XVII. CEREBROVASKULÁRNÍ SEMINÁŘ

Abstrakt

Úvod: Stroke mimics (SM) – klinické stavy imitující příznaky akutní cévní mozkové příhody (CMP) – představují závažnou diagnostickou výzvu, zejména v akutní fázi onemocnění. Nesprávná diagnóza může vést k neindikované trombolytické léčbě a neefektivnímu využívání zdravotnických kapacit. Cílem této práce bylo identifikovat prediktivní faktory v akutní fázi onemocnění pro rozlišení SM od ischemické CMP. Metodika: Do prospektivní multicentrické observační analýzy byli zařazeni pacienti přijatí s podezřením na CMP ve FN Ostrava a N České Budějovice mezi červnem 2023 a květnem 2024. Zařazeni byli pouze pacienti s definitivní diagnózou ischemické CMP nebo SM. Diagnóza SM byla stanovena na základě klinického vývoje, neurozobrazovacích metod včetně následné NCCT nebo magnetické rezonance a potvrzena cévním neurologem. Analyzovány byly následné parametry: věk, pohlaví, anamnéza epilepsie, migrény, psychiatrického onemocnění, kognitivní porucha, hypertenze, diabetes mellitus, fibrilace síní, vstupní NIHSS skóre, NCCT, CTA, CTP (Brainomix e-Stroke verze 10.1). Statistika: explorativní analýza pomocí vícenásobné logistické regrese anamnestických, klinických a radiologických parametrů pro predikci SM, míry diagnostické výtěžnosti (senzitivita, specificita, PPV, NPV) multimodálního CT vyšetření. Výsledky: Z celkového počtu 790 pacientů (medián věku 75 let, 45,4 % žen) mělo 66,0 % diagnózu iCMP, 8,6 % TIA a 25,4 % SM. Nejčastější příčinou SM byl epileptický záchvat (31,7 % ze všech SM). Vyhodnocení diagnostické výtěžnosti multimodálního CT ukázalo, že kombinace NCCT a CTA dosahuje při rozlišení CMP vs. SM senzitivity 64,5 %, specificity 94,5 % pozitivní prediktivní hodnoty (PPV) 96,8 % a negativní prediktivní hodnoty (NPV) 50,7 %. Plné multimodální CT (včetně CTP) dosáhlo senzitivity 74,5 %, specificity 90,5 %, PPV 95,3 % a NPV 57,8 %. Analýza prediktivních faktorů pomocí logistické regrese identifikovala dva nezávislé prediktory SM: anamnéza epilepsie (OR 7,75; 95% CI 3,72–17,43; p < 0,001) a nižší vstupní NIHSS skóre (OR 0,97; 95% CI 0,94–0,99; p = 0,014). Závěr: Žádný jednotlivý klinický nebo anamnestický parametr neposkytuje dostatečně spolehlivý podklad pro rozlišení SM od ischemické CMP. Multimodální CT však významně zvyšuje diagnostickou přesnost oproti samotnému NCCT+CTA. Analýza rizikových faktorů nezávisle na výsledcích zobrazovacích metod ukázala, že anamnéza epilepsie a hodnota NIHSS při přijetí jsou signifikantně asociovány s vyšším rizikem SM. Výsledky významně podporují systematické použití CTP ve stroke protokolech a zdůrazňují nutnost důsledného zjišťování epileptické anamnézy u všech pacientů s podezřením na akutní CMP. Podpořeno Ministerstvem zdravotnictví ČR (NU23-04-00336) a LRI CZECRIN (LM2023049).

