Prohlášení
Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Pátek17.09.2021 | ||
| 08:30 - 10:30 |
Přenos z hlavního sálu
Videopřenos zahájení a přednášek z hlavního sálu na téma : PRIMÁRNÍ PÉČE V DOBĚ COVIDU A JAK DÁL...
|
Ústní sdělení |
| 11:00 - 12:30 |
Neonatologie |
Ústní sdělení |
| 13:30 - 14:30 |
Lékové interakce v kazuistikách |
Ústní sdělení |
| 14:30 - 15:00 |
DPP-4 inhibitor v primární péči (Sympozium Merck Sharp & Dohme s.r.o.) |
Symposium |
| 15:30 - 17:00 |
Komunikující lékař - spokojený pacient (Mladí praktici) |
Ústní sdělení |
Lékové problémy provázejí farmakoterapii od nepaměti. V současné lékařské praxi jsou prakticky všudypřítomné. Potřeba jejich řešení je celosvětovým problémem a reaguje na ni výzva WHO z roku 2017. Jen v USA je poškozeno chybami při užívání léků přibližně 1.3 milionu pacientů/rok a jejich řešení stojí 1% veškerých výdajů na zdravotnictví, tj. cca 42 miliardy USD/rok. Nemocnice Na Homolce má s řešením polékových problémů mnohaleté zkušenosti jak v nemocničním prostředí tak také v ambulantním segmentu. Intervence klinického farmaceuta do lékového režimu pacienta je nutná u přibližně 30% hospitalizovaných pacientů (data oddělení klinické farmacie NNH) a až u 80% ambulantních klientů v domovech pro seniory (data NNH z projektu „SENIOR“). Množství polékových problémů je alarmující zejména v seniorské, polymorbidní populaci, kdy u nejkřehčí části populace není farmakoterapie přehodnocována v čase, nedochází k aktualizaci farmakologických anamnéz a reflexi změn, které stáří přináší. Pravděpodobnost výskytu polékových problémů stoupá exponenciálně s množstvím užívaných léčiv a nemocností pacienta. Znalosti o jejich mechanismech vzniku se neustále vyvíjí a klinický význam (manifestace i důsledky) může být velmi různorodý, tj. od většiny naprosto bezvýznamných, přes kontrolovatelné až po život ohrožující. Ve vnímání lékových problémů odbornou i laickou veřejností se setkáváme s různými přístupy, od jejich absolutní bagatelizace až po nekritické obavy, kdy je problematické léčivo z medikace paušálně vysazováno. Oba tyto přístupy jsou nebezpečné a neracionální. Pacient může být na jedné straně ohrožen léky, které jsou rizikové a na straně druhé vlastní nemocí z důvodů vysazení zásadní medikace. Cílem tohoto příspěvku je 1/ přiblížit formou reálných kazuistických sdělení různé typy polékových problémů (případy rozvoje vážných nežádoucích účinků, rizika řetězení farmakoterapie, nerespektování změny funkce eliminačního orgánu, předávkování léky, klinické důsledky lékových interakcí apod.), 2/ navrhnout jejich monitoraci a řešení v klinické praxi a 3/ popsat patofyziologické mechanismy, které jsou za rozvoj jednotlivých problémů zodpovědné. Komplexní znalosti o problematice lékových problémů, tj. jejich klinický význam, rizikové situace a mechanismus vzniku umožňují racionálně vyhodnotit danou situaci, nalézt argumenty pro komunikaci s pacientem a lékařem a nalézt hranici mezi účelnou kombinací a škodlivou polypragmazií. NNH-Nemocnice Na Homolce
PharmDr. Milada Halačová Ph.D.
PharmDr. Milada Halačová, Ph.D.
Vedoucí oddělení klinické farmacie v Nemocnici Na Homolce (NNH) s 20letou praxí v klinické farmacii a klinický farmaceut KAR FN Královské Vinohrady (FNKV): příprava a realizace bioekvivalenčních klinických studií (Výskumný ústav liečiv, Modra), terapeutické monitorování hladin léčiv (FN v Motole, Praha), klinický farmaceut v intenzivní péči (NNH, FNKV). Je předsedkyní Sekce klinické farmacie České farmaceutické společnosti ČLS JEP, členkou hlavního výboru České farmaceutické společnosti, členkou České odborné společnosti klinické farmacie, České společnosti klinické farmakologie, České odborné společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii, International Association for Therapeutic Drug Monitoring and Clinical Toxicology (IATDMCT) a American College of Clinical Pharmacy (ACCP). Je členkou vědecké rady neziskové organizace Průvodce pacienta, z. ú. Autorka vítězného projektu celostátní soutěže „Bezpečná nemocnice 2013“, vedoucí realizačního týmu klinických farmaceutů v celostátním projektu „Farmakoterapie v domovech pro seniory“ realizovaném neziskovou organizací Průvodce pacienta, z. ú. Je asistentkou farmakologického ústavu 2. LF UK; aktivně přednáší v pregraduálním, specializačním a kontinuálním vzdělávání lékařů a farmaceutů.
Milada Halačová 1,
Oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce, klinika KAR Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Farmakologický ústav 2.LF UK Praha 1
(Zpracovat abstrakt pro tuto formu sdělení není případné, vkládám proto Anotaci): Pro praktického lékaře hraje při volbě léčby podstatnou roli vlastní zkušenost a intuice, které nás vedou často správnou cestou. Na naše rozhodování mají však vliv také mínění expertů (kolegů praktických lékařů i specialistů), doporučené postupy a studie, včetně těch randomizovaných kontrolovaných. Výstupy z těchto studií bývají praktickým lékařům v odborných časopisech nebo farmaceutickými zástupci prezentovány jako fakta, o kterých se nediskutuje. Že realita medicíny může být (a bývá) jiná než její teorie, ukazuje nejen naše každodennost v ordinacích, ale i některé další studie. Autor příspěvku Vás zve k zamyšlení nad jednou takovou analýzou.
