Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.
Prohlašuji:
Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás, že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.
This site uses cookies. By continuing to use this site you agree to our use of cookies in accordance with our Cookie Policy, Close
Pouze služby, které si účastník sám zvolí, lze sponzorovat zde:
Sponzoring účastníků
Registrace vystavujících firem a jejich reprezentantů
Nabídky a registrace vystavujících firem
Prosím začněte vložením Vaší emailové adresy.
Na tuto akci jste již přihlášen. Pro zrušení účasti či úpravu objednávky nás prosím kontaktujte na +420 731 006 620 nebo pošlete email na martin.horna@mhconsulting.cz
Pro přehled objednaných služeb přejděte do svého profilu Přejít do mého profilu
Zobrazovací metody mozku mají zásadní klinický přínos nejen pro odhalení potenciálně léčitelných příčin nebo určení vaskulární etiologie demence, ale také pro diferenciální diagnostiku neurodegenerativních onemocnění, především Alzheimerovy nemoci, frontotemporální demence a demence s Lewyho tělísky, která se vyznačují odlišnými vzorci atrofie mozkové tkáně. Za tímto účelem byly vytvořeny vizuálních škály, které umožňují kvantifikovat míru atrofie jednotlivých oblastí mozku a představují tedy užitečný nástroj pro časnou a diferenciální diagnostiku neurodegenerativních onemocnění v klinické praxi. V tomto sdělení budou na názorných příkladech z klinické praxe představeny současné možnosti diagnostiky neurodegenerativních onemocnění pomocí vizuálních škál a uvedena doporučení pro klinickou praxi.
prof. MUDr. Jan Laczó Ph.D.
Profesor Laczó pracuje jako kognitivní neurolog a akademický pracovník v Kognitivním centru Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Motole. Jeho hlavní oblastí zájmu je časná diagnostika neurodegenerativních onemocnění způsobujících demenci, především Alzheimerovy nemoci, pomocí kognitivních, neurozobrazovacích biologických markerů.
Jan Laczó 1,
Kognitivní centrum, Neurologická klinika 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, Praha 1
Neuropsychologie u neurodegenerativních onemocnění má svou roli v diagnostice i léčbě a intervenci. V příspěvku se soustředíme na roli neuropsychologické diagnostiky v klinických i preklinických stádiích neurodegenerace. Neuropsychologická diagnostika spoludefinuje klinické fáze neurodegenerativních onemocnění ve formě mírné kognitivní poruchy, mírné poruchy chování i syndromu demence. Indikace neuropsychologického vyšetření jsou diagnostická pochybnost o přítomnosti poruchy psychických funkcí, nebo příspěvek k diferenciální diagnostice. Budou představeny doporučené neuropsychologické postupy v jednotlivých fázích klinických stádií neurodegenerace a podoby standardních neuropsychologických baterií. Standardní neuropsychologické diagnostické postupy jsou nově dobře popsány u Alzheimerovy nemoci, frontotemporální demence, onemocnění s Lewyho tělísky, Parkinsonovi nemoci, epilepsie ale například i u poruch schizofrenního spektra, roztroušené sklerózy a dalších etiologií psychických poruch. Speciální pozornost bude věnována správné indikaci neuropsychologického vyšetření a využití výsledků neuropsychologického vyšetření v klinické praxi neurologa.
doc. Mgr. et Mgr. Tomáš Nikolai Ph.D.
Doc. Mgr. et Mgr. Tomáš Nikolai, Ph.D. je klinickým psychologem specializujícím se na neuropsychologii. jeho výzkumná a klinická činnost se soustředí na neuropsychologické aspekty neurodegenerativních onemocnění, zejména na preklinickou a prodromální fázi Alzheimerovy nemoci. Působí v Kognitivním centru Neurologické kliniky 2.LF UK a FN Motol, vedl Neuropsychologickou laboratoř na Neurologické klinice 1.LF UK a VFN, aktuálně pracuje jako vedoucí katedry psychologie FF UK.
Tomáš Nikolai 1,
Katedra psychologie, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova 1
Časná a přesná diferenciální diagnostika neurodegenerativních onemocnění doprovázených demencí je v současnosti v popředí zájmu oboru neurologie a bude nabývat na významu v souvislosti se zvyšující se prevalencí těchto nemocí u stárnoucí populace. Přesná diagnóza je významná také z důvodu informování pacienta o prognóze onemocnění.Nezbytné je zejména odlišit nemoci, které sebou nesou genetické riziko pro další generace. Podrobné vyšetření mozkomíšního moku u demencí je v současnosti jedna z nejlépe dostupných metod, která je vysoce senzitivní a specifická vzhledem k porovnání s jinými možnostmi. Přednáška se zabývá kriticky aktuálním stavem likvorologie v diferenciální diagnóze demencí a to včetně pozitivních a negativních stránek této problematiky.
