Declaration
Dear Madam, Sir,
Please note that the websites you intend to access are not intended for the general public, as they contain technical information on medicinal products, including advertising messages relating to medicinal products. This information and communication is intended exclusively for professionals pursuant to Section 2a of Act No. 40/1995 Coll., Ie to persons authorized to prescribe or dispense medicinal products (hereinafter referred to as the expert).
Please note that if you are not an expert, you run the risk of endangering your health or the health of others if you misunderstand or interpret the information obtained, in particular advertising messages that may be part of this site, or used them to establish your own diagnosis or treatment, either in relation to yourself or in relation to other persons.
I declare:
If your statement is not true, we warn you that you are at risk of endangering your health or the health of others.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Only services that participant order by himself can be sponsored here:
Sponsoring of participants
Registration of exhibiting companies and their representatives
Exhibitors registration
Please start by entering your email address.
Your registration for this event was successful. To cancel or edit your registration please call +420 731 006 620 or send us email to martin.horna@mhconsulting.cz
You can check your order in your profile: My profile
Abstract is not available
MUDr. Michal Otáhal PhD.
CV is not available
Michal Otáhal 1,
Klinika Anesteziologie, Resuscitace a Intenzivní medicíny 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 1
Abstract is not available
Prezentace výsledků studie SLEDOVÁNÍ KVALITY ŽIVOTA U PACIENTŮ PO PRODĚLANÉ TĚŽKÉ FORMĚ ONEMOCNĚNÍ COVID-19, která probíhala od roku 2021 do roku 2023 v rámci ARK FN USA v Brně. Budou prezentovány výsledky 125 pacientů, kteří se zúčastnili ročního sledování pomocí dotazníků SF-36, které budou vyhodnoceny v jednotlivých doménách.
Mgr. Pavla Ďásková
Pracuji jako všeobecná sestra se specializací pro intenzivní péči od roku 2015 na lůžkovém oddělení Anesteziologicko- resuscitační kliniky ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brn. Zaměřuji se na sledování pacientů propuštěných z ICU, které započalo post COVIDovými pacienty a nyní pokračujeme ve sledování všech hospitalizovaných pacientů, kteří splňují daná kritéria.
Pavla Ďásková 1,
Anesteziologicko-resuscitační klinika - Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně 1
Seznámení s problematikou post intensive care synndrom (PICS) - rizikové faktory vzniku - preventivní opatření
Mgr. Mica Patrik , DiS.
Od roku 2016 působí jako všeobecná sestra na lůžkovém oddělení Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Profesně se zaměřuje na problematiku intenzivní ošetřovatelské péče a mimo jiné se podílí na pregraduální přípravě budoucích pracovníků.
Patrik Mica 1,
Anesteziologicko-resuscitační klinika - Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Ústav zdravotnických věd, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 1
Předkládaný příspěvek představí vznik nové ambulance ve VFN Praha. Jedná se o PostEcmo ambulanci, která díky spolupráci II. interní kliniky a Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny ve VFN. Důvodem vzniku ambulance je dispenzarizovat pacienty po léčbě ECMO. Předmětem zájmu není jen pacient samotný, ale i jeho nejbližší. U pacientů nás v daných časových intervalech od ukončení hospitalizace ve VFN nás zajímá jejich aktuální fyzický a psychický stav. Jejich psychický i fyzický stav je objektivizován standardizovanými dotazníky a strukturovaným rozhovorem při vyšetření v PostEcmo ambulanci. Pacientům v ambulanci pomáháme řešit jejich nejen zdravotní problémy, které se dají shrnout pod odborný název PICS a tím usnadnit jim jejich zapojení se do běžného života. U příbuzných pacientů nás zajímá jejich pohled a prožívání hospitalizace a období rekonvalescence pacienta. Aktivně vyhledáváme a řešíme i jejich problémy.
Mgr. Zuzana Pražáková
Od roku 2006 až dosud pracuje ve Všeobecné fakultní nemocnici na Klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny, jako všeobecná sestra a mentor na lůžkových odděleních. Profesně se zaměřuje na problematiku ošetřovatelské péče v intenzivní medicíně, tvorbě edukačních materiálů, standardů a kurzů. Od roku 2008 je stálým lektorem specializačního vzdělávání sester v intenzivní medicíně pořádané VFN Praha. Od roku 2020 je členkou Akreditační komise MZČR.
