XIV. AFAZIOLOGICKÉ SYMPÓZIUM A I. THOMAYEROVSKÝ KLINICKO-LOGOPEDICKÝ WORKSHOP

Abstrakt

Téma difúzní low grade gliomy a awake kraniotomie se váže k vysoce specializovaným pracovištím. Uvedenou problematikou se zabývají týmy odborníků se snahou prodloužit život pacientů a současně zachovat maximální možnou kvalitu jejich života. Cílem sdělení je seznámit především se zkušenostmi a možnostmi participace klinického logopeda v rámci intervence vedené u těchto pacientů.   VÝSTUP DO PRAXE VÝSTUP PRO AKL ČR – časová náročnost – vykazování péče – porovnání s psychologickou péčí

Abstrakt

Komplexní diagnostika a terapie pacientů s afázií vyžaduje úzkou spolupráci více odborníků, zejména však neurologů, klinických logopedů, psychologů a psychiatrů. V prezentaci přiblížíme možnosti a výzvy v moderní diagnostiky a terapie pacientů s vaskulární afázií a zvláště i pacientů s progredující afází, která vzniká na základě neurodegenerativních onemocnění.

Abstrakt

Primárna progresívna afázia (PPA) vzniká v dôsledku selektívnej neurodegenerácie predovšetkým v oblastiach jazykovo dominantnej mozgovej hemisféry. Rôzne neurodegeneratívne ochorenia môžu zasiahnuť jazykové procesy, ktorých správne fungovanie zabezpečuje špecifická jazyková sieť, lokalizovaná v mozgovej kôre a v subkortikálnych oblastiach. Pri PPA sú jazykové deficity v iniciálnom štádiu ochorenia prvým a dlho dominantným symptómom, pre ktorý môžu byť pacienti s PPA výrazne limitovaní v aktivitách každodenného života. V prednáške prezentujeme dostupné diagnostické možnosti logopedickej diagnostiky PPA v SR a ČR ilustrované video ukážkami z vlastnej klinickej praxe. Predstavíme aj nový skríning špecificky zameraný na detekciu subtypov PPA

Abstrakt

Príspevok predstaví rôzne aspekty spontánnej reči s akcentom na oblasti narušené pri rôznych typoch neurogénnych porúch komunikácie, pri afázii aj pri kognitívno-komunikačných poruchách. Prinesie prehľad zo zahraničných výskumov v tejto oblasti a predstaví možnosti hodnotenia spontánnej reči v našich podmienkach spolu s výsledkami výskumu na slovenskej populácii osôb s afáziou, Alzheimerovou demenciou a Parkinsonovou chorobou.

Abstrakt

V příspěvku bude představen nový diagnostický nástroj Test porozumění větám (TPVcz), kterým lze vyšetřit porozumění mluvené řeči na úrovni gramaticky náročných vět. Dále budou představeny možnosti jeho užití v klinické praxi, včetně kazuistik osob se získanou fatickou poruchou.

Abstrakt

Operace při vědomí stály na počátku neurochirurgie. Následně byly ve velké míře zavrženy. V posledních letech se množí důkazy o významu rozsahu resekce gliálních nádorů na přežití pacientů, včetně snížení rizik na malignizaci. Ke zvýšení radikality operací vedou jak technické novinky (intraoperační MRI, intraoperační ultrazvuk, navigace, fluorescenční techniky), tak zlepšení monitorování neurologických funkcí během operace. Jednou cestou je elektrofyziologické monitorování v celkové anstezii, druhou je operování při vědomí. Toto je zejména vhodné u operací v blízkosti řečových center. Team v ÚVN tyto operace provádí 15let. V přednášce budou popsány naše indikace a technika awake operací. Zásadní je team, který tyto operace provádí: neurochirurg, logoped, psycholog, anesteziolog, neurolog a další.

