Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Jedním z prvků projektu Rozvoj akutní psychiatrické péče je testování modelu akutní psychiatrické ambulance (APA). Jedná se o „staronový“ model poskytování péče. Starý, protože v některých zařízeních je již v různé podobě uplatňován. Nový, protože sjednocuje metodiku a testuje její využitelnost v rámci provozu různých psychiatrických pracovišť, konkrétně psychiatrických nemocnic, všeobecných nemocnic i samostatných ambulantních zařízení. Obsahem příspěvku bude představení navrženého standardu APA a projektu pilotního provozu až deseti APA, který v současnosti probíhá.
Akutní psychiatrická péče představuje jeden ze základních pilířů péče o psychicky nemocné. V současné době probíhá projekt Ministerstva zdravotnictví Rozvoj akutní psychiatrické péče finančně podpořený Evropskou unií. Ve sdělení budou rámcově představeny jednotlivé projekty, hlavní část bude věnována struktuře a způsobu poskytování akutní psychiatrické péče. Bude popsána jak forma extramurální, tak i forma lůžková se zaměřením na poskytování akutní lůžkové péče. Bude představen návrh členění péče a podmínky jejího poskytování včetně nových úprav materiálně technického a personálních standardu.
MUDr. Tuček Jan, Ph.D., LL.M.
vzdělání
• 2003-2010 – postgraduální studium Masarykova Univerzita Brno, obor psychiatrie, ukončeno disertační prací Kognitivní deficit u depresivní poruchy a jeho ovlivnění pomocí rTMS a ECT.
• 1999-2002- absolvování akreditovaného výcviku v kognitivně behaviorální terapii
• 2001 – atestace II. stupně z psychiatrie
• 1998 - základní oborová atestace z psychiatrie
• 1987-1995 - Lékařská fakulta - Universita Karlova v Plzni
obor-všeobecné lékařství
praxe
• od roku 1995 zaměstnán jako sekundární lékař na psychiatrickém odd. Nemocnice České Budějovice a.s.
• od roku 2002 ve funkci zástupce primáře
• od roku 2004 ve funkci primáře
• 1998 – 2013 výuka na Soukromé zdravotní škole Bílá vločka - nástavbové studium pomaturitních ročníků diplomovaná sestra a zdravotnický záchranář
• 2002-2014 odborný asistent na Katedře psychologie a speciální pedagogiky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské Univerzity
• v roce 2006 jmenován soudním znalcem v oboru psychiatrie
členství v Psychiatrické společnosti ČSL JEP
• člen revizní komise, od roku 2019 předseda revizní komise
• předseda sekce lůžkové psychiatrie
REFORMA psychiatrické péče
• člen Odborné rady za akutní lůžkovou péči
• garant zdravotní části reformy v Jihočeském kraji
• člen Odborné rady pro odbornou garanci Strategie reformy psychiatrické péče
• 2012-2015 zástupce Asociace krajů v tvorbě Strategie reformy psychiatrické péče
• 2015-2017, 2020 – dosud - člen Akreditační komise pro obor psychiatrie MZ ČR
• člen koordinační skupiny Koncepce systému péče o osoby s duševním onemocněním Jihočeského kraje
• člen pracovních skupin Udržitelné financování psychiatrické péče, Legislativní změny, Standardy a metodiky
• člen pracovních skupin pro tvorbu standardů Akutní psychiatrické péče a Ambulantní péče v psychiatrii
• odborný garant projektu Rozvoj akutní psychiatrické péče
Kašpárek Tomáš
Životopis není k dispozici
MUDr. Jan Tuček , Ph.D., LL.M.1, 2, 3, , prof. MUDr. Tomáš Kašpárek , Ph.D.4, 5, ,
MZ ČR - Odborný garant projektu "Rozvoj akutní psychiatrické péče" 1
Sekce lůžkové psychiatrie PS ČLS JEP 2
Psychiatrické odd. Nemocnice České Budějovice 3
PK FN Brno 4
Psychiatrická společnost ČLS JEP 5