Mgr. Pucholtová Romana
Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze na Klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny pracuje od roku 2006, jako všeobecná sestra na lůžkových odděleních a mentor. V letech 2018 - 2020 asistentka na Karlově univerzitě, 1. LF, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství. Profesně se zaměřuje na pedagogickou činnost nejen v problematice ošetřovatelské péče v intenzivní medicíně, tvorbě edukačních materiálů a kurzů. Od roku 2008 je stálým lektorem specializačního vzdělávání sester v Intenzivní medicíně pořádané VFN Praha. Od roku 2021 je vyučující na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické v Kladně.
Mgr. Hubatová Markéta
Od roku 2007 až dosud pracuje ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze na II. Interní klinice - kardiologie a angiologie, jako všeobecná sestra na lůžkových odděleních a mentor. Profesně se zaměřuje na problematiku ošetřovatelské péče v intenzivní medicíně a od roku 2014 pracuje jako administrátorka klinických studií .
Mgr. Zuzana Pražáková 1, Mgr. Romana Pucholtová 1, Mgr. Markéta Hubatová 2,
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Klinika anestezie,resuscitace a intenzivní medicíny 1
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, II. Interní klinika - klinika kardiologie a angiologie 2
ABSTRAKT Intenzivní medicína a ošetřovatelství se již dlouho nezaměřuje na pacienta jako na medicínskou výzvu, ale zajímá se o něj jako o celek a co se s ním stane po opuštění intenzivní péče. Jaká bude jeho kvalita života? Pacienti mohou po hospitalizaci trpět posttraumatickým stresovým syndromem. S tím souvisí i syndrom PICS. Což je soubor příznaků, které se mohou rozvinout u pacientů, kteří se zotavili z vážného onemocnění. Jedná se o zhoršení kognitivních schopností, snížené fyzické funkce a psychické potíže. Následkem je zhoršená kvalita života jak pacientů samotných, tak rodinných příslušníků. Psaní ICU deníku se také řadí do prevence syndromu PICS. Pacient na umělé plicní ventilaci s analgosedací mívá v paměti mezery a díry. Může si však něco vybavovat – může mít záblesky paměti, noční můry. ICU deník mu pomáhá osvětlit, co se s ním během hospitalizace zhruba dělo a pomáhá mu spojit záblesky paměti s událostmi, které na intenzivní péči prožil. Psaní deníku může mít mnoho forem. Od deníků psaných ručně, na počítači, přes aplikace nebo jako součást elektronické dokumentace. Je vždy skvělé, když se do jeho tvorby zapojí i rodina. A ještě větší benefit pro pacienta má, pokud je v deníku pokračováno i po přeložení pacienta. Klíčová slova: jednotka intenzivní péče, syndrom postintenzivní péče, kognitivní poškození, kvalita života, ICU deník ABSTRACT Intensive care medicine and nursing have long not focused on the patient as a medical challenge, but are interested in the patient as a whole and what happens to him after leaving intensive care. What will his quality of life be like? Patients may suffer from post-traumatic stress syndrome after hospitalization. PICS syndrome is also related to this. Which is a set of symptoms that can develop in patients who have recovered from a serious illness. These include deterioration of cognitive abilities, reduced physical function and psychological problems. As a result, the quality of life of both the patients themselves and their family members is deteriorated. Writing an ICU diary is also included in the prevention of PICS syndrome. A patient on artificial lung ventilation while sitting has gaps and holes in his memory. However, he can remember something - he can have flashes of memory, nightmares. The ICU diary helps him shed light on what roughly happened to him during his hospitalization and helps him connect flashes of memory with the events he experienced in intensive care. Journaling can take many forms. From diaries written by hand, on the computer, through applications or as part of electronic documentation. It's always great when the family gets involved in its creation. And it has an even greater benefit for the patient if the diary is continued even after the patient has been transferred. Keywords: intensive care unit, postintensive care syndrome, cognitive impairment, quality of life, ICU diary 1. ÚVOD PICS- je definován jako nové nebo zhoršující se poškození fyzické, kognitivní nebo psychické. Toto poškození je získané na jednotce intenzivní péče po vážném onemocnění a může přetrvávat měsíce i roky po propuštění nebo překladu. ICU deníky patří k prevenci PICS. 2. METODA Metodikou sdělení budou poznatky z praxe podložené přiloženými dokumenty. Přiblížení ICU deníků, jak jsou vedeny v naší nemocnici, jak jsou právně ošetřeny a jaké jsou ohlasy našich pacientů. 3. ZÁVĚR Nutnost intenzivní rehabilitace, psychické podpory pacienta a jeho rodiny, ohleduplný přístup během hospitalizace a v neposlední řadě zajištění následné péče o pacienty. To vyžaduje spolupráci mezi lékaři a zdravotnickými pracovníky v lůžkovém i ambulantním prostředí. 4. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK PICS – post intensive care syndrom ICU – jednotka intenzivní péče ORIM – oddělení resuscitační a intenzivní medicíny KARIM – klinika anesteziologickoresuscitační a intenzivní medicíny UPV – umělá plicní ventilace TCHST – tracheostomická kanyla ARO – anesteziologicko- resuscitační oddělení 5. POUŽITÉ ZDROJE PALDUSOVÁ, B. Ambulance post intensivní péče[online]. ©2017[cit. 2021-08-12]. Dostupné z: https://www.akutne.cz/res/publikac;e/03-paldusova-3-sepse-ostrava-2017.pdf.
