Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Úvod: Stroke mimics (SM) – klinické stavy imitující příznaky akutní cévní mozkové příhody (CMP) – představují závažnou diagnostickou výzvu, zejména v akutní fázi onemocnění. Nesprávná diagnóza může vést k neindikované trombolytické léčbě a neefektivnímu využívání zdravotnických kapacit. Cílem této práce bylo identifikovat prediktivní faktory v akutní fázi onemocnění pro rozlišení SM od ischemické CMP Metodika: Do prospektivní multicentrické observační analýzy byli zařazeni pacienti přijatí s podezřením na CMP ve FN Ostrava a N České Budějovice mezi červnem 2023 a květnem 2024. Zařazeni byli pouze pacienti s definitivní diagnózou ischemické CMP nebo SM. Diagnóza SM byla stanovena na základě klinického vývoje, neurozobrazovacích metod včetně následné NCCT nebo magnetické rezonance a potvrzena cévním neurologem. Analyzovány byly následné parametry: věk, pohlaví, anamnéza epilepsie, migrény, psychiatrického onemocnění, kognitivní porucha , hypertenze, DM , FS ,vstupní NIHSS skóre, typ neurologického deficitu, porucha vědomí , NCCT, CTA , CTP (Brainomix e-Stroke verze 10.1).Statistika: explorativní vícenásobná logistická regrese anamnestických klinických a radiologických parametrů pro predikci SM, míra diagnostické přesnosti (senzitivita , specificita , PPV , NPV ) multimodálního CT vyšetření . Výsledky: Z celkového počtu 790 pacientů (medián věku 75 let, 45, % žen) mělo 66,0 % diagnózu iCMP, 8,6 % TIA a 25,4 % SM. Nejčastější příčinou SM byl epileptický záchvat. (31,7 % ze všech SM). Vyhodnocení diagnostické přesnosti multimodálního CT ukázalo, že kombinace NCCT a CTA dosahuje při rozlišení CMP vs. SM senzitivity 64,5 % a specificity 94,5 %, zatímco plné multimodální CT (včetně CTP) dosáhlo senzitivity 74,5 % a specificity 90,5 %. Analýza prediktivních faktorů pomocí logistické regrese ukázala, že přítomnost epilepsie v anamnéze (p < 0,001) a nižší NIHSS při přijetí (p = 0,014) byly signifikantně asociovány s diagnózou SM. Závěr: Žádný jednotlivý klinický nebo anamnestický parametr neposkytuje dostatečnou jistotu pro spolehlivou diagnózu stroke mimics. Naopak, kombinace anamnestických dat (zejména anamnéza epilepsie), klinického obrazu a výsledků multimodálního CT v akutní fázi onemocnění významně zvyšuje diagnostickou přesnost SM versus iCMP. Výsledky významně podporují rutinní použití CTP ve stroke protokolech a důsledné pátrání po epilepsii v anamnéze u všech pacientů s podezřením na akutní CMP. Podpořeno Ministerstvem zdravotnictví ČR (NU23-04-00336) a LRI CZECRIN (LM2023049). Všichni autoři deklarují žádný konflikt zájmů.
Prof. MUDr. Michal Bar Ph.D.
Prof. MUDr. Michal Bar Ph.D. FESO je přednosta neurologické kliniky Fakultní nemocnice a LF OU v Ostravě. Je místopředseda ČNS JEP , členem výboru CV sekce. Je autorem nebo spoluautorem 77 publikací v časopise s IF s 860 citacemi . Jeho citační index je 18.
K. Dvorníková 1, 2, , V. Kunešová 2, 3, , S. Večerková 2, S. Ostrý 4, P. Novobilský 2, L. Bártová 4, L. Machová 2, A. Kondé 5, J. Lichá 1, K. Janotová 4, M. Reiser 4, T. Jonszta 2, J. Havelka 2, O. Volný 1, 2, , M. Bar 1, 2, ,
Neurologická klinika Fakultní nemocnice v Ostravě, Ostrava, Česká republika 1
Katedra klinických neurověd a ústav zobrazovacích metod, Lékařská fakulta Ostravské univerzity, Česká republika 2
Cerebrovaskulární výzkumný program, Mezinárodní centrum klinických studií, Fakultní nemocnice u sv. Anny a LF MU, Brno, Česká republika 3
Nemocnice v Českých Budějovicích a.s., České Budějovice, Česká republika 4
Katedra aplikované matematiky, Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB – Technická univerzita Ostrava, Ostrava, Česká republika 5
Abstrakt není k dispozici
Mgr. Petra Amchová Ph.D.
Životopis není k dispozici
Mgr. Petra Amchová , Ph.D.1, Prof. MUDr. Robert Mikulík , Ph.D.1, Prof. MUDr. Michal Bar , Ph.D.2, Prof. MUDr. Roman Herzig , Ph.D., FESO, FEAN5, MUDr. Svatopluk Ostrý 3, MUDr. Dagmar Součková 4,
International Clinical Research Center, St Anne's University Hospital, Brno, Czech Republic. 1
University Hospital Ostrava, Department of Neurology, Ostrava, Czech Republic 2
České Budějovice Hospital, Department of Neurology, České Budějovice, Czech Republic 3
Na Homolce Hospital, Department of Neurology, Prague, Czech Republic 4
University Hospital Hradec Králové, Department of Neurology, Hradec Králové, Czech Republic 5
Budou prezentovány aktuální výsledky péče o pacienty s CMP.
doc. MUDr. Aleš Tomek Ph.D., FESO
doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO je absolventem 2. lékařské fakulty UK. Aktuálně je předsedou výboru Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP a jeho hlavním zájmem je optimalizace organizace iktové péče v ČR na základě monitoringu kvality péče.
Aleš Tomek 1,
Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP 1
Úvod: Monitoring kvality zdravotní péče je zásadním předpokladem pro její zlepšování a efektivní řízení. Platforma RES-Q se již téměř deset let osvědčuje jako klíčový nástroj pro sledování kvality péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. V roce 2024 byla představena nová verze RES-Q, vybudovaná Health Management Institute (HMI), která přinesla zásadní technologický i obsahový posun. Metodologie: Nová platforma RES-Q umožnila plný přechod uživatelů ze staré verze a registraci mnoha dalších nemocnic po celém světě. Přibyly nové funkce, včetně EMS portálu pro měření efektivity přednemocniční péče a nástroje pro certifikaci nemocnic podle standardů World Stroke Organization (WSO). Mezi technologické novinky patří nástěnky (dashboardy) pro konzultanty Angels Initiative a pro EMS týmy, které umožňují efektivnější sledování aktivity a výkonu. Významnou inovací je také Discharge Report Composer – nástroj, který na základě uložených dat generuje propouštěcí zprávy ve volném textu, lokalizované do několika jazyků. Ve vývoji jsou také virtuální asistenti – jak pro lékaře (např. chatbot s okamžitými odpověďmi a AI-generovanými grafy), tak pro pacienty po CMP, kteří budou využívat senzory a dotazníky pro monitoraci zdravotního stavu a poskytnutí personalizovaných rad. Současně se vyvíjejí nástroje pro automatický import dat z propouštěcích zpráv, které usnadní a zrychlí zadávání dat do systému RES-Q bez nutnosti ručního přepisu. Výsledky: RES-Q dosáhl významného milníku – bylo do něj zadáno více než 1 milion pacientských záznamů. Do nové platformy je aktuálně zapojeno více než 2 000 nemocnic ze 83 zemí, včetně tak vzdálených států jako Antigua a Barbuda či Papua Nová Guinea. EMS portál využívá 372 záchranných služeb ve 38 zemích. Za posledních 12 měsíců bylo prostřednictvím RES-Q uděleno 1 906 ESO/WSO Angels Awards a 33 EMS Awards. Závěr: RES-Q dynamicky roste nejen počtem zapojených institucí a zaznamenaných pacientů, ale i rozsahem dostupných funkcí. V blízké době bude spuštěna rehabilitační sekce RES-Q, umožňující přechod uživatelů ze staré platformy. Pokračuje vývoj nástrojů podporujících digitalizaci zdravotnictví a personalizovanou péči, čímž RES-Q posiluje svou roli jako globální platforma pro zlepšování kvality péče o pacienty s CMP.
prof. MUDr. Robert Mikulík Ph.D.
Prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D.
VZDĚLÁNÍ A AKADEMICKÉ KVALIFIKACE
2018 Profesor Masarykova univerzita, Česká republika (Neurologie)
2011 Docent Masarykova univerzita, Česká republika (Neurologie)
2007 Ph.D. Masarykova univerzita, Česká republika (Neurologie)
2000 Atestace II. stupně (Neurologie), Masarykova univerzita, Česká republika
1997 Atestace I. stupně (Neurologie), Masarykova univerzita, Česká republika
1994 MUDr. Masarykova univerzita, Česká republika
ČLENSTVÍ V ORGANIZACÍCH
Světová iktová organizace (World Stroke Organization) – člen
Osvětový výbor Světové iktové organizace (World Stroke Organization Campaign Committee) - člen
Evropská iktová organizace (European Stroke Organisation - ESO) - člen
Výkonná rada Evropské iktové organizace (Executive Commitee of ESO) – bývalé členství
Výbor pro výuku iktových simulací při ESO (Simulation Education Committee of ESO) – člen
Řídící výbor ESO-EAST (ESO-EAST Steering Committee) – předseda
Iktová společnost střední a východní Evropy (Central and Eastern European Stroke Society – CEES) – člen
Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti – člen výboru sekce
CENY
5/2017 V květnu 2017 během konání Konference Evropské iktové organizace ocenění za svůj přínos v péči o cévní mozkové příhody cenou “Spirit of Excellence”. Cenu získal od Evropské iktové organizace a Angels Initiative za své dlouholeté a úspěšné aktivity v oblasti organizace péče o cévní mozkové příhody a jejich léčby na národní i mezinárodní úrovni.
6/2004 - 12/2005 Výzkumný pobyt Neurosonologie, Oddělení Neurologie, Univerzita v Texasu, Houston. Stroke Service.
Profesor Robert Mikulík , Ph.D1, 2, , Mgr. Miroslav Vařecha , Ph.D.2, MUDr. Martin Šrámek 3,
Neurologické oddělení, Krajská nemocnice Tomáše Bati, Zlín, Česká republika 1
Health Management Institute, z.ú., Brno, Česká republika 2
Ústřední vojenská nemocnice, Praha, Česká republika 3
Léčebné možnosti pacientů s CMP se v posledních dekádách dramaticky změnily díky pokroku v rekanalizační terapii a dalších intervenčních postupech. Zatímco akutní léčba ischemické CMP se stala vysoce standardizovanou, v oblasti sekundární prevence a rehabilitace dosud existuje značná variabilita. Totéž platí pro management pacientů s intracerebrálním krvácením. Klíčovým krokem k dosažení standardizace napříč zdravotnickými zařízeními je sjednocení lékařské dokumentace, zejména propouštěcí zprávy. Tento článek představuje doporučený standard propouštěcí zprávy pro pacienty s ischemickou i hemoragickou CMP. Jeho hlavním cílem je zajistit jednotnou kvalitu zdravotní péče, zlepšit komunikaci mezi zdravotníky, podpořit sekundární prevenci a usnadnit digitalizaci a vědecký výzkum. Doporučený standard defi nuje minimální sadu klíčových informací, které by měla obsahovat každá propouštěcí zpráva pacientů s CMP. Součástí dokumentu jsou také šablony příjmové zprávy a epikrízy, které refl ektují požadavky mezinárodního registru RES-Q a mohou usnadnit sběr dat. Implementace tohoto standardu přinese nejen snížení administrativní zátěže lékařů, ale zároveň umožní lepší kontrolu kvality péče a zajištění souladu s aktuálními klinickými doporučeními. Standardizace dokumentace představuje důležitý krok k optimalizaci léčby CMP a ke zlepšení dlouhodobých výsledků pacientů
prof. MUDr. Robert Mikulík Ph.D.
Prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D.
VZDĚLÁNÍ A AKADEMICKÉ KVALIFIKACE
2018 Profesor Masarykova univerzita, Česká republika (Neurologie)
2011 Docent Masarykova univerzita, Česká republika (Neurologie)
2007 Ph.D. Masarykova univerzita, Česká republika (Neurologie)
2000 Atestace II. stupně (Neurologie), Masarykova univerzita, Česká republika
1997 Atestace I. stupně (Neurologie), Masarykova univerzita, Česká republika
1994 MUDr. Masarykova univerzita, Česká republika
ČLENSTVÍ V ORGANIZACÍCH
Světová iktová organizace (World Stroke Organization) – člen
Osvětový výbor Světové iktové organizace (World Stroke Organization Campaign Committee) - člen
Evropská iktová organizace (European Stroke Organisation - ESO) - člen
Výkonná rada Evropské iktové organizace (Executive Commitee of ESO) – bývalé členství
Výbor pro výuku iktových simulací při ESO (Simulation Education Committee of ESO) – člen
Řídící výbor ESO-EAST (ESO-EAST Steering Committee) – předseda
Iktová společnost střední a východní Evropy (Central and Eastern European Stroke Society – CEES) – člen
Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti – člen výboru sekce
CENY
5/2017 V květnu 2017 během konání Konference Evropské iktové organizace ocenění za svůj přínos v péči o cévní mozkové příhody cenou “Spirit of Excellence”. Cenu získal od Evropské iktové organizace a Angels Initiative za své dlouholeté a úspěšné aktivity v oblasti organizace péče o cévní mozkové příhody a jejich léčby na národní i mezinárodní úrovni.
6/2004 - 12/2005 Výzkumný pobyt Neurosonologie, Oddělení Neurologie, Univerzita v Texasu, Houston. Stroke Service.
Robert Mikulík 1, 2, , Martin Šrámek 1, 3, 4, , Michal Bar 1, 5, , Jiří Neumann 1, 6, , Martin Kovář 1, 7, , Petra Reková 1, 8, , Dagmar Součková 1, 7, 9, , Daniel Šaňák 1, 10, , David Školoudík 1, 15, , Ondřej Škoda 1, 11, 12, , Aleš Tomek 1, 4, , Daniel Václavík 1, 16, , Roman Herzig 1, 13, 14, ,
Výbor Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP 1
Neurologické oddělení, Nemocnice T. Bati, Zlín 2
Neurologické oddělení, ÚVN, Praha 3
Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha 4
Neurologická klinika LF OU a FN Ostrava 5
Neurologické oddělení, Krajská zdravotní, a. s., Nemocnice Chomutov 6
Neurologické oddělení, Nemocnice Na Homolce, Praha 7
Neurologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze 8
Sonolab, a. s. 9
Neurologická klinika, Komplexní cerebrovaskulární centrum, LF UP a FN Olomouc 10
Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava 11
Neurologická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha 12
Neurologická klinika LF UK v Hradci Králové 13
Neurologická klinika, Komplexní cerebrovaskulární centrum, FN Hradec Králové 14
Centrum vědy a výzkumu, Fakulta zdravotních věd, UP Olomouc 15
Neurologické oddělení, Vítkovická nemocnice a Vzdělávací a výzkumný institut AGEL, Ostrava 16
Abstrakt není k dispozici
prim. MUDr. Petra Reková Ph.D.
