Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Neurointenzivní péče se zabývá převážně pacienty s postižním centrální a periferního nervového systému, ale primárně je předpoklad apriori nepostižené funkce ostatních orgánů, na prvním místě plic. Neinvazivní ventilace (NIV), je v současnosti v naprostém většině technicky zajišťována ve formě pozitivních tlakové podpory a je pacientovi dodávána různými druhy masek, nostril, náustků, či pomocí helmy. Nejčastěji používáme celo-obličejové masky, z režimů pak objemově kontrolované. Velmi užitečné jsou přístroje vyšších tříd se možností připojení externího zdroje kyslíku, který bývá v akutní péči často potřebný. Nedílnou součástí péče o pacienty se sníženou silou respiračních svalů je i podpor očišťování dýchacích cest. Kromě základních technik respirační fyzioterapie je dominantně používán mechanický insuflátor-exsuslátor (MIE), který je neurologických onemocnění bezpečný a efektivní i na základě medicíny založené na důkazech. V akutní péči však u některého typu zvláště starších pacientů či po opakovaných kanylacích velkých žil či jiných invazivních výkonech v oblasti hrudníku bezpečnost před zahájením léčby ověřujeme pomocí nízkodávkového CT hrudníku. Neinvazivní ventilace pomocí negativního tlaku ve formě celotělové („železná plíce“), korzetové či jako pončo, je využívána minoritně, přestože onemocnění převážně periferního nervového systému tento druh léčby v minulosti hojně využívaly zvláště u poliomyelitidy. V neurointenzivní péči z diagnos nejčastěji k NIV indikujeme pacienty s nervosvalovými onemocněními – myastenie gravis, sy. Guillain-Barré, míšní léze v rámci roztroušené sklerosy či neuromyelitis optica, méně často i u akutních cévních mozkových příhod. Často je NIV akutně zahajována u exacerbací chronických onemocnění jako je Duchenneova svalová dystrofie, amyotrofická laterální sklerosa, méně často u jiných dědičné nervosvalových nemocí. Z ostatních nemocí je NIV nejčastěji indikována u exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci.
doc.MUDr. David Kemlink PhD.
Od 2002 zaměstnanec Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN, zaměření na spánkovou medicínu, zejména syndrom neklidných nohou. 2004 1. atestace z neurologie, 2006 PhD. v oboru Neurovědy, 2008 atestace z Neurologie a rozšíření zaměření o neurointenzivní péči, 2014 habilitace v oboru Neurologie
David Kemlink 1,
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha 2 1
Úvod. Hypoventilačný syndróm pri obezite (OHS) je ochorenie charakterizované kombináciou obezity a dennej hyperkapnie pri vylúčení iných príčin hyperkapnie. Býva spojený s obštrukčným spánkovým apnoe (OSA) až v 90% prípadov. Zlatým štandardom liečby OHS je liečba neinvazívnou ventiláciou (NIV) jednoúrovňovým (CPAP) alebo dvojúrovňovým (BiPAP) pretlakom a implementácia režimových opatrení za účelom redukcie hmotnosti. Cieľ. Prezentovať skúsenosti pracoviska s nastavovaním a efektivitou liečby neinvazívnou ventiláciou u pacientov s OHS. Metódy. Do štúdie sme zaradili pacientov hospitalizovaných na Klinike pneumológie a ftizeológie, ktorí splnili diagnostické kritériá na stanovenie diagnózy OHS a zároveň podstúpili polygrafické (PG) alebo polysomnografické (PSG) vyšetrenie. Realizovali sme funkčné vyšetrenie pľúc a opakované odbery na krvné plyny a acidobázickú rovnováhu. Následne bola indikovaná liečba NIV BiPAP alebo CPAP. Výsledky. Súbor pacientov tvorilo 35 pacientov, z toho 22 mužov, s priemerným vekom 58,1 ± 12,0 roka a indexom telesnej hmotnosti 45,5 ± 7,2 kg/m2. Funkčné vyšetrenie pľúc u všetkých vylúčilo obštrukčnú ventilačnú poruchu (FEV1/FVC 82,8 ± 6,2 %) avšak s nálezom redukcie forsírovanej vitálnej kapacity (FVC) (62,3 ± 16,8 % nál. h.). Priemerný apnoicko-hypopnoický index (AHI) bol 85,4 ± 32,2 epizód/hod., priemerná nočná saturácia 77,9 ± 8,0 %. Iniciálne na liečbu CPAP boli nastavení 4 pacienti, na liečbu BiPAP bolo nastavených 31 pacientov. Hospitalizácia trvala priemerne 8,9 ± 3,8 dní, po liečbe NIV sme pozorovali pokles PaCO2 z 7,12 ± 0,89 kPa na 6,36 ± 0,68 kPa (P < 0,001), pokles HCO3- z 31,45 ± 5,04 na 28,72 ± 3,12 (P < 0,001), a nárast PaO2 z 7,45 ± 1,12 kPa na 8,11 ± 1,49 kPa (P = 0,008). Na dlhodobú domácu liečbu NIV bolo nastavených 33 pacientov, 2 pacientky dlhodobú liečbu odmietli. U 7 pacientov bolo potrebné liečbu doplniť dlhodobou domácou oxygenoterapiou. Záver. Liečba NIV je súčasťou starostlivosti o pacientov s OHS, ktorá má potenciál k dobrej tolerancii a efektu na korekciu respiračnej insuficiencie. Podpora. VEGA 1/0220/17, APPV-16-0158.
doc. MUDr. Pavol Joppa PhD.
