XXVI. ČESKÝ A XXI. ČESKO – SLOVENSKÝ KONGRES SPÁNKOVÉ MEDICÍNY

6.-8. listopadu 2025, Clarion Congress Hotel Olomouc

Virtuálne stánky
Všeobecné informácie
Usporiadatelia
Partneri
Program
Poplatky
Ubytovanie
Aktívna účasť
Mapa
Pre vystavovateľov
Registrácia

Celkový program Detailní program Všechny prezentace Prezentující autoři Můj program Program v pdf

Čtvrtek, 06.11.2025 Pátek, 07.11.2025 Sobota, 08.11.2025 VŠECHNY DNY

Hlavní sál Salonek VŠECHNY SÁLY

Filtr

Rozbalit všechny bloky?
Zobrazit informace pro vystavovatele

Video

Blok

Štítky bloků

Úroveň

Sobota 08.11.2025
08:00 - 09:00	Komunikace s problematickým pacientem (prim. Hubáčková) Salonek \| 08.11.2025 Hrazený vstup.	Workshop
09:00 - 09:50	Round table: chirurgická léčba retrolinguální oblasti Hlavní sál \| 08.11.2025 Předsedající: J. Betka J. Kraus 40 + 10 min RT: Chirurgické řešení retrolingvální obstrukce J. Betka, J. Klozar, J. Kraus, J. Syrovátka	Ústní sdělení
09:50 - 10:10	Coffee Break Hlavní sál \| 08.11.2025	Coffee Break
10:10 - 11:40	Přínos otorhinolaryngologie v léčbě poruch dýchání ve spánku Salonek \| 08.11.2025 Předsedající: J. Kalhous M. Matyášek 12 + 3 min Chirurgická léčba retrolingvální obstrukce: RFITT vs. hyoidopexe M. Vojtová 12 + 3 min Uvulopalatopharyngoplastika a její modifikace A. Kubalíková 12 + 3 min Léčba přetlakovou ventilací u pacientů po chirurgické léčbě OSA M. Matyášek 12 + 3 min Změna charakteru spánkové apnoe po chirurgické terapii Z. Jeřábková 12 + 3 min Patálie s epiglottopexiou Z. Csendes 12 + 3 min Má chirurgická terapie stále místo v léčbě OSAS? - Efekt chirurgické terapie u pacientů léčených neinvazivní ventilací J. Kalhous	Ústní sdělení
10:10 - 11:10	Mezioborová spolupráce - interní obory (podpora projektem Diaspóra v pneumológii) Hlavní sál \| 08.11.2025 Předsedající: S. Genzor P. Šiarnik 10 + 2 min Asociácia mikroangiopatie so spánkovými poruchami dýchania u pacientov s ložiskovou ischémiou mozgu P. Šiarnik 10 + 2 min Prediktory intolerance léčby přetlakem v dýchacích cestách T. Šimralová, J. Garanová Krišťáková 10 + 2 min Spánková monitorace u insomnie indikovaná psychiatrem: máme co nabídnout? K. Seltenreichová 10 + 2 min Vzdáleně-supervizovaný rehabilitační program v terapii obstrukční spánkové apnoe J. Hnatiak 10 + 2 min Farmakoterapie syndromu obstrukční spánkové apnoe S. Genzor	Ústní sdělení
11:40 - 11:55	Ukončení kongresu Hlavní sál \| 08.11.2025	Jiné
11:55 - 13:55	Demontáž stánků Hlavní sál \| 08.11.2025	Registrace firem

RT: Chirurgické řešení retrolingvální obstrukce

Abstrakt

Round table: chirurgické řešení retrolingvální obstrukce je jedna z výzev spánkové chirurgie a dosud není jednotný názor, jaký optimální přístup zvolit. Zkušení chirurgové v oblasti spánkové medicíny budou diskutovat nad jednotlivými postupy z pohledu EBM i ze zkušeností z vlastních pracovišť.

