Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Čtvrtek | ||
14:20 - 16:25 |
Novinky v psychiatrii |
Ústní sdělení |
Chamber REST(Restricted Enviromental Stimulation Therapy) neboli terapie tmou poskytuje prostředí, kde subjekt dobrovolně pobývá v podmínkách s absolutní absencí světla a s výrazně sníženou intenzitou zvukových podnětů. Většina klientů podstupujících pobyt uvádí, že pobyt jim umožnil dosáhnout vnitřního zklidnění, vedl k vyrovnanosti a odpočinku a dal jim dostatek prostoru k rekapitulaci dosavadního života. Kromě psychologického významu pobyt v podmínkách stálé tmy ovlivňuje i fyziologické funkce. Prostředí absolutní tmy a odpojení od vnějšího světa vede k výrazné redukci stresu, odpočinku organismu a celkovému zpomalení. Dochází zde především k odbourání spánkového deficitu a sociálního jetlagu způsobeného nerespektováním vlastních cirkadiánních rytmů. Zároveň podmínky konstantní tmy umožňují plnému projevení vnitřních cirkadiánních rytmů bez vlivu vnějších synchronizačních podnětů. V této práci jsme se zaměřili na studium cirkadiánních rytmu u 7 dobrovolníků, kteří pobyt ve tmě absolvovali. U dobrovolníků jsme sledovali 3 cirkadiánní parametry řízené vnitřními hodinami, kterými byla tělesná teplota, pohybová a aktivita a denní tvorba melatoninu. Měření jsme prováděli před nástupem do tmy, v průběhu pobytu a následně i po výstupu z tmy. Naše výsledky ukazují, že u cirkadiánních rytmů po krátkém pobytu ve tmě dochází k mírné změně jejich cirkadiánních parametrů a celková množství melatoninu je vyšší. Tato metoda by mohla mít zajímavý klinicky využitelný potenciál a mohla by sloužit k obnově disfunkčních cirkadiánních rytmů.
Kamila Weissova
Jmenuji se Kamila Weissová, Phd a pracuju a v Národním ústavu duševního zdraví se zabývám studiem cirkadiánních rytmů. V dizertační práci jsme se věnovala především studium cirkadiánních rytmů a pacientů s neurodegenerativním a afektivnímu onemocněními, ale účastnila jsem se také výzkumu za polárním kruhem, kde jsem se zaměřovala na vliv polárního dne na cirkadiánní rytmy člověka. V současné době zaměřuji svojí práci především na studium cirkadiánních rytmu na úrovni buněčných kultur získaných od pacientů.
Kamila Weissová 1, Kateřina Skálová 3, Marek Malůš 4, Zdeňka Bendová 3, Jana Kopřivová 1,
Národní ústav duševního zdraví 1
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova 3
Filozofická fakulty, Ostravská Univerzita 4
Popsání způsobu synchronizace fyziologických procesů v těle pomocí fotoreceptorů ipRGSc objasnilo dlouho předpokládaný přímý vliv světla na vnitřní biologické hodiny organismu. Přirozené denní světlo má prokazatelný přímý vliv na bdělost, pracovní výkon, náladu během dne i následnou kvalitu spánku. Noční tma ve večerních a nočních hodinách umožňuje organismu produkci melatoninu a celkovou regeneraci. Pobyt v prostředí s významným rozdílem osvětlení mezi dnem a nocí udržuje synchronizované vnitřní hodiny organismu, podporuje zdraví a celkovou kvalitu života. Lidé stráví přes 90 % času uvnitř budov bez dostatečného množství přirozeného světla. Až do nedávné doby nebylo možné vlastnosti přirozeného denního světla plně nahradit umělými zdroji. Nově vyvinuté plnospektrální zdroje světla a biodynamická regulace osvětlovacího systému se pokouší vlastnosti umělého osvětlení dennímu světlu maximálně přiblížit. Presentovaný výzkum