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Východiska a cíle: CT perfuze (CTP) se používá pro zobrazení polostínu v akutní fázi CMP. Není však jasné, jak může CTP přispět k predikci velikosti výsledného infarktu a klinického stavu. Cílem této studie bylo zjistit prediktivní a diagnostickou hodnotu CT parametrů (e-ASPECTS, CTP, stav kolaterálních cév, objem a lokalizace finální ischemické léze) na základě 3měsíčního funkčního výsledku definovaného modifikovanou Rankinovou škálou (mRS) u pacientů s cévní mozkovou příhodou po rekanaliční léčbě (IVT a/nebo MT). Metody: Prospektivní multicentrická observační studie pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou a premorbidním mRS ≤ 4, kteří jsou léčeni IVT a/nebo MT v 17 centrech pro cévní mozkovou příhodu zapojených do Czech Stroke Research Network. Sběr demografických, klinických a zobrazovacích dat: Věk, pohlaví,, rizikové faktory, doba do léčby (OTT, DNT, OGT), TICI, přítomnost krvácení po IVT nebo MT (ECASS II), výsledek v mRS, etiologie cévní mozkové příhody, e-ASPECTS, e-ASPECTS akutní ischemický objem (AIV), délka trombu na NCCT, skóre kolaterálních cév na CTA, hustota kolaterálních cév na CTA, lokalizace okluze velkých cév, ischemické jádro, objem hypoperfuze, mismatch ratio, konečný objem infarktu, objem krvácení a MRI v případě negativního následného NCCT. Radiologická a klinická data budou sloučena z databáze softwaru e-stroke (Brainomix) a registru RES-Q. Statistika: velikost vzorku byla vypočítána pomocí Demedenkovy metody, pro primární a sekundární analýzu všech prediktivních modelů výsledného klinického stavu bude použita multivariabilní logistická regresní analýza. Pro predikci velikosti výsledného infarktu na základě vstupních radiologických dat použijeme lineární regresní model. Výsledky: Nábor pacientů probíhal v 17 centrech sítě STROCZECH ČR od 10.9.2023 – 30.6.2025. Do projektu bylo zařazeno celkem 1465 pacientů, 47 % žen, věk průměr 72 let. Závěr: V současné době probíhá čištění a analýza dat. Očekáváme, že získáme robustní klinická a radiologická data, která zpřesní diagnostické a prognostické radiologické markery u pacientů s akutní cévní mozkovou příhodou. Podpořeno STROCZECH v rámci CZECRIN Large Research Infrastructure (č. LM2023049) a grantem AZV NU23-04-00336.

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

V přednášce jsou prezentována východiska a metodika připravované multicentrické retrospektivní studie. Podpořeno sítí STROCZECH (č. projektu LM2023049).

Abstrakt

V přednášce jsou prezentovány výsledky multicentrické retrospektivní studie. Podpořeno sítí STROCZECH (č. projektu LM2023049).

Handout

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Léčebné možnosti pacientů s CMP se v posledních dekádách dramaticky změnily díky pokroku v rekanalizační terapii a dalších intervenčních postupech. Zatímco akutní léčba ischemické CMP se stala vysoce standardizovanou, v oblasti sekundární prevence a rehabilitace dosud existuje značná variabilita. Totéž platí pro management pacientů s intracerebrálním krvácením. Klíčovým krokem k dosažení standardizace napříč zdravotnickými zařízeními je sjednocení lékařské dokumentace, zejména propouštěcí zprávy. Tento článek představuje doporučený standard propouštěcí zprávy pro pacienty s ischemickou i hemoragickou CMP. Jeho hlavním cílem je zajistit jednotnou kvalitu zdravotní péče, zlepšit komunikaci mezi zdravotníky, podpořit sekundární prevenci a usnadnit digitalizaci a vědecký výzkum. Doporučený standard defi nuje minimální sadu klíčových informací, které by měla obsahovat každá propouštěcí zpráva pacientů s CMP. Součástí dokumentu jsou také šablony příjmové zprávy a epikrízy, které refl ektují požadavky mezinárodního registru RES-Q a mohou usnadnit sběr dat. Implementace tohoto standardu přinese nejen snížení administrativní zátěže lékařů, ale zároveň umožní lepší kontrolu kvality péče a zajištění souladu s aktuálními klinickými doporučeními. Standardizace dokumentace představuje důležitý krok k optimalizaci léčby CMP a ke zlepšení dlouhodobých výsledků pacientů

