Declaration
Dear Madam, Sir,
Please note that the websites you intend to access are not intended for the general public, as they contain technical information on medicinal products, including advertising messages relating to medicinal products. This information and communication is intended exclusively for professionals pursuant to Section 2a of Act No. 40/1995 Coll., Ie to persons authorized to prescribe or dispense medicinal products (hereinafter referred to as the expert).
Please note that if you are not an expert, you run the risk of endangering your health or the health of others if you misunderstand or interpret the information obtained, in particular advertising messages that may be part of this site, or used them to establish your own diagnosis or treatment, either in relation to yourself or in relation to other persons.
I declare:
If your statement is not true, we warn you that you are at risk of endangering your health or the health of others.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Only services that participant order by himself can be sponsored here:
Sponsoring of participants
Registration of exhibiting companies and their representatives
Exhibitors registration
Please start by entering your email address.
Your registration for this event was successful. To cancel or edit your registration please call +420 731 006 620 or send us email to martin.horna@mhconsulting.cz
You can check your order in your profile: My profile
Elektronizace zdravotnictví se zdá být budoucností všech zdravotnických oborů ve vyspělých zemích. I z tohoto důvodu se jednotlivé oblasti eHealth velmi rychle rozvíjejí a nabízejí obrovské množství nových možností, také s sebou ale přináší technické, etické, právní i další výzvy. Přednáška si klade za cíl seznámit posluchače s jednotlivými oblastmi eHealth, poukázat na přínosy a rovněž i na největší výzvy, které se v souvislosti se zaváděním eHealth systémů mohou objevit. Dotkne se i současné legislativní situace a postojů k eHealth ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR. V druhé polovině prezentace budou představeny současné funkční příklady eHealth v kontextu psychiatrie (systémy, aplikace, postupy atd.), které můžeme nalézt v ČR i v zahraničí. Poslední část prezentace se bude věnovat představení online aplikace na podporu duševního zdraví onkologických pacientů s názvem MindCare, která byla vyvinuta na Ústavu psychologie a psychosomatiky LF MUNI.
doc. PhDr. Světlák Miroslav, Ph.D.
CV is not available
Zdeňka Barešová 1, Monika Lekárová 1, Dana Vigašová 1, Miroslav Světlák 1,
Ústav psychologie a psychosomatiky LF MUNI, Brno 1
Digitální technologie v podobě mHealth či eHealth řešení si našly cestu i do oblasti psychiatrie. Jako jedna z prvních v Evropě začala využívat mHealth programy v prevenci relapsu nejzávažnějších dušeních onemocnění i Česká republika. Od té doby se mnohé v našem oboru změnilo. Rozpaky v přijímání digitálních technologií však nikoliv. Příspěvek přináší poznatky z provozu dvou originálních českých digitálních projektů, zaměřených na prevenci relapsu u schizofrenie a bipolární afektivní poruchy. Mapuje hlavní překážky a pasti, které číhají na cestě k zavedení do běžné klinické praxe.
MUDr. Filip Španiel PhD.
Psychiatr a vědecký pracovník NUDZ
Filip Španiel 1, Eduard Bakštein 1, Jakub Schneider 1, Jiří Anýž 1,
Národní ústav duševního zdraví, Klecany. 1
XIV. SJEZD PSYCHIATRICKÉ SPOLEČNOSTI ČLS JEP Hotel Galant, Mikulov | 15. - 18. června 2022 Iveta Fajnerova, NUDZ Sympózium: Digitalizace psychiatrie - Technologie virtuální reality v psychiatrické péči Technologie virtuální reality a její využití v psychiatrii Přednáška bude pojednávat o možnostech uplatnění technologie virtuální reality (VR) v kontextu péče o duševní zdraví u psychiatrických poruch. Důraz bude kladen zejména na uplatnění VR jako nástroje expozičních a relaxačních technik v kognitivně-behaviorální terapii, zmíněny však budou i další přístupy. Během přednášky bude představeno několik terapeutických nástrojů využívajících imerzivní technologii virtuálních brýlí, které vznikají na půdě Národního ústavu duševního zdraví. První projekt VR expoziční terapie v prostředí virtuálního domu pro obsedantně-kompulzivní poruchu (OCD) ukážeme spolu s výsledky validační studie a předběžnými výsledky z opakovaných sezení. Bude zmíněna také technika tzv. tmavého pokoje“ pro práci s nadměrnými obavami a vtíravými myšlenkami, která má uplatnění v terapii generalizované úzkostné poruchy i OCD. Dále bude představen terapeutický nástroj v podobě virtuálního města, který vzniká ve spolupráci s CIIRC a FBMI ČVUT pro expoziční terapii sociálních a specifických fobií. Projekt využívá také měření fyziologické odpovědi pro hodnocení účinnosti zde prezentovaných podnětů. Zmíníme dále uplatnění VR simulací jako přípravu na obávané zdravotnické vyšetření, a to na příkladu simulace vyšetření v magnetické rezonanci, která se uplatňuje zejména u pacientů trpících klaustrofobií či jinou úzkostnou poruchou. V kontrastu k expozičním technikám budou zmíněny také relaxační metody na příkladu aplikace VRbreathing podporující nácvik hlubokého rytmického dýchání u úzkostných poruch a další VR aplikace využívající techniky mindfullness. Popisované metody se obyčejně uplatňují jako obohacení či augmentace standardní farmakologické a psychoterapeutické léčby. Kromě zmiňovaných technik budou představeny i další metody uplatňované ve VR terapii duševních poruch. Představované VR metody vznikly za finanční podpory TAČR projektů ÉTA č. TL03000223 a TJ01000010, a GAMA projektu Braintech č.TP01010062, s podporou Evropských strukturálních a investičních fondů (OPVVV) projektu „PharmaBrain“ CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_025/0007444 a interního projektu č.318A_2020 za podpory MZ ČR –RVO (IČ: 00023752).
