Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
V souhrnné přednášce se zaměříme na změny diagnostických kritérií v Mezinárodní klasifikaci nemocí MKN-11 (ICD-11) oproti klasifikaci užívané doposud, tedy MKN-10 (ICD-10). Probereme základní doporučené postupy v léčbě, farmakoterapii i psychoterapeutické přístupy, a podíváme se na nové trendy v terapii generalizované úzkostné poruchy.
MUDr. Katarína Adamcová
Vystudovala lékařskou fakultu na Univerzitě Komenského v Bratislave, pracovala jako lékař v Psychiatrické nemocnici Bohnice a v Psychiatrickém centru Praha. Od roku 2015 dosud pracuje jako lékař na denním stacionáři II v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech a v psychiatrické ambulanci na poliklinice Prosek.
Pracovně se věnuje zejména léčbě pacientů ze spektra úzkostných a úzkostně-depresivních poruch, farmakoterapii, skupinové a individuální psychoterapii.
Katarína Adamcová 1,
Národní ústav duševního zdraví 1
Souhrn: Panická porucha a separační úzkostná porucha jsou podle ICD-11 řazeny do kategorie "Úzkostných poruch a poruch spojených se stresem". Panická porucha: Ve srovnání s diagnostickými pokyny ICD-10 nebyly v ICD-11 pro panickou poruchu učiněny žádné zásadní koncepční změny. Panická porucha je nadále definována náhlými a opakujícími se záchvaty paniky, které nejsou omezeny na konkrétní podněty nebo situace. ICD-11 navíc zdůrazňuje, že zásadní pro stanovení diagnózy panické poruchy jsou obavy z recidivy neočekávaných záchvatů paniky (anticipační úzkost). Léčba panické poruchy: Jednoznačně nejlepší výsledky v léčbě přináší farmakoterapie v kombinaci s psychoterapií v podobě kognitivně behaviorální terapie (KBT). Podle aktuálních doporučení pro farmakologickou léčbu panické poruchy se u akutních záchvatů paniky navrhuje užití krátkodobě působících benzodiazepinů. Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a serotoninu + noradrenalinu (SNRI) představují léčbu první volby pro dlouhodobou léčbu, kterou se z důvodů prevence relapsům doporučuje nastavit na dobu minimálně šest až osm měsíců. Separační úzkostná porucha: Ve srovnání s ICD-10, kde byla separační úzkostná porucha brána pouze na dětská diagnóza "separační úzkostná porucha v dětství" (Emoční poruchy se začátkem specifickým pro dětství), je v ICD-11 separační úzkostná porucha začleněna do kategorie "Úzkostných poruch a poruch spojených se stresem". ICD-11 podporuje konceptualizaci separační úzkostné poruchy jako stavu, který se vyskytuje jak u dětí, tak u dospělých. ICD-11 charakterizuje tuto poruchu jako nepřiměřený a nadměrný strach nebo obava z odloučení od těch, s nimiž má jedinec hluboké citové pouto. U dětí a mládeže jsou klíčové postavy nejčastěji rodiče, pečovatelé nebo jiní členové rodiny. U dospělých se separační úzkost vztahuje nejčastěji k partnerovi nebo dětem. Projevy strachu nebo úzkosti jsou doprovázeny: trvalými obavami z nepředvídatelných katastrofických událostí (např. únos), zabezpečovacím chováním (např. odmítnání jít do školy, nebo do práce, jít spát bez blízké osoby), přítomností nadměrné tísně (např. záchvaty vzteku, sociální stažení) související s odloučením od blízké osoby, fyzickými příznaky (např. nevolnost, zvracení, bolest břicha, hlavy) přítomnými v situacích, kdy je nutné odloučení od blízké osoby. Tyto příznaky jsou dlouhodobé (tj. trvají alespoň několik měsíců), nelze je vysvětlit přítomností jiné duševní poruchy (např. agorafobie) a vedou k významnému narušení osobních, rodinných, sociálních, vzdělávacích, profesních nebo jiných důležitých oblastí fungování. Léčba separační úzkostné poruchy: Léčebná doporučení u dospělých jsou obdobná doporučením pro léčbu jiných úzkostných poruch (např. agorafobie). Doporučuje se jak psychoterapie (KBT, rodinná terapie, dialektická behaviorální terapie), tak farmakoterapie, ve které antidepresiva z kategorie SSRI a SNRI představují první volbu pro dlouhodobou léčbu. Reference: BANDELOW, Borwin; MICHAELIS, Sophie; WEDEKIND, Dirk. Treatment of anxiety disorders. Dialogues in clinical neuroscience, 2017, 19.2: 93. GAUTAM, Shiv, et al. Clinical practice guidelines for the management of generalised anxiety disorder (GAD) and panic disorder (PD). Indian journal of psychiatry, 2017, 59.Suppl 1: S67. KOGAN, Cary S., et al. The classification of anxiety and fear‐related disorders in the ICD‐11. Depression and anxiety, 2016, 33.12: 1141-1154. REED, Geoffrey M., et al. Innovations and changes in the ICD‐11 classification of mental, behavioural and neurodevelopmental disorders. World Psychiatry, 2019, 18.1: 3-19.