Dr. Pavol Joppa promoval v odbore všeobecné lekárstvo na Univerzite P. J. Šafárika v Košiciach v roku 2003. Rovnako na Univerzite P. J. Šafárika v roku 2007 obhájil dizertačnú prácu na tému “Pľúcna hypertenzia pri chronickej obštrukčnej chorobe pľúc” a bol mu udelený titul Ph.D. Odbornú prax vykonáva na Klinike pneumológie a ftizeológie Univerzitnej nemocnice L. Pasteura v Košiciach, kde v roku 2011 získal špecializáciu v odbore pneumológia a ftizeológia. V roku 2014 absolvoval výskumný pobyt v inštitúte Centre for Integrated Rehabilitation of Chronic Organ Failure (CIRO) v Horn, Holandsko, v spolupráci s Klinikou respiračných ochorení Maastricht University Medical Centre v Holandsku. Až do súčasnosti sa venuje výskumu v oblasti vplyvu hypoxie na kardiovaskulárny system pri chronických pľúcnych ochoreniach (CHOCHP a obštrukčné spánkové apnoe), ako aj výuke a liečebnej starostlivosti o pacientov s chronickými respiračnými ochoreniami. Publikoval ako autor/spoluautor viac ako 25 pôvodných vedeckých prác v zahraničných impaktovaných časopisoch, ktoré boli viac ako 400-krát citované. V roku 2019 sa habilitoval na docenta v odbore vnútorné choroby na Univerzite P. J. Šafárika v Košiciach.
Pavol Joppa 1, Ivana Paraničová 1, Pavol Pobeha 1, Ivana Trojová 1, Ružena Tkáčová 1,
Klinika pneumológie a ftizeológie UPJŠ Lekárskej fakulty a UN L. Pasteura, Košice, Slovenská republika 1
Úvod: Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je neurodegenerativní onemocnění postihující horní a dolní motoneuron, které vede k progredující slabosti svalů. Respirační insuficience podmíněná slabostí dechových svalů je hlavní příčinou úmrtí u tohoto onemocnění. Jelikož hypoventilace se nejdříve objevuje ve spánku, a to zpočátku v REM, kdy je svalová aktivita nejnižší a respirace je výhradě zprostředkována bránicí, je vhodné monitorovat dýchání ve spánku. Cíl: Cílem práce je seznámit se specifiky diagnostiky a terapie poruchy dýchání u pacientů s ALS. Soubor a metodika: Soubor sestával z pacientů s ALS, kteří byli v naší péči v průběhu posledních 3 let. U pacientů bylo provedeno vyšetření klinické zaměřené na známky slabosti dýchacích svalů, polysomnografické či polygrafické vyšetření, vyšetření krevních plynů a fyzioterapeutické vyšetření včetně vyšetření monitorace síly respiračních svalů. Výsledky a závěr: Správně indikovaná a dobře vedená ventilační terapie zlepšuje u pacientů s ALS zdravotní stav, kvalitu i délku života. Základní léčebnou modalitou je neinvazivní ventilační terapie přes nosní nebo celoobličejovou masku umožňující nastavení dechových objemů, záložní dechové frekvence a disponující automatickou adaptací tlaků. Dostatečné vykašlávání zajišťuje přístroj k mechanické podpoře kašle (Couhg Asist). V indikovaných případech a po souhlasu pacienta připadá v úvahu umělá plicní ventilace. Poděkování – Progres Q27/LF21
MUDr. Simona Dostálová Ph.D.
Studovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v letech 1990-1997. Po promoci pracovala na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN na pozicích sekundární lékař, lékař specialista a vědecký pracovník s podílem na pedagogické činnosti. V roce 2002 složila atestaci prvního stupně v oboru neurologie. V roce 2008 ukončila doktorské studium v oboru neurovědy obhajobou disertační práce na téma Kraniofaciální abnormality při spánkovém apnoickém syndromu. V roce 2012 složila další atestaci a získala specializovanou způsobilost v oboru neurologie. Získala funkční odbornost v elektroencefalografii a spánkové medicíně. V letech 2013-2017 pracovala ve spánkové poradně INSPAMED. Je autorem nebo spoluautorem řady původních článků publikovaných v časopisech s IF, dvou přehledných článků v časopisu s IF, jednoho přehledného článku v recenzovaném časopise, několika kapitol v monografiích a monografie Spánková medicína v kazuistikách. Získala Hennerovu cenu za rok 1999 a za rok 2000 a cenu České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu za nejlepší původní práci za rok 2012 a cenu České neurologické společnosti Cena ČNS za vynikající monografii či učební text.