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Handout

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Východiska a cíle: Ačkoliv patří změny kognice patří ke známým následkům ischemické cévní mozkové příhody (iCMP), její incidence, dlouhodobý vývoj a možné asociace s dalšími faktory zůstávají stále nedostatečně objasněny, zvl. u mladších pacientů. Cílem práce bylo posoudit dlouhodobé změny kognice u pacientů v produktivním věku s výborným klinickým výsledkem za 3 měsíce po iCMP a dále zhodnotit případné asociace s relevantními faktory a dalšími následky po iCMP. Metodika: Do analýzy byli zahrnuti konsekutivní pacienti s iCMP v produktivním věku s výborným klinickým výsledkem po 3 měsících (mRS 0-1), kteří byli zařazeni do prospektivní studie FRAILTY (Factors Affecting the Quality of Life After Ischemic Stroke in Young Adults; ClinicalTrials.gov: NCT04839887). Změny v kognici byly hodnoceny pomocí Montreal Cognitive Assessment testu (MoCA) za 3, 6 a 12 měsíců po iCMP. Kvalita života byla hodnocena pomocí české verze Stroke Impact Scale (SIS) 3.0. Výskyt deprese a úzkosti byl hodnocen pomocí Hospital Anxiety Depression Scale (HADS). Výsledky: Celkem bylo analyzováno 135 (53,3 % mužů, průměrný věk: 51,6 ± 11,0 let) pacientů, z nichž 111 (82,2 %) z nich dosáhlo po 3 měsících po iCMP mRS 0. Nebyly nalezeny žádné významné změny v MoCA skóre mezi 3, 6 a 12 měsíci po iCMP. Nebyl nalezen žádný vztah mezi MoCA skóre a depresí, úzkostí, únavou, NIHSS při přijetí, mRS a NIHSS po 3 měsících, věkem, pohlavím, rodinným stavem, a stupněm vzdělání. Byla zjištěna slabá pozitivní korelace mezi nízkým MoCA skóre po 6 a 12 měsících a SIS doménami „paměť“ (r-0.236) a „komunikace“ (r-0.184). Logistická regresní analýza určila HADS-deprese skóre po 3 měsících jako jediný prediktor poklesu MoCA skóre po 12 měsících (OR: 1,1; 95% CI: 1,0-1,2; p-0,03). Závěr: U pacientů v produktivním věku s výborným klinickým výsledkem za 3 měsíce po iCMP nebyly zjištěny žádné významné změny kognice. U pacientů s poruchou kognice byla zhoršena kvalita života v doménách „paměť“ a „komunikace“. Přítomnost deprese po 3 měsících byla identifikována jako jediný prediktor poruchy kognice po 12 měsících. Poděkování: Práce byla podpořena grantem AZV MZ ČR, č. NU22-09-00021.

Abstrakt

Abstrakt Úvod: Cévní mozková příhoda (CMP) je akutní stav, u kterého hraje zásadní roli časná diagnostika a zahájení léčby. Mezi klíčové ukazatele kvality akutní péče patří door-to-needle time (DNT) pro intravenózní trombolýzu a door-to-groin time (DGT) pro mechanickou trombektomii. Cílem této práce je porovnat tyto časové ukazatele mezi pracovní dobou (weekdays) a mimopracovní dobou (non-weekdays) na základě dat z mezinárodního registru RES-Q. Metodologie: Provedena bude retrospektivní analýza dat z iktových center a komplexních cerebrovaskulárních center (KCC) v České republice, která jsou zapojena do registru RES-Q. Hodnoceny budou časy DNT a DGT u pacientů s akutní CMP v závislosti na čase přijetí – pracovní vs. mimopracovní doba. Data budou analyzována s ohledem na typ léčby, časové intervaly a další relevantní proměnné. Statistická analýza bude provedena za účelem zjištění případných významných rozdílů. Výsledky: Předpokládá se, že analýza odhalí prodloužení časů DNT a DGT během mimopracovní doby, což může být způsobeno omezenou dostupností personálu nebo odlišnou organizací akutní péče. Konkrétní výsledky budou prezentovány v rámci atestační práce a odborné konference. Závěr: Studie přinese poznatky o vlivu organizačních faktorů na kvalitu akutní péče o pacienty s CMP v různých denních obdobích. Zjištění mohou pomoci identifikovat oblasti ke zlepšení a přispět k optimalizaci nemocničních protokolů s cílem zkrátit čas do zahájení léčby a zlepšit klinické výsledky pacientů. Autoři: MUDr. Marek Ďurčanský, prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., FESO

