Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Background: Distal cholangiocarcinoma (DCC) is a malignant disease which arises from the bile duct epithelium located in the distal part between the confluence of the cystic duct and above the Ampula of Vater and represents about 20-30 % of all cholangiocarcinomas. The only potentially curative treatment modality is curatively intended surgery – pancreaticoduodenectomy (PD) with removal of the distal part of bile duct and lymphadenectomy. Most published data analyse inhomogeneous patient groups according to the primary location of biliary tract carcinoma and type of surgical treatment. The aim of study was to calculate short-term and long-term outcomes of curative-intent surgery in distal cholangiocarcinoma patients to identify potential prognostic factors. Material and methods: A retrospective cohort study of 32 consecutive DCC patients treated with pancreaticoduodenectomy between 2009 – 2017. Clinicopathological and histopathological data were evaluated for prognostic factors using univariable Cox regression analysis. Overall Survival (OS) was estimated using the Kaplan- Meier analysis. Results: The study comprised of 26 (81.3%) men, age of the patients was between 36 and 76 years, with a mean of 65.8 (SD 9.0) years at the time of surgery. R0 resection was achieved in 25 (86.2%) patients. 19 patients (65.5%) received adjuvant oncological therapy. Overall survival rates at 1, 3, and 5 years were 62.5 %, 37.5 % and 21.9 %, respectively. The 90-day mortality was 9.4 %, accounting for a quarter of the first-year mortality rate. Median OS was 28.5 months. The only statistically significant prognostic factor was vascular resection which was associated with worse OS in the univariable analysis (HR: 3.644; 95%-CI: 1.179-11.216, p = 0.025). Age less than 65 years, ASA grade I/II, hospital stay less than 15 days, absence of postoperative pancreatic fistula, R0 resection, three or less positive lymph nodes, lymph node ratio less than 0.2 and adjuvant oncological therapy tended to be associated with better OS but without statistically significant relevance. According to the Clavien-Dindo classification of grade 0, I, II, IIIa, IIIb, IVb have 7 (21.9 %), 1 (3.1%), 14 (43.8%), 1 (3.1%), 4 (12.5%), and 2 (6.3%) patients, respectively. Conclusion: The main factor directly influencing the survival of DCC patients are surgical complications. Surgical mortality comprises a significant group of patients, who die in the first year following pancreaticoduodenectomy. Vascular resection is the most important negative prognostic factor for long-term survival.
MUDr. Pavel Skalický Ph.D:
Životopis není k dispozici
Pavel Skalický 1
Ondřej Urban 2
Jiří Ehrmann 3
Hana Švébišová 4
Jana Jeřábková 1
Dušan Klos 1
Beatrice Mohelnikova-Duchonova 5
Martin Loveček 1
Department of Surgery I, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc, University Hospital Olomouc, Czech Republic 1
Department of Internal Medicine II – Gastroenterology and Geriatrics, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc, University Hospital Olomouc, Czech Republic 2
Department of Clinical and Molecular Pathology, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc, University Hospital Olomouc, Czech Republic 3
Department of Oncology, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University, University Hospital Olomouc, Czech Republic 4
Institute of Molecular and Translational Medicine, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc, Czech Republic 5
Úvod: Balónková sfinkteroplastika je relativně novou terapeutickou modalitou při ERCP. Po provedení klasické sfinkterotomie následuje dilatace ústí ductus choledochus dilatačním balónkem, čímž lze získat poměrně široký přístup do žlučových cest s možností extrakce choledocho či hepatikolithiasy nebo provedení lithotrypse s následnou extrakcí fragmentů. Lze ji provádět v jedné době bezprostředně po sfinkterotomii nebo po předchozí sfinkterotomii. Pokud je sfinkteroplastika prováděna odloženě, je nutné zajistit nejdříve drenáž žlučových cest. Dilatace Vaterovy papily bez předchozí sfinkterotomie není standardně v evropských zemích vzhledem ke komplikacím doporučována, respektive je indikována jen vzácně, například při koagulopatii s nemožností provedení bezpečné sfinkterotomie. Metodika: Balónkovou sfinkteroplastiku jsme začali na pracovišti provádět v roce 2018. V období od února 2018 do září 2019 bylo provedeno 21 balónkových sfinkteroplastik z celkového počtu 326 biliárních sfinkterotomií a 561 provedených ERCP. Jednalo se o 13 mužů a 8 žen ve věku od 21 až 89 let. Indikací pro provedení balónkové sfinkteroplastiky byla většinou obtížná choledocholithiasa (s cholangoitidou nebo bez ní), nepoměr mezi velikostí konkrementu a průměrem žlučových cest nebo nerovný průběh žlučových cest. Jednou byla použita při extrakci vcestovalého duodenobiliárního stentu. V 17 případech byla použita následně po předchozí sfinkterotomii a ve 4 případech ihned po provedení sfinkterotomie. Dle platných doporučení byla dilatace provedena na průměr d. choledochus. Výsledky: Ve 20 případech byla po provedení sfinkteroplastiky úspěšně extrahována lithiasa, kterou nebylo možno při předchozím ERCP vyřešit. K extrakci choledocholithiasy po sfinkteroplastice byl použit extrakční balón, pouze ve dvou případech bylo nutno provést mechanickou lithotrypsi košíkem. V jednom případě sfinkteroplatika sloužila k usnadnění extrakce vcestovalého plastikového stentu, který byl následně Dormia košíkem extrahován. Žádný s pacientů neměl periprocedurální ani postprocedurální komplikace. Nezaznamenali jsme žádnou perforaci, krvácení či postERCP pankreatitidu a dokonce ani elevaci amylázy. U dvou pacientů jsme zaznamenali asymptomatickou elevaci amylázy, ale v obou případech sfinkteroplastice předcházel pokus o balónkovou extrakci konkrementů. Závěry: Balónková sfinkteroplastika výrazně urychluje provedení ERCP s extrakcí zejména obtížné choledocholithiasy s minimem komplikací a je ve většině případů schopna nahradit mechanickou lithotrypsi komplikované lithiasy. Další indikací je její použití v případě nepoměru mezi velikostí konkrementu a šíří extrahepatálních žlučových cest a u nerovného průběhu žlučových cest. Sporadicky se dá využít při usnadnění extrakce vcestovalého plastového stentu. Je výhodná zejména na pracovištích, které nedisponují cholangioskopií a EHL či laserovou lithotrypsí. Její použítí eliminuje opakované intervence na V. papile a dle našich zkušeností dochází k eliminaci postERCP pankreatitidy a dokonce i asymptomatické elevace amylázy. Limitací je samozřejmě velikost našeho souboru a retrospektivní sledování.