Prezentující autor

MUDr. Jaroslav Betka Ph.D.
Životopis není k dispozici

prof. MUDr Klozar Jan, CSc.
Životopis není k dispozici

MUDr. Kraus Jaroslav, Ph.D., LL.M.
Životopis není k dispozici

MUDr Syrovátka Jakub
Životopis není k dispozici

Autoři

MUDr. Jaroslav Betka , Ph.D.¹, Prof. MUDr. Jan Klozar , CSc.¹, MUDr. Jaroslav Kraus , Ph.D.², MUDr. Jakub Syrovátka ³,
Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol ¹
Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku 3. LF UK a FN KV ²
ORL oddělení Nemocnice AGEL Nový Jičín ³

Platinový partner

Zlatý partner

Vystavovatel

Má chirurgická terapie stále místo v léčbě OSAS? - Efekt chirurgické terapie u pacientů léčených neinvazivní ventilací

Abstrakt

Souhrn Metodou volby u pacientů se syndromem spánkové apnoe je léčba neinvazivní přetlakovou ventilací (Positive Airway Pressure - PAP - CPAP / BPAP), chirurgická terapie je obvykle indikována jako záchranná. Část pacientů s PAP, která je léčena suboptimálně, může mít prospěch i ze současně provedené chirurgické terapie. Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno 29 pacientů (z nichž celou studií prošlo 25) s těžkým syndromem obstrukční spánkové apnoe (OSA) (věk 17-72, průměr 45 let, vstupní AHI 31,4 - 120, průměr 67,28, median 57, vstupní tlaky na přístroji 8-20 mbar, průměr 12,57, median 12), kteří byli indikováni k léčbě PAP a jejich léčba z různých důvodů nebyla optimální. Všichni pacienti podstoupili chirurgický zákrok v orofarygeální oblasti (tonsilektomie, uvulopalatofaryngoplastika, radiofrekvenčně asistovaná uvulopolastika nebo jejich kombinace). Dva měsíce po operaci byla provedena kontrolní limitovaná polygrafie a off-line retitrace ventilačního přístroje. Sledované parametry: 1. subjektivní obtíže, znemožňující další užití PAP léčby. 2. AHI, ODI a T90 před a po chirurgickém zákroku. 3. výše tlaku na PAP přístroji před a po chirurgickém zákroku. Výsledky: 1. Žádný z pacientů našeho souboru neměl pooperačně subjektivní potíže znemožňující další použití ventilačního přístroje. 2. U pacientů v souboru došlo ke statisticky významnému snížení AHI po chirurgické terapii z průměrných 67,28 na 22,63 (p = 0,000012). Průměrné snížení AHI bylo o 45 (±26,68). U pacientů v souboru došlo ke statisticky významnému snížení ODI z průměrných 65,46 na 24,09 (p = 0,000012). U pacientů v souboru došlo ke statisticky významnému snížení T90 z průměrných 24,11 % na 7% (p = 0,000329). Pět pacientů v léčbě CPAP/BPAP nepokračovalo, protože se dostalo na hranici indikačních kritérii pro PAP (AHI 15), jejich léčbu lze tedy považovat za úspěšnou. U sedmnácti ze zbylých dvaceti pacientů bylo možné po retitraci snížit tlaky na přístroji, u tří pacientů byl přetlak ponechán na původní výši. U žádného pacienta nebylo nutné tlaky zvýšit. 3. Tlak na přístroji byl snížen z průměrných 12,57 na 9,26 mbar, průměrné percentuální snížení 20 % (±20 %). Rozdíl hodnot před a po operaci je statisticky významný (p = 0,00294). Závěr: Výsledky naší studie ukazují, že pacienti s OSA, kteří jsou léčeni neinvazivní ventilací a jejich léčba je suboptimální, mohou mít užitek ze současně provedené chirurgické terapie. Žádný z pacientů v našem souboru neměl potíže s pooperačním použitím PAP terapie, u všech došlo ke snížení AHI a u většiny ke snížení tlaku na PAP přístroji.

Prezentující autor

MUDr. Jiří Kalhous PhD
Životopis není k dispozici

Autoři

Jiří Kalhous ¹,
Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku UJEP, Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, Krajská zdravotní a.s. ¹

Platinový partner

Zlatý partner

Vystavovatel

Uvulopalatopharyngoplastika a její modifikace

Abstrakt

Uvulopalatopharyngoplastika (UPPP) je nejčastěji prováděná operace u pacientů s obstrukční spánkovou apnoí (OSA). Její úspěšnost se podle různých studií pohybuje mezi 16–83 %. U některých pacientů však tato chirurgická terapie selhává, což vedlo k vývoji a zavedení různých modifikací s cílem zvýšit efektivitu a snížit míru komplikací. Naše práce představuje principy klasické UPPP a přehled jejích hlavních modifikací, jako jsou uvulární část zachovávající techniky, laterofaryngoplastika, transpalatinální techniky a roboticky asistované výkony. Na základě dostupné literatury porovnáváme jejich úspěšnost, indikace, komplikace a vliv na kvalitu života pacientů. Cílem prezentace je poskytnout ucelený přehled současných chirurgických možností léčby OSA a napomoci k individualizaci terapie na základě anatomických a funkčních charakteristik pacienta.

