotlivých hypnotik, délku užívání, způsob vysazení (náhlé vs. postupné) a výskyt rebound insomnie či dalších symptomů (úzkost, agitovanost, somatické potíže). Výskyt odvykacího syndromu se liší podle typu hypnotika, délky užívání a rychlosti vysazení. Nejrizikovější skupinou jsou pacienti užívající krátkodobě působící benzodiazepiny a Z-hypnotika více než 4 týdny. Mezi nejčastější symptomy patří úzkost, nespavost, noční můry, vegetativní labilita a zhoršení původních potíží. Podpůrná léčba (např. pregabalin, mirtazapiin, quetiapine) a psychoterapeutické intervence (zejména CBT-I) mohou významně snížit míru rebound fenoménů Závěr: Úspěšné zvládání odvykacích stavů po hypnoticích vyžaduje individuální přístup, důkladnou edukaci pacienta, pomalé vysazení medikace a dostupnost farmakologických i nefarmakologických podpůrných opatření. Včasná intervence může zabránit chronifikaci nespavosti a recidivám anxiózních symptomů. Literatura: Mohr, P., Kopeček, M., Brunovský, M., & Páleníček, T. (2017). Klinická psychofarmakologie. Maxdorf. Medková, A. (2023). Užívání kratomu v České republice: dotazníkové šetření. USTOHAL, Libor, et al. Kazuistika pacientky vyššího věku léčené pregabalinem pro generalizovanou úzkostnou poruchu. Psychiatrie pro praxi, 2018, 19.2: 76-79. Isoardi, K. Z., Polkinghorne, G., Harris, K., & Isbister, G. K. (2020). Pregabalin poisoning and rising recreational use: a retrospective observational series. British journal of clinical pharmacology, 86(12), 2435-2440. MUDr. Lucie Bundárová Psychiatrická klinika Fakultní nemocnice Zdravotníků 248/7 77900 Olomouc Tel.: 588449519 E-mail:lucie.bundarova fnol.cz
MUDr. Lucie Bundárová
Životopis – Lucie Bundárová, MUDr.
Datum narození: 17.8.1991
Trvalé bydliště: Pod Kameněm 420, Krhová, 75663
Email: lucie.bundarova@fnol.cz
Telefon: +420731504554
Pracovní zkušenosti
2020 - aktuálně Započato postgraduální studium na UPOL v oboru psychiatrie
2019- doposud Pracuji jako lékařka na Psychiatrické klinice FNOL
Vzdělání
2006 – 2010 Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí
2010 – 2013 Vyšší odborná zdravotnicka škola Vsetín - obor všeobecná diplomovaná sestra
2013- 2019 Ostravská univerzita v Ostravě, obor Všeobecné lékařství
Jazyky a počítače, ŘP
Čeština mateřský jazyk, bezchybný pravopis
Angličtina plynule slovem i písmem, pokročilá znalost
Word, Excel pokročilá znalost, dobrá znalost práce s PC
Řidičský průkaz skupiny B - aktivní řidič
Lucie Bundárová 1,
LF FNOL 1
Úvod: Insomnie představuje jednu z nejčastějších poruch spánku s negativními důsledky pro tělesné i duševní zdraví, pracovní výkonnost i kvalitu života. Je častá napříč klinickými obory – v psychiatrii, neurologii, plicním lékařství, endokrinologii i onkologii. Standardem léčby zůstává kognitivně behaviorální terapie insomnie (KBT-I), jejíž prezenční forma je však pro řadu pacientů nedostupná kvůli kapacitním, geografickým či finančním limitům. Internetová verze této terapie (iKBT-I) nabízí bezpečnou, efektivní a široce přístupnou alternativu. Co iKBT-I obnáší: Internetová KBT-I je vedený on-line program, který pacient absolvuje samostatně z domova, obvykle během 6 až 8 týdnů. Obsahuje interaktivní moduly, psychoedukaci, vedená cvičení, audio/vizuální obsah a průběžné úkoly. Jednotlivé kroky programu zahrnují: 1. Základní edukaci o spánku a insomnii (vysvětlení bludného kruhu nespavosti, vliv stresu a chování) 2. Záznam spánkového deníku a pravidelné vyplňování hodnotících škál 3. Zavedení pravidelného režimu spánku pomocí tzv. spánkové restrikce a kontroly stimulace 4. Kognitivní restrukturalizaci (identifikace a změna maladaptivních přesvědčení o spánku) 5. Práci se stresem, relaxačními technikami a dovednostmi regulace emocí 6. Prevence relapsu a plán udržení změn po skončení programu Výsledky a klinická relevance: Meta-analýzy a velké RCT studie potvrzují, že iKBT-I dosahuje výsledků srovnatelných s prezenční terapií – významné zlepšení latence usínání (SOL), délky spánku (TST), efektivity spánku (SE) i snížení počtu nočních probuzení (WASO). Efekt přetrvává i po 6–12 měsících. iKBT-I se ukazuje být účinná také u pacientů s chronickým onemocněním (např. diabetes, post-CMP, CHOPN, onkologická onemocnění, menopauza), kde spánek významně ovlivňuje kvalitu života. Podporuje i zlepšení úzkostných a depresivních symptomů, které s insomnií často koexistují. Klinická doporučení: Internetová KBT-I je vhodná zejména pro pacienty s chronickou nespavostí bez závažné psychiatrické komorbidity (např. psychóza, aktivní závislost). Pro úspěch je klíčová správná indikace, motivace pacienta, uživatelská přívětivost programu a případná supervize lékařem či psychologem. Program může být integrován do péče v ambulancích spánkové medicíny, neurologie, psychiatrie i praktického lékařství. Závěr: iKBT-I je účinný a škálovatelný nástroj léčby nespavosti, který významně zvyšuje dostupnost psychoterapeutické intervence. Její širší implementace do praxe může pomoci léčit insomnii tam, kde prezenční terapie není dostupná, a přispět ke zlepšení celkové zdravotní péče o pacienty se spánkovými poruchami.
prof. MUDr. Ján Praško CSc.
Prof. MUDr. Ján Praško, CSc. je přední český psychiatr a psychoterapeut, odborník na kognitivně-behaviorální terapii (KBT). Po promoci na 1. LF UK pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze, poté byl deset let přednostou Kliniky psychiatrie v Olomouci. Od roku 2018 vede Katedru psychoterapie při IPVZ a podílel se na vytvoření nadstavbového oboru Lékařská psychoterapie. V současnosti se aktivně věnuje rozvoji Centra duševní rehabilitace v Berouně a podílí se na tvorbě on-line psychoedukačních programů Mindwell.
Je autorem více než 80 monografií a má přes 400 záznamů ve Web of Science (H-index 34). Věnuje se výzkumu úzkostných a afektivních poruch, poruch spánku, sebestigmatizace, OCD a hraniční poruchy osobnosti. Od roku 1990 vede psychoterapeutické výcviky a od roku 1994 supervize, posledních 15 let i v zahraničí. Byl předsedou České i Evropské společnosti pro KBT, je šéfredaktorem časopisu Psychiatrie pro praxi a členem redakčních rad. Působí v Komisi pro psychoterapii MZ ČR i Mezirezortní komisi při Radě vlády. Ve své práci propojuje klinickou praxi, výuku a výzkum s cílem zvyšovat kvalitu a dostupnost péče o duševní zdraví.