Iveta Fajnerová
Vedoucí Centra výzkumu Virtuální reality v duševním zdraví a neurovědách Národního ústavu duševního zdraví, lektor Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3.lékařské fakulty Univerzity Karlovy a NÚDZ. Zaměřuje se na uplatnění technologie virtuální reality v oblasti terapie duševních poruch a kognitivní rehabilitace, ale také v oblasti neuropsychologie a základního neurovědního výzkumu.
Iveta Fajnerová 1, Pavla Stopková 1, Anna Francová 1, Eliška Nosková 1, Jiřina Kosová 1,
Národní ústav duševního zdraví 1
Závislost na alkoholu lze definovat jako chronické, recidivující a progredující onemocnění charakterizované silnou touhou látku užít, poruchou v kontrole užívání a pokračováním v konzumaci i přes negativní somatické a psychické důsledky. Závislost na alkoholu zasahuje do běžného fungování v životě a je spojeno se socioekonomickými a společenskými problémy. V roce 2020 bylo s diagnózou F10 (Poruchy způsobené užíváním alkoholu) vedeno ambulantně 19 416 pacientů a v důsledku této diagnózy nastalo nejvíce psychiatrických hospitalizací (5 779). V této části sympozia budou prezentovány vlastní výsledky výzkumu, jak se změnily počty ošetřených pacientů s diagnózou F10 v době pandemie onemocnění COVID na Klinice psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc. U klientů podstupujících léčbu závislosti na alkoholu je důležitý průkaz abstinence, který je aktuálně stanovován pomocí přímých a nepřímých diagnostických markerů. Tedy bílkovin a enzymů, které jsou užíváním alkoholu ovlivněny. Mezi nepřímé biomarkery patří plazmatické koncentrace jaterních enzymů (ALT, AST, GGT), střední objem erytrocytů (MCV) a karbohydrát-deficientní transferin (CDT). Etylglukuronid (EtG) a ethanol jsou přímé markery. Hodnoty první zmíněné skupiny může ovlivnit řada dalších faktorů. EtG izolujeme běžně z moči, tímto markerem lze užití alkoholu prokázat asi 80 hodin (4 dny) zpětně. Cílem druhé části sympozia je představit nový diagnostický marker průkazu abstinence při závislosti na alkoholu fosfatidylethanol (PEth) a představit dostupné metody analýzy, interpretační údaje, některé praktické aplikace a vyhlídky na použití tohoto biomarkeru. PEth je vedlejší metabolit ethanolu. Výhodou PEth oproti jiným biomarkerům je rozšíření okna pro detekci spotřeby etanolu, které je asi 28 dní, ale liší se dle míry spotřeby. Pomocí PEth lze stanovit také kvantitu alkoholu, která byla užita. PEth vzniká transfosfatidylací fosfolipidů (hlavně fosfatidylcholinu) ethanolem. Homolog PEth 16:0/18:1 je nejcitlivější. Jeho senzitivita je 86 % a specificita 100 %. Izolace PEth s sebou přináší některá úskalí. Pro jeho analýzu je pacientovi nutno odebrat 5ml plné krve a biochemická analýza je poměrně náročná. V současné době se analýza PEth provádí především kapalinovou chromatografií s detekcí tandemovou hmotnostní spektrometrií. V lékařsko-právním kontextu již některé země jako Švýcarsko nebo Belgie používají stanovení PEth spolu s EtG ve forenzní medicíně, např. k navrácení řidičského průkazu po odsouzení za řízení vozidla pod vlivem alkoholu, při zvažování indikace k transplantaci jater. Krevní PEth může poskytnout informace o konzumaci alkoholu například v případě krevních vzorků odebraných se značným zpožděním v souvislosti s trestnými činy. Několik studií navrhuje stanovit vztah mezi koncentrací PEth v krvi a spotřebou etanolu (kontrolovanou nebo hlášenou). Pro stanovení mezních hodnot je třeba dalšího výzkumu. V sympoziu budou prezentovány hodnoty a prahové koncentrace PEth zjištěných v dostupných metaanalýzách.