Prezentující autor

MUDr. Alžběta Kubalíková
Vzdělání 2005 – 2011, 3. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy Zaměstnání 2011 – dosud, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, ORL a chirurgie hlavy a krku Kvalifikace 2018 Atestace z Otorhinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 2023 Znalostní zkouška ze spánkové medicíny a praktická zkouška z polygrafie

Autoři

MUDr. Alžběta Kubalíková ¹, MUDr. Tereza Haasová ¹, MUDr. Zuzana Jeřábková ¹,
Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. ¹

Platinový partner

Zlatý partner

Vystavovatel

Změna charakteru spánkové apnoe po chirurgické terapii

Abstrakt

U pacientů po chirurgické terapii obstrukční spánkové apnoe (OSA) zaznamenáváme subjektivní profit z výkonu (zmírnění únavy, pokles nadměrné denní spavosti dle ESS dotazníku a zmírnění chrápání), i pokud nejsou splněna klasická Sherova kritéria úspěšnosti výkonu. U těchto pacientů pozorujeme změnu charakteru spánkové apnoe ve smyslu konverze apnoí v hypopnoe, zlepšení saturačních parametrů a zvýraznění polohové vazby. Jsou tedy Sherova kritéria jediná správná k hodnocení úspěchu chirurgické terapie OSA? Novým, potenciálně užitečným parametrem k hodnocení efektu chirurgie by mohl být hypoxic burden, který v přednášce představujeme. Hypotézu o změně charakteru OSA dokládáme záznamy limitovaných polygrafií pacientů operovaných na našem oddělení mezi lety 2022 a 2024. Podkládáme údaji ze zahraniční literatury, která však na toto téma není četná.

Prezentující autor

MUDr. Zuzana Jeřábková
Životopis není k dispozici

Autoři

Zuzana Jeřábková ¹,
ORL oddělení a Spánkové Centrum, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov ¹

Platinový partner

Zlatý partner

Vystavovatel

Léčba přetlakovou ventilací u pacientů po chirurgické léčbě OSA

Abstrakt

Úvod: Zlatým standardem léčby spánkové apnoe je dlouhodobě přetlaková ventilace. Jednak pro svoji efektivitu a zároveň minimální rizika. Významným limitem je ale pokles tolerance k léčbě. Chirurgická léčba je určena především pro neobézní pacienty s lehkým nebo středním stupněm spánkové apnoe se zřejmým anatomickým nálezem. Druhou skupinou jsou pacienti s těžkou spánkovou apnoí netolerující léčbu přetlakem. V minulosti jsme se setkávali s názorem, že u pacientů po chirurgické léčbě dochází změnou anatomických poměrů k snížení tolerance léčby přetlakem. Tento názor vedl u části pacientů k limitaci využití chirurgické léčby. V současné době je tento názor ale již vyvrácen. Z výsledků studií i našich zkušeností jasně vyplivá, že i u pacientů, u kterých pooperačně přetrvává indikace k léčbě přetlakovou ventilací, nevede k poklesu tolerance, ale naopak k jejímu zlepšení. Cíle: Cílem práce je poukázat na efektivitu a význam chirurgické léčby i u pacientů, u kterých nedojde k dostatečně významnému zlepšení spánkové apnoe a poklesu AHI po chirurgickém výkonu. U pacientů, kteří podstoupili výkon v oblasti měkkého patra, orofaryngu nebo kořene jazyka nedochází k zhoršení tolerance léčby přetlakem, pokud je tento výkon správně indikován a lege artis proveden. Výsledky: Podle dostupných výsledků hrozí zhoršení tolerance u pacientů, kteří používají nosní masku a podstoupili rozsáhlejší výkon v oblasti měkkého patra s úplnou resekci uvuly. V naprosté většině případů ale naopak chirurgická léčba zvyšuje dobu užití přetlakové ventilace v průměru až o 0,7 h/den. Jednou z hlavních příčin je snížení ventilačních tlaků při užití přetlaku. Pokud jako úspěch bereme užití přetlakové ventilace alespoň na 4 hodiny denně, jedná se tak o výrazné zlepšení výsledku. Závěr: Kromě malé částí pacientů užívajících nosní masky nejsou žádné relevantní informace o zhoršení tolerance k přetlakové léčbě po operaci pro spánkovou apnoe. I u pacientů, kde je předpoklad jen částečného efektu spánkové chirurgie, tak může vést k významnému zlepšení kvality života zlepšením tolerance k přetlakové léčbě a zlepšením kvality spánku. Zejména neobézní pacienti s těžkou spánkovou apnoí tak mohou výrazně profitovat z kombinované léčby (chirurgická, přetlaková ventilace a režimová opatření) a tím dosáhnout mnohem lepších výsledků. Limitem chirurgické léčby by ale nadále měla být rizika peroperačních a pooperačních komplikací zejména u polymorbidních a obézních pacientů.

