68. ČESKÝ A SLOVENSKÝ SJEZD KLINICKÉ NEUROFYZIOLOGIE

21. - 22. října 2022, Congress Centre Pardubice

Obecné informace
Pořadatelé
Partneři
Program
Poplatky
Ubytování
Aktivní účast
Mapa
Pro vystavovatele
Registrace
Virtuální stánky

Celkový program Detailní program Všechny prezentace Prezentující autor Můj program Program v pdf

	prof. MUDr. Bednařík Josef CSc. Prezentující autor Životopis není k dispozici Příspěvky: Imunoglobuliny v léčbě neurosvalových onemocnění Hlavní sál \| 21.10.2022, 15:00 - 16:15 Sekce EMG
	MUDr. Brunovský Martin Ph.D. Prezentující autor absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity P. J. Šafárika v Košiciach, v roce 1999 nastoupil na neurologické oddělení FN na Bulovce a v rámci PhD studia do Psychiatrického centra Praha (PCP), transformovaného v r. 2015 na Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ). Od r. 2005 působil ve funkci vedoucího EEG a spánkové laboratoře PCP, v NÚDZ zastává pozici vedoucího výzkumného programu Aplikovaná elektrofyziologie mozku. Vedle výzkumných úkolů se věnuje klinické práci v oblasti kognitivních poruch a demencí a je také asistentem a zástupcem pro vědeckou činnost na klinice psychiatrie 3. Lékařské fakulty UK v Praze. Oblastí jeho odborného zájmu je neuro- a elektro-fyziologie, psychofarmakologie a neurobiologie duševních poruch, zejména pak zkoumání vlivu psychofarmak a psychoaktivních látek na nervový systém v rámci farmako-EEG, spánkových a ERP studií, a QEEG predikce odpovědi na léčbu. Je autorem a spoluautorem mnoha odborných prací v recenzovaných odborných časopisech a pravidelně přednáší na mnoha domácích a zahraničních kongresech. Kromě řady domácích odborných společností je členem European Psychiatric Association, EEG and Clinical Neuroscience Society a od roku 2014 působí jako vice-prezident odborné společnosti International Pharmaco-EEG Group (IPEG). Příspěvky: Regulace EEG-vigility je spojena s odpovědí na ketamin u těžké depresivní poruchy Hlavní sál \| 22.10.2022, 10:00 - 11:45 Sekce "Stres"	Klecany
	MUDr. Brušáková Štěpánka MBA. Prezentující autor MUDr. Štěpánka Brušáková, MBA Krajská zdravotní, a.s., Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. nar. 12.6.1975 Kontakt: telefon +420 602 961 762 e-mail stepanka.brusakova@kzcr.eu Pracoviště: Neurologické oddělení, Krajská zdravotní a.s.- Masarykova nemocnice o.z., Ústí nad Labem Profesionální pozice: primář, vedoucí lékař neurofyziologické laboratoře Klinická práce: EMG + EvP laboratoř, ambulance nervosvalových onemocnění, Emergency, všeobecná ambulance, KCC, IOM 1993-1999 1. LFUK 2002 atestace neurologie 2002 FCE in English 2002-2003 Australian College of Remedial Therapies Sydney 2003 Kurz EMG 2005 Kurz EvP 2011 Kurz US magistrálních mozkových arterií 2012 Kurz EEG 2015 FO EMG 2015 Licence pro výkon funkce vedoucího lékaře a primáře v oboru neurologie 2016 FO EvP Zaměstnání 1999 - dosud Neurologie Krajská zdravotní MN Ústí nad Labem Příspěvky: Strategie evaluace donorů před neurotizačními výkony Hlavní sál \| 21.10.2022, 15:00 - 16:15 Sekce EMG	Praha
	MUDr. Ceé Jiří Prezentující autor MUDr. Jiří Ceé (4.9. 1970 v Liberci) Neurolog, neurofyziolog. V roce 1988 promoval na 1. LF v Praze. Po promoci nastoupil na neurologické oddělení Městské nemocnice v Litoměřicích, kde pracoval do roku 1998. Po krátké kariéře ve farmaceutické firmě pracoval do roku 2003 v EMG laboratoři na neurologickém oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. II. atestaci z neurologie složil v roce 2003. Od roku 2003 až dosud pracuje v privátní neurologické ambulanci v Litoměřicích, se zaměřením na elektrofyziologické metody. Od roku 2003 externě působí jako klinický neurofyziolog na Neurochirurgické klinice UJEP v Ústí nad Labem, zejména se zaměřením na intraoperační monitoraci. Je členem České neurologické společnosti a České společnosti klinické neurofyziologie. Od roku 2016 vede kurzy evokovaných potenciálů na 3. LF UK v Praze, od roku 2019 je členem zkušební komise pro evokované potenciály a členem zkušební komise pro intraoperační monitoraci. Příspěvky: Použití transkraniální elektrické stimulace s registrací neurogenních a myogenních EP u rekonstrukčních výkonů brachiálního plexu, technické aspekty Hlavní sál \| 21.10.2022, 15:00 - 16:15 Sekce EMG	Litoměřice
	Ing. Černý Filip Prezentující autor Ing. Filip Černý dokončil v roce 2021 inženýrský studijní obor Biomedicínský inženýr na Fakultě biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze. V současné době zde pokračuje na doktorském stupni studia oboru Biomedicínské inženýrství. V Národním ústavu duševního zdraví působí jako technická podpora chodu spánkového oddělení. Zároveň se zde jako asistent výzkumu věnuje zpracování simultánních záznamů z elektroencefalografu a funkční magnetické rezonance. Tato problematika je i tématem jeho vznikající disertační práce. Příspěvky: Metody extrakce EEG parametru pro analýzu spánkových dat; simultánní EEG-fMRI studie Hlavní sál \| 21.10.2022, 13:30 - 14:45 Sekce EEG/Epi	Klecany
	MUDr. Damborská Alena Ph.D. Prezentující autor Životopis není k dispozici Příspěvky: Subkortiko-kortikální funkční vztahy lidského mozku během kognitivní zátěže Hlavní sál \| 22.10.2022, 10:00 - 11:45 Sekce "Stres" Vědomí, mozek a stres Hlavní sál \| 22.10.2022, 10:00 - 11:45 Sekce "Stres"	Brno
	Ing. Gajdoš Martin Ph.D. Prezentující autor Autor vystudoval magisterský program Biomedicínské inženýrství a bioinfomatika na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně (FEKT VUT). Následně absolvoval doktorský studijní program Neurovědy na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity (LF MU). Od roku 2012 pracuje ve Středoevropském technologickém institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU). Pod jeho vedením úspěšně obhájili své bakalářské a magisterské práce 4 studenti. Výzkumný zájem autora je zaměřen na využití dat magnetické rezonance k výzkumu mozku ve zdravém i patologickém stavu a také na procesy, které ovlivňují kvalitu MRI dat. Z prací s MRI daty má zkušenosti s analýzami a statistickými vyhodnoceními funkční, efektivní a dynamické konektivity a aktivačních map z fMRI dat, s metodami předzpracování a kontroly kvality fMRI dat, dále také s analýzou perfuze z ASL dat a s volumetrickými analýzami z T1 a T2 obrazů. Autor je od roku 2021 řešitelem juniorského AZV projektu “Biomarkers of neurodegenerative diseases based on dynamic functional connectivity”, AZV NU21J-04-00077. Publikační aktivita autora zahrnuje 26 publikací indexovaných na WoS se 107 citacemi (h-index 6). Od roku 2012 je členem ČLS JEP, od roku 2013 společnosti The Organization for Human Brain Mapping. Příspěvky: fMRI dynamická funkční konektivita v prodromálním stádiu demence s Lewyho tělísky Hlavní sál \| 22.10.2022, 11:45 - 13:00 Sekce HuBraM	Brno
	MUDr. Gescheidt Tomáš Ph.D. Prezentující autor MUDr. Tomáš Gescheidt, Ph.D. od dokončení studia na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, od roku 2007 doposud, pracuje na I. neurologické klinice LF MU a FN u sv. Anny v Brně. V roce 2012 složil atestační zkoušku v oboru neurologie, v roce 2013 dokončil postgraduální studium. Hlavní oblastí zájmu je klinická elektrofyziologie (elektromyografie, evokované potenciály, intraoperační monitorace) a léčba spasticity (aplikace botulotoxinu, intrathekální aplikace baklofenu pomocí „baklofenové pumpy“). Příspěvky:	Brno
	Horáček Michal Prezentující autor Student 4. ročníku Všeobecného lékařství v programu P-PooL na LF MU. Příspěvky: Funkční mozkové mikrostavy jako biomarker při léčbě deprese Hlavní sál \| 21.10.2022, 13:30 - 14:45 Sekce EEG/Epi	Brno
	Ing. Hubený Jan Prezentující autor Vědecko-technický pracovník Národního ústavu duševního zdraví působícím v klinickém výzkumném programu se zaměřením na elektrofyziologii a výzkum mozku v souvislosti s duševním zdravím. Dále se věnuje vývoji experimentů a aplikaci dosažených výsledků výzkumu v aplikační sféře transferu technologií. Je součástí řešitelských týmů již běžících nebo ukončených grantových projektů Agentury pro zdravotnický výzkum ČR, Grantové agentury České republiky nebo Technologické agentury České republiky. V současné době se nejvíce věnuje vývoji a realizaci experimentů, které využívají nahrávání EEG, fMRI a simultánní fMRI/EEG. Příspěvky: Platforma pro efektivní a reprodukovatelný výzkum v oblasti analýzy multimodálních biologických signálů Hlavní sál \| 22.10.2022, 11:45 - 13:00 Sekce HuBraM	Klecany
	Christian Bischoff Prezentující autor Životopis není k dispozici Příspěvky: Pitfalls and sources of error in Neurophysiology Hlavní sál \| 21.10.2022, 10:45 - 11:15 Prof. Bischoff: Slavnostní přednáška
	Ing. Jiříček Stanislav Prezentující autor Doktorand oboru Bioinženýrství elektrotechnické fakulty ČVUT a výzkumný pracovník z Národního ústavu duševního zdraví a Ústavu Informatiky AVČR. Jeho aktuální zaměření je studium a aplikace metod pro zkoumání vztahu modalit neinvazivního měření mozkové aktivity EEG a fMRI. Věnuje se také problematice inverzního modelování EEG. Příspěvky: Prostoro-frekvenční vzory v prostoru zdrojů EEG a jejich vztah k fMRI funkčním sítím: Metoda a klasifikace stavů mozku Hlavní sál \| 21.10.2022, 13:30 - 14:45 Sekce EEG/Epi	Klecany
	Keller Jiří Prezentující autor Neuroradiolog se zájmem o funkční zobrazení v širokém slova smyslu, školitel PGS studentů v oboru neurovědy, radiolog Nemocnice Na Homolce a odborný asistent 3. LF UK, kde vyučuje neurologii i radiologii. Jeden ze členů přípravné skupiny Sekce pro funkční mapování mozku České společnosti pro klinickou neurofyziologii ČLS JEP (HuBraM), od února 2013 dosud místopředseda této sekce. Příspěvky: Změny strukturální konektivity u pacientů s primární progresivní afázií kombinované s dalšími neurodegenerativními komorbiditami Hlavní sál \| 22.10.2022, 11:45 - 13:00 Sekce HuBraM
	Koudelka Vlastimil Prezentující autor Koudelka v roce 2014 absolvoval doktorský studijní program na VUT v Brně, kde působil ve skupině výpočetního elektromagnetismu. Předmětem jeho zájmu bylo především strojové učení. Problémy v oblasti stojového učení mají mnoho společného s řešením inverzních problémů jako mikrovlnné tomografie, lokalizace zdrojů EEG, dekonvoluce signálu z fMRI nebo fúze EEG a fMRI data. Koudelka je v současnosti lídrem skupiny Aplikovaných Technologií v Neurovědách (ATiN) v Národním Ústavu Duševního Zdraví. Jeho činnost je zaměřena na analýzu EEG signálů, techniky lokalizace zdrojů, synchronizace a fúze multimodálních dat a vývoj laboratorních přístrojů. Příspěvky: EEG koreláty komplexní kinestetické iluze: validace, pilotní data, analýza zdrojů a koherencí Hlavní sál \| 22.10.2022, 10:00 - 11:45 Sekce "Stres"
	Ing. Kovářová Anežka Prezentující autor PhD. studentka oboru neurovědy na lékařské fakultě MU v Brně, působící taktéž na CEITEC MU. Oblastí výzkumu je především optimalizace metod rychlého měření fMRI a následné využití pro analýzu konektivity v neurovědním výzkumu. V loňském roce se podařilo publikovat článek v Human Brain Mapping a v současné době probíhá práce na dalším článku. Příspěvky:	Brno
	Lamoš Martin Prezentující autor Biomedicínský inženýr a postdoc v neurovědním programu Středoevropského technologického institutu (CEITEC) Masarykovy univerzity se zaměřením na analýzu EEG a fMRI dat. Příspěvky: Altered spatiotemporal dynamics of the resting brain in mild cognitive impairment with Lewy bodies Hlavní sál \| 21.10.2022, 17:00 - 17:15 Vyhlášení publikační ceny ČSKN	Brno
	Marko Martin PhD. Prezentující autor Doktorandské štúdium v oblasti kognitívnej a klinickej psychológie absolvoval na Univerzite Komenského v Bratislave. V súčasnosti pracuje na Oddelení behaviorálej neurovedy Centra experimentálnej medicíny SAV, kde sa primárne venuje základnému výskumu kognitívnych procesov prostredníctvom transkraniálnej elektrickej stimulácie mozgu. Příspěvky: Neuromodulation of semantic memory retrieval via transcranial electrical stimulation Hlavní sál \| 22.10.2022, 10:00 - 11:45 Sekce "Stres"	Bratislava
	Mikl Michal Prezentující autor Vedoucí laboratoře multimodálního a funkčního zobrazování CEITEC MU. Zaměřuje se na vývoj a implementaci metod v oblasti zpracování fMRI dat. V rámci spolupráce s dalšími neurovědními výzkumníky se podílel na řadě neurovědních projektů z oblasti klinických i kognitivních neurověd. Příspěvky: Implementace retrospektivní korekce fyziologických artefaktů u ME-fMRI dat Hlavní sál \| 22.10.2022, 11:45 - 13:00 Sekce HuBraM	Brno
	professor Morenko Alevtyna dr biol sci Prezentující autor Academic degree: Doctor of biological Science (specialty - Human and Animal Physiology) Academic status: Professor Areas of science interests : Neurophysiology of Manual Movements in Humans. Teaching: Physiology, Human and Animal Physiology. Career: 1995 – 2022 – Department of Human and Animal Physiology, Lesya Ukrainka Volyn National University, Lutsk, Ukraine 2022 – present – Laboratory of Developmental Epileptology, The Institute of Physiology ASCR, Prague, the Czech Republic 2022 –present – Department of Physiology, 2nd Medical Faculty, Charles University, Prague, the Czech Republic Projects funded with the Ukrainian state budget 1998 – 2002 - № 0196U00662; 2011 – 2013 - № 0111U002143 2006 – 2008 – Scholar of Cabinet of Ministers of Ukraine. International grants: 2017 – Staff mobility by the Erasmus+ Academic Mobility Program (06 – 10.03.2017) 2018 – Staff mobility by the Erasmus+ Academic Mobility Program (04 – 10.03.2018) 2021 – IBRO International Travel Grant Memberships in scientific societies: Ukrainian Physiological Society, Ukrainian Society for Neuroscience, Federation of European Neuroscience Societies. Publications: a total of 200 publications, including monographs (2), articles (175), textbooks (20), рatents (3). Příspěvky: Event-Related (De) Synchronization under Condition of Cessation and Switching over of the Programs of Manual Movements in Men Hlavní sál \| 22.10.2022, 10:00 - 11:45 Sekce "Stres"	Praha
	Ing Říha Pavel Prezentující autor Pavel Říha (email pavel.riha@ceitec.muni.cz) je biomedicínský inženýr, student doktorské programu Neurovědy na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a člen výzkumné skupiny Multimodální a funkční neurozobrazování ve Středoevropském technologickém institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU). Ve svém výzkumu se zaměřuje především na neurozobrazovací metody pro diagnostiku epilepsie a mapování projevů PTSD. Příspěvky:	Brno
	Prof. MUDr. Šonka Karel DrSc. Prezentující autor Životopis není k dispozici Příspěvky: Narkolepsie Hlavní sál \| 21.10.2022, 10:15 - 10:45 Amblerova přednáška	Praha
	Ing. Štrobl Jan Prezentující autor Student doktorského studia programu Biomedicínské inženýrství na Fakultě biomedicínského inženýrství, ČVUT v Praze. Akademický pracovník na Katedře biomedicínské techniky, Fakulty biomedicínského inženýrství, ČVUT v Praze. Vědecko-výzkumný pracovník ve Výzkumném programu Klinický na Národním ústavu duševního zdraví. Je součástí pracovních skupin Applied Technologies in Neuroscience (ATiN) a BRAIN Team FBME. Zabývá se analýzou neurologických signálů se zaměřením na potlačení artefaktů v gama pásmu EEG signálů. Příspěvky:	Kladno
	Tomášek Martin Prezentující autor Životopis není k dispozici Příspěvky: Záchvaty u pacientů při recentním úrazu a operaci hlavy – význam simplifikovaného EEG Hlavní sál \| 21.10.2022, 13:30 - 14:45 Sekce EEG/Epi	Ptaha
	Valošek Jan Prezentující autor Životopis není k dispozici Příspěvky: Vztah mikrostrukturálních a funkčních změn u degenerativní míšní komprese Hlavní sál \| 21.10.2022, 17:30 - 17:45 Vyhlášení publikační ceny HuBraM
	Vlčková Eva Prezentující autor Životopis není k dispozici Příspěvky: Proč provádět elektrofyziologická vyšetření u onemocnění páteře a míchy ? Hlavní sál \| 21.10.2022, 15:00 - 16:15 Sekce EMG
	Mgr. Železníková Žaneta Prezentující autor Študentka druhého ročníka doktorandského štúdia programu Aplikované neurovedy na Lekárskej fakulte Masarykovej univerzity v Brne, so zameraním na neurálne koreláty včasných klinických symptómov neurodegeneratívnych ochorení a vplyv nefarmakologickej intervencie. Příspěvky:	Brno

