XIX. KONGRES ČESKÉ SPOLEČNOSTI INTENZIVNÍ MEDICÍNY

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Mechanická srdeční podpora Impella 5.5 představuje účinnou metodu odlehčení levé komory u pacientů s kardiogenním šokem. Kromě hemodynamického efektu přináší při zavedení cestou arteria axillaris významný benefit i v ošetřovatelské péči, zejména v možnosti časné rehabilitace, která je u kriticky nemocných pacientů často limitována invazivními vstupy a oběhovou podporou. Úvod sdělení představuje princip mechanické podpory Impella 5.5 a její indikace. Klíčovou část tvoří praktické postupy péče o pacienta, včetně komplikací a jejich předcházení, alarmových stavů zařízení a jejich řešení. Hlavní část tvoří kazuistika 67letého pacienta s těžkým srdečním selháním, u kterého byla indikována implantace Impella 5.5 axilárním přístupem pro přetrvávající oběhovou nestabilitu po kardiochirurgickém výkonu. Tento způsob zavedení umožnil zahájení časné rehabilitace i přes závažně sníženou ejekční frakci levé komory. Rehabilitace byla vedena s ohledem na aktuální zdravotní stav pacienta, jeho hemodynamickou stabilitu a funkci zařízení.

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Úvod: Nekontrolované krvácení zůstává v bojových podmínkách jednou z hlavních příčin potenciálně preventabilních úmrtí. Základním předpokladem úspěšné léčby je rychlá kontrola zdroje krvácení, na kterou musí bezprostředně navazovat hemostatická resuscitace. Její nedílnou součástí je časné podávání krevních přípravků, ideálně již v přednemocniční fázi péče a v indikovaných případech přímo v místě poranění. Přínos transfuzní léčby je přitom zásadně ovlivněn časem. Krevní přípravek, který není dostupný ve správném okamžiku a na správném místě, nemůže ovlivnit výsledek léčby bez ohledu na jeho kvalitu. Operační prostředí však přináší řadu omezení. Dlouhé nebo nepředvídatelné evakuační časy, narušené logistické zásobování, omezené možnosti chlazení, hromadný výskyt zraněných a činnost malých zdravotnických týmů mimo standardní zdravotnické etapy mohou vést k situaci, kdy krevní přípravky nejsou dostupné nebo jejich zásoba neodpovídá aktuální potřebě. Zajištění transfuzní léčby proto nelze chápat pouze jako logistický úkol krevní banky, ale jako komplexní schopnost celého systému zdravotnického zabezpečení. Cíl: Cílem sdělení je představit význam časného podávání krevních přípravků v přednemocniční péči za bojových podmínek a popsat klinické, organizační, logistické a bezpečnostní předpoklady jejich dostupnosti v místě poranění a během následného odsunu. Součástí sdělení je vymezení úlohy chladově skladované plné krve, dalších krevních přípravků a systému Emergency Blood Collection, respektive Walking Blood Bank, v rámci postupů Remote Damage Control Resuscitation. Obsah sdělení: Preferovaným řešením je dostupnost předem připraveného, bezpečného a snadno použitelného transfuzního přípravku. V podmínkách přednemocniční bojové péče může tuto úlohu plnit zejména chladově skladovaná plná krev. Její použití může zjednodušit logistiku i vlastní provedení transfuze v prostředí, kde je čas, personál a přepravní kapacita