XVII. CEREBROVASKULÁRNÍ SEMINÁŘ

Abstract

Budou prezentovány aktuální výsledky péče o pacienty s CMP.

Abstract

Úvod: Monitoring kvality zdravotní péče je zásadním předpokladem pro její zlepšování a efektivní řízení. Platforma RES-Q se již téměř deset let osvědčuje jako klíčový nástroj pro sledování kvality péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. V roce 2024 byla představena nová verze RES-Q, vybudovaná Health Management Institute (HMI), která přinesla zásadní technologický i obsahový posun. Metodologie: Nová platforma RES-Q umožnila plný přechod uživatelů ze staré verze a registraci mnoha dalších nemocnic po celém světě. Přibyly nové funkce, včetně EMS portálu pro měření efektivity přednemocniční péče a nástroje pro certifikaci nemocnic podle standardů World Stroke Organization (WSO). Mezi technologické novinky patří nástěnky (dashboardy) pro konzultanty Angels Initiative a pro EMS týmy, které umožňují efektivnější sledování aktivity a výkonu. Významnou inovací je také Discharge Report Composer – nástroj, který na základě uložených dat generuje propouštěcí zprávy ve volném textu, lokalizované do několika jazyků. Ve vývoji jsou také virtuální asistenti – jak pro lékaře (např. chatbot s okamžitými odpověďmi a AI-generovanými grafy), tak pro pacienty po CMP, kteří budou využívat senzory a dotazníky pro monitoraci zdravotního stavu a poskytnutí personalizovaných rad. Současně se vyvíjejí nástroje pro automatický import dat z propouštěcích zpráv, které usnadní a zrychlí zadávání dat do systému RES-Q bez nutnosti ručního přepisu. Výsledky: RES-Q dosáhl významného milníku – bylo do něj zadáno více než 1 milion pacientských záznamů. Do nové platformy je aktuálně zapojeno více než 2 000 nemocnic ze 83 zemí, včetně tak vzdálených států jako Antigua a Barbuda či Papua Nová Guinea. EMS portál využívá 372 záchranných služeb ve 38 zemích. Za posledních 12 měsíců bylo prostřednictvím RES-Q uděleno 1 906 ESO/WSO Angels Awards a 33 EMS Awards. Závěr: RES-Q dynamicky roste nejen počtem zapojených institucí a zaznamenaných pacientů, ale i rozsahem dostupných funkcí. V blízké době bude spuštěna rehabilitační sekce RES-Q, umožňující přechod uživatelů ze staré platformy. Pokračuje vývoj nástrojů podporujících digitalizaci zdravotnictví a personalizovanou péči, čímž RES-Q posiluje svou roli jako globální platforma pro zlepšování kvality péče o pacienty s CMP.

Abstract

Abstract is not available

Handout

Abstract

Abstract is not available

Handout

Abstract

Abstract is not available

Abstract

Abstract is not available

Abstract

Abstract is not available

Abstract

Výsledky randomizovaných klinických studií (RCT) prokázaly účinnost a bezpečnost tenekteplázy (TNK) v léčbě akutního mozkového infarktu. Důkazy pro použití TNK v dávce 0,25 mg/kg v časovém okně do 4,5 hodiny byly robustní a signifikantní, proto je tato léčba v současné době součástí běžné klinické praxe. Máme dnes dostatek důkazů o použití TNK mimo standardní časové okno? Interpretace RCT pro použití TNK v prodlouženém časovém okně je zatím relativně zdrženlivá, protože ve studiích se jednalo o rozdílná časová okna a použití různých zobrazovacích metod. Nicméně metaanalýzy RCT přinesly důkazy, že bezpečnostní profil TNK byl srovnatelný s alteplázou i v prodlouženém časovém okně a naznačily přínos ke zlepšení funkčního stavu.

Abstract

V přednášce jsou prezentována aktuální platná mezinárodní doporučení managementu spontánních intracerebrálních hemoragií.