Mgr. Kristýna Křenková
Všeobecná sestra specialistka v intenzivní péči na ORIM 3 ve Fakultní nemocnici Ostrava. Konzultantka v oblasti PICS na ORIM 3. Všeobecná sestra specialistka v intenzivní péči na Záchranné službě Moravskoslezského kraje. Školitelka BLS zaměstnanců Fakultní nemocnice Ostrava.
Vitásková Renata
Sestra na ORIM 4 ve Fakultní nemocnici Ostrava. Konzultantka v oblasti PICS na ORIM 4.
Kristýna Křenková 1,
Fakultní nemocnice Ostrava-KARIM 1
Abstract is not available
MUDr. Ing. Beneš Jan
CV is not available
Jan Beneš 1,
KLINIKA ANESTEZIOLOGIE, PERIOPERAČNÍ A INTENZIVNÍ MEDICÍNY FAKULTY ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ UNIVERZITY J.E.PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM A KRAJSKÉ ZDRAVOTNÍ, A.S. - MASARYKOVY NEMOCNICE V ÚSTÍ NAD LABEM, O.Z. 1
Abstract is not available
Chronické srdeční selhání (CHSS) je progresivní onemocnění charakteristické častými dekompenzacemi vedoucími k hospitalizacím/ambulantním návštěvám s nutností podávání parenterálních diuretik. CHSS je považováno za epidemii 21.století, postihuje 2-4 % dospělé populace a jeho prevalence stoupá. Náklady na léčbu tvoří přibližně 2 % výdajů zdravotnictví vyspělých států, z nich 70-80 % připadá na hospitalizace. Telemedicína patří do široké oblasti e-Health (českým synonymem je elektronické zdravotnictví), která se opírá o využívání informačních a komunikačních technologií. Telemedicínu lze zjednodušeně definovat jako poskytování zdravotních služeb na dálku; je komplementární ke klasickému ambulantnímu sledování pacientů s CHSS. Mezi formy telemedicíny patří: 1. Komunikace mezi pacientem a zdravotníkem (lékař, sestra, technik) 2. Telemonitorace zdravotních a diagnostických dat 3. Přenos dat a snímků mezi poskytovateli zdravotních služeb 4. Komunikace mezi poskytovateli zdravotní péče za účelem řízení případu. Metody telemonitorace rozdělujeme na neinvazivní a invazivní. Neinvazivní metody telemonitorace umožňují sledování fyziologických parametrů (krevní tlak, pulz, dechová frekvence, saturace hemoglobinu, hmotnost), pohybové aktivity, EKG či kongesce – samostatně nebo několik parametrů současně. Velký potenciál v této oblasti má i umělá inteligence a metody strojového učení. Mezi invazivní metody telemonitorace patří senzory k měření hemodynamiky a vzdálené sledování implantabilních systémů – implantabilních kardioverter-defibrilátorů a přístrojů k srdeční resynchronizaci. Výhodou analýzy hemodynamiky je skutečnost, že řada jejich změn předchází klinickému rozvoji kardiální dekompenzace o několik týdnů. Prvním testovaným systémem byl senzor na elektrodě zavedené do pravé komory srdeční. V současnosti nejpoužívanější metodou je měření hemodynamiky v plicnici, příkladem je systém CardioMEMS. Nejnovějším konceptem je měření tlaků v levé síni pomocí systému V-LAP. Vzdálené sledování implantabilních systémů umožňuje jak analýzu parametrů přístroje (stav baterie, impedance, prahy, tak různých arytmií (fibrilace síní, komorové arytmie) a intervencí přístroje. V neposlední řadě poskytuje informace o stavu kompenzace srdečního selhání. V současné době existují 2 algoritmy (HeartLogic a HeartInsight), které pomáhají v predikci dekompenzace CHSS. Telemonitorace zlepšuje prognózu a kvalitu života pacientů s CHSS, redukuje hospitalizace pro dekompenzace CHSS a šetří finanční prostředky. K dosažení plného efektu je potřeba selekce motivovaných a edukovaných pacientů, vyčlenění personálu na analýzu a reakci na přenesená data. Kromě organizačních a technických problémů je u těchto systémů nutné řešit ochranu dat, úhradu pojišťovnami a legislativní otázky spojené s telemedicínskou péčí.