MUDr. Lucie Bundárová
Životopis – Lucie Bundárová, MUDr.
Datum narození: 17.8.1991
Trvalé bydliště: Pod Kameněm 420, Krhová, 75663
Email: lucie.bundarova@fnol.cz
Telefon: +420731504554
Pracovní zkušenosti
2020 - aktuálně Započato postgraduální studium na UPOL v oboru psychiatrie
2019- doposud Pracuji jako lékařka na Psychiatrické klinice FNOL
Vzdělání
2006 – 2010 Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí
2010 – 2013 Vyšší odborná zdravotnicka škola Vsetín - obor všeobecná diplomovaná sestra
2013- 2019 Ostravská univerzita v Ostravě, obor Všeobecné lékařství
Jazyky a počítače, ŘP
Čeština mateřský jazyk, bezchybný pravopis
Angličtina plynule slovem i písmem, pokročilá znalost
Word, Excel pokročilá znalost, dobrá znalost práce s PC
Řidičský průkaz skupiny B - aktivní řidič
Lucie Bundárová 1,
Klinika psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1
Naše studie se zaměřovala na screening obstrukční spánkové apnoe (OSA) v klinické populaci psychiatrických pacientů s afektivními poruchami a rizikovými faktory pro OSA pomocí screeningové metody SomnoCHECK. Metodika: Hospitalizovaní pacienti přijatí s poruchami nálady na uzavřené psychiatrické oddělení byli vybráni na základě stanovených kritérií. Kritéria pro zařazení byla: diagnóza afektivní poruchy potvrzená dvěma nezávislými psychiatry, chrápání nebo apnoické pauzy při pravidelných nočních kontrolách a BMI > 25 kg/m2. Vylučovací kritéria byla: komorbidní psychotická porucha, dříve diagnostikovaná OSA, mentální postižení, organická duševní porucha, akutní koronární syndrom, akutní nebo chronické srdeční selhání, akutní plicní onemocnění, mrtvice v anamnéze, neuromuskulární poruchy nebo myorelaxační léčba. Všichni zahrnutí pacienti podstoupili noční sledování screeningovým zařízením SomnoCHECK Micro Cardio. Získaná data vyhodnotil atestovaný somnolog. Výsledky: Do studie bylo zahrnuto celkem 32 subjektů (23 žen a devět mužů). Průměrný věk byl 49,8 ± 8,8 let. Většina účastníků měla depresivní poruchu (n = 23); devět jedinců mělo bipolární poruchu. Průměrné BMI bylo 34,6 ± 6,6. Diagnostická kritéria pro OSA byla nalezena u 50 % souboru, konkrétně u 88 % mužů a 33 % žen. Korelační analýza identifikovala několik rizikových faktorů a proměnných. Závěr: Tato pilotní studie prokázala zvýšené riziko OSA u pacientů s poruchami nálady. Psychiatričtí pacienti s rizikovými faktory by měli být rutinně vyšetření na obstrukční spánkovou apnoe a měli by být odesláni k léčbě.
MUDr. Jakub Vaněk
Jakub Vaněk je postgraduální student Univerzity Palackého, aktuálně působí na Psychiatrické klinice v Olomouci. Ve své výzkumné činnosti se zabývá spánkovou medicínou s důrazem na spánkovou apnoe u psychiatrických pacientů. Publikoval na dané téma několik prací, indexováno má 21 publikací v databázi PubMed, v praxi se dále věnuje kognitivně behaviorální terapii nespavosti.
Jakub Vaněk 1,
Psychiatrická klinika LF UPOL a FNOL 1
Dopady pandemie onemocnění COVID-19 se (mimo jiné) projevily nárůstem nových pacientů v psychiatrických ambulancích. Významně přibyli adolescenti a mladí dospělí (věk 18-25 let). V zahraniční literatuře byla již popsána zvýšená incidence duševních poruch u adolescentů v průběhu pandemie COVID. Na druhou stranu, určitý zvyšující se trend byl pozorován ještě před začátkem pandemie. Období adolescence je v literatuře obecně spojováno s vyšší poměrnou incidencí duševních poruch. Může docházet k manifestaci celé řady duševních poruch, jako jsou psychotické poruchy, ale i specifických poruchy osobnosti, z nichž nejčastější je emočně-nestabilní typ. Emočně-nestabilní struktura osobnosti může vytvářet „terén“ zranitelnosti k dalším psychickým poruchám. Podívali jsme se na data z literatury i z ambulantní praxe v obdobích před pandemií a nyní, abychom zjistili, co se změnilo v kontextu emoční nestability, a jakou roli zastává tato problematika mezi současnými pacienty ve věku 18-25 let.