Bedřich Staňka
Jméno: MUDr. Mgr. Jaroslav Maceček, Ph.D.
Datum a místo narození: 9.5. 1979, Jeseník
Trvalé bydliště: Olomouc, Dolní Hejčínská 86/5, 77900
Státní příslušnost: Česká republika
Tel.: +420724924653
E – mail: jaroslav.macecek@smn.agel.cz
Pracovní činnost:
Od 10/2015 dosud primář Gastroenterologické odd. Nemocnice Prostějov, SMN a.s.
Od 06/2008 do 09/2015 lékař Interní odd. Nemocnice Šternberk, SMN a.s.
(v roce 2010 dvouměsíční prac. činnost na I. interní klinice kardiologie FN Olomouc)
Od roku 2006 dosud odborný asistent na Ústavu lékařské biofyziky, t. č. úvazek 0,05.
Vzdělání:
2002 – 2008
Lékařská fakulta UP Olomouc, obor všeobecné lékařství – magisterský studijní program
2002 – 2005
Lékařská fakulta UP Olomouc, obor Lékařská biofyzika – doktorský studijní program
2000-2002
Přírodovědecká fakulta UP Olomouc, obor Systematická biologie a ekologie – magisterský studijní program
1997 – 2000
Přírodovědecká fakulta OU Ostrava, obor Systematická biologie a ekologie – bakalářský studijní program
1993 – 1997
Gymnázium Komenského, Jeseník
Funčkní licence v endoskopických metodách
Pravidelné publikace v časopisech, přednášková, grantová a investigátorská činnost
Jaroslav Maceček 1
Bedřich Staňka 1
Gastroenterologické oddělení, Nemocnice Prostějov, Středomoravská nemocniční a.s., člen skupiny Agel, Mathonova 291/1, Prostějov 1
Introduction Endoparasitic infections of human gastrointestinal tract are currently one of the most pressing problems of health care systems in both developing and developed countries of the world. According to the World Health Organization, more than 1.2 billion people is infected with Ascaris lumbricoides and more than 795 million is infected with Trichuris trichuria. In hospitalized patients parasitic infections represent opportunistic infections, which can be manifested by anemia, diarrhea, abdominal pain, nausea, fever and gastroenteritis. Child patients and immunocompromised patients represent the groups that are most susceptible and which can manifest serious chronic diarrhea associated with malabsorption, anemia and interruption of primary treatment. The aim of this study is to determine the incidence of endoparasitic infections in children. Material and methods Study was carried out in faculty hospital for children in Košice (DFN Košice). Child patients visited the gastroenterological ambulance of DFN Košice or were hospitalized in gastroenterological department of DFN Košice. In total 150 patients (83 boys and 67 girls) were coprologicaly examined. Child patient were from 0 to 19 years old. To analyze endoparasitic infections we divided the patients into 5 age groups. First group consisted of children up to 2 years old (n=3), second of children from 3 to 5 years old (n=43), third of children from 6 to 10 years old (n=47), fourth of children from 11 to 15 years old (n=35) and the last one consisted of teens age 16 and above (n=22). Samples of stool (approximately 10-15g of stool) were collected by parents or hospital personnel from all the child patients included in the study. Only properly labeled samples were included in the study. We use commercial sedimentation kit (ParaPrep L, Mondial, France) to separate the eggs of parasites in the collected samples, afterwards we microscopically examined the samples using LED microscope Leica DM 5000b (LeicaMicrosystems, Wetzlar, Germany). Results Presence of eggs of the parasites was detected in 12 children which represents 8.0% positivity. Most commonly detected parasite in the samples was Ascaris lumbricoides, whose presence was detected in 8 samples (5,3%). It was detected in 5 samples from boys and in 3 from the girls. It was followed by Trichuris trichuria, which was detected in 3 samples (2,0%). T. trichuria was detected in 2 samples from boys and 1 from a girl. Eggs of Taenia spp. were detected only in one sample from 7 year old girl. Presence of parasite eggs was most often detected in 2nd age group (children 3 to 5 years old) with 9 positive stool samples. In 3rd age group (Children 6 to 10 years old) 2 positive stool samples were detected. There were no positive samples in the remaining groups. Conclusion Our study shows low prevalence of parasitic infections in the examined children. Highest prevalence of endoparasitic infections was detected in 2nd age group (children 3 to 5 years old). The most commonly detected gastrointestinal parasite was A. lumbricoides followed by T. trichuria. One of the reasons for low occurrence of parasitic infections can be the constant medical supervision and unlimited access to appropriate therapy of not only the primary affection but also of the associated infections in hospitalized patients. Acknowledgement This work was supported by VEGA 1/0084/18.
MVDr. Veronika Bednárová
Od roku 2016 interný doktorand na Ústave epidemiológie na Univerzite Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach. Aktuálne výskum parazitárnych infekcií gastrointestinálneho traktu v ľudskej populácii s bližším zameraním na detských a imunosuprimovaných pacientov. Pracovná náplň- vyšetrovanie vzoriek stolice pacientov pomocou koprologických- sedimentačných metód a serologických metód na detekciu parazitárnych infekcií zo stolice pacientov. Výučba študentov všeobecného lekárstva, verejného zdravotníctva, ošetrovateľstva a výučbe zahraničných študentov v angličtine. Po obhájení dizertačnej prace s názvom „Výskyt endoparazitárnych infekcií u imunokompromitovaných pacientov“ ambícia pokračovať vo vedeckej činnosti v oblasti infekčných ochorení.