Imunoglobuliny v léčbě neurosvalových onemocnění

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Prezentující autor

Bednařík J.
Životopis není k dispozici

Autoři

Josef Bednařík ¹

Neurologická klinika FN Brno ¹

Bronzový partner

Vystavovatel

Regulace EEG-vigility je spojena s odpovědí na ketamin u těžké depresivní poruchy

Abstrakt

Úvod: V posledních letech byl ketamin schválen jako nová alternativa terapie depresivní poruchy rezistentní na léčbu. Kromě rychlého nástupu účinku nabízí ketamin tu výhodu, že je účinný u mnoha pacientů, kteří adekvátně nereagovali na konvenční antidepresiva, jako jsou SNRI a SSRI, ani na psychoterapii. Volání po stratifikovanější psychiatrické léčbě zdůrazňuje potřebu identifikace pacientů, kteří by mohli mít prospěch z ketaminové intervence. Pro to jsou však zapotřebí biologické markery, které by vedly rozhodnutí o léčbě a vytvářely konsensus mezi pacientem a terapeutem ohledně ketaminové terapie. Většina pacientů trpících depresí vykazuje zvýšený CNS arousal a související problémy s usínáním, zvýšený tonus sympatiku, vyšší aktivitu osy hypotalamus–hypofýza–nadledviny a zkrácenou latenci REM spánku. Depresivní porucha je spojena se změnami regulace bdělosti, konkrétně s hyperrigidní regulací bdělosti během klidu, kterou lze snadno detekovat pomocí automatizované analýzy EEG. Algoritmus „Vigilance Algorithm Leipzig“ (VIGALL) byl opakovaně validován a replikován což ukazuje, že má spolehlivé diagnostické a prediktivní vlastnosti, pokud jde o depresivní poruchu a léčbu antidepresivy. Hlavním zjištěním je, že rychlý pokles do stádií nízké bdělosti se zdá být prediktivní pro odpověď na SSRI. Metodika: S použitím placebem kontrolovaného, jednoduše zaslepeného, jednoramenného designu jsme studovali účinky intravenózně podaného ketaminu (0,54 mg/kg) na CNS arousal u 24 pacientů s depresí. EEG záznamy byly získány před, během, na konci a 24 hodin po infuzi ketaminu. Klidové EEG bylo rozděleno do 1s epoch a automaticky skórováno pomocí Vigilance Algorithm Leipzig (VIGALL). Závažnost symptomů deprese byla hodnocena na začátku (tj. před infuzí) a 24 hodin, 72 hodin a 7 dní po infuzi pomocí škály MADRS. Odpověď na léčbu byla definována jako snížení symptomů deprese na škále MADRS o > 33 % za 24 hodin po infuzi oproti výchozí hodnotě. Toto upravené kritérium odpovědi bylo použito pro zahrnutí více pacientů, kteří vykazovali rychle působící odpověď na ketamin během 24 hodin, ale nesplňovali kritérium 50% poklesu. Výsledky: Ve srovnání s placebem ketamin na konci 30min infuze zvýšil množství EEG fáze B1, která je charakterizovaná nižší hladinou bdělosti. Toto zvýšení korelovalo pozitivně se sérovými koncentracemi ketaminu a bylo nezávislé na klinické odpovědi. Naproti tomu pacienti reagující na léčbu vykazovali odlišné změny EEG, charakterizované poklesem stádia A1 s vysokou hladinou bdělosti a zvýšeným zastoupením stádia B2/3 s nízkou hladinou bdělosti. Mezi respondenty a non-respondenty byl nalezen rozdíl i v EEG před léčbou - respondenti vykazovali vyšší procento stadia A1 (53 % vs. 21 %). Metoda křížové validace (leave-one-out cross validation, LOOCV) potvrdila, že zastoupení EEG stádia A1 před léčbou je schopno předpovědět odpověď s 88% přesností. Závěr: Měření stádií EEG bdělosti představují snadno získatelnou sadu biomarkerů, které mj. prokázaly významný účinek ketaminu na regulaci bdělosti CNS. Naše nálezy je třeba replikovat v nezávislém vzorku, aby bylo možné odhadnout diskriminační sílu testu a možnou klinickou validitu bdělostního stádia A1 jako indikátoru odpovědi na léčbu ketaminem. Tato práce byla podpořena granty GA ČR č. GA21-32608S, GF21-14727K a AZV MZ ČR č. NV18-04-00260.