Prezentující autor

MUDr. Michal Matyášek
MUDr. Michal Matyášek, narozen se 10.3.1982 v Praze. Po promoci na 2. Lékařské fakultě v roce 2011 začal pracovat jako sekundární lékař na ORL oddělení Thomayerovi nemocnice, kde působil do roku 2017. Poté nastoupil jako asistent na Kliniku otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole, kde ve stejném roce atestoval z oboru Otorinolaryngologie. Dlouhodobě se věnuje spánkové medicíně a je členem týmu ambulance pro poruchy dýchání ve spánku. V roce 2020 absolvoval kurz spánkové medicíny pro lékaře v Brně. Věnuje se celé šíři oboru, zejména potom chirurgii štítné žlázy, rhinologii a onkologii hlavy a krku.

Autoři

Michal Matyášek ¹,
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole ¹

Platinový partner

Zlatý partner

Vystavovatel

Chirurgická léčba retrolingvální obstrukce: RFITT vs. hyoidopexe

Abstrakt

Úvod: Obstrukční spánková apnoe (OSA) představuje závažné chronické onemocnění charakterizované opakovanými epizodami obstrukce horních cest dýchacích během spánku. Možnosti terapie obstrukční spánkové apnoe zahrnují konzervativní a chirurgické přístupy. Ke konzervativním metodám patří režimová opatření, polohová terapie, použití orálních protraktorů a zejména léčba kontinuálním přetlakem v dýchacích cestách (CPAP), která představuje zlatý standard u středně těžkých až těžkých forem OSA. Chirurgická léčba je zpravidla indikována především u neobézních pacientů s lehkou až středně těžkou formou OSA. Případně u pacientů, kteří netolerují CPAP, či terapie je nedostatečná. Volba chirurgického výkonu závisí zejména na lokálním ORL nálezu a celkovém stavu pacienta. Cílem této práce bylo porovnat účinnost dvou chirurgických přístupů zaměřených na retrolingvální oblast – radiofrekvenční ablace kořene jazyka (RFITT) a hyoidopexe. Posoudit jejich efekt z hlediska změny apnoe–hypopnoe indexu (AHI) před a po operaci. Metodologie: Do souboru byli zahrnuti pacienti operováni na našem pracovišti v letech 2020–2025, u nichž byly dostupné hodnoty AHI před výkonem a s odstupem několika měsíců po operaci. Pacienti byli rozděleni do dvou hlavních skupin podle typu výkonu: UPPP+RFITT a UPPP+hyoidopexe. Účinnost léčby byla hodnocena na základě Sherových kritérií, která definují úspěšnost jako snížení AHI alespoň o 50 % a zároveň na hodnotu menší než 20. Výsledky byly dále porovnány s údaji dostupnými v zahraniční literatuře. Pro rozšíření souboru jsme navíc zahrnuli retrospektivní data z předchozích let pacientů léčených metodou RFITT. Výsledky a závěr: Obě chirurgické metody vedly k významnému poklesu AHI. RFITT ve spojení s UPPP se ukázal jako účinný především u pacientů s mírným až středně těžkým stupněm OSA. U pacientů podstupujících hyoidopexi (s nebo bez UPPP) byla výchozí hodnota AHI výrazně vyšší, přesto u těchto pacientů došlo k relativně většímu pooperačnímu snížení AHI. To naznačuje vyšší terapeutickou účinnost této metody zejména u pacientů s těžší formou OSA. Tyto výsledky zdůrazňují význam individualizovaného přístupu k chirurgické léčbě OSA s ohledem na lokalizaci obstrukce a závažnost onemocnění.