Současná legislativa České republiky umožňuje výkon ochranného léčení závislostí nejenom v civilních zdravotnických zařízeních (psychiatrických ambulancích, psychiatrických nemocnicích/léčebnách), ale také v rámci výkonu trestu odnětí svobody ve věznici. Toto ochranné opatření probíhá na Specializovaných oddílech pro výkon OL závislostí. Odsouzení, kteří spáchali trestný čin v souvislosti s užíváním alkoholu nebo jiné psychoaktivní látky, mají možnost jej absolvovat v ČR, aktuálně v 5 věznicích (Heřmanice, Opava, Znojmo, Rýnovice, Ostrov nad Ohří). Autorka má praktické zkušenosti s výkonem OL závislostí jak ve civilních zdravotnických zařízeních, tak i v podmínkách výkonu trestu odnětí svobody. Prezentace nabízí možnost nahlédnout do realizace výkonu OL závislostí v podmínkách Vězeňské služby a zaměřuje se na srovnání podmínek, rozdíly mezi výkonem OL závislostí v civilních zdravotnických zařízeních a ve věznicích a dosažení účelu ochranného léčení. Praxe totiž ukazuje, že výkon OL závislostí ve věznici lépe plní zásadní požadavek soudů, tj. dosažení ochrany společnosti před pachatelem trestné činnosti, který užívá/užíval alkohol nebo jinou psychoaktivní látku, po jeho propuštění na svobodu, neboť již v rámci výkonu trestu odnětí svobody lze dosáhnout účelu tohoto ochranného opatření. Jak se liší výkon OL závislostí v podmínkách Vězeňské služby od výkonu OL závislostí ve civilních zdravotnických zařízeních? Jaká jsou specifika této práce? Co lze ve VTOS při výkonu OL dělat ve srovnání se zdravotnickým zařízením jinak? Jaké jsou jeho výhody ve srovnání s výkonem OL ve zdravotnických zařízeních? A na co výkon OL závislostí ve VTOS naráží ? Příspěvek nabízí odpovědi na tyto, ale i další otázky.
MUDr. Miklovičová Andrea
1993 – 1999 - Lekárska fakulta Univerzity Komenského, Bratislava
2003 - SZU, Bratislava - Psychiatria I. stupeň
2007 - Specializovaná způsobilost v oboru psychiatrie, Praha
2011 IPVZ Praha – Atestace Návykové nemoci
2002 – 2004 - Kognitívne - behaviorálna terapia (Liptovský Mikuláš)
2011 – 2012 – Motivační rozhovory
2012 – 2013 – Univerzita medicínského práva
2012 – 2017 – SUR - psychoterapeutický výcvik SUR
2019 – 2020 - Hypnoterapie
2019 – Výklad snů
Licence ČLK pro výkon soukromé lékařské praxe, pro výkon funkce lektora v lékařské praxi, pro výkon funkce odborného zástupce a pro poskytování poradenských služeb v oboru psychiatrie
Licence ČLK pro výkon vedoucího lékaře v oboru Návykové nemoci
ZAMĚSTNÁNÍ:
1999 – 2006 NsP, Liptovský Mikuláš, Psychiatrické oddelenie - psychiatr
2006 – 2010 Psychiatrická léčebna Šternberk - psychiatr
2010 – 2011 Psychiatrická nemocnice v Kroměříži – primář Oddělení léčby závislostí
2011 – 2017 PL Šternberk – primář Oddělení léčby závislostí
2017 – dosud PL Šternberk - ambulantní psychiatr
2017 – 2021 Hornická poliklinika, Agel, Ostrava, Psychiatrická ambulance - psychiatr
2021 – dosud Věznice Heřmanice, Ostrava - psychiatr Specializovaného oddílu pro výkon ochranného léčení protialkoholního
2023 - dosud Hedepy - psychiatr
2023 - dosud MD Cure, Praha - ambulantní psychiatr
MUDr. Andrea Miklovičová 1,
Vězeňská služba ČR, Věznice Heřmanice, Ostrava a Psychiatrická klinika Ostrava 1
V příspěvku bude referováno o procesu tvorby Metodického pokynu pro výkon ochranného léčení v ústavní formě ve zdravotnických zařízeních, který vzniká v v rámci projektu Změna jako strategický nástroj zlepšení systému ochranného léčení v ČR (reg.č.CZ.03.02.02/00/22_031/0004590) v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus, spolufinancovaného Evropskou unií z Evropského sociálního fondu v gesci: MUDr. Simona Papežová, Mgr. Petra Měchýřová, DiS., MUDr. Marek Páv, Ph.D., MBA. Členy pracovní skupiny jsou: MUDr., Mgr. David Besta, Mgr. Šárka Fořtová, MUDr. Petr Hromada, Mgr. Jan Hudáč, MUDr. Veronika Kotková, doc. PhDr. Jan Kožnar, CSc., Mgr. Petra Měchýřová, DiS., MUDr. Andrea Miklovičová, Mgr. Kateřina Neustupová, Mgr. Petra Plachá, JUDr. Bc. Alena Rundová, Ph.D., LL.M., MUDr. Zuzana Řeřichová, MUDr. Vladimír Šupina, MUDr. Jana Toufarová