Veronika Bednárová 1
Katarína Petríková 1
Mariia Logoida 1
Stella Majlingová 2
Ingrid Papajová 3
Peter Juriš 1
-Ústav Epidemiológie, Lekárska fakulta, Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Košice, SK 1
-Detská fakultná nemocnica v Košiciach, Košice, SK 2
-Parazitologický ústav SAV, Košice, SK 3
Úvod: Porfyrie jsou relativně vzácné metabolické choroby způsobené vrozeným enzymatickým defektem nebo získanou poruchou syntézy hemu. Důsledkem enzymatického defektu je zvýšená tvorba porfyrinů, porfyrinogenů či jejich prekurzorů vedoucí k jejich hromadění ve tkáních, případně ke zvýšenému vylučování do moči a stolice. Defekt může být na jakémkoli stupni syntézy hemu a v závislosti na konkrétním postižení se porfyrie mohou manifestovat různými klinickými symptomy (kožními, břišními, jaterními, neurologickými, psychiatrickými, kardiovaskulárními aj. Základní dělení porfyrií dle klinického průběhu je na akutní a chronické. Mezi klinicky významné akutní porfyrie patří v České republice: akutní intermitentní porfyrie (AIP), variantní porfyrie (VP) a hereditární koproporfyrie (HCP). Všechny mají autozomálně dominantní dědičnost a podobný průběh s akutními atakami. Prevalence akutních porfyrií je cca 5–10 : 100 000 obyvatel, častěji jsou postiženy ženy. Laboratorní diagnostika: Metody základní: 1. Stanovení porfobilinogenu (PBG) a kyseliny delta aminolevulové (ALA) ve vzorku čerstvé ranní moči. PBG i ALA jsou markery ataky akutní porfyrie; PBG lze vyšetřovat orientačně Hoechsovým testem již na klinickém pracovišti. Oba analyty jsou citlivé na světlo, teplo, dobu skladování a výkyvy pH (stabilní v temnu při pokojové teplotě po dobu 8 hodin). Referenční rozmezí: PBG < 0,25 mg/dL, ALA < 0,45 mg/dL. 2. Stanovení celkových porfyrinů v moči sbírané 24 hod a ve vzorku stolice. Odpad celkových porfyrinů močí je markerem akutní i chronické porfyrické choroby i sekundární koproporfynurie. Porfyriny jsou opět citlivé na teplo a světlo, moč je třeba sbírat do nádoby obalené alobalem a uchovávat v chladu. Referenční rozmezí – celkové porfyriny v moči < 200 µg/24 hod, ve stolici < 200 ng/g sušiny. Metody speciální: 1. Stanovení emisního maxima plazmatických porfyrinů. 2. HPLC frakcionace porfyrinů v moči a ve stolici. Vyšetření se provádí v 10 ml sbírané moči/5 g stolice, biologický materiál je možné skladovat do 1 měsíce při –20° C. Závěr: Porfyrická nemoc je podceňovaným onemocněním s velmi nízkým povědomím u lékařské veřejnosti. Klíčem ke stanovení správné diagnózy akutní porfyrie není symptomatologie, ale PODEZŘENÍ na porfyrickou nemoc. V České republice je k dispozici kompletní biochemická i molekulární diagnostika. K dispozici je účinná a prakticky okamžitá léčba.
Prof. MUDr. Libor Vítek PhD
Životopis není k dispozici
Libor Vítek 1
4. interní klinika a Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze 1
ÚVOD Prvé štúdie, ktoré sa venovali dekontaminácii tráviaceho traktu použitím ATB sledovali úspešnosť takejto dekontaminácie na elimináciu mikroorganizmov z tráviaceho traktu zvierat. Získané výsledky prvotných štúdií dokázali, že dekontaminácia myší, opíc, psov a sýrskeho škrečka s perorálnymi antibiotikami je uskutočniteľná a úspešná. Tieto štúdie však nesledovali účinok ATB na zdravotný stav zvierat. V humánnej medicíne sa dekontaminácia tráviaceho traktu začala používať v súvislosti s prevenciou voči infekcii pri transplantáciách kostnej drene (Funada a kol., 1983), chirurgii pečene (Slooff a kol., 1990), prevencii septikémie u pacientov s granulopéniou (Ramounaupigot a kol., 1991), a akútnej pankreatitíde (Luiten a kol., 1999). Neskôr pri akútnej mozgovej príhode (Gosney a kol., 2006), pri kriticky chorých pacientoch (Silvestri a kol., 2007), a ako prevencia akútnej reakcie štepu proti hostiteľovi po alogénnej transplantácii kostnej drene (Vossen a kol., 2014).Sterilizácia intestinálneho aparátu prostredníctvom podávania antibiotík per os uľahčuje štúdium fyziológie nutrične významných vzťahov medzi črevnou mikrobiotou a hostiteľským organizmom. Dočasná sterilizácia čreva môže viesť k absolútnej alebo selektívnej elimináciimikrobioty. V štúdii sme chceli vyvinúť neinvazívnu, finančne nenáročnú a relatívne jednoduchú metódu pre dekontamináciu tráviaceho traktu a udržanie kontrolovanej mikrobioty čreva týchto zvierat pre ďalšie postupy. Cieľom predkladanej štúdie bol vplyv selektívnej dekontaminácie antibiotikami na mikrobiotu dutiny ústnej konvenčných myší línie BALB/c. MATERIÁL A METODIKA Konvenčné SPF myši (30 ks) samičieho pohlavia, línie BALB/c boli získané z chovu Velaz s.r.o. (Praha) a letecky prepravené v špeciálnych transportných nádobách do akreditovaného zariadenia Laboratória gnotobiológie, Ústavu mikrobiológie a gnotobiológie, UVLF Košice (SK U 16016). Metodika in vivo postupu s číslom protokolu 4073/18-221/3 bola schválená ŠVPS SR a odsúhlasená Etickou komisiou UVLF Košice. Po dôkladnej povrchovej dezinfekcii nádob, tieto boli vložené do gnotobiotických izolátorov zhotovených z PVC fólie typu THF 3271IE 101/97 a typu CBC (CBC, Ltd, Madison, Wisconsin). Po ukončení karantény boli zvieratá rozdelené na pokusnú skupinu DK (15 ks) a kontrolnú skupinu K (15ks), ktorým sa podľa predloženej aplikačnej schémy (Tabuľka 1) aplikovali