Simona Dostálová 1, David Kemlink 1, Iva Příhodová 1, Karel Šonka 1,
Neurologická klinika a centrum klinických neurověd Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 1
Prezentujeme pilotní proof-of-concept prospektivní nerandomizované monocentrické klinické studie. Úvod: Nekonvulzívní status epilepticus (NCSE) se klinicky manifestuje změnou psychického stavu bez kómatu nebo kómatem navazujícím na generalizovaný tonicko-klinický záchvat. Eletroencefalografie (EEG) prokazuje ložiskovou nebo generalizovanou epileptiformní aktivitu. Výsledky magnetické rezonance mozku (MRI) a vyšetření mozkomíšního moku (CSF) jsou u součástí léčby a stanovují prognózu. Nadměrná denní spavost( EDS) je pozorována. Bdělost a spánek jsou řízeny neuropeptidem hypocretinem-1/ orexinem-A (H/O).Epworthská škála spavosti (ESS) je subjektivní škála hodnocení EDS, zatímco polysomnografie (PSG) a test vícečetné latence usnutí (MSLT) jsou objektivními metodami hodnocení spánku a denní spavosti. NCSE může změnit denní životní aktivity (ADL) a/nebo kognici. Barthelové index a Montrealský kognitivní test-česká verze ( MoCA-CZ-1) jsou běžně užívány. Chtěli bychom srovnat klinické a laboratorní nálezy hodnotící nadměrnou denní spavost, kognitivní funkce a denní aktivity s nálezem hodnoty hypokretinu-1/orexinu-A v mozkomíšním moku u pacientů s nekonvulzívním epileptickým statem. Metodika : Prospektivní sběr dat 15 konsekutivních pacientů s diagnózou NCSE splňujících vstupní a výstupní kritéria schválená lokální Etickou komisí. Soubor pacientů: Od zahájení projektu v květnu 2020 byli přijati na jednotku intenzívní péče FN Ostrava 2 pacienti splňující vstupní a výstupní kritéria k zařazení do studie. Metodika: Po diagnostikování NCSE odběr mozkomíšního moku spolu s hypocretinem/orexinem, provedení PSG a MSLT, posouzení nadměrné denní spavosti pomocí ESS. Doplnili jsme posouzení kognitivních funkcí Montrealským testem a posoudili jsme míru soběstačnosi indexem dle Barthelové. Výsledky: Prezentujeme ženu, r. nar. 1946 a muže r. nar. 1952. Předkládáme MRI, EEG a laboratorní výsledky. Polysomnografe a MSLT objektivizují nadměrnou spavost. Posuzujeme jejich kognitivní schopnosti před dimisí po NCSE a s odstupem 3 měsíců. Z nálezů je patrná klinická nadměrná denní spavost a snížený kognitivní výkon. Hladina hypocretinu /orexinu je u ženy pod dolní hranicí normy, u muže v dolní části spektra v mezích normy. Závěr: Prozatímní výsledky umožňují pouze kazuistická sdělení. Závěr : Klinická nadměrná denní spavost u pacientů po NCSE zatím nebyla s posuzována z pohledu hladiny hypocretinu/orexinu. Naší studií bychom chtěli přispět k poznání, zda akutní epileptický syndrom tuto hladinu alteruje. Projekt je rozložen do 3 let a je podporován v rámci vnitřního projektu FN Ostrava, 09/RVO-FNOs/2020. Autoři Slonková a Volný afiliace 1 a 2.
MUDr. Slonková Jana, Ph.D.
Profesní životopis
MUDr. Jana Slonková, Ph.D.
narozena 22. 2. 1969 v Přerově
1993 zakončení studia na Lékařské fakultě UP Olomouc, obor všeobecné lékařství
1993 dosud- zaměstnána ve Fakultní nemocnici Ostrava, Neurologická klinika, lékař se specializací v neurologii, epileptologii a spánkové medicíně
1996 atestace z neurologie I. stupně, IPVZ Praha
2001 specializace v elektroencefalografii - Neurofyziologická společnost ČR
2006 somnologie, absolovování znalostní zkoušky ze spánkové medicíny a praktické zkoušky z polysomnografie; Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu
2006 uznání odborné způsobilosti v oboru neurologie podle čl. 9 odst. 5 směrnice 93/16/EHS a dle paragrafu 44 zákona č. 95/2004 Sb., MZ ČR
2008 postgraduální studium (PhD) 1. LF UK Praha
2010 statut epileptolog , Centrum pro epilepsie FN u Sv. Anny v Brně
2010 odborný garant Neurologické a spánkové ambulance Havířov
2017 ukončení postgraduálního studia, Ph.D., 1.LF UK Praha
Odborné kurzy:
1995 Elektroencefalografie 6 týdnů, IPVZ Praha
2003 Video EEG 1 týden, Praha, Nemocnice Na Františku.
2005 2006 Spánková medicína 1 týden, Praha, Brno, Plzeň
2007 Sleep Research Centre, Royal Infirmary, Edinburgh 1 týden
2009 Mezinárodní kurz o nadměrné denní spavosti , Praha , 1 den
2010 odborná stáž v Centru pro epilepsie FN u Sv. Anny v Brně, 4 týdny
Členka českých odborných společností:
Neurologická společnost ČSLJEP od r. 1993
sekce intenzívní medicíny od 2008
sekce cerebrovaskulární od 2008
sekce neuroimunologické od 2009
Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu od r. 2006,
Evropské společnosti pro výzkum spánku od r. 2007
České ligy proti epilepsii od r. 2015, zvolená členka revizní komise k datu od 10/2019.
