XIX. KONGRES ČESKÉ SPOLEČNOSTI INTENZIVNÍ MEDICÍNY

Abstrakt

Mechanická srdeční podpora Impella 5.5 představuje účinnou metodu odlehčení levé komory u pacientů s kardiogenním šokem. Kromě hemodynamického efektu přináší při zavedení cestou arteria axillaris významný benefit i v ošetřovatelské péči, zejména v možnosti časné rehabilitace, která je u kriticky nemocných pacientů často limitována invazivními vstupy a oběhovou podporou. Úvod sdělení představuje princip mechanické podpory Impella 5.5 a její indikace. Klíčovou část tvoří praktické postupy péče o pacienta, včetně komplikací a jejich předcházení, alarmových stavů zařízení a jejich řešení. Hlavní část tvoří kazuistika 67letého pacienta s těžkým srdečním selháním, u kterého byla indikována implantace Impella 5.5 axilárním přístupem pro přetrvávající oběhovou nestabilitu po kardiochirurgickém výkonu. Tento způsob zavedení umožnil zahájení časné rehabilitace i přes závažně sníženou ejekční frakci levé komory. Rehabilitace byla vedena s ohledem na aktuální zdravotní stav pacienta, jeho hemodynamickou stabilitu a funkci zařízení.

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Objektivizace hodnocení a péče o dutinu ústní v intenzivní péči Péče o dutinu ústní u pacientů v intenzivní péči je důležitou, avšak často podceňovanou součástí ošetřovatelské praxe. U dlouhodobě ventilovaných pacientů dochází vlivem intubace, farmakoterapie a celkového kritického stavu k častému poškození sliznic dutiny ústní. Hodnocení těchto změn bývá mnohdy subjektivní a nesystematické, což znesnadňuje sledování vývoje a efektu péče. Cílem posterového sdělení je představit unikátní bodovací skóre pro hodnocení stavu dutiny ústní, které umožňuje objektivní, strukturované a opakovatelné posouzení poškození i následné regenerace a hojení. Skóre hodnotí jednotlivé části dutiny ústní a převádí jejich stav do přehledného bodového hodnocení využitelného v každodenní klinické praxi. Součástí posteru je také standardizovaný pracovní postup péče o dutinu ústní, který navazuje na výsledné bodové hodnocení a poskytuje jasné doporučení pro volbu, frekvenci a vyhodnocení ošetřovatelských intervencí. Kombinace skórovacího nástroje a pracovního postupu přispívá ke sjednocení péče, prevenci komplikací a zvýšení komfortu pacienta.

Abstrakt

PREVENCE A LÉČBA TLAKOVÝCH LÉZÍ OBLIČEJE V PRONAČNÍ POLOZE: PRAKTICKÝ CHECK LIST PRO KLINICKOU PÉČI Úvod Pronační poloha je v současné intenzivní péči běžně využívána u pacientů s těžkým respiračním selháním, zejména v souvislosti s léčbou syndromu akutní respirační tísně. Přestože tato poloha přináší významné terapeutické benefity, je zároveň spojena se zvýšeným rizikem vzniku tlakových lézí, zejména v oblasti obličeje. Anatomické struktury obličeje, jako jsou nos, brada, lícní kosti a oblast mandibuly a maxily, jsou charakteristické relativně tenkou vrstvou měkkých tkání a výraznými kostními prominencemi, což zvyšuje jejich vulnerabilitu vůči tlakovému a smykovému zatížení. Současně je tato lokalita zatížena přítomností zdravotnických prostředků, například endotracheálních kanyl, fixačních systémů či sond. Cíl práce Cílem práce je představit strukturovaný check list zaměřený na prevenci a lokální léčbu tlakových lézí obličeje u pacientů v pronační poloze a podpořit standardizaci ošetřovatelských postupů v klinické praxi. Metodika Check list byl vytvořen na základě analýzy dostupných doporučených postupů, odborné literatury a klinických zkušeností z intenzivní péče. Struktura check listu zahrnuje jednotlivé kroky zaměřené na identifikaci rizikových faktorů, preventivní opatření během polohování pacienta, kontrolu kontaktních míst a zásady lokální léčby již vzniklých lézí. Obsah a přínos Navržený check list systematizuje postupy péče o oblast obličeje během pronační polohy. Zdůrazňuje pravidelnou kontrolu exponovaných anatomických lokalit, správné použití ochranných materiálů, optimalizaci polohování hlavy a bezpečnou fixaci zdravotnických pomůcek. Součástí je rovněž přehled principů lokální terapie vzniklých tlakových lézí s ohledem na jejich stadium a charakter tkáňového poškození. Závěr Implementace strukturovaného check listu může přispět ke snížení incidence tlakových lézí obličeje u pacientů v pronační poloze, ke zlepšení kvality ošetřovatelské péče a ke standardizaci klinických postupů v prostředí intenzivní péče. Klíčová slova: pronační poloha, tlakové léze, obličej, prevence, lokální léčba, intenzivní péče