MUDr. Petra Reková, Ph.D. absolvovala studium na 1.LF UK v Praze. V úvodu své profesní kariéry pracovala na anesteziologicko-resuscitačním oddělení nemocnice Třinec, později se začala věnovat neurologii. Od roku 2000 pracuje ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN), v současné době v pozici primářky Neurologické kliniky. Její odborný zájem se dlouhodobě soustředí na problematiku cévních mozkových příhod (včetně vaskulární neurosonologie) a akutní stavy v neurologii. Dlouhodobě je také členkou multidisciplinárního týmu lékařů Centra pro Fabryho chorobu VFN, neurologické projevy Fabryho nemoci byly rovněž tématem jejího postgraduálního studia. V rámci svého působení na 1.LF UK se věnuje pregraduální i postgraduální výuce. Její publikační aktivity se soustředí především na témata cerebrovaskulární problematiky a Fabryho choroby. Je členkou výboru Cerebrovaskulární sekce Neurologické společnosti ČLS JEP a vědecké rady Stroczech.
Petra Reková 1,
Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1.LF UK 1
Východiska a cíle: Ačkoliv patří změny kognice patří ke známým následkům ischemické cévní mozkové příhody (iCMP), její incidence, dlouhodobý vývoj a možné asociace s dalšími faktory zůstávají stále nedostatečně objasněny, zvl. u mladších pacientů. Cílem práce bylo posoudit dlouhodobé změny kognice u pacientů v produktivním věku s výborným klinickým výsledkem za 3 měsíce po iCMP a dále zhodnotit případné asociace s relevantními faktory a dalšími následky po iCMP. Metodika: Do analýzy byli zahrnuti konsekutivní pacienti s iCMP v produktivním věku s výborným klinickým výsledkem po 3 měsících (mRS 0-1), kteří byli zařazeni do prospektivní studie FRAILTY (Factors Affecting the Quality of Life After Ischemic Stroke in Young Adults; ClinicalTrials.gov: NCT04839887). Změny v kognici byly hodnoceny pomocí Montreal Cognitive Assessment testu (MoCA) za 3, 6 a 12 měsíců po iCMP. Kvalita života byla hodnocena pomocí české verze Stroke Impact Scale (SIS) 3.0. Výskyt deprese a úzkosti byl hodnocen pomocí Hospital Anxiety Depression Scale (HADS). Výsledky: Celkem bylo analyzováno 135 (53,3 % mužů, průměrný věk: 51,6 ± 11,0 let) pacientů, z nichž 111 (82,2 %) z nich dosáhlo po 3 měsících po iCMP mRS 0. Nebyly nalezeny žádné významné změny v MoCA skóre mezi 3, 6 a 12 měsíci po iCMP. Nebyl nalezen žádný vztah mezi MoCA skóre a depresí, úzkostí, únavou, NIHSS při přijetí, mRS a NIHSS po 3 měsících, věkem, pohlavím, rodinným stavem, a stupněm vzdělání. Byla zjištěna slabá pozitivní korelace mezi nízkým MoCA skóre po 6 a 12 měsících a SIS doménami „paměť“ (r-0.236) a „komunikace“ (r-0.184). Logistická regresní analýza určila HADS-deprese skóre po 3 měsících jako jediný prediktor poklesu MoCA skóre po 12 měsících (OR: 1,1; 95% CI: 1,0-1,2; p-0,03). Závěr: U pacientů v produktivním věku s výborným klinickým výsledkem za 3 měsíce po iCMP nebyly zjištěny žádné významné změny kognice. U pacientů s poruchou kognice byla zhoršena kvalita života v doménách „paměť“ a „komunikace“. Přítomnost deprese po 3 měsících byla identifikována jako jediný prediktor poruchy kognice po 12 měsících. Poděkování: Práce byla podpořena grantem AZV MZ ČR, č. NU22-09-00021.
prof. MUDr. Daniel Šaňák Ph.D., FESO
Životopis není k dispozici
prof. MUDr. Daniel Šaňák , PhD, FESO1, doc. Mgr. Elena Gurkova , PhD2, Mgr. Šárka Šaňáková , PhD2, Mgr. Lenka Štureková , PhD2, Mgr. Jana Zapletalová , PhD3, MUDr. David Franc , PhD1, Mgr. Daniela Bartoníčková , PhD2,
KCC, Neurologická klinika, LF UP a FN Olomouc 1
Ústav ošetřovatelství, FZV UP Olomouc 2
Ústav lékařské biofyziky a statistiky, LF UP Olomouc 3
Abstrakt Úvod: Cévní mozková příhoda (CMP) je akutní stav, u kterého hraje zásadní roli časná diagnostika a zahájení léčby. Mezi klíčové ukazatele kvality akutní péče patří door-to-needle time (DNT) pro intravenózní trombolýzu a door-to-groin time (DGT) pro mechanickou trombektomii. Cílem této práce je porovnat tyto časové ukazatele mezi pracovní dobou (weekdays) a mimopracovní dobou (non-weekdays) na základě dat z mezinárodního registru RES-Q. Metodologie: Provedena bude retrospektivní analýza dat z iktových center a komplexních cerebrovaskulárních center (KCC) v České republice, která jsou zapojena do registru RES-Q. Hodnoceny budou časy DNT a DGT u pacientů s akutní CMP v závislosti na čase přijetí – pracovní vs. mimopracovní doba. Data budou analyzována s ohledem na typ léčby, časové intervaly a další relevantní proměnné. Statistická analýza bude provedena za účelem zjištění případných významných rozdílů. Výsledky: Předpokládá se, že analýza odhalí prodloužení časů DNT a DGT během mimopracovní doby, což může být způsobeno omezenou dostupností personálu nebo odlišnou organizací akutní péče. Konkrétní výsledky budou prezentovány v rámci atestační práce a odborné konference. Závěr: Studie přinese poznatky o vlivu organizačních faktorů na kvalitu akutní péče o pacienty s CMP v různých denních obdobích. Zjištění mohou pomoci identifikovat oblasti ke zlepšení a přispět k optimalizaci nemocničních protokolů s cílem zkrátit čas do zahájení léčby a zlepšit klinické výsledky pacientů. Autoři: MUDr. Marek Ďurčanský, prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., FESO
Marek Ďurčanský
MUDr. Marek Ďurčanský je lékařem v oboru neurologie ve specializační přípravě. Působí na Neurologickém oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. V rámci připravované atestační práce se věnuje analýze časových ukazatelů v péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Téma bude prezentovat formou přednášky na cerebrovaskulární konferenci.
Marek Ďurčanský 1,
Neurologické oddělení KNTB Zlín 1
Zajištění vstupů do centrálního žilního řečiště u pacientů v intenzivní péči-mimo jiné tedy i u pacientů v akutní fázi CMP-je jedním ze základních požadavků kladených na neurointenzivistu. Použití ultrazvukové navigace přináší vyšší úspěšnost samotné punkce a snížení výskytu komplikací spojených s výkonem, především pneumotoraxu či nežádoucí punkce arterie. Prezentace provede základy anatomie, techniky výkonu a hlavními riziky které mohou nastat při jeho provádění.