Handout

Abstract

Úvod a cíle: Pravidelné a precizní hodnocení definovaných indikátorů kvality je klíčové pro další zlepšování jak technických, tak klinických výsledků mechanické trombektomie (MT) pro akutní ischemickou cévní mozkovou příhodu (iCMP). Česká republika se v posledních letech opakovaně řádí mezi evropské země s nejvyšším počtem provedených MT na počet obyvatel. Cílem práce bylo posoudit aktuální technické a klinické výsledky MT v českých centrech a srovnat je s výsledky předchozích analýz v letech 2016 a 2019. Soubor a metodika: V roce 2023 byla v ČR organizována prospektivní multicentrická studie METRICS II (Mechanical Thrombectomy Quality Indicators Study in Czech Stroke Centers). Všechna participující centra sbírala technická a klinická data vč. definovaných indikátorů kvality a celkové výsledky byly následně srovnány s výsledky z roku 2016 a 2019. Výsledky: Studie METRICS II se účastnilo 11 z celkem 15 dedikovaných center v ČR. Do analýzy bylo zařazeno celkem 1312 (51,5 % mužů, průměrný věk 70,9 ± 12,7 let) pacientů. Rekanalizace (TICI 2b-3) byla dosažena u 87,1 % pacientů a 41,5 % pacientů dosáhlo dobrého 3měsíčního klinického výsledku (mRS 0-2). Ve srovnání s lety 2016 a 2019 došlo ke zkrácení intervalu „vznik iCMP – punkce třísla“ (192 vs. 181 vs. 170 min; p<0,0001) a „vznik iCMP – maximální dosažená rekanalizace“ (240 vs. 229 vs. 210 min; p<0,0001) a intervalu „punkce třísla – maximální rekanalizace (42 vs. 35 vs. 34 min; p<0,0001) a bylo dosaženo častěji rekanalizace (TICI 2b-3) (81,7 vs. 83,5 vs. 87,1 %; p-0,002). Závěr: Národní srovnání výsledků mezi lety 2016, 2019 a 2023 ukázalo zlepšení v klíčových časových intervalech. Dosažené výsledky studie METRICS II za rok 2023 dokumentují velmi vysokou kvalitu poskytované péče v českých centrech.

Abstract

Abstract is not available

Abstract

Intravenózní trombolýza (IVT) je v SPC a v doporučených postupech kontraindikována u pacientů užívajících antikoagulační léčbu v terapeutických dávkách. Při warfarinizaci je hranicí INR 1,7, při užívání nefrakcionovaného nebo frakcionovaného (LMWH) heparinu lze IVT podat v případě tzv. preventivních dávek. Rovněž užívání DOAC je považováno za kontraindikaci v podání IVT. V tomto sdělení uvedeme literární a vlastní zkušenosti s podáním IVT po neutralizaci antikoagulačního efektu heparinu, LMWH nebo Warfarinu. Dále uvedeme rozšiřující se evidenci podání IVT u pacientů užívajících DOACs. Navrhneme možnosti postupu v těchto klinických situacích, a vyzveme k prospektivnímu sběru pacientů, u kterých i přes užívanou antikoagulaci byla v ČR IVT podána.