Příspěvek prezentuje předběžné výsledky analýz prediktivní validity nástrojů HCR‑20, SAPROF a SVR ve vztahu k různým formám násilného jednání v kontextu práce CDZ‑OL. Hodnocení byla provedena v souladu s manuály, přičemž položky HCR‑20 a SAPROF byly skórovány na tříbodové škále přítomnosti, a u HCR‑20 byla navíc posuzována relevance jednotlivých faktorů. Data byla analyzována pomocí smíšených regresních modelů a modelů času do události, které umožňují zohlednit opakovaná měření u týchž osob a rozdílnou délku sledování. U nástroje HCR‑20 se konzistentně ukazuje, že klíčový je souhrnný klinický skór, zatímco přidaná informace o relevanci jednotlivých položek má omezený nebo žádný prediktivní přínos. Vyšší hodnoty HCR‑20 jsou spojeny se zvýšeným rizikem násilného incidentu, a to jak při dichotomickém pojetí recidivy (incident vs. bez incidentu), tak při modelování počtu či celkové intenzity incidentů. Zvláště výrazný vztah se objevuje u klinických položek, zatímco historické a budoucí rizikové faktory přispívají méně. Tento vzorec se potvrzuje i v survival analýzách, kde vyšší skór HCR‑20 dlouhodobě zvyšuje riziko výskytu násilného chování v čase. Zatímco SAPROF se v předběžných modelech neprojevuje jako významný samostatný prediktor násilného chování, nástroj SVR-20 se ukazuje jako relevantní pro predikci stalkingu, sexuálního násilí i obecného násilí. Analýza podškál naznačuje, že podstatnou roli hrají aktuální aspekty psychologické adaptace, zatímco historické faktory a budoucí plány mají spíše doplňkový charakter. Výsledky tak naznačují, že dynamicky vnímaná přítomnost rizikových faktorů strukturovaných klinických nástrojů mohou poskytovat stabilní a prakticky využitelné informace pro odhad rizika násilného či jinak rizikového chování, zatímco detailnější nuance typu relevance nebo některé protektivní či historické faktory mají spíše omezený dodatečný přínos. Nástroje jsou relativně snadno implementovatelné, posilují týmovou spolupráci, usnadňují identifikaci klíčových rizikových faktorů a zacílení jejich intervence. Použití nástrojů HCR‑20, SVR a SAPROF v podmínkách CDZ‑OL může přispět k racionálnějšímu a metodologicky střízlivému využívání nástrojů pro hodnocení rizika ve forenzní praxi. V kontextu CDZ‑OL (FACT týmu) se strukturované odborné posouzení (SPJ) ukazuje jako zvlášť přínosné, protože vytváří společný jazyk pro celý multidisciplinární tým a usnadňuje sdílené rozhodování o riziku. Nástroje HCR‑20, SAPROF či SVR pomáhají systematicky zachytit jak statické, tak dynamické faktory, a tím propojují psychiatrické, psychologické, sociální i ošetřovatelské perspektivy do jednoho uceleného rámce. SOP zároveň nepůsobí jako „černá skříňka“ generující pouhé skóry, ale jako struktura podporující klinickou úvahu, průběžnou revizi plánů péče a zacílení intervencí na konkrétní měnitelné faktory. V prostředí flexibilní a asertivní komunitní léčby tak tyto nástroje mohou přispět nejen k lepšímu řízení rizika, ale i k transparentní komunikaci s pacientem a ke zdokumentování klinického uvažování v situacích, kdy je nutné obhájit rozhodnutí o intenzitě dohledu či změnách v režimu péče.