Prezentující autor

Michaela Vojtová
Životopis není k dispozici

Autoři

MUDr. Michaela Vojtová ¹, MUDr. Jaroslav Betka , Ph.D.¹, Prof. MUDr. Jan Plzák , Ph.D.¹, MUDr. Michal Matyášek ¹,
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol ¹

Platinový partner

Zlatý partner

Vystavovatel

Patálie s epiglottopexiou

Abstrakt

Epiglottopexia predstavuje chirurgickú fixáciu epiglotis s cieľom zabrániť jej kolapsu a tým obštrukcii horných dýchacích ciest. Uplatňuje sa predovšetkým pri obštrukčnom spánkovom apnoe (OSA), laryngomalácii a v prípadoch zlyhania CPAP terapie. V prezentácii sú diskutované rôzne chirurgické techniky vrátane glosso-epiglottopexie, epiglotis stiffening operation (ESO), parciálnej epiglottektómie či supraglottoplastiky. Opisuje sa chirurgický postup zahŕňajúci de-epitelizáciu a fixáciu epiglotis pomocou absorbovateľných stehov, pričom využívané sú moderné nástroje ako CO₂ laser, Endo Stitch či mikrolaryngoskop. Prípadová štúdia dokumentuje postup a výsledky série zákrokov u 38-ročného pacienta s ľahkou formou OSA a „floppy“ epiglotis. Výsledky po operácii ukázali subjektívne zlepšenie chrápania aj objektívne zlepšenie na polygrafii. Záverom je, že epiglottopexia môže byť efektívnym riešením pre vybraných pacientov, pričom si však vyžaduje skúsený tím a správnu indikáciu. Zdôrazňujem , že ani zdanie neúspechu nemusí znamenať konečný výsledok – dôležitá je vytrvalosť a odborný prístup.

Prezentující autor

MUDr. Zoltán Csendes
Životopis není k dispozici

Autoři

Zoltán Csendes ¹,
Mediklinik Bratislava , Mediklinik Levice ¹

Platinový partner

Zlatý partner

Vystavovatel

Farmakoterapie syndromu obstrukční spánkové apnoe

Abstrakt

Syndrom obstrukční spánkové apnoe (OSAS) má v dospělé populaci vysokou prevalenci a jeho klinické dopady postihují prakticky všechny orgánové systémy. Léčba přetlakovou ventilací je sice zlatým standardem léčby, není ovšem tolerována všemi pacienty. Chirurgická léčba v rukou otorhinolaryngologa či stomatochirurga je vhodná spíše pro neobézní pacienty bez zásadních komorbidit. Proto může farmakoterapie představovat zajímavou alternativu pro část pacientů s OSAS. Léčba farmaky může cílit na některý etiopatogenetický mechanismus vzniku obstrukční apnoe – anatomickou či funkční překážku v dýchacích cestách, poruchu regulačních mechanismů, snížení tonu svalů spodiny ústní. Poslední skupinou léků používaných v symptomatické terapii OSAS představuje léčba zaměřená na denní spavost.

Prezentující autor

MUDr. Samuel Genzor Ph.D.
Vedoucí lékař spánkové laboratoře Kliniky plicních nemocí a TBC Olomouc, zástupce přednosty pro výuku.

Autoři

Samuel Genzor ¹,
Klinika plicních nemocí a TBC FNOL ¹

Platinový partner

Zlatý partner

Vystavovatel

Asociácia mikroangiopatie so spánkovými poruchami dýchania u pacientov s ložiskovou ischémiou mozgu