sleduje vlastnosti a vliv pilotních světelných instalací pro-kognitivního osvětlení a biodynamického osvětlení u dvou specifických skupin, adolescentů a seniorů. Hormonální změny v organismu během dospívání u adolescentů a snížení cirkadiánní amplitudy u seniorů způsobují vysokou citlivost na dodržování tzv. světelné hygieny, tj. pobyt v prostředí s jasným světlem během dne a redukce osvětlení v noční době. Na pražském gymnáziu byl po dobu 18 měsíců po instalaci sledován vliv inovovaného osvětlení. Byl porovnán studijní prospěch (n=500), míra absence a počet pozdních příchodů studentů (důsledek spánkové inercie) před a po instalaci. Bylo provedeno subjektivního hodnocení v dotazníku, objektivní testování kognitivní výkonnosti a vytrvalosti a data byla porovnána s kontrolní skupinou studentů z jiného gymnázia srovnatelné úrovně (n=2x50). Výsledky jednoznačně prokázaly pozitivní vliv pro-kognitivního osvětlení. V meziročním srovnání dosažených studijních výsledků došlo po instalaci pro-kognitivního osvětlení ke statisticky významnému zlepšení a snížení počtu pozdních příchodů. U studentů kontrolního gymnázia, kteří se učili ve standardním osvětlení, došlo v zimních měsících, tj. v době nedostatku přirozeného denního světla, k významnému propadu ve většině sledovaných parametrů. Tento negativní jev nebyl zaznamenán studentů testovaného gymnázia. Biodynamické osvětlení v domově seniorů bylo vyvinuto s respektem k potřebám biologických hodin. Denní prokognitivní plnospektrální osvětlení s vysokou intenzitou a nepřímým vyzařováním je pomocí automatické regulace ve večerních hodinách nahrazeno teplým světlem s malým zastoupením krátkých vlnových délek a klasickou prostorovou distribucí. V noci je systém doplněn automatickým orientačním osvětlením s velmi nízkou intenzitou. Objektivní měření světelných parametrů v prostoru i subjektivní hodnocení pomocí dotazníků potvrdilo zlepšení zrakového komfortu obyvatel domova seniorů. Došlo k významnému navýšení osvětlenosti během dne a současně omezení hladiny osvětlení ve večerních hodinách, kdy byla snížena i teplota chromatičnosti světla. Zejména kladně bylo hodnoceno noční orientační osvětlení, které přináší uživatelům větší jistotu při pohybu v prostoru v noční době. Dostatečnou rozlišovací schopnost oka v nočním režimu potvrdila výpočtově i kontrastní analýza jasových poměrů. Analýza α-opických osvětleností a jejich změn v průběhu 24 hodin automatického světlého cyklu prokázala výrazné zvýšení kontrastu mezi denní a noční osvětleností, který je systém schopný zajistit oproti původnímu stavu.
Ing. arch. Lenka Maierova Ph.D.
Architektka, expert v oblasti osvětlování, zejména vlivu světla na zrakový komfort a zdraví člověka. Řeší mezioborové projekty na poli světelné techniky, chronobiologie a architektury. Absolventka Fakulty architektury ČVUT (2004) a doktorského studia na Fakultě stavební ČVUT (2015). Experimentální část doktorského studia zpracovala na švýcarské univerzitě EPFL v Lausanne, se kterou dodnes spolupracuje. Od roku 2014 působí v Univerzitním centru energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v Praze, kde se mimo jiné vede Platformu pro zdravé osvětlování. Současně přednáší na Fakultě stavební ČVUT a Fakultě umění a architektury TUL. Je členem mezinárodní odborné společnosti Daylight Academy a Mezinárodní komise pro osvětlování (CIE).