Abstrakt

Na klinice KARIM VFN se dlouhodobě věnujeme léčbě ran, dekubitů a inkontinenční dermatitidy (IAD)s terapeutickým přístupem využívajícím moderní krycí materiály k prevenci infekce ran a jejich rychlému hojení u našich pacientů v kritickém stavu. Zaměřujeme se také na prevenci vzniku dekubitů a IAD v souladu s doporučenými postupy. V rámci dlouhodobého pozorování jsme zaznamenali nesoulad v péči ošetřujícího personálu o pacienty s AID.. Na základě zjištění jsme se rozhodli vypracovat pracovní postup - Prevence a léčba IAD, a tím stanovit jasná pravidla pro určení stupně IAD včetně následné terapie a zajistit tak jednotnou a kvalitní péči pro všechny pacienty v riziku či s již různým stupněm postižení IAD. Pro zajištění jednotného postupu ošetřujícím personálem v hodnocení stupně IAD a následné terapii, jsme vytvořili hodnotící tabulku, kde jsou uvedeny ucelené informace o stupni, hygienické péči a terapii IAD. Nedílnou součástí je i jednotné doporučení v rámci prevence vzniku IAD u rizikových pacientů. V současné době se věnujeme aplikaci navržených opatření v praxi. V rámci pozorování sledujeme přijetí a praktické využití hodnotící tabulky ošetřujícím personálem v péči o rizikového pacienta včetně schopnosti dobře určit rizikového pacienta, stupeň IAD provedení fotodokumentace se zavedením do elektronického zdravotního záznamu pacienta a v neposlední řadě dodržení terapie, která z tabulky vychází.

Poster ke stažení

Abstrakt

Ischemické léze představují u kriticky nemocných pacientů závažnou komplikaci spojenou s vysokým rizikem infekce a progresí tkáňové nekrózy. Hojení takových lézí je negativně ovlivněno hemodynamickou nestabilitou, vazopresorickou podporou, poruchou mikrocirkulace a té malnutricí. Praktický algoritmus lokálního ošetřování byl vytvořen na základě principů moderních doporučení pro management kritické ischemie a klinických zkušeností pracoviště intenzivní péče. Zahrnuje systematické zhodnocení perfúze, charakteru rány, přítomnosti infekce a fáze hojení s důrazem na možnosti revaskularizace. Na základě komplexního zhodnocení rány je vybrána adekvátní škála materiálů pro ošetření ischemických lézí. Standardizovaný přístup k lokálnímu ošetřování ischemických lézí může v intenzivní péči přispět ke zlepšení léčebných výsledků a snížení rizika závažných komplikací.

