Declaration
Dear Madam, Sir,
Please note that the websites you intend to access are not intended for the general public, as they contain technical information on medicinal products, including advertising messages relating to medicinal products. This information and communication is intended exclusively for professionals pursuant to Section 2a of Act No. 40/1995 Coll., Ie to persons authorized to prescribe or dispense medicinal products (hereinafter referred to as the expert).
Please note that if you are not an expert, you run the risk of endangering your health or the health of others if you misunderstand or interpret the information obtained, in particular advertising messages that may be part of this site, or used them to establish your own diagnosis or treatment, either in relation to yourself or in relation to other persons.
I declare:
If your statement is not true, we warn you that you are at risk of endangering your health or the health of others.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Only services that participant order by himself can be sponsored here:
Sponsoring of participants
Registration of exhibiting companies and their representatives
Exhibitors registration
Please start by entering your email address.
Your registration for this event was successful. To cancel or edit your registration please call +420 731 006 620 or send us email to martin.horna@mhconsulting.cz
You can check your order in your profile: My profile
Mechanická srdeční podpora Impella 5.5 představuje účinnou metodu odlehčení levé komory u pacientů s kardiogenním šokem. Kromě hemodynamického efektu přináší při zavedení cestou arteria axillaris významný benefit i v ošetřovatelské péči, zejména v možnosti časné rehabilitace, která je u kriticky nemocných pacientů často limitována invazivními vstupy a oběhovou podporou. Úvod sdělení představuje princip mechanické podpory Impella 5.5 a její indikace. Klíčovou část tvoří praktické postupy péče o pacienta, včetně komplikací a jejich předcházení, alarmových stavů zařízení a jejich řešení. Hlavní část tvoří kazuistika 67letého pacienta s těžkým srdečním selháním, u kterého byla indikována implantace Impella 5.5 axilárním přístupem pro přetrvávající oběhovou nestabilitu po kardiochirurgickém výkonu. Tento způsob zavedení umožnil zahájení časné rehabilitace i přes závažně sníženou ejekční frakci levé komory. Rehabilitace byla vedena s ohledem na aktuální zdravotní stav pacienta, jeho hemodynamickou stabilitu a funkci zařízení.
Konečná Eva, DiS
CV is not available
Bc. Vlaďka Smrčková 1, Mgr. Kateřina Moltašová 1, Eva Konečná , Dis.1,
Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, Oddělení 13 1
Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, Oddělení 13 2
Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, Oddělení 13 3
Objektivizace hodnocení a péče o dutinu ústní v intenzivní péči Péče o dutinu ústní u pacientů v intenzivní péči je důležitou, avšak často podceňovanou součástí ošetřovatelské praxe. U dlouhodobě ventilovaných pacientů dochází vlivem intubace, farmakoterapie a celkového kritického stavu k častému poškození sliznic dutiny ústní. Hodnocení těchto změn bývá mnohdy subjektivní a nesystematické, což znesnadňuje sledování vývoje a efektu péče. Cílem posterového sdělení je představit unikátní bodovací skóre pro hodnocení stavu dutiny ústní, které umožňuje objektivní, strukturované a opakovatelné posouzení poškození i následné regenerace a hojení. Skóre hodnotí jednotlivé části dutiny ústní a převádí jejich stav do přehledného bodového hodnocení využitelného v každodenní klinické praxi. Součástí posteru je také standardizovaný pracovní postup péče o dutinu ústní, který navazuje na výsledné bodové hodnocení a poskytuje jasné doporučení pro volbu, frekvenci a vyhodnocení ošetřovatelských intervencí. Kombinace skórovacího nástroje a pracovního postupu přispívá ke sjednocení péče, prevenci komplikací a zvýšení komfortu pacienta.
Mgr. Zuzana Pražáková
Od roku 2006 až dosud pracuje ve Všeobecné fakultní nemocnici na Klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny, jako všeobecná sestra se specializací IP a mentor na lůžkových odděleních. Profesně se zaměřuje na problematiku ošetřovatelské péče v intenzivní medicíně, tvorbě edukačních materiálů, standardů, videí a kurzů. Od roku 2008 je stálým lektorem specializačního vzdělávání sester v intenzivní péči (dříve ARIP) pořádané VFN Praha. Od roku 2020 je členkou Akreditační komise MZČR.
Mgr. Koutná Markéta, Ph.D.