Kamila Bělohradová
Lékařka na Klinice psychiatrie FNOL, vyučující předmětu Psychiatrie na LF UPOL, studentka postgraduálního studia na LF UPOL.
Kamila Bělohradová 1,
Klinika Psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1
Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 2
Doba covidová, tak můžeme nazvat poslední dva roky našich životů. V březnu roku 2020 vyhlásila Světová zdravotnická organizace pandemii způsobenou koronavirem SARS-CoV-2, od té doby se toho v našich osobních i pracovních životech mnohé změnilo. Jedním z dopadů pandemie je změna psychického stavu pacientů ve spojitosti s prodělanou COVID-19 infekcí. Vztah koronavirových infekcí a jejich vlivu na duševní zdraví, nám již objasnily předchozí pandemie SARS a MERS. Výsledky některých studií, které se zabývaly těmito onemocněními, jasně ukazují, že negativní vliv na psychickou stránku je nezanedbatelný. Právě proto bychom měli této problematice věnovat pozornost i u onemocnění COVID-19. Aktuální sdělení z nejnovějších studií hovoří o zvýšené incidenci duševních nemocí u pacientů, kteří před proděláním infekce nikdy nepotřebovali odbornou psychiatrickou pomoc. Na druhou stranu nesmíme opomenout zhoršení psychického stavu u již diagnostikovaných pacientů, kteří před proděláním koronavirové infekce byli stabilní. Mezi nejčastější psychiatrické jednotky, které dle dostupných dat postihují pacienty po prodělání nemoci COVID-19, patří úzkostné poruchy, nespavost, poruchy afektivity (nejčastěji deprese) a mimo jiné i zhoršení kognitivních funkcí, např. snížení koncentrace nebo zhoršené soustředění. Tyto kognitivní poruchy bývají často označovány pojmem mozková mlha. S narůstajícím počtem pozitivních pacientů a s rostoucím poměrem pacientů s těžším průběhem onemocnění vznikla na Klinice plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc tzv. Post-covidová poradna. Pomoc a konzultaci v této poradně mohl vyhledat každý pacient, který prodělal onemocnění COVID-19. Mimo komplexní pneumologické vyšetření každý pacient vyplnil Beckův inventář úzkosti. A právě zde začíná spolupráce plicní a psychiatrické kliniky v rámci Fakultní nemocnice Olomouc. Cílem tohoto příspěvku bude seznámit posluchače s prvními výsledky této spolupráce. Naším cílem bylo zpracování subjektivních dotazníků zaměřených na úzkostnou problematiku, které nám poskytla plicní klinika. První výsledky této nadějné spolupráce budou prezentovány přímo na konferenci a zároveň budou zmíněny další vyhlídky tohoto partnerství.
MUDr. Jonáš Boček
MUDr. Jonáš Boček pracuje na Klinice psychiatrie ve Fakultní nemocnici Olomouc od roku 2020. V rámci svého doktorandského studia se věnuje problematice post-COVID syndromu a jeho projevech v psychiatrii.
Jonáš Boček 1,
Klinika psychiatrie, LF UPOL a FNOL 1
Kurzy hypnózy mají u nás dlouholetou tradici. Pod patronací sekce pro hypnózu ČLS JEP byl vedoucím kurzů v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži od roku 1970 až do roku 2016 Stanislav Kratochvíl, který navázal na průkopníky hypnologie a hypnoterapie v padesátých a šedesátých letech u nás J.Hoskovce, I.Horvaie, M.Černého, R. Konečného a M.Bouchala. Při vedení kurzů využil i své zkušenosti ze zahraničí, které společně s dlouholetými lektory kurzů M.Bouchalem, M.Svobodou, K.Balcarem, J.Kašparů, P.Hájkem a I.Hájkovou, K.Gawlikem, M.Pečenou, B.Čepickou, K. Zezulkou a dalšími předával absolventům kurzů. Kurz je rozdělen na část základní, označovanou jako Hypnóza I a část pokračovací označovanou jako Hypnóza II. Základní i pokračovací kurz, každý v rozsahu 40 vyučovacích hodin, mají vyváženě rozděleny část teoretickou a část praktickou. Základními předpoklady pro úspěšné užití hypnózy v praxi jsou na straně hypnoterapeuta ovládání techniky navozování hypnózy a na straně pacienta schopnost pohroužit se do hypnotického stavu, tedy hypnabilita. Navozování hypnózy se může uskutečňovat různými způsoby. Nejčastěji užívaná je technika, při níž subjekt fixuje určený bod a naslouchá uspávacím sugescím pronášeným hypnoterapeutem. Postup nemusí mít nutně uspávací charakter a hypnózu lze navozovat také při plné aktivitě subjektu. Rovněž lze využít