Abstract

Úvod: Tenektepláza (TNK) se v posledních letech stává alternativou k altepláze v léčbě akutní ischemické cévní mozkové příhody (CMP). Cílem této studie je zhodnotit reálné výsledky pacientů léčených TNK a popsat její postupnou implementaci do klinické praxe v České republice. Metodologie: Byla analyzována data z registru kvality péče RES-Q, zahrnující 12 268 pacientů léčených alteplázou a 465 pacientů léčených TNK. Hlavním sledovaným výstupem byl stav pacientů po 3 měsících (mRS 0–1). Pro zohlednění chybějících dat byla použita vícenásobná imputace (20 datasetů). Výsledky: Podíl chybějících údajů o 3měsíčním mRS byl významně vyšší u pacientů léčených TNK (71,2 %) oproti pacientům léčeným alteplázou (35,2 %; p < 2,2×10⁻¹⁶). Multivariační analýza ukázala, že léčba TNK byla nezávislým prediktorem vyšší míry chybějících dat (OR 4,67; 95% CI 3,81–5,75; p < 0,001), což lze přičíst nedávnému zavedení této léčby v praxi. Po vícenásobné imputaci nebyl nalezen statisticky významný rozdíl ve výsledcích mezi TNK a alteplázou (OR 0,84; 95% CI 0,57–1,25; p = 0,40). Významnými prediktory horšího funkčního výsledku byly vyšší věk (OR 0,95; p < 0,001) a vyšší vstupní NIHSS skóre (OR 0,87; p < 0,001). Závěr: První reálné zkušenosti z České republiky ukazují, že výsledky léčby TNK jsou srovnatelné s alteplázou. Významný podíl chybějících dat u pacientů léčených TNK odráží její postupné zavádění do rutinní praxe. Důraz na systematické sledování výstupů je nezbytný pro další hodnocení účinnosti a bezpečnosti TNK v běžné klinické praxi.

Abstract

Sdělení shruuje dosavadní poznatky o dyslipidemii a hypolipidemikách. S důrazem na jejich farmakologickou terapii. Část sdělení řeší i nefarmakologické ovlivňování hladiny lipidů v krvi.

Abstract

Pokládáme-li si otázku, zda je spánková apnoe jako možný rizikový faktor pro vznik CMP, tak ano. Jedná se o velmi závažný stav, při kterém dochází k poruchám dýchání ve spánku, vyznačujícím se opakovanými zástavami dechu a nedostatkem kyslíku v těle, což vede ke zvýšení kardiovaskulárního rizika. Už jen skutečnost, že je lidské tělo opakovaně bez kyslíku je samotná odpověď.

Abstract

Zapojení dobrovolníků do činnosti v oblasti péče o pacienty po prodělané cévní mozkové příhodě umožňuje plynulé předávání pacienta po náročné intenzivní, standardní a rehabilitační péči do jeho vlastního domácího prostředí. Dobře proškolený dobrovolník je nenahraditelným partnerem pacienta, zdravotníka i celé, onemocněním zasažené, rodiny. Dobrovolník se pacientovi věnuje během hospitalizace, a pokud dojde ke vzájemnému propojení, může mu být nápomocen i v jeho domácím prostředí, při adaptaci na změny, které mu do života vnesla CMP. V ideálním případě se očekává znovuzapojení pacienta do běžného života, znovunabytí své životní role. Dobrovolník může být pacientovi průvodcem v běžných činnostech (nákup, návštěva rehabilitace, procházka), svou oporou pomáhá prolomit obavy z reakcí v okolí a zároveň může pacientovi připomínat režimová opatření. S tím souvisí minimalizace rizik, které by vedly k opakování CMP. Rádi bychom se podělili o zkušenosti Neurologické kliniky FN Plzeň, kde již 1,5 roku dobrovolníky do péče o naše pacienty zapojujeme a informovali o Projektu MZČR Dobrovolnická činnost o pacienty s CMP.

Abstract

Virtuální realita (VR) se objevuje ve všech oblastech běžného života. Na Neurologické klinice FN Plzeň ji používáme již 1,5 roku. V našem Iktovém centru je součástí péče o pacienty s CMP. S její pomocí chceme docílit zlepšení motoriky, rovnováhy, prostorové orientace a řeči a tím zvýšit celkovou soběstačnost pacienta. Náš příspěvek se věnuje přínosu VR v procesu neurorehabilitace u konkrétního pacienta. Chceme ukázat, jak důležitou roli v něm hraje správná motivace a následná spolupráce pacienta. Rádi bychom se podělili o naše zkušenosti s využitím VR.

Abstract

Příspěvek ve stručnosti shrnuje projekt MZ ČR o práci dobrovolníků v Iktových centrech ČR.