MUDr. Dominik Jenča
Lékařskou praxi začínal v roce 2013 na interním oddělení Rehabilitační nemocnice Beroun, kde získal interní kmen. Od roku 2017 pracuje na Klinice kardiologie IKEM. V roce 2021 získal specializovanou způsobilost v oboru kardiologie, od té doby pracuje na Oddělení srdečního selhání. V současné době je účastníkem doktorského studia na 3.LF UK v Praze v oboru Kardiovaskulární vědy, tématem jeho práce je srdeční selhání po infarktu myokardu.
Dominik Jenča 1,
Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha 1
Abstract is not available
Abstract is not available
prof. MUDr. Matějovič Martin, Ph.D.
CV is not available
MUDr. Klementová Olga, Ph.D.
CV is not available
prof. MUDr. Martin Matějovič , Ph.D.1, MUDr. Olga Klementová , Ph.D.2,
Fakultní nemocnice Plzeň, I. interní klinika 1
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2
Ergoterapie je odborná profese, která je součástí ucelené rehabilitace, jejímž prostředkem terapie je smysluplné zaměstnávání, činnost. Ergoterapie je cílená na klienta/ pacienta, který je, pokud možno aktivním účastníkem terapie a podílí se na plánování a procesu terapie. V rehabilitaci je důležitá včasná intervence, kde je jedním z cílů prevence sekundárních následků onemocnění. Nejčastěji používané metody ergoterapie v intenzivní péči jsou Bobath koncept a Koncept bazální stimulace. V intenzivní péči je velmi důležitým prostředkem správné polohování a co nejvčasnější vertikalizace do sedu eventuelně do stoje. Změna polohy pacienta umožní stimulaci zraku (změna zorného pole), stimulaci vestibulárního systému a v neposlední řadě dojde k tzv vzpřimovací reakci, která tvoří základ pro kontrolu postury hlavy a trupu. Dalším prostředkem ergoterapie je aktivizace pacienta smysluplnou činností, která vychází z biografické anamnézy, touto činností docílíme odpoutání pozornosti pacienta od nemoci. Umožníme pacientovi znovu získávat některé kompetence, které v budoucnu vedou k jeho soběstačnosti. U pacientů tak dochází k rychlejšímu uzdravování. Základní myšlenkou ergoterapie je, že právě činnost dává lidskému životu smysl. Samotná práce ergoterapeuta by byla bezvýznamná, pokud by nebyla součástí týmové práce.
Mgr Helena Hlochová
Helena pracuje jako ergoterapeutka na Klinice rehabilitace ve FN Motol od roku 2000. Působí na rehabilitačním oddělení, na neurologické klinice, na oddělení DIOP a NIP, ale i ostatních odděleních nemocnice. Od začátku své kariéry se věnuje rehabilitaci pacientů s různými diagnózami. Před nástupem na Kliniku rehabilitace pracovala Helena jako zdravotní sestra v intenzivní péči, a právě tato zkušenost je jedním z důvodů, proč ráda začíná s ergoterapií u pacientů již na JIPu. V rámci své odbornosti se věnuje obnově pohybu nácviku soběstačnosti, včasné vertikalizaci a diagnostice a terapii kognitivních, percepčních a fatických funkcí. Je členem České asociace ergoterapeutů a mimo jiné absolvovala kurzy Bobath, Kinestetická mobilizace, Bazální stimulace, je také certifikovanou trenérkou paměti. Podílí se na výuce studentů fyzioterapie a na praktické výuce studentů ergoterapie.