PhDr. Ocisková Marie, PhD
Životopis není k dispozici
MUDr. Vaněk Jakub, PhD
Životopis není k dispozici
prof. MUDr. Ján Praško , CSc.1, PhDr. Marie Ocisková , PhD1, MUDr. Jakub Vaněk , PhD1,
¹ Centrum duševní rehabilitace, Rehabilitační nemocnice Beroun ² Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta ³ Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Slovensko ⁴ Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha 1
Autoři prezentují metodu behaviorálního treninku v ambulantní léčbě nespavosti.
Mgr. Kalenský Jiří
Mgr. Jiří Kalenský vystudoval jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, přičemž už během studia absolvoval odborné stáže například na Oddělení spánkové medicíny v NÚDZ zaměřené na výzkum a terapii nespavosti. Aktuálně působí jako psycholog v Institutu spánkové medicíny v Praze. Zde se primárně věnuje poskytování terapeutického programu pacientům s nespavostí, který sestává z behaviorálních, relaxačních a edukačních technik vycházejících z přístupu KBT. Kromě toho také popisuje záznamy z polygrafie za účelem diagnostiky spánkové apnoe. Má mimo jiné absolvovaný Kurz KBT nespavosti poskytovaný Klinikou TES.
Mgr. Jiří Kalenský 1, Mgr. Eliška Smolková 1, Mgr. Johana Vyletová 1, Mgr. Veronika Dostálová 1, 2, , MUDr. Martin Pretl 1,
Inspamed, s.r.o., Institut spánkové medicíny, Praha 1
Klinika TES, Praha 2
Úvod: Kognitivně-behaviorální terapie insomnie (KBT-I) představuje nefarmakologickou metodu 1. volby v léčbě chronické nespavosti. Dostupnost této terapie je v praxi omezená personálně i geograficky, přičemž digitální terapeutické programy představují jednu z cest ke zpřístupnění účinné péče širší populaci, mimo velká města. Tento příspěvek představuje průběžné výsledky pilotního projektu testujícího 21denní digitální program SleepFactory v mobilní aplikaci založený na principech KBT-I. Metodika: Pilotního testování se účastnilo pět dospělých uživatelů, kteří absolvovali celý program v domácích podmínkách. Průchod autonomním programem bez vstupu terapeuta zahrnoval úvodní týden monitorování spánku pomocí digitálního spánkového deníku, výpočet spánkové efektivity a následné doporučení individuálního spánkového režimu. Současně byl uživatelům každý den nabízen edukativní obsah ve formě interaktivních zpráv v chatu a audio nahrávky relaxačních cvičení. V závěru programu si uživatelé vytvořili krizový plán a získali přehled kontaktů pro případnou následnou péči. Před zahájením programu a po jeho ukončení byl všem probandům administrován Index tíže nespavosti (ISI). Subjektivní zkušenost uživatelů byla zaznamenána pomocí otevřených otázek v on-line rozhovoru po ukončení programu. Výsledky: Pilotního projektu se účastnilo 5 zájemců o aplikaci, z nich 2 ženy a 3 muži ve věku 20-50 let, převážně s vysokoškolským vzděláním (4/5). Před zahájením programu získali v ISI v průměru 14 bodů (lehké potíže se spánkem), po ukončení se skóre snížilo na 11 bodů, tento rozdíl ale nebyl vyhodnocen jako klinicky významný (p=.1642). Ani spánková efektivita se signifikantně nezvýšila (p=.4316), což mohlo být způsobeno příliš malým a variabilním souborem probandů. Uživatelé nejvíce oceňovali: dostupnost a možnost individuálního tempa, jednoduchý záznam spánku a jeho okamžité vyhodnocení, každodenní formu psychoedukace ve srozumitelné a zábavné formě, využití relaxačních technik před spaním. Za méně funkční označili doporučení spánkového režimu, který ne vždy odpovídal individuálním potřebám. Zazněla také doporučení na rozšíření vstupního screeningu a přidání notifikací, které by podpořily pravidelné zapojení. Závěry: Pilotní testování digitální KBT-I prostřednictvím aplikace SleepFactory ukazuje potenciál této formy intervence jako dostupného a uživatelsky přívětivého nástroje pro prevenci insomnie. Přestože nebylo nalezeno dostatek evidence pro prokázání významného rozdílu v ISI a spánkové efektivitě před zahájením programu a po jeho ukončení, přítomen je trend nižší ISI a vyšší efektivity spánku a především subjektivní zlepšení symptomů a zvýšení povědomí o možnostech terapie. Další fáze projektu bude zaměřena na větší vzorek uživatelů, validizaci nástroje a hlubší personalizaci vstupních doporučení.
Veronika Dostálová
Mgr. Veronika Dostálová PhD.
Narození: 23. 2. 1991
Kontaktní adresa: Dejvická 181/2, 160 00 Praha 6
Telefon: +420 739 313 167
E-mail: veronika@klinikates.cz, veronika.dostalova2@vfn.cz, dostal.veronika@gmail.com
Vzdělání:
2019 Karlova Univerzita v Praze, 1. Lékařská fakulta, Ph.D. v oboru Lékařská psychologie a psychopatologie
2015 Pražská vysoká škola psychosociálních studií, Mgr. v oboru jednooborové Psychologie
Dokončené specializační vzdělávání:
2023 Atestace v oboru Klinická psychologie
Výcviky:
2020 Institut KBT, Akreditovaný výcvik v kognitivně-behaviorální terapii (910 h)
2020 Pražská vysoká škola psychosociálních studií, Akreditovaný sebezkušenostní výcvik v komunitní a skupinové psychoterapii v daseinsanalytickém směru (1 865h)
Certifikované kurzy:
2020 Základní kurz v Rorschachově metodě (IKP)
2020 Daseinsanalytický výklad snů (PVŠPS-PPF)
2020 Certifikovaný kurz III. vydání Vývojových škál Bayleyové (Pearson)
Pracovní zkušenosti:
3/2024-dosud Ambulance psychiatrie a klinické psychologie INTERSE
2021-dosud Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK, Psychiatrická klinika
2016-2021 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK, Klinika dětského a dorostového lékařství
2016-2021 Ústav hematologie a krevní transfúze
2011-2019 Institut spánkové medicíny INSPAMED
Mgr. Veronika Dostálová , PhD.1, 2, 3, , Mgr. Jakub Žalud 1, 2, 4, , Mgr. Martin Bednář , MBA1, 5, , Mgr. Jan Kotrs 1, 5, , MUDr. Martin Hollý , MBA6,
Klinika TES s. r. o. 1
Ambulance psychiatrie a klinické psychologie Interse s. r. o. 2
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK, Psychiatrická klinika 3
Fakultní nemocnice Motol, Neurologická klinika 2. LF UK 4
HealthMonk s. r. o. 5
Centrum duševní rehabilitace Beroun 6