Abstract

Cerebrální amyloidní angiopatie – kazuistika Kremerová T., Erbenová A. Cerebrální amyloidní angiopatie (CAA) je mikroangiopatie charakterizovaná progresivním ukládáním β-amyloidu ve stěnách mozkových cév, která přispívá k intracerebrálním krvácení, kognitivním poklesem a dalšími klinickými projevy. Součástí prezentace je i kazuistika pacientky, u které je popisován postupný vývoj onemocnění na základě opakovaných hospitalizacích. Závěrem je i otevřena otázka náročnosti péče o pacienta s CAA, jak pro zdravotnický personál, tak i pro blízké osoby pečující v domácím prostředí.

Abstract

Prezentace se zaměřuje na význam psychosociální intervence a aktivizace pacienta v průběhu rekonvalescence po cévní mozkové příhodě (CMP). Představí klíčové souvislosti mezi neuroplasticitou, emocemi a motivací pacienta a jejich vliv na efektivitu léčby. Zvláštní důraz je kladen na roli zdravotní sestry v aktivizaci, podpoře samostatnosti a komunikaci s pacientem i jeho rodinou. Cílem je ukázat, jak psychosociální přístup a včasná rehabilitace významně ovlivňují nejen fyzické zotavení, ale i kvalitu života pacienta po CMP.

Abstract

Abstract is not available

Abstract

V přednášce jsou prezentována aktuální platná česká národní doporučení pro sekundární prevenci u symptomatických stenóz karotid a intrakraniálních tepen a asymptomatických stenóz přívodných mozkových a intrakraniálních tepen.

Handout

Abstract

Otevřené foramen ovale (PFO) je častým nálezem u mladších pacientů s kryptogenní ischemickou cévní mozkovou příhodou (CMP). Mezi možné mechanismy vzniku CMP patří paradoxní embolizace skrze PFO, tvorba trombu přímo v oblasti defektu a případně poruchy srdečního rytmu. V prezentaci zazní souhrn doporučených postupů Evropské organizace pro cévní mozkové příhody (ESO) z roku 2024, které poskytují oporu pro diagnostiku, léčbu a dlouhodobý management CMP spojené s PFO. Doporučeno je zvážit uzávěr PFO u pacientů ve věku 18–60 let s kryptogenní CMP, pokud nebyla nalezena jiná pravděpodobná příčina. Největší benefit z uzávěru mají pacienti s velkým pravolevým zkratem a současně s aneurysmatem septa síní. Diagnosticky je za nejcitlivější metodu považováno kontrastní transkraniální dopplerovské vyšetření, přestože transesofageální echokardiografie zůstává referenční metodou. Uzávěr PFO je doprovázen nižším rizikem recidivy CMP, avšak vyšším výskytem fibrilace síní, zejména krátce po zákroku. U pacientů s nízkou pravděpodobností kauzality PFO k CMP podle klasifikace PASCAL se uzávěr nedoporučuje. Antikoagulační léčba se obecně nepreferuje, pokud není indikována z jiných důvodů.