CV is not available
Zuzana Pražáková 4,
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Klinika anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny 3
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Klinika anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny 4
PREVENCE A LÉČBA TLAKOVÝCH LÉZÍ OBLIČEJE V PRONAČNÍ POLOZE: PRAKTICKÝ CHECK LIST PRO KLINICKOU PÉČI Úvod Pronační poloha je v současné intenzivní péči běžně využívána u pacientů s těžkým respiračním selháním, zejména v souvislosti s léčbou syndromu akutní respirační tísně. Přestože tato poloha přináší významné terapeutické benefity, je zároveň spojena se zvýšeným rizikem vzniku tlakových lézí, zejména v oblasti obličeje. Anatomické struktury obličeje, jako jsou nos, brada, lícní kosti a oblast mandibuly a maxily, jsou charakteristické relativně tenkou vrstvou měkkých tkání a výraznými kostními prominencemi, což zvyšuje jejich vulnerabilitu vůči tlakovému a smykovému zatížení. Současně je tato lokalita zatížena přítomností zdravotnických prostředků, například endotracheálních kanyl, fixačních systémů či sond. Cíl práce Cílem práce je představit strukturovaný check list zaměřený na prevenci a lokální léčbu tlakových lézí obličeje u pacientů v pronační poloze a podpořit standardizaci ošetřovatelských postupů v klinické praxi. Metodika Check list byl vytvořen na základě analýzy dostupných doporučených postupů, odborné literatury a klinických zkušeností z intenzivní péče. Struktura check listu zahrnuje jednotlivé kroky zaměřené na identifikaci rizikových faktorů, preventivní opatření během polohování pacienta, kontrolu kontaktních míst a zásady lokální léčby již vzniklých lézí. Obsah a přínos Navržený check list systematizuje postupy péče o oblast obličeje během pronační polohy. Zdůrazňuje pravidelnou kontrolu exponovaných anatomických lokalit, správné použití ochranných materiálů, optimalizaci polohování hlavy a bezpečnou fixaci zdravotnických pomůcek. Součástí je rovněž přehled principů lokální terapie vzniklých tlakových lézí s ohledem na jejich stadium a charakter tkáňového poškození. Závěr Implementace strukturovaného check listu může přispět ke snížení incidence tlakových lézí obličeje u pacientů v pronační poloze, ke zlepšení kvality ošetřovatelské péče a ke standardizaci klinických postupů v prostředí intenzivní péče. Klíčová slova: pronační poloha, tlakové léze, obličej, prevence, lokální léčba, intenzivní péče
Mgr. Markéta Koutná Ph.D.
Mgr. Markéta Koutná Ph.D.
se profesně věnuje problematice hojení ran více než 35 let. Pracuje na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze 2 jako specialistka hojení ran, kde se zaměřuje na rány všech etiologií (chirurgické, dekubity aj.) u pacientů v závažném zdravotním stavu. Současně poskytuje péči pacientům s nehojícími se ránami typu bércových vředů a atypických ran v Ambulanci hojení ran Geriatrické kliniky a interní medicíny. Je autorkou odborných publikací a předává svoje zkušenosti formou kurzů, seminářů, prezentací se zaměřením na prevenci a léčbu ran.
Markéta Koutná 1,
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, 1.LF UK a VFN v Praze 1
Na klinice KARIM VFN se dlouhodobě věnujeme léčbě ran, dekubitů a inkontinenční dermatitidy (IAD)s terapeutickým přístupem využívajícím moderní krycí materiály k prevenci infekce ran a jejich rychlému hojení u našich pacientů v kritickém stavu. Zaměřujeme se také na prevenci vzniku dekubitů a IAD v souladu s doporučenými postupy. V rámci dlouhodobého pozorování jsme zaznamenali nesoulad v péči ošetřujícího personálu o pacienty s AID.. Na základě zjištění jsme se rozhodli vypracovat pracovní postup - Prevence a léčba IAD, a tím stanovit jasná pravidla pro určení stupně IAD včetně následné terapie a zajistit tak jednotnou a kvalitní péči pro všechny pacienty v riziku či s již různým stupněm postižení IAD. Pro zajištění jednotného postupu ošetřujícím personálem v hodnocení stupně IAD a následné terapii, jsme vytvořili hodnotící tabulku, kde jsou uvedeny ucelené informace o stupni, hygienické péči a terapii IAD. Nedílnou součástí je i jednotné doporučení v rámci prevence vzniku IAD u rizikových pacientů. V současné době se věnujeme aplikaci navržených opatření v praxi. V rámci pozorování sledujeme přijetí a praktické využití hodnotící tabulky ošetřujícím personálem v péči o rizikového pacienta včetně schopnosti dobře určit rizikového pacienta, stupeň IAD provedení fotodokumentace se zavedením do elektronického zdravotního záznamu pacienta a v neposlední řadě dodržení terapie, která z tabulky vychází.