Název: Screening dysfagie u tracheostomovaných pacientů Autor: Mgr. Hana Růžičková, Ph.D. Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Aspirace u tracheostomovaných pacientů je závažný problém, který může mít významné důsledky pro zdraví a komfort pacienta. Mezi často zmiňovanými negativními dopady tracheostomické kanyly (TRST) na polykání jsou uváděny příčiny jako snížená elevace hrtanu v důsledku ukotvení trachey způsobené zejména insuflací obturační manžety, komprese jícnu způsobená tlakem tracheostomické obturační manžety na stěnu jícnu, výrazný útlum addukčního reflexu hlasivek stejně jako senzitivity supraglottického a subglottického prostoru v důsledku nedostatečného průtoku vzduchu horními dýchacími cestami, postupný pokles aktivity abduktorů hlasivek či snížení subglottického tlaku vzduchu. Výše uvedená pozorování nejsou však konzistentní pro výraznou heterogenitu sledovaných souborů pacientů. Prevalence aspirací u pacientů s TRST je 50-87%. Až 82% pacientů s TRST, kteří aspirovali, měli tiché aspirace (Leder, 2001). Pokud zavedení TRST předcházela umělá plicní ventilace, riziko aspirací stoupá na 87% (Elpern, 1994). Blue Dye Test je efektivní a jednoduchá metoda pro screening aspirace u tracheostomovaných pacientů. Umožňuje rychle zjistit, zda pacient při polykání neaspiruje tekutiny nebo potraviny do dýchacích cest, což je klíčové pro prevenci závažných komplikací, jako je pneumonie. Od dob, kdy S.B. Spray a kol. (1976) publikovali originální podobu testu, prošel tento screeningový test řadou modifikací. Měnily se kontrastní látky, konzistence stravy i způsoby ověřování přítomnosti aspirace. Obarvovací testy jsou vhodným screeningovým nástrojem pro detekci aspirace u pacientů s TRST. Dle modifikace metodiky jednotlivých studií se pohybuje senzitivita mezi 38-95% a specificita 79-100%. Na základě screeningu lze indikovat osoby ve vyšším riziku tichých aspirací a v případě potřeby ho doplnit o další diagnostické metody, jako např. videofluoroskopie nebo flexibilní videoendoskopie. Tento výstup vznikl v rámci programu Cooperatio - vědní oblast Neuroscience, MZ-ČR RVO- VFN 00064165 Všeobecná obecná fakultní nemocnice v Praze.
V rámci přednášky probereme nejčastější urgentní neurologické situace v souvislosti s těhotenstvím – CMP ischemická i hemorhagická, PRESS, eklampsie a preeklampsie. Diagnostiku , možné komplikace a terapeutické přístupy. Budou uvedeny kazuistiky.
Výsledky randomizovaných klinických studií (RCT) prokázaly účinnost a bezpečnost tenekteplázy (TNK) v léčbě akutního mozkového infarktu. Důkazy pro použití TNK v dávce 0,25 mg/kg v časovém okně do 4,5 hodiny byly robustní a signifikantní, proto je tato léčba v současné době součástí běžné klinické praxe. Máme dnes dostatek důkazů o použití TNK mimo standardní časové okno? Interpretace RCT pro použití TNK v prodlouženém časovém okně je zatím relativně zdrženlivá, protože ve studiích se jednalo o rozdílná časová okna a použití různých zobrazovacích metod. Nicméně metaanalýzy RCT přinesly důkazy, že bezpečnostní profil TNK byl srovnatelný s alteplázou i v prodlouženém časovém okně a naznačily přínos ke zlepšení funkčního stavu.
Intravenózní trombolýza (IVT) je v SPC a v doporučených postupech kontraindikována u pacientů užívajících antikoagulační léčbu v terapeutických dávkách. Při warfarinizaci je hranicí INR 1,7, při užívání nefrakcionovaného nebo frakcionovaného (LMWH) heparinu lze IVT podat v případě tzv. preventivních dávek. Rovněž užívání DOAC je považováno za kontraindikaci v podání IVT. V tomto sdělení uvedeme literární a vlastní zkušenosti s podáním IVT po neutralizaci antikoagulačního efektu heparinu, LMWH nebo Warfarinu. Dále uvedeme rozšiřující se evidenci podání IVT u pacientů užívajících DOACs. Navrhneme možnosti postupu v těchto klinických situacích, a vyzveme k prospektivnímu sběru pacientů, u kterých i přes užívanou antikoagulaci byla v ČR IVT podána.
MUDr. Martin Kovář
Primář neurologického oddělení a vedoucí KCC Nemocnice Na Homolce.
Člen Výboru České neurologické společnosti ČLS JEP a Výboru Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP.
Člen Vědecké rady STROCZECH.
Iktový neurolog, neurosonolog.
Zájem a směřování: organizace iktové péče, rekanalizace, nemedikamentozní sekundární prevence CMP - indikace uzávěru PFO a ouška LS, karotické filtry. IV trombolýza po neutralizaci antikoagulace, EC-IC bypass.
MUDr. Martin Kovář 1, MUDr. Adam Jaroš , MPhil.1, MUDr. Jiří Neumann , FESO2,
KCC Nemocnice Na Homolce, neurologické oddělení, Praha 1
Krajská zdravotní a.s. - Nemocnice Chomutov, neurologické oddělení, Chomutov 2
V přednášce jsou prezentována aktuální platná mezinárodní doporučení managementu spontánních intracerebrálních hemoragií.
Úvod a cíle: Pravidelné a precizní hodnocení definovaných indikátorů kvality je klíčové pro další zlepšování jak technických, tak klinických výsledků mechanické trombektomie (MT) pro akutní ischemickou cévní mozkovou příhodu (iCMP). Česká republika se v posledních letech opakovaně řádí mezi evropské země s nejvyšším počtem provedených MT na počet obyvatel. Cílem práce bylo posoudit aktuální technické a klinické výsledky MT v českých centrech a srovnat je s výsledky předchozích analýz v letech 2016 a 2019. Soubor a metodika: V roce 2023 byla v ČR organizována prospektivní multicentrická studie METRICS II (Mechanical Thrombectomy Quality Indicators Study in Czech Stroke Centers). Všechna participující centra sbírala technická a klinická data vč. definovaných indikátorů kvality a celkové výsledky byly následně srovnány s výsledky z roku 2016 a 2019. Výsledky: Studie METRICS II se účastnilo 11 z celkem 15 dedikovaných center v ČR. Do analýzy bylo zařazeno celkem 1312 (51,5 % mužů, průměrný věk 70,9 ± 12,7 let) pacientů. Rekanalizace (TICI 2b-3) byla dosažena u 87,1 % pacientů a 41,5 % pacientů dosáhlo dobrého 3měsíčního klinického výsledku (mRS 0-2). Ve srovnání s lety 2016 a 2019 došlo ke zkrácení intervalu „vznik iCMP – punkce třísla“ (192 vs. 181 vs. 170 min; p<0,0001) a „vznik iCMP – maximální dosažená rekanalizace“ (240 vs. 229 vs. 210 min; p<0,0001) a intervalu „punkce třísla – maximální rekanalizace (42 vs. 35 vs. 34 min; p<0,0001) a bylo dosaženo častěji rekanalizace (TICI 2b-3) (81,7 vs. 83,5 vs. 87,1 %; p-0,002). Závěr: Národní srovnání výsledků mezi lety 2016, 2019 a 2023 ukázalo zlepšení v klíčových časových intervalech. Dosažené výsledky studie METRICS II za rok 2023 dokumentují velmi vysokou kvalitu poskytované péče v českých centrech.
Sdělení shruuje dosavadní poznatky o dyslipidemii a hypolipidemikách. S důrazem na jejich farmakologickou terapii. Část sdělení řeší i nefarmakologické ovlivňování hladiny lipidů v krvi.