Helena Hlochová 1,
Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol 1
Polyneuromyopatie neboli svalová slabost kriticky nemocných (ICUAW - Intensive care unit-acquired weakness) je častou komplikací inteznivní péče s dalekosáhlým dopadem, především na její dlouhodobý výsledek. ICUAW je asociována se syndromem systémové zánětlivé odpovědi SIRS) a lze na ni nahlížet jako na projev multiorgánové dysfunkce na úrovni periferního nervu a svalu. Postižení svalu u kriticky nemocného tedy zahrnuje jak funkční defekt (myopatii), tak úbytek tkáně (sarkopenii). Prevence a terapie je individualizovaná a spočívá v minimalizaci vyvolávajících faktorů, adekvátní nutrici (prevence sarkopenie) a co nejčasnější mobilizaci kriticky nemocného. Aplikujeme celou řadu fyzioterapeutických intervencí a nově se snažíme využít účinků NMES. Na základě literárních zdrojů a našich klinických zkušeností představujeme NMES, za použití přístroje Rehab Pro (CEFAR, Sweden), aplikováním na vybrané svalové skupiny, s cílem udržení troficity a kontraktibility svalů (m. quadriceps femoris a dorziflexory nohy) a výhledově usnadněním vertikalizace a mobilizace pacienta. Závěry: Je reálné NMES v intenzivní péči používat, ale je nutno respektovat aktuální zdravotní stav pacienta i jeho léčbu. Značný vliv na možnosti aplikace NMES má aktuální stav pacienta. Horší motorickou odezvu jsme zaznamenali např. při otocích, obezitě, hypotrofii svalů a během podávání léků s myorelaxačním účinkem. V okamžiku, kdy je pacient schopen aktivní spolupráce, volíme spíše aktivní cvičení, časnou vertikalizaci, motomed, aj. Používání NMES na JIP je bezpečné a vzhledem k dosud nízkému počtu pacientů je žádoucí pokračovat ve sledování efektivity NMES v intenzivní péči. Výsledky: u pacientů, jimž jsme aplikovali NMES jsme nezaznamenali peroneální parézy.
Dis. Stodůlková Martina
Od roku 2000 pracuji jako fyzioterapeutka ve FN Ostrava. Jsem školitelkou fyzioterapeutů pro chirurgické obory a posledních 8 let se věnuji převážně rehabilitaci v intenzivní péči.
Martina Stodůlková 1,
Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Ostrava 1
Fyzioterapie je jeden z mnoha léčebných přístupů multidisciplinárního týmu na lůžkách intenzivní péče a ARO. Náplní práce fyzioterapeuta na lůžkách intezivní péče je zlepšení dechové funkce pacienta, zabezpečení jeho časné mobilizace a tím pomoci předcházet, společně s dalšími pracovníky ošetřujícího týmu, komplikacím spojeným s hospitalizací na ARO a JIP. Fyzioterapeut po konzultaci s ošetřujícím personálem a po zhodnocení stavu pacienta vybere ze škály technik tu, která je bezpečná vzhledem k aktuálnímu stavu pacienta, je mu nejvíc prospěšná a zohledňuje pacientovy momentální potřeby. Vybírá, plánuje a implementuje léčbu z technik respirační terapie, polohování, techniky a cvičení na neurofyziologickém podkladě - aktivní i pasivní. Stimulace vestibulárního aparátu, orofaciální stimulace, techniky měkkých tkání, cvičení jemné motoriky a senzomotoriky, vertikalizace. Časně zahájená fyzioterapie zlepšuje funkční kapacitu pacienta a jeho fyzickou i psychickou připravenost na další rehabilitaci po propuštění z těchto kritických lůžek.
Martina Andrews-Rouckova rouckova1@gmail.com
Než jsem objevila krásu kliniky KARIM ve VFN v Praze, pracovala jsem jako fyzioterapeut na rehabilitační klinice, ambulanci a 4 roky v Great Ormond Street Children's Hospital v Londýně, jako asistent fyzioterapeuta v Dubowitz Neuromuscular Center.
Na klinice KARIM VFN v Praze jsem od roku 2013 s malou přestávkou a pořád mě to baví.