Úvod: Nespavosť (insomnia) je najčastejšou poruchou spánku s významným dopadom na kvalitu života, pracovnú výkonnosť a celkové zdravie jednotlivca. Napriek jej vysokej prevalencii bola historicky podceňovaná a často vnímaná len ako sekundárny príznak iných ochorení. Súčasné klasifikačné a výskumné prístupy ju však čoraz viac uznávajú ako samostatnú poruchu, ktorá si vyžaduje vlastnú diagnostiku a liečbu. Cieľom tejto prednášky je poskytnúť prehľad o vývoji porozumenia insomnie, jej klinickom význame, prevalencii a rizikových faktoroch. Metodika: Prednáška vychádza z odborných materiálov a výučby, získanej po ukončení štúdia na University of Oxford- Sleep Medicine, v kombinácii s nadobudnutou praxou s pacientmi s insomniou a následnou liečbou pomocou CBT-I terapie. Obsahovo prepája historické poznatky, súčasné diagnostické klasifikácie (ICSD-3, DSM-5), populačné dáta a psychobiologické aspekty insomnie. Informácie sú prezentované v zhutnenej forme pre edukačné a klinické účely. Výsledky: Podľa dostupných dát trpí Insomnia Disorder približne 10 % populácie, pričom symptómy pretrvávajú dlhodobo – až 75 % pacientov má symptómy aj po jednom roku, 50 % po troch rokoch. Chronická nespavosť často prebieha nezávisle od iných ochorení a môže byť prediktorom ich vzniku – napr. depresie, úzkostných porúch, kardiovaskulárnych ochorení či porúch imunity. Najčastejšími symptómami sú ťažkosti so zaspávaním, nočné prebúdzanie a skoré ranné budenie (insomnia phenotypes), ktoré sprevádzajú denné ťažkosti ako únava, podráždenosť a znížená koncentrácia (insomnia ako denná porucha?). Rizikové faktory zahŕňajú ženské pohlavie, vyšší vek, nízke vzdelanie a prítomnosť psychickej záťaže. Významná časť pacientov vníma svoj spánok skreslene – jav známy ako spánková mispercepcia. Záver: Nespavosť predstavuje komplexný biopsychosociálny problém, ktorý si zasluhuje samostatné diagnostické a terapeutické uvažovanie. Súčasné dôkazy podporujú potrebu aktívne vyhľadávať a liečiť Insomniu – nielen ako komorbidný jav, ale ako autonómnu poruchu so svojimi rizikami a dôsledkami. Kľúčovým prvkom liečby ostáva kognitívno-behaviorálna terapia insomnie (CBT-I), pričom narastá záujem aj o nové terapeutické prístupy vrátane digitálnych intervencií. Súhrn: Táto prednáška poskytuje základný prehľad o insomnii – jej historickom chápaní, súčasných diagnostických prístupoch, epidemiológii a klinickom význame. Zároveň otvára priestor pre ďalšie diskusie o príčinách, dôsledkoch a možnostiach liečby tejto rozšírenej poruchy. V kontexte rastúcej spoločenskej záťaže spôsobenej poruchami spánku je porozumenie insomnii kľúčovým predpokladom efektívnej intervencie.
Katarína Miklášová PgDip., BSc.
Katarína Miklášová – Spánková terapeutka
Som spánková terapeutka pôsobiaca v spánkovej ambulancii Mediklinik v Moste pri Bratislave, kde sa venujem diagnostike a nefarmakologickej liečbe porúch spánku. Vediem vstupné konzultácie, interpretujem polysomnografiu a spánkové denníky a poskytujem individuálnu CBT-I terapiu.
Som absolventkou postgraduálneho štúdia spánkovej medicíny na University of Oxford, držiteľkou certifikácií v CBT-I a MoCA a členkou European Sleep Research Society. Mám skúsenosti aj ako nutričný konzultant, pričom sa zameriavam na prepojenie výživy, spánku a pohybu s cieľom zlepšiť celkové zdravie klientov.
V práci uplatňujem empatický a individuálny prístup, kritické myslenie a odbornosť. Mojím cieľom je podporovať kvalitnú spánkovú starostlivosť a ďalej sa odborne rozvíjať v oblasti spánkovej medicíny.
Katarína Miklášová 1,
Mediklinik, Bratislava, Slovensko | University of Oxford, Sleep Medicine (alumni) 1
Stále více se ukazuje,že i běžný stomatolog, může být v rámci léčby OSA užitečným článkem týmu.Moje přednáška přináší praktické informace o indikační skupině, postupu výroby a výsledcích terapie MADem.Používáme již plně digitalizovaný postup výroby MADu a také digitální kontroly přeskenováním pacienta.Srovnání volně dostupných aparátů a individuálně vyráběných aparátů,jejich výhody a nevýhody.
MUDr. Tereza Pozdíšková
Vystudovala jsem LF Masarykovy univerzity v Brně.Promoce LF 2008.Po dokončení studia jsem nastoupila do stomatologické praxe v Kroměříži.V roce 2010 otevření soukromé praxe ve Zlíně na Tř.T .Bati,kde působíme spolu s manželem stále.V roce 2024 jsem ukončila studium spankové medicíny a úspěšně složila zkoušky.Naše praxe poskytuje veškeré stomatologické služby i výrobu protraktorů.
Tereza Pozdíšková 1,
Stomatologie 1
Úvod: Mandibulární protraktory (MAD) jsou etablovanou terapeutickou možností u vybraných pacientů s obstrukční spánkovou apnoe (OSA), zejména lehkého až středněho stupně nebo při intoleranci CPAP. Přestože jejich účinnost byla opakovaně potvrzena, klinická praxe ukazuje, že výsledky mohou být významně ovlivněny kvalitou výchozí selekce kandidátů a mezioborovou spoluprací při indikaci a úpravě terapie. Cílem této studie bylo zhodnotit reálný efekt MAD v podmínkách klinické praxe v souboru pacientů léčených ve spolupráci ORL a stomatologického pracoviště. Metodika a materiál: Do prospektivní observační monocentrické studie, probíhající ve spolupráci Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku a Stomatologické kliniky, bylo v době od listopadu 2023 do května 2025 zařazeno 29 pacientů s obstrukční spánkovou apnoe. Pacienti podstoupili noční spánkovou monitoraci před zahájením léčby MAD a opakovanou monitorace po zahájení léčby. Čtyři pacienti byli ze sledování vyřazeni z důvodu nedokončení kontrolní monitorace, u sedmi pacientů je kontrolní vyšetření naplánováno.. Analyzovány byly vybrané respirační parametry: AHI, ODI, T90, nejnižší a průměrná SpO2. Dále byla analyzována základní demografická a antropometrická data (věk, pohlaví, výška, hmotnost). Výsledky: Ve finálně analyzovaném souboru 18 pacientů převažovali muži (11 vs. 7 žen). Průměrný věk pacientů byl 49,9 let, medián 48,5 roku. Terapie mandibulárním protraktorem vedla k výraznému zlepšení ve většině sledovaných respiračních parametrů. Průměrné AHI souboru pokleslo o 13,4; průměrná hodnota ODI poklesla o 9,1. Závěr: Naše první zkušenosti z menšího souboru pacientů s obstrukční spánkovou apnoe léčených MAD přináší dobré výsledky. Tato skutečnost je nepochybně ovlivněna pečlivou selekcí vhodných kandidátů, ale potvrzuje, že MAD představuje efektivní a dobře tolerovanou alternativu k jiné léčbě OSA.