selektívne antibiotiká (amoxicilín, ciprofloxacín). Laboratórne zvieratá boli kŕmené ad libitum kompletnou kŕmnou zmesou pre myši v bariérových chovoch ST-1 a mali nepretržitý prístup k vode v sklenených fľašiach. Tabuľka 1: Aplikačná schéma dekontaminácie antibiotikami V rámci odberov na mikrobiologické vyšetrenie boli gnotobiotické myši v počte 5ks/odber z oboch skupín humánne usmrtené prípravkom na eutanáziu sodium pentobarbital v dávke (86 mg/kg ž.hm.), s následnou cervikálnou dislokáciou, a to na 1. a 5. deň po dekontaminácii ATB, a na 15. deň postupu.Pre účely mikrobiologickej analýzy boli extrahované zuby vložené do tekutého kultivačného média BHI (Brain Heart Infusion) na 24 hodinovú kultiváciu pri 37°C. Po kultivácii v tekutom BHI médiu boli vzorky inokulované na TSA agar s 5% defibrovanou baraňou krvou a MRS agar, nasledovala kultivácia v termostate za aeróbnych a anaeróbnych podmienok pri teplote 37 °C po dobu 24 hodín pri aeróbnej a 48 hodín pri anaeróbnej kultivácii. Zo získaných solitárnych kolónií sme izolovali DNA použitím DNAzol ® Direct podľa pokynov výrobcu. Nasledovala PCR reakcia na amplifikáciu 16s RNA ribozómu. PCR produkty boli separované elektroforézou pri napätí 120 V po dobu 60 min. v 0,7 % agarózovom géli pufrovanom TAE pufroms pH 7,8. Produkty PCR reakcie boli z gélu purifikované pomocou NucleoSpin ® Gel a PCR Clean-UpKit (Mancherey-Nagel [MN], Düren, Nemecko) podľa inštrukcií výrobcu. Pripravená DNA bola zaslaná na sekvenovanie (E.coli s.r.o., Bratislava, Slovensko). Získané sekvencie boli porovnané so sekvenciami v databáze GenBank pomocou BLAST-n analýzy. VÝSLEDKY A DISKUSIA Tráviaci trakt SPF myší línie BALB/c sme dekontaminovali selektívnymi ATB podľa našej predchádzajúcej štúdie Gancarčíková a kol. (2018) tak, aby nebol zdravotný stav takto získaných zvierat alterovaný. Na dekontamináciu myší sme použili perorálne aplikovaný amoxicilín potencovaný klavulanátom draselným v dávke 387,11 mg/kg v prípravku Amoksiklav (Sandoz, Slovinsko) a subkutánne aplikovaný ciprofloxacín v dávke 19,60 mg/kg v prípravku Ciloxan (Alcon, Španielsko), pričom sme zvieratá odchovávali v presne definovanom prostredí gnotobiotických izolátorov. Aplikované dávky boli výrazne nižšie ako hodnoty letálnych dávok (LD50) zvolených ATB pre myši. Pre amoxicilín potencovaný kyselinou klavulánovou je u myší hodnota LD50 4 526 mg/kg a pre ciprofloxacín 5 000 mg/kg. To znamená, že sme v našom postupe použili 11,7 x nižšiu dávku amoxicilínu a 265 x nižšiu dávku ciprofloxacínu ako je ich LD50. V prípade ciprofloxacínu sme sa rozhodli pre takto nízku dávku z dôvodu subkutánnej aplikácie a jeho popisovanej vysokej nefrotoxicite, ktorá sa však pri nami zvolenej koncentrácii výrazne neprejavila. Najvýraznejší pokles v kultivácii mikroorganizmov zo vzoriek zubov u skupiny DK zaznamenávame už po 24. hodinách od začiatku aplikácie antibiotík, čo koreluje s poklesom počtov mikroorganizmov v céku týchto zvierat, a to o 4 log pri aeróbnej kultivácii a o 3-4 log pri anaeróbnej kultivácii. Po 10-dňovej rekonvalescencii sme kultivačne zo vzoriek extrahovaných zubov a céka získali 2 kolónie, a z nich sme pri analýze úseku DNA prvého izolátu zo skupiny DK, zodpovedajúcemu 16S rRNA prostredníctvom BLAST-n analýzy zistili najväčšiu zhodu s druhom Escherichia coli (GenBank: CP025910.1). Druhý izolát skupiny DK dosiahol po BLAST-n analýze zhodu s druhom Enterococcus sp. Puhl a kol. (2012) identifikovali po 21-dňovej aplikácii ATB a 14-dňovej rekonvalescencii prostredníctvom sekvenácie limitovaný počet klostrídiám podobných baktérií a Bacteroides species. V štúdii Ubedu a kol. (2010) bolo pozorované zvýšenie koncentrácie baktérií po 7-dňovej aplikácii ampicilínu, vankomycínu alebo kombinácie metronidazolu, neomycínu a vankomycínu (MNV) a následnom 2-týždňovom vysadení týchto antibiotík. Mikrobiota zvierat bola po tomto zásahu zmenená so zníženými počtami baktérií patriacich do kmeňa Bacteroidetes a čeľade Lactobacillaceae, a zvýšenými počtami baktérií patriacich do rodov Clostridium a Enterococcus a čeľade Enterobacteriaceae. Podobne ako v štúdii Ubedu a kol. (2010), aj v našej štúdii sme zaznamenali vyššiu koncentráciu mikroorganizmov ako v céku, tak aj v dutine ústnej po ukončení podávania antibiotík. ZÁVERY Selektívna dekontaminácia antibiotikami mala za následok zníženú životaschopnosť mikroorganizmov v céku a dutine ústnej, sprevádzaná zníženým počtom kultivovateľných mikroorganizmov na dva kultivovateľné druhy, a to Escherichia coli a Enterococcus sp. Rekonvalescencia dekontaminovaných zvierat v gnotobiotických podmienkach po dobu desiatich dní zabránila obnove druhovej pestrosti mikrobioty myší. Takto získané gnotozvieratá je možné použiť v ďalších štúdiách, pričom sme získali model s redukovanou a kontrolovanou mikrobiotou. POĎAKOVANIE Táto publikácia bola vytvorená realizáciou projektu APVV-16-0176.
MDDr. Andrea Stašková
Absolvovala som študijný program zubné lekárstvo v roku 2012 na Lekárskej fakulte Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach. Som pedagogický zamestnanec LF UPJŠ a od roku 2016 som nastúpila na externú formu doktorandského štúdia na pracovisku Laboratória gnotobiológie, Univerzity veterinárskeho lekárstva a farmácie v Košiciach.