Martínek Pavel
Pavel Martínek vystudoval 3. lékařskou fakultu UK v Praze, v průběhu studia strávil rok na univerzitě v německém Tübingenu, což ovlivnilo jeho budoucí směřování. Po promoci v roce 2011 získával první praktické zkušenosti v severním Bavorsku, kde začínal na malé interní klinice. Rok pak strávil v chirurgicko-ortopedické ambulanci tamtéž a přes dva roky se věnoval neurologii na jiné regionální klinice rovněž v severním Bavorsku.
V předatestační přípravě pokračoval u bývalého kolegy – praktického lékaře ve středních Frankách (Bavorsko) a dokončil ji v Horní Lužici (Sasko). Atestoval v Mnichově v roce 2018.
Specifická konstelace v trojmezí Německo-ČR-Polsko, kde nějakou dobu žil a pracoval, vedla k založení Česko-německého vzdělávacího spolku, jehož je zakládajícím členem. Cílem je přenos poznatků mezi českými a německými (nejen praktickými) lékaři a odbourávání předsudků.
Od 1.4.2020 se podílí na činnosti nově založeného Kabinetu praktického lékařství 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
V září 2020 založil vlastní ordinaci praktického lékařství v oblasti Českého ráje - Mnichově Hradišti.
Pavel Martínek 1,
3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze - Odborný asistent 1
Ordinace Martínkovi, s.r.o., Mnichovo Hradiště - Všeobecný praktický lékař 2
83 % českých lékařů se dle studie ČLK cítí ohroženo vyhořením, 34 % vykazuje jeho střední až těžké příznaky. Vyhoření přitom významně zvyšuje riziko profesních chyb, snižuje výkonnost, empatii i komunikační schopnosti, přináší dokonce i somatické obtíže. Jak o sebe můžeme co nejlépe pečovat, abychom se mohli dlouhodobě udržitelně co nejlépe starat o své klienty? A jak nám může pozitivní komunikace s pacienty, naším zdravotnickým týmem i sami se sebou pomoci být spokojenější a mít víc energie? Pojďme si udělat chvilku jen pro sebe a vyzkoušet si v rámci interaktivní přednášky jednoduché techniky a praktické tipy pro pozitivní naladění a podporující péči o sebe v denní praxi.
Pavla Mendlová
Kouč a konzultant specializovaný na témata motivace, resilience a komunikace ve zdravotnictví. Ve své práci těží ze svých dlouhodobých zkušeností nemocničního lékaře, koordinátora mezinárodních výzkumných projektů i korporátního odborného poradce a interního kouče. V rámci své soukromé praxe se kromě workshopů a individuálních sezení pro zdravotníky věnuje i výuce na 2.LF UK a MFF UK a dobrovolnictví pro různé pacientské organizace.
Pavla Mendlová 1,
Medicoach, Praha 1
Somatizující pacienti tvoří okolo 20% konzultací v ordinaci praktického lékaře. Co si s takovým pacientem počít? Co k tomu říká současný vědecký výzkum a co vlastní zkušenost praktického lékaře se specializací v psychosomatické medicíně a psychoterapeutickou praxí? Jaký je význam somatizace u pacientů s postcovidovým syndromem? Autor přednášky se ve svém sdělení pokusí odpovědět na tyto otázky a představit plánovaný celorepublikový výzkumný projekt zaměřený právě na pacienty s medicínsky neuchopitelnými tělesnými příznaky a jejich management.
MUDr. Martin Seifert
Martin Seifert promoval v oboru všeobecné lékařství na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v roce 2009. Základní praxi získal především na III. interní klinice, na Klinice rehabilitace a dalších pracovištích VFN v Praze. 5 let pracoval v Německu, částečně na univerzitní neurorehabilitační klinice, částečně jako venkovský praktický lékař. Poté co se vrátil do rodné Prahy, složil v roce 2015 atestaci z Všeobecného praktického lékařství.
V září 2017 dokončil pětiletý psychoterapeutický psychodynamický výcvik se zaměřením na psychosomatiku a od té doby se věnuje psychosomatické a psychoterapeutické praxi s řádnou supervizí. V roce 2019 získal odbornou způsobilost v oboru Psychosomatická medicína. Podílel se například na tvorbě Doporučeného postupu pro praktické lékaře Psychosomatické poruchy a medicínsky nevysvětlitelné příznaky. Napsal také kapitoly do knihy Všeobecné praktické lékařství (Galén, 2019), mj. o psychosomatice.
Od července 2013 pracuje v pražském Karlíně jako praktický lékař ve své ordinaci. Kromě toho působí jako psychosomatický lékař v CKP Sámova a na klinice Atoda, slouží LSPP ve FNKV, od roku 2017 je aktivním členem Rady Mladých praktiků z.s. a vyučuje praktické lékařství a psychosomatiku na 1. LF UK a především na 3. LF UK, kde v únoru 2020 založil Kabinet praktického lékařství, který vede a jehož činnost s nadšením rozvíjí.
Martin Seifert 1,
Kabinet praktického lékařství 3. LF UK 1
Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK 2
Ordinace PL Karlín s.r.o. 3
CKP Sámova 4
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