Prezentující autor

Martin Brunovský
Životopis není k dispozici

Autoři

Martin Brunovský ¹
Tomáš Páleníček ¹
Filip Tylš ¹
Michaela Viktorinová ¹
Veronika Andrashko ¹
Jiří Horáček ¹

Národní Ústav Duševního Zdraví, Klecany, Česká republika & 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha, Česká republika ¹

Bronzový partner

Vystavovatel

Strategie evaluace donorů před neurotizačními výkony

Abstrakt

Úvod: Strategie léčby poraněného periferního nervu závisí na stupni jeho poranění (neurapraxie, axonotméza, neurotméza). V současnosti jsou platnými hlavními principy správného ošetření otevřených poranění PN co nejčasnější výkon mikrochirurgickou technikou s cílem analyzovat fascikulární strukturu pahýlů, ošetřit zhmožděné konce a šetrně beztahově je spojit epineuro-perineurální suturou (při respektování fascikulární mikroarchitektury) za použití atraumatických stehů síly 8.0-10.0. V případě ztrátových poranění je dosahováno nejlepších výsledků při použití autologních nervových štěpů. Při nepřítomnosti zdravé proximální struktury (avulze, distální léze s delším časovým odstupem od primárního poranění) je jedinou možností alespoň částečně reinervovat cílovou strukturu neurotizační výkon – rekonstrukce jinak nerekonstruovatelného nervu (nemožnost sutury či užití graftů) za použití anatomicky blízkého nervu či jeho části. Předoperačně je v tomto případě, kromě posouzení samotné léze, nutno zhodnotit stav donorského nervu/ jím inervovaného svalu a jeho svalových synergistů k zajištění maximálních podmínek pro úspěšnou reinervaci zároveň s co nejmenší donor site morbiditou. V případě suboptimální kvality donorského nervu je přehodnocena operační strategie nebo zvažován double fascicular transfer. Metodika: V rámci předoperačního EMG provádíme hodnocení kvality potenciálních donorských nervů (klinické vyšetření + EMG). Soubor zahrnuje 21 pacientů (17 mužů, 4 ženy) operovaných v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem v letech 2014 - 2020, u kterých byly při operaci brachiálního plexu použity neurotransfery. Typ použitého neurotransferu je volen dle typu poranění brachiálního plexu. V našem souboru jsou nejčastěji zastoupeny výkony pro obnovení hybnosti v rameni a flexe v lokti: transfer fasciklu ulnárního nervu na větev n. musculocutaneus pro m. biceps brachii (Oberlin transfer 5x), transfer větve n. radialis pro dlouhou hlavu tricepsu na m. deltoideus (7x) a neurotizace spinální porce n. accessorius na suprascapulární nerv (XI-SSN 5x). Celkový počet provedených neurotizací v souboru je 38. Pouze u 9 (42 %) pacientů byl použit jen jeden neurotransfer, průměrně bylo použito 1,8 transferů na operaci s maximálním počtem 4 (1 pacient). Předkládáme předoperační strategii vyšetření, výsledky EMG zvažovaných dárců a jejich hodnocení na našem pracovišti. Závěr: Předoperační EMG pomáhá chirurgovi identifikovat nevhodnějšího potenciálního dárce u neurotizačních výkonů a tím zvyšuje šanci na úspěšnou reinervaci při minimální donor site morbiditě.

Prezentující autor

Štěpánka Brušáková
Životopis není k dispozici

Autoři

Štěpánka Brušáková ¹
Jiří Ceé ¹
Ivan Humhej ²
Hynek Zítek ²

Neurologické oddělení, Krajská zdravotní, a.s., Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. ¹
Neurochirurgická klinika FZS UJEP v Ústí nad Labem a KZ, a.s. - MNUL, o.z., Ústí nad Labem ²

Bronzový partner

Vystavovatel

Použití transkraniální elektrické stimulace s registrací neurogenních a myogenních EP u rekonstrukčních výkonů brachiálního plexu, technické aspekty

Abstrakt

Monitorace motorických evokovaných potenciálů (MEP) za pomocí transkraniální elektrické stimulace (TCES) je v současné době standardním peroperačním postupem, který snižuje riziko vzniku či zhoršení pooperačního motorického deficitu u řady výkonů. Je používána rutinně v operativě výkonů spinálních i u operací mozku . V naší kazuistice je TCES MEP použito také u rekonstrukční operace brachiálního plexu. U těchto výkonů je standardem elektrická stimulace spinálního kořene či periferního nervu. Motorická odpověď je pak hodnocena vizuálně či pomocí jehlových elektrod v příslušných svalech. Takto lze hodnotit intaktní kořeny i periferní nervy. Ve vybraných případech je ale potřeba peroperačně zpřesnit úvahu o kompletní avulzi/ či proximální lezi nervu. Peroperační diagnostika pomocí EMG/SEP a zobrazovacích metod ne vždy dokáže přesně odpovědět. Vyšetření MEP se v těchto případech modifikuje; elektrická transkraniální stimulace je doplněna o registraci neurogenních EP , které jsou registrovány přímo z nervových kořenů háčkovou elektrodou. Výbavný neurogenní EP svědčí pro intaktní pahýl vhodný k použití jako donor pro možnou neurotizaci. Nevýbavný EP ukazuje na proximální lezi či avulzi vyšetřovaného nervového kořene. V naší kazuistice popisujeme předoperační úvahu, elektrofyziologické MEP a SEP nálezy a následnou peroperační monitoraci za pomocí přímé i transkraniální elektrické stimulace.

Prezentující autor

Jiří Ceé
Životopis není k dispozici

Autoři

Jiří Ceé
Štěpánka Brušáková ¹
Ivan Humhej ²

Neurologické oddělení Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem o.z., Krajská zdravotní a.s. ¹
Neurochirurgická klinika FZS UJEP, Masarykova nemocnice Ústí nad Labem o.z., Krajská zdravotní a.s. ²

Bronzový partner

Vystavovatel

Metody extrakce EEG parametru pro analýzu spánkových dat; simultánní EEG-fMRI studie

Abstrakt

Úvod: Integrace simultánně nahraných EEG-fMRI dat je moderním přístupem analýzy neurálních záznamů pracující s vysokým časovým a prostorovým rozlišením. Často využívanou metodou integrace modalit je EEG-informovaná fMRI analýza – asymetrická metoda, extrahující datový vzor z EEG dat, který je následně hledán v časových řadách fMRI BOLD signálu. Způsob získání EEG vzoru (kovariáty) je otevřenou otázkou. Tento výzkum se zabýval studiem rozdílů ve výsledcích integrace EEG-fMRI dat při použití různých metod redukce dimenze EEG prostoru. Použité metody byly kvantitativně a kvalitativně zhodnoceny na spánkových záznamech pacientů diagnostikovaných s NREM parasomnií a na skupině kontrolních subjektů. Metody: Analyzovaný dataset obsahoval 7 záznamů pacientů s diagnostikovanou NREM parasomnií a 8 zdravých, kontrolních subjektů. V EEG datech byly potlačeny artefakty související s měřením v magnetické rezonanci (gradientní a balistokardiografický artefakt) a další EEG rušení (oční a svalové artefakty). Pro extrakci EEG kovariáty byl prostor 256 kanálové EEG helmy rozdělen na 6 oblastí dle základních mozkových regionů (anatomická redukce dimenze). Následně byla v každém regionu provedena spektrální analýza na základní EEG pásma (alfa (8-13 Hz), beta (13-30 Hz), delta (0,5-4 Hz) a theta (4-8 Hz)). Získané spektrální výkony byly dále redukovány na 1D vektory zvolenými metodami redukce dimenze. Těmi byly skupinová analýza hlavních komponent (jPCA) a průměrování spekter napříč elektrodami. Tím bylo získáno větší množství EEG kovariát. Po provedení korelační analýzy byly vybrány kovariáty pro integraci s fMRI BOLD daty. Pro integraci modalit byl využit obecný lineární model (GLM), jehož výsledky byly porovnány napříč skupinami pacientů a kontrolních subjektů. Výsledky: Na základě korelační analýzy byly vybrány kovariáty spektrálních pásem beta a theta v okcipitálním regionu. Kovariáta získaná metodou průměrování poskytla kvantitativně větší množství aktivací než jPCA kovariáta, a to jak u skupiny kontrol, tak u skupiny pacientů, při porovnání se spontánními BOLD fluktuacemi. Aktivace u průměrování byly distribuovány po větší ploše mozku, zatímco lokalizace jPCA aktivací se převážně pohybovaly ve frontální a prefrontální oblasti. Spektrální kovariáta theta pásma byla posouzena z hlediska klinického pro přítomnost možných příznaků NREM parasomnie. U obou metod vykazovaly kontrolní subjekty více pomalovlnné aktivity theta než pacienti s NREM parasomnií. Aktivace kontrolních subjektů pro theta aktivitu byly lokalizovány v Broadmannových oblastech 2, 9, 39 a 40. Jedná se o oblasti s funkcí konsolidace myšlenek, což může být příznak probíhajícího snění a fyziologického spánku. U NREM parasomniků byly pozorovány aktivace v oblastech souvisejících se stavem bdění (Broadmannovy oblasti 37 a 19). Závěr: Metoda redukce dimenze průměrování poskytuje kvantitativně více aktivací ze širšího množství zdrojů než metoda jPCA, která extrahuje specifičtější typ aktivity. Při analýze klinické kovariáty theta pásma u pacientů s NREM parasomnií byly pozorovány aktivace v oblastech náležících stavu bdění, což nebylo pozorováno u skupiny kontrolních subjektů. Příspěvek byl podpořen z grantu: SGS22/200/OHK4/3T/17

