Abstract
Radikulopatie: patofyziologie, etiologie, klinický obraz
Edvard Ehler, neurologická klinika FZS Univerzita Pardubice a PKN
Podezření na radikulopatii je jednou z nejběžnějších indikací k vyšetření v EMG laboratoři. Zobrazovací vyšetření (zejména MRI) poměrně přesně zachytí kompresi kořene okolními strukturami, nepřinese však nic podstatného pro radikulopatie podmíněné infekcí, infiltrací, demyelinizací či ischémií. U strukturálních poruch (výhřez ploténky, osteofyt) diagnostikovaných pomocí MRI pak EMG doplní lokalizací léze a zhodnotí funkci nervových vláken kořenů.
Kořenové syndromy vznikají nejčastěji na podkladě komprese kořene výhřezem degenerované ploténky, spondylózou, úzkým páteřním kanálem či spondylolistézou. Kořenový syndrom se však rozvíjí rovněž na podkladě traumatu - s frakturou obratle (výběžku), poškozením měkkých částí či vznikem hematomu, při fraktuře pánve. Rovněž tumory mohou být příčinou radikulopatií - benigní tumory, ale také metastázy či neoplastická meningeóza. Z benigních tumorů jsou nejčastější schwannomy, které nejčastěji vycházejí ze zadních kořenů a mohou prorůstat skrz foramen intervertebrale - pak mívají tvar přesýpacích hodin. U Recklinghausenovy choroby se jedná o mnohočetné neurofibromy u typu 1 a o schwannomy u typ 1. Spinální meningeomy se vyskytují častěji u žen, a to zejména v hrudním úseku. Tumory kaudy postihují obvykle více kořenů. U děti se jedná častěji o dermoidy, epidermoidy, teratomy či lipomy a u mladých dospělých častěji o ependymomy. U starších osob se vyskytují astrocytomu, dále schwannomy a neurofibromy. Spinální metastázy se projevují kořenovými syndromy a jsou většinou lokalizovány extradurálně. Primárními tumory jsou bronchiální karcinom, nádory prsu, prostaty, štítné žlázy, ledvin a dále plasmocytom či lymfom. Z dalších expanzivně se chovajících útvarů v páteřním kanálu jsou cysty, které mohou komprimovat kořeny.
Infekce a zánětlivé procesy bývají dosti častou příčinou radikulopatií. Nejběžnější je herpes zoster s bolestmi vyskytujícími se několik dnů před vznikem exantému. Nejčastěji se infekce herpes zoster objeví v hrudních segmentech, často je však tak ve všech větvích trigeminu, v zevním zvukovodu (n.VII.), v sakrálních segmentech. Infekce Borrelia burgdorferi (přenos přisátím klíštěte) se nejčastěji projeví meningopolyradikkulitidou (Bujadoux-Bannwarth-syndrom). Je to bolestivá radikulopatie s asymetrickým postižením lumbálních i dolních hrudních kořenů. Může postihnout i hlavové nervy - zejména n.VII., a to i bilaterálně. HIV infekce je rovněž příčinou radikulárního syndromu, a to obzvláště v oblasti kaudy. Z dalších infekčních nemoci může být tuberkulóza provázena radikulitidou. Spinální epidurální absces se také projeví bolestmi s radikulární projekcí.
Z dalších příčin radikulopatií je nutno zmínit vaskulární příčiny - ischémii či hemoragii, metabolická onemocnění (diabetes), zánětlivé revmatické nemoci (revmatoidní artritis), sarkoidózu a další. Důležitá je rovněž problematika iatrogenních lézí kořenů - obstřik, blokáda ggl. stellatum, peridurální anestézie.
Klinický nález se u radikulopatií rozvíjí na podkladě lokalizace i tíže léze. V diagnostice se uplatní zobrazovací vyšetření (MRI, CT), laboratorní parametry (zánětlivé, CK, protilátky, a další) a kondukční studie s vyšetření motorických a senzitivních vláken (včetně F-vln a H-reflexu), MEP, jehlová EMG (spontánní aktivita u aktivního procesu, změny MUP - včetně náboru a stability potenciálů).
Terapeutický postup pak závisí od základního procesu, jeho lokalizace i tíže postižení.