Abstrakt

Úvod: Spánkové poruchy dýchania (SPD) a mikroangiopatia predstavujú dobre známe rizikové faktory pre vznik a rekurenciu cievnej mozgovej príhody (CMP). Napriek rastúcim dôkazom spájajúcim SPD s mikroangiopatiou je ich vzťah u pacientov s akútnou CMP málo preskúmaný. Cieľom tejto práce bolo preskúmať asociáciu mikroangiopatie (hodnotenej pomocou magnetickej rezonancii, MR) so spektrom cerebrovaskulárnych rizikových faktorov, vrátane SPD. Metodika: U 110 po sebe nasledujúcich hospitalizovaných pacientov s MR potvrdenou akútnou ložiskovou ischémiou mozgu bolo vykonané nočné pulzné oxymetrické vyšetrenie. Na hodnotenie mikroangiopatie bolo použité Fazekasovo skóre (FS), pričom FS ≥ 2 bolo považované za stredne závažnú až závažnú mikroangiopatiu. Výsledky: Pri binárnej regresnej analýze boli vek (95%CI: 1,022-1,104, p=0,002), T90 (95%CI: 1,011-1,109, p=0,016) a etiológia CMP na podklade postihnutia malých ciev (95%CI: 1,157-8,141, p=0,024) jedinými významnými faktormi v modeli predikujúcom stredne závažnú až závažnú mikroangiopatiu (FS ≥ 2). Zohľadnené boli cerebrovaskulárne rizikové faktory, charakteristiky CMP a údaje z pulznej oxymetrie (vek, pohlavie, BMI, arteriálna hypertenzia, diabetes mellitus, ischemická choroba srdca, fibrilácia predsiení, dyslipidémia, užívanie statínov, nikotinizmus, lokalizácia CMP, NIHSS, mRS, TOAST etiológia CMP, desaturačný index, priemerná saturácia O2, minimálna saturácia O2 a T90). Záver: Výsledky poukazujú na úzky vzťah spánkových porúch dýchania s mikroangiopatiou u pacientov s akútnou ischemickou CMP. Ako rizikové sa javí obzvlášť prolongované trvanie saturácie O2 pod 90%. Práca bola podporená grantom VEGA 1/0022/23.

Prezentující autor

Pavel Šiarnik
Absolvoval Lekársku fakultu UK v Bratislave (2009). Od roku 2010 pracuje ako odborný asistent a sekundárny lekár na I. neurologickej klinike LFUK a UN v Bratislave. V roku 2015 obhájil doktorandskú dizertačnú prácu na tému Poruchy spánku u pacientov s cievnou mozgovou príhodou a absolvoval atestáciu v odbore neurológia. V roku 2019 habilitoval na LFUK v odbore neurológia. V klinickej a vedecko-výskumnej činnosti sa špecializuje na cerebrovaskulárne ochorenia, záchvatové ochorenia a poruchy spánku.

Autoři

Pavel Šiarnik ¹, Michal Poddaný ², Imrich Mucska ³, Katarína Klobučníková ¹, Branislav Kollár ¹, Peter Turčáni ¹,
I. neurologická klinika Lekárskej fakulty Univerzity Komenského a Univerzitnej nemocnice Bratislava ¹
Neurologické oddelenie, Liptovská nemocnica s poliklinikou MUDr. Ivana Stodolu Liptovský Mikuláš ²
Ambulancia pre spánkové poruchy dýchania, Univerzitná nemocnica Bratislava ³