MUDr. Tomáš Kostlivý Ph.D.
Narozen 1989 v Plzni. Promoval na LF UK v Plzni v roce 2015. Od roku 2017 je sekundárním lékařem, od roku 2019 odborným asistentem a od roku 2024 zástupcem přednoty pro vědu a výuku na Klinice Otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF UK a FN v Plzni. Klinicky i vědecky se věnuje zejména spánkové medicíně a otologii. Pravidelně publikuje a přednáší na tuzemských i mezinárodních kongresech, aktuální H-index 5.
MUDr. Tomáš Kostlivý , Ph.D.1, MUDr. Hana Böhmová 2, MDDr. Eva Řezáčová 3, MUDr. Jana Vyskočilová 4, doc. MUDr. David Slouka , Ph.D., MBA1,
Klinika Otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova, Fakultní nemocnice Plzeň 1
Stomatologická klinika, Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova, Fakultní nemocnice Plzeň 2
Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova, Fakultní nemocnice Plzeň 3
Spánková laboratoř, EUC Klinika Plzeň 4
Jediná úspěšná chirurgická terapie těžkých forem OSA s opravdu kurabilním a dlouhodobým výsledkem pro pacienta je pouze maxillo-mandibulární advancement (MMA). Tato chirurgická technika používá využívá posunu horní a dolní čelisti vpřed, čímž dochází k dislokaci svalů oro a hypofaryngu, tím se zvětší objem horních cest dýchacích někdy téměř 3 x. Mimo tohoto čistě mechanistického účinku, natažení svalů vede ke zvýšení jejich tenze. V rámci této přednášky bylo analyzováno 498 pacientů, kteří podstoupili MMA. Výsledky ukázaly, že MMA může vést k výraznému zlepšení indexu apnoických a hypopnoických událostí (AHI a RDI), což je klíčovým ukazatelem úspěšnosti léčby. Výzkum také zjistil, že pacienti s nižším věkem, nižším pre-operativním BMI a vyšším pre-operativním RDI měli lepší výsledky. Zaměříme se také současný terapeutický protokol, který zahrnuje DISE, digitální plánování a individuálně vyrobené PSI (Patient Specific Implants). Celková úspěšnost chirurgické terapie MMA byla 93,2 %, přičemž 91,9 % pacientů dosáhlo úplného vyléčení. Výsledky této studie naznačují, že MMA je efektivní a spolehlivá metoda léčby OSA, která vede k výraznému zlepšení kvality života pacientů.
René Foltán
Prof. MUDr. et MUDr. René Foltán, PhD., FEBOMFS je přednostou stomatologické kliniky 1. LF UK a VFN. Vystudoval Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové, kde získal tituly ve Stomatologii a Všeobecné medicíně. Absolvoval postgraduální vzdělávání ve Stomatologii a Ústní, čelistní a obličejové chirurgii na 2. Stomatologické klinice 1. LF UK a VFN. Získal atestace I. a II. stupně v oboru orální a maxilofaciální chirurgie a titul Fellow of European Board of Oro-Maxillofacial Surgery.
Prof. Foltán má bohaté pracovní zkušenosti, včetně pozic sekundárního lékaře, asistenta a vedoucího lékaře na různých odděleních orální a maxilofaciální chirurgie. Od roku 2014 je přednostou stomatologické kliniky 1. LF UK a VFN a od roku 2017 vedoucím subkatedry orální a maxilofaciální chirurgie IPVZ.
Je autorem mnoha publikací v českých i zahraničních časopisech s impakt faktorem a má vysoký citační ohlas. Jeho habilitační práce se zaměřovala na kombinovanou ortodonticko-chirurgickou terapii skeletálních obličejových vad II. třídy a jeho disertační práce na chirurgickou terapii obstrukčního spánkového apnoického syndromu.
René Foltán 1,
Stomatologická klinika 1.LF UK a VFN, Praha 1
Mandibulární protruzní aparát (MP) je uznávanou konzervativní modalitou léčby obstrukční spánkové apnoe (OSA), především u pacientů s lehkou až středně těžkou formou onemocnění nebo u těch, kteří netolerují přetlakovou terapii (CPAP). Úspěšnost této terapie je však individuálně velmi proměnlivá, což zdůrazňuje potřebu pečlivé selekce vhodných kandidátů. Jedním z nástrojů, který může přispět k lepší predikci terapeutické odpovědi, je endoskopie horních cest dýchacích navozeným spánkem (drug-induced sleep endoscopy, DISE). DISE představuje dynamické vyšetření horních cest dýchacích v sedaci, které napodobuje podmínky přirozeného spánku. Během tohoto vyšetření je proveden manuální předsun dolní čelisti do pozice „řezák na řezák“, což umožňuje posouzení změn kolapsibility jednotlivých úrovní dýchacích cest při simulovaném spánku. Tento manévr může predikovat efektivitu mandibulárního aparátu u konkrétního pacienta a tím optimalizovat indikaci. V naší retrospektivní studii jsme analyzovali dvě skupiny pacientů s OSA léčených MP – první skupina byla indikována bez využití DISE, druhá na základě jeho výsledků. Obě skupiny byly srovnatelné co do věku, pohlaví, BMI i vstupních polysomnografických parametrů. Hodnotili jsme jak objektivní změny v apnea-hypopnea indexu (AHI), tak subjektivní vnímání zlepšení symptomů dle standardizovaných dotazníků. Výsledky ukázaly, že pacienti indikovaní k léčbě MP na základě DISE častěji dosahovali statisticky významného poklesu AHI a současně udávali výraznější subjektivní zlepšení spánkové kvality, denní výkonnosti i snížení denní spavosti. Vyšetření DISE se tak jeví jako hodnotný predikční nástroj při rozhodování o vhodnosti léčby MP. Zůstává však otázkou, jaká by měly být optimální indikační kritéria pro použití DISE v rámci standardizovaného algoritmu léčby OSA. Vzhledem k nákladnosti, potřebě anestezie a omezené dostupnosti je nezbytné pečlivě zvážit jeho zařazení do rutinní klinické praxe. Budoucí výzkum by měl směřovat k vymezení skupin pacientů, kteří z tohoto vyšetření jednoznačně profitují a u nichž přínos převáží nad potenciálními riziky a náklady.