MUDr. Monika Klírová Ph.D.
Monika KLÍROVÁ, MUDr., PhD.
Datum narození: 9. června 1980
ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ:
1998 - 2004 - 3. LF UK Praha, titul MUDr.
2011 - specializovaná způsobilost k výkonu povolání lékaře v oboru psychiatrie
2012 - výcvikový kurz kognitivně behaviorální terapie akreditovaný u České psychoterapeutické
společnosti ČLS JEP
2012 - funkční specializace ze systematické psychoterapie udělená Českou psychoterapeutickou
společností ČLS JEP
2005 - 2013 - postgraduální studium v oboru neurověd, titul PhD.
2020 - diplom celoživotního vzdělávání lékařů udělený Českou lékařskou komorou
ODBORNÁ PRAXE:
2005 - 2014 - lékař a výzkumník, Psychiatrické centrum Praha
2010 - 2012 - vedoucí laboratoře repetitivní transkraniální magnetické stimulace v Psychiatrickém
centru Praha
2007 - dosud – odborný (dříve vědecký) asistent Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3.lékařské
fakulty Univerzity Karlovy v Praze
2015 - dosud - lékař (psychiatr) a výzkumník, vedoucí oddělení neurostimulace, Národní ústav
duševního zdraví, Klecany
ČLENSTVÍ V PROFESNÍCH ORGANIZACÍCH:
2006 - dosud - Česká neuropsychofarmakologická společnost
2013 - dosud - Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně: Psychiatrická společnost; Česká
společnost pro neurovědy; Česká psychoterapeutická společnost
STUDIUM V ZAHRANIČNÍ / ZAHRANIČNÍ STÁŽ:
2003 - 2004 - dvousemestrální studijní stáž v rámci programu Sokrates/Erasmus na Universidade de
Coimbra, Coimbra, Portugalsko
OCENĚNÍ:
2007 - cena za nejlepší poster na 15. ročníku Annual International Ain Shams Medical Students'
Congress, Káhira, Egypt
2010 - ocenění za nejlepší přednášku na neuropsychologickém semináři ECNP, Třešť, Česká
republika
2013 - cena České neuropsychofarmakologické společnosti za nejlepší publikaci, Jeseník, Česká
republika
2019 - cena Společnosti pro biologickou psychiatrii za nejlepší původní práci autora do 40 let věku,
Luhačovice, Česká republika
PRÁCE NA GRANTOVÝCH A VĚDECKÝCH PROJEKTECH v posledních 5 letech:
2012 - 2016 - výzkumný program PRVOUK P34 Univerzity Karlovy – student, akademický pracovník
2016 - 2019 - grant AZV MZ ČR č. 16-31380A – Transkraniální magnetické stimulace v léčbě bipolární
deprese – člen řešitelského týmu
2017 - 2019 - grant GAČR č. 17-07070S - Vliv lithia na aktivitu Na+/K+-ATPázy a funkční následky
oxidačního stresu; od animálního modelu k pacientům s bipolární poruchou – člen řešitelského týmu
2017 - dosud - výzkumný program PROGRES Q35 Univerzity Karlovy – akademický pracovník
2020 - dosud - grant GAČR č. 20-24782S - Role dolního parietálního laloku v prožitku jednání (SelfAgency) – člen řešitelského týmu
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PUBLIKACE v posledních 5 letech:
Wagner E, Honer WG, Sommer IE, Koops S, Blumberger DM, Daskalakis Z, Dlabac-De Lange J, Bais
L, Knegtering H, Aleman A, Novak T, Klirova M, Slotema C, Brunelin J, Poulet E, Kujovic M, Cordes
J, Wobrock T, Siskind D, Falkai P, Schneider-Axmann T & Hasan A. Repetitive transcranial magnetic
stimulation (rTMS) for schizophrenia patients treated with clozapine, The World Journal of Biological
Psychiatry. 2020; 1-13. IF = 4,164
Klírová M, Hejzlar M, Kostýlková L, Mohr P, Rokyta R, Novák T. Prolonged Continuous Theta Burst
Stimulation of the Motor Cortex Modulates Cortical Excitability but not Pain Perception. Front. Syst.