Mgr. Navrátil Marek
Působí v Psychiatrické nemocnici Bohnice a 1.LF UK.
Karousová Tereza
Životopis není k dispozici
Mgr. Marek Navrátil 2, Mgr. Tereza Karousová , Karousová2, MUDr. Marek Páv , Ph.D. MBA1,
Národní ústav duševního zdraví 2
Psychiatrická nemocnice Bohnice, Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK 1
Příspěvek se zaměřuje na problematiku motivace a míry spolupráce pacienta v podmínkách ústavní léčby, které představují klíčový determinant průběhu i výsledku terapeutického procesu. Pozornost je věnována zejména vztahu mezi náhledem na onemocnění a adherencí k léčebnému režimu, přičemž absence náhledu je opakovaně spojena se zvýšeným rizikem non-compliance, konfliktního chování a relapsu symptomatiky. Dále je zkoumán význam sekundárních zisků, jež mohou modifikovat chování pacienta směrem k účelové prezentaci symptomů či k účelové spolupráci. Samostatná část je věnována fenoménům manipulativního chování, simulace a disimulace, jejich diagnostickému rozpoznávání a forenznímu významu.
Ochranné léčení psychiatrické je významná instituce zřízená společností, která je svěřena psychiatrům za účelem ochrany společnosti, aniž by byly formulované podmínky a profity, za kterých se vykonává. V roce 2023 se v ČR vykazovalo 3620 osob s ochranným ambulantním léčením (z toho 992 jsou schizofrenie). Nyní máme ojedinělou příležitost vyhodnotit způsob a podmínky této léčby, která do našeho oboru vždy bude patřit.
MUDr. Holanová Marta
MUDr. Marta Holanová pracuje jako ambulantní psychiatr ve své soukromé ambulanci v Brně a dlouhodobě se věnuje zejména psychotickým pacientům. Současně aktivně pracuje jako soudní znalec z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie.
MUDr. Marta Holanová 1,
PA Brno 1
Sdělení představí nejnovější změny v oblasti znalecké činnosti v kontextu aktuální koncepce Ministerstva spravedlnosti a ustavení nových poradních sborů v roce 2026. Ministerstvo spravedlnosti nově systematicky akcentuje potřebu posilování kvality znaleckých vstupů, standardizace postupů při vypracovávání posudků a dlouhodobé stability znaleckých kapacit v jednotlivých oborech, včetně psychiatrie a sexuologie. V dubnu 2026 byly proto zřízeny poradní sbory pro jednotlivé znalecké obory na období do 31. prosince 2028. Poradní sbory mají fungovat jako odborná platforma pro přípravu standardů, metodických doporučení, typových vzorů znaleckých posudků a formulaci znaleckých otázek, ale také pro kultivaci zadávání znaleckých posudků ze strany orgánů veřejné moci. Důraz je kladen na revizi zkušebních okruhů a podkladů pro zvláštní zkoušky, tvorbu vzorových posudků, identifikaci typických nedostatků v zadáních a systematické sdílení dobré praxe. Významnou součástí této agendy je také posouzení kapacit stávajících znalců, jejich věkové struktury, podmínek vstupu nových odborníků do systému a možností profesní přípravy dalších generací znalců. Přednáška se zaměří na rámcové představení Koncepčního rámce rozvoje znalecké činnosti a role poradních sborů, a na hlavní tematické okruhy, které mají být v nejbližším období rozpracovány. Pozornost bude věnována zejména otázkám kvality posudků, odborných standardů, struktury znaleckých oborů, komunikace se zadavateli a podpoře vstupu nových znalců do systému. Sdělení současně naznačí, jak může nově nastavená spolupráce mezi Ministerstvem spravedlnosti, poradními sbory a odbornými společnostmi přispět k vyšší kvalitě, předvídatelnosti a stabilitě znalecké činnosti v psychiatrii. Součástí sdělení bude i prezentace dat, které se týkají počtu znalců a vypracovaných posudků z evidence MSp.