MDDr. Tereza Lubojacká
Životopis není k dispozici
MDDr. Tereza Lubojacká 1, MUDr. Eva Kovalová 1, MUDr. Jiří Stránský , Ph.D., MBA1, 2, , MUDr. Vilém Novák , Ph.D.5, 6, , MUDr. Ondřej Hrubý 5, 6, , MUDr. Michaela Masárová 2, 4, , Doc. MUDr. et MUDr Jan Štembírek , Ph.D.1, 2, 3, ,
Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie, Fakultní nemocnice Ostrava 1
Klinika kraniofaciální chirurgie, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita 2
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, Brno 3
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Fakultní nemocnice Ostrava 4
Centrum pro poruchy spánku a bdění, Dětská neurologie, Fakultní nemocnice Ostrava 5
Katedra klinických neurověd, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita 6
Úvod: Detskí obézni pacienti patria medzi vysoko rizikovú skupinu aj pre možný vznik obštrukčného spánkového apnoe (OSA). Cieľom práce je vyhodnotiť výskyt obezity a antropometrických parametrov u obéznych detí so spánkovými poruchami dýchania. Metodika: Retrospektívnou analýzou sme hodnotili výskyt obezity v súbore detských pacientov vo veku 5-18 rokov, ktorí podstúpili celonočné videopolysomnografické vyšetrenie z dôvodu spánkových porúch dýchania za obdobie 6 rokov. Súčasne sme hodnotili zmeny vybraných klinických a antropometrických parametrov s časovým odstupom 3 rokov u vybraných obéznych detských pacientov so spánkovými poruchami dýchania v detskom spánkovom laboratóriu Kliniky detí a dorastu JLFUK a UNM. Výsledky: Zo súboru 723 detských pacientov s realizovanou videopolysomnografiou sa nadváha alebo obezita vyskytovala u 362 detí (50,1%, z toho 61,0% chlapcov) a samotná obezita u 263 detí (36,4%, z toho tiež 62,2% chlapcov). Najvyšší výskyt obezity bol vo vekovej kategórii 15 ročných, najvyšší výskyt nadváhy alebo obezity v kategórii 13 ročných. Alarmujúci bol až 53,2% výskyt nadváhy alebo obezity vo vekovej kategórii 5 ročných detí. Vstupné kritéria vrátane telefonicky získaných antropometrických údajov splnilo 139 detí (19,2%). Primárne chrápanie a ľahký stupeň OSA sa vyskytlo u 64,7% detí, OSA stredne ťažkého stupňa u 9,4% detí a ťažký stupeň OSA malo 32,4% detí s obezitou. Pacienti so stredne ťažkým a ťažkým OSA boli indikovaný na adenotonzilektómiu, 6% pacientov bolo primárne nastavených na nočnú neinvazívnu ventiláciu. V celom sledovanom súbore došlo k signifikantnému poklesu z-skóre BMI v čase (2,48±0,6 vs 2,19 ±0,8, p<0,001). Detskí obézni pacienti s primárnym chrápaním alebo ľahkým stupňom OSA vykazovali signifikantný pokles z-skóre BMI v čase (2,35±0,54 vs 1,98±0,9, p<0,001). Naopak, deti s obezitou a stredne ťažkým alebo ťažkým OSA nevykazovali signifikantný pokles hmotnosti (2,73±0,52 vs 2,60±0,29, p=0,138). Záver: Naše výsledky potvrdzujú vysoký výskyt nadváhy alebo obezity u detí so spánkovými poruchami dýchania. Samotná adenotonzilektómia alebo neinvazívna ventilačná liečba počas spánku u detí s obezitou a ťažkým stupňom OSA sa nejaví ako dostačujúca pre významnú redukciu hmotnosti. V liečbe a manažmente u týchto detských pacientov je preto dôležitý komplexný prístup.
MUDr. Peter Ďurdík PhD.
Pediater, Pediatrický pneumológ a ftizeológ, Somnológ. Zástupca prednostu Kliniky detí a dorastu JLF UK a UNM v Martine, Vedúci lekár Detského spánkového laboratória KDaD UNM, Hlavný odborník MZ SR pre pediatrickú pneumológiu a ftizeológiu. Vo vedecko-výskumnej oblasti sa venuje hlavne obštrukčnému spánkovému apnoe v detskom veku, primárnej ciliárnej dyskinézii a detskej bronchológii. Autor mnohých významných publikácii s viac ako 300 SCI citáciami.
MUDr. Peter Ďurdík , PhD.1, MUDr. Anna Ďurdíková , PhD., Dott.Ricc.1, Karin Kocsisová 1, Ing. Dominika Dvorská , PhD.1, Ing. Dominik Hrončo 1, prof., MUDr. Miloš Jeseňák , PhD., Dott.Ricc.1,
Klinika detí a dorastu JLF UK a UNM, Martin, Slovakia 1
V naši spánkové laboratoři a videoEEG monitoraci vyšetřujeme děti ve věku 0-18 let. Připravíme zajímavé videokazuistiky, které jsme v posledních letech u našich pacientů zaznamenali.
1)Obstukční spánková apnoe dětského věku je patofyziologií i klinickým projevem odlišná od obdobného onemocnění dospělých. Významou roli v patofyziologii hraje adenotonsilární hypertrofie. 2) Groaning (catathrenia) je parasomnie, jejímž hlavním projevem jsou exspirační zvuky charakteru mručení. Patofyziologie je neznámá, hlavním problémem postižených jsou sociální dopady hlučného spánku. 3) Centrální spánková apnoe může mít řadu příčin – od organického narušení generátorů automatického dýchání v mozkovém kmeni, narušení motorického systému dýchání nebo funkční porucha regulace dechového vzorce. 4) Noční epileptické záchvaty jsou u dětí diagnostikovány relativně často. Epileptiformní výboje se mohou manifestovat klinickými záchvaty, patologická epileptiformní aktivita mozku má také negativní dopad na kognitivní funkce (epileptická encefalopatie) V diferenciální diagnostice epileptických záchvatů vázaných na spánek najdeme další stavy různorodé etiopatogeneze: 5) Benigní neonatální spánkový myoklonus: jedná se o rytmické rychlé střídavé kmitavé pohyby – zejména horních končetin u novorozenců a kojenců, přičemž tento stav je možné ukončit lehkým podnětem. 6) Onemocnění s rytmickými pohyby vázanými na spánek. Rytmické pohyby mohou mít charakter rytmického převalování (body rolling), bití hlavou do polštáře (haed banging) a další. 7) Narkolepsie typ I. Autoimunitní onemocnění vázané na haploty HLA*DQB1*0602. Hlavními projevy jsou nadměrná denní spavost imperativního charakteru, kataplexie (ztráta svalového tonu s vazbou na emoce), hypnagogní halucinace a spánkové obrny (u jednoho pacienta nemusí být vyjádřeny všechny tyto symptomy).
MUDr. Vilém Novák Ph.D.
Vilém Novák od promoce v roce 1992 pracuje na Oddělení dětské neurologie FN Ostrava. Dlouhodobě se věnuje dětské epileptologii, spánkové medicíně a také neinvazivní ventilační podpoře u dětí s neuromuskulárními chorobami.