jako východiska i fantazijních představ. V kurzech se psychologové a lékaři učí tyto hypnotizační techniky. Naučí se vyvolávat hypnotické jevy a otestovat hloubku hypnózy klinickou škálou. Hypnotické jevy, které jsou výsledkem sugescí, zahrnují psychické i fyziologické procesy. Vnímání subjektu lze ovlivnit do té míry, že se sugerované smyslové jevy stávají pro něj subjektivně skutečnými, byť skutečnosti neodpovídají. Hypnóza rozšiřuje možnosti sugestivního ovlivnění fyziologických reakcí i na některé fyziologické funkce, které běžně nepodléhají vůli. Sugesce mohou u hypnabilních osob odstranit nebo podstatně snížit vnímání bolesti, přičemž však vegetativní reakce i nadále odpovídají působení bolestivého podnětu. Pomocí hypnózy je možné také odreagování traumatických zážitků, posilování pocitu zdraví, jistoty a klidu a nacvičování žádoucího chování. Kurzy úspěšně absolvovalo velké množství psychologů, psychiatrů a lékařů dalších klinických oborů /např. gynekologie, anesteziologie, stomatologie/, neboť užití hypnózy má širokou aplikační oblast. Hypnózu je možno využít u psychogenních poruch: úzkost, strach, tréma, nespavost, bolesti hlavy, napětí. Dále u somatoformních a disociativních poruch, lehčích depresí, psychosomatických poruch. Také při porodech nebo zubním ošetření atd. http://www.hypnoza-kromeriz.cz
PhDr. Lenka Gazdová
Dlouholetá praxe v oboru klinické psychologie. Aktuálně pracující jako dětský klinický psycholog, rodinný terapeut a hypnoterapeut v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži na dětském oddělení.
Lenka Gazdová 1,
Sekce pro hypnózu ČLS JEP a Psychiatrická nemocnice Kroměříž 1
Příspěvek je v úvodu zaměřen na představení kazuistických seminářů v hypnoterapii, které jsou jednou z aktivit Hypnosekce. Těžištěm přednášky je prezentace kazuistiky pacienta se specifickou (izolovanou) fobii, při které je hlavní léčebnou metodou hypnóza. Podnětem ke vzniku seminářů byla absence pravidelných setkávání hypnoterapeutů pro celou Českou republiku. Potřeba sdílet zkušenosti s používám hypnózy v psychoterapeutickém procesu je umocněna tím, že hypnoterapie otevírá prostor pro řadu nejistot a otázek, se kterými se terapeut potřebuje vyrovnat.. Hypnosekce nastartovala tradici pravidelných setkávání, která jsou součástí celoživotního vzdělávání kvalifikovaných hypnoterapeutů. Semináře jsou určeny lékařům a klinickým psychologům, kteří absolvovali psychoterapeutický výcvik a speciální kurz klinické hypnózy. Semináře mají dvě části, a to kazuistickou a supervizní . Od podzimu 2018 proběhlo 14 seminářů pod vedením některého ze členů výboru naší sekce. Obsahem jsou kazuistiky, které prezentují různé možnosti zacílení hypnózy, a to symptomaticky, nácvikově, analyticky, regresivně, postojově nebo podpůrně. Dále zde také sdílíme zkušenosti např. s indukcí hypnózy, dehypnotizaci, vyhasínáním hypnosugescí, se skupinovou hypnózou. Ve svém příspěvku přináším kazuistiku, která byla přednesena na on-line hypnosemináři v minulém roce. Chci kazuisticky mimo jiné ilustrovat také to, že použití hypnózy jako nosné psychoterapeutické metody v léčbě, ještě neznamená, že klíčový moment se udá v hypnoidním stavu. Kazuistika demonstruje léčbu muže, 64 let, který žije aktivní partnerský, rodinný a pracovní život. Před mnoha lety se stal účastníkem automobilové nehody, při níž došlo k úplnému zničení automobilu, ale k žádným zjevným úrazům řidiče a spolujezdce. Teprve po mnoha letech se začaly při řízení auta rozvíjet panické stavy, které byly provázeny stuporem. Tyto stavy prakticky znemožňovaly nejprve řízení motorových vozidel a později i řízení nemotorových vozidel. Diagnostická úvaha vyústili ve stanovení dg. F 40.2 Specifické (izolované) fobie. V psychoterapeutickém procesu byly postupně zpracovávány všechny okolnosti autonehody. Byly prozkoumány praktické detaily události, následné chování a prožívání. Pacient si nevědomě vytvořil obranné postoje, ze kterých jsme vycházeli při tvorbě scénáře hypnózy. Podle efektu hypnotizace byly postupně reformulovány hypnosugesce. Kazuistika dokládá, že lze v některých případech hypnoterapii efektivně léčit fobii během několika sessí.