Členka zkušební komise pro funkční odbornost v elektroencefalografii od r. 2018
MUDr. Jana Slonková,Ph.D.
Jana Slonková 1, Ariunjargal Togtokhjargal 1, Ondřej Volný 1, Markéta Plochová 1,
Neurologická klinika FN Ostrava 1
Lékařská fakulta Ostravská univerzita 2
Celosvetovo bol dokumentovaný nárast incidencie narkolepsie typu 1 (NT1) po pandémii chrípky H1N1 v rokoch 2009 - 2010 (pH1N1). Zatiaľ čo niektoré európske krajiny zistili súvislosť medzi zvýšením NT1 a očkovaním proti H1N1 vakcínou Pandemrix, správy z ázijských krajín naznačujú, že s nárastom nových prípadov NT1 súvisí skôr samotný vírus H1N1 ako očkovanie. Analyzovali sme počet prípadov de novo diagnostikovaných prípadov NT1 na Slovensku v období rokov 2000 – 2017. Incidencia NT1 v rokoch 2000-2017 bola 0.49(CI95%0.31-0.67) /milión obyvateľov, prevalencia v roku 2017 9.01(CI95%6.62-11.51)/ milión obyvateľov. Na Slovensku, ako krajine s nízkou mierou preočkovanosti proti H1N1 (menej ako 5%) ako i nízkym počtom diagnostikovaných prípadov infekcie, sme nezaznamenali nárast incidencie NT1 v rokoch 2009-2010. Predpokladali sme, že by infekcia COVID 19 rovnako ako chrípka H1N1 mohla byť ďalším environmentálnym faktorom spúšťajúcim imúnne podmienený process u geneticky disponovaných jedincov vyúsťujúcim v NT1 narkolepsiu. Na Slovensku sme zatiaľ nepotvrdili vznik NT1 v súvislosti s infekciou COVID 19.
Eva Feketeova
Životopis není k dispozici
Eva Feketeová 1, Mária Tormašiová 1, Peter Ďurdík 2, Katarína Klobučníková 3,
Neurologická klinika LF UPJŠ a UN LP Košice 1
Klinika detí a dorastu Univerzitná nemocnica Martin 2
1. neurologická klinika LF UK a UNB Bratislava 3
Úvod: Kleine-Levinův syndrom je vzácné onemocnění s předpokládaným výskytem 3-4 případy na 1 000 000 obyvatel, které se projevuje epizodicky se vyskytující extrémní spavostí o trvání několika dnů až týdnů. Tyto epizody se v mezidobí střídají s normálním rytmem spánku a bdění. Po několika desetiletích trvání nemoci stav zpravidla pozvolna odezní. Porucha může být vzácně spojena s poruchami kognitivních funkcí, chování či jinou symptomatologií. Tradičně převládal názor, že onemocnění postihuje převážně chlapce a mladé muže. Poslední výzkumy však ukazují, že rozhodující pro manifestaci poruchy je asociace polymorfismu TRANK-1 genu s porodním traumatem. Kasuistiky: Na dětském oddělení kliniky byly hospitalizovány 3 děti (1 chlapec, 2 dívky) s Kleine-Levinovým syndromem, z nichž u 2 byla v anamnéze perinatální rizika a onemocnění se manifestovalo již v kojeneckém či batolecím věku. U chlapce, který je patrně v literatuře nejmladším pacientem s popisovaným syndromem, se ataky spánku manifestovaly již v 6. měsíci života. Opakovaně byl přijímán na jednotku intenzivní péče jako koma nejasného původu a po několika dnech po úpravě vigility propuštěn. Obdobný ráz onemocnění s 1. atakou spavosti v 17 měsících byl zachycen i u dívky, kterou jsme měli možnost sledovat až do dospělosti. V průběhu puberty epizodické ataky spánku pozvolna odeznívaly a byly vázány převážně na interkurentní infekční onemocnění, mezi 17. -18. rokem vymizely zcela. Pacientka má vysokoškolské vzdělání a v současnosti je bez zdravotních obtíží. U třetí pacientky se onemocnění manifestovalo ve věku 11 let v návaznosti na virový infekt a průběh onemocnění byl komplikován poruchami kognitivních funkcí - zejména paměti i v mezidobí atak epizodické spavosti. Závěry: Současný multicentrický výzkum Kleine-Levinova syndromu přinesl zcela nový pohled na etiologii onemocnění i vysvětlení, jak zlepšení perinatální péče v posledních desetiletích přispělo ke snížení jeho incidence. V uvedených kazuistikách jsme se pokusili dokumentovat vzácný výskyt této centrální hypersomnie i souvislost s perinatálními riziky.
Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová DrSc
Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc.
Specializace: neurologie, dětská neurologie a spánková medicína.
Patří mezi zakládající členy České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu a od jejího založení je členem výboru této společnosti. Byla lokálním organizátorem Světového neurofyziologického kongresu (1999), Evropského spánkového kongresu (2004) a Světového spánkového kongresu (2017) pořádaných v Praze i řady dalších konferencí. Je členkou zahraničních spánkových společností (ESRS, WSS, IPSA) a za výzkum v oblastí spánku a jeho poruch získala řadu ocenění (2000 - American Academy of Neurology, 2016 – Cena České lékařské společnosti JEP, 2017 – Medaile za zásluhy 1. stupně (věda, vzdělávání) Pražský hrad, zlatá a historická medaile rektora UK (2010, 2020). Publikovala 205 původních prací, převážně v IF časopisech (počet citací 6.380, H-index 37), 7 monografií, 39 kapitol. Monografie Sleep Disorders in children (nakl. Springer) byla v r. 2017 vyznamenána cenou Book Medical Award. Poslední monografií jsou Poruchy spánku a bdění (nakl. Galén, 2020) a kapitola v textbooku ESRS (2021).
Soňa Nevšímalová 1, Iva Příhodová 1,
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN Praha 1
Úvod: V roce 1976 byla vyčleněna dětská obstrukční spánková apnoe (OSA) jako samostatná diagnóza, a to i proto, že se projevuje odlišnými symptomy než OSA u dospělých pacientů. Mezi nejčastěji uváděné rizikové faktory vzniku OSA u dětí se řadí obezita, zvětšené krční a nosní mandle, neuromuskulární onemocnění, a v neposlední radě se významně na jejím vzniku podílí kraniofaciální malformace. Kostěné části kraniofaciálního systému tvoří oporu horních dýchacích cest (HDC) a jejich důležitost pro fyziologické dýchání jedince se projevuje zejména ve spánku, kdy dochází ke změnám v kontrole svalového tonu a reflexním odpovědím. Kraniofaciální anomálie mohou přispívat k zúžení, snadnějšímu kolapsu a okluzi dýchací cest. Jelikož jsou ortodontisti specialisty, kteří se zabývají problematikou orofaciální oblasti a anomáliemi obličejového skeletu u rostoucích dětských pacientů, mohou zásadním způsobem přispět jak k včasné diagnostice, tak i k neinvazivní léčbě pacientů s dětskou OSA. Metodika: V rámci vstupního ortodontického vyšetření se standardně zhotovuje kefalometrický snímek, telerentgen, neboli snímek lebky pacienta z bočního pohledu. Na základě jeho analýzy ortodontista určuje vzájemný vztah čelistí a popisuje skeletální podklad dané ortodontické anomálie. Tento snímek zároveň dvojrozměrně zobrazuje HDC a umožnuje tak jejich základní kontrolu, a to i ve vztahu k čelistem. Výsledky: Kefalometrické studie s dětskými pacienty trpícími OSA poukazují na charakteristické znaky, které mohou ovlivňovat průchodnost dýchacích cest a podílet se tak na vzniku OSA. Časté je zúžení nasomaxilárního komplexu, viditelně úzké a klenuté tvrdé patro, mnohdy vedoucí k vzniku jedno- nebo oboustranně zkříženého skusu. U pacientů se vyskytuje retrognátní typ obličejového skeletu, hypoplasie střední obličejové etáže, mikrognácie nebo mikrogenie, tedy podvývoj čelistí. Rizikové je i zvýšení divergence čelistních bází, tzv. skeletálně otevřený skus, projevující se i nedostatečným retním uzávěrem. Správně načasovaná ortodontická léčba u dětí s dysmorfizmem, vedoucím k zúženým HDC, může stimulovat růst či změnu polohy čelistí, zlepšit tak jejich správný vývoj, a zároveň tak snížit riziko jejich kolapsu. Příkladem je v rámci ortodontické terapie poměrně často používaná maxilární expanze, případně rychlá maxilární expanze (RME). Při RME dochází k expanzi maxily a rozšíření zubního oblouku, zároveň se však expanduje i nosní spodina a zvětšuje se objem nasofaryngu, intranasální kapacita roste, čímž dochází ke snížení nosní rezistence. U pacientů trpících maxilární konstrikcí a příznaky OSA tak RME prokazatelně zlepšuje nosní ventilaci a nabízí se jako vhodná terapie. Závěr: Ortodontická léčba se jeví jako úspěšný terapeutický přístup OSA u dětských pacientů s anomáliemi orofaciálního skeletu, přičemž klíčovým aspektem při terapii tohoto onemocnění stále zůstává podrobná anamnéza, včasná diagnóza a stanovení příčinných faktorů s následným interdisciplinárním přístupem při terapii.