MUDr. Hrubý Ondřej
Životopis není k dispozici
MUDr. Vilém Novák , Ph.D.1, 2, , MUDr. Ondřej Hrubý 1,
Centrum pro poruchy spánku a bdění, Oddělení dětské neurologie, Fakultní nemocnice Ostrava 1
Katedra klinických neurověd, LF Ostravské univerzity 2
Abstrakt: Čoraz častejšie sa v detskom spánkovom laboratóriu stretávame s tzv. rizikovými skupinami detí, ktorí si vyžadujú komplexný, personalizovaný prístup a zároveň širokú interdisciplinárnu spoluprácu. Medzi takéto rizikové skupiny patria deti s morbídnou obezitou, s genetickými syndrómami (Downov syndróm, Prader–Williho syndróm a iné), kraniofaciálnymi abnormalitami, maloklúziou, hypotóniou, či neurologickými ochoreniami, ako sú napríklad neuromuskulárne ochorenia. Práve v prípade neuromuskulárnych ochorení by mal detský neurológ myslieť aj na vyšetrenie pacienta v spánkovom laboratóriu za účelom vylúčenia, alebo potvrdenia spánkových porúch dýchania, ktoré sú u týchto pacientov veľmi časté. Je to široká a heterogénna skupina ochorení, pričom dominantným klinickým príznakom je svalová slabosť postihujúca priečne pruhované svaly vrátane respiračných svalov. Prejavy porúch dýchania v spánku závisia od rozsahu, typu a progresie neuromuskulárnej slabosti a v niektorých prípadoch môžu byť prvým príznakom svalovej slabosti, ktorá vedie k správnej diagnóze. Najčastejšie sa v tejto skupine pacientov stretávame s hypoventilačným a hypoxemickým syndrómom asociovaným so spánkom, či obštrukčným spánkovým apnoe. Klinické príznaky môžu byť nenápadné, a preto detskí pacienti s neuromuskulárnym ochorením môžu byť počas dňa aj noci asymptomatickí. Skríning aj bezpríznakových detských pacientov s týmto ochorením pomocou realizácie polysomnografického vyšetrenia s kapnografiou počas spánku a následná terapia pomocou nočnej neinvazívnej terapie dokáže oddialiť progresiu chronickej respiračnej insuficiencie, nutnosť tracheostomickej kanyly a invazívnej ventilácie a zároveň znižuje výskyt respiračných infekcií s priaznivým ovplyvnením kvality a dĺžky života detského pacienta. Kolektív autorov prezentuje zaujímavú kazuistiku detského pacienta s kongenitálnou myopatiou a spánkovými poruchami dýchania s využitím moderných diagnostických a terapeutických modalít v našom detskom spánkovom laboratóriu.
MUDr. Anna Ďurdíková PhD., Dott.Ric.
Životopis není k dispozici
MUDr. Anna Ďurdíková , PhD., Dott.Ricc.1, MUDr. Peter Ďurdík , PhD.1, Ing. Dominika Dvorská , PhD.1, Ing. Dominik Hrončo 1, MUDr. Katarína Švihrová 1, MUDr. Stanislava Suroviaková , PhD.1, prof., MUDr. Miloš Jeseňák , PhD., Dott.Ricc.1,
Klinika detí a dorastu JLF UK a UNM, Martin, Slovakia 1
Kongenitálny centrálny hypoventilačný syndróm (CCHS) je zriedkavá geneticky podmienená porucha regulácie dýchania, spôsobená mutáciou génu PHOX2B. Ochorenie sa typicky prejavuje už v novorodeneckom období hypoventiláciou a/alebo centrálnym apnoe počas spánku. V najťažších prípadoch je narušené aj dýchanie počas bdenia. Opísané sú aj prípady neskoršieho nástupu ochorenia. Klinický obraz u detí zahŕňa problémy s kŕmením, cyanózu, epizódy hypoventilácie sprevádzané hypoxiou a hyperkapniou a centrálne apnoe. Diagnostika zahŕňa videopolysomnografické vyšetrenie, ktoré dokumentuje hypoventiláciu s poklesom dychového objemu a dychovej frekvencie, ako aj prítomnosť centrálnych apnoických udalostí. Hypoventilácia je výraznejšia počas NREM spánku v porovnaní s REM fázou. Súčasťou diagnostického procesu by malo byť komplexné zhodnotenie spontánnej ventilácie nielen počas spánku, ale aj v bdelom stave. Molekulárno-genetické vyšetrenie hrá kľúčovú úlohu v definitívnom stanovení diagnózy CCHS. Cieľom liečby je zabezpečenie dostatočnej ventilácie a oxygenácie počas spánku a v ťažších prípadoch aj počas bdenia. Všetci pacienti vyžadujú určitú formu ventilačnej podpory v spánku po celý život. V predkladanej kazuistike prezentujeme 18-ročnú pacientku, u ktorej sa v súvislosti s respiračnou infekciou spôsobenou vírusom chrípky B rozvinulo akútne respiračné zlyhanie s potrebou umelej pľúcnej ventilácie. Napriek stabilizácii klinického stavu pretrvávala neschopnosť spontánne dýchať, čo viedlo k podozreniu na doteraz nediagnostikovanú formu kongenitálneho centrálneho hypoventilačného syndrómu (CCHS). Dôležitú úlohu pri diferenciálnej diagnostike zohrala aj pozitívna rodinná anamnéza – matka pacientky bola sledovaná v spánkovom laboratóriu pre poruchy dýchania v spánku s nutnosťou ventilačnej podpory počas spánku. Táto skutočnosť viedla k realizácii molekulárno-genetickej analýzy, ktorá u pacientky potvrdila prítomnosť mutácie PHOX2B. Následne bolo realizované genetické vyšetrenie aj matky pacientky. Kľúčové slová: hypoventilácia, videopolysomnografia, PHOX2B, ventilácia
MUDr. Katarína Švihrová
Životopis není k dispozici
MUDr. Katarína Švihrová 1, MUDr. Anna Ďurdíková , PhD.1, MUDr. Stanislava Suroviaková , PhD.1, MUDr. Pavol Dvoran , PhD. 1, MUDr. Katarína Paulovičová 1, MUDr. Peter Ďurdík , PhD. 1, MUDr. Tomáš Turčan , PhD. 1, Prof. MUDr. Mgr. Miloš Jeseňák , PhD., Dott.Ric., FAAAAI, MHA, MBA1,
Jesseniova lekárska fakulta Univerzity Komenského 1
Cytokinins are plant hormones that regulate growth, differentiation and senescence. For over 70 years, they have also been investigated in human disease models involving these processes. We have identified a subset of cytokinin derivatives that have been previously shown to slow cellular aging that also lengthen the circadian period. This effect is mediated, in part, by casein kinase 1 delta. Active compounds include kinetin (N⁶‑furfuryladenosine) and pyratine (a 9‑tetrahydropyranyl derivative), both of which are used in cosmetic formulations. Kinetin is also a clinical candidate for treating familial dysautonomia. We synthesized a library of over 150 derivatives featuring substitutions at the purine core and/or bioisosteric replacements of the furan ring with alternative heterocycles. All compounds were screened for period‑lengthening activity in cultured cells, and a selected subset was further evaluated in mouse suprachiasmatic nucleus explants expressing a circadian bioluminescent reporter. Our results delineate the key structural features required for interaction with casein kinase 1 family members and for modulating circadian rhythm. In vitro pharmacokinetic assays, including gut and blood–brain barrier models, indicate that these compounds—including kinetin and pyratine—are orally bioavailable. We envision repurposing them for the treatment of familial advanced sleep phase disorder and jet lag.
Jiří Voller
Vzděláním farmaceut a molekulární biolog.
Vedoucí skupiny Stres a stárnutí na Katedře experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Na Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty téže univerzity se věnuje vysokoformátovému vyhledávání léčiv a související informatice.