Neurosci. 2020; 14. IF = 3,293
Andrashko V, Novak T, Brunovsky M, Klírová M, Sos P, & Horacek J. The antidepressant effect of
ketamine is dampened by concomitant benzodiazepine medication. Front. Psych., 2020; 11, 844. IF =
2,849
Klírová M, Voráčková V, Horáček J, Mohr P, Jonáš J, Urbaczka Dudysová D, Kostýlková L, Fayette
D, Krejčová L, Baumann S, Laskov O, and Novák T. Modulating inhibitory control processes using
individualized high definition theta transcranial alternating current stimulation (HD θ‐tACS) of the
anterior cingulate and medial prefrontal cortex. Front. Syst. Neurosci. 2021; 15. IF = 3,293
Laskov O, Klírová M. Effects of deep transcranial magnetic stimulation (dTMS) on cognition.
Neurosci. Lett. 2021; 755(135906), 1–20. IF = 2,274
H-index 8 (WOS, červen 2021)
Počet citací: 435 dle Scopus
ResearcherID: I-4207-2016
ORCID: 0000-0002-8092-9586
Monika Klírová 3,
Národní ústav duševního zdraví 2
3. lékařská fakulta UK 3
Agorafobie (6B02) je specifikovaná nadměrným strachem a úzkostí, která se objevuje v situacích, ze kterých je těžké uniknout, nebo může být těžko dostupná pomoc (cestování v městské hromadné dopravě, pobyt v davu, či tlačenici, být v otevřeném prostranství sám/-a apod.). Jedinec s tímto postižením se aktivně takovým situacím vyhýbá, nebo je schopen se jim vystavit pouze za specifických podmínek, jako třeba za doprovodu důvěryhodné osoby, nebo v nich vydrží za přítomnosti velkého strachu, či úzkosti. Skupina specifických fobií (6B03) je definována jako zřetelný a nadměrný strach, nebo úzkost, která se vyskytuje při vystavení specifickému, či více specifických objektů, případně situací (určité zvíře, cestování letadlem, strach z výšek, hřmění apod.). Těmto objektům, či situacím se daný jedinec vyhýbá, případně je vystavení se jim doprovázeno silným strachem, či úzkostí. Symptomy by u obou diagnostických jednotek měly přetrvávat po dobu několika měsíců a intenzita příznaků by měla dosahovat takové míry, která přináší obtíže, nebo limitující postižení v osobních, rodinných, sociálních, studijních/ pracovních, či v jiných důležitých složkách života. Příspěvek si klade za cíl zmapovat změny u výše zmíněných diagnostických jednotek vzhledem k nové klasifikaci dle MKN-11 (ICD-11) a seznámit s nimi odbornou společnost. Dále budou prezentovány novinky v přístupu k léčbě ve farmakologických, tak i v terapeutických možnostech.
MUDr. Eliška Nosková
Dr. Eliška Nosková pracuje jako sekundární lékařka na klinice Národního ústavu duševního zdraví. Specificky se ve své klinické praxi věnuje skupinové terapii zaměřené na úzkostné poruchy u hospitalizovaných pacientů pomocí metod kognitivně-behaviorální terapie. Zároveň se jako výzkumný pracovník věnuje studiu v rámci preklinického a klinického výzkumu u těchto obtíží. Je studentkou postgraduálního programu oboru neurověd na 3. lékařské fakultě, kde se detailněji zabývá výzkumem neurobiologických korelátů u obsedantně-nutkavé poruchy. Je autorkou několika článků, jak v českých, tak zahraničních periodikách.
