Declaration
Dear Madam, Sir,
Please note that the websites you intend to access are not intended for the general public, as they contain technical information on medicinal products, including advertising messages relating to medicinal products. This information and communication is intended exclusively for professionals pursuant to Section 2a of Act No. 40/1995 Coll., Ie to persons authorized to prescribe or dispense medicinal products (hereinafter referred to as the expert).
Please note that if you are not an expert, you run the risk of endangering your health or the health of others if you misunderstand or interpret the information obtained, in particular advertising messages that may be part of this site, or used them to establish your own diagnosis or treatment, either in relation to yourself or in relation to other persons.
I declare:
If your statement is not true, we warn you that you are at risk of endangering your health or the health of others.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Only services that participant order by himself can be sponsored here:
Sponsoring of participants
Registration of exhibiting companies and their representatives
Exhibitors registration
Please start by entering your email address.
Your registration for this event was successful. To cancel or edit your registration please call +420 731 006 620 or send us email to martin.horna@mhconsulting.cz
You can check your order in your profile: My profile
Obtížná choledocholithiáza nemá dle publikovaných guidelines jednotnou definici, ale obecně lze říci, že je to taková choledocholithiáza, kterou nelze vyřešit pomocí standardních endoskopických postupů s provedením endoskopické papilosfinkterotomie a extrakcí lithiázy pomocí extrakčního balonu nebo košíku. Je definována několika faktory: velikostí, tvarem a počtem konkrementů, umístěním konkrementu (intrahepatálně, v d. cystikus, impaktace) a anatomickými poměry (úzký / angulovaný distální choledochus, striktury, divertikly, alterovaná anatomie horního zažívacího traktu). Pokud selhává standardní řešení, je třeba využít pokročilé techniky jako je balonová sfinkteroplastika, mechanická litotrypse nebo cholangioskopie s litotrypsí (elektrohydraulická, laserová). V případě alterované anatomie horního zažívací traktu po chirurgických výkonech sem patří i enteroskopicky či endosonograficky navigované přístupy k Vaterské papile.
MUDr. Ivana Mikoviny Kajzrlíková Ph.D.
CV is not available
MUDr. Ivana Mikoviny Kajzrlíková , PhD1, MUDr. Petr Vítek , PhD, MBA2,
Beskydské Gastrocentrum, Nemocnice ve Frýdku-Místku p.o. 1
Beskydské Gastrocentrum, Nemocnice ve Frýdku-Místku p.o., Katerda interních oborů LF OU, Ostrava 2
Programem panelové diskuse budou klinické souvislosti mezi rychlou redukcí hmotnosti a vznikem cholelithiázy, včetně možností její prevence v kontextu bariatrických intervencí. Diskuse se dále zaměří na gastrointestinální nežádoucí účinky farmakologické léčby obezity a na strategie jejich minimalizace s cílem zvýšit adherenci pacientů k terapii.
doc. MUDr Tachecí Ilja, Ph.D.
CV is not available
MUDr. Machytka Evžen, Ph.D.
CV is not available
prof. MUDr. Hucl Tomáš, Ph.D.
CV is not available
prof. MUDr. Vítek Libor, Ph.D.
CV is not available
prof. MUDr. Haluzík Martin, Ph.D.
CV is not available
doc. MUDr. Dolina Jiří, Ph.D.
CV is not available
prof. MUDr. Oliverius Martin, Ph.D.
CV is not available
Ilja Tachecí 1,
FN Hradec Králové 1
Pacientem je 63letý muž s nadváhou (BMI 29,3 kg/m2), léčený pro hypertenzi, dyslipidémii, bez výraznějšího abusu alkoholu, nekuřák. Dle dokumentace byly u tohoto pacienta v rámci preventivních prohlídek a předoperačního vyšetření opakovaně zachyceny mírně zvýšené hodnoty jaterních enzymů, především ALT a GGT, podrobnější vyšetření nebylo provedeno, až po několika letech byl pacient odeslán k hepatologickému vyšetření. Vstupní sonografie prokázala difuzní hepatopatii charakteru steatózy, bez známek jaterní cirhózy či portální hypertenze. Laboratorní vyšetření vyloučilo infekční a imunitně podmíněné hepatopatie, byla stanovena diagnóza MASLD. Provedená elastografie prokázala pokročilou jaterní fibrózu. Pacient je nadále sledován v hepatologické ambulanci s pravidelnými kontrolami laboratorních parametrů, sonografie a jaterní elastografie, stav je dosud stabilizovaný. Kazuistika ilustruje důležitost včasné diagnostiky chronických jaterních onemocnění i u pacientů s jen nevýrazným laboratorním nálezem.