Prezentující autor

Filip Černý
Životopis není k dispozici

Autoři

Filip Černý
Marek Piorecký
Martin Brunovský ²
Jana Kopřivová ²

Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT v Praze ¹
Národní ústav duševního zdraví ²

Bronzový partner

Vystavovatel

Subkortiko-kortikální funkční vztahy lidského mozku během kognitivní zátěže

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Prezentující autor

Alena Damborská
Životopis není k dispozici

Autoři

Alena Damborská
Radek Mareček
Martin Lamoš ¹
Martina Bočková
Barbora Deutschová
Marek Baláž ³
Ivan Rektor

CEITEC – Středoevropský technologický institut, Masarykova univerzita, Brno, Česká republika ¹
Psychiatrická klinika, Lékařská Fakulta Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno, Brno, Česká republika ²
1. Neurologická klinika, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny, Brno, Česká republika ³

Bronzový partner

Vystavovatel

Vědomí, mozek a stres

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Prezentující autor

Bob P.
Životopis není k dispozici

Autoři

Petr Bob ¹

Psychiatrická klinika, 1. lékařská fakulta, Karlova Univerzita, Praha ¹

Bronzový partner

Vystavovatel

fMRI dynamická funkční konektivita v prodromálním stádiu demence s Lewyho tělísky

Abstrakt

Úvod Funkční konektivita získaná analýzou fMRI dat zprostředkovává informaci o míře propojení mezi oblastmi mozku. Dynamická funkční konektivita (DFC) rozšiřuje metody rozšířené funkční konektivity o dynamické charakteristiky konektivity v časové doméně. V tomto příspěvku se zaměřujeme na využití DFC k nalezení charakteristických rysů prodromálního stádia demence s Lewyho tělísky (MCI-LB) v klidových fMRI datech (resting state fMRI). Metodika K DFC analýze jsme využili dataset 39 participantů s MCI-LB (věk 69.1 ± 6.3, 21 žen) a 25 zdravých kontrol (věk 67.0 ± 5.5, 12 žen). Každý účastník studie podstoupil komplexní neuropsychologické vyšetření a MRI měření na 3T MRI skeneru Siemens Prisma v Laboratoři multimodálního a funkčního neurozobrazování v Brně. Příslušnost k MCI-LB skupině byla dána na základě neuropsychologického vyšetření (MoCA hraniční skóre 26 a zároveň dva a více přítomných klíčových klinických parametrů demence s Lewyho tělísky popsaných ve studii McKeith 2020). Zobrazovací MRI protokol se skládal z T1 MPRAGE sekvence (velikost voxelu 0.85 × 0.85 × 0.85 mm; FoV 218 × 218 mm; TE 2.27 ms; sklápěcí úhel 8°; 192 transversálních řezů; TR 2400 ms) a multiecho multiband BOLD fMRI sekvence (multiband faktor 5; TR 980 ms; sklápěcí úhel 50°; TE [14.00, 34.63, 55.26] ms; FoV 200 mm; velikost voxelu 2.5 × 2.5 × 2.5 mm; 60 řezů v transverzální rovině; 580 skenů). Participanti byli instruováni, aby během akvizice klidových fMRI dat ponechali oči zavřené, relaxovali a neusnuli. Předzpracování fMRI dat se skládalo z prostorového zarovnání, fúze multiecho dat, prostorové normalizaci a prostorovém rozmazání (FWHM 6 mm), odstranění šumových signálů pocházejících z bílé hmoty a mozkomíšní tekutiny, efektů pohybu a filtrace horní propustí (1/128 Hz). Nakonec bylo vyřazeno prvních 10 skenů signálu pro odstranění přechodových jevů. Pro DFC analýzu jsme extrahovali BOLD signál (průměr z koule o poloměru 6 mm) ze 32 seedů (Gao a Lin 2012), které představují uzly 5 klidových sítí: frontální parietální kontrolní síť (FPCN), zraková sítě, dorzální pozornostní síť (DAN), motorická síť a default mode síť (DMN). Na 5 signálech (průměrech seedů jednotlivých sítí) jsme provedli DFC analýzu metodou plovoucího okna s pravoúhlým oknem o délce 61 skenů (~ 1 minuta) a s překryvem 90 % (73 oken). V časových oknech byla spočítána Pearsonova korelace a na vzniklých korelačních maticích bylo provedeno klastrování metodou k-means clustering.Z DFC parametrů byl použit průměrný čas strávený v daném stavu. Výsledky Pomocí klastrovacích kritérií byla stanovena přítomnost 4 stavů mozku, založených na konektivitě mezi 5 velkými mozkovými sítěmi. Stav 1 (hyperkorelovaný stav) je stav zvýšené vzájemné konektivity, mezi většinou sítí převládají pozitivní vazby. Stav 2 (antikorelovaný stav) je naopak stavem antikorelací, kdy vzájemně většina sítí antikoreluje. Stav 3 (klidový stav) je stav, který je běžný v klasických studiích se statickou funkční konektivitou, kdy v matici stavu dominuje antikorelace DMN sítě ke všem ostatním a zbylé sítě mezi sebou mají vazby téměř nulové nebo nízké. Stav 4 (přípravný stav) je stavem, kde dominuje pozitivní korelace DMN se zrakovou, motorickou a pozornostní sítí (DAN). S těmito třemi sítěmi má přitom slabou zápornou korelaci kontrolní síť (FPCN). Ostatní vazby jsou téměř nulové. Tento stav by mohl být tranzientním stavem, který představuje přípravu na akci; pozornostní akci typu top-down. Mezi MCI-LB a zdravými kontrolami byl objeven rozdíl pouze ve stavu 4 (přípravném stavu). V tomto stavu MCI-LB trávily signifikantně kratší průměrný čas než zdravé kontroly (Wilcoxon p=0.038). Korelační analýzou mezi průměrnou dobou strávenou v čase 4 a skóry z neuropsychologického vyšetření byla u MCI-LB zjištěna signifikantní přímá úměra se skórem pro vizuospaciální paměť (Brief visuospatial temory test, Spearman r=0.38, p=0.03) a se skórem pro paměťové testy (Spearman r=0.39, p=0.03), která nebyla přítomna u zdravých kontrol. Diskuse a závěr Analýza DFC parametrů ukazuje užitečné rozšíření běžných metod statické konektivity. Odhalený rozdíl mezi skupinou MCI-LB a zdravými participanty v průměrné době strávené ve stavu 4 (přípravném stavu) může souviset s kompenzatorními mechanismy, které jsou v prodromální fázi demence s Lewyho tělísky aktivní. Pozorovaná přímá pozitivní korelace mezi dobou strávenou ve stavu 4 a skóry pro paměť a vizuospaciální paměťový test může souviset s různou fází MCI-LB onemocnění. Participanti s vyššími skóry tráví v přípravném stavu 4 více času, čímž se dynamika tohoto stavu více blíží kontrolní skupině. Naše výsledky jsou jednou z pilotních analýz aktuálně nabíraného datasetu. Po dokončení náběru dat bychom chtěli analýzu DFC parametrů rozšířit o metody, založené na modelech, například skrytých markovských modelech (HMM). Poděkování Tento příspěvek vznikl za podpory grantu AZV NU21J-04-00077.

Prezentující autor

Martin Gajdoš
Životopis není k dispozici

Autoři

Martin Gajdoš
Marie Nováková ³
Martin Lamoš
Pavel Říha ¹
Michal Mikl
Irena Rektorová

Výzkumná skupina Multimodální a funkční neurozobrazování, CEITEC Masarykova Univerzita, Brno, Česká Republika ¹
Výzkumná skupina Aplikované neurovědy, CEITEC Masarykova Univerzita, Brno, Česká Republika ²
Laboratoř Multimodálního a funkčního neurozobrazování, CEITEC Masarykova Univerzita, Brno, Česká Republika ³
I. neurologická klinika FNUSA a Lékařská Fakulta Masarykova Univerzita, Brno, Česká Republika ⁴

Bronzový partner

Vystavovatel

Funkční mozkové mikrostavy jako biomarker při léčbě deprese

Abstrakt

Úvod: Afektivní poruchy patří mezi časté a velmi závažné psychiatrické poruchy. Výsledky nedávných neurozobrazovacích studií dokládají narušení aktivity klidových mozkových sítí u deprese. Aktivitu mozkových sítí je možné studovat pomocí analýzy funkčních mozkových mikrostavů. Mikrostav je asi 100 ms trvající globální stav mozkové aktivity charakterizovaný stabilní topografií potenciálového rozložení na skalpu. Cílem studie je zjistit, zda má antidepresivní farmakoterapie vliv na změnu aktivity klidových mozkových sítí u pacientů s depresí. Metodika: Do studie se zapojilo osm zdravých kontrol a osm pacientů s diagnózou alespoň středně těžké fáze deprese. Tíže deprese byla stanovena pomocí dotazníku Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale (MADRS). Analyzovali jsme pětiminutový záznam klidové mozkové aktivity snímaný pomocí 128-kanálového EEG systému. Data u pacientů byla snímána před stabilizací antidepresivní farmakoterapie (T1), 6 týdnů po prvním měření (T2), 6 měsíců po prvním měření (T3). U zdravých kontrol proběhlo měření jednou. Segmentace a clustrová analýza topografií byla provedena napříč všemi subjekty a měřeními. Posuzovali jsme trvání a časové pokrytí mikrostavů. Časové pokrytí udává, jaká část celkové délky EEG záznamu (v %) je pokryta daným mikrostavem. Výsledky: Farmakoterapie vedla alespoň dočasně ke klinickému zlepšení u všech pacientů. Průměrná tíže deprese dle dotazníku MADRS byla v jednotlivých měřeních následující: 27,1 ± 7,7; 8,4 ± 7,8; 13,5 ± 11,5. Bylo identifikováno pět mikrostavů (A-E) vzájemně se lišících potenciálovým rozložením na skalpu. Průměrné trvání mikrostavů u zdravých kontrol: A – 102 ± 7 ms; B – 97 ± 8 ms; C – 110 ± 13 ms; D – 93 ± 9 ms, E – 99 ± 10 ms. Průměrné trvání mikrostavů u pacientů ve třech časech (T1, T2, T3): A – 99 ± 9 ms, 106 ± 14 ms, 104 ± 19 ms; B – 101 ± 9 ms, 103 ± 10 ms, 100 ± 13 ms; C – 136 ± 34 ms, 141 ± 38 ms, 133 ± 33 ms; D – 96 ± 14 ms, 108 ± 27 ms, 106 ± 35 ms; E – 95 ± 8 ms, 96 ± 8 ms, 98 ± 18 ms. Časové pokrytí mikrostavů u zdravých kontrol: A – 20 ± 5 %; B – 18 ± 6 %; C – 24 ± 5 %; D – 15 ± 5 %; E – 19 ± 6 %. Časové pokrytí mikrostavů u pacientů ve třech časech (T1, T2, T3): A – 16 ± 5 %, 17 ± 8 %, 18 ± 8 %; B – 16 ± 6 %, 14 ± 6 %, 14 ± 4 %; C – 37 ± 12 %, 35 ± 12 %, 33 ± 9 %; D – 17 ± 12 %, 18 ± 16 %, 18 ± 17 %; E – 13 ± 7 %, 12 ± 6 %, 15 ± 10 %. Závěr: Analýzou klidového EEG záznamu jsme identifikovali pět funkčních mozkových mikrostavů (A-E). Všechny svou topografií připomínaly již dříve v literatuře popsané mikrostavy. U mikrostavu C jsme pozorovali vyšší přítomnost (delší trvání i větší časové pokrytí) u pacientů s depresí než u zdravých kontrol, a byla naznačena normalizace těchto parametrů vlivem farmakoterapie. Pro obecnější závěry bude potřeba statistické zpracování na více subjektech a studium těchto změn ve vztahu ke klinickému průběhu a intenzitě farmakoterapie. Analýza mikrostavů se jeví jako slibný nástroj k posouzení vlivu farmakoterapie na dynamiku klidových rozsáhlých mozkových sítí u pacientů s depresí. Tato práce byla finančně podpořena MŠMT v rámci specifického vysokoškolského výzkumu (projekt MUNI/A/1385/2021) a grantem MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705).