Eliška Nosková 2,
NUDZ: Národní ústav duševního zdraví, Topolová 748, Klecany 1
NUDZ: Národní ústav duševního zdraví, Topolová 748, Klecany 2
Sociální úzkostná porucha (6B04) je úzkostná porucha, která se projevuje nadměrným strach nebo úzkostí v jedné nebo více sociálních situacích. Těmito situacemi jsou např. sociální interakce, aktivity, při kterých může být jedinec pozorován nebo vystupování na veřejnosti před ostatními. Jedinec má nadměrné obavy, že bude jednat způsobem nebo se u něj projeví úzkostné příznaky, které budou ostatními negativně hodnoceny. Relevantním sociálním situacím se následně jedinec důsledně vyhýbá nebo se jim vystavuje za přítomnosti intenzivního strachu nebo úzkosti. Symptomy této diagnostické jednotky nejsou přechodné, přetrvávají minimálně po dobu několika měsíců. Příznaky nelze lépe vysvětlit jinou duševní poruchou. Intenzita symptomů dosahuje takové míry, která přináší významné narušení osobních, rodinných, sociálních, vzdělávacích, profesních nebo jiných důležitých oblastí fungování. Pokud je zachováno fungování, je to pouze prostřednictvím dalšího nadměrného úsilí. Cílem příspěvku je zmapovat změny u této diagnostické jednotky v rámci změn v klasifikaci dle MKN-11 (ICD-11) a seznámit s nimi odbornou společnost. Dále budou prezentovány novinky v přístupu k léčbě.
MUDr. Kristýna Vochosková
MUDr. Kristýna Vochosková pracuje jako sekundární lékařka na klinice Národního ústavu duševního zdraví a studentka postgraduálního programu Neurovědy na 3. lékařské fakultě UK.
Kristýna Vochosková 1,
Národní ústav duševního zdraví, 3.LF UK 1
Klasifikace MKN 11 přináší změnu v diagnostice PTSD ve smyslu zjednodušeného souboru clusterů příznaků a také novou diagnózu komplexní PTSD. Tato diagnóza kromě jádrových příznaků PTSD zahrnuje také komplexnější profil symptomů v oblasti regulace emocí, sebepojetí a vztahů, které se vytvářejí u lidí vystavených prolongovanému nebo opakovanému traumatu. Vysvětlení nových diagnostických kriterií PTSD, jejich srovnání s kritérii stávajícími a seznámení s diagnózou KPTSD bude doplněno stručným přehledem aktuálních léčebných postupů u těchto poruch. Vzhledem k tomu, že traumatické prožitky v dětství jsou časté a v dospělosti mohou přispívat k rozvoji různých duševních poruch, přináší nová diagnostika naději, že povede k lepšímu rozvoji a využívání cílených léčebných postupů a celkově k lepší péči o tyto zranitelné pacienty.
Pavla Stopková
Životopis není k dispozici
Pavla Stopková 1,
Národní ústav duševního zdraví, Klecany. 3.lékařská fakulta UK. 1
Workshop bude zaměřen na zkreslení, ke kterým dochází při našem rozhodování vinou špatného odhadu pravděpodobnosti a špatného odhadu hodnot. S odkazem na práce Daniela Kahnemana a Amose Tverskyho bude popsán rozdíl mezi intuitivním a racionálním posuzováním, resp. mezi rychlým a pomalým myšlením, při jejichž volbě se uplatňuje mj. též míra stresu a tlak času. K dalším faktorům, jež ovlivňují naše rozhodování, patří tzv. default efekt, efekt návnady (decoy effect), chyba kotvení (bias indukovaný úvodní informací), efekt rámce (framing effect), averze ke ztrátě, konfirmační bias, status quo bias, bias autority, efekt vlastnictví, omyly v plánování, efekt přehnané sebejistoty a chyba slepého bodu. Paradoxem volby je, že zvýšená škála možností (alternativ) nemusí nutně vést k vyšší spokojenosti s výsledkem rozhodnutí. Příliš mnoho možností ve skutečnosti brání naší schopnosti užívat si a ocenit to, co volíme. Důležitou technikou při ovlivnění volby je tzv. pošťouchnutí (nudge). Workshop předvede konkrétní příklady jednotlivých faktorů, pravděpodobnostní výpočty, ukázky různých zkreslení (bias) a bude interaktivně trénovat "nudge" například ke zvyšování adherence v léčbě.
Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc., FRCPsych
Životopis není k dispozici
Cyril Höschl 1, Eva Höschlová 3,
Národní ústav duševního zdraví, Klecany 1
Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta 2
Univerzita Karlova, Filosofická fakulta 3
QED 4
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.