Ischemické léze představují u kriticky nemocných pacientů závažnou komplikaci spojenou s vysokým rizikem infekce a progresí tkáňové nekrózy. Hojení takových lézí je negativně ovlivněno hemodynamickou nestabilitou, vazopresorickou podporou, poruchou mikrocirkulace a té malnutricí. Praktický algoritmus lokálního ošetřování byl vytvořen na základě principů moderních doporučení pro management kritické ischemie a klinických zkušeností pracoviště intenzivní péče. Zahrnuje systematické zhodnocení perfúze, charakteru rány, přítomnosti infekce a fáze hojení s důrazem na možnosti revaskularizace. Na základě komplexního zhodnocení rány je vybrána adekvátní škála materiálů pro ošetření ischemických lézí. Standardizovaný přístup k lokálnímu ošetřování ischemických lézí může v intenzivní péči přispět ke zlepšení léčebných výsledků a snížení rizika závažných komplikací.
Mgr. Jana Zatočilová
Mgr. Jana Zatočilová, sestra se specializací v intenzivní péči, anesteziologii a resuscitaci, absolvovala bakalářské studium na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a navazující magisterské studium na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy se zaměřením na ošetřovatelskou péči v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči. Více než 12 let působí na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, kde poslední 3 roky pracuje na pozici staniční sestry resuscitačního oddělení. Během své předchozí praxe získala zkušenosti také v oblasti dětské hematoonkologie a péče o chronicky dialyzované pacienty. V posledních letech se věnuje komplexní problematice pacientů s chronickými a akutními ranami. Absolvovala certifikované kurzy zaměřené na léčbu ran a ošetřování stomií. V současné době je studentkou specializačního vzdělávání Hojení ran v Brně na NCO NZO.
Mgr. Jana Zatočilová 1, Mgr. Markéta Koutná , PhD.1,
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, 1. LF UK a VFN v Praze 1
Úvod: Metoda mimotělní membránové oxygenace (ECMO) představuje vysoce sofistikovanou podporu životních funkcí, jejíž úspěch závisí na precizní týmové spolupráci. Vzhledem k technické náročnosti a riziku závažných komplikací je kontinuální vzdělávání ošetřovatelského personálu nezbytným předpokladem pro zajištění bezpečnosti pacienta. Cíl: Cílem přednášky je prezentovat efektivní metody edukace zdravotníků (všeobecných sester a perfuzionistů) se zaměřením na eliminaci nejčastějších pochybení a zvýšení kompetencí při řešení kritických situací spojených s ECMO provozem. Budou řešeny různé strategie edukace zdravotnického personálu na jednotlivých pracovištích v ČR a porovnány s běžnou praxí vybraných pracovišť ve světě. Optimálním cílem sdělení bude vyvolání diskuze o spokojenosti s nabídkou vzdělávaní v této problematice v našich podmínkách. Metodika: Příspěvek vychází z analýzy vzdělávacího programu realizovaného na našem pracovišti, k ověřování slouží evaluační dotazníkové šetření. Edukace kombinuje teoretickou přípravu, praktický nácvik s přístrojovou technikou a simulaci krizových situací s tréninkem jejich řešení (selhání oxygenátoru, velké krvácení z ECMO okruhu, zahájení manuálního pohonu atd.). Srovnání edukačních programů různých tuzemských i zahraničních pracovišť umožnily informace získané účastí na kongresu profesní organizace EuroElso v Dublinu v květnu 2026. Výsledky: Pravidelná edukace vedla ke zvýšení subjektivní jistoty personálu při obsluze přístroje a zkrácení reakční doby při řešení technických alarmů. Vysoce ceněnou součástí edukace je i téma běžné ošetřovatelské péče u ECMO pacienta. Simulační trénink se ukázal jako nejefektivnější nástroj pro fixaci správných algoritmů u život ohrožujících komplikací, které se v běžné praxi nevyskytují často. Zdravotníci mají zájem o možnost periodického vzdělávání a prohlubování si znalostí a dovedností. Závěr: Edukace o ECMO nesmí být jednorázovou záležitostí. Pro udržení vysokého standardu péče je klíčová implementace pravidelných simulačních kurzů a jasně definovaných checklistů, které minimalizují lidský faktor v procesu péče o kriticky nemocného. Klíčová slova: ECMO, edukace, simulace, intenzivní péče, bezpečnost pacienta
Mgr. Anna Slachová
Zdravotní sestra s atestací pro perfuziologii a pro intenzivní péči, která spojuje klinickou praxi na kardiochirurgii s edukační činností. Specializuji se na řízení mimotělního oběhu, asistenci při operacích srdce a ECMO programy. Kromě klinické praxe se aktivně věnuji edukaci zdravotnických pracovníků a předávání zkušeností nastupující generaci perfuzionistů. Věřím, že kontinuální vzdělávání je klíčem k bezpečnosti pacienta.