MDDr. Zuzana Marinčák Vranková
MDDr. Zuzana Marinčák Vranková
Dátum narodenia: 27. 11. 1993
Email: zuzana.vrankova@gmail.com
Pracovná pozícia:
Od 1.2. 2019 - Ortodontické oddelenie, Stomatologická klinika FN u sv. Anny, Brno
od 2019 - Odborný pracovník, Stomatologická klinika - Společná pracoviště s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně - Lékařská fakulta
2018 -2019 - Zubná klinika PETRAMED, Čadca, Slovenská republika
Vzdelanie:
od roku 2019 - Špecializačné vzdelávanie v obore Ortodoncia
od roku 2019 - Doktorské štúdium, Masarykova Univerzita v Brne
2012-2018 Lekárska fakulta, Masarykova Univerzita, Brno, Česká republika; 5 ročný magisterský program, Študijný program: Zubné lekárstvo
2016-2017 Tor Vergata University of Rome; Rím, Taliansko
Výskumná práca:
2019 - Lekárska fakulta – Masarykova Univerzita, Brno: Vrozené predispozice k ortodontickým anomáliím, jejich komplikace a léčba
2015-2016 Ústav patologickej fyziológie, Lekárska fakulta – Masarykova Univerzita, Brno: Výskum SNP polymorfizmov génov signifikantne asociovaných s ortodonticky indukovanou externou apikálnou resorpciou koreňa (EARR)
Publikácie:
• Bořilová Linhartová Petra, Pavlína Černochová, Jakub Kaštovský, Zuzana Vranková, Martina Sirotková a Lydie Izakovičová Hollá. Genetic determinants and postorthodontic extrernal apical root resorption in Czech children. Oral Disease, Hoboken : Wiley-Blackwell, 2017, roč. 23, č.1, s. 29-35- ISSN 1354-523X
• Vranková Zuzana, Martina Sirotková, Petra Bořilová Linhartová, Pavlína Černochová, Jakub Kaštovský a Lydie Izakovičová Hollá. Polymorphisms in genes encoding purinoreceptor and osteoprotegerin and external apical root resorption in children after orthodontic treatment. In 15th Euro Congress on Dental & Oral Health, Rome. 2016.
• Vranková Zuzana, Martina Sirotková, Petra Bořilová Linhartová, Pavlína Černochová, Jakub Kaštovský a Lydie Izakovičová Hollá. Polymorfizmy v génoch pre purinergný receptor a osteoprotegerin vo vzťahu k externej apikálnej resorpcii koreňa u pacientov po ortodontickej liečbe. In 60. Studentská vědecká konference LF MU. 2016. ISBN 978-80-210-8257-1.
• Vranková Zuzana, Pavel Turčáni, Pavel Horník, Alena Bryšová, Lydie Izakovičová Hollá, Pavlína Černochová, Petra Bořilová Linhartová. Obstrukční spánková apnoe ve vztahu k ortodontické léčbě u dětských pacientů. Česká stomatologie / Praktické zubní lékařství, ročník 120, 2020, 1, s. 13-25. ISSN 1213-0613
Ocenenia:
2018 1. miesto v poster prezentácii s “Polymophisms in genes encoding purinoreceptor and osteoprotegerin and external apical root resorption in children after orthodontic treatment”” na International Spring Meeting 2018 SIDO (Societá Italiana di Ortodonzia) v Neapole
2016 1. miesto v stomatologickej sekcii 60. Študentskej vedeckej konferencie LF MUza výskumnú prácu “Polymorfizmy v génoch pre purinergný receptor a osteoprotegerín vo vzťahu k externejj apikánej resorpcii koreńa u pacientov po ortodontickej liečbe”
2016 Poster prezentácia “Polymophisms in genes encoding purinoreceptor and osteoprotegerin and external apical root resorption in children after orthodontic treatment” na 15th Euro Congress on Dental & Oral Health v Ríme, 2016.