Prezentující autor

Horáček M.
Životopis není k dispozici

Autoři

Michal Horáček ¹
Eliška Bartečková
Jana Hořínková
Pavel Křenek
Alena Damborská

Psychiatrická klinika, Lékařská Fakulta Masarykovy Univerzity, Brno, Česká republika ¹
Psychiatrická klinika, Fakultní nemocnice Brno, Brno, Česká republika ²
CEITEC – Středoevropský technologický institut, Masarykova univerzita, Brno, Česká republika ³

Bronzový partner

Vystavovatel

Platforma pro efektivní a reprodukovatelný výzkum v oblasti analýzy multimodálních biologických signálů

Abstrakt

Vlivem chyby přesnosti časové synchronizace dochází k významnému snížení odstupu signálu od šumu a ke ztrátě informace zejména v případě analýzy vyšších EEG frekvenčních pásem například gamma pásmo. Tyto chyby přesnosti časové synchronizace mohou mít významný dopad při analýze a interpretaci výsledků nebo při reprodukci experimentů využívajících evokované potenciály (dále jen ERP, Event related potentials). Evokované potenciály mají ve výzkumu EEG významnou roli při exploraci funkčního projevu mozkové činnosti v různých podmínkách. Analýza ERP je velmi citlivá na chyby měření v podobě chyby přesnosti časové synchronizace při samotném sběru EEG dat. Chyba přesnosti časové synchronizace se skládá ze systematické a náhodné složky a je způsobena především časovou nepřesností stimulační události evokující fyziologickou odpověď, kde čas registrace události v měřícím systému nemusí odpovídat reálnému času vzniku události. Tato chyba je způsobena principem činnosti nedostatečně přesných a netransparentních systémových procesů různého stimulačního hardwaru a softwaru, například počítač nebo laptop, kde časová přesnost souvisí s kvalitou komunikace stimulačního softwaru s projekční periferií a zejména s komunikací s nahrávacím systémem biosignálů. Ukazujeme na datech z Národního ústavu duševního zdraví jak dochází ke ztrátě informace a představujeme řešení v podobě zařízení, které umožňuje jednoduchou a přesnou implementaci a provedení experimentu využívající lidská nebo animální data. Řešením přesnosti časové synchronizace může být mimo jiné využití následné časové korekce již naměřených dat, kde pro tuto korekci je nutné provést měření chyby časové synchronizace a poté určit její odhad. Vzhledem k povaze použitých stimulací, například často používaných auditorních nebo obrazových podnětů, se jedná o individuální a netriviální proces, ke kterému je nutné použít referenční měřidlo přesnosti časování. Časové vzorky ze zdroje stimulací se srovnají se vzorky z referenčního měřidla, kde můžeme rozdílem určit odhad střední hodnoty časového zpoždění a její rozptyl. Korekci chyby časové synchronizace pak provedeme tak, že střední hodnotu časového zpoždění odečteme od značek v EEG záznamu. Výsledný rozptyl střední hodnoty rozdílu časových vzorků pak tvoří náhodnou složku chyby časové synchronizace, která má přímý negativní vliv na analýzu ERP v EEG a tuto chybu lze jen minimálně korigovat mimo jiné zvyšováním počtu stimulačních událostí. Tento proces měření a stanovení odhadu chyby přesnosti časování by se měl opakovat při každé významné změně stimulačního algoritmu nebo například i po aktualizaci operačního systému stimulační platformy. Na základě realizovaných měření v laboratořích NUDZ se výsledné hodnoty chyby časové nepřesnosti synchronizace typicky mohou nacházet v rozmezí jednotek až desítek milisekund. Alternativou k určení odhadu chyby přesnosti časování a její korekce může být použití univerzální nezávislé platformy zajišťující synchronizaci časových událostí napříč různými modalitami využívající standardní síťové protokoly. Z podstaty předpokládané funkce takové platformy se nabízí využití různých mikroprocesorů nebo minimalizovaných počítačů s vlastním operačním systémem. Takto vytvořený systém po důkladné validaci a testování lze využívat nezávisle na povaze experimentu s jistotou, že chyba přesnosti časování je pro potřeby EEG zanedbatelná. V našem návrhu jsme implementovali toto řešení na platformu mikrokontroléru Arduino Due a na platformu raspberry pi 4. Součástí implementace byl návrh a výroba vlastních senzorových obvodů a implementace vlastního kódu pro realizaci komunikačních protokolů. Validace a testování proběhlo s použitím EEG systémů od tří různých výrobců. Pro odhad střední hodnoty chyby nepřesnosti časování a jejího rozptylu bylo použito 1000 stimulačních podnětů. Pro validace protokolu lab-streaming layer byl použit přístroj labstreamer od výrobce neurobehavioralsystems, který slouží jako referenční měřidlo pro tento protokol. Bylo vyvinuto vlastní univerzální zařízení, které funguje na principu využití minipočítače raspberry pi 4 pro synchronizaci časových stimulačních událostí s EEG záznamem. Zařízení provádí časovou synchronizaci na základě různých vstupových podnětů, kterými jsou obrazový stimul, zvukový stimul, stisk tlačítka nebo vstup digitálního signálu. Vyvinuté zařízení podporuje komunikaci standardně využívaným protokolem v oblasti sběru biosignálů lab-streaming layer protokol. Vyvinutá platforma byla validována se střední hodnotou časové přesnosti synchronizace 1 milisekunda s rozptylem méně než 1 milisekunda. Relevanci tohoto problému dokláme výsledky ze simulace této chyby na základě dat z ASSR (auditory steady state response) experimentu, kde při rozptylu 2 ms dochází ke ztrátě informace ve vyšších harmonických frekvencí a při rozptylu 6 ms dochází k úplně ztrátě informace ASSR. Vyvinuté zařízení se skládá z námi navrženého hardware pro detekci časových událostí a softwaru, který pomocí standardních síťových komunikačních protokolů komunikuje a časově synchronizuje události se systémem pro záznam EEG. Zařízení bylo časově validováno a otestováno se zařízeními HdEEG MagStim EGI NetAmp N400, HdEEG MagStim EGI GTEN N100, Ant neuro eego mylab a mbt smarting mobi EEG. Významnou výhodou využití této metody je konzistentní časová přesnost, která nevyžaduje kalibraci a časté měření chyby nepřesnosti časování při minoritních změnách v experimentu. Takto vytvořená platforma může pomoci při reprodukovatelnosti ERP experimentů využívající EEG nebo jiný biologický signál tím, že přesnost časové synchronizace je v rámci tolerance, vyhovující potřebám EEG a z dlouhodobého hlediska neměnná. Toto řešení může zvýšit citlivost metod a bude se moci pozorovat i drobné efekty EEG a rozdíly, které by jinak byly upozaděny šumem náhodného časování. Přínos přesnosti časování může být i v podobě menšího počtu potřebných stimulací pro analýzy ERP v EEG. S ohledem na běžné přístrojové vybavení laboratoří EEG může být nevýhodou tohoto řešení další přístrojová zátěž prostředí laboratoře. Byla vyvinuta nezávislá platforma pro přesnou časovou synchronizaci různých časových událostí se záznamem biologického signálu. Platforma podporuje lab-streaming layer komunikační protokol. Námi navržené a vyvinuté zařízení bylo otestováno s přístroji od tří různých výrobců EEG. Podpořeno z grantu Agentury pro zdravotnický výzkum ČR: “Klinické a neurobiologické prediktory odpovědi na ketamin jako podklad pro personalizovanou terapii deprese (NV18-04-00260)”

Prezentující autor

Jan Hubený
Životopis není k dispozici

Autoři

Jan Hubený ¹
Vlastimil Koudelka ¹
Cyril Kaplan ²
Karel Valeš ¹
Martin Brunovský ¹

Národní ústav duševního zdraví, Klecany, Česká republika ¹
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Katedra psychologie ²

Bronzový partner

Vystavovatel

Pitfalls and sources of error in Neurophysiology

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Prezentující autor

Bischoff C.
Životopis není k dispozici

Autoři

Christian Bischoff ¹

University München ¹

Bronzový partner

Vystavovatel

Prostoro-frekvenční vzory v prostoru zdrojů EEG a jejich vztah k fMRI funkčním sítím: Metoda a klasifikace stavů mozku