Anna Slachová 1,
Kardiochirurgické oddělení, Úsek perfuziologie a MSP, FN Plzeň 1
Delirium je častou komplikací u pacientů na jednotkách intenzivní péče, která negativně ovlivňuje jejich prognózu. Cílem práce je vytvořit edukační materiály zaměřené na zlepšení informovanosti o deliriu u zdravotníků i rodin pacientů. Pro zdravotnický personál bude připravena brožura obsahující klíčové informace o deliriu a roli sestry v péči o pacienty s deliriem. Pro rodiny pacientů bude vytvořen srozumitelný plakát vysvětlující projevy deliria a možnosti podpory pacienta. Materiály bych ráda prezentovala v posterové sekci sesterské sekce.
Bc Hana Šitinová
Svou profesní činnost zahájila na metabolické JIP ve FN v Hradci Králové. Své pracovní zkušenosti obohatila prací v zahraniční. Jako zdravotní sestra pracovala 8 let v Německu – Klinik für Anästhesie und Intensivmedizin, Sophien und Hufeland Klinikum Weimar, a Zentrale Notaufnahme, Universitätsklinikum Jena. V současnosti pracuje na Anesteziologicko-resuscitační klinice ve FNUSA v Brně.
Hana Šitinová 1,
Anesteziologicko-resuscitační klinika, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně 1
Cílem sdělení je popsat fungování nově zřízené Post-ICU ambulance při Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny v Krajské nemocnici Tomáše Bati (KNTB) ve Zlíně. Projekt je zaměřen na popis klinických manifestací post-ICU syndromu, objasnění souvislostí mezi léčebnými intervencemi na ICU a dlouhodobou kvalitou života pacientů po propuštění z intenzivní péče a také na identifikaci možností řešení těchto obtíží ve spolupráci s dalšími odbornými ambulancemi KNTB. Post-ICU syndrom představuje soubor zdravotních obtíží přetrvávajících i po zotavení z kritického stavu. Mezi nejčastější projevy patří úbytek svalové hmoty, poruchy kognitivních funkcí, deprese, chronická bolest, inkontinence a další. Pro většinu pacientů tyto následky znamenají zásadní změnu kvality života, včetně omezení pracovní schopnosti a zvýšené závislosti na pomoci okolí. Od února 2026 je v KNTB v provozu Post-ICU ambulance. Do sledování jsou zařazováni pacienti po kraniotraumatech vyžadujících neurochirurgický výkon, pacienti po resuscitaci a pacienti s polytraumatem vyžadujícím umělou plicní ventilaci. Sestra Post-ICU ambulance provádí systematické telefonické sledování v intervalu 1 a 6 měsíců po propuštění z akutní intenzivní péče. Klíčovým krokem je včasná identifikace pacientů s tak závažným postižením, kteří nejsou schopni přímé spolupráce. K tomu se využívá kombinace Disability Rating Scale > 11, přítomnosti tracheostomie a umístění v zařízení následné intenzivní péče. U těchto pacientů je hodnocení realizováno prostřednictvím rodinných příslušníků (proxy hodnocení). U ostatních pacientů je nejprve zaznamenáno jejich vlastní vnímání kvality života formou volného sdělení, následně je stav objektivizován pomocí standardizovaných nástrojů, jako jsou Clinical Frailty Scale, SF-12, Barthelův index základních všedních činností, Mini-MoCA test kognitivních funkcí určený pro telefonické použití, MUST skóre k hodnocení nutrice a škála IES-R pro posouzení posttraumatické stresové poruchy v souvislosti s pobytem na ICU. Zkušenosti z provozu ambulance ukazují, že tento model je efektivně realizovatelný prostřednictvím telefonické komunikace, přispívá ke zvýšení důvěry pacientů a jejich blízkých ve zdravotnické zařízení, posiluje pocit kontinuity péče i po propuštění z nemocnice a v neposlední řadě poskytuje cennou zpětnou vazbu pro zdravotnický personál.