Abstract

Abstract is not available

Abstract

Abstract is not available

Handout

Abstract

Hyperkoagulační stavy, antifosfolipidový syndrom, autoimunitní vaskulitidy, infekční vaskulitidy, vaskulitidy spojené s nádory, fibromuskulární dysplazie a karotický web představují vzácnější, ale klinicky významné příčiny cévní mozkové příhody (CMP), zejména u mladší populace. Tyto stavy zvyšují riziko CMP prostřednictvím různých mechanismů zahrnujících arteriální a žilní trombózu, zánětlivé postižení cév nebo embolizaci. Hyperkoagulační stavy (trombofilie) predisponují k žilní i arteriální trombóze. Riziko CMP vzniká buď přímo arteriální trombózou, nebo paradoxní embolizací přes PFO. Mezi důležité faktory patří mutace protrombin 20210A, rezistence na aktivovaný protein C, zvýšení faktoru VIII, deficit proteinu C, proteinu S a antitrombinu III. U těchto stavů je indikována antiagregační léčba ( úroveň důkazu: IIa C LD). Antifosfolipidový syndrom je definován opakovanou přítomností antifosfolipidových protilátek a klinickými projevy trombóz či komplikací těhotenství. Při izolovaném nálezu protilátek bez splnění klinických kritérií je indikována antiagregace (I B), při prokázaném syndromu pak warfarin s cílovým INR 2–3, případně >3 dle rizika trombózy vs. krvácení (IIa B). Rivaroxaban není doporučen (III B). Autoimunitní vaskulitidy (např. obrovskobuněčná arteritida, primární CNS vaskulitida) představují vzácnou příčinu CMP u mladších pacientů. Léčba zahrnuje vysoké dávky kortikoidů, případně metotrexat nebo tocilizumab (I B-NR, IIa B-NR). U primární CNS vaskulitidy se podávají kortikoidy a imunosupresiva (IIa B). Infekční vaskulitidy, např. při infekci VZV, HIV, syfilis, tuberkulóze či kryptokokóze, mohou způsobit CMP přímým zánětem mozkových tepen nebo sekundárně. Léčba infekce podle etiologie snižuje riziko CMP (I B-NR), u HIV vaskulopatie se doporučuje HAART a aspirin (IIa C-LD). Vaskulitidy spojené s nádory zahrnují např. intravaskulární lymfom či lymfomatoidní granulomatózu, kdy léčba základního maligního onemocnění snižuje riziko recidivy CMP. Fibromuskulární dysplazie (FMD) a karotický web představují neaterosklerotické příčiny CMP. FMD postihuje především ženy a může vést k stenóze, disekci nebo tromboembolii. Karotický web je variantou FMD a častou příčinou ischemie u mladých pacientů do 65 let. Léčba zahrnuje obecnou cévní prevenci a antiagregační terapii (I B/C LD), při recidivách zvažujeme angioplastiku či stenting (IIb C LD). Tyto stavy vyžadují multidisciplinární přístup zahrnující neurologii, hematologii, revmatologii, infekční lékařství a intervenční radiologii. Správná diagnostika a individualizovaná léčba může významně snížit riziko rekurence CMP.

Abstract

Včasné a správné stanovení příčiny ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) nebo transitorní ischemické ataky (TIA) je klíčové pro účinnou sekundární prevenci. Mezi nejčastější příčiny patří aterosklerotické (AS) postižení přívodných a mozkových tepen ve formě makro nebo mikronagiopatie. Pro prevenci je tedy velmi důležité ovlivnění rizikových faktorů AS, přičemž diabetes mellitus 2. typu (DM2) a hyperlipidémie (HLP) jsou jedny z nevýznamnějších. Pacienti s DM2 přibližně 2x vyšší riziko vzniku iCMP oproti pacientům bez DM2 a toto riziko se navíc zvyšuje také v závislosti na délce trvání a míře kompenzace DM2. Riziko vzniku iktu u diabetiků pak dále zvyšuje také přítomnost dalších cévních rizikových faktorů jako je např. hypertenze, obezita, hyperlipidémie a kouření. Přítomnost DM2, zvláště špatně kompenzovaného a spojeného s hyperglykémií, vede k poškození přívodných a mozkových tepen ve formě makro- a mikro-angiopatie. V sek. prevenci je důležitá nejen správná dlouhodobá kompenzace DM2, ale také ovlivnění patofyziologických procesů souvisejících s rozvojem AS poškození tepen. To umožňuje nová generace antidiabetik, zejména agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid (GLP-1 RA). Pacienti po iCMP/TIA mají velmi vysoké kardiovaskulární (KV) riziko, a proto je u nich doporučeno v rámci sekundární prevence dosáhnout alespoň 50 % snížení hladiny LDL-cholesterolu (LDL-c) a současně dosáhnout hodnoty LDL-c pod 1,4 mmol/l. V současné době již máme k dispozici léky, které dokáží velmi rychle snížit hodnoty LDL-c na požadované hodnoty. Jejich použití u pacientů po iCMP/TIA představuje jedno z klíčových opatření v rámci efektivní sekundární prevence.