Sládek Martin
Životopis není k dispozici
Mik Václav
Životopis není k dispozici
Dokonalová Markéta
Životopis není k dispozici
Kintlová Martina
Životopis není k dispozici
Lišková Barbora
Životopis není k dispozici
Mičkerová Tereza
Životopis není k dispozici
Džubák Petr
Životopis není k dispozici
Sumová Alena
Životopis není k dispozici
Kryštof Vladimír
Životopis není k dispozici
Hajdúch Marián
Životopis není k dispozici
Strnad Miroslav
Životopis není k dispozici
Jiří Voller 1, 2, , Martin Sládek 3, Václav Mik 1, Markéta Dokonalová 1, Martina Kintlová 2, Barbora Lišková 2, Tereza Mičkerová 1, Petr Džubák 2, Alena Sumová 3, Vladimír Kryštof 1, Marián Hajdúch 2, Miroslav Strnad 4,
Department of Experimental Biology, Faculty of Science, Palacký University, Czech Republic 1
Institute of Molecular and Translational Medicine, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacký University, Czech Republic 2
Laboratory of Biological Rhythms, Institute of Physiology ASCR, Czech Republic 3
Laboratory of Growth Regulators, Faculty of Science, Palacký University, Czech Republic 4
Úvod: Již více než 40 let se fototerapie používá k účinné podpoře duševního zdraví, léčbě sezónní afektivní poruchy a dalších afektivních poruch. Pokyny pro léčbu doporučují jasné bílé světlo a fotopickou osvětlenost 2500 – 10000 lx na oku pacienta. Tato doporučení vycházejí ze zkušeností s tradičně dostupnými zářivkovými světelnými zdroji, a nadále se s drobnými odchylkami používají v různých zemích světa. Stávající doporučení však nezohledňují spektrální složení světla, které se stává aktuální otázkou zejména v souvislosti rozvojem světelných technologií. Světlo různého spektrálního složení, ačkoli se jeví jako bílé, může mít odlišnou biologickou účinnost, resp. odlišnou schopnost aktivovat vnitřně senzitivní retinální gangliové buňky (ipRGC) v sítnici, které zprostředkovávají neobrazotvorné účinky světla (vliv na cirkadiánní rytmus, náladu, kognitivní funkce aj.). Za nejpřesnější prediktor těchto účinků světla je dnes považován tzv. melanopický ekvivalent denní osvětlenosti (mEDI), který vyjadřuje, jak silně daný světelný zdroj stimuluje melanopsinové receptory (tj. ipRGC buňky) v porovnání s přirozeným denním světlem. Metodika: Shromáždili jsme údaje z tradičních fluorescenčních a moderních LED fototerapeutických zařízení, přičemž jsme měřili fotopickou osvětlenost na oku, spektrální složení a jas povrchu vyzařujícího světlo. Melanopické účinky byly vypočteny podle mezinárodní normy CIE S 026/E:2018. Získané hodnoty jsme porovnali mezi jednotlivými zařízeními a stanovili jsme doporučené horní a dolní meze mEDI na základě původních pokynů. Takto zjištěné limitní hodnoty byly testovány u světelných zařízení vyvinutých v rámci projektu, a to pomocí dotazníků, sebeposuzovacích škál, kognitivních testů, aktigrafie a elektroencefalografie. Výsledky: Srovnání fototerapeutických svítidel s různými technologiemi ukázalo významné rozdíly ve vypočtené melanopické účinnosti, která se lišila až dvojnásobně u přístrojů vyzařujících bílé světlo a až desetinásobně u monochromatických zdrojů (modré světlo). Doporučené hodnoty mEDI byly stanoveny v rozmezí 1800 až 7500 lx. Testy ukázaly, že vystavení světlu s mEDI 7500 i 2100 lx bezprostředně ovlivnilo behaviorální proměnné a změnilo elektrickou aktivitu mozku (zejména v insulární oblasti). Pravidelná dvoutýdenní expozice mEDI 10300 lx vedla ke zvýšení indexu fragmentace spánku, zatímco pravidelná dvoutýdenní expozice mEDI 2300 lx neměla na fragmentaci spánku žádný vliv. Závěr: Stávající doporučení pro fototerapii nezohledňují účinky světelného spektra a s ohledem na možnosti nových LED technologií by měla být rozšířena. To by umožnilo porovnávání zařízení a kontinuitu léčby při změně technologie. Financování: Projekt byl financován Technologickou agenturou ČR a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR v rámci programu TREND pod číslem FW02020025 a byl rovněž podpořen programem Cooperatio 38 – Neuroscience Univerzity Karlovy.
PhDr. Jana Kopřivová Ph.D.
Jana Kopřivová vystudovala psychologii na FF UK v Praze, kde získala magisterský i doktorský (PhDr.) titul. Následně absolvovala postgraduální studium neurověd na 3. LF UK. Působila jako psycholog a výzkumný pracovník v Psychiatrickém centra Praha. V současnosti pracuje jako vedoucí Centra výzkumu spánku a chronobiologie v Národním ústavu duševního zdraví. Její odborný zájem se dlouhodobě soustředí na nefarmakologické intervenční metody a elektrofyziologii. Během doktorského studia se věnovala neurofeedbacku nezávislých komponent EEG a princip zpětné vazby později využila i ve výzkumu spánku. Od roku 2015 se její tým zabývá zpětnovazebnou akustickou stimulací během spánku, a to na úrovni základního i aplikovaného výzkumu, který se aktuálně zaměřuje na domácí stimulaci u insomnie. Recentně se Jana Kopřivová podílela na tvorbě metodiky, která definuje účinnost světelné terapie podle standardů Mezinárodní komise pro osvětlování (CIE). Jana Kopřivová se podílela a podílí na řešení řady vědeckých grantů, z nichž některé vedla/vede jako hlavní řešitelka. Je autorkou a spoluautorkou impaktovaných vědeckých publikací. Za svou práci získala řadu ocenění, mj. Bolzanovu cenu rektora Univerzity Karlovy a několik ocenění na mezinárodních vědeckých konferencích. Jana Kopřivová je členkou domácích i mezinárodních odborných společností jako ČSVSSM, ESRS, IPEG, WASM aj. Kromě vědecké činnosti se věnuje výuce a vedení studentů, včetně doktorandů.