Abstrakt

Cílem workshopu je úvod do základních principů a pravidel telerehabilitace, seznámení s technickými a kyberbezpečnostními specifikami spojených s aplikací telerehabilitace, představení základních konceptů telerehabilitace u pacientů s afázií a sdílení klinických zkušeností z vlastní praxe. Terapie afázie jsou tradičně realizované přímo ve spolupráci s logopedem v jeho ambulanci. V některých případech se podaří motivovat rodinu k tomu, aby cvičení prováděli i v domácím prostředí. Pro řadu pacientů je ale pravidelné docházení na terapii logisticky poměrně náročné, zejména pokud potřebují i doprovod. Přitom se ukazuje, že optimální by bylo, pokud by logoped mohl poskytovat terapii i vícekrát v týdnu. To je ale ze strany pacientů ve většině případů těžko realizovatelné. Řešením může být telerehabilitace, která nachází čím dál větší uplatnění v medicíně. Ani v logopedii tomu není jinak. Pozitivní posun v postoji logopedů směrem k akceptování telerehabilitace jako efektivního terapeutického nástroje nastal v poslední době v kontextu kovidové pandemie. Jednou z výzev „postkovidové doby“ bude, aby se i logopedi naučili využívat tento nový způsob intervence. V některých případech možná právě tento netradiční přístup, a hlavně terapie otevře možnosti poskytnout intenzivní a dlouhodobou logopedickou péči těm pacientům, kteří pro vážná zdravotní omezení nemohli docházet do logopedických ambulancí (např. pacienti s neurogenními poruchami komunikace).

Abstrakt

V přednášce chceme ukázat, jakým způsobem se liší používání gest u mluvčích češtiny s diagnostikovanou afázií od mluvčích bez afázie a zda afatické osoby používají cílevědomě gesta k tomu, aby kompenzovaly svůj řečový deficit. Výzkumný vzorek tvoří šest osob s afázií a dvanáct osob bez afázie. Ve výzkumu jsou zahrnuty dvě osoby s Brocovou afázií, dvě osoby s Wernickeho afázií a dvě osoby s transkortikální motorickou afázií dle Bostonské klasifikace. Sledujeme, jak jednotlivé osoby používají různé typy gest při převyprávění děje animovaného seriálu, což zaznamenáváme na videokameru a následně provádíme notaci řečových i gestických segmentů. Osoby s afázií v porovnání s osobami bez afázie gesta používají – vzhledem k počtu realizovaných slov – ve větší míře. Mb1, muž s Brocovou afázií, vykazoval 20,6 % komunikačních gest k počtu slov, Mw2, muž s Wernickeho afázií, 11,8 % gest a druhý muž s Brocovou afázií, Mb2, vykazoval 7,1 % gest. Z osob bez afázie používala gesta nejvíce žena Z7 (8,6 % gest). Osoby s transkortikální motorickou afázií vykazovaly 3,7 % (muž, Mtm) a 2,7 % gest (žena, Ztm), druhý muž s Wernickeho afázií, Mw1, vykazoval 2,6 % gest. V rámci našeho výzkumného vzorku se potvrdilo, že osoby s afázií používají intenčně gesta k tomu, aby kompenzovaly svůj řečový deficit. Zdůrazňujeme roli gest jako jednoho z dostupných komunikačních prostředků, který může být využit v procesu terapie afázie, a to nejen u těch typů afázií, u nichž standardní způsoby terapie selhávají, ale u všech, kde je nějaká gestikulace zaznamenatelná. I v našem omezeném vzorku jsme zjistili používání tzv. pro-speech gest, tedy gest, která osoby s afázií používají k rychlejšímu vybavení si požadovaného slova.

Abstrakt

Představení úlohy klinického logopeda jako člena neurochirurgického týmu. Jaké jsou nároky na odbornou způsobilost a osobnostní kvality logopeda při výkonech na operačním sále. Seznámení s podmínkami a náročností přípravy.

Handout

Abstrakt

Téma difúzní low grade gliomy a awake kraniotomie se váže k vysoce specializovaným pracovištím. Uvedenou problematikou se zabývají týmy odborníků se snahou prodloužit život pacientů a současně zachovat maximální možnou kvalitu jejich života. Cílem sdělení je seznámit především se zkušenostmi a možnostmi participace klinického logopeda v rámci intervence vedené u těchto pacientů.