Abstrakt

Zajištění vstupů do centrálního žilního řečiště u pacientů v intenzivní péči-mimo jiné tedy i u pacientů v akutní fázi CMP-je jedním ze základních požadavků kladených na neurointenzivistu. Použití ultrazvukové navigace přináší vyšší úspěšnost samotné punkce a snížení výskytu komplikací spojených s výkonem, především pneumotoraxu či nežádoucí punkce arterie. Prezentace provede základy anatomie, techniky výkonu a hlavními riziky které mohou nastat při jeho provádění.

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Abstrakt

Název: Screening dysfagie u tracheostomovaných pacientů Autor: Mgr. Hana Růžičková, Ph.D. Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Aspirace u tracheostomovaných pacientů je závažný problém, který může mít významné důsledky pro zdraví a komfort pacienta. Mezi často zmiňovanými negativními dopady tracheostomické kanyly (TRST) na polykání jsou uváděny příčiny jako snížená elevace hrtanu v důsledku ukotvení trachey způsobené zejména insuflací obturační manžety, komprese jícnu způsobená tlakem tracheostomické obturační manžety na stěnu jícnu, výrazný útlum addukčního reflexu hlasivek stejně jako senzitivity supraglottického a subglottického prostoru v důsledku nedostatečného průtoku vzduchu horními dýchacími cestami, postupný pokles aktivity abduktorů hlasivek či snížení subglottického tlaku vzduchu. Výše uvedená pozorování nejsou však konzistentní pro výraznou heterogenitu sledovaných souborů pacientů. Prevalence aspirací u pacientů s TRST je 50-87%. Až 82% pacientů s TRST, kteří aspirovali, měli tiché aspirace (Leder, 2001). Pokud zavedení TRST předcházela umělá plicní ventilace, riziko aspirací stoupá na 87% (Elpern, 1994). Blue Dye Test je efektivní a jednoduchá metoda pro screening aspirace u tracheostomovaných pacientů. Umožňuje rychle zjistit, zda pacient při polykání neaspiruje tekutiny nebo potraviny do dýchacích cest, což je klíčové pro prevenci závažných komplikací, jako je pneumonie. Od dob, kdy S.B. Spray a kol. (1976) publikovali originální podobu testu, prošel tento screeningový test řadou modifikací. Měnily se kontrastní látky, konzistence stravy i způsoby ověřování přítomnosti aspirace. Obarvovací testy jsou vhodným screeningovým nástrojem pro detekci aspirace u pacientů s TRST. Dle modifikace metodiky jednotlivých studií se pohybuje senzitivita mezi 38-95% a specificita 79-100%. Na základě screeningu lze indikovat osoby ve vyšším riziku tichých aspirací a v případě potřeby ho doplnit o další diagnostické metody, jako např. videofluoroskopie nebo flexibilní videoendoskopie. Tento výstup vznikl v rámci programu Cooperatio - vědní oblast Neuroscience, MZ-ČR RVO- VFN 00064165 Všeobecná obecná fakultní nemocnice v Praze.

Handout

Abstrakt

V rámci přednášky probereme nejčastější urgentní neurologické situace v souvislosti s těhotenstvím – CMP ischemická i hemorhagická, PRESS, eklampsie a preeklampsie. Diagnostiku , možné komplikace a terapeutické přístupy. Budou uvedeny kazuistiky.