Pokládáme-li si otázku, zda je spánková apnoe jako možný rizikový faktor pro vznik CMP, tak ano. Jedná se o velmi závažný stav, při kterém dochází k poruchám dýchání ve spánku, vyznačujícím se opakovanými zástavami dechu a nedostatkem kyslíku v těle, což vede ke zvýšení kardiovaskulárního rizika. Už jen skutečnost, že je lidské tělo opakovaně bez kyslíku je samotná odpověď.
Petra Pöschlová
Staniční sestra na Neurologickém JIP ICC Nemocnice Chomutov, která je součástí společnosti Krajské zdravotní a.s. Ústí nad Labem. Celoživotní praxi tedy již více než 25let vykonávám na Neurologii a to průřezem všemi směry od ambulantní sekce, standardních lůžek až po JIP. V průběhu praxe se aktivně účastním mnoha školení, přednášek, kongresů a zároveň jsem členkou asociace sester ANSC, ze kterých čerpám mnoho cenných informací a zkušeností, které aktivně využívám a implementuji do praxe v nemocnici.
Petra Pöschlová 1,
ICC Neurologie JIP Chomutov 1
Zapojení dobrovolníků do činnosti v oblasti péče o pacienty po prodělané cévní mozkové příhodě umožňuje plynulé předávání pacienta po náročné intenzivní, standardní a rehabilitační péči do jeho vlastního domácího prostředí. Dobře proškolený dobrovolník je nenahraditelným partnerem pacienta, zdravotníka i celé, onemocněním zasažené, rodiny. Dobrovolník se pacientovi věnuje během hospitalizace, a pokud dojde ke vzájemnému propojení, může mu být nápomocen i v jeho domácím prostředí, při adaptaci na změny, které mu do života vnesla CMP. V ideálním případě se očekává znovuzapojení pacienta do běžného života, znovunabytí své životní role. Dobrovolník může být pacientovi průvodcem v běžných činnostech (nákup, návštěva rehabilitace, procházka), svou oporou pomáhá prolomit obavy z reakcí v okolí a zároveň může pacientovi připomínat režimová opatření. S tím souvisí minimalizace rizik, které by vedly k opakování CMP. Rádi bychom se podělili o zkušenosti Neurologické kliniky FN Plzeň, kde již 1,5 roku dobrovolníky do péče o naše pacienty zapojujeme a informovali o Projektu MZČR Dobrovolnická činnost o pacienty s CMP.
Mgr. Lucie Posseltová MHA
Ve FN Plzeň pracuji 31 let. Posledních 10 let jako vrchní sestra Neurologické kliniky. Podílím se na přípravě nových pracovníků jako externí vyučující na Fakultě zdravotnických studií ZČU a VOŠ a SZŠ Plzeň, kde mimo jiné podporuji aktivity v oblasti rozvoje dětské paliativní péče. Dále se aktivně účastním projektu MZČR Dobrovolnická činnost pro pacienty s CMP.
Mgr. Marie Trégler 1,
Neurologická klinika FN Plzeň 1
Virtuální realita (VR) se objevuje ve všech oblastech běžného života. Na Neurologické klinice FN Plzeň ji používáme již 1,5 roku. V našem Iktovém centru je součástí péče o pacienty s CMP. S její pomocí chceme docílit zlepšení motoriky, rovnováhy, prostorové orientace a řeči a tím zvýšit celkovou soběstačnost pacienta. Náš příspěvek se věnuje přínosu VR v procesu neurorehabilitace u konkrétního pacienta. Chceme ukázat, jak důležitou roli v něm hraje správná motivace a následná spolupráce pacienta. Rádi bychom se podělili o naše zkušenosti s využitím VR.
Bc. Kandlerová Lenka
Ve FN Plzeň pracuji 33 let jako všeobecná sestra. Celé toto období jsem zůstala věrná Neurologické klinice. Z toho 20 let se podílím na vysoce specializované péči o pacienty na Iktové JIP. Během této doby jsem si rozšířila vzdělání jak v akademické oblasti, tak i specializací a zvláštní odbornou způsobilostí. Mimo jiné jsem absolvovala certifikovaný kurz Rehabilitační ošetřovatelství v neurorehabilitaci a školení ve VR.
Ing. Koubovská Michaela
Produktová manažerka, VR medical
Vystudovala průmyslové inženýrství a management na Západočeské univerzitě v Plzni, část studia absolvovala na Escuela de Ingeniería ve španělském Vigu. Od roku 2023 pracuje jako produktová manažerka ve společnosti VR medical, kde úzce spolupracuje s lékaři a pacienty na vývoji inovativních VR řešení pro rehabilitaci. Ve své práci propojuje technické know-how s potřebami zdravotnické praxe a důrazem na uživatelskou zkušenost.
Bc. Lenka Kandlerová 1, Ing. Michaela Koubovská 2, Bc. Nina Svejkovská 1,
Neurologická klinika FN Plzeň 1
VR Medical 2
Úvod: Osoby po cévní mozkové příhodě (CMP) často čelí sociální izolaci a nedostatku informací. Zároveň se jedná o obtížně dosažitelnou skupinou, jejíž spolupráce s odborníky na zlepšování iktové a následné péče je klíčová. Projekt Aktivně po mrtvici reaguje na tyto výzvy vytvořením virtuální platformy, která propojuje pacienty, jejich rodiny, lékaře a další odborníky. Metodika: Na základě zjištěných potřeb pacientů a konzultací s odborníky vzniká za účasti samotných pacientů interaktivní webová platforma s komunitními prvky, mapou zdravotních a sociálních služeb, diskusními fóry, edukačními podcasty a webináři. Platforma je vyvíjena s ohledem na různorodost schopností uživatelů po CMP. Výsledky: Výsledkem projektu je dostupná a uživatelsky přívětivá platforma na doméně aktivnepomrtvici.cz. Ta má již 60 členů, kteří se zapojují do tvorby obsahu (34 pacienty doporučených zdravotních a sociálních zařízení v interaktivní mapě, 12 dílů podcastu s hosty z řad pacientů a odborníků, 12 doporučení na produkty a služby denní potřeby pro lidi s handicapem). Členové dále sdílí své zkušenosti, účastní se diskusí a poskytují zpětnou vazbu k novým technologiím přispívajícím k následné iktové péči. Nově vzniká též AfaSbor – první pěvecký sbor v ČR určený pro pacienty s afázií. Komunikace iniciativy je podpořena cílenou propagací na sociálních sítích a spoluprací s pacientskými a zdravotnickými organizacemi. Závěr: Projekt přispívá ke zlepšení kvality života osob po CMP skrze rovný přístup k informacím a komunitní podporu bez ohledu na místo bydliště. Podporuje aktivní zapojení pacientů do společnosti, zvyšuje informovanost o rehabilitaci a dostupných léčebných možnostech a umožňuje spolupráci na vývoji zdravotnických technologiích pro iktovou a následnou péči. Platforma tak inovativně propojuje zdravotnictví, pacientskou komunitu a technologický sektor.