Sdělení se zabývá diferenciální diagnostikou idiopatických střevních zánětů (IBD), přičemž zdůrazňuje potřebu rozlišit tyto nemoci od jejich imitací a komplikací. Hlavním cílem je poskytnout přehled o tom, jak v klinické praxi správně identifikovat a odlišit IBD od jiných stavů, které mohou mít podobné klinické projevy, ale vyžadují zcela odlišnou péči. Tento přístup je klíčový pro správnou léčbu a management pacientů s podezřením na IBD. Dále zdůrazňujeme důležitost přesného profilování pacientů a nabízíme praktický přístup k nalezení faktorů, které by měly pomoci spolehlivě identifikovat příčiny střevního zánětu. Mezi ně (mimo IBD) patří nejen infekční kolitidy – včetně speciální pozornosti věnované pacientům z endemických oblastí tuberkulózy – ale také cévní onemocnění, diverzní kolitida, s divertikly asociovaná kolitida nebo změny vzniklé v souvislosti s ozářením, abusem některých léků, ale také některá nádorová (lymfom) nebo vzácnější autoimunní systémová onemocnění. U pacientů s již prokázaným IBD může superinfekce cytomegalovirem nebo Clostridium difficile zhoršit průběh nebo endoskopický nález, zejména u imunosuprimovaných. Závěrem je pozornost věnována často komplikované diferenciální diagnostice perianálního onemocnění.
Úvod: S rozvojem poznání o jaterní steatóza a fibróze se praktičtí lékaři, diabetologové, ale i další odborní lékaři více věnují zvýšeným jaterním testům a jejich diferenciální diagnostice. Řada laboratoří dnes nabízí kalkulovaná skóre rizika fibrózy (nejčastěji FIB-4). Zároveň s tím logicky narůstá počet pacientů referovaných do gastroenterologických a nepatologických ambulancí s podezřením na jaterní fibrózu. Přednáška prakticky ukáže, jak postavit jednoduchý, dvoustupňový algoritmus vhodný pro ambulantní triáž i navazující specializovanou péči, a jak se vyhnout nejčastějším úskalím při interpretaci neinvazivních testů (NIT). Opřeme se o současná doporučení a kvalitativní standardy vyšetření elastografie, o pravidla neinvazivního posouzení portální hypertenze a jasněji vymezíme situace, kdy má být indikována jaterní biopsie. Depistážní přístup cílí na osoby s vyšším rizikem MAFLD (Metabolic dysfunction-Associated Fatty Liver Disease) - s DM2, obezitou, dyslipidémií, arteriální hypertenzí, přetrvávajícími elevacemi ALT/AST a na náhodný nález steatózy (UZ/MR). V ambulanci se osvědčuje dvoukrokový postup: (1) jednoduchý krevní skórovací test (preferenčně FIB-4); (2) potvrzení rizika elastografií (transitorní elastografi /VCTE/, 2D Shear Wave elastografie/2D-SWE/, point Shear Wave elastografie /pSWE/) či v českém kontextu spíše hypoteticky i rozšířený neinvazivní Enhanced Liver Fibrosis Test ELF či MR elastografie – podle dostupnosti a klinických souvislostí. Guidelines EASL z roku 2021 podporují kombinaci krevních skóre a měření jaterní tuhosti k identifikaci pokročilé fibrózy a k prognostické stratifikaci u cACLD. FIB-4 je vhodné „první síto“; jeho prognostická hodnota je doložena napříč kohortami, ale výkon se mění s věkem. U osob starších 65 let klesá specificita při standardním dolním cut-offu 1,3 a je diskutován věkově upravený práh ~2,0, ačkoli novější data zpochybňují nutnost této úpravy. Výsledky FIB-4 je proto ve sporných případech potřeba potvrzení NIT druhé linie. U ≤35 let je přesnost nízká – FIB-4 má sloužit spíše k rychlému přesunu do kroků s elastografií. Výpovědní hodnota elastografických metod je závislá na kvalitě provedení. Standardy zahrnují lačnění, krátký klidový interval, mezižeberní přístup, výběr vhodné sondy a kontrolu kvality: pro transientní elastografii alespoň 10 validních měření u 2D-SWE pak 3–5 akvizic. Falešně zvýšené hodnoty lze očekávat při zánětu/cholestáze, městnání, po jídle či po zátěži; v případě VTCE u obézních pomůže XL sonda. V případě podezření na portální hypertenzi připouští poslední doporučení (Baveno VII) možnost vynechání screeningové gastroskopie a stanovení či vyloučení klinicky signifikantní portální hypertenze – gastroskopii lze vynechat při elastografických hodnotách tuhosti jater (LSM) <20 kPa a hodnota trombocytů > 150 × 10⁹/l; klinicky signifikantní portální hypertenzi lze pravděpodobně potvrdit při LSM ≥ 25 kPa. Tato pravidla zkracují cestu k nasazení neselektivní betablokátorů u vhodných nemocných a šetří potřebu endoskopii u nízce rizikových. Jaterní biopsie je indikována při nesouladu neinvazivních testů, při podezření na alternativní/překryvnou etiologii (AIH, cholestatické jednotky, hereditární choroby), u klinicko-laboratorního nesouladu a tam, kde výsledek zásadně mění léčebné rozhodnutí (např. výběr pacienta pro specifickou farmakoterapii MASH). Závěr: Praktický, dvoustupňový algoritmus (FIB-4 → elastografie) je proveditelný v ambulantním prostředí a bezpečně odliší většinu nízkorizikových od pacientů vyžadujících specializovanou péči. Biopsie zůstává cíleným nástrojem pro nejasné či rozhodující situace. Základní zdroje: EASL Clinical Practice Guidelines 2021 . Baveno VII 2021/2022; EASL–EASD–EASO Clinical Practice Guidelines on MASLD 2024.