Abstrakt

Úvod: Osoby po cévní mozkové příhodě (CMP) často čelí sociální izolaci a nedostatku informací. Zároveň se jedná o obtížně dosažitelnou skupinou, jejíž spolupráce s odborníky na zlepšování iktové a následné péče je klíčová. Projekt Aktivně po mrtvici reaguje na tyto výzvy vytvořením virtuální platformy, která propojuje pacienty, jejich rodiny, lékaře a další odborníky. Metodika: Na základě zjištěných potřeb pacientů a konzultací s odborníky vzniká za účasti samotných pacientů interaktivní webová platforma s komunitními prvky, mapou zdravotních a sociálních služeb, diskusními fóry, edukačními podcasty a webináři. Platforma je vyvíjena s ohledem na různorodost schopností uživatelů po CMP. Výsledky: Výsledkem projektu je dostupná a uživatelsky přívětivá platforma na doméně aktivnepomrtvici.cz. Ta má již 60 členů, kteří se zapojují do tvorby obsahu (34 pacienty doporučených zdravotních a sociálních zařízení v interaktivní mapě, 12 dílů podcastu s hosty z řad pacientů a odborníků, 12 doporučení na produkty a služby denní potřeby pro lidi s handicapem). Členové dále sdílí své zkušenosti, účastní se diskusí a poskytují zpětnou vazbu k novým technologiím přispívajícím k následné iktové péči. Nově vzniká též AfaSbor – první pěvecký sbor v ČR určený pro pacienty s afázií. Komunikace iniciativy je podpořena cílenou propagací na sociálních sítích a spoluprací s pacientskými a zdravotnickými organizacemi. Závěr: Projekt přispívá ke zlepšení kvality života osob po CMP skrze rovný přístup k informacím a komunitní podporu bez ohledu na místo bydliště. Podporuje aktivní zapojení pacientů do společnosti, zvyšuje informovanost o rehabilitaci a dostupných léčebných možnostech a umožňuje spolupráci na vývoji zdravotnických technologiích pro iktovou a následnou péči. Platforma tak inovativně propojuje zdravotnictví, pacientskou komunitu a technologický sektor.

Poster ke stažení Handout

Abstrakt

Úvod: Nízká zdravotní gramotnost a šíření dezinformací představují významné riziko pro zdraví populace. Projekt Vědou ke zdraví vznikl jako odpověď na potřebu ověřených a srozumitelných informací, které pomáhají veřejnosti orientovat se ve zdravotnických tématech a podporují správné rozhodování týkající se prevence a životního stylu. Metodika: Projekt funguje jako multiplatformní komunikační nástroj zaměřený na popularizaci vědecky ověřených informací o zdraví. Obsah je vytvářen ve spolupráci s lékaři, vědci a studenty zdravotnických a žurnalistických oborů. Informace jsou sdíleny prostřednictvím sítě X a specializovaného webu. Hlavními pilíři projektu jsou: ověřenost zdrojů, srozumitelnost obsahu a odborná garance. Výsledky: Projekt Vědou ke zdraví úspěšně provozuje webovou platformu www.vedoukezdravi.cz, kde jsou na týdenní bázi publikovány nové příspěvky zaměřené na nejrůznější oblasti – od neurologie, kardiologie, přes spánkovou hygienu či zdraví dětí. Stejně frekventovaně je aktualizován i profil na sociální síti X. Za dobu fungování profilu jsme se 160 příspěvky dosáhli 3,7 mil. zobrazení, 555 tisíc oslovených uživatelů či 14,5 tisíc reakcí na náš obsah. Profil se 760 sledujícími patří mezi největší v oboru, což ukazuje zájem veřejnosti o ověřené zdravotní informace. Závěry: Projekt Vědou ke zdraví přináší nový model spolupráce odborníků a komunikátorů, který přispívá ke zvýšení zdravotní gramotnosti, prevenci dezinformací a podpory zdraví obyvatel. Díky srozumitelnému přenosu vědeckých poznatků má potenciál pozitivně ovlivnit rozhodování jednotlivců i mediální praxi.