Úvod: Nízká zdravotní gramotnost a šíření dezinformací představují významné riziko pro zdraví populace. Projekt Vědou ke zdraví vznikl jako odpověď na potřebu ověřených a srozumitelných informací, které pomáhají veřejnosti orientovat se ve zdravotnických tématech a podporují správné rozhodování týkající se prevence a životního stylu. Metodika: Projekt funguje jako multiplatformní komunikační nástroj zaměřený na popularizaci vědecky ověřených informací o zdraví. Obsah je vytvářen ve spolupráci s lékaři, vědci a studenty zdravotnických a žurnalistických oborů. Informace jsou sdíleny prostřednictvím sítě X a specializovaného webu. Hlavními pilíři projektu jsou: ověřenost zdrojů, srozumitelnost obsahu a odborná garance. Výsledky: Projekt Vědou ke zdraví úspěšně provozuje webovou platformu www.vedoukezdravi.cz, kde jsou na týdenní bázi publikovány nové příspěvky zaměřené na nejrůznější oblasti – od neurologie, kardiologie, přes spánkovou hygienu či zdraví dětí. Stejně frekventovaně je aktualizován i profil na sociální síti X. Za dobu fungování profilu jsme se 160 příspěvky dosáhli 3,7 mil. zobrazení, 555 tisíc oslovených uživatelů či 14,5 tisíc reakcí na náš obsah. Profil se 760 sledujícími patří mezi největší v oboru, což ukazuje zájem veřejnosti o ověřené zdravotní informace. Závěry: Projekt Vědou ke zdraví přináší nový model spolupráce odborníků a komunikátorů, který přispívá ke zvýšení zdravotní gramotnosti, prevenci dezinformací a podpory zdraví obyvatel. Díky srozumitelnému přenosu vědeckých poznatků má potenciál pozitivně ovlivnit rozhodování jednotlivců i mediální praxi.
Calcitonin gene-related peptid (CGRP) je považován za jeden z nejpotentnějších vazodilatátorů v lidském těle. Má také protektivní efekt na kardiovaskulární systém (ochrana před srdečním selháním, před arteriální hypertenzí, ochrana před buněčnou smrtí,…) a hraje zásadní úlohu v cerebrovaskulární (CV) a kardiovaskulární (KV) homeostáze. Současně se jedná o klíčový mediátor v patofyziologii migrény, a na blokádu jeho účinku je tak mířena nejmodernější antimigrenózní léčba. Migréna je sama o sobě nezávislý CV/KV rizikový faktor (cévní mozková příhoda OR 1,5, 95% CI 1,2-2,1, infarkt myokardu OR 2,2, 95% CI 1,7-2,8). Blokáda CGRP a jeho vazodilatačního efektu nicméně může zvýšit riziko exacerbace cerebrovaskulárních a kardiovaskulárních chorob. Třída anti-CGRP léků tak vzbuzuje pozornost kvůli potenciálním CV/KV vedlejším účinkům. Pochopení vaskulárních rizik anti-CGRP medikace je pro léčbu zásadní. Ukazuje se, že velmi vhodné je individuální stanovení rizika u jednotlivých nemocných. Zajisté je potřeba dalších studií a znalosti důsledků zejména dlouhodobého užívání anti-CGRP léčby, mimo jiné i vzhledem k širšímu účinku CGRP v různých orgánových systémech.
Úvod a cíle Okluze centrální retinální tepny (CRAO)je vzácná ale výrazně podceňovaná forma ischemické cévní mozkové příhody. Dosud neexistuje jednoznačné doporučení k léčbě. Jednou ze zvažovaných a v současnosti stále více preferovanou možností je intravenózní trombolýza. Přinášíme výsledek multicentrické retrospektivní studie k posouzení bezpečnosti a efektivity trombolytické léčby při CRAO. Metodika Do retrospektivní studie byli zařazeni všichni pacienti s CRAO z 8 center, kterým byla podána intravenózní trombolýza. Byla hodnocena efektivita intervence ve dvou stupních. První stupeň byl při dosažení zbytkového zraku na postiženém oku alespoň na úroveň schopnosti orientace v prostoru (rozeznání obrysů). Druhý stupeň bylo zlepšení zraku do rozeznání předmětů a obličejů. Efektivita byla dále hodnocena v závislosti na době trvání obtíží před intervencí. Bezpečnost byla hodnocena na základě výskytu symptomatické intracerebrální hemoragie. Výsledky V letech 2016-2024 bylo léčeno 64 pacientů (věk 67,9 ± 12,0 let, 41,6% mužů) s CRAO podáním intravenózní trombolýzy. Medián čas od vzniku příznaků do léčby byl 4,5 hodiny. Současnou klasickou cévní mozkovou příhodu prodělalo 9,4 pacientů. Do jednoho roku prodělalo ischemickou cévní mozkovou příhodu 17,2 % pacientů. Zlepšení po léčbě došlo v 60,9 % (1.stupeň-rozeznání obrysů) a výraznému zlepšení v 39,1 % (rozeznání tváří, schopnost číst). Celkově se vyskytla intracerebrální hemoragie v 6.3%. K symptomatickému krvácení s fatálním výsledkem došlo v jednou případě (1,6%) . U dvou pacientů došlo ke krvácení do sklivce s následnou úpravou vizu (3,2%). Závěr CRAO je výrazně opomíjenou podskupinou ischemické cévní mozkové příhody. Dle našich dat je i zde intravenózní trombolýza efektivní a bezpečnou terapií.
Úvod: Při rozhodování o intravenózní trombolýze (IVT) a/nebo endovaskulární trombektomii (EVT) u pacientů s cévní mozkovou příhodou po probuzení (wake-up stroke, WUS) se dle guidelines doporučuje provedení perfuzního výpočetní tomografie (CTP) nebo magnetické rezonance (MR). Vzhledem k omezené dostupnosti jsou však v reálné klinické praxi pacienti často selektování pouze na základě nativního CT (NCT). V této práci jsme se zaměřili na výsledný stav pacientů po IVT/EVT s a bez provedeného CTP/MR vyšetření. Metodika: V primární analýze jsme hodnotili konsekutivní pacienty s WUS léčené IVT/EVT, evidované v Registru kvality iktové péče (RES-Q) v letech 2022–2023 (všechny IVT a EVT v celé ČR). V sekundární analýze jsme hodnotili všechny evidované pacienty s WUS nezávisle na léčbě ve 4 sledovaných měsících v letech 2022-2023. Primárním outcomem byl posun na ordinální škále mRS při propuštění, sekundárními ukazateli pak posun na ordinální škále mRS po 3 měsících a četnost hemoragické transformace (HT) na kontrolním zobrazovacím vyšetření. Výsledky: Z 9436 pacientů léčených IVT/EVT mělo 1225 (13 %) WUS (medián věku 73 let [IQR 65–80], 42 % žen, medián NIHSS 7 [5–13], medián času od posledního zastižení bez příznaků 576 min [410–695]). Z nich bylo 356 pacientů vybráno na základě CTP/MR, zatímco 869 na základě NCT. 1135 pacientů bylo léčeno IVT a 213 podstoupilo EVT. Pacienti byli častěji indikováni k EVT, pokud bylo provedeno vyšetření CTP/MR (27 % vs. 14 %, p < 0,001). Mezi pacienty vybranými na základě NCT vs. CTP/MR nebyl zjištěn žádný rozdíl v adjustovaném posunu na ordinální škále mRS při propuštění (aOR 0,9 [95% CI 0,69–1,18]) ani po 3 měsících (aOR 0,93; 0,69–1,28). Četnost HT byla podobná (aOR 0,83; 0,45–1,54). V sekundární analýze bylo evidováno 649 pacientů s WUS. Pacient selektovaní na základě CTP/MR byli častěji léčeni IVT (43% vs. 32%) a EVT (15,6% vs. 4,5%). Závěr: Klinické a radiologické výsledky rekanalizační léčby WUS byly podobné, pokud byla indikována na základě NCT v porovnání s indikací na základě CTP/MR. Pacienti s WUS vyšetření prostřednictvím CTP/MR byli častěji indikováni k IVT/EVT.
