18. KONGRES PRIMÁRNÍ PÉČE 2024

Abstrakt

EZKarta vznikla transformací původní aplikace Tečka. Se zahrnutím nových funkcí, které EZKarta přináší a přinese, bylo nezbytné zvýšit bezpečnost aplikace a přejít od původní jednoúčelové aplikace k aplikaci, která poskytuje vysokou úroveň zabezpečení pro přístup k datům. Po vzoru bankovních aplikací je tak možné se do EZKarty přihlásit pouze zabezpečeným způsobem pomocí Národní identitní autority a chránit tak osobní údaje, které jsou v aplikaci zobrazovány. Očkovací průkazka je novou hlavní službou, kterou EZKarta nabídne všem občanům. Každý občan uvidí v aplikaci veškerá svá očkování, která mu byla aplikována od 1. 1. 2023 a to včetně očkování proti onemocnění COVID-19. Automaticky také uvidí rodič očkovací průkazku svých dětí do 18. let. Na základě explicitně uděleného mandátu jinou osobou pak uvidí občan také očkovací průkazku této osoby. Tato služba bude v příštím období nadále rozvíjena. EZKarta se bude postupně rozvíjet v synergii s rozvojem elektronizace zdravotnictví, zejména s rozvojem centrálních služeb, případně s rozvojem standardizace, která zavede porovnatelné, centrálně řízené funkce elektronizace zdravotnictví.

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Handout

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Handout

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Přednáška přinese pokus o objasnění role technik vyrovnávání s náročnými životními situacemi, přeskokové aktivity (Troisi 2002) a teorie hendikepu (Zahavi 1975) v umělecké a vědecké tvorbě těžce nemocných, trpících a stresovaných jedinců, kteří za sebou navzdory tomu zanechali významná díla. Literatura: Troisi A (2002). Displacement activities as a behavioral measure of stress in non-human primates and human subjects. Stress, 5: 47–54 Zahavi A (1975). "Mate selection—A selection for a handicap". Journal of Theoretical Biology. Elsevier BV. 53 (1): 205–214.

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Arteriální hypertenze patří mezi nejčastější kardiovaskulární onemocnění, trpí jí 40 % procent dospělé populace. Bohužel kontrola hypertenze, tedy dosažení cílových hodnot krevního tlaku (TK), se daří pouze u zhruba 40 % nemocných. Následující sdělení se snaží vyjmenovat možné důvody a prezentovat je na konkrétních případech z ordinace praktického lékaře. V praxi se nejčastěji jedná o nedostatečnou adherenci k léčbě, nesprávně nastavenou léčbu, nevyužití fixních lékových kombinací a špatné provádění samotného měření krevního tlaku. Méně často jde o nepoznanou sekundární hypertenzi. Adherenci k léčbě lez kontrolovat využitím lékového záznamu či stanovením antihypertenziv či jejich metabolitů v krvi. Častými chybami v nastavené léčbě je nepoužívání diuretik u těžších forem hypertenze, nereflektování na nežádoucí účinky léčby a následné změny v léčbě, používání příliš složitých dávkovacích schémat (používání léků s krátkým poločasem s nutností podávání několikrát denně), nevyužívání fixních lékových kombinací. Měření TK v ordinaci má probíhat za standardních podmínek. Již naprostou samozřejmostí má být využití metod měření TK mimo zdravotnické zařízení (domácí měření TK a 24hodinová monitorace TK). Na konkrétních případech je ukázáno, jak by bylo možno v jednotlivých situacích postupovat.

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Přednáška je zaměřena na diagnostiku sekundárních příčin vysokého krevního tlaku zejména endokrinně podmíněných forem jako je primární hyperaldosteronismus, feochromocytom a hyperkortizolismus. Cílem je upozornit na některé typické klinické symptomy, které mohou vést k časné diagnostice a léčbě, a tím i zásadním ovlivněním kardiovaskulární prognózy nemocných.