Abstrakt

Neuropsychologické vyšetření pacientů s afázií má svá specifika. V klinické praxi rozeznáváme vyšetření diferenciálně diagnostická, která se týkají zejména rozlišení mezi druhy primárních progresivních afázií, a která jsou součástí diferenciální diagnostiky neurodegenerativních onemocnění. Dalším častým požadavkem je vyšetření afatického pacienta, u kterého může být kognitivní výkonnost v diskrepanci s poruchou fatických funkcí. Budou představeny základní metody neuropsychologické diagnostiky primárních progresivních afázií, v druhou část přednášky tvoří doporučení pro klinickou praxi a neuropsychologické vyšetření afatického pacienta.

Abstrakt

Bostonský test pojmenování (BNT) je řečový test pro tzv. vizuální konfrontační pojmenování objektů v klinické praxi. BNT slouží v neuropsychologickém či logopedickém vyšetření jako měřítko poruch pojmenování při vyšetření řeči. Cílem této studie je představit zkrácenou, třiceti- a patnácti-položkovou verzi BNT (BNT-30 a BNT-15) adaptovanou do češtiny (BNT-cz) včetně její statistické a psychometrické analýzy. Představíme normativní data pro korekci výkonu v BNT zkrácených verzích upravenou dle demografických proměnných. Ukážeme příklady použití BNTcz z klinické praxe.

Abstrakt

V rámci workshopu navážeme na přednášky, prakticky se seznámíte prostřednictvím řady videoukázek s klinickým obrazem jednotlivých PPA, shrneme a ukážeme si co sledovat při počínajících obtížích, závěrem si můžete vyzkoušet diagnostiku z videoukázek.

Abstrakt

V rámci workshopu navážeme na přednášky, prakticky se seznámíte prostřednictvím řady videoukázek s klinickým obrazem jednotlivých PPA, shrneme a ukážeme si co sledovat při počínajících obtížích, závěrem si můžete vyzkoušet diagnostiku z videoukázek.

Abstrakt

Workshop provede účastníky anatomií mozku s důrazem kladeným na struktury spojené s řečovými funkcemi. Seznámí je s možnostmi jejich zobrazení pomocí konvenčních zobrazovacích metod a podá návod, jak se v zobrazovacích vyšetřeních orientovat. Na sérii kazuistik si na zobrazovacích vyšetřeních následně ukážeme nejčastější patologie, s kterými se ve své praxi setkává jak radiolog, tak klinický logoped.

Abstrakt

Workshop provede účastníky anatomií mozku s důrazem kladeným na struktury spojené s řečovými funkcemi. Seznámí je s možnostmi jejich zobrazení pomocí konvenčních zobrazovacích metod a podá návod, jak se v zobrazovacích vyšetřeních orientovat. Na sérii kazuistik si na zobrazovacích vyšetřeních následně ukážeme nejčastější patologie, s kterými se ve své praxi setkává jak radiolog, tak klinický logoped.

Abstrakt

Cílem workshopu je úvod do základních principů a pravidel telerehabilitace, seznámení s technickými a kyberbezpečnostními specifikami spojených s aplikací telerehabilitace, představení základních konceptů telerehabilitace u pacientů s afázií a sdílení klinických zkušeností z vlastní praxe. Terapie afázie jsou tradičně realizované přímo ve spolupráci s logopedem v jeho ambulanci. V některých případech se podaří motivovat rodinu k tomu, aby cvičení prováděli i v domácím prostředí. Pro řadu pacientů je ale pravidelné docházení na terapii logisticky poměrně náročné, zejména pokud potřebují i doprovod. Přitom se ukazuje, že optimální by bylo, pokud by logoped mohl poskytovat terapii i vícekrát v týdnu. To je ale ze strany pacientů ve většině případů těžko realizovatelné. Řešením může být telerehabilitace, která nachází čím dál větší uplatnění v medicíně. Ani v logopedii tomu není jinak. Pozitivní posun v postoji logopedů směrem k akceptování telerehabilitace jako efektivního terapeutického nástroje nastal v poslední době v kontextu kovidové pandemie. Jednou z výzev „postkovidové doby“ bude, aby se i logopedi naučili využívat tento nový způsob intervence. V některých případech možná právě tento netradiční přístup, a hlavně terapie otevře možnosti poskytnout intenzivní a dlouhodobou logopedickou péči těm pacientům, kteří pro vážná zdravotní omezení nemohli docházet do logopedických ambulancí (např. pacienti s neurogenními poruchami komunikace).