Poster ke stažení Handout

Abstrakt

Calcitonin gene-related peptid (CGRP) je považován za jeden z nejpotentnějších vazodilatátorů v lidském těle. Má také protektivní efekt na kardiovaskulární systém (ochrana před srdečním selháním, před arteriální hypertenzí, ochrana před buněčnou smrtí,…) a hraje zásadní úlohu v cerebrovaskulární (CV) a kardiovaskulární (KV) homeostáze. Současně se jedná o klíčový mediátor v patofyziologii migrény, a na blokádu jeho účinku je tak mířena nejmodernější antimigrenózní léčba. Migréna je sama o sobě nezávislý CV/KV rizikový faktor (cévní mozková příhoda OR 1,5, 95% CI 1,2-2,1, infarkt myokardu OR 2,2, 95% CI 1,7-2,8). Blokáda CGRP a jeho vazodilatačního efektu nicméně může zvýšit riziko exacerbace cerebrovaskulárních a kardiovaskulárních chorob. Třída anti-CGRP léků tak vzbuzuje pozornost kvůli potenciálním CV/KV vedlejším účinkům. Pochopení vaskulárních rizik anti-CGRP medikace je pro léčbu zásadní. Ukazuje se, že velmi vhodné je individuální stanovení rizika u jednotlivých nemocných. Zajisté je potřeba dalších studií a znalosti důsledků zejména dlouhodobého užívání anti-CGRP léčby, mimo jiné i vzhledem k širšímu účinku CGRP v různých orgánových systémech.

Abstrakt

Úvod a cíle Okluze centrální retinální tepny (CRAO)je vzácná ale výrazně podceňovaná forma ischemické cévní mozkové příhody. Dosud neexistuje jednoznačné doporučení k léčbě. Jednou ze zvažovaných a v současnosti stále více preferovanou možností je intravenózní trombolýza. Přinášíme výsledek multicentrické retrospektivní studie k posouzení bezpečnosti a efektivity trombolytické léčby při CRAO. Metodika Do retrospektivní studie byli zařazeni všichni pacienti s CRAO z 8 center, kterým byla podána intravenózní trombolýza. Byla hodnocena efektivita intervence ve dvou stupních. První stupeň byl při dosažení zbytkového zraku na postiženém oku alespoň na úroveň schopnosti orientace v prostoru (rozeznání obrysů). Druhý stupeň bylo zlepšení zraku do rozeznání předmětů a obličejů. Efektivita byla dále hodnocena v závislosti na době trvání obtíží před intervencí. Bezpečnost byla hodnocena na základě výskytu symptomatické intracerebrální hemoragie. Výsledky V letech 2016-2024 bylo léčeno 64 pacientů (věk 67,9 ± 12,0 let, 41,6% mužů) s CRAO podáním intravenózní trombolýzy. Medián čas od vzniku příznaků do léčby byl 4,5 hodiny. Současnou klasickou cévní mozkovou příhodu prodělalo 9,4 pacientů. Do jednoho roku prodělalo ischemickou cévní mozkovou příhodu 17,2 % pacientů. Zlepšení po léčbě došlo v 60,9 % (1.stupeň-rozeznání obrysů) a výraznému zlepšení v 39,1 % (rozeznání tváří, schopnost číst). Celkově se vyskytla intracerebrální hemoragie v 6.3%. K symptomatickému krvácení s fatálním výsledkem došlo v jednou případě (1,6%) . U dvou pacientů došlo ke krvácení do sklivce s následnou úpravou vizu (3,2%). Závěr CRAO je výrazně opomíjenou podskupinou ischemické cévní mozkové příhody. Dle našich dat je i zde intravenózní trombolýza efektivní a bezpečnou terapií.