2015 - 2017 Cena dekana za vynikajúci študijný prospech
Zuzana Marinčák Vranková 1, Alena Bryšová 1, Zdeněk Hofman 2, Petra Bořilová Linhartová 3,
Stomatologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno 1
Privátní ortodontická praxe ORTHODENT, Hradec Králové 2
Stomatologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno; Ústav lékařské genetiky LF MU, Brno; Ústav patologické fyziologie LF MU, Brno; Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie LF MU a FN Brno, Brno 3
Poruchy dýchání ve spánku u dětí zahrnují nejen nejčastější obstrukční spánkovou apnoe, ale také vzácněji se vyskytující centrální apnoe, která může být spojena s vrozenými vývojovými vadami v oblasti zadní jámy lební a dalšími onemocněními. V některých případech je nutno zvažovat také epileptickou etiologii spánkové apnoe. V diferenciální diagnostice je nutno odlišit benigní zvukové projevy (noční mručení, vzdychání). Problematika je ilustrována formou kazuistik. Podpořeno Progress Q27/LF1
doc. MUDr. Iva Příhodová Ph.D
Životopis není k dispozici
Iva Příhodová 1, Simona Dostálová 1,
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 1
ÚVOD Obstrukční spánková apnoe (OSA) u dětí je onemocnění patřící do skupiny poruch dýchání vázaných na spánek (SRBD – sleep related breath disorders). Prevalence v dětské populaci je mezi 1-4%. Neléčená OSA u dětí je zdravotní problém, který způsobuje četné komplikace, zejména poruchy chování, náladovost, zhoršení kognitivních funkcí, neprospívání. Cílem této práce je zhodnocení rizika OSA na základě ORL nálezu, BMI percentilu pacientů a výsledků AHI z měření limitované polysomnografie. Z hodnot průměrného AHI pro danou skupinu a podskupinu se snažíme prospektivně vytipovat pacienty s vysokým rizikem OSA a tyto pacienty přednostně indikovat k limitované polysomnografii. Studie je retrospektivní. METODIKA Vlastní ORL vyšetření zahrnuje zhodnocení velikosti adenoidních vegetací (AV) dle Sychry a Friedmanovu klasifikaci patrových tonsil. BMI je vypočítáno z výšky, váhy a je vztaženo k antropologickým percentilovým tabulkám pro daný věk a pohlaví. V souboru je 145 dětských pacientů ve věku od 3 do 13 let včetně. Soubor je rozdělen do 3 hlavních skupin podle BMI percentilu na: 1. pacienty s normální váhou (celkem 61), 2. pacienty s nadváhou a obezitou (celkem 47), percentil BMI je vyšší než 85 3. pacienty s podváhou (celkem 37), percentil BMI je nižší než 5. V každé z těchto skupin jsou dále pacienti děleni dle ORL nálezu do 4 podskupin: A – pacienti s AV maximálně II.st, tonsily maximálně stupeň II-III, B – pacienti s AV II-III a větší, tonsily maximálně II-III, C – pacienti s AV maximálně II, tonsily stupeň III a větší, D – pacienti s AV II-III a větší, tonsily III a větší – adenotonsilární hypertrofie Pro jednotlivé podskupiny je vypočítána průměrná AHI a výsledek zanesen do grafu včetně směrodatné odchylky. VÝSLEDKY V první skupině pacientů s normální váhou byla naměřená průměrná hodnota AHI nejnižší u podskupiny A. Průměrné AHI pro podskupiny A, B a C se však příliš neliší a spadají do pásma lehkého OSA. U podskupiny D je průměrné AHI 8,6 a z tohoto výsledku plyne, že jsou pacienti s ORL nálezem adenoidních vegetací II-III a větších a současně krčních mandlí stupně III a větších (adenotonsilární hypertrofie) považovány za nejrizikovější pro OSA (Graf 1) Ve skupině číslo 2 jsou pacienti s nadváhou a obézní, s hodnotami BMI percentilu vyšší než 85. V jednotlivých podskupinách je již patrnější výraznější rozdíl průměrného AHI. Zatímco v podskupině A a B je průměrné AHI v pásmu lehkého OSA, je zde patrný signifikantní vzestup u podskupin C a D (Graf 2). Výsledky přesvědčivě ukazují, že pacienti s výrazným ORL nálezem tonsilární hypertrofie a nadváhou, či obezitou, jsou rizikovější pro diagnózu OSA. Skupina č.3 je charakterizována pacienty s percentilem BMI nižší než 5. Dle antropologických tabulek jsou v kategorii podváhy. Čísla průměru AHI pro jednotlivé podskupiny vykazují nejhorší výsledky proti všem předešlým skupinám. Z podskupiny A a B jsou hodnoty podobné, v pásmu středního OSA. C a D patří svými AHI průměry jednoznačně do pásma těžkého OSA (Graf 3) ZÁVĚR Dle výsledků je limitovaná polysomnografie přednostně indikována pro chrápajícího pacienta s ORL nálezem tonsilární hypertrofie, či adenotonsilární hypertrofie doprovázená nadváhou/obezitou nebo s podváhou. Zde je rizikovost záchytu OSA nejvyšší. Následují pacienti s podváhou bez výraznější hypertrofie tonsil a s normální hmotností, u nichž je přítomna adenotonsilární hypertrofie v ORL nálezu. Obecně je rizikovější soubor s vyšším percentilem BMI než 85. Jako nejméně rizikoví byli vyhodnoceni pacienti s normální hmotností bez hypertrofických tonsil.
Poruchy dýchání ve spánku u dětských a dospělých pacientů se značně liší a s určitou nadsázkou můžeme tvrdit, že OSA u dospělých je úplně jinou nemocí než u dětí. Liší se totiž značně patofyziologicky, diagnostickými kritérii, hodnocením spánkové monitorace i způsobem léčby. V typických případech dítěte nebo dospělého asi nebude větší problém, jakým způsobem postupovat. Ovšem dospívání nemá ostrý předěl, kde nemůžeme okamžitě změnit přístup z dětské OSA na dospělou a tělesný i duševní vývoj je u každého jedince velmi individuální. Autoři diskutují tuto problematiku na kazuistice dospívajícího chlapce s těžkou obstrukční spánkovou apnoí.