Platinový partner

Zlatý partner

Vystavovatel

Vzdáleně-supervizovaný rehabilitační program v terapii obstrukční spánkové apnoe

Abstrakt

Úvod: Obstrukční spánková apnoe (OSA) představuje vysoce rozšířený a závažný zdravotní problém, který celosvětově postihuje téměř 1 miliardu lidí. Osoby s přítomnou OSA trpí špatnou kvalitou spánku (SQ), potažmo sníženou celkovou kvalitou života (QoL), a to velmi často v důsledku přítomné nadměrné denní spavosti (EDS). Z důvodu výrazného dopadu přítomné OSA na fyzické, pracovní a mentální funkce, je v současnosti zdůrazňována potřeba komplexních léčebných strategií zaměřujících se nejen na medicínské, ale také na fyzické, psychologické a sociální aspekty QoL. Kontinuální přetlak v dýchacích cestách (CPAP) zůstává i nadále zlatým standardem léčby, avšak pro maximalizaci pozitivního efektu nastavené terapie OSA spolu s důrazem na komplexní ovlivnění nejen klinických, ale i fyzických, psychologických a sociálních dimenzí QoL se doporučuje kombinovat CPAP terapii právě s dalšími přídatnými terapeutickými možnostmi a alternativami, mezi něž patří také rehabilitační metody. Kombinované intervence zaměřené na změnu dosavadního životního stylu, spolu s pravidelně prováděným aerobně-vytrvalostním tréninkem, myofunkční terapií (MFT) a tréninkem dechových svalů, mohou ještě výrazněji snížit závažnost OSA, zmírnit EDS, a zlepšit SQ i celkovou QoL pacienta. Využití rehabilitace jako přídatné součásti v rámci komplexního a multidisciplinárního terapeutického přístupu by tak měla být zvážena u všech pacientů trpících OSA, kteří by z absolvování rehabilitačních metod nebo programů mohli profitovat. Metodika: Celkem 60 mužů (věk 47,12 ± 9,24 let) s nově diagnostikovanou OSA s apnoe-hypopnoe indexem (AHI) nad 15 epizod/hod bylo randomizováno v poměru 1:1 do intervenční (IS) nebo kontrolní skupiny (KS). Účastníci IS absolvovali během 12 týdnů spolu se standardně nastavenou CPAP terapií také přídatný vzdáleně-supervizovaný rehabilitační program (tele-RHB) sestávající z pravidelných telekonzultací obsahujících telemonitoring, telecoaching a motivaci účastníků, režimových opatření a doporučení zaměřených na životosprávné, nutriční a behaviorální změny dosavadního životního stylu, dále pak aerobně-vytrvalostního chodeckého tréninku, MFT, a respiračního tréninku nádechových a výdechových svalů s pomocí respiračních trenažérů. Naproti tomu účastníci KS absolvovali během 12 týdnů pouze standardně nastavenou CPAP terapii. Výsledky: Hodnoceny budou vybrané polysomnografické, spirometrické a antropometrické parametry, hodnoty maximálních ústních tlaků, 6-minutového testu chůze, a také ukazatele tělesného složení, lipidového spektra a subjektivního vnímání kvality života i denní spavosti pomocí standardizovaných dotazníků. Závěry: Zmíněný tele-RHB program by mohl pro některé mužské pacienty s OSA představovat vítanou alternativu a přínosný doplněk jejich standardně zavedené CPAP terapie. V budoucnu by bylo vhodné prozkoumat efekt tohoto tele-RHB programu, potažmo jeho klinického potenciálu také u žen trpících přítomnou OSA.

Prezentující autor

Mgr. Bc. Jakub Hnatiak
Odborný fyzioterapeut Fakultní nemocnice Brno a student doktorského studia vnitřního lékařství - kardiologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně zabývající se problematikou rehabilitace a telerehabilitace, především pak možnostmi kardiovaskulární rehabilitace, respirační fyzioterapie a tréninkových rehabilitačních programů u pacientů s obstrukční spánkovou apnoí, kardiovaskulárním anebo respiračním onemocněním.

Autoři

Mgr. Bc. Jakub Hnatiak ^{^{1, 2,}}, MUDr. Lujza Zikmund Galková ¹, Mgr. Petr Winnige , Ph.D.^{^{2, 3,}}, doc. Mgr. Ladislav Baťalík , Ph.D.^{^{2, 3,}}, doc. PhDr. Filip Dosbaba , Ph.D.^{^{2, 3,}}, prof. MUDr. Jan Krejčí , Ph.D.¹, prof. MUDr. Ondřej Ludka , PhD., FESC⁴,
I. interní kardioangiologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika ¹
Rehabilitační klinika Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika ²
Katedra fyzioterapie a rehabilitace, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno, Česká republika ³
Všeobecná interní klinika Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika ⁴