MUDr. Jakub Štefela
lékař I. neurologické kliniky FN u sv. Anny v Brně, doktorand LF MU, zaměření na cévní neurologii a neurointenzivní péči
MUDr. Jakub Štefela 1, MUDr. Zuzana Eichlová 2, prim. doc. MUDr. Svatopluk Ostrý , Ph.D.3, 4, , prim. doc. MUDr. Aleš Tomek , Ph.D.5, prim. MUDr. René Jura 6, MUDr. Jan Fiksa 7, prof. MUDr. Roman Herzig , Ph.D., FEAN, FESO8, prim. MUDr. Jiří Neumann , FESO9, MUDr. Ing. David Černík , MBA10, Geraldo De Albuquerque Maranhao Neto , Ph.D.11, prim. prof. MUDr. Robert Mikulík , Ph.D., FESO11, 12, ,
I. neurologická klinika, FNUSA a LF MU, Brno 1
Neurologické oddělení, Krajská nemocnice Liberec 2
Neurologické oddělení, Krajská nemocnice České Budějovice 3
Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1.LF UK a ÚVN Praha 4
Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol Praha 5
Neurologická klinika, FN Brno 6
Neurologická klinika 1. LF UK a VFN Praha 7
Neurologická klinika, Komplexní cerebrovaskulární centrum, LF UK a FN Hradec Králové 8
Neurologické oddělení, Krajská zdravotní a.s., Nemocnice Chomutov 9
Neurologické oddělení, Krajská zdravotní a.s., Masarykova nemocnice Ústí nad Labem 10
ICRC, FNUSA a LF MU Brno 11
Neurologické oddělení, Krajská nemocnice Tomáše Bati Zlín 12
V přednášce jsou prezentována aktuální platná česká národní doporučení pro sekundární prevenci u symptomatických stenóz karotid a intrakraniálních tepen a asymptomatických stenóz přívodných mozkových a intrakraniálních tepen.
Otevřené foramen ovale (PFO) je častým nálezem u mladších pacientů s kryptogenní ischemickou cévní mozkovou příhodou (CMP). Mezi možné mechanismy vzniku CMP patří paradoxní embolizace skrze PFO, tvorba trombu přímo v oblasti defektu a případně poruchy srdečního rytmu. V prezentaci zazní souhrn doporučených postupů Evropské organizace pro cévní mozkové příhody (ESO) z roku 2024, které poskytují oporu pro diagnostiku, léčbu a dlouhodobý management CMP spojené s PFO. Doporučeno je zvážit uzávěr PFO u pacientů ve věku 18–60 let s kryptogenní CMP, pokud nebyla nalezena jiná pravděpodobná příčina. Největší benefit z uzávěru mají pacienti s velkým pravolevým zkratem a současně s aneurysmatem septa síní. Diagnosticky je za nejcitlivější metodu považováno kontrastní transkraniální dopplerovské vyšetření, přestože transesofageální echokardiografie zůstává referenční metodou. Uzávěr PFO je doprovázen nižším rizikem recidivy CMP, avšak vyšším výskytem fibrilace síní, zejména krátce po zákroku. U pacientů s nízkou pravděpodobností kauzality PFO k CMP podle klasifikace PASCAL se uzávěr nedoporučuje. Antikoagulační léčba se obecně nepreferuje, pokud není indikována z jiných důvodů.
prim. MUDr. Petra Reková Ph.D.
MUDr. Petra Reková, Ph.D. absolvovala studium na 1.LF UK v Praze. V úvodu své profesní kariéry pracovala na anesteziologicko-resuscitačním oddělení nemocnice Třinec, později se začala věnovat neurologii. Od roku 2000 pracuje ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN), v současné době v pozici primářky Neurologické kliniky. Její odborný zájem se dlouhodobě soustředí na problematiku cévních mozkových příhod (včetně vaskulární neurosonologie) a akutní stavy v neurologii. Dlouhodobě je také členkou multidisciplinárního týmu lékařů Centra pro Fabryho chorobu VFN, neurologické projevy Fabryho nemoci byly rovněž tématem jejího postgraduálního studia. V rámci svého působení na 1.LF UK se věnuje pregraduální i postgraduální výuce. Její publikační aktivity se soustředí především na témata cerebrovaskulární problematiky a Fabryho choroby. Je členkou výboru Cerebrovaskulární sekce Neurologické společnosti ČLS JEP a vědecké rady Stroczech.
Petra Reková 1,
Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1.LF UK 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Martin Kovář
Primář neurologického oddělení a vedoucí KCC Nemocnice Na Homolce.
Člen Výboru České neurologické společnosti ČLS JEP a Výboru Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP.
Člen Vědecké rady STROCZECH.
Iktový neurolog, neurosonolog.
Zájem a směřování: organizace iktové péče, rekanalizace, nemedikamentozní sekundární prevence CMP - indikace uzávěru PFO a ouška LS, karotické filtry. IV trombolýza po neutralizaci antikoagulace, EC-IC bypass.
Martin Kovář 1,
KCC Nemocnice Na Homolce, Praha, Výbor CVS ČNS 1
Úvod: Schopnost komunikace je základním předpokladem pro efektivní poskytování ošetřovatelské péče. U pacientů s poruchami verbální komunikace, jako jsou mutismus a afázie, však běžná verbální interakce selhává. Tyto poruchy mohou být způsobeny neurologickým onemocněním (např. cévní mozková příhoda, traumatické poranění mozku) nebo psychickými faktory. V takových případech hraje sestra klíčovou roli v zajištění srozumitelné a empatické komunikace pomocí neverbálních prostředků. Cílem této práce je popsat, jakými způsoby může sestra efektivně komunikovat s pacienty s mutismem a afázií a jak tato komunikace ovlivňuje kvalitu péče a psychickou pohodu pacienta. Metodika: Práce je zpracována jako kvalitativní kazuistická studie zaměřená na pacienty s poruchou verbální komunikace po cévní mozkové příhodě. Byly analyzovány tři konkrétní případy pacientů s různými typy postižení – expresivní afázie, globální afázie a psychogenní mutismus. U každého pacienta byl sledován průběh komunikace během hospitalizace, reakce na různé formy neverbální a alternativní komunikace a vliv těchto přístupů na jejich spolupráci, orientaci a psychický stav. Data byla získána přímým pozorováním interakcí pacienta s okolím a doplněna rozhovory s pacienty (tam, kde to bylo možné) a analýzou zdravotnické dokumentace. Součástí metodiky byla i literární rešerše zaměřená na nefarmakologické intervence, které podporují komunikaci u osob s afázií a mutismem. Výsledky: Z analýzy vyplynulo, že nejefektivnější formou komunikace v těchto případech je kombinace alternativních a augmentativních způsobů komunikace (např. piktogramy, tabulky s písmeny, gestikulace, dotek, mimika) s důrazem na individuální potřeby pacienta. Dále se ukázalo, že klíčovým faktorem pro úspěšnou komunikaci je vytvoření vztahu důvěry mezi pacientem a sestrou, časová flexibilita a schopnost empatie. Sestry rovněž uváděly, že je velmi přínosné školení v oblasti komunikačních dovedností s neverbálními pacienty, které však často v praxi chybí. Závěr: Pacienti s afázií a mutismem vyžadují specifický přístup, který přesahuje běžnou ošetřovatelskou rutinu. Sestra zde nepůsobí pouze jako poskytovatel péče, ale i jako prostředník mezi pacientem a okolním světem. Neverbální komunikace se tak stává zásadním nástrojem pro zachování lidské důstojnosti pacienta a jeho aktivní účasti na péči. Výsledky této práce poukazují na nutnost systematického vzdělávání sester v oblasti alternativní komunikace a na důležitost multidisciplinární spolupráce při tvorbě individualizovaných plánů péče.