Bc. Kulová Kateřina
Kvalifikovaná sestra se specializací ARIP, pracující v akutní lůžkové péči oddělení ARIM KNTB a zároveň jako sestra nově vzniklé Post-ICU ambulance. Ve své bakalářské práci se věnovala peer podpoře zaměstnanců intenzivní péče v době pandemie COVID-19.
Bc. Kateřina Kulová 1, MUDr. Roman Kula , Ph.D.1, Mgr. Terézie Koníčková 1, doc. MUDr. Tomáš Gabrhelík , Ph.D.1,
Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Krajská nemocnice Tomáše Bati, Zlín 1
Ve FN Brno na oddělení urgentního příjmu byla přijata mladá žena, která byla dlouhodobý uživatel drog s opakovanými pokusy o sebevraždu. Záchranná služba zhodnotila mírnou poruchu vědomí a mydriázu zornic, jako intoxikaci. S diagnózou intoxikace byla přijata na oddělení urgentního přijmu. Překvapivý vývoj stavu, diagnostiky i následné stanovení správné diagnózy je zpracované v posteru.
Mgr. Alexandra Novotná
Alexandra Novotná narozená 2.11.1991 v Bratislavě. V roce 2015 vystudován bakalářský obor Všeobecná sestra na LFMU. V roce 2023 vystudován magisterský obor Ošetřovatelství v intenzivní péči na LFMU. Do roku 2016 zaměstnaná na Interní gastroenterologické kliniky ve FN Brno, do roku 2021 na anesteziologicko-resuscitační klinice ve FN USA. V současné době zaměstnaná na oddělení urgentního příjmu ve FN Brno.
Alexandra Novotná 1,
Fakultní nemocnice Brno 1
Abstrakt: Pronační poloha patří mezi osvědčené nefarmakologické postupy v léčbě pacientů s těžkým respiračním selháním. Přesto se jedná o vysoce rizikovou a pro personál náročnou intervenci, která vyžaduje přesnou koordinaci týmu, jasně stanovené role a důslednou přípravu. Nedodržení jednotlivých kroků může vést u pacienta k závažným komplikacím. Cílem tohoto sdělení je představit praktický checklist pro bezpečné provedení pronační polohy a návrat pacienta zpět do polohy supinační, vytvořený na základě klinické praxe. Checklist systematicky pokrývá jednotlivé fáze výkonu – přípravu pacienta, vlastní otočení, péči o pacienta v pronační poloze – polohování a následně i otočení pacienta zpět do supinační polohy. Součástí sdělení je rovněž instruktážní video, které názorně demonstruje správný postup provedení obratu, rozdělení rolí v týmu a klíčové kontrolní body checklistu. Video slouží jako edukační nástroj vhodný jak pro zaškolování nových členů týmu, tak pro průběžné připomínání správné praxe zkušeným pracovníkům. Zavedení checklistu a vizuální edukace přispělo ke sjednocení postupů, zvýšení bezpečí pacienta a snížení stresu personálu při této náročné intervenci. Poster si klade za cíl inspirovat další pracoviště k systematickému přístupu k provádění pronační polohy jako běžné součásti moderní intenzivní péče.