Andrea Stašková 2
Soňa Gancarčíková 1
Stanislav Lauko 1
Andrej Jenča 2
Vanda Hajdučková 1
Jana Kačírová 1
Marián Maďar 1
Ústav mikrobiológie a gnotobiológie, Univerzita veterinárskeho lekárstva a farmácie v Košiciach, Komenského 73, 041 81 Košice, Slovenská republika 1
Klinika stomatológie a maxilofaciálnej chirurgie, Bačíkova 7, 040 01 Košice, Slovenská republika 2
Úvod: Solidní pseudopapilární neoplazie (SPN) patří mezi vzácné onemocnění, které se v 90% vyskytuje u dívek a mladých žen, věkové rozmezí je mezi 7. - 79. -tým rokem života. Poprvé tento tumor popsala roku 1959 Virginia Frantz jako papilární cystický tumor pankreatu. Materiál a metody: Cílem této retrospektivní studie bylo analyzovat výskyt SPN u všech pacientů operovaných na I.chirurgické klinice FN Olomouc pro tumor pankreatu v období 2006-2015. Studie byla zaměřena na hodnocení klinických příznaků, lokalizaci a velikost tumoru, využité zobrazovací metody, tumor markery, histologický nález, pooperační komplikace a disease - free interval. Výsledky: Z 454 pacientů operovaných za období 2006-2015 byla zjištěna diagnóza SPN u 5 pacientek. V rámci předoperační diagnostiky byly využity zobrazovací metody - CT, MRI, PET/CT, endosonografie. Čtyři pacientky podstoupily levostrannou resekci pankreatu. U jedné byla provedena pravostranná pylorus šetřící duodenohemipankreatektomie. Komplikace byla pouze u jedné pacientky, která byla první pooperační den revidována pro krvácení z resekční plochy pankreatu. U žádné z pacientek nebyla prokázána pankreatická píštěl. Vzhledem k radikálnímu výkonu byl operační výkon z onkologického hlediska považován za dostatečný, a proto u žádné pacientky nebyla indikována adjuvantní onkologická terapie. Závěr: SPN je vzácné onemocnění s nízkým maligním potenciálem vyskytující se zejména u mladých žen. SPN je onemocnění obecně s dobrou prognózou, výjimečně se ale můžeme setkat s pokročilým stádiem onemocnění a výskytem vzdálených metastáz. Za kurativní metodu se považuje radikální chirurgický resekční výkon.
MUDr. Jana Jeřábková
2009 – 2011 Kroměřížská nemocnice a.s., odd.chirurgie
2011 – 2013 Středomoravská nemocniční a.s., odštěpný závod Prostějov, odd. chirurgie
2011 –Základní kmen v oboru: Chirurgie
2013 – doposud I.Chirurgická klinika Fakultní nemocnice Olomouc
2013 – doktorského studijního programu Chirurgie na LF UPOL
Téma disertační práce: Komplikace chirurgické léčby karcinomu pankreatu a jejich řešení
2015 – Atestace v oboru chirurgie
Jana Jeřábková 1
Martin Loveček 2
Čestmír Neoral 1
Katherine Vomáčková 2
Linda Bébarová 1
Pavel Skalický 2
I.chirurgická klinika Fakultní nemocnice Olomouc 1
I.chirurgická klinika LF Univerzity Palackého, Olomouc 2
ÚVOD Idiopatické zápalové črevné ochorenia (inflammatory bowel disease, IBD) označujú skupinu chronických zápalových chorôb tráviaceho traktu so striedajúcimi sa obdobiami relapsu a remisie. Ulcerózna kolitída predstavuje jednu z dvoch hlavných manifestácií IBD. Vysoká morbidita s potenciálnou invalidizáciou a skrátením života pacienta sú dôvodom hľadania nových možností prevencie, racionálnej diagnostiky a liečby IBD. Črevnú mikrobiotu považujeme za dôležitého partnera ľudského organizmu interagujúcu s prakticky všetkými ľudskými orgánovými systémami. Jej kvalitatívne a kvantitatívne skúmanie vo vzťahu ku zdraviu, vzniku akútnych a chronických ochorení dominuje medicínskemu výskumu. Optimálne zloženie zdravej črevnej mikrobioty je pre každého jednotlivca odlišné. Narušenie tohto krehkého ekosystému medzi hostiteľom a mikrobiotou môže narušiť vývoj imunitného systému, čo môže následne viesť k rozvoju chorobných stavov. Úloha črevnej mikrobioty je stále nedostatočne pochopená, avšak nad všetku pochybnosť bola preukázaná úzka súvislosť medzi dysbiózou črevnej mikrobioty a vznikom IBD. Experimentálne navodenie modelu IBD na gnotobiotických zvieratách umožňuje systematickú manipuláciu s premennými faktormi na overenie alebo vyvrátenie predpokladaných hypotéz. Cieľom našej štúdie bolo získanie animálneho gnotomodelu ulceróznej kolitídy po chemickej indukcii prostredníctvom DSS (dextran sulfátu sodného). MATERIÁL A METODIKA Experiment na animálnych modeloch v in vivo podmienkach s číslom protokolu 4073/18-221/3 bol schválený ŠVPS SR a odsúhlasený Etickou komisiou UVLF Košice. V postupe boli použité SPF myši samičieho pohlavia, línie BALB/c z chovu Velaz s.r.o. (Praha) v počte 126 ks. Myši boli dopravené letecky v špeciálnych transportných nádobách do akreditovaného zariadenia Laboratória gnotobiológie, Ústavu mikrobiológie a gnotobiológie, UVLF