Lenka Maierová 1, Eva Fárková 4, Andrea Halászová 2, Kateřina Skálová 4, Jana Kopřivová 3, Zdeňka Bendová 2,
UCEEB ČVUT v Praze, Třinecká 1024, Buštěhrad, 273 43 1
Přírodovědecká fakulta UK, Viničná 7, Praha 2, 128 43 2
3. lékařská fakulta UK, Ruská 2411, Praha 10, 100 00 3
Národní ústav duševního zdraví, Topolová 748, Klecany, 250 67 4
Cirkadiánní systém živých organismů včetně člověka dokáže měřit 24 h periodu a časově koordinovat téměř všechny životní funkce a chování. Spánek, kognitivní funkce, nálada, sekrece hormonů, imunitní systém, buněčný i systémový metabolismus a buněčný cyklus jsou příklady funkcí, které jsou ovlivněny cirkadiánním systémem. Téměř v každé buňce v organismu existuje mechanismus, který je základem této cirkadiánní periodicity, a jenž je založen na transkripčně-translačních zpětnovazebných smyčkách hodinových genů, jako jsou Period1 a Period2, Clock, Bmal1, Nr1d1 a Rorα. Pro svou správnou funkci potřebuje cirkadiánní systém každodenní synchronizaci s vnějším prostředím. Kontrast intenzit a spektrální proměna světla během soumraku a úsvitu byly donedávna nejspolehlivějšími přirozenými časovými signály a dominantním synchronizátorem cirkadiánního systému živočichů včetně člověka. V posledních desetiletích se postupně smazává kontrast mezi dnem a nocí, lidé pracují v zastíněných prostorech, mají málo světla ve dne, v noci jsou naopak vystaveni intenzívnímu umělému osvětlení, ať již z interiérových svítidel či z veřejného osvětlení, anebo z displejů počítačů a smartphonů. Večerní a noční světlo narušuje synchronizaci cirkadiánních hodin a snižuje syntézu melatoninu v pineální žláze. Aktuální data ukazují, že světlo v noci narušuje cirkadiánní fyziologii a následné regulační procesy v dospělém organismu, ovšem nedostatečně prozkoumán je jeho účinek v časném postnatálním vývoji na maturaci cirkadiánního systému. Několik studií uvádí, že noční světlo na novorozeneckých jednotkách intenzivní péče ovlivňuje přírůstek hmotnosti a architekturu spánku u předčasně narozených dětí, nadužívání elektronických zařízení dospívajícími v noci je spojováno s metabolickými, imunitními a kognitivními poruchami. Cílem naší práce bylo zjistit, jak časný postnatální vývoj ve stálém světle ovlivňuje vývoj samotného cirkadiánního molekulárního mechanismu a několika vybraných genů v mozkových strukturách potkana kmene Long-Evans. Mláďata potkanů byla od narození do 20. dne života chována v prostředí, kde se nestřídalo světlo a tma a zůstávala v trvalém osvětlení okolo 50 luxů. Poté byla umístěna do střídavých světelných podmínek a v šedesátém dnu života byla testována míra jejich úzkostného chování. V devadesátém dnu života bylo odebráno osm mozkových struktur ve čtyřech časových bodech pro stanovení relativní exprese vybraných genů. Naše data naznačují, že strukturou nejpostiženější vývojem ve stálém světle je hipokampus, a nejcitlivějšími geny jsou hodinový gen Nr1d1 a transkripční faktor Stat3, které souvisejí s funkcí imunitního systému. Podjednotka NMDA receptoru Grin2a vykazuje největší změnu z testovaných podjednotek NMDA receptoru. Naše data dále ukazují, že časná postnatální expozice stálému světlu vede ke zvýšené úzkosti v dospělosti, k prodloužení endogenní cirkadiánní periody, a snižuje amplitudy rytmů v expresi genů pro tryptophan hydroxylázu a alkylamine N-acetyltransferásu v epifýze, dvou enzymů zodpovědných za pokles hladiny melatoninu vyvolaný světlem v noci. Z našich výsledků je patrné, že ranně postnatální vývoj v neperiodickém prostředí stálého světla může mít důsledky pro časovou regulaci genové exprese v některých mozkových strukturách a může být rizikovým faktorem pro vznik úzkostného chování.
doc. RNDr. Zdeňka Bendová Ph.D.
Vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK, obor fyziologie živočichů. Diplomovou i disertační práci vypracovala pod vedením profesorky Heleny Illnerové, a v její laboratoři ve Fyziologickém ústavu AVČR strávila dalších deset let po dvouleté stáži ve francouzském Institut de Génétique et de Biologie Moléculaire et Cellulaire. Od roku 2011 je zpět na PřF UK, kde vede Skupinu fyziologických adaptací a biorytmů, a od roku 2015 je zaměstnancem NUDZ, kde vede Pracovní skupinu pro cirkadiánní fyziologii a chronoterapii.
Zdeňka Bendová 1,
Národní ústav duševního zdraví, Topolová 748, Klecany, 250 67 1
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.