Diskusní beseda pořádaná v rámci konference Česká psychiatrická společnost ČLS JEP nabídne otevřený prostor pro sdílení zkušeností se kmenovými a atestačními zkouškami z psychiatrie. Setkají se zde zkoušející, lékaři, kteří již zkoušku absolvovali, i kolegové na začátku této cesty. Cílem je prakticky a věcně probrat očekávání, nejčastější úskalí i reálnou podobu zkoušek a umožnit publiku klást konkrétní otázky. Formát debaty bude flexibilně přizpůsoben aktuálním potřebám účastníků.
Matěj Kasal
MUDr. Matěj Kasal působí jako psychiatr v Centru duševní rehabilitace v Berouně, kde se věnuje akutní i ambulantní péči. Má zkušenost se službou v armádě, působil čtrnáct let ve vojenském zdravotnictví. Aktivně se podílí na vzdělávání studentů zdravotnických škol a mladých lékařů, je předsedou Sekce mladých psychiatrů České psychiatrické společnosti. V klinické i výzkumné práci se zaměřuje na moderní antidepresivní léčbu, zejména využití esketaminu a ketaminu v terapii rezistentní deprese, a na rozvoj systémů krizové a akutní péče. Je autorem a spoluautorem odborných prezentací a studií v oblasti hraniční poruchy osobnosti, závislostí a organizace psychiatrické péče.
prof. MUDr. Tomáš Kašpárek , PhD.2, MUDr. Matěj Kasal 1,
Centrum duševní rehabilitace Beroun 1
LF MU Brno 2
Současné přístupy k podpoře duševního zdraví jsou zpravidla založeny na jednotém – zpravidla biomedicínském nebo sociálně-politickém – výkladu distresu. Tyto rámce přínosné v klinických kontextech mohou vést k nadměrné patologizaci běžných životních obtíží a k oslabení individuálních zdrojů resilience. V návaznosti na koncept „jazyků utrpení“ Svenda Brinkmanna vycházíme z předpokladu, že lidské utrpení lze smysluplně interpretovat skrze minimálně pět explanatorních rámců (EFs): biomedicínského (utrpení jako důsledek poruchy), sociálně-politického (utrpení jako následek příkoří či nespravedlnosti), existenciální (utrpení jako neoddělitelná součást lidského života), spirituálního (utrpení jako zkušenost s hlubším smyslem) a morálního (utrpení jako výzva k osobní odpovědnosti a jednání). Workshop ilustruje možnost tuto epistemickou pluralitu operacionalizovat pomocí generativní umělé inteligence. Příspěvek představí experimentální formu podpory duševní odolnosti prostřednictvím divadelního představení založeného na scénáři vytvořeném umělou inteligencí. Účastníci zhlédnou inscenaci „zasedání komise pěti AI mudrců“ v podání předních českých psychiatrů ztvárňujících jednotlivé EFs. Každá postava nabízí vlastní, vzájemně kontrastní interpretaci předložených životních problémů a navrhuje odlišné způsoby zacházení s nimi. Metoda demonstruje, jak může nabídka mnohosti perspektiv – namísto autoritativního poučení o „správném“ výkladu – skrze epistemickou flexibilitu a schopnost konstruktivního přehodnocení (reappraisal) posilovat psychiatrickou odolnost u neklinických populací.
MUDr. Vojtěch Pišl
Výzkumník zabývající se vlivem společenských a kulturních proměn na nárůst epidemiologických ukazatelů duševních onemocnění na Lékařské fakultě v Plzni a v Národním ústavu duševního zdraví.
Vojtěch Pišl , PhD1, Prof MUDr Jan Vevera , PhD2, MUDr Jakub Figueroa 2, MUDr. Ing Tomáš Skorkovský 2, Prof MUDr Jiří Horáček , Ph.D., FCMA3,
Národní ústav duševního zdraví 3
Lékařská fakulta v Plzni UK; Národní ústav duševního zdraví 1
Lékařská fakulta v Plzni UK 2
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