Prof. MUDr. Martin Vališ PhD, FEAN.
Životopis není k dispozici
Martin Vališ 1,
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Mezinárodní centrum klinického výzkumu ,NEUROHK, s.r.o., HK. 1
Výuková přednáška bude obsahovat efektivní způsob, jak rychle a snadno odhalit kognitivní poruchu a pokusit se orientačně najít její příčinu. Nejdříve se zaměříme na důležité informace v anamnéze, především rodinné a lékové. Dále budou zdůrazněny užitečné neurologické nálezy u kognitivních poruch. Ukážeme si přehled krátkých kognitivních testů k rychlému vyšetření kognitivních poruch v běžné klinické praxi. Zároveň budou zhodnoceny jejich přednosti a nevýhody. Součástí vyšetření by měly být dotazníkové metody ke zhodnocení soběstačnosti, deprese a poruch chování. Laboratorní vyšetření krve je vhodné k ozřejmění léčitelných deficitů. Nakonec si vysvětlíme, co bychom měli cíleně hledat na strukturálních a funkčních zobrazovacích metod mozku, které mohou být doplněny vyšetřením mozkomíšního moku. Protože příčin demencí je mnoho, musí být skrínink komplexní.
Aleš Bartoš
prof. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D. je vědecko-pedagogický pracovník a klinický specialista s více než 20letou praxí ve vyšetřování pacientů s kognitivními poruchami (více než 1200 vyšetřených pacientů) a ve výzkumu kognitivních poruch a demencí. Se spolupracovníky vyvinul několik inovativních a původních českých kognitivních testů, především Amnesia Light and Brief Assessment – ALBA, POjmenování OBrázků A jejich Vybavení – POBAV. Test POBAV uznalo Ministerstvo zdravotnictví ČR jako certifikovanou metodiku od roku 2017. Je autorem několika průmyslových vzorů sad obrázků. Podílel se na vývoji jeho nápadu ke snadnému a rychlému zhodnocení velikosti hipokampu pouhým odhadem procent na jednom vybraném koronárním řezu na magnetické rezonanci mozku, ev. i CT mozku. Metodika určená pro běžnou praxi se nazývá Hippocampo-horn percentage se zkratkou z počátečních písmen Hip-hop. Založil a vede neurologickou ambulanci pro poruchy paměti ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a na UK 3. lékařské fakultě v Praze od roku 1999. Rád vychovává a vzdělává studenty a lékaře v klinické medicíně i výzkumných činnostech. Výsledky své činnosti soustavně zveřejňuje v domácích a zahraničních časopisech, na konferencích a na internetové stránce: www.abadeco.cz. Jeho práce získala řadu ocenění.
Aleš Bartoš 1,
Neurologická klinika, 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Šrobárova 50, Praha 10 1
Edém mozku znamená abnormální kumulaci tekutiny v mozkové tkáni s následkem zvětšení jejího objemu. Tekutina se může hromadit intersticiálně (vazogenní edém) nebo intracelulárně (cytotoxický edém). Patofyziologicky platí tzv. Monroeho-Kellieho doktrína – 80% objemu nitrolebí tvoří mozek, 10% likvor a 10% krev obsažená v cévách, objem může zvětšit kterákoliv komponenta. Pokud je objem tkání uvnitř nitrolebí náhle zvýšen nad určitou kritickou mez, překročí se autoregulační mechanismy a nitrolební tlak exponenciálně narůstá. Nitrolební hypertenze (NH) je definována jako vzestup nitrolebního tlaku (ICP) nad 20-25 mm Hg. Mozkový edém je důsledkem objemného akutního primárního inzultu (kraniocerebrální trauma, absces, tumor) nebo progredujícího sekundárního cerebrálního postižení (mozková ischémie, difúzní axonální poranění). Rozdílné příčiny vedou společnými mechanismy sekundárního cerebrálního poškození ke stejnému potenciálně letálnímu důsledku. Důležitá je pečlivá monitorace klinického stavu pacienta včetně vitálních funkcí a neurostatu, případně invazivní měření intrakraniálního tlaku. V případě progrese klinického stavu nemocného je indikováno kontrolní neurozobrazení a pokud se jedná o chirurgicky řešitelnou expanzi je indikováno neurochirurgické řešení. Pacient s narůstající poruchou vědomí a nitrolební hypertenzí musí být zaintubován, uveden do umělého spánku a přechodně hyperventilován. Zároveň je eskalována osmotická terapie (Manitol a NaCl) na maximální dávky. Základním terapeutickým opatřením u nemocných s mozkovým edémem je snaha o udržení dostatečného cerebrálního perfúzního tlaku (CPP nad 60-70 mm Hg). Důležitá je též prevence všech faktorů zvyšujících intrakraniální tlak. Léčebným cílem je snížení intrakraniálního tlaku, zlepšení cerebrální perfúze a tím stabilizace klinického stavu nemocného. Bezodkladně zahájenou adekvátní terapií lze zabránit progresi nitrolební hypertenze s posuny mozkové tkáně. Včasná indikace neurochirurgické intervence, zejména dekompresní kraniektomie, nejenom zvyšuje šanci na přežití, ale i na samostatný život nemocného bez závislosti na okolí.