Adéla Lamarque
Jmenuji se Adéla Lamarque, od roku 2020 pracuji jako zdravotní sestra na Neurologickém oddělení v Krajské zdravotní a.s.,
Adéla Lamarque 1,
Komplexní cerebrovaskulární centrum, Masarykova nemocnice, Krajská zdravotní Ústí nad Labem 1
Úvod Cévní mozková příhoda (CMP) představuje závažný akutní neurologický stav vyžadující rychlou diagnostiku a cílenou terapii. Tato kazuistika popisuje případ opakované intravenózní trombolýzy u sanitářky Neurologického oddělení, u níž došlo k recidivě ischemické CMP v krátkém časovém intervalu. Metodika Pacientka (žena,41 let) byla 29.5.2024 primárně vyšetřena v KCC MNUL pro těžkou poruchu hybnosti pravostranných končetin, motání hlavy a poruchu řeči nezjištěného data (wakeup-stroke). Už v noci měla pocit brnění pravostranných končetin. Na CT/CT angiografii nebyla popsána žádná akutní patologie, pouze zúžení horní mozečkové tepny, bez uzávěru velké mozkové cévy. Neurologicky patrna středně těžká pravostranná hemiparéza, pravostranné parestezie, lehká dysartrie, nystagmus, dysestezie pravé tváře a vertigo. Byla podána intravenózní trombolýza a pacientka hospitalizována na JIPu. Zde došlo přechodně ke zlepšení, nicméně poté opětovně náhle progredovala paréza PHK do těžké, těžká dysartrie, zhoršen nystagmus a vertigo. Na CT angiografii nebyla patrna žádná patologie, na MRDW vyšetření potvrzena akutní ischemie prodloužené míchy vlevo, po zvážení risk/benefit a souhlasu pacientky byla podána pokračující intravenózní trombolýza, na té došlo opětovně ke zlepšení nálezu. Následující den přeložena na neurologické oddělení. Zahájena intenzivní rehabilitace, logopedie, ergoterapie a rehabilitační ošetřovatelství. Dvanáctý den přeložena na rehabilitační oddělení. Výsledky Na Rehabilitačním oddělení probíhala komplexní rehabilitace se zaměřením na pravostranné končetiny, vertikalizace a chůze zpočátku s 1FH a osmičkovým tahem, postupně již bez kompenzačních pomůcek, postupně zlepšována stabilita, mírné oslabení pravostranných končetin trvá zejména akrálně na PHK s poruchou jemné motoriky, na PDK rozvoj mírné spasticity. Přetrvává frustní dysartrie. Po roce funkčně bez jasnějších projevů spasticity, analyticky je mírná spasticita v oblasti lýtkového svalu, a na horní končetině pak jen flexorů prstů. Od 1.7.2025 pacientka žádá o přestup z Neurologického oddělení na oddělení sterilizace a vrací se do pracovního procesu. Závěr V prezentaci je analyzován průběh akutní hospitalizační péče, včetně rozhodovacího procesu ohledně opakované trombolytické léčby, jejího efektu a klinického výsledku. Dále je popsán průběh komplexní neurorehabilitace, zahrnující motorickou i kognitivní složku, se zvláštním důrazem na logopedickou intervenci. Kazuistika rovněž reflektuje psychosociální aspekty rekonvalescence, motivaci pacientky a problematiku reintegrace do profesního a osobního života. Podtrhuje význam mezioborové spolupráce, individuálního přístupu a včasně zahájené rehabilitace u pacientů po CMP, zejména v případech s opakovanou trombolytickou léčbou.
Kateřina Rusková
Jmenuji se Kateřina Rusková a od roku 2015 pracuji jako vrchní sestra na neurologickém oddělení KCC Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem, která je součástí Krajské zdravotní a.s. Mé nejvyšší získané vzdělání je ARIP - specializační studium v oboru anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče a specializace v oboru Organizace a řízení zdravotnictví. Během své dlouholeté praxe jsem pracovala na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení a Zdravotnické záchranné službě v Teplicích. V průběhu této praxe jsem se aktivně účastnila mnoha přednášek, kongresů, webinářů a jsem jedním ze zakládajících členů Angels Nurse Steering Committee. První světové sesterské pracovní skupiny zaměřené na zlepšení sesterské péče o pacienty s CMP.
Kateřina Rusková 1,
Komplexní cerebrovaskulární centrum, Masarykova nemocnice, Krajská zdravotní as, Ústí nad Labem 1
Katetrizace močového měchýře je v klinické praxi běžně prováděný výkon, který však může vést k řadě závažných komplikací. Mezi nejčastější a klinicky nejvýznamnější komplikaci patří infekce močových cest. Méně známou, avšak stejně závažnou komplikací je diskomfort močového měchýře související s močovým katétrem (Catheter-Related Bladder Discomfort, CRBD), která se vyskytuje přibližně u 47–90 % katetrizovaných pacientů. CRBD je charakterizovaný urgencí, bolestí v suprapubické a penilní oblasti a nutkáním na močení navzdory přítomnosti močového katétru. Tyto symptomy mohou dále vést k agitaci, poruchám spánku, zvýšenému riziku extrakce katétru a v konečném důsledku i k prodloužení hospitalizace. Přestože má CRBD významný negativní dopad na kvalitu života pacientů, není v české odborné praxi příliš známy a zůstává často přehlížen. Tento příspěvek se proto zaměřuje na základní etiopatogenezi CRBD, možnosti jeho prevence, diagnostiku, ošetřovatelské intervence a komplexní management.
Mgr. Jakub Lasák
Od roku 2015 pracuje jako zdravotnický záchranář na neurologické JIP v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice a.s. Kromě práce v nemocnici vyučuje od roku 2019 na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické v Ostravě, kde se podílí na vzdělávání budoucích zdravotníků. Od roku 2021 spolupracuje s Iniciativou Angels a stal se členem ANSC, pracovní skupiny iktový sester pro Českou republiku. Společně s ostatními členy se podílí na zvyšování kvality ošetřovatelské péče o pacienty s CMP.
Jakub Lasák 1,
Neurolologické oddělení, Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice a.s. 1
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Dagmar Součková
Životopis není k dispozici
Doc. MUDr. Vošmik Milan, Ph.D.
Životopis není k dispozici
MUDr. Dagmar Součková 1, Doc. MUDr. Milan Vošmik , Ph.D. 2,
Sonolab s.r.o. Praha 1, Nemocnice Na Homolce Praha 5 1
Klinika onkologie a radioterapie, Fakultní nemocnice Hradec Králové 2
Recentní studie s pacienty indikovanými ke karotické endarterektomii, včetně studie SONOBIRDIE, přinesly nové výsledky, které vedou k potřebě aktualizovat doporučení pro indikaci a provedení karotické endarterektomie. Z těchto důvodů byla vytvořena sada otázek řešiteli studie SONOBIRDIE, na které by nová česká doporučení měla přinést odpovědi. Jedná se otázky z oblasti indikace karotické endarterektomie, faktorů ovlivňujících periprocedurální riziko, timingu výkonu, současného provedení CABG, srovnání s karotickým stentingem, požadavky na pracoviště, přípravy před operací, provedení výkonu a následné léčby po operaci. V příspěvku budou prezentovány jednotlivé otázky, výsledky systematické review s návrhem dalšího postupu.
Předběžný program, změna vyhrazena.
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