MUDr. Jaroslav Kraus Ph.D., LL.M.
MUDr. Jaroslav Kraus, Ph.D., LL.M., MBA (nar. 1972) po studiu na 1. lékařské fakultě UK nastoupil na ORL oddělení Fakultní nemocnice Na Bulovce v roce 1996. Od roku 1999 pracoval na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol a v témže roce úspěšně složil atestační zkoušku I. stupně z otorinolaryngologie, v roce 2003 potom II. stupně. V letech 2001-2002 působil v Evropském Institutu Onkologie v italském Miláně se zaměřením na onkologickou a rekonstrukční chirurgii hlavy a krku. Od roku 2005 je primářem oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, jehož součástí je akreditovaná Spánková laboratoř. V roce 2008 složil akreditační zkoušky ze somnologie. Absolvoval studia na Academy of Health Care Management v oborech management ve zdravotnictví a medicínské právo a bioetika. Je držitelem funkční licence F016 umělá výživa a metabolická péče. Doktorandské studium na LF MU Brno v oboru otorinolaryngologie úspěšně ukončil v roce 2016. Je vedoucím Sekce lůžkových oddělení České společnosti ORL a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP.
Jaroslav Kraus 1, Tereza Haasová 2, Katarína Jankulová 3,
Spánkové centrum FTN, ORL oddělení, Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha 1
Spánková laboratoř Benešov, Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov 2
Otorinolaryngologická klinika 3. LF UK, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha 3
Úvod: Poruchy dýchání u dětí ve spánku nejsou často došetřovány. Důvodem jsou jak malé kapacity laboratoří, tak občas neznalost vyšetřovacího algoritmu u těchto onemocnění. Metodika: Nyní 10-ti letý chlapec byl od roku 2018 vyšetřován pro přestávky v dýchání během spánku pozorované rodiči. Po dvou atakách bezdeší během denního usnutí, kdy se nemohl probrat, rodiče navštívili LSPP a následně ORL ambulanci pro dětské pacienty. Výraznější překážka v oblasti HCD nebyla zjištěna, proto byl odeslán na kliniku dětské neurologie k došetření . Bylo provedeno neurologické vyšetření, EEG vyšetření, spánkové EEG a MRI mozku - vše bez patologického nálezu. Kardiologické vyšetření bylo v normě. Letos byla provedena limitovaná polygrafie celkem 4 noci s nálezem AHI 1,7 – 3,3 – 4,9 – 13,4 – popsáno jako spíše lehký sleep apnoe syndrom s nálezem téměř poloviny událostí centrálního typu. Vzhledem k nejasné příčině a údaji o zvýšeném slinění po bezdeší, byli rodiče požádáni o videonahrávku ataky v domácím prostředí. Na dvou videích byla zachycena apnoe s grimasováním a sliněním. Výsledky: Pacient byl odeslán do spánkového centra, kde byla provedena noční EEG videomonitorace a noční polysomnografie. Na EEG během spánku byly patrny rolandické hroty, což spolu s anamnézou a zhodnocením domácí videonahrávky vedlo k diagnoze benigní rolandické epilepsie. Byla zahájena terapie levetiracetamem. Na noční polysomnografii byly patrny nečetné centrální apnoe v REM spánku Závěr: Ne vždy se daří spánková apnoe u dětí vyšetřit a někdy se za příznaky může skrývat jiné onemocnění. Proto je velmi důležité využít všech dostupných možností k ozřejmení vyšetřovaných stavů a zejména je nutná mezioborová spolupráce, která v tomto případě vedla k zjištění příčiny a ke kauzální léčbě dětského pacienta.
MUDr. Martina Ondrová Ph.D.
MUDr. Martina Ondrová, Ph.D. absolvovala lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a od roku 2001 pracovala na ORL oddělení nemocnice v Jindřichově Hradci. V roce 2004 nastoupila na Kliniku dětské ORL LF MU a FN Brno, kde pracovala do roku 2018. Disertační práci s názvem: Tonzilotomie v algoritmu léčby poruch dýchání ve spánku obhájila v roce 2010 na LF MU v Brně. Složila teoretické i praktické zkoušky z polygrafie a polysomnografie a je certifikovaným somnologem. Od roku 2017 působí jako členka výboru České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu a jako vedoucí chirurgické sekce. V České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku je předsedkyní Sekce poruch dýchání ve spánku. V současnosti působí v ambulanci ORL pro poruchy dýchání ve spánku a v Dětské ORL s.r.o. v Brně. Přednesla více než 50 odborných sdělení, podílí se na výuce spánkové medicíny v odborných kurzech a je autorkou několika kapitol ve skriptech a monografiích.
Martina Ondrová 1, Iva Příhodová 3,
1. Ambulance ORL pro poruchy dýchání ve spánku Brno 1
1.Dětská ORL s.r.o. Brno 2
2. Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd UK Praha, 1.LF a VFN Praha 3
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.