Abstract

Abstract is not available

Abstract

Abstract is not available

Handout

Abstract

Abstract is not available

Abstract

Abstract is not available

Abstract

Úvod: Schopnost komunikace je základním předpokladem pro efektivní poskytování ošetřovatelské péče. U pacientů s poruchami verbální komunikace, jako jsou mutismus a afázie, však běžná verbální interakce selhává. Tyto poruchy mohou být způsobeny neurologickým onemocněním (např. cévní mozková příhoda, traumatické poranění mozku) nebo psychickými faktory. V takových případech hraje sestra klíčovou roli v zajištění srozumitelné a empatické komunikace pomocí neverbálních prostředků. Cílem této práce je popsat, jakými způsoby může sestra efektivně komunikovat s pacienty s mutismem a afázií a jak tato komunikace ovlivňuje kvalitu péče a psychickou pohodu pacienta. Metodika: Práce je zpracována jako kvalitativní kazuistická studie zaměřená na pacienty s poruchou verbální komunikace po cévní mozkové příhodě. Byly analyzovány tři konkrétní případy pacientů s různými typy postižení – expresivní afázie, globální afázie a psychogenní mutismus. U každého pacienta byl sledován průběh komunikace během hospitalizace, reakce na různé formy neverbální a alternativní komunikace a vliv těchto přístupů na jejich spolupráci, orientaci a psychický stav. Data byla získána přímým pozorováním interakcí pacienta s okolím a doplněna rozhovory s pacienty (tam, kde to bylo možné) a analýzou zdravotnické dokumentace. Součástí metodiky byla i literární rešerše zaměřená na nefarmakologické intervence, které podporují komunikaci u osob s afázií a mutismem. Výsledky: Z analýzy vyplynulo, že nejefektivnější formou komunikace v těchto případech je kombinace alternativních a augmentativních způsobů komunikace (např. piktogramy, tabulky s písmeny, gestikulace, dotek, mimika) s důrazem na individuální potřeby pacienta. Dále se ukázalo, že klíčovým faktorem pro úspěšnou komunikaci je vytvoření vztahu důvěry mezi pacientem a sestrou, časová flexibilita a schopnost empatie. Sestry rovněž uváděly, že je velmi přínosné školení v oblasti komunikačních dovedností s neverbálními pacienty, které však často v praxi chybí. Závěr: Pacienti s afázií a mutismem vyžadují specifický přístup, který přesahuje běžnou ošetřovatelskou rutinu. Sestra zde nepůsobí pouze jako poskytovatel péče, ale i jako prostředník mezi pacientem a okolním světem. Neverbální komunikace se tak stává zásadním nástrojem pro zachování lidské důstojnosti pacienta a jeho aktivní účasti na péči. Výsledky této práce poukazují na nutnost systematického vzdělávání sester v oblasti alternativní komunikace a na důležitost multidisciplinární spolupráce při tvorbě individualizovaných plánů péče.