Abstrakt

Úvod: Multimodální neurozobrazování má za cíl poskynout více informací o struktuře a funkci mozku, které se mohou využít ke zpřesnění nebo rozšíření znalostí o studovaném problému a navíc mohou sloužit jako nástroj ke zkoumání takových otázek, na které unimodální přístup nestačí. Jedním z příkladů je i simultánní nahrávání elektroencefalografie (EEG) a funkční magnetické rezonance (fMRI), kde se modality z hlediska principu akvizice vzájemně doplňují časovým a prostorovým rozlišením. Navzdory velkému počtu metodologických studií je ale vztah mezi těmito dvěma modalitami stále nejasný. Jedním z prvních a zároveň nejznámější EEG korelát signálu fMRI BOLD je EEG fluktuace výkonu v alfa frekvenčním pásmu odvozená z okcipitálních elektrod. Cílem této studie bylo nalezení hlavních prostoro-frekvenčních příznaků ve zdrojovém prostoru EEG, jejich vzájemné porovnání se známými funkčními sítěmi z fMRI BOLD signálu a ukázka aplikace této metody na EEG-fMRI studii zaměřenou na detekci mozkových stavů. Metody: Pro účely této studie byly použity 2 simultánní EEG-fMRI datasety. Pro metodickou část byl využit EEG-fMRI dataset (77 subjektů) ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC, Brno) a pro aplikační část pak EEG-fMRI dataset (7 subjektů, 63 sezení) z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ, Klecany). Oba datasety jak z pohledu EEG, tak fMRI byly předzpracovány automatickými nástroji skládajícími se z typických kroků předzpracování pro klidová fMRI BOLD a EEG data. Pro získání zdrojových prostoro-frekvenčních vzorů bylo EEG promítnuto do zdrojového prostoru pomocí metody eLORETA za použití precizního individuálního dopředného modelu založeného na 12kompartmentové segmentaci T1 strukturálního snímku hlavy a individuálním rozmístění pozic elektrod hdEEG 256elektrodového systému. Pro nalezení hlavních příznaků EEG a vyšetření vazby se známými funkčními sítěmi v fMRI BOLD byl zvolen následující přístup. Na zdrojová data byla aplikována známá metoda prostorovo frekvenční dekompozice. Konkrétně byla zdrojová data filtrována do několika typických frekvenčních pásem EEG a pro získání prostorovo frekvenčních komponent byla na prostoro-frekvenční matici použita metoda nezávislých komponent (ICA), konkrétně algoritmus RUNICA. Pro vyšetření stability získaných komponent a jejich vazby na BOLD signál byl použit statistický přístup založený na rozdělení celého datasetu na 2 podvýběry a permutačním testování. Dále pomocí heuristického složeného kritéria zahrnující jak podobnosti samotných prostoro-frekvenčních signatur, tak map korelace prostoro-frekvenčních komponent s BOLD daty byly určeny nejstabilnější EEG vzory. Následně byla vyšetřena podobnost prostoro-frekvenčních EEG vzorů s fMRI BOLD nezávislými komponentami zároveň prostorově a časově, a také byla vyhodnocena úroveň vysvětlené variability BOLD dat pomocí EEG prostoro-frekvenčních komponent. V aplikační části byla celá metodika aplikována na dataset experimentu využívající metodu DES (Descriptive experience sampling) k získání okamžité zkušenosti participantů z klidových EEG-fMRI dat. Na základě stanovené hypotézy byl vybrán vhodný prostoro-frekvenční vzor EEG, u kterého bylo vyšetřena schopnost rozlišovat zadefinované 2 stavy mozku (interně a externě orientovaná zkušenost). Výsledky: Na základě vyšetřování stability prostoro-frekvenčních komponent jsme zjistili, že komponenty jsou z hlediska prostoro-frekvenčních signatur a oblastí koreluící s BOLDem stabilní (R = 0,29, p<0,05, korigováno FDR). Pomocí kombinovaného kritéria podobnosti prostoro-frekvenčních komponent a hierarchického klastrování jsme identifikovali 5 vzorů, které vykazují největší stabilitu prostoro-frekvenční signatury a korelaci s BOLD daty. Díky metodice lokalizace zdrojů EEG jsme statisticky otestovali prostoro-časovou podobnost mezi EEG vzory a fMRI BOLD komponentami reprezentující funkční sítě a nebyli jsme schopni prokázat podobnost těchto komponent mezi oběma modalitami (R = 0,08, p = 0,08). Pro kvantitativní vyjádření vazby mezi prostoro-frekvenčními vzory EEG a BOLD daty jsme pomocí metriky vysvětlené variability zjistili, že nejlépe jsou z hlediska funkčních sítí vysvětleny oblasti mozku spadající do auditorní (AN, 11,00 %), senzomotorické (SMN, 8,57 %) a vizuální sítě (HVN 8,03 %). Pomocí permutačního testu bylo zjištěno, že průměrně voxely všech sítí jsou vysvětleny více než náhoda. Aplikací této metodiky na dataset DES jsme zjistili, že protoro-frekvenční vzor reprezentující fluktuaci EEG výkonu v alfa pásmu v posteriorní části hlavy rozlišuje mezi interní a externí okamžitou zkušeností subjektů v předposlední vteřině před samotnou reportovanou zkušeností (p<0,05, korigováno FDR). Časová signatura vybraného vzoru pak negativně koreluje s BOLD signálem v oblasti spadající do vizuálních funkčních sítí. Diskuze a závěr: Výstupem této studie je nalezení stabilních zdrojových prostoro-frekvenčních vzorů EEG a jejich vazby na fMRI BOLD signál. Nalezené stabilní vzory jsou díky zdrojovému prostoru anatomicky interpretovatelné a přímo porovnatelné s fMRI BOLD komponentami reprezentujícími známé funkční sítě. Tyto vzory jsou mezi sebou různě prostorově a frekvenčně specifické a korelují s BOLD signálem v různých oblastech mozku pozitivně i negativně. Většina nalezených vzorů však vykazuje negativní korelaci s BOLD signálem v oblastech vizuálních, senzomotorické a auditorní sítě, která je známá z předchozích studií. Nalezený signifikantní rozdíl vybrané “alfa” prostoro-frekvenční komponenty naznačuje, že při externě zaměřených zkušenostech je typický alfa rytmus potlačen a samotná fluktuace výkonu v alfa pásmu v klidových datech tedy může souviset s různě zaměřenou pozorností. Negativní korelace této komponenty s BOLD signálem pak naznačuje, že rozdíl mezi zmíněnými dvěma stavy může souviset se zpracováním vizuálních vjemů. Nicméně nízké hodnoty vysvětlené variability BOLD signálu EEG komponentami založenými na fluktuaci výkonu a prostoro-časová nesouvislost komponent mezi oběma modalitami naznačuje, že na lepší pochopení vztahu mezi těmito dvěma modalitami nemusí stačit běžné lineární statistické modely, ale jak naznačují některé studie, je možná za potřebí spojovat tyto dvě modality přes složitější realistické modely mozkové aktivity.

Prezentující autor

Stanislav Jiříček
Životopis není k dispozici

Autoři

Stanislav Jiříček
Vlastimil Koudelka ¹
David Tomeček
Lucia Jajcay
Radek Mareček ⁴
Tomáš Hampejs ¹
Jaroslav Hlinka

Národní ústav duševního zdraví, Topolová 748, Klecany, 250 67, Česká republika ¹
Ústav informatiky, Akademie věd České republiky, Pod Vodárenskou věží 271/2, Praha, 182 07, Česká republika ²
Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze, Technická 1902/2, Praha, 166 27, Česká republika ³
Středoevropský technologický institut (CEITEC), Masarykova univerzita, Kamenice 753/5, Brno, 625 00, Česká republika ⁴

Bronzový partner

Vystavovatel

Změny strukturální konektivity u pacientů s primární progresivní afázií kombinované s dalšími neurodegenerativními komorbiditami

Abstrakt

Úvod: Primární progresivní afázie (PPA) je klinicky heterogenní syndrom projevující se především pozvolnou ztrátou řeči. Hlavní anatomické podklady řečových systémů zahrnují klíčové kortikální struktury a jejich propojení svazky drah v bílé hmotě dominantní hemisféry. Dorzální okruh (gyrus frontalis inferior (IFG), gyrus precentralis, insula, gyrus supramarginalis, gyrus temporalis superior (STG) a fasciculus longitudinalis superior (SLF)) je důležitý pro zpracovávání syntaktických procesů. Ventrální okruh (gyrus temporalis inferior, gyrus angularis, temporální pól a fasciculus longitudinalis inferior (ILF)) je zásadní pro sémantické procesy. Postižení dorzálního a ventrálního okruhu vedou k selektivním řečovým deficitům u pacientů s PPA. Metodika: Pro analýzu jsme použili data devíti pacientů s klinickým obrazem PPA a neuropatologickou diagnózou neurodegenerativního onemocnění. U pěti pacientů jsme měli kromě morfologických dat k dispozici i difuzí-vážená data (1.5T, NEX=2, 12 non-kolineárních směrů, b=1100, TR=9400 ms, TE= 95 ms, FA 90, isotropický voxel 2.2 mm, 66 řezů, PAT 2). Pravděpodobnostní traktografie SLF a ILF byla provedena v programu FSL. Uvedené trakty byly nejprve převzaty z atlasu (JHU-White Matter Tractography Atlas), prahovány na 90% pravděpodobnosti a na jejich základě byly vytvořeny výchozí a průchozí masky v axiální a koronální rovině (obecná maska byla omezena maskou atlasu). Maska byla následně z 2 mm MNI prostoru přenesena do prostoru každého ze subjektů. Pravděpodobnostní traktografie pro oba svazky byla dále provedena z oblastí souvisejících s ventrálním a dorzální streamem, tj. Brocových oblastí BA 44 a BA 45, IFG, insuly, STG, gyrus precentralis a gyrus supramarginalis (dorzální okruh) a levostranného gyrus angularis (ventrální okruh). Jako vnitřní normu jsme užili kontralaterální bílou hmotu, proti které jsme normalizovali hodnoty waytotal. Výsledky: Traktografie u pacientů s PPA komorbiditami ukázala odlišnou míru změn dorzálního a ventrálního okruhu u jednotlivých komorbidit. Pacienti s věkově vázanou astrogliopatií s depozity tau proteinu (ARTAG) a globulární gliovou tauopatií (GGT) vykazovali nižší počet „vláken“ v dorzálním streamu. Závěr: Atypické změny strukturální konektivity mohou spolu s atypickou distribucí atrofie a atypickým klinickým obrazem pomoci ke stanovení diagnózy komorbidity doprovázející PPA. Podpořeno grantem AZV NV19-04-00090

Prezentující autor

Jiří Keller
Životopis není k dispozici

Autoři

Jiří Keller
Anna Kavková

Nemocnice Na Homolce ¹
3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy ²

Bronzový partner

Vystavovatel

EEG koreláty komplexní kinestetické iluze: validace, pilotní data, analýza zdrojů a koherencí