Šárka Bezvodová
Mgr. et Mgr. Šárka Bezvodová je klinická psycholožka, psychoterapeutka, hypnoterapeutka a lektorka. Vzdělání získala na Filozofické fakultě UK Praha. Atestovala z klinické psychologie a systematické psychoterapie. Je absolventnou sebezkušenostního výcviku v dynamickém směru a International European Drug Abus Treatment Traint Projekt University of California, Italy. Pracovala na státních i soukromých klinikách, posledních 15 let provozuje ordinaci klinické psychologie. Je autorkou řady workshopů a odborných kurzů z oblasti hypnózy, autohypnózy, práce se sny, zvládání stresu, skupinové psychoterapie. Aktivně pracuje ve výboru Sekce pro hypnózu Psychiatrické společnosti ČLS JEP.
Šárka Bezvodová 1,
Sekce pro hypnózu PS ČLS JEP 1
Hypnóza se využívá s větším či menším etickým základem v různých kontextech. Kde je však hranice mezi užitím hypnózy v alternativních terapeutických přístupech a ve vědecky a eticky podložené psychoterapii? Cílem je vymezit kvalifikační předpoklady pro aplikaci hypnózy v psychoterapii, která odpovídá dostatečným etickým standardům tak, aby nedocházelo k ohrožení nebo poškození klientů. Zranitelnost klienta v psychoterapii s využitím změněného stavu vědomí (hypnózy) bereme jako zvýšenou s přiměřeně vyššími nároky na kvalifikační a etické standardy. Vycházíme z toho, že u nás existují v současnosti dvě koncepce psychoterapie, které bojují o legislativní zakotvení v právním řádu ČR. První koncepce vymezuje psychoterapii jako výlučnou metodu léčby aplikovatelnou pouze v kontextu zdravotnictví (ČPS ČLS JEP) klinickým psychologem nebo lékařem s psychoterapeutickou specializací, druhá koncepce (ČAP) vnímá psychoterapii jako širší pomáhající metodu, kterou může dle inspirace ze zásad EAP provádět odborník pomáhající profese s vysokoškolským vzděláním a akreditovaným psychoterapeutickým výcvikem v různých kontextech a resortech. Metodicky jsou pro nás klíčové tyto zásady: 1. Zásada neoddělitelnosti od psychoterapie: Každý hypnoterapeut je zároveň psychoterapeutem. (Nelze kvalifikovaně využívat hypnózu k léčebným účelům, aniž bychom reflektovali psychoterapeutický vztah a proces.) 2. Zásada etické ochrany a odpovědnosti: Hypnoterapeut se hlásí k etickým standardům pro lékařskou, psychoterapeutickou nebo psychologickou práci. 3. Zásada teoretické orientace v psychopatologii: Hypnoterapeut má mít pregraduální vzdělání s dostatečnou orientací v psychopatologii – psychologie, všeobecné lékařství nebo adiktologie. 4. Zásada komplexního psychoterapeutického vzdělání: Hypnoterapeut prošel komplexním psychoterapeutickým výcvikem a nad to má absolvovaný specializovaný kurz hypnoterapie nebo klinické hypnózy. Předpokládá se, že se celoživotně v psychoterapii i hypnóze vzdělává. Hypnoterapie je psychoterapeutickou metodou, nikoli psychoterapeutickým směrem nebo přístupem. 5. Zásada hypnoterapeutické supervize: Hypnoterapeut se pravidelně účastní individuální nebo skupinové formy odborné supervize. Z těchto zásad vyplývá tzv. „Pět pilířů kvalifikovaného hypnoterapeuta“, které navrhujeme: Vysokoškolské vzdělání (se znalostí psychopatologie), komplexní psychoterapeutický výcvik, specializovaný kurz hypnoterapie, celoživotní vzdělávání a supervize v hypnoterapii a psychoterapii.
PhDr. David Unger
Autor je klinickým psychologem a psychoterapeutem, který v současnosti pracuje v soukromé ordinaci klinické psychologie ve Zlíně a v Otrokovicích. Vystudoval jednooborovou magisterskou psychologii a v bakalářském stupni i obor filozofie na FF a FSS MU v Brně. Má 13 let klinické praxe v psychiatrických nemocnicích v Havl. Brodě a Kroměříži na dospělých psychiatrických odděleních v rámci diagnostiky a psychoterapie. Krátce působil jako akademický pracovník na UTB ve Zlíně. V roce 2013 absolvoval komplexní psychoterapeutický výcvik v gestalt-terapii (IVGT Praha). Je absolventem a od roku 2015 lektorem a spoluorganizátorem Kroměřížských kurzů hypnózy pod supervizí prof. Stanislava Kratochvíla. Vedle toho lektoruje psychology ve zdravotnictví v psychodiagnostických kurzech Blochova projektivního testu MDZT. Od roku 2014 je školitelem v oboru klinická psychologie. Od roku 2017 je členem výboru Sekce pro hypnózu Psychiatrické společnosti ČLS JEP.