zásadně omezena. Podání krve však musí být součástí komplexní léčby zahrnující zástavu zevního i vnitřního krvácení, prevenci hypotermie, podání antifibrinolytické léčby a včasný transport k definitivnímu chirurgickému ošetření. Zásoby chladově skladované plné krve nebo jiných krevních přípravků mohou být při rozsáhlých ztrátách, vícečetných poraněních či prodloužené péči vyčerpány. V takové situaci může být jako nouzová schopnost aktivován systém Emergency Blood Collection neboli Walking Blood Bank. Tento systém umožňuje odběr čerstvé plné krve od předem vyšetřených příslušníků jednotky a její bezprostřední podání zraněnému. Nejedná se však o improvizovaný odběr krve, ale o předem plánovaný, personálně zabezpečený a pravidelně procvičovaný postup. Klíčovým předpokladem je příprava před nasazením. Potenciální dárci musí mít laboratorně ověřenou krevní skupinu a absolvovat prescreening zaměřený na infekce přenosné transfuzí, nepravidelné protilátky a další imunologická rizika. U dárců krevní skupiny 0 je nutné zhodnotit titr anti-A a anti-B protilátek. Výsledkem je aktuální a dostupný seznam vhodných dárců. Součástí systému musí být také jasná pravidla aktivace, ověření identity a krevní skupiny dárce i příjemce, označení vaku, dokumentace odběru a podání, sledování klinického stavu příjemce a návaznost informací při odsunu na vyšší etapu péče. Diskuse: Schopnost podat krevní přípravek přímo v místě poranění může zkrátit dobu do zahájení kauzální resuscitační léčby. Její zavedení však vyžaduje více než pouze dostupnost transfuzního vaku. Nezbytná je správná indikace, odborně způsobilý personál, standardizované vybavení, funkční chladový řetězec, bezpečná identifikace, sledovatelnost a pravidelný výcvik. V případě Walking Blood Bank je nutné zohlednit také zdravotní stav dárce, jeho následnou observaci a možné snížení jeho fyzické a operační výkonnosti. Rozhodování proto vždy propojuje klinickou naléhavost, taktickou situaci, dostupnost evakuace a zachování schopností jednotky. Závěr: Časné podání krevních přípravků představuje jeden ze základních pilířů přednemocniční péče o pacienta s život ohrožujícím krvácením v bojových podmínkách. Rozhodující není pouze existence zásoby krve, ale schopnost bezpečně ji dopravit a podat co nejblíže místu poranění a bez zbytečné časové prodlevy. Zajištění této schopnosti vyžaduje propojení správné klinické indikace, dostupných krevních přípravků, vyškoleného personálu, funkční logistiky a standardizovaných postupů. Chladově skladovaná plná krev může představovat praktické řešení pro časnou hemostatickou resuscitaci, zatímco Emergency Blood Collection a Walking Blood Bank rozšiřují možnosti systému v situacích, kdy jsou standardní zásoby nedostupné nebo vyčerpané. Úspěšnost transfuzní léčby v přednemocniční bojové péči je proto především výsledkem předem vybudované a pravidelně procvičované schopnosti, nikoli improvizace vznikající až po poranění. Klíčová slova: přednemocniční péče; krevní přípravky; plná krev; hemostatická resuscitace; Remote Damage Control Resuscitation; Emergency Blood Collection; Walking Blood Bank; bojová medicína