Košice (SK U 16016). Po dôkladnej povrchovej dezinfekcii nádob kyselinou peroctovou boli vložené do gnotobiotického izolátora typu THF 3271IE 101/97 a typu CBC (CBC, Ltd, Madison, Wisconsin), rozdelené do 3 pokusných skupín AM1, AM3, AM5 (111ks) a jednej kontrolnej skupiny K (15ks). SPF zvieratám sa v I. fáze postupu aplikovali na dekontamináciu selektívne antibiotiká (amoxicilín, ciprofloxacín), a v II. fáze sa chemicky indukovala ulcerózna kolitída prostredníctvom DSS (dextran sulfátu sodného) podľa nasledovnej aplikačnej schémy: Zdravotný stav zvierat a konzistencia trusu sa denne sledovali a zaznamenávali. Vzorky trusu boli v I. fáze postupu odoberané pred aplikáciou ATB, a na 1., 2., 5. a 15. deň po dekontaminácii. V II. fáze postupu boli vzorky trusu odoberané na 0. deň pred chemickou indukciou ulceróznej kolitídy, a na 1., 3., a 5.ty deň po indukcii UC. Zvieratá boli v čase aplikácie DSS denne vážené a straty na hmotnosti boli do záznamov udávané v %. V rámci odberov na mikrobiologické, biochemické a histologické parametre boli gnotobiotické myši z jednotlivých skupín humánne usmrtené prípravkom na eutanáziu sodium pentobarbital v dávke (86 mg/kg ž.hm.), s následnou cervikálnou dislokáciou na 0., 5., 15. a 20. deň postupu. Výšku klkov, obvod klkov a reznú plochu klkov z duodena, mediálnej časti jejuna a ilea sme stanovili za pomoci obrazového počítačového systému Image C (Imtronic GmbH, Berlin, Germany) a analytického programu IMES s farebnou video kamerou (Sony 3,CCD, Tokyo, Japan) a svetelným mikroskopom (Axiolab, Carl Zeiss Jena, Germany). Pre štatistické hodnotenie sme použili program GraphPad 3.0. VÝSLEDKY V II. etape postupu bola sledovaná patogenéza ulceróznej kolitídy pri rôznych koncentráciách jej chemickej indukcie prostredníctvom DSS. Klinické hodnotenie zápalu zahŕňalo denné sledovanie telesnej hmotnosti a celkového zdravotného stavu. V predloženej štúdii sme zaznamenali u skupiny zvierat s 5% aplikáciou DSS (AM5), najnižšiu celkovú hmotnosť na 5. deň po indukcii UC, s významne nižšou hmotnosťou (p ˂ 0,01) na 4. deň, v porovnaní s 2. dňom aplikácie DSS. V sledovanej skupine (AM5) boli potvrdené aj najvyššie straty celkovej hmotnosti, pohybujúce sa v rozsahu 5-14%. Zápalové skóre resp. stupeň zápalu bol charakterizovaný sledovaním skóre konzistencie trusu, rektálneho krvácania a straty celkovej hmotnosti. Zápalové skóre sa u skupiny AM5 postupne zvyšovalo v závislosti od pokročilosti zápalu, a najvyššie skóre v 10 bodovej stupnici na úrovni 5-6, poukazuje na mierny až stredný zápal črevnej sliznice kaudálneho úseku tráviaceho traktu (kolónu). Svetelnou mikroskopiou sme pri porovnaní veľkosti reznej plochy klkov kolóna sledovaných skupín zaznamenali, že skupina zvierat s 5% aplikáciou DSS (AM5) mala túto reznú plochu významne najmenšiu (p ˂ 0,01; p ˂ 0,001), v porovnaní so skupinami zvierat s 3 a 1% aplikáciou DSS (AM3, AM1). Zároveň sme v rovnakom úseku čreva skupiny (AM5) pozorovali aj najmenší, štatisticky významný obvod klkov, výšku klkov, ako aj najmenšiu hĺbku krýpt (p ˂0,001). Histopatologickou analýzou boli potvrdené zmeny, ktoré sa prejavovali prítomnosťou edému v submukóze, edematóznymi zmenami v lamina propria, rozrušením architektúry krýpt, miernou eróziou alebo ulceráciou epitelu, infiltráciou polymorfonukleárnych leukocytov do submukózy a lamina propria. ZÁVER Na základe sledovanej patogenézy ulceróznej kolitídy pri rôznych koncentráciách jej chemickej indukcie sme získali optimálny animálny gnotomodel UC. Optimálna 5% koncentrácia chemickej indukcie UC mala za následok úbytok celkovej hmotnosti zvierat presahujúci 10%, sprevádzaný dehydratáciou a miernym až stredným krvácaním z rekta. Mikroskopicky boli potvrdené atrofické zmeny na sliznici kolóna, s infiltráciou leukocytov v čreve. Získaný animálny gnotomodel ulceróznej kolitídy bude následne použitý v postupoch s transplantáciou fekálnej mikrobioty pacientov s IBD. Táto publikácia bola vytvorená realizáciou projektu APVV-16-0176.
MVDr. Stanislav Lauko
V roku 2018 som ukončil odbor Všeobecné veterinárske lekárstvo na Univerzite veterinárskeho lekárstva a farmácie v Košiciach. Zároveň tento istý rok som nastúpil na dennú formu doktorandského štúdia na pracovisko Laboratória gnotobiológie, Katedra mikrobiológie a imunológie, ktoré je súčasťou Univerzity veterinárskeho lekárstva a farmácie v Košiciach. Moja dizertačná práca vznikne vďaka realizácii projektu APVV-16-0176 Cielená modulácia črevnej mikrobioty a jej transplantácia v prevencii a terapii črevných zápalových chorôb.