Abstrakt

Úvod: Při rozhodování o intravenózní trombolýze (IVT) a/nebo endovaskulární trombektomii (EVT) u pacientů s cévní mozkovou příhodou po probuzení (wake-up stroke, WUS) se dle guidelines doporučuje provedení perfuzního výpočetní tomografie (CTP) nebo magnetické rezonance (MR). Vzhledem k omezené dostupnosti jsou však v reálné klinické praxi pacienti často selektování pouze na základě nativního CT (NCT). V této práci jsme se zaměřili na výsledný stav pacientů po IVT/EVT s a bez provedeného CTP/MR vyšetření. Metodika: V primární analýze jsme hodnotili konsekutivní pacienty s WUS léčené IVT/EVT, evidované v Registru kvality iktové péče (RES-Q) v letech 2022–2023 (všechny IVT a EVT v celé ČR). V sekundární analýze jsme hodnotili všechny evidované pacienty s WUS nezávisle na léčbě ve 4 sledovaných měsících v letech 2022-2023. Primárním outcomem byl posun na ordinální škále mRS při propuštění, sekundárními ukazateli pak posun na ordinální škále mRS po 3 měsících a četnost hemoragické transformace (HT) na kontrolním zobrazovacím vyšetření. Výsledky: Z 9436 pacientů léčených IVT/EVT mělo 1225 (13 %) WUS (medián věku 73 let [IQR 65–80], 42 % žen, medián NIHSS 7 [5–13], medián času od posledního zastižení bez příznaků 576 min [410–695]). Z nich bylo 356 pacientů vybráno na základě CTP/MR, zatímco 869 na základě NCT. 1135 pacientů bylo léčeno IVT a 213 podstoupilo EVT. Pacienti byli častěji indikováni k EVT, pokud bylo provedeno vyšetření CTP/MR (27 % vs. 14 %, p < 0,001). Mezi pacienty vybranými na základě NCT vs. CTP/MR nebyl zjištěn žádný rozdíl v adjustovaném posunu na ordinální škále mRS při propuštění (aOR 0,9 [95% CI 0,69–1,18]) ani po 3 měsících (aOR 0,93; 0,69–1,28). Četnost HT byla podobná (aOR 0,83; 0,45–1,54). V sekundární analýze bylo evidováno 649 pacientů s WUS. Pacient selektovaní na základě CTP/MR byli častěji léčeni IVT (43% vs. 32%) a EVT (15,6% vs. 4,5%). Závěr: Klinické a radiologické výsledky rekanalizační léčby WUS byly podobné, pokud byla indikována na základě NCT v porovnání s indikací na základě CTP/MR. Pacienti s WUS vyšetření prostřednictvím CTP/MR byli častěji indikováni k IVT/EVT.

Abstrakt

Úvod: Jedním ze čtyř pilířů pro získání ocenění Angels Region je systematická edukace veřejnosti v oblasti cévní mozkové příhody (CMP) prostřednictvím mezinárodního vzdělávacího programu Hrdinové FAST. Metodika: Program Hrdinové FAST je vizuálně atraktivní osvětová kampaň zaměřená na mateřské školy a první stupeň základních škol. Formou animovaných příběhů, interaktivních výukových materiálů a her učí děti a jejich rodiny rozpoznat tři typické příznaky CMP a rychle reagovat voláním záchranné služby. Program cíleně využívá přirozeného mezigeneračního sdílení informací v rodinách a zvyšuje tak povědomí o CMP mezi širokou veřejností s cílem zajistit rychlejší aktivaci záchranného řetězce a včasný příjezd pacientů s CMP do nemocnic. Program je implementován v úzké spolupráci s řadou nemocnic, zdravotnických záchranných služeb a neurologů a byla mu poskytnuta záštita Cerebrovaskulární sekce ČNS ČLS JEP. Kampaň spolupracuje s další řadou institucí, jako jsou Český červený kříž nebo Aplikace Záchranka. Výsledky: Během dvou let fungování programu v ČR došlo k zapojení více než 800 mateřských a základních škol a bylo proškoleno více než 22 500 dětí. Díky těmto výsledkům zaujímá ČR přední místo v mezinárodním žebříčku států zapojených do programu. Čeští zástupci rovněž opakovaně získali prestižní ocenění na mezinárodním summitu k programu. V roce 2024 dosáhla kampaň Hrdinové FAST v pěti krajích ČR takové míry pokrytí, že společně s naplněním dalších kritérií bylo těmto krajům uděleno ocenění Angels Region. Pozitivní dopad kampaně ilustruje rovněž konkrétní případ záchrany života z ČR díky znalostem získaným v programu. Ze zkušeností z implementace programu pak vyplývá, že zapojení neurologů, nemocnic a zdravotnických záchranných služeb přispívá k vyšší míře účasti škol, a tedy k efektivnějšímu šíření informací směrem k veřejnosti, přičemž jde také o klíčový krok k naplnění jednoho z pilířů pro získání ocenění Angels Region.