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Objektivizace hodnocení a péče o dutinu ústní v intenzivní péči Péče o dutinu ústní u pacientů v intenzivní péči je důležitou, avšak často podceňovanou součástí ošetřovatelské praxe. U dlouhodobě ventilovaných pacientů dochází vlivem intubace, farmakoterapie a celkového kritického stavu k častému poškození sliznic dutiny ústní. Hodnocení těchto změn bývá mnohdy subjektivní a nesystematické, což znesnadňuje sledování vývoje a efektu péče. Cílem posterového sdělení je představit unikátní bodovací skóre pro hodnocení stavu dutiny ústní, které umožňuje objektivní, strukturované a opakovatelné posouzení poškození i následné regenerace a hojení. Skóre hodnotí jednotlivé části dutiny ústní a převádí jejich stav do přehledného bodového hodnocení využitelného v každodenní klinické praxi. Součástí posteru je také standardizovaný pracovní postup péče o dutinu ústní, který navazuje na výsledné bodové hodnocení a poskytuje jasné doporučení pro volbu, frekvenci a vyhodnocení ošetřovatelských intervencí. Kombinace skórovacího nástroje a pracovního postupu přispívá ke sjednocení péče, prevenci komplikací a zvýšení komfortu pacienta.

Abstrakt

PREVENCE A LÉČBA TLAKOVÝCH LÉZÍ OBLIČEJE V PRONAČNÍ POLOZE: PRAKTICKÝ CHECK LIST PRO KLINICKOU PÉČI Úvod Pronační poloha je v současné intenzivní péči běžně využívána u pacientů s těžkým respiračním selháním, zejména v souvislosti s léčbou syndromu akutní respirační tísně. Přestože tato poloha přináší významné terapeutické benefity, je zároveň spojena se zvýšeným rizikem vzniku tlakových lézí, zejména v oblasti obličeje. Anatomické struktury obličeje, jako jsou nos, brada, lícní kosti a oblast mandibuly a maxily, jsou charakteristické relativně tenkou vrstvou měkkých tkání a výraznými kostními prominencemi, což zvyšuje jejich vulnerabilitu vůči tlakovému a smykovému zatížení. Současně je tato lokalita zatížena přítomností zdravotnických prostředků, například endotracheálních kanyl, fixačních systémů či sond. Cíl práce Cílem práce je představit strukturovaný check list zaměřený na prevenci a lokální léčbu tlakových lézí obličeje u pacientů v pronační poloze a podpořit standardizaci ošetřovatelských postupů v klinické praxi. Metodika Check list byl vytvořen na základě analýzy dostupných doporučených postupů, odborné literatury a klinických zkušeností z intenzivní péče. Struktura check listu zahrnuje jednotlivé kroky zaměřené na identifikaci rizikových faktorů, preventivní opatření během polohování pacienta, kontrolu kontaktních míst a zásady lokální léčby již vzniklých lézí. Obsah a přínos Navržený check list systematizuje postupy péče o oblast obličeje během pronační polohy. Zdůrazňuje pravidelnou kontrolu exponovaných anatomických lokalit, správné použití ochranných materiálů, optimalizaci polohování hlavy a bezpečnou fixaci zdravotnických pomůcek. Součástí je rovněž přehled principů lokální terapie vzniklých tlakových lézí s ohledem na jejich stadium a charakter tkáňového poškození. Závěr Implementace strukturovaného check listu může přispět ke snížení incidence tlakových lézí obličeje u pacientů v pronační poloze, ke zlepšení kvality ošetřovatelské péče a ke standardizaci klinických postupů v prostředí intenzivní péče. Klíčová slova: pronační poloha, tlakové léze, obličej, prevence, lokální léčba, intenzivní péče

Abstrakt

Na klinice KARIM VFN se dlouhodobě věnujeme léčbě ran, dekubitů a inkontinenční dermatitidy (IAD)s terapeutickým přístupem využívajícím moderní krycí materiály k prevenci infekce ran a jejich rychlému hojení u našich pacientů v kritickém stavu. Zaměřujeme se také na prevenci vzniku dekubitů a IAD v souladu s doporučenými postupy. V rámci dlouhodobého pozorování jsme zaznamenali nesoulad v péči ošetřujícího personálu o pacienty s AID.. Na základě zjištění jsme se rozhodli vypracovat pracovní postup - Prevence a léčba IAD, a tím stanovit jasná pravidla pro určení stupně IAD včetně následné terapie a zajistit tak jednotnou a kvalitní péči pro všechny pacienty v riziku či s již různým stupněm postižení IAD. Pro zajištění jednotného postupu ošetřujícím personálem v hodnocení stupně IAD a následné terapii, jsme vytvořili hodnotící tabulku, kde jsou uvedeny ucelené informace o stupni, hygienické péči a terapii IAD. Nedílnou součástí je i jednotné doporučení v rámci prevence vzniku IAD u rizikových pacientů. V současné době se věnujeme aplikaci navržených opatření v praxi. V rámci pozorování sledujeme přijetí a praktické využití hodnotící tabulky ošetřujícím personálem v péči o rizikového pacienta včetně schopnosti dobře určit rizikového pacienta, stupeň IAD provedení fotodokumentace se zavedením do elektronického zdravotního záznamu pacienta a v neposlední řadě dodržení terapie, která z tabulky vychází.

Poster ke stažení

Abstrakt

Ischemické léze představují u kriticky nemocných pacientů závažnou komplikaci spojenou s vysokým rizikem infekce a progresí tkáňové nekrózy. Hojení takových lézí je negativně ovlivněno hemodynamickou nestabilitou, vazopresorickou podporou, poruchou mikrocirkulace a té malnutricí. Praktický algoritmus lokálního ošetřování byl vytvořen na základě principů moderních doporučení pro management kritické ischemie a klinických zkušeností pracoviště intenzivní péče. Zahrnuje systematické zhodnocení perfúze, charakteru rány, přítomnosti infekce a fáze hojení s důrazem na možnosti revaskularizace. Na základě komplexního zhodnocení rány je vybrána adekvátní škála materiálů pro ošetření ischemických lézí. Standardizovaný přístup k lokálnímu ošetřování ischemických lézí může v intenzivní péči přispět ke zlepšení léčebných výsledků a snížení rizika závažných komplikací.