Stanislav Lauko 1
Soňa Gancarčíková 1
Gabriela Hrčková 2
Vanda Hajdučková 1
Jana Kačírová 1
Ústav mikrobiológie a gnotobiológie, Univerzita veterinárskeho lekárstva a farmácie v Košiciach, Komenského 73, 041 81 Košice, Slovenská republika 1
Parazitologický ústav Slovenskej akadémie vied, Hlinkova 3, 040 01 Košice, Slovenská republika 2
Úvod: Gastroezofageální refluxní choroba (GERD) je onemocnění s multifaktoriální etiopatogenezí, ve kterém hraje roli i genetická predispozice jedince. Epidermální růstový faktor (EGF) a jeho receptor (EGFR) se podílí na udržení integrity tkání a obnově epitelu při poranění, což jsou dva hlavní mechanizmy chránící jícnovou tkáň před působením refluxátu. Exprese EGF genu nebo aktivita EGFR je ovlivněna polymorfizmy EGF+61 A>G (rs4444903) a EGFR+142285 G>A (rs2227983). Navíc kombinace genotypů těchto variant (haplogenotyp AAGG) byla spojena s 2,5 krát větším rizikem vzniku karcinomu jícnu. Cílem naší studie bylo analyzovat oba polymorfizmy u pacientů s GERD a zdravých kontrol. Metodika: Do studie bylo zahrnuto 101 zdravých jedinců a 333 pacientů s GERD (z toho 109 s neerozivní refluxní chorobou jícnu - NERD, 150 s refluxní ezofagitidou – RE, 50 s Barrettovým jícnem – BE a 24 s adenokarcinomem ezofágu - EAC). Diagnóza GERD a jejích komplikací byla stanovena na základě klinických symptomů (pálení žáhy, regurgitace), ezofagogastroduodenoskopie, manometrie jícnu, 24h pH-metrie a histologického vyšetření. Genotypizace polymorfizmů EGF+61 A>G (rs4444903) a EGFR+142285 G>A (rs2227983) byla provedena pomocí TaqMan®PCR metod. Pro statistické hodnocení byl využit software Statistica v13.2. Výsledky: Alelické a genotypové frekvence byly mezi skupinami pacientů s GERD a kontrolami podobné (P>0,05). Pozorovali jsme statisticky významný rozdíl ve frekvenci haplogenotypů AAGG a GGGG (EGF/EGFR) v porovnání s ostatními haplogenotypy mezi pacienty s GERD a zdravými jedinci (23,7 % vs. 14,9 %, P<0,05 a 6,6 % vs. 13,9 %, P<0,05). Naproti tomu nebyly signifikantní rozdíly pozorovány mezi pacienty s NERD, RE, BE a/nebo EAC (P>0,05). Závěr: Přestože jednotlivé polymorfizmy nebyly spojeny se vznikem nebo závažností GERD, genové interakce obou polymorfizmů EGF+61 A>G (rs4444903) a EGFR+142285 G>A (rs2227983) mohou mít vliv na rozvoj GERD v české populaci, i když významně neovlivňují vznik jeho komplikací. Poděkování: Tato studie byla podpořena grantem NV17-30439A, start-up grantem FN Brno MZČR-RVO (FNBr, 65269705, SUp 16/19) a z prostředků poskytnutých Lékařskou fakultou MU juniorskému výzkumníkovi Petře Bořilové Linhartové.
Tereza Deissová
Životopis není k dispozici
Tereza Deissová 1
Lydie Izakovičová Hollá 2
Zdeněk Kala 3
Lumír Kunovský 4
Jiří Dolina 5
Ondřej Slabý 6
Petra Bořilová Linhartová 7
Ústav patologické fyziologie, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Kamenice 5, 625 00 Brno 1
Stomatologická klinika, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice u svaté Anny, Pekařská 53, 656 91 Brno 2
Chirurgická klinika, Fakultní nemocnice Brno Bohunice, Jihlavská 340/20, 625 00 Brno 3
Chirurgická klinika, Fakultní nemocnice Brno Bohunice, Jihlavská 340/20, 625 00 Brno a Interní gastroenterologická klinika, Fakultní nemocnice Brno Bohunice, Jihlavská 340/20,625 00 Brno 4
Interní gastroenterologická klinika, Fakultní nemocnice Brno Bohunice, Jihlavská 340/20,625 00 Brno 5
CEITEC Masarykova univerzita, Kamenice 5, 62500 Brno 6
Ústav patologické fyziologie, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Kamenice 5, 625 00 Brno a Stomatologická klinika, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice u svaté Anny, Pekařská 53, 656 91 Brno 7
Introduction: Several studies suggest that HCV infection is an additional risk factor for the development of diabetes. The objective of this study was to determine the prevalence and factors associated with diabetes in patients with hepatitis C virus (HCV) in Benin's largest public hospital. Methods: This was a case-control, descriptive and analytical study conducted from January 1, 2012 to April 30, 2018 (retrospective phase) and from May 1 to October 31, 2018 (prospective phase). It involved patients of the Clinique universitaire d'Hépato-gastroentérologie de Cotonou, aged 18 years and over, with or without HCV (cases) (controls). Data entry was made in the Epidata 3.1 software. The analysis was performed with the statistical software SPSS 21. For comparisons, the Chi2 test was used, and the difference was considered significant for p<0.05. Results: A total of 80 cases and 80 controls were recruited; the average age was 54.5 years ± 13.8 years with cases older than controls (60.2 years versus 48.7 years, p<0.001). There was a female predominance at 56.9%, with no significant difference between the two groups (p=0.151). The prevalence of diabetes found was higher in cases than in controls (25% versus 8.8%; p=0.006). The associated factors were age greater than 60 years (17/51) than for those under 60 years of age (33.3% vs 10.3%, p=0.022), the existence of cytolysis (30.9% vs 12%, p=0.07 for ALAT, 32.1% vs 8.3%, p=0.024 for ASAT). Factors such as sex (p=0.182), body mass index (p=0.289), blood pressure (p=0.260), viral genotype (p=0.433), and platelet level (p=0.734) were not associated. Conclusion: The prevalence of diabetes was higher among HCV carriers than among controls. This is particularly true when the subjects are elderly or have cytolysis. However, a larger study is needed to confirm these data.
Kpossou Aboudou Raïmi
Dr. Aboudou Raïmi Kpossou is a Beninese hepato-gastroenterologist. After graduating as a general practitioner in Benin in 2004, he was admitted to the French internship competition. At the end of four years of internship in Strasbourg, he obtained the diploma of specialized studies in Gastroenterology and hepatology, and a diploma of complementary specialized studies in oncology. After 2 years of practice in France, he returned to Benin where he worked as a liberal before being recruited by the public hospital. He is currently Assistant Professor at the Faculty of Health Sciences of Cotonou.