Abstrakt

Úvod: Četné klinické studie ukazují, že využití proprioreceptivní stimulace (FPS) má prokazatelný efekt v neurorehabilitaci, např. u pacientů po cévních mozkových příhodách. Pro pochopení a následné efektivní využití kinestetické iluze při rehabilitaci je nutné porozumět, které oblasti a funkce mozku se podílí na vzniku tohoto fenoménu. Nalezení EEG korelátů kinestetické iluze hraje v pochopení principu zásadní roli. Četné EEG studie poukazují na souvislost mezi poklesem tzv. mu rytmem (10-13Hz), aktivitou v pásmu beta (12-30Hz) a FPS. Problém současných studií spočívá v absenci kontrolní podmínky v podobě neutrálního vibračního stimulu a ve vyhodnocení EEG aktivity v prostoru elektrod na místo v prostoru zdrojů EEG. Námi provedené měření na pěti dobrovolnících spočívalo ve vyvolání iluze chůze 12-ti vibračními aplikátory, přesné synchronizaci EEG záznamu se stimulačními signály, vyhodnocení koherentních zdrojů EEG a lokalizace změny výkonu v EEG pásmech mezi stimulační a shamovou podmínkou. Analýza průměrných změn ukázala trend nárůstu aktivity v pásmu Alpha v oblastech Paracentral Lobule a Supplementary Motor Area při stimulační podmínce oproti sham podmínce. Dále byl zaznamenán největší nárůst lagované koherence mezi EEG aktivitou a vibrací specificky v pásmu Gamma v Supramarginal Gyrus a v oblastech pro zpracování zvuku. Metodika: Pilotní studie zahrnovala pět dobrovolníků, kterým byl proveden strukturální MRI sken mozku (SIEMENS prisma), nasazena síť pro záznam 256 kanálového EEG (Magstim-EGI), připevněn systém 12 vibračních aplikátorů (VIBRAMOOV) a navinuty referenční snímací cívky (vlastní výroba). Stimulační protokol probíhal se zavřenýma očima a měl čtyři bloky: 5 min resting, 15 min stimulace/sham, 5 min. resting, 15 min sham/stimulace. Shamová podmínka byla vytvořena přesunem aplikátorů z jednoho místa na druhé, čímž došlo k fragmentaci časovo-prosorového vzorce vyvolávajícího iluzi chůze a zároveň byla zachována stimulace samotnou vibrací. Po skončení experimentu byli participanti dotazování zda zažívali iluze pohybu a v jakém bloku. Šest z dvanácti aplikátorů bylo vybaveno snímacími cívkami pro přesnou synchronizaci EEG signálu a stimulace. Za účelem vyloučení vlivu elektromagnetické vazby aplikátorů a snímaného EEG byla provedena ortogonalizace referenčního signálu z EEG. Posléze byla EEG data před-zpracována automatickým programem v MATLABu. Pro lokalizaci zdrojů byl použit algoritmus eLORETA (exact Low Resolution Brain Electromagnetic Tomography Algorithm). Pro lokalizaci koherencí byl použit algoritmus DICS (Dynamic Imaging of Coherent Sources). Výsledky byly reportovány jako průměrná změna ve skupině mezi podmínkami stimulace vs. sham. Výsledky: Odstup výkonu pořízeného EEG signálu od soufázových složek vibračních aplikátorů činil v nejhorším případě přibližně 20dB. Nejvyšší průměrný pokles výkonu (stimulace vs sham) vypočítané algoritmem eLORETA byl pozorovány specificky v následujících oblastech: Cerebellum (Beta, Gamma), Superior Frontal Gyrus, Orbital part (Theta, Alpha, High Beta), Rectus (Delta, Theta, alpha) Nejvyšší Nárůst výkonu byl pozorován v následujících oblastech: Paracentral Lobule (Alpha, Beta, Gamma), Supplementary Motor Area (Alpha), Rectus (Gamma). Výpočet koherentních zdrojů v pásmu 35-45Hz (Gamma) ukázal především nárůst koherence v oblastech: Supramarginal Gyrus a v oblastech pro zpracování zvuku. Závěry: Ověřili jsme proveditelnost simultánního snímání EEG a vibrační stimulace navozující iluzi chůze. Pomocí snímacích referenčních cívek jsme kvantifikovali a výpočtem ověřili dostatečný odstup signálu EEG od šumu. Na pilotním datasetu jsme pozorovali nárůst výkonu EEG signálu ve specifických oblastech spojených s pohybem a iniciací pohybu zejména v pásmu Alpha a Beta. Literatura hovoří ve většině případů o opačném efektu iluze pohybu tj. pokles výkonu v těchto pásmech. Pozorovaný efekt je nutné ověřit na větším počtu dobrovolníků a kvantifikovat jej metodou statistické analýzy. Jako nepříliš vhodným se ukázala analýza koherentních zdrojů. Vibrační aplikátory jsou navrženy stimulovat v rozmezí 40-80Hz, proto analýza koherentních zdrojů pro nižší EEG pásma než Gamma nedává smysl. Korelace nižších pásem EEG s referenčním signálem opět nedává smysl vzhledem k přibližně nulové střední hodnotě referenčního signálu. Jako vhodná metoda se pro následující postup jeví korelace pásmově specifických časových řad výkonu EEG ve zdrojovém prostoru s obálkou signálů z referenčních cívek.

Prezentující autor

Vlastimil Koudelka
Životopis není k dispozici

Autoři

Vlastimil Koudelka ¹
Jan Hubený ¹
Robert Zajíček ²
Bohumil Bakalář ²
Magdaléna Švecová ²
Filip Španiel
Mária Petriľáková ¹
Alice Heuschneiderová ¹
Martin Brunovský

Národní Ústav Duševního Zdraví v Klecanech ¹
Fakultní Nemocnice Královské Vinohrady ²
3. Lékařská Fakulta, Univerzita Karlova ³

Bronzový partner

Vystavovatel

Altered spatiotemporal dynamics of the resting brain in mild cognitive impairment with Lewy bodies

Abstrakt

Background Electrophysiological markers of prodromal dementia with Lewy bodies were described in the spectral domain. The sub-second temporal resolution may provide additional information. Objective To evaluate EEG microstates in patients with mild cognitive impairment with Lewy bodies and to assess the association between their temporal dynamics and the spectral marker. Methods Temporal parameters of microstates were compared between 21 patients with mild cognitive impairment with Lewy bodies and 21 healthy controls. The dominant alpha frequency was correlated with microstate parameters. Results Microstates A-D showed higher segment density in the patient group. Microstate B revealed shorter mean duration and increased time coverage; its segment density correlated with the dominant alpha frequency in the patient group. Conclusions Temporal dynamics of all EEG microstates were altered in medication-naïve subjects with prodromal dementia with Lewy bodies, particularly in the microstate related to the visual network. The major changes were correlated with dominant alpha frequency.

Prezentující autor

Martin Lamoš
Životopis není k dispozici

Autoři

Martin Lamoš ¹
Ivona Morávková
David Ondráček
Martina Bočková
Irena Rektorová

Brain and Mind Research Program, CEITEC, Masaryk University, Brno, Czech Republic ¹
First Department of Neurology, Faculty of Medicine, Masaryk University and St. Anne’s University hospital, Brno, Czech Republic ²
Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic ³

Bronzový partner

Vystavovatel

Neuromodulation of semantic memory retrieval via transcranial electrical stimulation

Abstrakt

Semantic memory retrieval is fundamentally involved in the regulation of mental activity and adaptive behaviors. This is evident in individuals with various neuropsychiatric conditions, where the deterioration of semantic cognition manifests in profound memory deficits, impaired thinking, and hindered language abilities. Consequently, these principal roles of semantic cognition in everyday activities warrant the demand for novel and effective neuropsychological methods that would enable researchers as well as clinicians to reliably assess and enhance the core semantic memory functions supporting fluent memory retrieval. For this reason, we provide a short report on our experimental trials involving novel semantic memory tasks and non-invasive (transcranial) electrical brain stimulation (tES). This approach allowed us to peak into the putative neurocognitive underpinnings of both the automatic (free–associative) and controlled (dissociative) retrieval, which exert differential demands on executive inhibition and mental flexibility. In conclusion, although the neuromodulatory mechanisms underlying the behavioral effects of tES are still intensively debated, our results in healthy individuals suggest that non-invasive electrical stimulation techniques may provide valuable insights into the architecture of human cognition and bear the potential for facilitating a broader scope of memory functions. These findings also highlight the possible utility of tES in treating mental disorders or alleviating memory-related cognitive deficits. Grant support: This work was supported by the Slovak Research and Development Agency (APVV-19-0570) and the Scientific Grant Agency of the Ministry of Education, Science, Research and Sport of the Slovak Republic (VEGA 2/0059/20).

Prezentující autor

Martin Marko
Životopis není k dispozici

Autoři

Martin Marko
Dominika Besterciová ¹
Adam Kubinec ¹
Igor Riečanský

Oddelenie behaviorálnej neurovedy, Ústav normálnej a patologickej fyziológie, Centrum experimentálnej medicíny, Slovenská akadémia vied, Bratislava, Slovensko ¹
Katedra aplikovanej informatiky, Fakulta matematiky, fyziky a informatiky, Univerzita Komenského v Bratislave, Slovensko ²
Social, Cognitive and Affective Neuroscience Unit, Department of Basic Psychological Research and Research Methods, Faculty of Psychology, University of Vienna, Austria ³
Psychiatrická klinika SZU a UNB v Bratislave, Slovensko ⁴

Bronzový partner

Vystavovatel

Implementace retrospektivní korekce fyziologických artefaktů u ME-fMRI dat

Abstrakt

Multi-echo fMRI (ME-fMRI) je pokročilejší metoda měření fMRI dat s využitím několika záznamů signálu (tzv. ech) po radiofrekvenčním vybuzení. Mezi výhody ME-fMRI patří optimalizace senzitivity napříč rozdílnými oblastmi mozku a větší robustnost vůči projevům susceptibilních artefaktů. Zpracování ME-fMRI dat však vyžaduje zařazení nových či modifikace běžných kroků, které nemusí být součástí běžných softwarových nástrojů pro zpracování fMRI dat. Naším cílem bylo ověřit možné implementace algoritmu pro retrospektivní potlačení fyziologických artefaktů v datech (RETROICOR). Využili jsme data od padesáti zdravých osob, kteří ve fMRI podstoupili úkol se zrakově-motorickou stimulací. Tento byl zopakován s různými akvizičními parametry (celkem 7x). Byla měřena ME-fMRI data se třemi echy. Součástí fMRI měření byl i záznam fyziologických signálů (tepová frekvence a dechová křivka). Zpracování probíhalo v programu Matlab s využitím SPM12 a vlastních skriptů. RETROICOR byl aplikován přímo na data ve dvou variantách. Na jednotlivá echa ihned po zarovnání časové série nebo až na data vzniklá kombinací tří ech. Data byla zpracována také bez korekce fyziologických artefaktů a následně jsme i doplnili RETORICOR do obecného lineárního modelu využitého k analýze fMRI dat. Na předzpracovaných datech jsme provedli vyhodnocení kvality dat (např. pomocí tSNR, SFS, SNS) a vyhodnocení výstupů obecného lineárního modelu použitého k analýze aktivací. Zjistili jsme, že obě varianty implementace RETROICORu poskytují téměř stejné hodnoty sledovaných globálních parametrů kvality dat a výsledků aktivační analýzy. Současně je ale patrné, že RETROICOR aplikovaný již na individuální echa změní váhovací koeficienty na jejichž základě se získají kombinovaná fMRI data – tento efekt je ovšem statisticky významný jen v některých částech mozku. To je pravděpodobně důvodem pro nevýznamné rozdíly mezi oběma verzemi použití RETROICORu přímo na data. Dále jsme zjistili, že RETROICOR snižuje metriku kvality dat SNS, poskytuje mírně sníženou aktivační statistiku, počet aktivních voxelů i globální konektivitu mezi jednotlivými oblasti mozku. Snížení konektivity (a tedy i SNS metriky) si vysvětlujeme potlačením fyziologických artefaktů, které se projevují globálně a mohou tak uměle zvyšovat korelaci mezi oblasti mozku. Snížení rozsahu aktivací je pravděpodobně dáno určitou korelací mezi fyziologickými projevy a časováním úkolu. Tento závěr potvrzuje i dodatečná varianta implementace RETORICORu přímo do statistického modelu, kde se již tolik neuplatní potlačení efektu úkolové stimulace. Jednou z našich hypotéz bylo očekávání lepších výsledků při čištění fyziologických artefaktů již na jednotlivých echách. To se nepodařilo pomocí použitých globálních metrik kvality dat ani aktivačních výsledků potvrdit. Obě varianty poskytovaly prakticky stejné výsledky. Dále je patrné, že efekt potlačení fyziologických artefaktů na fMRI datech je poměrně komplexní a RETROICOR může interagovat i s použitou stimulací a ovlivnit tak i výsledky aktivační analýzy.