Poruchy oběhu představují jednu z nejčastějších kardiovaskulárních komplikací u neurologických pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče (JIP). Mezi poruchy oběhu řadíme arteriální hypertenzi a hypotenzi, srdeční arytmie a další funkční nebo strukturální kardiopatie, které ovlivňují krevní oběh. Hypertenze je nejčastěji přítomna u pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou (iCMP) a u pacientů se spontánním mozkovým krvácením. U pacientů s akutní iCMP se také může objevit hypotenze, nejčastěji v souvislosti s akutním koronárním syndromem, levostranným srdečním selháním nebo v případě masivní plicní embolie. Mezi další kardiovaskulární poruchy řadíme srdeční arytmie, přičemž nejčastěji se vyskytuje fibrilace síní, a to jako příčina iCMP. Poruchy oběhu se mohou vyskytnout také u pacientů s Guillain-Barré syndromem, v souvislosti s léčbou mozkového edému, epileptického statu, myastenické krize, deliria nebo v případě infekčních komplikací (sepse a multiorgánové selhání). Pro správnou léčbu je zcela zásadní adekvátní monitoring v závislosti na druhu poruchy oběhu a vyvolávající příčině. Včasné rozpoznání a adekvátní léčba kardiovaskulárních komplikací na neuro-JIP jsou klíčové pro dobrý klinický výsledek a uzdravení velkého spektra neurologických pacientů.
Abstrakt není k dispozici
MUDr. Aleš Novák
Vedoucí lékař JIP - Iktového centra, Penta Hospitals, Nemocnice Sokolov
Aleš Novák 1,
MUDr.Aleš Novák, Iktové centrum a Neurologické oddělení, Penta Hospitals, Nemocnice Sokolov 1
Obsahem tohoto výukového "hands-on" kurzu je teoretické i praktické představení možností periferních intervenčních technik v léčbě převážně refrakterních bolestí hlavy a to zejména tam, kde jsou perorální farmakoterapie i podávání CGRP protilátek neúspěšné. Výukový kurz vznikl ve spolupráci výborů Sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí ČNS a Sekcie pre bolesti hlavy SNS. Vhled do patofyziologie a klinických souvislostí přinese v úvodní přednášce prof. MUDr. Peter Valkovič, Ph.D. Vlastní bohaté zkušenosti s aplikací onabotulotoxinu A u chronické migrény s následnou praktickou ukázkou předvede MUDr. Andrea Bártková, Ph.D. MUDr. Lukáš Klečka představí své zkušenosti s intranazální aplikací 4% lidokainu ke ganglion sphenopalatinum. Některé typy obstřiků hlavových nervů v léčbě více typů chronických bolestí hlavy přednese MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D. a chirurgický přístup k dekompresi okcipitálního nervu MUDr. Hana Dudásová Kompasová z oddělení plastické chirurgie FN Nitra.
MUDr. Tomáš Nežádal
Je absolventem oboru všeobecné lékařství na 1. LF UK v Praze. Specializovanou způsobilost v oboru neurologie (2. atestace) získal v roce 2003. V roce 2010 obhájil disertační práci na téma “Psychogenní neepileptické záchvaty” a byl mu udělen titul Ph.D. na Univerzitě Palackého v Olomouci. Od roku 2016 pracuje na Neurologickém oddělení Ústavu klinických neurooborů ÚVN v Praze se zaměřením na bolesti hlavy (centrum pro bolesti hlavy) a epileptologii (vedoucí video-EEG monitorovací jednotky). V Institutu neuropsychiatrické péče pracuje od roku 2014 a zaměřuje se především na diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, epilepsie a stavů na pomezí neurologie a psychiatrie. V letech 1996 až 2015 do zrušení lůžkového oddělení pracoval na neurologii Nemocnice Na Františku (centrum pro epilepsii, video-EEG). Má funkční odbornost v elektroencelografii a statut epileptologa. Jako odborný asistent vyučuje na Neurochirurgické klinice 1. LF UK v Praze. Je předsedou sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy České neurologické společnosti ČLS JEP, České společnosti pro klinickou neurofyziologii, České ligy proti epilepsii, International Headache Society. Je členem redakční rady časopisu Remedia.
Tomáš Nežádal 1,
Neurologické oddělení, Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha, Institut neuropsychiatrické péče, Praha, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha 1
Předběžný program, změna vyhrazena.
Copyright © 2022 MH Consulting s.r.o., Všechna práva vyhrazena.