Abstrakt

Infekční mononukleóza – prakticky MUDr. Jan Pavelka Klinika dětských infekčních nemocí, FN Brno Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno Nejčastějším původcem syndromu infekční mononukleózy je virus Epsteina a Barrové – ve většině případů je infekce inaparentní nebo subklinická, 95 % dospělých má anamnestické protilátky. Nosičství je doživotní – intermitentně dochází k reaktivaci a vylučování viru slinami. Léčba je symptomatická, kauzální lék neexistuje, dieta s omezením tuku je obsoletní, hepatoprotektiva nemají vyšší účinnost než placebo. U jedinců bez jiného základního onemocnění nebo imunodefektu apod. trvá akutní fáze 2 – 3 týdny, omezení fyzické aktivity u klinicky již zdravého pacienta nemá význam déle než 7 týdnů.

Abstrakt

Cílem prezentace je seznámit s aktuální epidemiologickou situací u nás a v Evropě, a „oprášit“ postupy při výskytu záškrtu neboli difterie. Záškrt nabývá na významu kvůli rostoucímu individuálnímu cestování a nárůstu hromadných relokací uprchlíků, žadatelů o azyl a přistěhovalců ze zemí, kde je záškrt stále endemický. Import v kombinaci s rostoucí váhavostí ohledně očkování v neendemických zemích, časté cestování do endemických zemí a vyvanutí imunity u očkované populace vede k tomu, že se záškrt znovu po dlouhé době objevuje, a to i v České republice. Je nutné udržet proočkovanost celé populace na co nejvyšší úrovni i s ohledem na pokles ochranných hladin protilátek u dospělých. Prevence očkováním, v neposlední řadě zdravotníků a pracovníků sociálních služeb, rychlé rozpoznání onemocnění, včasná terapie a bezodkladná protiepidemická opatření jsou kruciální pro zastavení šíření této nákazy.

Abstrakt

Od podzimu 2022 dochází k celosvětovému vzestupu streptokokových infekcí včetně invazivních (iGAS = invasive group A Streptococcus). Nárůst byl ve všech věkových kategoriích, u dětí a adolescentů byl nejvýraznější.3 V nejnižší věkové kategorii vyžadoval stav dětí hospitalizaci a byly přidruženy obvykle virové infekce: RSV, chřipka či varicela. Virózy byly buď současně s iGAS nebo v návaznosti na streptokokovou infekci. K výraznému nárůstu záchytů streptokoků docházelo i ve FN Brno, kultivace byly pozitivní z různých materiálů, u sepse a septického šoku z hemokultury nebo pleurálního výpotku. Na KDIN FN Brno bylo hospitalizováno 22 dětí se závažným průběhem streptokokové infekce ve věku od 8 měsíců do 15 let, medián 7 let. Z toho 12 dětí bylo uzavřeno jako sepse nebo septický šok. Dvě děti zemřely a jedno dítě podstoupilo amputaci dolních končetin v oblasti kolenních kloubů a prstů levé horní končetiny, včetně rozsáhlých nekrektomií kůže. Žádné z dětí nebylo primárně léčeno penicilinem (nedostupný), všechny měly kombinace baktericidních a bakteriostatických antibiotik. Co se skrývá za nárůstem streptokokových infekcí a za jejich pomalou odpovědí na antibiotickou léčbu? Otázka dosud není jednoznačně vyřešena. Diskutuje se genetická změna mikroba včetně tvorby exoenzymů jako superantigenů, změna regulačních genů streptokoka a predispoziční faktory jedince. Možnou příčinou by mohla být zvýšená vnímavost dětí po nízké expozici v průběhu pandemie covid-19. Virové koinfekce jsou hodnoceny jako rizikový faktor. Nesprávná léčba antibiotiky, u kterých byla prokázána rezistence streptokoka (makrolidy, klindamycin, tetracykliny) by mohla být příčinou, nicméně u cirkulujících kmenů nebyla celogenomovou sekvenací zjištěna změna v předpokládané antibiotické citlivosti. Streptokoky skupiny A zůstávají všeobecně citlivé k penicilinu.