Martina Andrews-Rouckova , rouckova1@gmail.com1,
VFN v Praze, klinika KARIM 1
Základem PICS je někdy označován tzv. fenomén „learned non-use”. Tedy stav uměle vytvořeného omezení motorické a kognitivní aktivity pacienta v důsledku multifaktoriálních příčin, spojených s hospitalizací na jednotce intenzivní péče (např. vlivem analgosedace, imobilizace, umělé plicní ventilace, deliria…). Stejně tak i terapie PICS musí být multioborová a to jak v době hospitalizace na JIP, kdy se snažíme minimalizovat rizika vzniku PICS, tak i následně, po propuštění z intenzivní péče. Našim společným cílem je vrátit pacienty zpět do funkčního života, tedy znovu se naučit používat, nebo také „learn to use“. Snažíme se ovlivňovat všechny tři základní složky PICS – jeho motorickou, kognitivní i psychickou stránku. Fyzioterapie pracuje primárně s motorikou pacientů. Hlavním cílem je prevence ICUAW. Jako zásadní se ukazuje včasné zahájení respirační fyzioterapie (do 48hod od přijetí) v rámci prevence VAP i oslabení dechových svalů. Podporujeme také časnou mobilizaci, samozřejmě s přihlédnutím k bezpečnosti pacienta, tedy dle mobility protokolu. U pasivních pacientů sbíráme zkušenosti s preventivní NMES, u aktivních pacientů naopak preferujeme aktivní funkční trénink s cílenou nutriční podporou. Kognitivní screening u nás provádí ergoterapeut. Trénink už je týmová práce ergo, fyzio, sester a rodinných příslušníků. Obnova komunikačních schopností je pro pacienta značně motivační a snižuje zároveň riziko vzniku PTSD. Z dlouhodobého hlediska je žádoucí udržet návaznost péče o pacienty s PICS. Rizikové pacienty je třeba dispenzarizovat a v případě potřeby využít spolupráci s kognitivním centrem, psychologickou, rehabilitační či nutriční ambulancí. Rehabilitace není pouze v rukou fyzioterapeutů, ale je společným cílem celého ošetřovatelského týmu, do kterého nezastupitelně patří i pacientova rodina. Zkratky: PICS – Post-intensive care syndrom, JIP - jednotka intenzivní péče, ICUAW – Intensive care unit – acquired weakness, VAP – Ventilator associated pneumonia, NMES – Neuromuscular electrical stimulation, PTSD – Posttraumatic stress disorder
Iva Chwalková
Pracuji jako fyzioterapeut ve FN Ostrava s krátkými pauzami od r. 2000. Posledních deset let převážně v intenzivní péči. Dlouhodobě se podílím na praktické přípravě sester v intenzivní péči a studentů fyzioterapie.
Iva Chwalková 1,
KRTL FN Ostrava 1
Abstract is not available
Abstract is not available
Prim. MUDr. Gumulec Jaromír
Profesní kariéra nastartována v roce 1989 na Interním oddělení a později i Hematologicko-transfuzním oddělení Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně. Po atestaci z klinické hematologie a transfuzního lékařství fokus na klinickou hematologii v nově vznikajícím Oddělení klinické hematologie Onkologického centra v Novém Jičíně. Od té doby pod vedením svého mentora, pana prof. Miroslava Penky, CSc. rozvoj v oblasti hemostázy a trombózy. Od 2007 přednosta Ústavu klinické hematologie FN Ostrava a první zkušenosti se skutečně akutní klinickou hematologií. Od 2012 doposud zástupce přednosty Kliniky hematoonkologie FN Ostrava a mj. další prostor pro rozvoj v oblasti hemostázy a trombózy.
Jaromír Gumulec 1,
Klinika hematoonkologie FNO a LF OU 1
Abstract is not available
Abstract is not available
MUDr. Eliška Dvořáčková
CV is not available
PharmDr Halačova Milada, PhD
CV is not available
Eliška Dvořáčková 2,
Nemocnice Na Františku 1
Nemocnice Na Františku, Farmakologický ústav 1 LF 2
Abstract is not available
PharmDr. Milada Halačová Ph.D.
CV is not available
PharmDr. Dvořáčková Eliška, Ph.D.
CV is not available
PharmDr. Milada Halačová , Ph.D.1,
Oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce, Farmakologický ústav 2.lf UK Praha, KAR FNKV 1
Abstract is not available
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., All rights reserved.