Poster ke stažení

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Úvod: Metoda mimotělní membránové oxygenace (ECMO) představuje vysoce sofistikovanou podporu životních funkcí, jejíž úspěch závisí na precizní týmové spolupráci. Vzhledem k technické náročnosti a riziku závažných komplikací je kontinuální vzdělávání ošetřovatelského personálu nezbytným předpokladem pro zajištění bezpečnosti pacienta. Cíl: Cílem přednášky je prezentovat efektivní metody edukace zdravotníků (všeobecných sester a perfuzionistů) se zaměřením na eliminaci nejčastějších pochybení a zvýšení kompetencí při řešení kritických situací spojených s ECMO provozem. Budou řešeny různé strategie edukace zdravotnického personálu na jednotlivých pracovištích v ČR a porovnány s běžnou praxí vybraných pracovišť ve světě. Optimálním cílem sdělení bude vyvolání diskuze o spokojenosti s nabídkou vzdělávaní v této problematice v našich podmínkách. Metodika: Příspěvek vychází z analýzy vzdělávacího programu realizovaného na našem pracovišti, k ověřování slouží evaluační dotazníkové šetření. Edukace kombinuje teoretickou přípravu, praktický nácvik s přístrojovou technikou a simulaci krizových situací s tréninkem jejich řešení (selhání oxygenátoru, velké krvácení z ECMO okruhu, zahájení manuálního pohonu atd.). Srovnání edukačních programů různých tuzemských i zahraničních pracovišť umožnily informace získané účastí na kongresu profesní organizace EuroElso v Dublinu v květnu 2026. Výsledky: Pravidelná edukace vedla ke zvýšení subjektivní jistoty personálu při obsluze přístroje a zkrácení reakční doby při řešení technických alarmů. Vysoce ceněnou součástí edukace je i téma běžné ošetřovatelské péče u ECMO pacienta. Simulační trénink se ukázal jako nejefektivnější nástroj pro fixaci správných algoritmů u život ohrožujících komplikací, které se v běžné praxi nevyskytují často. Zdravotníci mají zájem o možnost periodického vzdělávání a prohlubování si znalostí a dovedností. Závěr: Edukace o ECMO nesmí být jednorázovou záležitostí. Pro udržení vysokého standardu péče je klíčová implementace pravidelných simulačních kurzů a jasně definovaných checklistů, které minimalizují lidský faktor v procesu péče o kriticky nemocného. Klíčová slova: ECMO, edukace, simulace, intenzivní péče, bezpečnost pacienta

Poster ke stažení

Abstrakt

Delirium je častou komplikací u pacientů na jednotkách intenzivní péče, která negativně ovlivňuje jejich prognózu. Cílem práce je vytvořit edukační materiály zaměřené na zlepšení informovanosti o deliriu u zdravotníků i rodin pacientů. Pro zdravotnický personál bude připravena brožura obsahující klíčové informace o deliriu a roli sestry v péči o pacienty s deliriem. Pro rodiny pacientů bude vytvořen srozumitelný plakát vysvětlující projevy deliria a možnosti podpory pacienta. Materiály bych ráda prezentovala v posterové sekci sesterské sekce.

Abstrakt

Cílem sdělení je popsat fungování nově zřízené Post-ICU ambulance při Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny v Krajské nemocnici Tomáše Bati (KNTB) ve Zlíně. Projekt je zaměřen na popis klinických manifestací post-ICU syndromu, objasnění souvislostí mezi léčebnými intervencemi na ICU a dlouhodobou kvalitou života pacientů po propuštění z intenzivní péče a také na identifikaci možností řešení těchto obtíží ve spolupráci s dalšími odbornými ambulancemi KNTB. Post-ICU syndrom představuje soubor zdravotních obtíží přetrvávajících i po zotavení z kritického stavu. Mezi nejčastější projevy patří úbytek svalové hmoty, poruchy kognitivních funkcí, deprese, chronická bolest, inkontinence a další. Pro většinu pacientů tyto následky znamenají zásadní změnu kvality života, včetně omezení pracovní schopnosti a zvýšené závislosti na pomoci okolí. Od února 2026 je v KNTB v provozu Post-ICU ambulance. Do sledování jsou zařazováni pacienti po kraniotraumatech vyžadujících neurochirurgický výkon, pacienti po resuscitaci a pacienti s polytraumatem vyžadujícím umělou plicní ventilaci. Sestra Post-ICU ambulance provádí systematické telefonické sledování v intervalu 1 a 6 měsíců po propuštění z akutní intenzivní péče. Klíčovým krokem je včasná identifikace pacientů s tak závažným postižením, kteří nejsou schopni přímé spolupráce. K tomu se využívá kombinace Disability Rating Scale > 11, přítomnosti tracheostomie a umístění v zařízení následné intenzivní péče. U těchto pacientů je hodnocení realizováno prostřednictvím rodinných příslušníků (proxy hodnocení). U ostatních pacientů je nejprve zaznamenáno jejich vlastní vnímání kvality života formou volného sdělení, následně je stav objektivizován pomocí standardizovaných nástrojů, jako jsou Clinical Frailty Scale, SF-12, Barthelův index základních všedních činností, Mini-MoCA test kognitivních funkcí určený pro telefonické použití, MUST skóre k hodnocení nutrice a škála IES-R pro posouzení posttraumatické stresové poruchy v souvislosti s pobytem na ICU. Zkušenosti z provozu ambulance ukazují, že tento model je efektivně realizovatelný prostřednictvím telefonické komunikace, přispívá ke zvýšení důvěry pacientů a jejich blízkých ve zdravotnické zařízení, posiluje pocit kontinuity péče i po propuštění z nemocnice a v neposlední řadě poskytuje cennou zpětnou vazbu pro zdravotnický personál.