Poster ke stažení

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Úvod: Metoda mimotělní membránové oxygenace (ECMO) představuje vysoce sofistikovanou podporu životních funkcí, jejíž úspěch závisí na precizní týmové spolupráci. Vzhledem k technické náročnosti a riziku závažných komplikací je kontinuální vzdělávání ošetřovatelského personálu nezbytným předpokladem pro zajištění bezpečnosti pacienta. Cíl: Cílem přednášky je prezentovat efektivní metody edukace zdravotníků (všeobecných sester a perfuzionistů) se zaměřením na eliminaci nejčastějších pochybení a zvýšení kompetencí při řešení kritických situací spojených s ECMO provozem. Budou řešeny různé strategie edukace zdravotnického personálu na jednotlivých pracovištích v ČR a porovnány s běžnou praxí vybraných pracovišť ve světě. Optimálním cílem sdělení bude vyvolání diskuze o spokojenosti s nabídkou vzdělávaní v této problematice v našich podmínkách. Metodika: Příspěvek vychází z analýzy vzdělávacího programu realizovaného na našem pracovišti, k ověřování slouží evaluační dotazníkové šetření. Edukace kombinuje teoretickou přípravu, praktický nácvik s přístrojovou technikou a simulaci krizových situací s tréninkem jejich řešení (selhání oxygenátoru, velké krvácení z ECMO okruhu, zahájení manuálního pohonu atd.). Srovnání edukačních programů různých tuzemských i zahraničních pracovišť umožnily informace získané účastí na kongresu profesní organizace EuroElso v Dublinu v květnu 2026. Výsledky: Pravidelná edukace vedla ke zvýšení subjektivní jistoty personálu při obsluze přístroje a zkrácení reakční doby při řešení technických alarmů. Vysoce ceněnou součástí edukace je i téma běžné ošetřovatelské péče u ECMO pacienta. Simulační trénink se ukázal jako nejefektivnější nástroj pro fixaci správných algoritmů u život ohrožujících komplikací, které se v běžné praxi nevyskytují často. Zdravotníci mají zájem o možnost periodického vzdělávání a prohlubování si znalostí a dovedností. Závěr: Edukace o ECMO nesmí být jednorázovou záležitostí. Pro udržení vysokého standardu péče je klíčová implementace pravidelných simulačních kurzů a jasně definovaných checklistů, které minimalizují lidský faktor v procesu péče o kriticky nemocného. Klíčová slova: ECMO, edukace, simulace, intenzivní péče, bezpečnost pacienta

Poster ke stažení

Abstrakt

Delirium je častou komplikací u pacientů na jednotkách intenzivní péče, která negativně ovlivňuje jejich prognózu. Cílem práce je vytvořit edukační materiály zaměřené na zlepšení informovanosti o deliriu u zdravotníků i rodin pacientů. Pro zdravotnický personál bude připravena brožura obsahující klíčové informace o deliriu a roli sestry v péči o pacienty s deliriem. Pro rodiny pacientů bude vytvořen srozumitelný plakát vysvětlující projevy deliria a možnosti podpory pacienta. Materiály bych ráda prezentovala v posterové sekci sesterské sekce.