David Unger 2,
- Klinická psychologie - PhDr. Jiří Laciga s. r. o., Zlín a Otrokovice 2
- Kroměřížské kurzy hypnózy 3
- Výbor Sekce pro hypnózu PS ČLS JEP 4
Sterilita postihuje asi 20% párů. Vysoká emocionální zranitelnost při neúspěšné reprodukci vyžaduje často i psychologickou podporu. V rámci psychoterapie se osvědčila i hypnoterapie, která je použitelná v různých fázích léčby a dá se zacílit na různé příčiny sterility. Velký význam zaznamenává u sterility psychosomatické. Hypnóza je zaměřena na ústřední prožívání ženy a její podoby emočního stresu: DEPRESE spouští jí pocit ztráty, není však nic konkrétního, pro co by se dalo truchlit, nejsou žádné rituály. Neplodní manželé jsou jako pozůstalí, ale trpí sami, bez účasti okolí a bez pochopení. To vede ke stresu. STRES s celou plejádou příznaků se pohybuje mezi nadějí a zklamáním, mobilizací sil a ochromením. HNĚV ten roste, jak je život rozdělen mezi pracovní povinnosti, narušený osobní život a požadavky léčby, včetně finančních nároků. Je živen necitlivostí okolí, kritikou rodiny a zraněním vnitřního pocitu pro spravedlnost. VINA pocit, že neumí zajistit pokračování rodu, strach ze zklamání a neuspokojení partnera a rodiny. Je tam iracionální víra, že nějaký důvod být musí a co když ho způsobila ona či on. Pocit viny a sebeodsouzení. Zmnožené utrpení. Závěr: Hypnóza dokáže rozkrýt popřené i vytěsněné zážitky, které mohou participovat na úzkosti a strachu, kterými je opředeno těhotenství a porod. Umí zharmonizovat tělesné funkce a sjednotit je ve prospěch reprodukčního záměru. Podílí se na získání sebedůvěry a vylepšení sebeobrazu. Učí přijímat úctu ke svému tělu a spolupracovat s ním. Lépe se vyrovnává s tlakem a nároky, které přichází z jejího okolí. A v neposlední řadě vede k soustředění v době ovulačního optima...
PhDr. Marie Pečená
40 let praxe klinické psychologie a psychoterapie, pracuje především jako individuální a skupinová psychoterapeutka pro dospělé. Specializuje se na psychosomatiku, zejména na gynekologicko-porodnickou tématiku. Její odbornou práci provází hluboký zájem o hypnózu a relaxační metody. Má za sebou výzkumnou a projektovou činnost. Je také lektorka a supervizorka různých výcvikových institutů. Věnuje se postgraduálnímu vzdělávání lékařů a sester. Celou svou psychologickou praxi dělá osvětovou a supervizní činnost.
Marie Pečená 1,
Psychopoint, s.r.o., ordinace klinické psychologie, Praha 4 1
Empirický výzkum ukázal, že hypnóza je velmi účinnou intervencí pro různé medicínské problémy a symptomy, včetně bolesti, nevolnosti a zvracení spojených s chemoterapií, pro psychosomatické poruchy, odvykání kouření, léčbu obezity a deprese. Metaanalýzy účinnosti hypnózy jako intervence pro tyto problémy byly publikovány se signifikantní velikosti účinku v rozmezí od 0,31 pro odvykání kouření až po 1,58 pro obezitu. Průměrná velikost účinku hypnózy na konci aktivní léčby deprese byl 0,71 (p ≤ 0,001), což ukazuje, že průměrný pacient léčený klinickou hypnózou vykázal větší zlepšení deprese než 76 % kontrolních účastníků. Průměrná velikost účinku pro folow-up při nejdelším sledování byla 0,52 (p ≤ 0,01), to znamená, že pacienti léčení hypnózou vykazovali průměrně větší zlepšení než 51 % kontrolních účastníků. Tyto velikosti účinků jsou srovnatelné s těmi, které jsou spojeny s dobře známými psychologickými intervencemi v psychoterapii při léčbě deprese (např. kognitivní terapie, interpersonální terapie) a ukazují, že hypnóza je velmi účinným způsobem zmírnění příznaků deprese (Milling, 2019). V průběhu posledních let se objevil také rostoucí počet kontrolovaných studií použití klinické hypnózy pro zmírnění úzkostných poruch. Metaanalýzy účinnosti hypnózy při léčbě úzkosti ukazují signifikantní průměrnou výši účinku 0,79 (p ≤ 0,001), což ukazuje, že pacienti, kteří podstoupili léčbu klinickou hypnózou snížili úzkost více než 79 % účastníků kontrolních skupin. Při dlouhodobém folow-up se průměrná velikost účinku zvýšila až na 0,99 (p ≤ 0,001) prokazující, že průměrný účastník léčený dlouhodobě hypnózou se zlepšil více než 84 % kontrolních účastníků. Hypnóza byla účinnější při snižování úzkosti v kombinaci s jinými psychologickými intervencemi, nejčastěji s KBT, než když byla použita jako samostatná psychoterapie (Valentine, 2019).