Poster ke stažení

Abstrakt

Ve FN Brno na oddělení urgentního příjmu byla přijata mladá žena, která byla dlouhodobý uživatel drog s opakovanými pokusy o sebevraždu. Záchranná služba zhodnotila mírnou poruchu vědomí a mydriázu zornic, jako intoxikaci. S diagnózou intoxikace byla přijata na oddělení urgentního přijmu. Překvapivý vývoj stavu, diagnostiky i následné stanovení správné diagnózy je zpracované v posteru.

Poster ke stažení

Abstrakt

Abstrakt: Pronační poloha patří mezi osvědčené nefarmakologické postupy v léčbě pacientů s těžkým respiračním selháním. Přesto se jedná o vysoce rizikovou a pro personál náročnou intervenci, která vyžaduje přesnou koordinaci týmu, jasně stanovené role a důslednou přípravu. Nedodržení jednotlivých kroků může vést u pacienta k závažným komplikacím. Cílem tohoto sdělení je představit praktický checklist pro bezpečné provedení pronační polohy a návrat pacienta zpět do polohy supinační, vytvořený na základě klinické praxe. Checklist systematicky pokrývá jednotlivé fáze výkonu – přípravu pacienta, vlastní otočení, péči o pacienta v pronační poloze – polohování a následně i otočení pacienta zpět do supinační polohy. Součástí sdělení je rovněž instruktážní video, které názorně demonstruje správný postup provedení obratu, rozdělení rolí v týmu a klíčové kontrolní body checklistu. Video slouží jako edukační nástroj vhodný jak pro zaškolování nových členů týmu, tak pro průběžné připomínání správné praxe zkušeným pracovníkům. Zavedení checklistu a vizuální edukace přispělo ke sjednocení postupů, zvýšení bezpečí pacienta a snížení stresu personálu při této náročné intervenci. Poster si klade za cíl inspirovat další pracoviště k systematickému přístupu k provádění pronační polohy jako běžné součásti moderní intenzivní péče.