Abstract

Úvod Cévní mozková příhoda (CMP) představuje závažný akutní neurologický stav vyžadující rychlou diagnostiku a cílenou terapii. Tato kazuistika popisuje případ opakované intravenózní trombolýzy u sanitářky Neurologického oddělení, u níž došlo k recidivě ischemické CMP v krátkém časovém intervalu. Metodika Pacientka (žena,41 let) byla 29.5.2024 primárně vyšetřena v KCC MNUL pro těžkou poruchu hybnosti pravostranných končetin, motání hlavy a poruchu řeči nezjištěného data (wakeup-stroke). Už v noci měla pocit brnění pravostranných končetin. Na CT/CT angiografii nebyla popsána žádná akutní patologie, pouze zúžení horní mozečkové tepny, bez uzávěru velké mozkové cévy. Neurologicky patrna středně těžká pravostranná hemiparéza, pravostranné parestezie, lehká dysartrie, nystagmus, dysestezie pravé tváře a vertigo. Byla podána intravenózní trombolýza a pacientka hospitalizována na JIPu. Zde došlo přechodně ke zlepšení, nicméně poté opětovně náhle progredovala paréza PHK do těžké, těžká dysartrie, zhoršen nystagmus a vertigo. Na CT angiografii nebyla patrna žádná patologie, na MRDW vyšetření potvrzena akutní ischemie prodloužené míchy vlevo, po zvážení risk/benefit a souhlasu pacientky byla podána pokračující intravenózní trombolýza, na té došlo opětovně ke zlepšení nálezu. Následující den přeložena na neurologické oddělení. Zahájena intenzivní rehabilitace, logopedie, ergoterapie a rehabilitační ošetřovatelství. Dvanáctý den přeložena na rehabilitační oddělení. Výsledky Na Rehabilitačním oddělení probíhala komplexní rehabilitace se zaměřením na pravostranné končetiny, vertikalizace a chůze zpočátku s 1FH a osmičkovým tahem, postupně již bez kompenzačních pomůcek, postupně zlepšována stabilita, mírné oslabení pravostranných končetin trvá zejména akrálně na PHK s poruchou jemné motoriky, na PDK rozvoj mírné spasticity. Přetrvává frustní dysartrie. Po roce funkčně bez jasnějších projevů spasticity, analyticky je mírná spasticita v oblasti lýtkového svalu, a na horní končetině pak jen flexorů prstů. Od 1.7.2025 pacientka žádá o přestup z Neurologického oddělení na oddělení sterilizace a vrací se do pracovního procesu. Závěr V prezentaci je analyzován průběh akutní hospitalizační péče, včetně rozhodovacího procesu ohledně opakované trombolytické léčby, jejího efektu a klinického výsledku. Dále je popsán průběh komplexní neurorehabilitace, zahrnující motorickou i kognitivní složku, se zvláštním důrazem na logopedickou intervenci. Kazuistika rovněž reflektuje psychosociální aspekty rekonvalescence, motivaci pacientky a problematiku reintegrace do profesního a osobního života. Podtrhuje význam mezioborové spolupráce, individuálního přístupu a včasně zahájené rehabilitace u pacientů po CMP, zejména v případech s opakovanou trombolytickou léčbou.

Abstract

Katetrizace močového měchýře je v klinické praxi běžně prováděný výkon, který však může vést k řadě závažných komplikací. Mezi nejčastější a klinicky nejvýznamnější komplikaci patří infekce močových cest. Méně známou, avšak stejně závažnou komplikací je diskomfort močového měchýře související s močovým katétrem (Catheter-Related Bladder Discomfort, CRBD), která se vyskytuje přibližně u 47–90 % katetrizovaných pacientů. CRBD je charakterizovaný urgencí, bolestí v suprapubické a penilní oblasti a nutkáním na močení navzdory přítomnosti močového katétru. Tyto symptomy mohou dále vést k agitaci, poruchám spánku, zvýšenému riziku extrakce katétru a v konečném důsledku i k prodloužení hospitalizace. Přestože má CRBD významný negativní dopad na kvalitu života pacientů, není v české odborné praxi příliš známy a zůstává často přehlížen. Tento příspěvek se proto zaměřuje na základní etiopatogenezi CRBD, možnosti jeho prevence, diagnostiku, ošetřovatelské intervence a komplexní management.