Alena Javurkova
PhDr. Alena Javůrková, Ph.D. pracuje jako klinická psycholožka a vedoucí Oddělení klinické psychologie FNKV, je kognitivně behaviorální psychoterapeutka. Od r. 2021 členka výboru Sekce pro hypnózu ČLS JEP, absolventka kurzů hypnózy v Kroměříži I., II., III.
Alena Javůrková 1, Jaroslava Raudenská 2,
Oddělení klinické psychologie 3.LF UK a FNKV, Praha 10 - Vinohrady 1
Ústav ošetřovatelství 2.LF UK a FNM, Praha 5 - Motol 2
Je prokázáno, že hypnóza zmírňuje bolest u pacientů s bolestí hlavy, po popáleninovém traumatu, s artritidou, s nádorovým onemocněním, s dentální bolestí a s chronickou bolestí dolní části zad. Během posledních dvou desetiletí byla hypnoanalgezie široce studována. Publikované metaanalýzy ukazují střední až velký hypnoanalgetický účinek pro zvládání bolesti. Velikost účinku byla 0.67, p < 0.01, což ukazuje, že průměrný účastník léčený hypnózou prokázal snížení bolesti v 75 % oproti kontrolním skupinám. Výsledky také ukázaly, že hypnotická sugesce byla stejně účinná při snižování klinické i experimentální bolesti (p < 0.01) a že jedinci s vysokou sugestibilitou mají větší úlevu od bolesti po hypnotických intervencích (p < 0.05). Výsledky srovnání hypnoticky navržené analgezie s jinými nehypnotickými psychologickými strategiemi zvládání bolesti nenalezly žádné rozdíly v účinnosti p > 0.10 (Mongomery, 2000). Současné metaanalýzy potvrdily předchozí zkoumání, tj. střední účinek hypnoaanalgezie po léčbě hypnózou (0.54-0.76, p < 0.001). Účinnost byla silně ovlivněna mírou sugestibility: klinicky významné snížení bolesti při hypnóze s přímou analgetickou sugescí se prokázalo u 42 % (p < 0.001) vysoce sugestibilních a 29 % (p < 0,001) středně sugestibilních jedinců. Tato zjištění naznačují, že hypnotická intervence může přinést úlevu od bolesti a může být účinnou a bezpečnou alternativou k farmaceutické intervenci. Celkové výsledky ukazují možnost širší aplikace hypnoanalgetických technik u pacientů s bolestí. Ke stanovení generalizovatelnosti u populace s chronickou bolestí jsou však zapotřebí vysoce kvalitní klinická data (Thompson, 2019).
PhDr. Raudenská Jaroslava , Ph.D.
PhDr. Jaroslava Raudenská, Ph.D. pracuje jako klinická psycholožka a kognitivně behaviorální psychoterapeutka, od r. 2021 členka výboru Sekce pro hypnózu ČLS JEP, absolventka kurzů hypnózy v Kroměříži I. a II. Celou svoji pracovní kariéru se zabývá psychoterapeutickými intervencemi u pacientů s chronickou, akutní, pooperační a procedurální bolestí.
Jaroslava Raudenská 1, Alena Javůrková 2,
Ústav ošetřovatelství 2.LF UK a FNM, Praha 5 - Motol 1
Oddělení klinické psychologie 3.LF UK a FNKV, Praha 10 - Vinohrady 2
Otázka vztahu mezi vědomím a mozkem (jinak také „problém mysli a těla“) je doposud otevřená a představuje zásadní výzvu současné neurovědy. Její řešení by umožnilo lépe porozumět tomu, jak je konstruována a strukturována vědomá skutečnost a jaká je tedy povaha reality. Rovněž by bylo lépe zřejmé, jakými mechanismy dochází k rozvoji duševní nemoci. Ve sdělení budou představeny současné přístupy k výzkumu vědomí, bude připomenuta klasifikace základních teoretických (filozofické, neurovědní a neuroepistemologické a evoluční) a metodických přístupů včetně jejich rozdělení podle různé míry redukce. Bude diskutován vztah mezi fylogenezí, ontogenezí a kulturní zkušeností při tvorbě vědomých obsahů. V závěrečné části budou zvažovány dopady řešení problému vědomí na možnou konceptualizaci psychiatrické klasifikace a porozumění mechanismu vzniku a terapie duševních poruch vůbec.
prof. MUDr. Jiří Horáček Ph.D., FCMA
Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., FCMA působí jako přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty UK a v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) vede Centrum pokročilých studií mozku a vědomí.
Výzkumně se zaměřuje na funkční zobrazení mozku pomocí magnetické rezonance, EEG a pozitronové emisní tomografie. Dále se zabývá neurobiologií schizofrenie a deprese, mechanismem účinku antipsychotik a psychedelik, modelováním aktivity nervové tkáně a teorií vědomí v kontextu duševních poruch.
Jiří Horáček 1,
3. lékařská fakulta UK, Praha; Národní ústav duševního zdraví, Klecany 1
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., All rights reserved.