Poster ke stažení

Abstrakt

Význam edukace sester pro snížení výskytu nozokomiálních nákaz v IP? Renáta Zoubková1 1 KARIM FN Ostrava, 2 KARIM Lf Ostravská univerzita renata.zoubkova@fno.cz Úvod: Edukace sester v oblasti nozokomiálních nákaz (NN) je kritickou součástí ošetřovatelské péče, jejímž cílem je snížit výskyt infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče. Nozokomiální nákazy komplikují léčbu, prodlužují hospitalizaci a zvyšují morbiditu i mortalitu pacientů. Intenzívní edukace a zapojení ošetřovatelského personálu do programu zavádění preventivních opatření ovlivňujících výskyt septických stavů a infekčních komplikací na pracovišti intenzivní péče, může snížit výskyt infekčních komplikací, sepse u pacientů v intenzivní péči. Pro praxi je nutné, aby preventivní opatření ovlivňující výskyt septických komplikací na pracovišti intenzivní péče byly zařazeny do terapeutických a ošetřovatelských protokolů. Metodika: Na základě analýzy dat dle EBM byly zpracovány postupy prevence pro snížení výskytu VAP a katétrové infekce. Dané postupy byly prezentovány Pracovní skupinou pro intenzivní péči ve FNO, která má za cíl implementaci aktuálních doporučení pro prevenci nozokomiálních nákaz na intenzivní péči. Doporučení byly k dispozici v on – line verzi na intranetu FNO. Byla vytvořena edukační videa - https://www.fno.cz/klinika-anesteziologie-resuscitace-a-intenzivni-mediciny/videa. V roce 2024 byl proveden praktický nácvik prevence VAP na ICU a prevence katétrové = infekce na ICU na všech intenzivních pracovištích ve FNO. Výsledky: V roce 2025 došlo k redukci výskytu nozokomiální pneumonie ve FNO – 2023/92, 2024/90, 2025/49, která patří k nejčastějším příčinám nákaz spojených s hospitalizací na intenzivní péči Současně došlo k redukci výskytu infekce krevního řečiště – 2023/58, 2024/102, 2025/59. Třetí nejčastější příčinou nákaz spojených s hospitalizací patří uroinfekce, kde rovněž došlo k redukci výskytu – 2023/185,2024/201, 2025/124. Celkový počet nákaz spojených s hospitalizací se rovněž snížil 2023/1,27%, 2024/1,34%, 2025/0,82%. Diskuse Edukace zdravotnických pracovníků pomocí vzdělávacích intervenčních programů v preventivních krocích VAP prokazatelně vede ke snížení počtu jejích epizod, stejně jako ke snížené délce UPV a délce hospitalizace.Edukaci je doporučováno provádět průběžně. Doporučenými metodami jsou samostudium, workshopy, simulační medicína, praktická školení, konference, prezentace diapozitivů a/nebo interaktivní diskuse. Využití více výukových forem může pomoci uspokojit různé styly učení. Balíčky péče v oblasti prevence infekcí jsou jednoduché soubory postupů založené na důkazech. Závěr: Účinnost dodržování komplexního balíčku opatření s prokázaným efektem na má významný vliv na snížení výskytu nákaz spojenýcch s hospitalizací na ICU. Literatura: Klompas M, Branson R, Cawcutt K, Crist M, Eichenwald EC, Greene LR, Lee G, Maragakis LL, Powell K, Priebe GP, Speck K, Yokoe DS, Berenholtz SM. Strategies to prevent ventilator-associated pneumonia, ventilator-associated events, and nonventilator hospital-acquired pneumonia in acute-care hospitals: 2022 Update. Infect Control Hosp Epidemiol. 2022 Jun;43(6):687-713. doi: 10.1017/ice.2022.88. Epub 2022 May 20. PMID: 35589091; PMCID: PMC10903147. Mastrogianni M, Katsoulas T, Galanis P, Korompeli A, Myrianthefs P. The Impact of Care Bundles on Ventilator-Associated Pneumonia (VAP) Prevention in Adult ICUs: A Systematic Review. Antibiotics (Basel). 2023 Jan 20;12(2):227. doi: 10.3390/antibiotics12020227. PMID: 36830138; PMCID: PMC9952750. Martinez-Reviejo R, Tejada S, Jansson M, Ruiz-Spinelli A, Ramirez-Estrada S, Ege D, Vieceli T, Maertens B, Blot S, Rello J. Prevention of ventilator-associated pneumonia through care bundles: A systematic review and meta-analysis. J Intensive Med. 2023 Jun 14;3(4):352-364. doi: 10.1016/j.jointm.2023.04.004. PMID: 38028633; PMCID: PMC10658042. Al-Harthi F, Al-Noumani H, Matua GA, Al-Abri H, Joseph A. Nurses' compliance to ventilator-associated pneumonia prevention bundle and its effect on patient outcomes in intensive care units. Nurs Crit Care. 2025 May;30(3):e70043. doi: 10.1111/nicc.70043. PMID: 40276934; PMCID: PMC12022936.

Poster ke stažení