Aboudou Raïmi Kpossou 1
Khadidjatou Saké Alassan 2
Vincent Zoundjiekpon 3
Armand Wanvoegbè 4
Corinne Flore Kouam Kamdem 1
Jean Séhonou 1
Daniel Amoussou-Guénou 4
Hepato-gastroenterology University Clinic, National and University Hospital -Hubert Koutoukou Maga (CNHU-HKM) of Cotonou, Benin 1
Department of Medicine, Departmental and university hospital of Borgou-Alibori (CHUD-BA), Parakou, Benin 2
Archangels Clinic, Sèmè-Kpodji, Benin 3
Department of Medicine, Departmental and university hospital of Oueme-Plateau (CHUD-OP), Porto-Novo, Benin 4
Introduction : Irritable bowel syndrome (IBS) is the most common functional gastrointestinal disorder. The aim of this study was to contribute to the improvement of the medical follow up of medical students in University of Parakou. Methods : A cross-sectional descriptive and analytical study was carried out among medical students from May to july 2018. Data were collected using a validated, confidential questionnaire. Rome IV criteria, Bristol scale and hospital anxiety and depression scale (HADS) were used for diagnosis. Data analysis was performed using Epi Info 7.1.3.14. CDC software. Results : Among 424 students who completed the study questionnaire, 32 (7.55%) had IBS. The 32 students with a IBS had an average age of 21.38 ± 2.39 years and 75% were female. IBS with diarrhea was noted in 40.62% of students. Stress was present in 96.88% of students with a IBS. IBS was associated with sex (p=0.022), sleep disturbance (p=0.008) and bordeline depression (0.021). Absenteeism due to IBS was common among students (56.25%). Conclusion : IBS is a common disease among medical students in Parakou. Psychological problems management and correct lifestyle are recommend for these students.
SAKE ALASSAN Khadidjatou
Životopis není k dispozici
Khadidjatou SAKE ALASSAN 1
Comlan Albert DOVONOU 1
Doriane Berthe MAGATSING NZEKOU 1
Serge ADE 1
Cossi Angelo ATTINSOUNON 1
Cossi Adébayo ALASSANI 1
Kofi-Mensa SAVI DE TOVE 2
Department of Internal Medicine, University and Departmental Hospital of Borgou-Alibori, Parakou, Republic of Benin 1
Department of Medical Imaging, University and Departmental Hospital of Borgou-Alibori, Parakou, Republic of Benin 2
Introduction: Hepatitis C is a public health problem in sub-Saharan Africa. The objective of this study was threefold: 1)-to determine the prevalence of anti-HCV antibodies in pregnant women in Cotonou, 2)-to identify the factors associated with their carrying and 3)-to determine the prevalence of gestational diabetes in these pregnant women. Methods: This was a cross-sectional study conducted from 01/06/2018 to 01/09/2018 with 253 pregnant women who used antenatal care services in four major maternity hospitals (3 public and 1 private) in an African capital. A rapid diagnostic orientation test detecting anti-HCV antibodies was performed in each of the pregnant women. A blood sample was collected from women with positive anti-HCV antibodies for serological ELISA confirmation tests and from all pregnant women for screening for gestational diabetes. The data were entered and analyzed using SPSS Statistics software version 20.0. Results: The prevalence of HCV antibodies among pregnant women in Cotonou was 1.2% (3/253). Factors associated with HCV carrying could not be identified due to the low number of positive cases. The HCV antibody carriers had a high average age (32 ± 3 years) compared to the rest of the population (29.58 ± 5.5 years). They presented some potential risk factors for HCV infection such as: scarification, piercing, tattooing, manicuring with common equipment, surgery and blood transfusion. The prevalence of gestational diabetes in our study was 7.9%. No association was found between gestational diabetes and hepatitis C. Conclusion: The prevalence of HCV antibodies among pregnant women in Cotonou was low. A national study is needed to identify the factors associated with this infection.
Kpossou Aboudou Raïmi
Dr. Aboudou Raïmi Kpossou is a Beninese hepato-gastroenterologist. After graduating as a general practitioner in Benin in 2004, he was admitted to the French internship competition. At the end of four years of internship in Strasbourg, he obtained the diploma of specialized studies in Gastroenterology and hepatology, and a diploma of complementary specialized studies in oncology. After 2 years of practice in France, he returned to Benin where he worked as a liberal before being recruited by the public hospital. He is currently Assistant Professor at the Faculty of Health Sciences of Cotonou.
Aboudou Raïmi Kpossou 1
Moufalilou Aboubakar 2
Gloria Glago 1
Rodolph Koffi Vignon 1
Martin Sokpon 1
Jean Séhonou 1
Hepato-gastroenterology University Clinic, Centre National Hospitalier Universitaire-Hubert Koutoukou Maga (CNHU-HKM) of Cotonou, Benin 1
Gynecology Department, Armed Forces Training Hospital (HIA) of Cotonou, Benin 2
Nádory tenkého střeva jsou vzácná onemocnění, přestavující 10% nádorů zažívacího traktu a tvoří 1-5% všech nádorů. Incidence v české populaci je 2,1 na 100tis obyvatel a postupně narůstá. Diagnostika nádorů tenkého střeva je obtížná pro jejich vzácný výskyt a pro neurčitou symptomatologii s rozmanitým průběhem, kdy průměrná doba diagnostiky se pohybuje kolem 8 měsíců. V následující kazuistice bych proto rád poukázal na tato úskalí diagnostiky adenokarcinomu jejuna u mladého muže ročník 1975, který byl odeslán k vyšetření do regionálního ambulantního zařízení pro hypochromní mikrocytární anemii. Pacient podstoupil endoskopická a zobrazovací vyšetření, která v průběhu 5 měsíců vedla k samotné diagnóze adenokarcinomu jejuna.
MUDr. Pavel Sychra
JMÉNO: MUDR.SYCHRA PAVEL
ADRESA: MOŠNEROVA 1317/18C, OLOMOUC 779 00, CZECH REPUBLIC
Telefon: 00420 604 966 985
Mail: sychra.pavel@centrum.cz, pavel.sychra@fnol.cz
Datum narození: 26.2.1982
Vzdělání: 2012 Specializovaná způsobilost v gastroenterologii a hepatologii 1.LF UK Praha
2009 Základní interní kmen IPVZ Praha
2000-2006 Lékařská fakulta Masarykova Univerzita Brno
1996-2000 Gymnázium Zábřeh
Zaměstnání: 9/2019 - dosud II.interní klinika gastroenterologie a geriatrie FN Olomouc
6/2007-9/2009 Interní oddělení Nemocnice Šumperk
6/2006-6/2007 Urologické oddělení Nemocnice Šumperk
Pavel Sychra 1
II. INTERNÍ KLINIKA - GASTROENTEROLOGICKÁ A GERIATRICKÁ, FN OLOMOUC 1
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