Prezentující autor

Michal Mikl
Životopis není k dispozici

Autoři

Michal Mikl ¹
Anežka Kovářová

CEITEC MU, Masarykova Univerzita, Brno ¹
Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno ²

Bronzový partner

Vystavovatel

Event-Related (De) Synchronization under Condition of Cessation and Switching over of the Programs of Manual Movements in Men

Abstrakt

Introduction: Inhibition in the central nervous system is considered a key link in humans' executive control of cognitive, emotional, and behavioural manifestations. That active inhibition is responsible, to a significant extent, for the voluntary cessation of the prepared motor phenomenon. To study such inhibition the Stop-Signal paradigm is frequently used. To examine the physiological mechanisms underlying inhibition of a motor reaction, in the context of its subsequent replacement by an alternative one, the so-called Stop-Change paradigm has been proposed. It is worth noting that the question of what cerebral mechanisms (identical or dissimilar) provide inhibition of the experimental Stop-Signal and Stop-Change paradigms remains open. This work aims to detect similarities or differences in cortex electrical activity recorded in a group of men under the conditions of Stop-Signal and Stop-Change paradigms. Methods: Forty-two healthy volunteers (adolescents/men, right-handed, 18 to 23 years old) participated in the tests. EEG experiment procedure included two consecutive sets: the Stop-Signal paradigm in the first set and the Stop-Change paradigm in the second one. We used the technique of recording of event-related EEG (de) synchronization (ERD / ERS). Indicators ERD and ERS were evaluated in the frequency range of EEG (1-35 Hz) in the frontal, central and parietal leads. Results: In both experimental series, the predominance of the ERS phenomena within the range of α and, partly, β1 activity should be considered a global regularity. Cortical activity related to the Stop-Change paradigm, as compared with the Stop-Signal paradigm, demonstrated significant specific features. They are the following: (i) at the switching-over paradigm, ERS for the frequencies 9, 11, and 16 Hz within the frontocentral cortical region was less intense, while ERD for the frequencies of 11 and 16 Hz in parietal leads was stronger; (ii) ERS in the left central cortical zone (for the 11 Hz frequency) and the right frontal and parietal cortical zones (for the 16 Hz frequency) demonstrated local increases, and (iii) ERD developed in the neocortex for the frequencies of 19–20 Hz; this was observed, first of all, in the left hemisphere. At the same time, synchronization of oscillations having a frequency of 25 Hz or more was intensified in the neocortex. Conclusions: Electrical activity in examined subjects under conditions of experimental Stop-Signal and Stop-Change paradigms are probably provided by specific frequency/spatial neuronal pools responsible for the processing of motor information. The project was supported by a grant from the Czech Science Foundation number 22-28265S.

Prezentující autor

Alevtyna Morenko
Životopis není k dispozici

Autoři

Alevtyna Morenko
Olha Korzhyk ⁴
Jakub Otahal

Laboratory of Developmental Epileptology, The Institute of Physiology ASCR, Prague, the Czech Republic ¹
Department of Physiology, 2nd Medical Faculty, Charles University, Prague, the Czech Republic ²
Department of Pathophysiology, 2nd Medical Faculty, Charles University, Prague, the Czech Republic ³
Department of Human and Animal Physiology, Lesya Ukrainka Volyn National University, Lutsk, Ukraine ⁴

Bronzový partner

Vystavovatel

Narkolepsie

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Prezentující autor

Šonka K.
Životopis není k dispozici

Autoři

Karel Šonka ¹

1lF UK, VFN Praha, neurologická klinika ¹

Bronzový partner

Vystavovatel

Záchvaty u pacientů při recentním úrazu a operaci hlavy – význam simplifikovaného EEG

Abstrakt

U 20 – 48% pacientů hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče se vyskytují epileptické záchvaty nebo nekonvulzivní epileptický status. Tyto stavy nejsou často rozpoznány. Diagnosticky obtížní jsou zejména pacienti s akutním úrazem hlavy nebo recentně po operaci hlavy, protože je problematické jim provést vyšetření EEG. Limitující pro provedení standardního EEG s nasazením EEG čepice jsou nezhojené pooperační či potraumatické rány kožního krytu hlavy nebo defekty kostí lebky. Místo čepice se standardním rozložením 21 elektrod lze použít montáže simplifikované, např. pouze s jednou řadou 10 kontaktů. Při aplikaci jednotlivých elektrod lze také vytvářet individuální montáže adaptované na anatomické poměry hlavy vyšetřovaného pacienta. K úvaze o možných nepozorovaných záchvatech či o nekonvulzívním epileptickém statu by měly vést nevysvětlitelné poruchy vědomí či nevysvětlitelné neurologické či kognitivní deficity, zejména kolísající v čase. K jejich rozpoznání pomůže kromě provedení EEG, také důkladná anamnéza předcházející stavu a případně zaznamenání stavu na video. Důležitá je edukace ošetřujícího personálu a znalost obrazu záchvatů. (Prezentace obsahuje ukázky nepozorovaných záchvatů.)

Prezentující autor

Martin Tomášek
Životopis není k dispozici

MUDr. Leško Róbert, Ph.D.
Životopis není k dispozici

MUDr. Bláha Martin, Ph.D.
Životopis není k dispozici

MUDr. Chudomel Ondřej, Ph.D.
Životopis není k dispozici

Doc. MUDr. RNDr. Bradáč Ondřej, Ph.D.
Životopis není k dispozici

Doc. Vladimír MUDr., Beneš
Životopis není k dispozici

Autoři

Martin Tomášek ¹
Róbert Leško ¹
Martin Bláha ¹
Ondřej Chudomel ¹
Ondřej Bradáč ¹
Vladimír Beneš ¹

Neurochirurgická klinika, UK 2. LF a FN Motol, V Úvalu 84, PRAHA 5, 150 06 ¹

Bronzový partner

Vystavovatel

Vztah mikrostrukturálních a funkčních změn u degenerativní míšní komprese

Abstrakt

Úvod Prevalence nemyelopatické degenerativní komprese krční míchy (NMDC) progresivně stoupá s věkem a v české populaci nad 60 let dosahuje 60 % (Kovalova et al., 2016). Až u čtvrtiny NMDC pacientů se během 4 let rozvine ireverzibilní degenerativní cervikální myelopatie (DCM) (Bednarik et al., 2008). Zobrazování difúzně-váženou magnetickou rezonancí (MR) umožňuje zkoumat mikrostrukturální integritu tkání a mohlo by sloužit jako prediktor progrese NMDC do DCM vedle současně používaných metod reflektujících funkční stav míchy (EMG – elektromyografie, motorické a somatosenzitivní evokované potenciály – MEP/SEP). Metodika U 103 NMDC pacientů, 21 DCM pacientů a 60 zdravých kontrol bylo provedeno 3T MR vyšetření krční míchy obsahující optimalizovaný difúzně-vážený protokol s vysokým rozlišením (Labounek et al., 2020). Z předzpracovaných difúzních dat byly odhadnuty mikrostrukturální metriky na úrovni jednotlivých míšních traktů a oblastí šedé hmoty. Pacienti dále podstoupili klinické (mJOA skóre – modifikované skóre Japonské ortopedické asociace) a elektrofyziologické vyšetření (MEP, SEP a EMG). Statistická analýza zahrnovala porovnání mikrostrukturálních metrik mezi skupinami, jejich korelaci s mJOA skóre a srovnání mezi pacienty s a bez elektrofyziologické abnormity. Výsledky Porovnání mikrostrukturálních metrik mezi skupinami korigované na věk odhalilo signifikantní změny především v laterálních a dorzálních traktech a šedé hmotě u obou skupin pacientů vůči kontrolám. Změny mikrostruktury byly detekovány v místě komprese ale také rostrálně nad místem komprese s progresivnějším poškození u DCM v porovnání s NMDC. Pokles mJOA skóre reflektující nárůst funkční disability koreloval s progresí změny mikrostrukturálních metrik. Pacienti s elektrofyziologickými abnormitami vykazovali změny v mikrostrukturálních metrikách v korespondujících oblastech míchy. Závěr Změny mikrostrukturálních metrik v oblastech bílé a šedé hmoty odráží demyelinizaci, axonální poškození a trans-synaptickou degeneraci v místě komprese i rostrálně (Wallerova degenerace). Alterace mikrostrukturálních metrik u pacientů s elektrofyziologickými abnormitami poukazuje na vztah mezi poškozením mikrostruktury a funkčním deficitem. Prediktivní hodnotu bude nutné potvrdit longitudinálními studiemi. Podpořeno AZV granty NV18-04-00159 a NU22-04-00024. Práce byla publikována jako: Valošek, J, Labounek, R, Horák, T, et al. Diffusion magnetic resonance imaging reveals tract-specific microstructural correlates of electrophysiological impairments in non-myelopathic and myelopathic spinal cord compression. Eur J Neurol. 2021; 28: 3784– 3797. https://doi.org/10.1111/ene.15027

Prezentující autor

Jan Valošek
Životopis není k dispozici

Autoři

Jan Valošek ¹

1. Neurologická klinika, LF UP a FN Olomouc; 2. Oddělení biomedicínského inženýrství, FN Olomouc ¹

Bronzový partner

Vystavovatel

Proč provádět elektrofyziologická vyšetření u onemocnění páteře a míchy ?

Abstrakt

Abstrakt není k dispozici

Prezentující autor

Vlčková E.
Životopis není k dispozici

Autoři

Eva Vlčková ¹

neurologická klinika FN Brno ¹

Bronzový partner

Vystavovatel

68. ČESKÝ A SLOVENSKÝ SJEZD KLINICKÉ NEUROFYZIOLOGIE

21. - 22. října 2022, Congress Centre Pardubice

MH Consulting s.r.o.

Seznam akcí

Můj účet