PhDr. Jana Kopřivová , Ph.D.1, 2, , Ing. arch. Lenka Maierová , Ph.D.3, Mgr. Kateřina Červená , Ph.D.1, Mgr. Kateřina Skálová 1, doc. RNDr. Zdeňka Bendová , Ph.D.1,
1 Národní ústav duševního zdraví, Klecany, Česká republika 1
2 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha, Česká republika 2
3 Centrum energeticky efektivních budov, České vysoké učení technické v Praze, Česká republika 3
Vnitřní časový systém, který řídí lidskou fyziologii, a tedy i načasování a architekturu spánku, je citlivý na světelné podmínky prostředí. Zatímco role světla jako hlavního zeitgeberu cirkadiánního pacemakeru v suprachiasmatických jádrech (SCN) je dobře známa, jeho stimulační účinky a podpora bdělosti a kognice, částečně nezávislé na fázi rytmu, představují relativně nové poznatky. Účinky světla nezávisí pouze na jeho intenzitě, ale i na spektrálním složení a především na načasování vzhledem k vnitřnímu cirkadiánnímu času. Tyto informace o světle jsou přenášeny melanopsinovými gangliovými buňkami sítnice a jejich přímými projekcemi do SCN a systémů mozku regulujících bdělost. Večerní expozice modrému světlu, běžná při používání digitálních zařízení, tak nejen oddaluje fázi, tedy zpožďuje cirkadiánní rytmus, ale zároveň aktivuje kognitivní procesy, což dále ztěžuje nástup spánku. Zajímavé výsledky přinášejí studie, které zkoumají interakce mezi večerním světlem, cirkadiánním systémem a tzv. sleep pressure, tedy homeostatickou složkou spánkové regulace. Pozornost bude věnována také spánkové chronofarmakoterapii, zejména podávání melatoninu nebo agonistů MT1/MT2 receptorů s ohledem na individuální DLMO, případně načasování fyzické aktivity a příjmu potravy. Tyto zeitgebery druhého řádu mohou u pacientů s nefunkčním světelným vstupem hrát významnou roli v úpravě cirkadiánních rytmů, a tedy i spánku. Příspěvek představuje úvodní rámec k následujícím sdělením v této sekci, která ukazují cirkadiánní systém a světelné prostředí jako dva intervenčně dostupné faktory ovlivňující kvalitu a architekturu spánku i celkovou synchronizaci cirkadiánních rytmů, nezbytnou pro posílení homeostatických procesů organismu. Cílem sekce je podpořit integraci chronobiologických principů do diagnostiky a léčby širší škály spánkových a psychiatrických obtíží a posílit povědomí o tom, že časový systém a světlo nejsou pouze vnější okolnosti, ale aktivní nástroje s terapeutickým potenciálem.
doc. RNDr. Zdeňka Bendová Ph.D.
Doc. RNDr. Zdeňka Bendová, Ph.D. vystudovala fyziologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde působí na katedře fyziologie. Ve svém výzkumu se zaměřuje na biologické rytmy a mechanismy jejich světelné synchronizace. Paralelně působí v Národním ústavu duševního zdraví, kde se věnuje výzkumu cirkadiánních rytmů u člověka. Na Přírodovědecké fakultě UK vyučuje předměty Chronobiologie a Fyziologie smyslů.
Zdeňka Bendová 1,
Národní ústav duševního zdraví, Klecany 1
Idiopatická hypersomnie (IH) patří mezi centrální hypersomnie, jejichž příčina zůstává dosud nejasná. Standardní léčba spočívá především v podávání psychostimulancií, které však často selhávají – až 36 % pacientů vykazuje špatnou odpověď na léčbu a u 25 % je odpověď pouze částečná. S cílem rozšířit terapeutické možnosti jsme sestavili protokol, který se zaměřuje na nefarmakologické intervence. Součástí je i fototerapie. V rámci studie realizované na Oddělení spánkové medicíny NUDZ nabízíme pacientům možnost absolvovat dvoutýdenní fototerapii s ranní expozicí jasnému světlu (3 000 lx po dobu 30 minut). Efektivita fototerapie je hodnocena pomocí aktigrafie a subjektivních dotazníků zaměřených na denní spavost, únavu, náladu a kvalitu života. Prezentovaný příspěvek shrnuje design studie a dosavadní průběžné výsledky zaměřené na bezprostřední a krátkodobý efekt fototerapie u pacientů s idiopatickou hypersomnií. Cílem je přispět k lepšímu porozumění možnostem nefarmakologické léčby a podpořit jiné přístupy v terapii centrálních hypersomnií.
Mgr. Kateřina Skálová
Mgr. Kateřina Skálová absolvovala obor Fyziologie živočichů se specializací na neurobiologii na Univerzitě Karlově v Praze. V rámci Centra výzkumu spánku a chronobiologie se podílí na studiích cirkadiánních rytmů probíhajících ve spánkové a tkáňové laboratoři. Úzce spolupracuje i s laboratoří Biorytmů na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Momentálně zpracovává disertační práci se zaměřením na spánkovou deprivaci v rámci doktorského studia.
Kateřina Skálová 1,
Národní ústav duševního zdraví 1
Obstructive sleep apnea (OSA) causes intermittent hypoxia during sleep. Hypoxia predictably initiates an increase in the blood hemoglobin concentration (Hb); yet in our analysis of 527 patients with OSA, >98% did not have an elevated Hb. To understand why patients with OSA do not develop secondary erythrocytosis due to intermittent hypoxia, we first hypothesized that erythropoietin is indeed stimulated oin nocturnal intermittent hypoxia but predicted erythrocytosis s masked by a concomitant increase in plasma volume. However, we excluded that explanation by finding the red cell mass was normal (radionuclide labelling of erythrocytes and carbon monoxide inhalation). We next studied 45 patients with OSA before and after applying continuous positive airway pressure (CPAP). We found accelerated erythropoiesis in these patients (increased erythropoietin and reticulocytosis), but it was offset by neocytolysis (lysis of erythrocytes newly generated in hypoxia upon return to normoxia). Parameters of neocytolysis included increased reactive oxygen species from expanded reticulocytes’ mitochondria. The antioxidant catalase was also downregulated in these cells from hypoxia-stimulated microRNA-21. In addition, inflammation-induced hepcidin limited iron availability for erythropoiesis. After CPAP, some of these intermediaries diminished but Hb did not change. We conclude that in OSA, the absence of significant increase in red cell mass is integral to the pathogenesis, and results from hemolysis via neocytolysis combined with inflammation-mediated suppression of erythropoiesis.
Prof. MUDr. Prchal Josef, Dr.Sc.
Profesor Josef Prchal je uznávaný lékař a vědec, jehož kariéra se zaměřuje na studium poruch červených krvinek. Absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v roce 1968, ale po invazi sovětských vojsk emigroval do Kanady.
V Torontu dokončil studium medicíny a hematologie. Poté získal cenné zkušenosti v laboratořích Ernesta Beutlera a Y.W. Kana, kde se specializoval na biochemickou genetiku a technologii rekombinantní DNA. Během své kariéry působil na University of Alabama v Birminghamu, Baylor College of Medicine v Houstonu a od roku 2006 je profesorem na University of Utah v Salt Lake City.
Věnuje se především vrozené erytrocytóze a polycythemii vera, a také genetické adaptaci na vysokohorské prostředí. Je autorem 432 recenzovaných vědeckých článků a 174 kapitol v knihách, s impozantním H-indexem 84 a více než 31 000 citacemi. Spolupracoval na sedmi edicích prestižní učebnice Williams Hematology.
Za svou práci získal řadu ocenění, včetně Medaile Purkyně, Ceny Michaela E. DeBakeyho a prestižní Ceny Neuron, nejvyššího českého ocenění pro absolventa české univerzity za přínos světové vědě. Jeho výzkum je nadále aktivní, nedávno byl jmenován do konzultačního panelu WHO pro klasifikaci G6PD.
prof. MUDr. Josef Prchal , Dr.Sc.1, Jihoun Song , Ph.D.1, doc. MUDr. Samuel Genzor , Ph.D.2,
Division of Hematology, University of Utah, Salt Lake City, Utah, USA 1
Klinika plicních nemocí a TBC FN Olomouc 2
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