Význam edukace sester pro snížení výskytu nozokomiálních nákaz v IP? Renáta Zoubková1 1 KARIM FN Ostrava, 2 KARIM Lf Ostravská univerzita renata.zoubkova@fno.cz Úvod: Edukace sester v oblasti nozokomiálních nákaz (NN) je kritickou součástí ošetřovatelské péče, jejímž cílem je snížit výskyt infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče. Nozokomiální nákazy komplikují léčbu, prodlužují hospitalizaci a zvyšují morbiditu i mortalitu pacientů. Intenzívní edukace a zapojení ošetřovatelského personálu do programu zavádění preventivních opatření ovlivňujících výskyt septických stavů a infekčních komplikací na pracovišti intenzivní péče, může snížit výskyt infekčních komplikací, sepse u pacientů v intenzivní péči. Pro praxi je nutné, aby preventivní opatření ovlivňující výskyt septických komplikací na pracovišti intenzivní péče byly zařazeny do terapeutických a ošetřovatelských protokolů. Metodika: Na základě analýzy dat dle EBM byly zpracovány postupy prevence pro snížení výskytu VAP a katétrové infekce. Dané postupy byly prezentovány Pracovní skupinou pro intenzivní péči ve FNO, která má za cíl implementaci aktuálních doporučení pro prevenci nozokomiálních nákaz na intenzivní péči. Doporučení byly k dispozici v on – line verzi na intranetu FNO. Byla vytvořena edukační videa - https://www.fno.cz/klinika-anesteziologie-resuscitace-a-intenzivni-mediciny/videa. V roce 2024 byl proveden praktický nácvik prevence VAP na ICU a prevence katétrové = infekce na ICU na všech intenzivních pracovištích ve FNO. Výsledky: V roce 2025 došlo k redukci výskytu nozokomiální pneumonie ve FNO – 2023/92, 2024/90, 2025/49, která patří k nejčastějším příčinám nákaz spojených s hospitalizací na intenzivní péči Současně došlo k redukci výskytu infekce krevního řečiště – 2023/58, 2024/102, 2025/59. Třetí nejčastější příčinou nákaz spojených s hospitalizací patří uroinfekce, kde rovněž došlo k redukci výskytu – 2023/185,2024/201, 2025/124. Celkový počet nákaz spojených s hospitalizací se rovněž snížil 2023/1,27%, 2024/1,34%, 2025/0,82%. Diskuse Edukace zdravotnických pracovníků pomocí vzdělávacích intervenčních programů v preventivních krocích VAP prokazatelně vede ke snížení počtu jejích epizod, stejně jako ke snížené délce UPV a délce hospitalizace.Edukaci je doporučováno provádět průběžně. Doporučenými metodami jsou samostudium, workshopy, simulační medicína, praktická školení, konference, prezentace diapozitivů a/nebo interaktivní diskuse. Využití více výukových forem může pomoci uspokojit různé styly učení. Balíčky péče v oblasti prevence infekcí jsou jednoduché soubory postupů založené na důkazech. Závěr: Účinnost dodržování komplexního balíčku opatření s prokázaným efektem na má významný vliv na snížení výskytu nákaz spojenýcch s hospitalizací na ICU. Literatura: Klompas M, Branson R, Cawcutt K, Crist M, Eichenwald EC, Greene LR, Lee G, Maragakis LL, Powell K, Priebe GP, Speck K, Yokoe DS, Berenholtz SM. Strategies to prevent ventilator-associated pneumonia, ventilator-associated events, and nonventilator hospital-acquired pneumonia in acute-care hospitals: 2022 Update. Infect Control Hosp Epidemiol. 2022 Jun;43(6):687-713. doi: 10.1017/ice.2022.88. Epub 2022 May 20. PMID: 35589091; PMCID: PMC10903147. Mastrogianni M, Katsoulas T, Galanis P, Korompeli A, Myrianthefs P. The Impact of Care Bundles on Ventilator-Associated Pneumonia (VAP) Prevention in Adult ICUs: A Systematic Review. Antibiotics (Basel). 2023 Jan 20;12(2):227. doi: 10.3390/antibiotics12020227. PMID: 36830138; PMCID: PMC9952750. Martinez-Reviejo R, Tejada S, Jansson M, Ruiz-Spinelli A, Ramirez-Estrada S, Ege D, Vieceli T, Maertens B, Blot S, Rello J. Prevention of ventilator-associated pneumonia through care bundles: A systematic review and meta-analysis. J Intensive Med. 2023 Jun 14;3(4):352-364. doi: 10.1016/j.jointm.2023.04.004. PMID: 38028633; PMCID: PMC10658042. Al-Harthi F, Al-Noumani H, Matua GA, Al-Abri H, Joseph A. Nurses' compliance to ventilator-associated pneumonia prevention bundle and its effect on patient outcomes in intensive care units. Nurs Crit Care. 2025 May;30(3):e70043. doi: 10.1111/nicc.70043. PMID: 40276934; PMCID: PMC12022936.
Předběžný program, změna vyhrazena.
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., All rights reserved.