Abstrakt

Cílem sdělení je popsat fungování nově zřízené Post-ICU ambulance při Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny v Krajské nemocnici Tomáše Bati (KNTB) ve Zlíně. Projekt je zaměřen na popis klinických manifestací post-ICU syndromu, objasnění souvislostí mezi léčebnými intervencemi na ICU a dlouhodobou kvalitou života pacientů po propuštění z intenzivní péče a také na identifikaci možností řešení těchto obtíží ve spolupráci s dalšími odbornými ambulancemi KNTB. Post-ICU syndrom představuje soubor zdravotních obtíží přetrvávajících i po zotavení z kritického stavu. Mezi nejčastější projevy patří úbytek svalové hmoty, poruchy kognitivních funkcí, deprese, chronická bolest, inkontinence a další. Pro většinu pacientů tyto následky znamenají zásadní změnu kvality života, včetně omezení pracovní schopnosti a zvýšené závislosti na pomoci okolí. Od února 2026 je v KNTB v provozu Post-ICU ambulance. Do sledování jsou zařazováni pacienti po kraniotraumatech vyžadujících neurochirurgický výkon, pacienti po resuscitaci a pacienti s polytraumatem vyžadujícím umělou plicní ventilaci. Sestra Post-ICU ambulance provádí systematické telefonické sledování v intervalu 1 a 6 měsíců po propuštění z akutní intenzivní péče. Klíčovým krokem je včasná identifikace pacientů s tak závažným postižením, kteří nejsou schopni přímé spolupráce. K tomu se využívá kombinace Disability Rating Scale > 11, přítomnosti tracheostomie a umístění v zařízení následné intenzivní péče. U těchto pacientů je hodnocení realizováno prostřednictvím rodinných příslušníků (proxy hodnocení). U ostatních pacientů je nejprve zaznamenáno jejich vlastní vnímání kvality života formou volného sdělení, následně je stav objektivizován pomocí standardizovaných nástrojů, jako jsou Clinical Frailty Scale, SF-12, Barthelův index základních všedních činností, Mini-MoCA test kognitivních funkcí určený pro telefonické použití, MUST skóre k hodnocení nutrice a škála IES-R pro posouzení posttraumatické stresové poruchy v souvislosti s pobytem na ICU. Zkušenosti z provozu ambulance ukazují, že tento model je efektivně realizovatelný prostřednictvím telefonické komunikace, přispívá ke zvýšení důvěry pacientů a jejich blízkých ve zdravotnické zařízení, posiluje pocit kontinuity péče i po propuštění z nemocnice a v neposlední řadě poskytuje cennou zpětnou vazbu pro zdravotnický personál.

Poster ke stažení

Abstrakt

Ve FN Brno na oddělení urgentního příjmu byla přijata mladá žena, která byla dlouhodobý uživatel drog s opakovanými pokusy o sebevraždu. Záchranná služba zhodnotila mírnou poruchu vědomí a mydriázu zornic, jako intoxikaci. S diagnózou intoxikace byla přijata na oddělení urgentního přijmu. Překvapivý vývoj stavu, diagnostiky i následné stanovení správné diagnózy je zpracované v posteru.

Poster ke stažení

Abstrakt

Abstrakt: Pronační poloha patří mezi osvědčené nefarmakologické postupy v léčbě pacientů s těžkým respiračním selháním. Přesto se jedná o vysoce rizikovou a pro personál náročnou intervenci, která vyžaduje přesnou koordinaci týmu, jasně stanovené role a důslednou přípravu. Nedodržení jednotlivých kroků může vést u pacienta k závažným komplikacím. Cílem tohoto sdělení je představit praktický checklist pro bezpečné provedení pronační polohy a návrat pacienta zpět do polohy supinační, vytvořený na základě klinické praxe. Checklist systematicky pokrývá jednotlivé fáze výkonu – přípravu pacienta, vlastní otočení, péči o pacienta v pronační poloze – polohování a následně i otočení pacienta zpět do supinační polohy. Součástí sdělení je rovněž instruktážní video, které názorně demonstruje správný postup provedení obratu, rozdělení rolí v týmu a klíčové kontrolní body checklistu. Video slouží jako edukační nástroj vhodný jak pro zaškolování nových členů týmu, tak pro průběžné připomínání správné praxe zkušeným pracovníkům. Zavedení checklistu a vizuální edukace přispělo ke sjednocení postupů, zvýšení bezpečí pacienta a snížení stresu personálu při této náročné intervenci. Poster si klade za cíl inspirovat další pracoviště k systematickému přístupu k provádění pronační polohy jako běžné součásti moderní intenzivní péče.