Poster ke stažení Handout

Abstrakt

Úvod: Přes rostoucí důkazy podporující přínos urgentní chirurgické rekanalizace (urgentní karotická endarterektomie (uCEA) okluze extrakraniálního úseku vnitřní karotidy (eICA), zůstává tato intervence klinicky i guidelineově nedostatečně etablována. Opakované studie dokumentují superioritu chirurgického přístupu nad samotnou intravenózní trombolýzou v selektovaných případech, i přes incidenci nepříznivých funkčních výsledků chirurgické léčby dosahující 17-40 %. Jedním z klíčových mechanizmů zhoršeného neurologického výsledku může být periproceduální ischemická příhoda vznikající v důslekdu hypoperfúze během dočasného přerušení průtoku (crossclamp) v oblasti bifurkace karotidy. Intraoperační neurofyziologická monitorace (IONM) korové perfúze pomocí somatosenzorických evokovaných potenciálů (SEP) n. medianus umožňuje v reálném čase detekci poklesu cerebrální perfúze a tím poskytuje příležitost k včasné úpravě chirurgické strategie (např. zavedení intraluminálního shuntu) a odvrátit tak rozvoj definitivní ischemie. Metodika: Multicentrická retrospektivní analýza provedená v letech 2014-2022 na souboru 61 pacientů potvrdila signifikantní zlepšení funkčních výsledků mRS ve skupině uCEA s použitím IONM – dosažení příznivého funkčního výsledku dle modifikované Rankinovy škály (mRS) 0–2 ve 3. měsíci bylo zaznamenáno u 89,7 % pacientů oproti 56,3 % ve skupině bez IONM (p = 0,0045). Metody: Studie má charakter Jedná se o multicentrické retrospektivní analýzy a byla provedena v souladu s protokolem studie: STRO_2023/02. Do souboru byli zařazeni pacienti splňující následující vstupní kritéria: izolovaná jednostranná symptomatická extrakraniální okluze vnitřní krkavice (eICA), trvání neurologických příznaků < 24 hodin. Vylučující kritéria zahrnovala: kontraindikace k rekanalizační terapii, přítomnost závažných komorbidit a premorbidní funkční disabilitu. Během celého operačního zákroku – od úvodu do celkové anestezie až po dokončení kožní sutury – byla kontinuálně prováděna bilaterální monitorace SEP n. medianus. . Markerem kritické korové hypoperfúze byl jednostranný pokles amplitudy primární korové komponenty SEP pod 50% výchozí hodnoty (baseline). Na základě změn v SEP záznamu byly operatérem prováděny zásahy do operační strategie. Hlavní intervence zahrnovaly zvýšení středního krevního tlaku (MAP) > 100 mmHg a/nebo zavedení intraluminálního shuntu přes segment bifurkace CCA-ICA. Výsledky: Do multicentrické analýzy bylo zahrnuto 23 cerebrovaskulárních center v rámci České republiky. Srovnáván byl efekt a bezpečnost karotické endarterektomie - uCEA s IONM oproti uCEA bez použití IONM. Hodnoceny byly parametry úspěšnosti rekanalizace, incidence chirurgických komplikací a funkčního výsledku po 3 měsících dle mRS. Závěr: Autoři prezentují aktualizovaná a rozšířená data multicentrické kohorty za období 2014–2024, která poukazují na význam intraoperační neurofyziologické monitorace jako klíčového nástroje zvyšujícího bezpečnost a efektivitu urgentní chirurgické rekanalizace u pacientů s okluzí extrakraniálního úseku vnitřní karotidy. Podpořeno ze státního rozpočtu prostřednictvím MŠMT projektem VVI CZECRIN (LM2023049).