MUDr. Jan Šťovíček Ph.D.
Absoloval I.lékařkou fakultu UK v Praze v roce 1997. Po několika letech strávených na interním oddělení Nemocnice Liberec nastoupil jako sekundární lékař na Interní kliniku 2.LF FN v Motole, kde působí dodnes. Vedle práce gastroenterologa se zaměřením především na oblast IBD se věnuje i výuce mediků. Zároveň působí v Klinice Restrial v Praze.
MUDr. Jan Šťovíček , Ph.D.1,
: Interní klinika FN v Motole; Klinika Restrial Praha 1
Infekce H. pylori patří k nejčastějším tématům, se kterým se privátní gastroenterolog setká. Pohledy na diagnostiku, indikace léčby i léčbu samotnou se během let změnily. Ve světě byla publikována řada doporučených postupů, které se ve svém přístupu k diagnostice a léčbě infekce liší. V Evropě se většinou řídíme podle konsensu Maastricht VI / Florence, který byl in extenso publikován v r. 2022 a v praxi se lze řídit i podle novějších amerických doporučení (ACG 2024). Mezi hlavní novinky patří: • Kdo by se měl léčit (indikace) V současné době je doporučeno léčit všechny pacienty s potvrzenou infekcí H. pylori, pokud nejsou kontraindikace. Zejména se jedná o pacienty s s peptickým vředem, MALT lymfomem, po resekci žaludku z důvodu karcinomu, pacienti s autoimunitní gastritidou, osoby s zvýšeným rizikem karcinomu žaludku apod. Není shoda, zda aktivně vyhledávat infekci v populaci (sceen and treat), v České republice takový přístup není zaveden ani diskutován. Není ani nutné testovat přítomnost infekce u všech pacientů, kteří podstupují endoskopické vyšetření. Nicméně v případě testování a pozitivního výsledku má následovat eradikační léčba a ověření jejího efektu s odstupem. Při neúspěšné léčbě je namístě opakování léčby, zvláště u jednoznačných indikací zmíněných výše. • Jak léčit Kvůli rostoucí rezistenci na klarithromycin (a dalším antibiotikům) se standardní trojkombinace (PPI + amoxicilin + klarithromycin) již nedoporučuje jako empirická léčba první volby v oblastech s vysokou rezistencí nebo pokud nebyla potvrzena citlivost. Čtyřkombinace (bismut + 2 antibiotika + protonový inhibitor) je většinou doporučení udávaná jako empirická léčba první volby. Jako nejčastěji doporučovanou léčbou druhé volby je trojkombinace bismutu, levofloxacinu a protonového inhibitoru. Tyto léčby se podávají 14 dní. Existuje řada režimů v případě selhání první či druhé empirické léčby, vždy by se před jejím podáním měla testovat citlivost na daná antibiotika (např. rifabutin). V určitých situacích lze využít i sekvenční léčbu (např. 10 dní celkem, prvních 5 dní: protonový inhibitor + amoxicilin; dalších 5 dní: protonový inhibitor + klarithromycin + Metronidazol), většinou jako léčbu druhé linie. • Kdy a jak testovat rezistenci na antibiotika? Vždy po selhání léčby (stačí selhání první léčby) a doporučuje se i před použitím klarithromycin-obsahujícího empirického režimu. K testu se používají mimo kultivaci i molekulární genotypové testy.
Abstract is not available
MUDr. Šťovíček Jan, Ph.D.
Absoloval I.lékařkou fakultu UK v Praze v roce 1997. Po několika letech strávených na interním oddělení Nemocnice Liberec nastoupil jako sekundární lékař na Interní kliniku 2.LF FN v Motole, kde působí dodnes. Vedle práce gastroenterologa se zaměřením především na oblast IBD se věnuje i výuce mediků. Zároveň působí v Klinice Restrial v Praze.
MUDr. Jan Šťovíček , Ph.D.1,
1
Abstract is not available
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., All rights reserved.