Abstract

Ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) představují závažný zdravotní i společenský problém s vysokou morbiditou a mortalitou, tvořící přibližně 88 % všech cévních mozkových příhod. V České republice je jejich incidence odhadována na 211 případů na 100 000 obyvatel ročně, s prevalencí přibližně 240 000 pacientů. iCMP je třetí nejčastější příčinou úmrtí a zároveň nejčastější příčinou trvalé invalidity. Onemocnění se často objevuje náhle, bez varovných příznaků, a zásadně ovlivňuje kvalitu života i osobní identitu pacienta. V posledním desetiletí došlo k významnému pokroku v léčbě, přesto však až 30 % pacientů v prvním roce umírá. Péče o pacienty s iCMP zahrnuje široké spektrum přístupů – od plné neurointenzivní péče přes neredukovanou, nerozšiřovanou a redukovanou terapii až po základní (bazální) a paliativní péči. Paliativní přístup se ukazuje jako klíčový v pokročilých fázích onemocnění, kdy cílem již není léčba, ale zajištění důstojného konce života. Prognózu ovlivňuje řada klinických faktorů, včetně věku, komorbidit, závažnosti iktu, dysfagie či přítomnosti kognitivních a motorických deficitů. Péče by měla být komplexní, individualizovaná a orientovaná na potřeby pacienta i jeho rodiny, s důrazem na multidisciplinární přístup, komunikaci a etické aspekty rozhodování.

Abstract

Cévní mozková příhoda (CMP) je jednou z nejčastějších příčin dlouhodobé invalidity a její důsledky zasahují do mnoha oblastí neurologických funkcí, včetně zraku. Zrakové poruchy po CMP jsou méně známou, ale klinicky významnou komplikací, která zásadně ovlivňuje kvalitu života pacientů a jejich soběstačnost. Tato přednáška se zaměřuje na nejčastější typy zrakových poruch vznikajících v důsledku CMP, jejich diagnostiku, klinický obraz a možnosti rehabilitace. Přednáška nabídne také kazuistiku z praxe a přehled současných doporučení pro multidisciplinární přístup v péči o pacienty se zrakovým deficitem po prodělané CMP.

Abstract

Klinické projevy mozkové mrtvice jsou rozmanité, vznikají náhle mnohokrát z plného zdraví. Projevy jsou závislé na rozsahu a lokalizaci postižení mozkové tkáně. Nejčastěji se jedná o poruchy citlivosti a hybnosti jedné poloviny těla, poruchy řeči charakteru vyjadřování či porozumění anebo kombinovaně, eventuálně až s úplnou ztrátou schopnosti komunikace (globální fatická porucha), závratě, poruchy rovnováhy a koordinace pohybů či poruchy zraku, problémy se čtením či psaním, změny chování a nálad. Za určitých okolností může být taktéž přítomna silná bolest hlavy doprovázená nevolností se zvracením. Naše kazuistika pojednává strastiplném ověření totožnosti pacientky, která se do naší péče dostala pro náhle vzniklou těžkou poruchu hybnosti pravostranných končetin a globální fatickou poruchou, pro kterou nebylo možno identitu zjistit přímo od ní. Příčinou těžkého postižení bylo hypertonické krvácení lokalizované v oblasti bazálních ganglií a thalamu vlevo.

Abstract

Abstract is not available

Handout

Abstract

Abstract is not available

Handout

Abstract

Recentní studie s pacienty indikovanými ke karotické endarterektomii, včetně studie SONOBIRDIE, přinesly nové výsledky, které vedou k potřebě aktualizovat doporučení pro indikaci a provedení karotické endarterektomie. Z těchto důvodů byla vytvořena sada otázek řešiteli studie SONOBIRDIE, na které by nová česká doporučení měla přinést odpovědi. Jedná se otázky z oblasti indikace karotické endarterektomie, faktorů ovlivňujících periprocedurální riziko, timingu výkonu, současného provedení CABG, srovnání s karotickým stentingem, požadavky na pracoviště, přípravy před operací, provedení výkonu a následné léčby po operaci. V příspěvku budou prezentovány jednotlivé otázky, výsledky systematické review s návrhem dalšího postupu.

Handout

Abstract

Abstract is not available