Poster ke stažení

Abstrakt

Význam edukace sester pro snížení výskytu nozokomiálních nákaz v IP? Renáta Zoubková1 1 KARIM FN Ostrava, 2 KARIM Lf Ostravská univerzita renata.zoubkova@fno.cz Úvod: Edukace sester v oblasti nozokomiálních nákaz (NN) je kritickou součástí ošetřovatelské péče, jejímž cílem je snížit výskyt infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče. Nozokomiální nákazy komplikují léčbu, prodlužují hospitalizaci a zvyšují morbiditu i mortalitu pacientů. Intenzívní edukace a zapojení ošetřovatelského personálu do programu zavádění preventivních opatření ovlivňujících výskyt septických stavů a infekčních komplikací na pracovišti intenzivní péče, může snížit výskyt infekčních komplikací, sepse u pacientů v intenzivní péči. Pro praxi je nutné, aby preventivní opatření ovlivňující výskyt septických komplikací na pracovišti intenzivní péče byly zařazeny do terapeutických a ošetřovatelských protokolů. Metodika: Na základě analýzy dat dle EBM byly zpracovány postupy prevence pro snížení výskytu VAP a katétrové infekce. Dané postupy byly prezentovány Pracovní skupinou pro intenzivní péči ve FNO, která má za cíl implementaci aktuálních doporučení pro prevenci nozokomiálních nákaz na intenzivní péči. Doporučení byly k dispozici v on – line verzi na intranetu FNO. Byla vytvořena edukační videa - https://www.fno.cz/klinika-anesteziologie-resuscitace-a-intenzivni-mediciny/videa. V roce 2024 byl proveden praktický nácvik prevence VAP na ICU a prevence katétrové = infekce na ICU na všech intenzivních pracovištích ve FNO. Výsledky: V roce 2025 došlo k redukci výskytu nozokomiální pneumonie ve FNO – 2023/92, 2024/90, 2025/49, která patří k nejčastějším příčinám nákaz spojených s hospitalizací na intenzivní péči Současně došlo k redukci výskytu infekce krevního řečiště – 2023/58, 2024/102, 2025/59. Třetí nejčastější příčinou nákaz spojených s hospitalizací patří uroinfekce, kde rovněž došlo k redukci výskytu – 2023/185,2024/201, 2025/124. Celkový počet nákaz spojených s hospitalizací se rovněž snížil 2023/1,27%, 2024/1,34%, 2025/0,82%. Diskuse Edukace zdravotnických pracovníků pomocí vzdělávacích intervenčních programů v preventivních krocích VAP prokazatelně vede ke snížení počtu jejích epizod, stejně jako ke snížené délce UPV a délce hospitalizace.Edukaci je doporučováno provádět průběžně. Doporučenými metodami jsou samostudium, workshopy, simulační medicína, praktická školení, konference, prezentace diapozitivů a/nebo interaktivní diskuse. Využití více výukových forem může pomoci uspokojit různé styly učení. Balíčky péče v oblasti prevence infekcí jsou jednoduché soubory postupů založené na důkazech. Závěr: Účinnost dodržování komplexního balíčku opatření s prokázaným efektem na má významný vliv na snížení výskytu nákaz spojenýcch s hospitalizací na ICU. Literatura: Klompas M, Branson R, Cawcutt K, Crist M, Eichenwald EC, Greene LR, Lee G, Maragakis LL, Powell K, Priebe GP, Speck K, Yokoe DS, Berenholtz SM. Strategies to prevent ventilator-associated pneumonia, ventilator-associated events, and nonventilator hospital-acquired pneumonia in acute-care hospitals: 2022 Update. Infect Control Hosp Epidemiol. 2022 Jun;43(6):687-713. doi: 10.1017/ice.2022.88. Epub 2022 May 20. PMID: 35589091; PMCID: PMC10903147. Mastrogianni M, Katsoulas T, Galanis P, Korompeli A, Myrianthefs P. The Impact of Care Bundles on Ventilator-Associated Pneumonia (VAP) Prevention in Adult ICUs: A Systematic Review. Antibiotics (Basel). 2023 Jan 20;12(2):227. doi: 10.3390/antibiotics12020227. PMID: 36830138; PMCID: PMC9952750. Martinez-Reviejo R, Tejada S, Jansson M, Ruiz-Spinelli A, Ramirez-Estrada S, Ege D, Vieceli T, Maertens B, Blot S, Rello J. Prevention of ventilator-associated pneumonia through care bundles: A systematic review and meta-analysis. J Intensive Med. 2023 Jun 14;3(4):352-364. doi: 10.1016/j.jointm.2023.04.004. PMID: 38028633; PMCID: PMC10658042. Al-Harthi F, Al-Noumani H, Matua GA, Al-Abri H, Joseph A. Nurses' compliance to ventilator-associated pneumonia prevention bundle and its effect on patient outcomes in intensive care units. Nurs Crit Care. 2025 May;30(3):e70043. doi: 10.1111/nicc.70043. PMID: 40276934; PMCID: PMC12022936.

Poster ke stažení