Platinový partner

Zlatý partner

Vystavovatel

Prediktory intolerance léčby přetlakem v dýchacích cestách

Abstrakt

Objektivně úspěšná titrace přetlakem v dýchacích cestách (PAP) (definovaná jako AHI < 5, T90 < 30 % a ADU > 4 hodiny) u pacientů s diagnózou OSA ještě automaticky neznamená úspěch z pohledu pacienta. V praxi se často setkáváme s tím, že i přes splnění všech technických/objektivních kritérií pacient přístroj odmítne. Nejčastějšími důvody mohou být nepohodlí, subjektivní vnímání zhoršené kvality spánku nebo nízká motivace pokračovat v léčbě. V rámci naší pilotní studie jsme retrospektivně analyzovali soubor 48 pacientů (39 mužů, průměrný věk souboru 55,2 ±11,8), kteří titraci podstoupili, ale přístroj předepsat nechtěli (o předepsání přístroje neměli zájem). Hodnotili jsme jak vstupní parametry, tak průběh titrace. Zaměřili jsme se na data ze vstupních dotazníků, anamnestická polygrafická data a konkrétní průběh titrace. Sledované parametry zahrnovaly AHI (apnoe/hypopnoe index), BMI (body mass index), T90 (% noci v saturaci pod 90 %), typ a charakter respiračních událostí, posturální/polohová vazba, důvod vyšetření, subjektivní vnímání obtíží, skóre Epworthské škály spavosti (EŠS) a přítomnost denní únavy. V rámci titrace jsme hodnotili typ použité masky, zkoušené režimy, průměrnou dobu užívání (ADU), počet dnů titrace a případné důvody jejího předčasného ukončení. Ve sledovaném souboru převažovali pacienti se středně těžkou obstrukční spánkovou apnoe bez posturální vazby (AHI 24,5 ±14,9), s EŠS ( 8,2 ±4,3), s přítomností kardiovaskulárních (54 % pacientů) a metabolických (65 %) komorbidit. Výskyt subjektivní denní únavy byl v souboru vyrovnaný. Titraci předčasně ukončilo 19 pacientů a dokončilo 60,4 % pacientů, z toho 10,3 % po více než jednom pokusu. S přístrojem více než 4 hodiny každou noc dokázalo spát 10,4 % pacientů. Výsledky naznačují, že samotné splnění technických kritérií k titraci a v průběhu ní nestačí k zajištění dlouhodobé adherence k PAP terapii nebo k zahájení úspěšného užívání. Pilotní studie nám dala základní náhled na jaké parametry se do budoucna zaměřit, abychom zlepšili toleranci léčby PAP. Zjištění dále podtrhují důležitost personalizovaného přístupu a potřebu identifikace dalších prediktorů, které by mohly pomoci lépe předvídat úspěšnost léčby ještě před zahájením titrace.

Prezentující autor

Tereza Šimralová
Životopis není k dispozici

Ing Garanová Krišťáková Jana
Životopis není k dispozici

Autoři

Ing. Tereza Šimralová ¹, Ing. Jana Garanová Krišťáková ¹, Ondřej Kalaš ¹, MUDr. Martin Pretl , CSc.¹,
INSPAMED s.r.o., Institut spánkové medicíny, Praha ¹

Platinový partner

Zlatý partner

Vystavovatel

Spánková monitorace u insomnie indikovaná psychiatrem: máme co nabídnout?

Abstrakt

Není tomu tak dávno, co byla vhodnost provádění spánkové monitorace (nejčastěji kompletní polysomnografie neboli PSG) u insomnie, která po důkladném rozboru anamnézy působí jako psychofyziologická, vcelku paušálně zpochybňována. Tento postoj vycházel z předpokladu, že stačí rovnou doporučit kognitivně-behaviorální terapii (KBT), případně nasadit vhodné léky. Poslední dobou se ovšem častěji setkávám se žádostmi o spánkovou monitoraci ze strany psychiatrů, kteří podobné pacienty léčí a farmakoterapie u nich nemá kýžený efekt. Co tito psychiatři očekávají? Můžeme jim, resp. jejich pacientům spánkovou monitorací skutečně pomoci? Jistě dokážeme vyloučit poruchu dýchání či abnormní pohyby, na které nebylo možno usuzovat z anamnézy a narušují kontinuitu či kvalitu spánku. Rovněž můžeme odhalit např. PLMS vyvolané či akcentované podávaným antidepresivem. Obávám se však, že od PSG v dané indikaci nelze očekávat vyladění medikace do subjektivně uspokojivé podoby (nad rámec doporučení náhrady antidepresiva způsobujícího odhalené nežádoucí účinky jiným) - s tímto úkolem by si psychiatr měl poradit na PSG zcela nezávisle.

Prezentující autor

MUDr. Kateřina Seltenreichová Ph.D.
1998 - dosud: Neurologické oddělení NNH, od r. 2006 Centrum pro poruchy spánku Na Homolce 1997 - 1998: Neurologická klinika VFN 1991 - 1997: studium na 1. LF UK v Praze

Autoři

Kateřina Seltenreichová ¹,
Centrum pro poruchy spánku Na Homolce ¹

Platinový partner

Zlatý partner

Vystavovatel

XXVI. ČESKÝ A XXI. ČESKO – SLOVENSKÝ KONGRES SPÁNKOVÉ MEDICÍNY

6.-8. listopadu 2025, Clarion Congress Hotel Olomouc

Sobota

08.11.2025

MH Consulting s.r.o.

Seznam akcí

Můj účet